To není moc příjemné

. Včera jsem si všiml, že ve městě je to s optimalizací celkově horší, už to nejde tak plynule jako předtím. Nic tragického, ale třeba save/load je 2-3x delší.
Wyrm's Crossing IIZačíná to být poněkud komplikovanější, takže začnu být stručnější a pokusím se držet jen klíčovějších událostí. Už jen z toho množství jmen mi jde hlava kolem a jednotlivé úkoly plním hodně na přeskáčku, což prostě jinak nejde, protože právě na ty souvislosti přicházím na přeskáčku.
Sraz s Wulbrenem mi lehce objasnil situaci ve městě. Gortash neovládá jenom Železnou pěst, ale na pomoc si "přizval" také vyznavače Gonda, kteří v místní továrně vyrábějí ocelové konstrukty. Tyhle potvory jsou nejenom přerostlé a velmi silné, ale oni navíc umí číst myšlenky a získané informace si mezi sebou předávat. Díky tomu mohou vzburcovat všechny hlídky v okolí, což se mi časem opravdu povedlo

(ne že by se na mě pak všichni vrhli, ale každá hlídka, kterou jsem potkal, na mě rovnou zaútočila). Nevýhodou je, že konstrukty jsou často součástí hlídek.
Podle Wulbrena bude ku prospěchu věci, když továrnu na konstrukty vyhodím do vzduchu. Samozřejmě i s civilisty uvnitř. Wulbren mi k tomu poskytl bombu, kterou mám v továrně umístit. No, vraždit civilisty se mi nechtělo, časem se navíc ukázalo, že Gondisté jsou v továrně drženi proti své vůli, takže jsem přímé využití bomby v rozhovoru zavrhl s tím, že se pokusím najít jiné řešení. Bombu jsem si ale po ukončení rozhovoru vzal, protože bez toho továrnu asi zničit nepůjde.
A tím pro mě také dobrodružství v Rivingtonu skončilo. Eh, jasně, pár dobností tu ještě proběhlo, jako například hladový ilithid v místním mlýně nebo opětovné shledání s lovcem potvor Gandrelem. Ilithid po mě požadaval krmení v podobě lidského mozku a jelikož jsem měl dobrou náladu, tak jsem mu přinesl jednu z mrtvol z podzemí pod chrámem. Za odměnu jsem získal dalšího parazita (?) do sbírky. Někdo v družině sice vyjevil obavy, že pomáhat věrnému stoupenci Absolut by nás mohlo do budoucna ohrozit, ale Emperor měl pravdu, vždyť my jsme prakticky taky ilithidi a tenhle nám nic neudělal

.
Gandrela jsem objevil v táboře lovců a zrovna jsem se připletl k pohřbu jejich druha. Narazili totiž na Cazadora, který se rozhodl, že si prohodí role a z lovců se rázem stala kořist. Gandrel po našem odchodu z hájku pochopil, že jsme ho s Astarionem napálili, což nám s klidem pověděl, ale jelikož jsme mu nabídli pomoc s Cazadorem, tedy tu jsme nabídli Ulmě, velitelce lovců, tak to hodil za hlavu. Astarion je pro ně sice nadále odporná nestvůra, ale Ulma si dobře uvědomuje, že je to taky klíč, jak se dostat Cazadorovi na kobylku.
Nyní jsme se vydali k mostu, kde nás zastavila hlídka a konstrukt nás začal pečlivě zkoumat. Bohužel nás prokoukl a hrozil boj (nebo alternativně dobrovolné zajmutí). Chtěl jsem se nechat zajmout, ale zničeho nic nám na pomoc přispěchali gnómové a konstrukt vyřadili z provozu. Okolo stojící hlídka Železné pěsti to kupodivu nechala být, jako by si ani ničeho nevšimli, a my mohli bezpečně projít

.
Most tvoří spojnici mezi Rivingtonem a spodní částí Baldurovy brány. Je tu čtveřice významných budov - ubytovna, hospoda, krejčovská dílna a samozřejmě bordel

. Krejčovskou dílnu vede Carm, jejíž bratr je na seznamu obětí rudého trpaslíka (to je ten, co zavraždil otce Logana). Carm je to celkem jedno a současnou pozici bratra jsme se od ní nedozvěděli.
Budova hospody obsahuje nejenom hospodu, ale i alchymistický obchod. Hospodu vede Danthelon, který tu poskytuje krytí Harfeníkům. Pro tohle setkání jsem si tedy vzal do družiny Jaheiru. Danthelon nám poskytl klíč od sklepa, ale tuhle pasáž už jsem si otevřel předtím z druhé strany budovy. Ve sklepě nás čekalo rozpačité přivítání. Geraldus podezřele koktal a jeho slova zdánlivě nedávala smysl. Jaheira ovšem pochopila, že je to varování, protože Harfeníci kolem nás nejsou skuteční Harfeníci. Připravili jsme se proto k boji a dobře jsme udělali, protože šlo o bandu dopplegangerů! Boj proběhl velmi rychle. Jaheira poté poslala Geralduse domů s tím, že se na tuhle práci moc nehodí - nezachoval se úplně předpisově a z části tak nese vinu na zániku místní buňky Harfeníků.
Jaheira mě po bojové stránce trošku zklamala. Má sice zajímavý arzenál kouzel, ale taky má nějak malou pohyblivost, takže než se dostane do útočné vzdálenosti, tak je v podstatě po všem. Asi je to jen nezvyk, ale rázem jsme z družiny byli bojeschopní jen já a Karlach

. Shadowheart pořád beru jen jako doplněk družiny, i když už má v arzenálu kouzel docela zajímavé věci, nicméně její chvilka přišla až později.
V ubytovně jsme narazili na dvojici Cazadorových přisluhovačů, takže jsem na chvilku vzal pro změnu Astariona. Astarion pak z jednoho z nich získal informace o současné poloze Cazadora a poté je oba nechal jít, což mě trošku překvapilo, protože byli očividně věrní svému pánovi a teď mu poběží sdělit, že je Astarion ve městě, což nás připraví o moment překvapení. Ale možná právě o to Astarionovi jde. Mimochodem, s Astarionem jsem měl rozhovor na téma rituálu a vypadá to, že Astarion je rozhodnutý se Cazadora nejenom zbavit, ale jeho rituál si dokonce přivlastnit! Na jednu stranu se mi to nelíbí, ale na druhou stranu to chápu - jako mocného upíra už si ho nikdo nikdy nedovolí tyranizovat. Osobně si myslím, že to Astarion ještě přehodnotí.
Přes střechu ubytovny se dá dostat do bytu Fraygo, což je mimochodem zmizelá nevěstka, kterou postrádá Mamzell Amira, místní bordelmamá. Fraygo je shodou okolností matkou rudého trpaslíka a doplatila na svou zvědavost - syn jí zabil. Její tělo jsem našel pod postelí a v bytě byly i nějaké důkazy pro vyšetřovatele.
No a nakonec to nejlepší - bordel

. Asi si tu jde najmout služby místního osazenstva, ale nějak se mi to nedařilo. Zajímavé tak jsou spíše místní rozhovory. V pokojích v patře se totiž nachází dryáda v objetí s jednou z šlechtičen pozvaných na Gortashovu inauguraci. Z jejího oblečení jsme vytáhli pozvánku, což je propustka do pevnosti a zároveň do spodní části města. Ale zvědavost nám nedala a tak jsme nakoukli i do ložnice. K našemu překvapení se šlechtična před námi proměnila v ilithida a museli jsme jí zabít. Od dryády jsem si pak nechal přičarovat dočasné požehnání - byl to bonus za záchranu, byť zprvu nebylo vůbec jasné, jakým způsobem se mi chce vlastně odvděčit, takže jsem se před Shadowheart zdráhal

. Jde ovšem jen o rozhovor.
Další zajímavou postavou je vyšetřovatel, který se sem přesunul z chrámu. Za donesení důkazů o rudém trpaslíkovi nám předal propustku do města (asi funguje podobně jako ta pozvánka od šlechtičny, kterou jsme ovšem použili už dříve).
A posledním bodem je Raphael. O jeho přítomnosti v bordelu se dá dozvědět od jeho ochranky v baru nebo od Mamzell Amiry. A nebo jednoduše nakráčíte do jeho pokoje bez varování, jako se to stalo mě. Raphael je zrovna v družném rozhovoru s Vossem. Je zřejmé, že ti dva mají mezi sebou dohodu. Jde o záchranu prince Orphea, ale Raphael začal v tomto ohledu sledovat mnohem více svoje zájmy, což Voss těžce nese. Jakmile Voss odešel, tak jsme se dozvěděli proč.
Raphael nám může poskytnou speciální kladivo, kterým lze rozbít Orpheova pouta, ale chce za to korunu, kterou nosí Absolute. Důvod je jednoduchý, s korunou se může snadno stát vládcem pekla a zavést si v něm vlastní pořádky. Mimo to jsme se dozvěděli, jak to s tou korunou v minulosti bylo, což je vlastně část příběhu o pádu Netherilu. Korunu pak u sebe ukryl Mephistopheles, vládce Canie, ale Gortashovi a jeho kumpánům se korunu podařilo nějak ukrást. Raphaela jsme odmítli a Vossovi jsme poté sdělili, že najdeme jiný způsob, jak Orphea zachránit, což ho moc nepotěšilo. Raphael nakonec v bordelu zůstal, kdybychom si to později přeci jen rozmysleli.
Nyní nastal ten správný čas, podívat se na Gortashovu inauguraci. Z pohledu příběhu to jde asi přeskočit a podívat se nejprve do města, ale v obou v případech se to neobejde bez rozhovoru s Mizorou. Ta nás nabádala k tomu, abychom za Gortashem došli a podívali se, jak dopadl hrabě Ravengard. Nebyl důvod to oddalovat.
Gortash nás uvítal celkem přátelsky, i když jsem musel zprvu krotit Karlach, aby se na něj rovnou nevrhla (byl to právě Gortash, kdo Karlach "prodal" Zariel, ale to je zase jiný příběh). Celý sál je plný žoldáků a konstruktů, takže boj by byl velmi tuhý. Schválně jsem si to vyzkoušel, abych se podíval na možnosti, ale tohle se mi opravdu absolvovat nechtělo. Gortash mi nabídl příměří a dokonce i možné partnerství. Ketheric a Orin totiž nebyli zrovna spolehliví parťáci. Ketheric by je klidně bez mrknutí oka zradil a stejně tak Orin, která je nyní Gortashovi spíše přítěží. Pokud pro něj Orin zabiju a poté přinesu oba netherilské kameny, tak ze mě udělá rovnoceného partnera - vládce.
Kupodivu to Gortash myslel upřímně. Nechal jsem si ovšem zadní vrátka a odešel jsem s tím, že nad tím popřemýšlím. Ostatně k tomu mě napádal i Emperor, který mi telepaticky sdělil, že občas je dobré s nepřítelem uzavřít dohodu, protože to může být ku prospěchu věci. V tomto případě jde o ovládnutí Absolut, což je vlastně náš společný cíl. Poté jsme ještě zůstali na inauguraci, abychom se podívali, jak bude Gortash skládat slib a stane se arcihrabětem, tedy neomezeným vládcem Baldurovy brány. Dělo se tak za spoluúčasti hraběte Ravengarda, který Gortashe do této hodnosti pasoval. Po inauguraci jsem si zkusil s Ravengardem promluvit, protože jsme ještě předtím zachránili z vězení vyslankyni Florrick (to je ta, co doprovázela Ravengarda v době jeho únosu na počátku hry). Jenomže to bylo k ničemu, Ravengard označil Florrick za zrádkyni. Nicméně bylo zřejmé, že ví o jejím osvobození ...
Jakmile jsme odešli, tak jsme si šli znovu promluvit s Mizorou. Pověděla nám, že hrabě Ravengard byl převezen neznámo kam, protože nyní už ho Gortash nepotřebuje. Tohle má ještě svou dohru v nočním táboře, protože Mizora si přijde popovídat s Wyllem. Vlastně mu přijde nabídnout novou dohodu

. Mizora může Wyllův pakt zrušit, čímž Wyll svého otce odsoudí k smrti, nebo s ní Wyll podepíše nový pakt a Mizora nám poté sdělí, kde je Ravengard vězněn a pomůže nám ho ochránit. Potvora jedna

. Zprvu jsem nechal Wylla pakt zrušit, ale pak jsem si to raději rozmyslel. V obou případech zůstane Mizora v táboře, což má také svůj důvod, ale k tomu se dostanu později.
Konečně jsme měli volnou cestu a vydali se do spodní části města.