Předem upozorňuji, že následující zápisek toho bude prozrazovat mnohem více, než-li je obvyklé. Ve čtvrté mapě dojde opravdu hodně na lámání chleba a řada předchozích voleb se teď naplno projeví. Pochybuju, že se mi to povede udržet v neutrální rovině, takže čtete opravdu na vlastní riziko
Load o kus zpět ...Opravdu jsem nebyl z nástalé situace na Kaer Morhen nadšený a rozhodl jsem se ráno zasednout k počítači a loadnout hru před cestou pro Umu. Namísto toho jsem se vydal po stopě Lambertova úkolu a cestou dobral pár drobných úkolů od NPC s vykřičníkem. Cesta mě zavedla na obydlenější ostrov, takže jsem byl mile překvapen, že to tu nakonec žije podobně jako třeba ve Velenu. Je smůla, že hlavní příběh je na Skellige opravdu velmi krátký a i ty vedlejší úkoly se odehrávají v nezajímavých místech. Člověk tak nemá potřebu to tu moc zkoumat - automaticky mi to přišlo jako pustina, jenomže to na mapě jsou skutečné obydlené vesnice.
Vzal jsem to rovnou podél pobřeží a splnil i úkol s černou perlou. Jeden nikdy neví, jak dlouho se tu zaseknu, protože od úkolu pro bratra v meči jsem čekal opravdu spletitý příběh. Jenomže ukazatel mě zavedl do pirátské vesnice, kde ke slovu přišel můj meč, bývalého kumpána hledaného bídáka jsem rozpůlil, s poznatky se vrátil zpět do Novigradu za Lambertem a bídáka dekapitoval (dle volby). A konec, to bylo opravdu vše ...
Kaer Morhen znovu a lépeDobrá, do Vranova, popadnout Umu, nechat se eskortovat k císaři, zvolit trochu jiné odpovědi a hurá na hrad. Rozhovory už jsem jen odklikal, zamrzela akorát ta vyhozená dubová postel, na kterou máme s Triss mnoho vzpomínek, ale nedivím se, že Yennefer nechce spát v posteli plné rezavých vlasů

Ale nechtěl jsem za ní jít přímo, tak jsem šel nejdříve pomoct Eskelovi s vidlorohem, či jak se ta potvora jmenuje. Levelem jsem byl v té chvíli 21, takže nic překvapivého.
Jenomže Ynnefer se nedá vyhýbat donekonečna, takže jsem se šel přeci jen kouknout, jak daleko je s megaskopem, který prý nahoře ve věži sestavuje. Nikdo tu moc z její přítomnosti nadšený nebyl, obzvláště z té její panovačné nátury, což naprosto chápu. Ale obavy se ihned rozplynuly a konečně mi hra nahrála do karet. Rozumím tomu, že spát s její nejlepší kamarádkou asi není zrovna hezké (to to Triss nevěděla, aby mě zastavila?), ale za co se budu přeci omlouvat. Já chci Triss a ne jí. Než jsem se nadál, otevřela teleport a vyhodila mě z hradu na "procházku" ... přistál jsem v nedalekém jezeře

Páni, teď jsem jí asi opravdu dožral

Než jsem se vrátil, tak se trochu uklidnila a šel jsem dořešil ještě druhý úkol s Lambertem. Ostatně jako zaklínači jsem si konečně všichni mohli pořádně popovídat.
A nezůstalo jen u toho. Vesemir se taky vzbouřil a rozhodl se z Umu zkusit sejmout kletbu nejprve sám. Čímž nám vznikl den volna a co ve volnu zaklínači asi tak dělají, když se sejdou po tolika měsících? Ano, zachlastaj

Yennefer se sice přidala, ale moc dlouho nevydržela. Prý ať to taky nepřeháníme, že nás čeká náročný den, obzvláště pokud se Vesemirův plán nepovede. Kašlem na to, další runda je na stole, ostatně jsem se oběma přiznal, že není důvod nikam pospíchat, neb jsme to s Yennefer ukončili ... Následující průběh kalby mě dost připomněl naše noční dýchánky na kolejích i se stejně jalovými nápady. Musím říct, že jsem se u toho dost nasmál

Od obyčejného chlastání, přes slovní hru až k hledání ztraceného Eskela - usnul u kozy na dvorku. Pak Lamberta napadlo, že bychom si mohli jít vyzkoušet megaskop, načež následovalo dohadování, jak se používá a jak bychom před něj měli předstoupit, neboť rozhodně nevypadáme jako čarodějky ... ano rozbalili jsme Yennefeřiny kufry a ohákli se jejím oblečením

Ten chlápek na druhém konci nebyl nadšený a nejspíše se ještě doteď v noci budí hrůzou, že jde po něm Lóže "čarodějek". Jenomže nám to nakonec Yennefer překazila a holt jsme museli na kutě.
Teeeda, takový zvrat jsem nečekal, takže jsem si na tom opravdu zgustl. To má za to svoje rejpání. Ono totiž nestačilo, že mě odteleportovala z hradu, ale ještě se do mě pustila za neuctivost k vědoucí, se kterou se megaskopem spojila. Mě, který se tentokrát chtěl chovat opravdu slušně? Kdo mohl vědět, že ta elfská věta je mnohem hoší varianta, než-li strohé "Nazdar, jak se vede?"
Dobrou náladu však začalo kazit něco úplně jiného. Vesemir neuspěl. Teď je na řadě Yennefer a zkouška trav. Vydržel jsem až do konce podávání lektvarů, mohl jsem to ukončit, ale riskovat se prostě někdy musí. Zbytek už byl na Yen. Umu se změnil ve vědoucího (tuším, že jsem se s ním seznámil v jedničce) a muselo ho pomocí magie udržovat celý den. Bylo mi jí až líto, protože to opravdu prováděla s vypětím všech sil. Jenomže ona je milá opravdu jen tehdy, pokud mlčí. Je až neuvěřitelné, jak se povedlo ten zvrat atmosféry takhle plynule navodit. Je to jeden ze silnějších momentů hry a opravdu jsem se do toho vžil.
Vědoucí už pak jen vyklopil místo, kde je Ciri a opět to bylo na mě. Vlastně ne, je jasné, že dovést Ciri na Kaer Morhen přitáhne pozornost Divokého honu, takže by bylo dobré sehnat nějaké přátele na pomoc. A tady se hned ukázalo, kdo má ke mě jaké sympatie. Dijsktra mě poslal do zádele, neboť jsem mu nenašel jeho poklad. Roche a Ves pomohou, Zoltan samozřejmě také. Císař mě odbyl, že mu mám prostě Ciri dovést do Wyzimi, tak jsem se s ním rozloučil. Na Skellige jsem získal pomoc Hjalmara a Myšilova, ostatní nemohou, protože Nilfgaard se je už na hranicích. To samozřejmě chápu. Dobrá, to bychom měli, takže hurá na Mlžný ostrov pro Ciri.
Nic nemůže být jednoduché, takže jedináchatka na ostrově je zavřená a za dveřmi je halda trpaslíků. Jenomže ty mě nepustěj, protože mi nevěří, mám jim nejprve přivést 3 jejich přeživší kamarády. Vlastně jen jednoho, protože jeden už je delší dobu mrtvý a druhou se zřítil ze skály chvilku poté, co jsem pod ní zlikvidoval bandu vodnic, které ho tam uvěznily. Za odměnu mě trpaslíci pustili dovnitř a mezitím pláchli na mojí loďce. Stihli akorát prohodit, že ta holka už je dost dlouho tuhá ... a nemýlili se. Chvilku jsem přemýšlel, kde asi vznikla chyba, takhle to přeci skončit nemůže. A taky že ne

Světluška, která mě sem mlhou vedla, byla ve skutečnosti Ciriina duše. Hezké elfí kouzlo! Stihli jsem si s Ciri ještě popovídat, nechal jsem si převyprávět celý její příběh, byť ho samozřejmě znám. Protože nám trpaslíci pláchli před nosem a Hon už byl na dosah, byl čas na teleportaci.
Na nádvoří jsem si konečně oddychl a Vesemir měl vzápětí Ciri zavěšenou na krku. Yen to taky nevydržela a seběhla z hradeb. Bylo vidět, že je vděčná, což skončilo náhlým polibkem ... kurňa to je pech, na scénu zrovna přišla Triss ...

Ta hra mi fakt nedá pokoj

Když jsem Triss pozdravil, stihl jsem zachytit podezřívavý pohled Yen, nejspíše už tuší důvod mého odmítnutí. Ale co už, máme teď důležitější věci na práci. Přede mnou byla válečná porada. Cestou do sálu jsem potkal další dvě klíčové postavy, dorazil Letho a Keira. Ves s Rochem nebyli z Letha zrovna unešení, ale v době rozhodování o osudu Letha jsem vůbec netušil, co si pro mě osud připraví. V tuhle chvíli jsem začal uvažovat, co všechno vlastně k tomuhle společnému setkání vedlo. Např. pokud bych Triss nechal odjet na Kovir - i přesto by se tu objevila? Možných kombinací bude určitě více.
Plán byl jednoduchý, nevidím ve jednotlivých volbách nic převratného, tak jsem naklikal co mi tak vyhovovalo nejvíce a v doprovodu Lamberta a Letha jsme vyrazili na lov do lesa. Yen mezitím seslala nad hradem štít, aby odklonila navigátory honu právě do okolních lesů. Triss posloužila jako dokonalá palebná podpora. Kolo v lese jsme s přehledem vyhráli, akorát na hradě to zrovna nevycházelo dle představ a tak jsme se museli stáhnout. Ciri, ač měla čekat zavřená v sále, se do boje taky zapojila. Dělali jsme co mohli, ale stále nás zatlačovali dovnitř. I když, hra podvádí, celou dobu jsem měl navrch, být po mém, tak jsme to neprojeli

Ne, situace je opravdu vážná, problém je ten doprovodný mráz, který válečníci honu používají. Yen navíc docházely velmi rychle síly, takže nás ochraňovala čím dál méně až ... prorazili a zůstal jsem s Eskelem zamrznutý u brány. Vesemir zkusil Ciri odvést, ale velitel Honu je jiná liga. Ciri byla s Vesemirem v pasti.
Mohl jsem se akorát bezmocně koukat, jak se Ciri podvoluje a Vesemir je v zápětí zabit. V tu chvíli mi zatrnulo, ale Ciriin žal vyvolal mocný příval magie, kterou musel zastavit až vědoucí, který se mezitím probral z komatu. Protzatím jsem vyhráli, ale za jakou cenu?
Hon na velitele HonuKdyby mě někdo ráno říkal, že jsem ještě daleko od konce, asi bych mu nevěřil. Dlouhou dobu se bitva na Kaer Morhen zdála jako finále, ale bylo tu moc zvratů a po pohřbu Vesemira došlo na další volby. Vůbec už si netroufám spekulovat, jak to celé dopadne a která z voleb bude nejschůdnější. Přepadl mě pocit beznaděje, protože mám neblahé tušení, že vybírám jen mezi dvěma stejně špatnýma volbama a ani jedno řešení se mi ve finále určitě nebude líbit.
Levelem jsem hodně poskočil, jestli jsem to dobře zahlídl, jsem už na 27. Jenom dovednostmi a zbraněmi jsem na tom stále stejně. Jenomže to se už brzy bude měnit. Ciri dostala taky jalový nápad. Na blatech se koná sabat, kterého se zcela určitě bude účatnit i generál Honu, neboť je velice spřízněn s ježibabama a úkoluje je. Dobrá, souhlasil jsem s Ciri a vyrazil. na paměti jsem měl ovšem i poslední poradu, kdy Yen volala po svolání Lóže čarodějek. Ale už tam bylo vidět, že Ciri si chce rozhodovat sama a jako otec jí mám nutnost podpořit. Vlastně těžko říci, jestli mi Ciri dala vůbec na výběr

Získat přístup na horu nebylo snadné, navíc zrádné. Zdánlivě mírumilovné řešení beztak potřebovalo tasit meč - stříbrný. A došlo na další klíčové rozhodnutí. Dole čekají ježibaby, nahoře generál ... kdo si podá koho? Viděl jsem generála bojovat v Kaer Morhen a vím o jeho schopnosti teleportace, ale byl bych špatný zaklínač kdybych si nevěřil. Ale je jedno, co si myslím já, stejnak jsme si museli dát kámen-nůžky-papír

Ciri šla na ježibaby.
Konečně na ty mrchy došlo. Jaképak bylo překvápko, když dole stály 3 krásné nahé ženy a vařily polévku s lidí

Jo, vyvolený, který smí ježibaby vidět, má prostě pech

Moc jsem se kochat nemohl, za chvíli z nich byly opět zrůdy a za další chvíli byly mrtvé. Ciri je pro takovéto boje jako dělaná. Jenomže jedna ježibab zas tak tuhá nebyla a když se k ní Ciri naklonila, strhla jí medailon a v podobě hejna vran zmizela. To asi nevěští nic dobrého ...
Já měl o poznání horší skóre. Narazil jsem na vyrovnaného soupeře. Jakmile jsem ho dostal na 1/3 zdraví, začal hodně nadužívat teleportaci a je opravdu velmi rychlý, rychlejší než já. Zkusil jsem to nadvakrát, ale tomu tempu prostě nestačím. Zachránila mě až nutnost vyrazit do práce

Zatím přemýšlím, jaký fígl by na něj platil, abych nemusel zvyšovat dovednosti apod., ale nic mě zatím nenapadá. Usekat mu tů třetinu není taková legrace, mám jen 2 pokusy (vzhledem ke zdraví) a potřeboval bych jich tak 5. Nakonec, na přemýšlení mám celou noc
