Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

Až na ty vikingy si začal podobně Já je dostal jako nepovinný úkol až později. Ta paní, co si s ní šel na derby je Luisa La Valette, ona Foltestova milenka, kvůli níž byl celý ten spor na začátku dvojky.

Tesáka jsem nějak omylem vynechal, takže hra mě pak hodila na hrb jinou linku, ale celkem nesmyslnou, protože s tím asi nikdo nepočítal (přes krále Radovida, ale chovalo se to přitom jinak, jako bych si Zkurvysyna Juniora přímo vybral a pak ho podrazil). Tím pádem jsem poklad nenašel. Mimochodem, Sigismund Reuven alias Sigi neboli Dijsktra je opravdu výborná postava. Vzpomněl jsem si u toho na Mafia II (kdo zná, asi už tuší ), ale tohohle týpka mám opravdu rád

Triss ti zmizí později, ale pokud ti jde o tu sošku ze skladu trpasličího kustoda, Triss ve hře ještě potkáš i později, mě to v druhé kapitole taky nevyšlo ... musím si to pochválit, hra si se mnou jen hrála a zkoušela, co vydržím Už si s Triss plánujeme vlastní domek U úkolových předmětů jsem si všiml, že jakmile už k ničemu nejsou, padnou mimo questové předměty, takže podle toho podle mě celkem dobře poznáš, jestli jsi něco zkonil nebo ne. Nechci spoilovat, ono asi v principu nic nezkazíš, jen to bude mít důsledky mnohem později, ale nikterak dramatické Spíš takového typu, že se pak budeš škrabat na hlavě, proč si tenkrát nezvolil to či ono

Triss mi nejvíce vadila v jedničce, ve dvojce už to bylo podobně jako s Ynnefer, ale hodně jsem si na ní zvykl. Předpokládám, že vztah k Yennefer se bude tvořit podobně a taky tvoří, jenomže Triss tu pořád je, takže volba je u mě jasná

Jinak pokud jde o generála/velite Honu alias Imleritha, tak hra se mnou hezky vydupala Nahodil jsem body do šermířství + mutageny a skoro žádný efekt, tohle je opravdu souboj jen o šikovnosti. Udolal jsem ho a vracet se ke staršímu save už se mi nechce. Ten konec byl hodně o pendlování mezi bojištěm a inventářem, abych stihl prohazovat podpůrné prostředky. Ovšem řadový souboj o hodinu poté byla trivialita, ty perky mi hodně zvedly bojové dovednosti Jenom jsem protivníka škrábl mečem, on po chvíli sám umřel na vykrvácení

[Milhaus]

Tak vikingové, i Tesák jsou vedlejší úkoly, které brát nemusíš (vikingové navíc nijak s Triss ani dějem nesouvisí, jen jsem si všiml vykřičníku, tak jsem to rovnou vyřešil, když to bylo kousek). Ten úkol s Juniorem povinný je, takže si myslím, že tomu Tesák může jen pomoci (nebo taky tomu může uškodit, to se teprve uvidí).

Myslím, že hledání toho pokladu je v tom jiném úkolu. Tam právě jsem zatím zastavil a s Triss tam zatím nepůjdu.

[Elemir]

Tesák mi měl původně pomoci, ale úplně jsem ho vynechal a po Juniorovi jsem šel přímo. Ale pak mě to z Novigradu odvedlo za řešením jinam a tím to pro mě spadlo mezi nesplněné úkoly. Junior totiž moc dobře věděl, kdo jsem - možná se mu jde do přízně vetřít, ale mě se to rozhodně nepovedlo. A právě ta druhá linka je tak nějak nesmyslná, byť vzhledem k událostem v pozdejší fázi hry tam asi být nějak musí a hra si proto vybrala zrovna tento okamžik.

Docela mě překvapilo, kolik věcí teď vyplouvá na povrch a u kolika přemýšlím, že jsem se ve dvojce taky nemohl rozhodovat zrovna černobíle. Jenomže tenkrát mi to tak nepřipadlo. Linka s Triss je třeba jedna z mála linek typu dobro vs zlo, ale ono je to možná ze života Nakonec je to tak komplikované, že to buďto vyšlo ze scénáře omylem, nebo si tohle někdo opravdu prožil na vlastní kůži

Opravdu tu platí to, co jsem řekl na začátku.Ty úkoly a příběh je potřeba hodnotit zpětně, teprve pak to dává smysl. Je to postavené jako detektivky Agáty Christie, ze střípků se pomalu skládá výsledný obraz a šedé buňky mozkové šrotují o 106 I když, u vedlejších úkolů je občas použit neméně zajímavý opačný postup Určitě bych z toho nedělal nic převratného, ale je to po dlouhé době zas hra, kde to dokáže vtáhnout. Škoda jen, že jako celek to působí jako nedodělek, ale o tom zas jindy

[Milhaus]

Tak já to pochopil tak, že od Juniora mám zjistit, kde je Marigold. Tedy že to z něj budu muset zřejmě vymlátit, protože po dobrém mi to asi neřekne. Nicméně zde je právě problém v tom, jaká bude návaznost s tím dalším úkolem s hledáním pokladu, protože ten předpokládám by mě k Marigoldovi měl též zavést a pokud splním ten, obávám se, že tím pádem ztratí hledání Juniora smysl. Zas tam ale je ten trpaslík Tesák, ze kterého mám trošku strach, aby toho Juniora nezabili dřív, než ho vyslechnu. Sice jsem se s nim domluvil a vysloveně mu řekl, že Juniora potřebuji živého, nicméně moc důvěry v to, že to přežije, ve mě nevzbudil. Takže to možná ten trpaslík pokazí. Uvidíme. To budu dělat dnes, tak se nechám překvapit. Ostatně jsou tam tři lokace, kde by Junior mohl být a trpaslíci šli jen ke dvoum lokacím (kasína a arény), k jeho domu nešli.

Vzhledem k tomu, že jsou to magoři co se chtějí prát a na druhou stranu vzhledem k tomu, že mě Dijsktra vyoženě říkal, že mám být nenápadný, nedělat rozruch a nevytahovat zbraně a to především v kasínu (které oficiálně ani Juniorovi nepatří) a aréně a že v jeho domě Junior nejspíš nebude, protože by byl debil, předpokládám, že trpaslíci tam udělají rozruch zbytečně velký a také předpokládám, že Junior bude ve svém domě, aby byl mimo jejich dosah. Tedy nejprve se asi půjdu podívat do té arény a kasína a dům si nechám na konec.

[Yuyana]

Kde jsou další díly mýho seriálu. Co mám teď číst.

[Elemir]

Za chvilku to napravím ...

4Milhaus: Junior hraje klíčovou roli v příběhu, mě to v tom dokonale zamotalo, ale postupem času se ty předchozí události osvětlí. Tesák ho tedy z principu zabít nemůže (kvůli té malé věcičce, co Junior u sebe má). Dijsktrův poklad je pak podle mě vázaný na to, jak naložíš s Mengem (šéf chrámové stráže).

Na víkend jsem byl mimo, takže tu mám kousek z pátku a až ze včerejška. Pomaloučku se blížím ke konci. Odsýpá to celkem svižně, takže musím dávat pozor, abych hru přerušoval na vhodných místech. Tedy ne že by to bylo nezapamatovatelné, ale je to více provázané.

Ovšem včera mi zas málem vytekly nervy u soubojů. Jak jsem nedávno psal o zpomalené nebo žádné reakci na stisk tlačítek klávesnice (např. sesílání znamení), tak teď to nabralo nový rozměr. Souboj s Imlerithem byl první souboj, kde nebylo moc času na pauzy (poslední třetina souboje) a později nastanou ještě další dva. Každá takováhle blbost v ovládání potom dost naštve. Nemám čas sledovat soupeře a do toho se ještě zaměřovat na Geralta, jestli má opravdu nahozený Queen, nebo jestli se objevily ikonky pro použitý lektvar/jídlo.

Už se mi kolikrát stalo, že krásně metám kotouly a najednou se mi Geralt zasekne a trvá, než provede další akci. Jenomže to nejde, když se vám za zády dvojnásobnou rychlostí pohybuje několikrát silnější protivník. Vzhledem k tomu, že nepřátelé jsou celkem známí od začátku hry, tak to nebudu ani skrývat do spoiler tagu ... souboj s druhým Eredinovo generálem (mrazící kouzelník) byl navíc okořeněn miniony, takže jsem milého generála zaměřil, zaútočil, první rána šla do něj a na druhou se Geralt otočil na miniona. Bezva. Nemusím snad ani zdůrazňovat, jak je důležité generála usekat co nejrychleji ... Autolock jsem se opravdu ani nepokoušel použít, nebudí to ve mě důvěru a pochybuju, že by to tu bylo nějak účinné - jen další klávesa pro hlídání navíc.

Souboj s Eredinem byl bez minionů, ale objevilo se v něm vše, co jsem zmínil před tím Usekal jsem ho napoprvé, ale chvilkama jsem prohazoval peprná slůvka. Většinu času jsem totiž zápasil se správným načasováním jídla vs Queen. Což nakonec jde, po 1/4 hodině boje už jsem tak zhruba tušil, kde si co můžu dovolit a odhadnout, co Eredin zrovna bude provádět. Jinak souboj je to perfektní, opravdu prima šermování se vším všudy a řekl bych, že jinak je to i férový souboj. Ono je třeba mít na paměti, že tohle jsou pár set let trénovaní válečníci, takže jsem nějakou zradu čekal, ale Imlerith mi přišel o fous tužší ... anebo jsem si na to už zvykl

Další věc, která mě začíná výrazně vadit, je váhové omezení postavy. Ta hra obsahuje takovou haldu zjednodušeních a pak si najednou začne místy hrát na realistično. Je to paradox, přetížený Geralt se sune jako šnek, ale jakmile dojde na boj, je najednou zase lehký jak pírko

Pokud bych se měl ještě před popisem děje na chvilku vrátit k romanci, tak teď už to vypadá, že to hra opravdu bere v potaz. Když jsem vyrážel na jednu z těžších misí, jediná Triss mi popřála mnoho štěstí. Ale asi i romance bude mít nakonec na děj vliv, jak naznačil jeden rozhovor ...

Jinak následující řádky budou opět psány volnějším stylem, zvratů a rozhodnutí je tolik, že se mi opravdu nechce rozlišovat, co do spoiler tagu dát a co ne. U některých věcí lze tušit dopad, ale něco vyplyne opravdu až z pokroku v ději a těžko říci, zda-li i to je jediný výsledek předchozí volby - vypadá to, že některé volby se řetězí, takže celkem věřím, že jiní budou mít ten scénář trochu jinačí

O restartu Lóže čarodějek, splácení dluhů a přípravách

Předchozí události skončily polovičatým úspěchem a část kompanionů se vydala zařídit přípravy dle svého. Čarodějky by rády znovu sestavily Lóži čarodějek, Ciri by si ráda vyřídila své osobní záležitosti a Avalach (záměrně to jméno zjednodušuju), elfský vědoucí, kuje pikle v rámci své rasy. Nejprve jsem si však pořešil pár zaklínačkých zakázek, co mi v úkolech už dlouho strašily. Taková rutina, ale ne stereotyp, pořád se v tom ještě dá objevit něco zajímavého (např. oxenfurtský upír závislý na krvi alkoholiků).

Úkoly pro čarodějky jsou jednoduché, Triss by ráda osvobodila Philippu Eilhart, kterou si od Zoltana koupil Dijsktra ... stop, to si zaslouží vysvětlení Zoltan před pár týdny koupil sovu, kterou se rozhodl naučit mluvit. Jenomže ho karban zase dohnal do dluhů a tak milou sovičku prohrál v kartách. Není divu, že o ní byl takový zájem, tahle zvláštní sovička byla Philippa ve své soví podobě. Dijsktra se Philippy nakonec rád zbavil a Triss si jí odvedla.

Yennefer se pro změnu dozvěděla o Margaritě Laux-Antille, kterou vězní lovci čarodějnic v Oxenfurtu. Doba je těžká, Zoltan mi pomoci nemůže, takže jsem v tom nakonec zase sám. Přes hromady mrtvých lovců jsem se nakonec dostal až k veliteli věznice, uzmul klíč a Ritu osvobodil. Yen si ji odvedla a já zas musel po svých

Naštěstí s Ciri to bylo zábavnější. První postavičku, kterou chtěla spatřit, byl Zkurvysyn Junior - ten teda dopadl, z pomsty tedy sešlo. Pak už jen samé děkování všem, kdo jí v Novigradu pomohli. Na chvilku se ze mě dokonce stal zloděj koní, ale po těch perných týdnech zvláštních důsledků rozhodnutí se není divit, je čas se trochu změnit

Nakonec nebylo zbytí a musel jsem si jít promluvit s Avalachem. I když, tak jednoduché to nebylo, naše čarodějky by rády nejprve s Ciri mluvily. Docela mě zaujalo, jak jsem se v kostce dozvěděl souvislosti mezi tímto rozhovorem a dějem v knížkách. Nicméně Lóži nedůvěřuju, byť Yen s Triss jsou její členky, ale stejně tak nedůvěřuju Avalachovi, což hodně ovlivnilo moje volby v rozhovorech. Ciri dostala nabídku stát se plnohodnotnou čarodějnou a čas, rozmyslet se. Nj, budoucí císařovna, to se samozřejmě Lóži náramně hodí, mít někoho takového ve svých řadách. Zajímavé, jak se čarodějky rychle otřepaly a už zas zvesela politikaří.

Avalach se jako obvykle tvářil neutrálně, jeho cílem je Eredina oslabit pomocí politických prostředků, což není tak úplně bez šance. Jeden z místokrálů by se možná mohl nechat přemluvit a Eredin by tak přišel o důležitou podporu. Zůstal by jen jeden generál, mrazivý kouzelník, co se objevil už v Kaer Morhen. Jenomže celý plán vyžaduje cestovat až do světa elfů. Měl jsem v plánu se trochu lépe vyzbrojil a tak, ale vykašlal jsem se na to. Jak se ukázalo, boj mě zrovna nečekal, místo toho jsem zápasil s podnebím různých světů. Generál se ukecat nechal a mě nezbylo nic jiného, než věřit, že své slovo opravdu dodrží. Můj pohled na elfy tu ale tak nějak nabral nový rozměr, skoro jsem až zalitoval, že jsem jim ve dvojce pomáhal

Tím skončila celá fáze příprav a nový cíl bylo Skellige a pokus Eredina nalákat pomocí Slunečního kamene. Příjezd na Skellige probíhal poklidně akorát u břehů už čekala císařská flotila. Už od rozhovoru s Dijsktrou jsem měl mezi úkoly možnost pokračovat v jejich spiknutí, což by asi mnohé ovlivnilo, ale nemám důvod Radovida sesadit, nebo bojovat proti Nilfgaardu, politiky už bylo dost, přednost má teď něco jiného (díky tomuto rozhodnutí se tento úkol před bitvou s Eredinem zařadí mezi nesplněné).

A znovu Skellige

Asi ani nemusím říkat, že hon na Eredina není nijak přímočarý Ciri si jde opět cestou díků všem a čarodějky pokračují ve svých piklých. Ciri navíc Avalachovi bezmezně důvěřuje, jenomže i na ní nakonec přišla slabší chvilka a vzpomněla si na nějakou tajnou Avalachovu laboratoř. Nijak jsem neváhal a zamířil si to tam v doprovodu Ciri a Yen. Mohl jsem několikrát odmítnout, ale Avalachovi opravdu nedůvěřuju a je jedno, co si myslím o rýpání se v soukromí druhých. A vyplatilo se, sličná a povýšená elfka uvnitř ukázala Ciri Avalacha v jiném světle. Elfové jaksi pohrdají tím, že krev Starších v sobě nosí zrovna tak podřadný druh. A co udělá správný otec? Jen ať se holka vyřádí a tak jsme Avalachovi laboratoř trochu zdemolovali, až jeho portrétu "narostly" vousy - Yen to řádění ostatně taky pobavilo, tak se jinak konzervovaná čarodějka alespoň tímto vtípkem přidala.

Další část byla smutnější, Ciri chtěla jít za Skjalem, což samozřejmě moc nešlo. Ale je dost tvrdohlavá na to, aby to nenechala jen tak být a tak jsme Skjalovo tělo našli (resp. vyzvedli z hromady odpadků, neboť jak je známo, Skjal byl považován za zbabělce) a pohřbili.

Od Myšilova jsem se dozvěděl, že na ostrovech existují zapečetěné jeskyně, ostatně kvůli tomu jsem za ním šel, ale on sám neví, kde přesně a jak pečeť zrušit (nevadí, mám loď plnou čarodějek ). Odkázal mě tedy na dva týpky. U prvního jsem nepochodil (rodilá zášť vůči Myšilovovi, jehož jméno jsem bohužel zmínil), druzí už byli vstřícnější, ale stihli mi prozradit jen polohu - vzhledem k jejich práci si ten trest od topivců zasloužili (z lovců perel se stali okradači mrtvol, takže jsem se do první řady za jejich záchranou moc nehrnul). Při cestě jsem se stavil ještě na vlajkové lodi císaře a s glejtem od Yen si vyzvedl třetí čarodějku -  Francescu Findabair. Nutno zmínit, že od císaře padla i jistá výhrůžka směrem k mé nepotřebnosti, která se stane aktuální až tohle všechno skončí ... možná jsem přeci jen měl ten převrat aktivně podporovat Ale volba je jasná, někdy se vyplatí nehrnout se do všeho, co mi hra nabízí.

Poslední cesta už byla skutečně za Slunečním kamenem. Tady na mě čekala Philippa. Cestou měla docela zajímavý komentář k mému vztahu mezi Triss, Yen a Ciri. Konečně jsem se dozvěděl, jak na to hra nahlíží, protože to jakoby vzešlo od Ciri, která je poněkud zmatená, jak se události vyvíjí. Ciri totiž bere Triss jako svou sestru, kdežto Yen jí je matkou, jenomže můj vztah se vyvíjí přesně opačně Začal jsem uvažovat, že tohle rozhodnutí možná bude mít na hru také určitý dopad. U kamene pak měla Filippa ještě přímý dialog, tentokrát klasicky politický - Filippa si je vědoma toho, že Ciri se stane císařovnou a velmi ráda by stála po jejím boku ... místo Yen. Samozřejmě, Philippa se nechce vzdát jak místa hlavy Lóže, tak i možnosti přímo Ciri ovlivňovat. Měl bych tedy Yen odvést někam do ústraní, což jak jsem odvětil, Triss asi moc po chuti nebude Ale tak bylo to doporučení, alespoň mám v otázkách kolem Lóže zcela jasno.

S kamenem jsem se vrátil k Avalachovi a odklikl další část příběhu ...

Jenom ještě k tomu politikaření čarodějek, děj je dobrý, má spád a zajímavé zvraty, ale tohle mě přijde už takové podivně natahované. Ono to asi svůj účel má, ale úplně mi to do toho dění nezapadá. Jsem zvědav, jak se ten jejich příběh rozvine dále. Nyní na ně musím pohlížet tak, že zničení Eredina je natolik důležitý cíl, že se jsou ochotny spojit i za předpokladu, že už teď vědí, že se některé mezi sebou zradí. V tomhle mě třeba dost irituje, že Triss je tu podána jako podporovatelka Philippy, což ten náš čtyřúhelník ještě více narušuje.

Eredin

Mám takové tušení, že se blížím k finále. Hra za mnou uzavírá další volbu a přede mnou se díky Avalachovi zjevuje Eredinova loď. Hrozba Honu je natolik silná, že císař na chvilku zapomíná na válečné tažení na Skellige, stejně tak jarl Crach, který o chvíli později umírá mečem Eredina. Politická situace na Skellige je vůbec zajímavá, protože mezi tím došlo částečně k občanské válce, takže Hon alespoň na chvilku zas všechny sjednotil.

Do boje se zapojila i Ciri, neboť na scénu opět přišel mrazivý kouzleník, tak mu pochroumala jeho hůlku mrazilku A v tu chvíli jsem přišel na scénu pro změnu já. Peripetie s bojem jsem už popsal v úvodu, ale napočtvrté se zadařilo. O chvíli později už jsem se prosekal až k Eredinovi a začal opravdu hezký šermířský souboj s menším odteleportováním mimo bojiště na lodi. Ale jak už jsem psal, pominu-li ovládání, boj je to perfektní opravdu se na to dobře kouká (Eredin dobře blokuje). V poslední fázi jsme se opět objevili na lodi a boj přešel v cut scénu, kdy jsem Eredina připravil o levé oko a smrtelně zranil. Než umřel, stihl prohodit, že ve skutečnosti Avalach podvedl nás oba ... Yen mě na poslední chvíli z potápějící se lodi vytáhla a při pohledu na oblohu bylo jasné, že Eredin nemluvil do větru. Avalach Ciri unesl do nedaleké věže a s její pomocí otevřel portál mezi světy ... nastala konjunkce světů.

A jak to bude dál? To už se snad dozvím dnes večer Odehraný čas se opravdu těžko odhaduje, tipuju, že jsem někde mezi 80 a 90 hodin. Videa se snažím neodklikávat a nechávám doběhnout i dabing a animaci, což hru taky zřetelně natahuje, ale loadů třeba moc není, takže se dá říci, že se víceméně pořád posunuju jen vpřed. Dalším zpomalovátkem je přetížení postavy, ne všude můžu využít koně.

[Milhaus]

Tak já během víkendu dokončil Novograd a víceméně i hlavní úkoly ve Skellige.

Jak jsem zjistil, trpaslící byli v případě Zkurvysyna Juniora jen možnost pro slabší hrdiny, kdyby náhodou nestačili na tamní úkoly. Jejich pomoc byla v tom, že vzali sekery a kladiva, vlítli do zmíněných míst a komplet celé je rovnou vymlátili, aniž by hráč mohl něco dělat. Naopak pokud jim hráč neřekl o pomoc, mohl si v kasínu chvíli zahrát karty, v aréně si zabojovat s protivníky, a až pak je celé sám vymlátit. Tím, že jsem trpaslíky nepožádal o pomoc, se navíc Tesák nějak urazil a nedal mi žádnou odměnu. Já tedy nakonec volil tu možnost bez nich. Na nic jiného to zřejmě vliv nemělo a děj by byl tak či tak pak stejný.

Junior utekl a já musel zjistit, kde je. Přes pár starých známých kontaktů jsem se dostal k informacím, které mi poskytl samotný král. Pak už byla najít Juniora otázka chvilky. Po chvíli mlácení mi všechno vyklopil, nešlo o Marigolda, ale o Ciri. Následně jsem jej s těžkým srdcem nechal žít. Respektive pod dojmem mrtvol v jeho domě jsem jej na poprvé hned bez přemýšlení zabil, ale pak jsem si to přece jen rozmyslel, načtl to a nechal ho žít, abych zjistil, jestli to bude mít nějakou dohru.

Radovid mi hodil na krk lov nějaké čarodějky, co do dětství tak miluje. Šel jsem do jeskyně, kde se skrývá, našel stopy, šel za Triss, přehrál si její záznamník a pak se rozhodl, že budu Radovidovi lhát a že mu jí nevydám. Sice jsem nezískal žádnou odměnu a Radovid mi to asi úplně nevěřil, ale stalo se.

Po té jsem splnil úkol s pokladem, Dijsktra je opravdu sympaťák, což prokázal pak ještě několikrát. Poklad jsem mu sice nenašel, ale získal jsem alespoň klíč. Triss během toho naplánovala poměrně složitý plán, jak získat info od toho hlavního inkvizitora, ale jakmile se inkvizitoři jí dotkli, rozhodl jsem se volit přímočařejší řešení a celou tamní kasárnu inkvizice prostě vymlátil i s hlavním inkvizitorem. Následně jí Triss i podpálila, takže všechno dopadlo dobře.

Pak jsme ještě osvobodili Marigolda. Bylo to pracné, především pak situace, kde jsem musel hrát divadlo, ale povedlo se a já tak získal další střípek ze života Ciri.

Následovaly vedlejší úkoly pro mé přátelé.

Zoltánovi jsem pomohl s kartama.

Tak, jak byly udělány vedlejší úkoly pro Marigolda, tak tak nějak by měli vypadat vedlejší úkoly. Bylo jich víc, logicky na sebe navazovali a mělo to nějaký výsledek. Škoda, že jich je tak ve hře tak málo. Nejzajímavějším pochopitelně byl lov upíra a vůbec to vyšetřování těch záhadných vražd. I když musím říct, že to bylo docela čitelné a že jsem výsledek tak nějak čekal, že to tak +/- bude. Také je škoda, že když to vše skončilo, Marigold ani nikdo v tom jeho kabaretu to prakticky nijak nereflektoval. Čekal jsem, že zdejší nevěstky, obsluha atd budou vstřícnější. Místo toho se mu tam nastěhovala banda Lovců čarodějnic a pařili tam a ke mě se všichni chovali, jak kdyby mě neznali.

Úkol s Triss byl trochu přímočařejší. Také obsahoval několik úkolů v takové vedlejší linii. Dělal jsem ho různě kombinovaně s tím Marigoldovým. Nakonec to skončilo sexem, takže to dopadlo dobře. Bohužel jsem někde našel další sošku, kterou bych mohl ukázat Triss, ale už jí to ukázat nešlo a v jejich dialogách už tato možnost nebyla, takže mi tam tento úkol zůstal trčet a budu jej muset zřejmě splnit později. 

Dijsktra se do těchto úkolů také zapojil a pomohl. Nakonec se mě rozhodl požádat o pomoc s přípravou atentátu Radovida. Vzhledem k tomu, že Radovid je evidentně psychopat, kterého jsem měl několikrát chuť zabít sám, jsem se rozhodl mu pomoci. Chtěl po mě, ať najdu zvěda, vyrazil jsem tedy do lesů a už na kilometr poznal, o koho jde, vzhledem k tomu, že jsem jej vyrušil zrovna u lekce mluvení, kterou dával trollům. Talara jsem nakonec osvobodil bez boje. Čím úkol pro mě osobně poněkud překvapivě skončil.

Byl jsem na 18 levelu a pomalu jsem neměl co dělat. V deníku jsem měl jen zakázky nebo úkoly o level výš. Tak jsem se rozhodl, že to risknu a pomůžu Mistru kováři. Tak jsem jej splnil, nebylo to zase tak těžké.

Taky jsem splnil ještě některé úkoly další, jako třeba likvidace královské wyverny a jejich hnízd atd atd. Pak jsem ještě splnil úkoly, které byli nad můj level, nebo se mu blížili, jako očištění strašidelného domu od ducha, nebo najití a likvidace ducha lesa od oživlého stromu. Celkově mě to hodilo na level 19, na 20 level jsem se již dostat nedokázal.

Odcestoval jsem do Skellige. Zrovna probíhal nějaký pohřeb. Vybral jsem místním lidem tradičně všechny domy a vyraboval je. Následovala komická vsuvka, kdy jsem před strážcem sebral láhev vody z truhly, celá vesnice začala kvílet, chlapi utíkali, ženy plakaly, celá vesnice začala panikařit a po mě šli 4 strážci a chtěli mě za každou cenu zabít. Zdrhl jsem tedy na kopec, oni se uklidnili a zase se všichni hezky vrátili na pohřeb. Todle autoři moc dobře nevyřešili

Stačily asi 3 věty z Yen a hned jsem jí zase začal nenávidět. A čím dýl jsem s ní byl ve styku, tím víc mi vadila. Bohužel, nedalo se vůči ní moc protestovat. Tak abych jí naštval, tak jsem si alespoň nejprve oblékl (kvůli exp), hned pak vysvlékl a prodal šaty, jak chtěla a na pohřeb došel ve svém tradičním oblečení, což jí nepotěšilo. Následně jsem jí tam nechal jít samotnou a sám si šel prohlížet věci do zdejší kovárny (což jí také nepotěšilo) a následně, ač jsem slíbil, že nebudu pít, jsme chlastal. Pak jsme si ještě šli z místníma zazávodit při honičce na kopec, což byla taková dost zvláštní vsuvka. Tím možnost ovlivnit, co budu dělat z mé strany skončila a dále už to řídila jen Yen.

Okradení přítele, použití masky i proti vůli nejvyššího druida až po oživení mrtvoly a jejího výslechu na úkor zdejší zahrádky nějakých kněžek, to vše se dělo proti mé vůli a nedalo se to zastavit. Dalo se tomu jakože řečnicky oponovat, ale Yen si stejně dělala co chtěla a já tam byl víceméně úplně zbytečný a na mé vůli nezáleželo. Tím mě definitivně naštvala a měl jsem chuť jí chvílemi praštit, chvílemi se jít zabít.

Nakonec jsem ještě zrušil kledbu vlkodlaka a zde pro zatím skončil. Nyní bych tedy měl projít celé Skellige, splnit všechny zdejší vedlejší úkoly atd atd, ale že by se mi bůhví jak moc chtělo, to se říct nedá.

[Elemir]

4Milhaus: Vidím, že máš na věci podobný názor Mě v tom kasinu teda napadli hned, takže jsem neměl možnost ani promluvit, ale jinak ve všem ostatním jsem dospěl ke stejným rozhodnutím. S Filippou to za tu druhou variantou není o moc jinačí (zahlídl jsem to někde na videu), Radovid ti stejnak neuvěří, protože nemáš žádný jiný důkaz její existence, což podle mě souvisí s tím, že Filippa je stále klíčovou postavou pro Lóži čarodějek. Rozhodnutí z dvojky asi jen mírně mění její osud pro trojku. Vyšetřování těch vražd za Marigolda je čitelné, ale to rozuzlení mě překvapilo - hledání toho motivu. Jinak i zakázky máš podobně, čekal jsem ovšem, že budeš mít vyšší level, vzhledem k tomu průzkumu světa. Já u nich shodou okolností taky skončil od levelu 18. Krást jsem nezkoušel, takže to chování stráží je pro mě novinka, ale jsem rád, že ti Yen padla do oka stejně jako mě ... neboj, ještě si užiješ Určitě dodělej i ty vedlejší úkoly na Skellige, to by byla škoda. Pak je tu i pár dobrých zakázek.

Ještě obecně ...

Úplně jsem v tom popisu před deníkem zapomněl na progres, levelem jsem na 33 a výbavu jsem jen o kousek upgradnul. Z toho, co mám u sebe, se mi vyplatilo vyrobit akorát lepší lehkou zbroj, lepší meče jsem si našel přímo ve světě a ze setovek jsem odkázán jen na to základní. Zjistil jsem, že setovky mají nejspíše 2 stupně vylepšení a na to prostě nákresy nemám. Je to vlastně jedno z pro, proč prozkoumávat svět, protože v rámci hlavní linie a vedlejších úkolů jsem narazil jen na pár věcí (a to jsem toho i v samotném světě neprozkoumal zas tak málo). Asi to tedy zas tak jednoduché dát dohromady nebude. Podle popisu v nápovědě by komplet set měl přinést extra bonus. Připomnělo mi to "set" Krve starších z dvojky, s tím se pak parádně bojovalo, protože jsem nešel podpálit, způsobit mi krvácení apod. Jenomže na druhou stranu mě zas nic moc nenutí, nákresy hledat. Zatím jsem si vždycky vystačil s výzbrojí, kterou mám.

A ještě jednou ty romance Čím víc nad tím přemýšlím, tím komplikovanější mi to přijde. Hra mi tu Yen možná zas až tak nenutí, byť rozhovor s Filippou mi jaksi ukazuje jednu z cest, ale přesně si dokážu představit, co by mi na to Yen odpověděla. Spíš to začíná vypadat, že nejlepší by bylo všechny ty čarodějky nakopat do zádele a najít si někoho jiného Když vemu tu úlohu, která se tu pro Triss rýsuje, tak to taky není nic, s čím bych souhlasil. A žádnou cestu mezi mi to nenabízí, hra s tím zákeřně vyrukovala až ke konci

Mno, bugy ... Už nějakou chvilku si tu nějaké lepší schovávám, abych mohl poreferovat. Nic tragického, co by hru zněmožňovalo dohrát, spíše úsměvné a některé už možná ve hře ani nebudou (pořád mám patch 1.03). AI vynechám, ta se prostě chová divně. Párkrát se mi poštěstilo narazit na levitující předmět, nebo předmět s částečnou texturou. Stalo se mi to i u koně. Jednou jsem si takhle Klepnu přivolal a její model jakoby prošel zezadu částečně skrz mě, takže jsem viděl vnitřek krku a hlavy Hezké byly hlavně oči, dalo se skrz ně koukat Ale jinak pochvala, ukázalo to, že modely jsou opravdu důkladně dělané. O propadnutí postavy pod úroveň terénu už jsem psal dříve, úplně nejlepší je, když vás takhle honí skupinka "neviditelných" banditů. Jednou jsem na skalách takto zahučel i já, ale jen na půl. Hra se pak trochu divně chová, takže i když se jednalo o plošinku, normálně jsem sklouznul jako na srázu. Ostatně to sklouzávání je časté i na normálním srázu, ne vždy jde bezpečně určit, co (nebo kudy) postava (nahoru) vyleze. Mezi mé oblíbené záliby pak patří létání Jednou jsem si to vystupoval z loďky a asi jsem vyskočil až moc, neboť jsem se objevil hooodně nad povrchem a v očekávání smrti už jsem se chystal loadnout. Jenomže nebylo třeba, Geralt úplně hladce přistál, jako do bavlnky Poslední bug, který se mi vybavuje, je chybný výpočet pozice postav. Při posledním setkání u Marigolda v hospodě jsem Margaritu nachytal, jak sedí ve vzduchu - v místě, kde seděla prostě židle nebyla, ta byla až o kus dále. Chybky se objevují i v animacích, když mě dříve přepadli lovci čarodějnic a já jim odevzdal meče, tak v animaci jsem je pořád ještě měl.

[Milhaus]

Vyšetřování těch vražd za Marigolda je čitelné, ale to rozuzlení mě překvapilo - hledání toho motivu.

Tak motiv ti vysvětlil ten upír, já jej nijak nehledal, nicméně už podle toho, že byl ten doktor tak mladý, ve srovnání se svým učněm - který byl dědek a kde to vysvětlení, že čichá často formaldehyd a proto vypadá mladě, bylo poněkud pochybné. Bylo tedy již od začátku jasné, že na něm něco nesedí.

Jinak i zakázky máš podobně, čekal jsem ovšem, že budeš mít vyšší level, vzhledem k tomu průzkumu světa. Já u nich shodou okolností taky skončil od levelu 18.

já myslím, že hra nějakým způsobem neustále kompenzuje level hrdiny. Takže když jsem byl na vysokém levelu, tak mi již nedávala za splněné hlavní úkoly moc zkušeností. Tedy víceméně jsem procházel svět naprosto zbytečně. To je právě to revoluční na této hře, trestá každého, kdo se pokusí svět zkoumat a hrát to "po staru". Dokonce si myslím, že kdybych to dělal opačně a nejprve splnil úkoly hlavní, pak zakázky a vedlejší úkoly (a to ještě podle levelu obtížnosti) a až na konec procházel svět a především ničil hnízda příšer a osvobozoval opuštěné osady, byl bych na tom lépe, protože jak se zdá, osvobozování osad a ničení hnízd je za konstantní množství exp.

Na druhou stranu jistý si nejsem, jelikož na Skellige jsem jen tím, že jsem splnil úkoly hlavní linie (které byly pod úrovní) získal dva levely. Tedy fakt nevím. Hra je prostě nějaká celá divná.

U mě je nejčastější bug, že se rozbijí NPC postavy. Hlavu mají asi 3 metry od sebe, postavy levitují jako duchové s rukama rozpaženýma, nefungují jim animace, ačkoliv se i nadále snaží vykonávat svůj denní režim. Zrovna toto se mi stává poslední dobou dost často, naposledy takto fungovala celá vesnice.

Včera se mi taky seklo ovládání a při boji s tím chlapíkem, co byl dřív vlkodlak, jsem nemohl sekat. Mohl jsem uskakovat, mohl jsem se krýt, ale nemohl jsem útočit.

Občas se pak běžně stává, že postavy projdou skrz dveře a podobně.

Taky jsem si všiml, že při dialogu se postavy přemístí z původní pozice na jinou, což občas též způsobí docela zvláštní momenty. Nejkritičtější to asi bylo při rozhovoru s jedním obchodníkem nedaleko Morušína, se kterým pak nebylo možné obchodovat. (ač jsem vybral tu možnost, nic se nestalo).

Levitující obludy, postaby atd to je běžnéa už to ani neřeším. Dělám se screeny všech zajímavých momentů.

[Elemir]

Tak motiv ti vysvětlil ten upír, já jej nijak nehledal, nicméně už podle toho, že byl ten doktor tak mladý, ve srovnání se svým učněm - který byl dědek a kde to vysvětlení, že čichá často formaldehyd a proto vypadá mladě, bylo poněkud pochybné. Bylo tedy již od začátku jasné, že na něm něco nesedí.

Doktor divný byl, ale nějak jsem tu souvislost neřešil Mě na tom překvapily dialogové volby, které tak nějak počítaly s tím, že buďto tuším nebo jen tipuju. Aniž bych věděl o těch letácích s kázáním, tak mi to začalo nabízet možnosti na téma náboženského fanatika. Navíc toho "šéfa" pitevny šlo možná zabít bez vysvětlování a pak bys na toho upíra nemusel vůbec narazit (ovšem nezkoušel jsem, je to jen domněnka).

Na Skellige levely skáčou hodně rychle, ale tak to bude i dál v hlavní lince. V podstatě za prkotiny je to slušný nášup (klidně 1000 zk), navíc jsou ty úkoly kouskované, takže je to pořád něco. Z počátku jsem zapomněl sledovat xp za potvory a zaklínačské zakázky, pamatuju si akorát to osvobozování osad ve Velenu, což bylo za nějakých 160 zk konstantně. Na Skellige jsem si všiml, že za zakázku na potvoru (ztracený syn vs pojmenovaný běs) bylo 300 zk. Záleží asi i na obtížnosti zakázky. Tipuju, že hlavní příběh skončím na levelu 34-35, což jak koukám jinam, je docela standard

Opravdu to vypadá, že ta hra se zkušenostmi manipuluje, abys příliš neutekl a pro malý level je možná i dorovnává. Když vemu, že jsi v některých částech byl oproti mě levelem napřed, tak jsem právě čekal, že budeš mít ten odstup větší.

Věc, o které vím určitě, jsou "šedé" zakázky (když rozdíl tvého levelu vůči doporučenému levelu je příliš velký), za ně je 0 zk. Ať tedy děláš cokoliv, nikdy se ti nepodaří získat zkušenosti za všechny zakázky, protože dříve či později některým zakázkám levelem utečeš. Za zabíjení potvor to asi taky nebude žádné terno.

Jenom pro úplnost, abych to měl někde uvedené:

level 1-10 - je potřeba 1000 zk/level
level 11-20 - je potřeba 1500 zk/level
level 21 a výše - je potřeba 2000 zk/level

Když čtu to množství bugů u tebe, tak jsem docela rád, že tohle tam nemám. Procházení dveřmi mívám, obzvláště zavřenou bránou, to nešlo přehlédnout. Změna pozice NPC a Geralta po rozhovoru se mi taky děje.

[Milhaus]

Tak já za všechny úkoly v Novogradu, včetně úkolu s kovářem, získal cca 2 levely. Za splnění všech hlavních úkolů a všech vedlejších úkolů přátel, jsem získal 1 level. (ze tuším 17 na 18). Na 19 level jsem se dostal díky tomu kováři a pak 2 úkoly s obtížností nad můj level.

Hlavní je nezkoumat svět. Plnit úkoly od nejlehčího po nejtěžší a až pak zkoumat svět.

Já se dřív díval, tak jednu dobu jsem třeba za Nekera na 6 levelu získal asi 5exp. Nicméně nevím, kolik to bylo, když byl šedý. Tipl bych, že 0.

[Elemir]

Nj, ono to zkoumání světa opravdu bude mít význam akorát kvůli těm nákresům a otevření si rozcestníků. Pro mě je ten open-world čím dál více jen zbytečná kulisa, tohle šlo prostě udělat po vzoru dvojky a výsledek by byl stejný. Akorát by to oproti dvojce bylo podstatně variabilnější co do voleb při rozhodování a vlivu jednotlivých voleb.

Mě teď třeba dost držel na hlavní lince příběh. Mohl jsem si samozřejmě kdykoliv odskočit, ale přišlo mi to docela ujeté. Banda kumpánů na mě čeká, je potřeba pospíchat a já si klidně zmizím do Velenu? Jo, zmizím a nic se nestane, oni v klidu čekají dál. Ten svět se sám nikam nehýbe. Podle zbraní hra počítá i s vyššími levely (43 snad pro jeden meč), ale to přijde asi až s DLC. Když vidím, jak to funguje teď v základní hře, tak se obávám, že po dohrátí hlavní linky bude mou jedinou motivací čekat právě na DLC.

Nemůžu se zbavit dojmu, že tohle není finální verze hry. Mě to přijde jako prototyp, od kterého někdo umně odsekal nedodělané části, takže to naoko vypadá jako jednolitý celek. Docela se těším na Enhanced Edition, na ní se to ukáže v plné kráse ... anebo taky žádná EE nebude

[Milhaus]

Tak ono už podle těch otazníků se dalo tušit, že to autoři s otevřeným světem a jeho průzkumem nemyslí příliš vážně.

Nicméně hra prostě hráče, který to hraje jako RPG hru s otevřeným světem po staru trestá. Osobně nedokážu pochopit, jak mohla ta hra dostávat taková hodnocení. Třeba 10/10 a podobně. Toto museli hodnotit asi úplní idioti. Já bych dal té hře, pokud bych to hodnotil jako hru s otevřeným světem, tak 6/10. Pokud bych hodnotil jen čistě úkoly hlavní/některé vedlejší, tak tak 8/10. Nicméně na příběh a úkoly tohoto stylu opravdu nepotřebuji otevřený svět a RPG hra s otevřeným světem by krom nich měla stavět i na zábavnosti toho světa jako celku, tedy to hodnocení celkové bych šel prostě níž, nemůžu počítat průměr, tedy 7/10, ale pořád spíš těch 6/10 a to ještě hře přidávám, protože to hodnotím v polovině a nezkoumal jsem ještě tu třetí mapu, jen jsem prošel za hlavním úkolem a už teď je mi jasné, že mě to zkoumat bavit nebude a vůbec se mi do toho nechce. Jenže já neumím tyto hry hrát stylem, že se nedívám doleva/doprava a hrnu si to jen čistě hlavní děj. Takto to hrát neumím a ani takto hrát hry nechci. To mě nebaví. Linka s Yen ukázala jasně přesně styl hlavních úkolů, který nesnáším. Sice tam jakože byli řečnické možnosti něco proti tomu, ale stejně na tom nezáleželo a bylo tu fuk. Ty hráči, jsi tu od toho, abys dělal, co chceme my a ne naopak, aby ty jsi mohl dělat, co chceš a my ti to ve hře umožnili.

[Yuyana]

Tady se to zase divoce honí, to budu mít v práci co číst...

[Elemir]

Nad hodnocením jsem taky cvičmo přemýšlel a došel jsem k tomu, že bych musel vůbec svůj styl hodnocení překopat Absolutní hodnocení je jasný nesmysl, to se obhájit nedá. Pro mě ten open-world ztratil smysl, takže to hraju právě po té dějové lince a dívám se na to spíše jako na hru rozdělenou do příběhových celků. Asi to není ideální, ale ta hra mi nedala na výběr a za sebe jsem to nakonec akceptoval. Tudíž zhruba 8/10. Jak se postavit k open-world části opravdu nevím. Nabízí se tu srovnání s Gothic 3 a Skyrimem - Zaklínač 3 zůstal někde na půli cesty. Ne mezi nimi, ale jen okrajově se jim přiblížil. Proto to na mě taky působí jako nedodělek. Moc nového to nepřineslo a nemá to dokonce implementováno dost z toho, co zvládaly hry už před více jak 10-ti lety.

Zkusím to pak ve finále nějak sesumírovat. Třeba to tlačení hráče do určitých rozhodnutí, nebo dokonce znemožnění se plnohodnotně rozhodnout, je kapitola sama o sobě.