Za chvilku to napravím ...

4Milhaus: Junior hraje klíčovou roli v příběhu, mě to v tom dokonale zamotalo, ale postupem času se ty předchozí události osvětlí. Tesák ho tedy z principu zabít nemůže (kvůli té malé věcičce, co Junior u sebe má). Dijsktrův poklad je pak podle mě vázaný na to, jak naložíš s Mengem (šéf chrámové stráže).
Na víkend jsem byl mimo, takže tu mám kousek z pátku a až ze včerejška. Pomaloučku se blížím ke konci. Odsýpá to celkem svižně, takže musím dávat pozor, abych hru přerušoval na vhodných místech. Tedy ne že by to bylo nezapamatovatelné, ale je to více provázané.
Ovšem včera mi zas málem vytekly nervy u soubojů. Jak jsem nedávno psal o zpomalené nebo žádné reakci na stisk tlačítek klávesnice (např. sesílání znamení), tak teď to nabralo nový rozměr. Souboj s Imlerithem byl první souboj, kde nebylo moc času na pauzy (poslední třetina souboje) a později nastanou ještě další dva. Každá takováhle blbost v ovládání potom dost naštve. Nemám čas sledovat soupeře a do toho se ještě zaměřovat na Geralta, jestli má opravdu nahozený Queen, nebo jestli se objevily ikonky pro použitý lektvar/jídlo.
Už se mi kolikrát stalo, že krásně metám kotouly a najednou se mi Geralt zasekne a trvá, než provede další akci. Jenomže to nejde, když se vám za zády dvojnásobnou rychlostí pohybuje několikrát silnější protivník. Vzhledem k tomu, že nepřátelé jsou celkem známí od začátku hry, tak to nebudu ani skrývat do spoiler tagu ... souboj s druhým Eredinovo generálem (mrazící kouzelník) byl navíc okořeněn miniony, takže jsem milého generála zaměřil, zaútočil, první rána šla do něj a na druhou se Geralt otočil na miniona. Bezva. Nemusím snad ani zdůrazňovat, jak je důležité generála usekat co nejrychleji ...

Autolock jsem se opravdu ani nepokoušel použít, nebudí to ve mě důvěru a pochybuju, že by to tu bylo nějak účinné - jen další klávesa pro hlídání navíc.
Souboj s Eredinem byl bez minionů, ale objevilo se v něm vše, co jsem zmínil před tím

Usekal jsem ho napoprvé, ale chvilkama jsem prohazoval peprná slůvka. Většinu času jsem totiž zápasil se správným načasováním jídla vs Queen. Což nakonec jde, po 1/4 hodině boje už jsem tak zhruba tušil, kde si co můžu dovolit a odhadnout, co Eredin zrovna bude provádět. Jinak souboj je to perfektní, opravdu prima šermování se vším všudy a řekl bych, že jinak je to i férový souboj. Ono je třeba mít na paměti, že tohle jsou pár set let trénovaní válečníci, takže jsem nějakou zradu čekal, ale Imlerith mi přišel o fous tužší ... anebo jsem si na to už zvykl

Další věc, která mě začíná výrazně vadit, je váhové omezení postavy. Ta hra obsahuje takovou haldu zjednodušeních a pak si najednou začne místy hrát na realistično. Je to paradox, přetížený Geralt se sune jako šnek, ale jakmile dojde na boj, je najednou zase lehký jak pírko

Pokud bych se měl ještě před popisem děje na chvilku vrátit k romanci, tak teď už to vypadá, že to hra opravdu bere v potaz. Když jsem vyrážel na jednu z těžších misí, jediná Triss mi popřála mnoho štěstí. Ale asi i romance bude mít nakonec na děj vliv, jak naznačil jeden rozhovor ...
Jinak následující řádky budou opět psány volnějším stylem, zvratů a rozhodnutí je tolik, že se mi opravdu nechce rozlišovat, co do spoiler tagu dát a co ne. U některých věcí lze tušit dopad, ale něco vyplyne opravdu až z pokroku v ději a těžko říci, zda-li i to je jediný výsledek předchozí volby - vypadá to, že některé volby se řetězí, takže celkem věřím, že jiní budou mít ten scénář trochu jinačí
O restartu Lóže čarodějek, splácení dluhů a přípraváchPředchozí události skončily polovičatým úspěchem a část kompanionů se vydala zařídit přípravy dle svého. Čarodějky by rády znovu sestavily Lóži čarodějek, Ciri by si ráda vyřídila své osobní záležitosti a Avalach (záměrně to jméno zjednodušuju), elfský vědoucí, kuje pikle v rámci své rasy. Nejprve jsem si však pořešil pár zaklínačkých zakázek, co mi v úkolech už dlouho strašily. Taková rutina, ale ne stereotyp, pořád se v tom ještě dá objevit něco zajímavého (např. oxenfurtský upír závislý na krvi alkoholiků).
Úkoly pro čarodějky jsou jednoduché, Triss by ráda osvobodila Philippu Eilhart, kterou si od Zoltana koupil Dijsktra ... stop, to si zaslouží vysvětlení

Zoltan před pár týdny koupil sovu, kterou se rozhodl naučit mluvit. Jenomže ho karban zase dohnal do dluhů a tak milou sovičku prohrál v kartách. Není divu, že o ní byl takový zájem, tahle zvláštní sovička byla Philippa ve své soví podobě. Dijsktra se Philippy nakonec rád zbavil a Triss si jí odvedla.
Yennefer se pro změnu dozvěděla o Margaritě Laux-Antille, kterou vězní lovci čarodějnic v Oxenfurtu. Doba je těžká, Zoltan mi pomoci nemůže, takže jsem v tom nakonec zase sám. Přes hromady mrtvých lovců jsem se nakonec dostal až k veliteli věznice, uzmul klíč a Ritu osvobodil. Yen si ji odvedla a já zas musel po svých

Naštěstí s Ciri to bylo zábavnější. První postavičku, kterou chtěla spatřit, byl Zkurvysyn Junior - ten teda dopadl, z pomsty tedy sešlo. Pak už jen samé děkování všem, kdo jí v Novigradu pomohli. Na chvilku se ze mě dokonce stal zloděj koní, ale po těch perných týdnech zvláštních důsledků rozhodnutí se není divit, je čas se trochu změnit

Nakonec nebylo zbytí a musel jsem si jít promluvit s Avalachem. I když, tak jednoduché to nebylo, naše čarodějky by rády nejprve s Ciri mluvily. Docela mě zaujalo, jak jsem se v kostce dozvěděl souvislosti mezi tímto rozhovorem a dějem v knížkách. Nicméně Lóži nedůvěřuju, byť Yen s Triss jsou její členky, ale stejně tak nedůvěřuju Avalachovi, což hodně ovlivnilo moje volby v rozhovorech. Ciri dostala nabídku stát se plnohodnotnou čarodějnou a čas, rozmyslet se. Nj, budoucí císařovna, to se samozřejmě Lóži náramně hodí, mít někoho takového ve svých řadách. Zajímavé, jak se čarodějky rychle otřepaly a už zas zvesela politikaří.
Avalach se jako obvykle tvářil neutrálně, jeho cílem je Eredina oslabit pomocí politických prostředků, což není tak úplně bez šance. Jeden z místokrálů by se možná mohl nechat přemluvit a Eredin by tak přišel o důležitou podporu. Zůstal by jen jeden generál, mrazivý kouzelník, co se objevil už v Kaer Morhen. Jenomže celý plán vyžaduje cestovat až do světa elfů. Měl jsem v plánu se trochu lépe vyzbrojil a tak, ale vykašlal jsem se na to. Jak se ukázalo, boj mě zrovna nečekal, místo toho jsem zápasil s podnebím různých světů. Generál se ukecat nechal a mě nezbylo nic jiného, než věřit, že své slovo opravdu dodrží. Můj pohled na elfy tu ale tak nějak nabral nový rozměr, skoro jsem až zalitoval, že jsem jim ve dvojce pomáhal

Tím skončila celá fáze příprav a nový cíl bylo Skellige a pokus Eredina nalákat pomocí Slunečního kamene. Příjezd na Skellige probíhal poklidně akorát u břehů už čekala císařská flotila. Už od rozhovoru s Dijsktrou jsem měl mezi úkoly možnost pokračovat v jejich spiknutí, což by asi mnohé ovlivnilo, ale nemám důvod Radovida sesadit, nebo bojovat proti Nilfgaardu, politiky už bylo dost, přednost má teď něco jiného (díky tomuto rozhodnutí se tento úkol před bitvou s Eredinem zařadí mezi nesplněné).
A znovu SkelligeAsi ani nemusím říkat, že hon na Eredina není nijak přímočarý

Ciri si jde opět cestou díků všem a čarodějky pokračují ve svých piklých. Ciri navíc Avalachovi bezmezně důvěřuje, jenomže i na ní nakonec přišla slabší chvilka a vzpomněla si na nějakou tajnou Avalachovu laboratoř. Nijak jsem neváhal a zamířil si to tam v doprovodu Ciri a Yen. Mohl jsem několikrát odmítnout, ale Avalachovi opravdu nedůvěřuju a je jedno, co si myslím o rýpání se v soukromí druhých. A vyplatilo se, sličná a povýšená elfka uvnitř ukázala Ciri Avalacha v jiném světle. Elfové jaksi pohrdají tím, že krev Starších v sobě nosí zrovna tak podřadný druh. A co udělá správný otec? Jen ať se holka vyřádí a tak jsme Avalachovi laboratoř trochu zdemolovali, až jeho portrétu "narostly" vousy

- Yen to řádění ostatně taky pobavilo, tak se jinak konzervovaná čarodějka alespoň tímto vtípkem přidala.
Další část byla smutnější, Ciri chtěla jít za Skjalem, což samozřejmě moc nešlo. Ale je dost tvrdohlavá na to, aby to nenechala jen tak být a tak jsme Skjalovo tělo našli (resp. vyzvedli z hromady odpadků, neboť jak je známo, Skjal byl považován za zbabělce) a pohřbili.
Od Myšilova jsem se dozvěděl, že na ostrovech existují zapečetěné jeskyně, ostatně kvůli tomu jsem za ním šel, ale on sám neví, kde přesně a jak pečeť zrušit (nevadí, mám loď plnou čarodějek

). Odkázal mě tedy na dva týpky. U prvního jsem nepochodil (rodilá zášť vůči Myšilovovi, jehož jméno jsem bohužel zmínil), druzí už byli vstřícnější, ale stihli mi prozradit jen polohu - vzhledem k jejich práci si ten trest od topivců zasloužili (z lovců perel se stali okradači mrtvol, takže jsem se do první řady za jejich záchranou moc nehrnul). Při cestě jsem se stavil ještě na vlajkové lodi císaře a s glejtem od Yen si vyzvedl třetí čarodějku - Francescu Findabair. Nutno zmínit, že od císaře padla i jistá výhrůžka směrem k mé nepotřebnosti, která se stane aktuální až tohle všechno skončí ... možná jsem přeci jen měl ten převrat aktivně podporovat

Ale volba je jasná, někdy se vyplatí nehrnout se do všeho, co mi hra nabízí.
Poslední cesta už byla skutečně za Slunečním kamenem. Tady na mě čekala Philippa. Cestou měla docela zajímavý komentář k mému vztahu mezi Triss, Yen a Ciri. Konečně jsem se dozvěděl, jak na to hra nahlíží, protože to jakoby vzešlo od Ciri, která je poněkud zmatená, jak se události vyvíjí. Ciri totiž bere Triss jako svou sestru, kdežto Yen jí je matkou, jenomže můj vztah se vyvíjí přesně opačně

Začal jsem uvažovat, že tohle rozhodnutí možná bude mít na hru také určitý dopad. U kamene pak měla Filippa ještě přímý dialog, tentokrát klasicky politický - Filippa si je vědoma toho, že Ciri se stane císařovnou a velmi ráda by stála po jejím boku ... místo Yen. Samozřejmě, Philippa se nechce vzdát jak místa hlavy Lóže, tak i možnosti přímo Ciri ovlivňovat. Měl bych tedy Yen odvést někam do ústraní, což jak jsem odvětil, Triss asi moc po chuti nebude

Ale tak bylo to doporučení, alespoň mám v otázkách kolem Lóže zcela jasno.
S kamenem jsem se vrátil k Avalachovi a odklikl další část příběhu ...
Jenom ještě k tomu politikaření čarodějek, děj je dobrý, má spád a zajímavé zvraty, ale tohle mě přijde už takové podivně natahované. Ono to asi svůj účel má, ale úplně mi to do toho dění nezapadá. Jsem zvědav, jak se ten jejich příběh rozvine dále. Nyní na ně musím pohlížet tak, že zničení Eredina je natolik důležitý cíl, že se jsou ochotny spojit i za předpokladu, že už teď vědí, že se některé mezi sebou zradí. V tomhle mě třeba dost irituje, že Triss je tu podána jako podporovatelka Philippy, což ten náš čtyřúhelník ještě více narušuje.
EredinMám takové tušení, že se blížím k finále. Hra za mnou uzavírá další volbu a přede mnou se díky Avalachovi zjevuje Eredinova loď. Hrozba Honu je natolik silná, že císař na chvilku zapomíná na válečné tažení na Skellige, stejně tak jarl Crach, který o chvíli později umírá mečem Eredina. Politická situace na Skellige je vůbec zajímavá, protože mezi tím došlo částečně k občanské válce, takže Hon alespoň na chvilku zas všechny sjednotil.
Do boje se zapojila i Ciri, neboť na scénu opět přišel mrazivý kouzleník, tak mu pochroumala jeho hůlku mrazilku

A v tu chvíli jsem přišel na scénu pro změnu já. Peripetie s bojem jsem už popsal v úvodu, ale napočtvrté se zadařilo. O chvíli později už jsem se prosekal až k Eredinovi a začal opravdu hezký šermířský souboj s menším odteleportováním mimo bojiště na lodi. Ale jak už jsem psal, pominu-li ovládání, boj je to perfektní opravdu se na to dobře kouká (Eredin dobře blokuje). V poslední fázi jsme se opět objevili na lodi a boj přešel v cut scénu, kdy jsem Eredina připravil o levé oko a smrtelně zranil. Než umřel, stihl prohodit, že ve skutečnosti Avalach podvedl nás oba ... Yen mě na poslední chvíli z potápějící se lodi vytáhla a při pohledu na oblohu bylo jasné, že Eredin nemluvil do větru. Avalach Ciri unesl do nedaleké věže a s její pomocí otevřel portál mezi světy ... nastala konjunkce světů.
A jak to bude dál? To už se snad dozvím dnes večer

Odehraný čas se opravdu těžko odhaduje, tipuju, že jsem někde mezi 80 a 90 hodin. Videa se snažím neodklikávat a nechávám doběhnout i dabing a animaci, což hru taky zřetelně natahuje, ale loadů třeba moc není, takže se dá říci, že se víceméně pořád posunuju jen vpřed. Dalším zpomalovátkem je přetížení postavy, ne všude můžu využít koně.