Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

Po odehrané jedničce logicky následuje dvojka V jedničce ještě zbyly bonusové přídavky, ale nechtěl jsem si případně rozhodit save pozice kvůli importu do dvojky, tak jsem to po hlavní lince utnul. Dvojka mi sama import nabídla, ale z počátku není žádný vliv vidět a to jak v případných volbách, tak i ve výzbroji. Mno, vrátím se k tomu později Pro úplnnost ještě uvedu, že i dvojka je v Enhanced Edition.

Děj navazuje zhruba měsíc po událostech jedničky, jak je patrné z rozhovoru s Triss (tělo vraha z outra jedničky je jí dopraveno zhruba po měsíci pitvání jinými "odborníky") a začíná poměrně netypicky v podobě výslechu, kdy se v rámci prologu postupně odkrývají okolnosti vraždy krále Foltesta. Ano, Foltest si sice Geralta najal jako dočasnou osobní stráž, ale ani Geralt není všemocný. Naneštěstí je také jediným podezřelým, protože v době vraždy mu dělal doprovod. Leč vrah stihl uprchnout před příchodem stráží. Vyšetřovatelem je jistý Vernon Roche z oddílu pověstných Modrých pruhů, což je jakési speciální komando výzvědné služby. Talar se kupodivu ve dvojce nevyskytuje.

Stop, že netušíte oč jde? Ani se nedivím, tak zpět a hezky popořádku Outro jedničky končí pokusem o vraždu krále Foltesta, kdy Geralt na poslední chvíli zasáhne a maskovaného vraha zabije. Po stáhnutí masky se však poněkud zhrozí, protože před ním leží mrtvý zaklínač, což se právě potvrdí pitvou zmíněnou v druhém díle. Motiv je ovšem neznámý a outro v tuto chvíli končí. Dvojka začíná poměrně zajímavým intrem, které zachycuje krále Demawenda (vládce Aedirnu) při běžné zábavě na lodi. Ta je přerušena vpádem jiného zaklínače, který všechny pozabíjí a sebou si vezme Demawendovu hlavu. Motiv opět neznámý, ale po vraždě Foltesta už je jasné, že pátrání po motivu bude hlavní náplní druhého dílu. Dvojka se tak na hony vzdaluje od tématu Divokého Honu a Geraltovy amnesie. Vlastně ne tak docela, občas se to ve hře mine, ale co si pamatuju, tak jen jako okrajová záležitost.

Odehrál jsem zatím první 4 hodiny, což je zhruba celý Prolog a začátek Flotsamu ... a bylo to perné, hlavně z počátku. Videa a screenshoty budu teprve zpracovávat, takž dnes to pojmu spíše jen jako obecný úvod, popř. zkusím alespoň něco večer doplnit. Hru pohání úplně nový engine a s tím přichází celá řada změn, od těch grafických až po systém hry. Celé je to barevnější a detailnější, první, co mě padlo do oka, byl redesign samotného Geralta (dobrá, to přece vím, ale můžu snad dělat překvapeného, ne? ). Detaily jsem nastavil na vyšší, to už mám ozkoušené, HD 5770 to v pohodě utáhne, akorát mi chybí podrobnější volby nastavení v menu hry. Pár věcí bych celkem rád upravil, protože mi po odehrané trojce přijdou jako pěst na oko. On je ostatně rozdíl v grafickém pojetí dvojky a trojky minimální, akorát že ta trojka má některé věci dělané lépe. Nahodil jsem české titulky, dabing ponechal anglický a nepohrdl tutorialem.

Může to vypadat směšně, obzvláště poté, co jsem před pár týdny dohrál trojku, ale věřte, že to trénink chtělo. Přístup k hraní jedničky a dvojky (trojky) je prostě diametrálně odlišný. Základem je stále boj, který je ve dvojce naprosto v režii hráče, tedy žádné vychytávání sekvencí jako v jedničce a přehazování stylů (nehledě na to, že v jedničce se jednalo o realtime s možností pauzy). Vrcholem všeho bylo, když mi hra po testu v aréně doporučila nízkou obtížnost ... Paradoxně jsem u arény zjistil, že co mi vadilo na ovládání postavy v trojce, je už ve dvojce Rychle jsem tedy pochopil, odkud vítr fouká a po pár bojích v prologu už bylo zase vše skoro při starém. Skoro proto, neboť trojka má opravdu boj odladěnější, ale to se tady podá. Návrh hry jsem proto ignoroval a nastavil si střední obtížnost. Geralt mi sice v jedničce skončil na 39. levelu, ale ve dvojce je to skoro prachobyčejný zelenáč a stále si nejsem jistý v kramflecích.

Pokud jde o další změny v systému hraní, nejvýraznější je překopání dovedností a alchymie. Dovednosti jsou smrsknuté na 3 hlavní větve (boj, znamení a alchymie) a jednu společnou (trénink). Bez docvičení tréninkové větve se nedá hnout v dalších třech. Dovednosti v každé větvi jsou ještě různě pospojované, jednotlivé úrovně jsou graficky nahrazy prostým skládáním talentů do jednoho chlívečku - efekt je stejný, akorát tomu chybí samostatné ikonky. Alespoň je to přehledné. Na některé dovednosti lze navíc aplikovat mutageny, které dodají další bonusy. Teprve u přehledu dovedností jsem si uvědomil, jak je trojka v tomto ohledu zase podobná jedničce. Přitom dvojkový systém taky není špatný. Alchymie tu má jednu výraznou změnu, lektvary lze konzumovat jedině během meditace, tedy jinak řečeno, nelze je konzumovat během boje. Vyžaduje to tedy mnohem pečlivější plánování. K meditaci naštěstí není potřeba hledat ohniště nebo spřízněnou duši.

Postupně se budu k řadě věcí vracet, ale to podstatné pro teď je, že když jsem to včera spustil, dýchlo to na mě tou správnou atmosférou a neměl jsem potřebu se od toho odtrhnout. Je to prostě jedna z těch her, co dokáže zaujmout i po x-té. Už od první chvíle je co dělat a Prolog nakonec utekl velmi rychle. Nemůžu si pomoci, ale s uzavřeným světem umí CD Projekt RED pracovat mnohem lépe a teď je to ještě více vidět. Trojka je oproti tomu příliš rozvláčná. Geralt navíc neztratil nic ze svého vtipu. Akorát kdyby to bylo méně barevné Ale dost už teoretizování.

Prolog a vylodění ve Flotsamu

Moje úvodní situace nebyla příliš lichotivá, shodou okolností jsem se stal hlavním podezřelým ve vraždě krále Foltesta a vyšetřovatel Vernon Roche nemá zrovna důvod mému tvrzení věřit ... nj, tak tu máme 3 dialogové volby, z nichž každá vede k části hratelného obsahu. Ve hře oproti jedničce přibylo cut scén, takže člověk je chvilkama rád, že si taky může v Prologu sám zahrát Ovšem, zapomněl jsem na jednu věc - jak jsem se do vězení dostal je jasné, proč Foltesta zavraždili je úkol do budoucna, ale kde jsem a co jsme tu vlastně dělali, to jsem zatajil.

Foltest je jako každý panovník přesvědčen o vyjímečnosti své genové výbavy, byť dle soukromého názoru Triss nepatří zrovna mezi inteligentní panovníky, ale holt jednou je to král tak je to král. A tak se jednou stalo, že starý baron La Valette natáhl bačkory a nechal po sobě syna a krásnou mladou manželku. No mladou, Arjanovi (Aryan) je dobrých 25, takže už to bude čtyřicátnice, ale zachovalá! Ostatně v trojce vypadá i na prahu padesátky stále dobře. Milý Foltest s ní zplodil dvě děti - Bertila (Boussy) a Anais. Ovšem před církví je zapřel a teď mi nějak uniká důvod, o co vlastně Foltestovi jde. Jo, Aryan. Aryan znechucen Foltestovo chováním se mu podstaví na odpor a to nevěští nic dobrého. Takže se jednoho krásného dne Foltest objeví u jejich hradu a samozřejmě s mocnou armádou v zádech A Geralt s Triss u toho samozřejmě nesmí chybět

Díky oněm třem dialogovým volbám se mi tak postupně poskládal příběh předchozích několika dní a mohl si lépe pocvičit ovládání. Hrad la Valletů je opravdu nádherně udělaný, až budou screenshoty, budete moci posoudit sami. V tomhle ohledu je to oproti jedničce značný skok. Navíc se nemusíte obávat, že někam spadnete, Geralt stále nepřeskočí jediný plůtek a na srázu ho zastaví neviditelná stěna V trojce sice minimálně ta stěna chybí, ale v pohodě to nahradí pro změnu kůň, ten taky nikam dobrovolně "nespadne". Postupně jsem se tak dobral až k čistě přátelskému rozhovoru s Rochem a konečně dostal najíst. Poprvé se tu objeví i Vernonova pravá ruka - Ves. Roche mi před odchodem položil na stůl klíč od pout a od teď je to už opravdu jen na mě.

Vězení jsem si párkrát loadnul, protože první úkol je probít se holýma rukama přes stráže a tady je trošku problém. Ani ne v tom, že oni mají v ruce obušky, ale pěstní boj se ovládá divně, navíc Geralt nedokáže plynule projít dveřmi cely, je potřeba se do nich nejprve dobře postavit. Ale po rozkoukání už je to v pohodě a ještě lepší je to s vlastním obuškem v ruce. Hlavně jsem zapomněl na to, že můžu používat znamení. Oproti jedničce přibyl nový prvek, za zády protivníků se lze plížit a omráčit je. Geralt se umí také patřičně přitisknout ke zdi a držet se mimo dohled. Nakonec i to selhalo a většinu osazenstva jsem pobil. V jedné z kobek jsem narazil na Aryana, kterého jsem před pár dny přemluvil, aby se dobrovolně vzdal. Nebyl v nejlepší kondici, zrovna ho vedli na další mučení. Dohodli jsme se na vzájemné pomoci a dovedl jsem ho do skladu oleje. Kvůli cti rodu by udělal vše a taky že udělal ... zapálil sudy. Jen taktak jsem stihl zmizet.

Takhle si Vernon zrovna můj útěk nepředstavoval, ale co už, hlavně že jsem v jednom kuse a můžeme se lodí vydat po stopě královraha. Podle všeho byl naposledy spatřen ve Flotsamu, v blízkosti tamějšího vůdce Scoia'tael Iorwetha. Ano, Veverky si stále vedou tu svou "spravedlivou" válku, bez ohledu na to, jak dopadlo povstání ve Wyzimě. Ostatně je to jeden z mála okamžiků, který jaksi reflektuje události v jedničce. Po Foltestově smrti se vlády ujímá rada, která byla ustavena v jedničce při hře za neutrála a Triss je o své místo v radě připravena, stejně tak je jí zabaven dům ve Wyzimě. To vše kvůli vztahu s Geraltem ... vlastně je to jen záminka, baron Kimbolt už se vidí na trůně Mimochodem, vztah s Triss je zde dán automaticky, případný výběr Shani v jedničce nic nezmění. S výzbrojí se to má tak, že jsem v Prologu měl akorát oba původní meče - Aerondight a D'yaebl. Ovšem jediná věc, u které mohu říci, že opravdu pochází z jedničky je, že mi Foltes v jedné části děje poděkoval za osvobození Addy (defaultně se považuje za mrtvou). Uvidím, třeba najdu ještě něco.

Animace při přechodu z Prologu do první kapitoly ukazuje události rivského pogromu, při kterém Geralt málem zahynul a málem zahynula i čarodějka, co byla s ním. Je to v podstatě převyprávění toho, co mi řekl už krčmář v Bahnicích v jedničce. Geralta propíchl nějaký vidlák, čarodějka se ho snažila oživit až vyčerpáním padla a šedovlasá dívka, která se tam na poslední chvíli zjevila, je oba teleportovala pryč. Geralta našli Lambert s Eskelem poblíž Kaer Morhen a Triss ho poté vyléčila (odtud začíná děj jedničky). Dvojka do toho akorát přidá jméno oné čarodějky - Yennefer. Při odjezdu do Flotsamu si tak Geralt nechá od Triss o Yennefer vyprávět, ale moc pozornosti tomu nevěnuje - bodeť ne, má přece svou Triss Padne i zmínka o Divokém Honu, ale zatím nic neurčitého. Je to opravdu uděláno opět dost neurčitě, proto s tím v trojce CD Projekt RED mohl pracovat úplně jinak. Divoký Hon pase po duších mocných, stejně jako to bylo vidět u duše Jakube de Aldersberg, takže je na místě se domnívat, že Hon pronásleduje Yennefer, ale jak se později (v trojce) ukáže, je to přesně naopak. Na druhou stranu, ono je lepší se v tom nerýpat vůbec

Vylodění ve Flotsamu proběhlo zdánlivě snadno, ale brzy po cestě do městečka jsme narazili na Iorwetha. Roche to nezvládl a chtěl ho zabít, jenomže to přesně Iorweth chtěl a elfí lučištníci zaútočili - čas pro čarodějku a její "motýlky", jak v trojce vtipně poznamenal Letho Ano, Trissi štít proměnil šípy v hejno motýlků, akorát jí tohle kouzlo ubralo trochu více síly, takže padla Geraltovi přímo do náruče, jak už to bývá u čarodějek zvykem. Naštěstí vykouzlila objemnější bublinu, takže jsem uvnitř mohl v pohodě manevrovat a zabíjet dotýrající elfy. Uvítání ve Flotsamu bylo poněkud chladnější a plné nedůvěry, heh hlavně když se Roche představil jako Emhyr var Emreis (pro neznalé, tak se jmenuje nilfgaardský císař, úhlavní nepřítel Temerie), ale voják to nepochopil a odkázal nás na probíhající popravu, ať nepropásneme podívanou. Šel jsem tedy rovnou za Triss a kochal se výhledem, když tu jsem náhle na šibenici spatřil ...

[Elemir]

Jeden by řekl, že v tom horkém počasí posledních dní si lze uhnat akorát tak úžeh, ale včera mě místo toho přepadla chřipka Naštěstí nic extra, ale dost na to, abych se v hraní zdržel. Na dnešek mi tak v podstatě zůstalo jen kompletní zpracování a upload videomateriálu, plus příprava screenshotů. Vemu to tedy hezky popořádku.

Stejně jako tomu bylo u jedničky, i dvojka v nápaditosti a provedení intra nezůstala pozadu. Je sice kratší, ale naplno vystihuje zápletku druhého dílu.



Volba hlavní romance z jedničky nemá pro druhý díl podstatný význam, resp. nemá vůbec žádný význam Ať chceme či ne, hra nám vnutí Triss. Na druhou stranu nám jí v CD Projekt RED poněkud upravili, snad aby otupili případné žbrblání Já si protentokrát zvolil Triss i v jedničce, takže pro mě je to logické pokračování v načatém vztahu. Ostatně následující video patří mezi asi nejprofláklejší scény, nemohl jsem ho proto vynechat ani u sebe (18+) ...



Triss nám sice hlavní zápletku toho dění kolem objasnila, ale je na čase se podívat na hlavního rebela Prologu a nový bojový systém:



U boje bych ještě zůstal, kdo zrovna neholduje velkým ukázkám, jako byla ta předchozí, mám tu jeden samostatný boj z chrámového nádvoří. Je to asi jediná tužší bitva, které se nelze v Prologu vyhnout a pro nováčka se může snadno stát noční můrou. Bojový systém je ve dvojce dynamičtější a je naplno pod kontrolou hráče.

Ze stylů zůstal jen rychlý a silný styl, které jsou bindovány na levé a pravé tlačítko myši. Na bojišti je potřeba být co nejvíce v pohybu a útoky a úhyby si dobře časovat. Svou roli hraje i směr zásahu, platí, že úder do zad poskytuje více poškození. Obrněnce se štítem je navíc z čelního směru velmi obtížné účinně zasáhnout. Vede to tak k nutnosti většího taktizování. Proti hraje fakt, že boj není tak plynulý, jak by se mohlo zdát a složitější terén je vysloveně prokletím, protože je v něm snadné "zakopnout". A to může mít fatální následky. Ostatně zaškobrtnutí je na tom videu také vidět.



Samozřejmě, pro větší komfort by šlo použít lektvary, ale jak jsem již zmínil v předchozím příspěvku, ve dvojce se lektvary konzumují v meditačním režimu, což vylučuje konzumaci během boje a vyžaduje to neustálou pohotovost, protože nikdy nevíte, co vás čeká za nejbližším rohem. Je to jedna z největších výtek, které vůči hře mám. Na druhou stranu, dle zvolené obtížnosti se dá bez lektvarů většinou obejít a připravovat si je jen pro bosse, u nich totiž víte, kdy na ně jdete.

Hlášení hlídek naznačují přítomnost draka v okolí hradu, ale málokdo je ochotný tomu uvěřit. Údajné báchorky se ovšem brzy změní v realitu:



A u draka ještě chvilku zůstanu, protože je to první významnější prvek, kde hra ukazuje implementovanou novinku - quick time event aneb QTE. Princip je jednoduchý, v daném časovém okamžiku je potřeba stisknout zvolenou klávesu/tlačítko myši. Je to tedy spíše o postřehu, než-li skutečném hraní. Na stejném principu funguje i pěstní souboj.



Bez ohledu na Geraltovo úspěchy v Prologu, vše postupně směřuje do jediného bodu - vraždě krále Foltesta. Ani Geralt tomuto konci nedokáže zabránit, naopak se sám dostane do pasti.



Smrtí Foltesta končí první část Prologu a od této chvíle mi hra předala otěže hraní naplno. Vyšetřování je již u konce a od Roche dostanu klíč od pout. Po pár desítkách minut se objevuji v přístavišti a hra mi dá najevo, že na děj jedničky ještě úplně nezapomněla, byť mi spíše v rámci animace ukáže úsek předcházející i samotnému prvnímu dílu - pogrom v Rivii.



Dvojka se tématu okolo Divokého Honu jinak zdárně vyhýbá, zůstává tak jen u podobných snových sekvencí.

Sen však má ještě svou reálnou dohru, během cesty do Flotsamu mi Triss poví celý příběh i s podrobnostmi a detaily vztahu s Yennefer, která mě teď nikterak nezajímá a škoda, že u toho vývojáři nezůstali i u třetího dílu.



Na závěr zbývá už jen vylodění poblíž Flotsamu a setkání s Iorwethem, vůdcem zdejších Scoia'tael.



Kouzelnické umění Triss je natolik nezapomenutelné, že patřičného komentáře se dočkáme ještě ve třetím díle:

Spoiler: ukázat

Pokud necháme Letha na konci dvojky žít a save importujeme do trojky (nebo dospějeme k témuž volbou dialogů při slyšení u císaře), budeme moci v trojce na Letha narazit a poslat ho do Kaer Morhen. Během bitvy s Honem pak Letho pronese poznámku na Trissinu magii a zmíní při tom její "motýlkové" kouzlo.

[Elemir]

Flotsam, díra děr

Minule jsem to zapíchl u setkání na popravišti a dneska bych asi měl od tohoto bodu zase začít Flotsam je významná obchodní stanice v pontarském údolí, situovaná na hranicích Temérie a Aedirnu. Vedle Bondaru je to druhé město v oblasti, které vůbec stojí za návštěvu (do Bondaru se ovšem ve hře nepodíváme ). Díky tomu má různorodou populaci, kde nesmí chybět ani nelidé. Správu města má pod palcem jistý Loredo, což je ve skutečnosti narkoman závislý na fisttechu, ale hlavně je to sadista. Je absolutně jedno, jak jednička dopadla, Scoia'tael si tu dál vedou tu svou svatou válku a Loredo je jim trnem v oku. Napětí ve městě značně narůstá a na denním pořádku jsou exemplární tresty a zrovna do jednoho takového se namočila i čtveřice současných odsouzenců - elfí dvojice podezřelá z krádeží, Zoltan a Marigold.



Jakmile mě Marigold spatřil, začal mě žádat o pomoc a co bych pro přítele neudělal, že Proboxoval jsem se až na šibenici, ale v tu chvíli dorazil i Loredo. Elfové to odskákali komplet, ale pro Zoltana a Marigolda se mi povedlo vyjednat vyjímku - pokud se mnou bude Loredo spokojen, udělí jim milost. Mám se večer zastavit v jeho rezidenci a probereme podrobnosti.

Tím bych měl úvod skutečně za sebou a nyní se mi otevřela absolutní svoboda. No, má to asi jeden háček, nikterak podstatný, ale párkrát se mi zdálo, že postavy nereflektují již proběhlé události, tedy jakoby hra místy počítala s určitou posloupností úkolů. Pro mě byl prvořadým úkolem průzkum Flotsamu a přilehlého okolí. K tomu jsem nabral pár vedlejších úkolů a časem je doplnil o zaklínačské zakázky. U zakázek je nyní výhoda v tom, že se nemusím učit potvory znovu poznávat, stejně tak bylinky apod. Je to asi jediná věc, která mi z dovedností jakoby zůstala. Když už jsem se otřel o alchymii, na míchání lektvarů není potřeba používat alkohol a recepty vyžadují konkrétní ingredience, nikoliv jejich složky. Stejně tak petardy a oleje.



Během seznamování s postavami jsem splnil i všechny tři zdejší soutěže - box, páku a poker. Jsou za to cenné zkušenosti a hlavně peníze. Při zápasech se mi podařilo zaujmout jistého Ziggiho, který mě večer odvedl do Loredovy arény, kde jsem si vybojoval pěkný balík. Finálním soupeřem mi byl náš známý poustevník Zdeněk z jedničky Škoda, že byl zticha, čekal jsem nějaký komentář.





Seznamovaní s okolím mi zabralo pár herních dní, je tu na začátek docela tuho, takže si to chce pomaloučku navykat a navyšovat rádius působení. Dostal jsem se tak až hlouběji do bažin, kde jsem narazil na opilého trola, co mě neváhal napadnout. Někdo mu zabil družku a pokud mu pomůžu, začne se znovu starat o most. O vztahu trola a mostu mi pověděl už vesničan nahoře na mostě, kterého jsem zachránil od útoku nekkerů a poté i stařešina na Svazovišti (rybářská osada hned vedle Flotsamu). Pomoc jsem mu samozřejmě slíbil, ale zatím jsem se rozhodl postupovat jen velmi obezřetně, abych si náhodou neutnul nějakou úkolovou možnost. Cesta totiž vedla přes Zegota, zdejšího šampióna v pokeru, který si zrovna hlavu trolky vycpával. Koupil jí prý od Dymitriho, toho najdu pro změnu v hospodě. Dobrá, časem se po tomto úkolu vydám.



Na Svazovišti se nachází ještě jedna poměrně důležitá postava (vyjma šampiona v páce) a tou je opilý elf Cedrik. Tento hraničář figuruje v hlavní příběhové lince, ale hlavně je to jediný obchodník, který disponuje velkým výběrem alchymistických receptů, mimo jiné recepty na petardy Úl a Samum, které se používají k ničení hnízd příšer (Úl určitě). Bez nich nelze splnit zakázku na likvidaci nekkeřích hnízd v bažinách. Nehledě na to, že výroba Úlu je celkem triviální a přitom je to mocná zbraň - okolo 30 poškození střepinami. Cedrik nabízí i pomoc s pastí na kajrana, ale k tomu se teprve dostanu. Zdejší bylinkářka Anežka pak disponuje širokým sortimentem surovin. Obchodníků jako takových je ve Flotsamu dost, ale právě těch speciálních je jen několik.



Dvojka naneštěstí přišla s přetížením, což nemá vliv jen na rychlost chůze, ale logicky se to projevuje i v boji (narozdíl od trojky!). Zatím se mi vyplatilo přebytky prodávat a co jsem si chtěl ponechat, tak v hostinci ve sklípku se dá přes hostinského dostat k soukromé truhle. Poměrně rychle se to týká i úvodní výbavy, protože dvojka nastartovala trend, kdy začnete postupně nacházet lepší vybavení i mezi obyčejnými předměty. Je úplně jedno, že mám na zádech relikvie, u trola pod mostem jsem hnedka našel palach, který je lepší než můj ocelový meč. Veškeré statistiky výbavy z jedničky jsou ve dvojce totiž degradovány, zůstaly tomu tedy jen honosné názvy. Ve Flotsamu je i trpasličí kovář, který nabízí možnost vykovat meč z rudy apod. Tuším, že se k tomu ještě v první kapitole dostanu, ale zatím si vystačím s tím, co nacházím.

Ve vedlejších úkolech si pro mě hra připravila několik překvapení a opravdu musím přiznat, že na některé úkoly už jsem si od minula nevzpomněl, nebo jsem si je už nedokázal dát do souvislosti. V přístavu po mě jistý obchodník chtěl recept na speciální kadidlo jiného obchodníka. Ten nevědomky při výzkumu parfému objevil výrobu fisttechu, proto tedy ten zájem. Recept jsem získal díky přesvědčovacím schopnostem, přeci jen na něj byli naštvaní i lidé z městečka, kteří se použitím jeho parfémů "přiotrávili". První obchodník však moc platit nechtěl, tak jsme si smluvili sraz na Svazovišti. Souhlasil jsem s páskou přes oči, když je ta jeho laboratoř tak tajná, ale po chvíli mě kdosi bacil do hlavy Ověření receptu proběhlo v pořádku, jasně, recept je přeci pravý, ale zmínka o Bleinheimovi mě donutila zůstat, neb to byl klan bratrů, kteří v jedničce vedli obchod s fisttechem pod hlavičkou Salamandry. Z cely jsem se dostal pomocí Aard a u stolu popadl ocelový meč. Po chvilce bylo po všem. Tohle je zrovna okamžik, který si od minula dobře pamatuju, protože tenkrát jsem ten meč přehlídl a bojoval jen pěstmi a znameními

Různých konfrontací je ve hře více. Ta první je hned po přerušené popravě, kdy mě směrem k Loredovo rezidenci odchytli lovci lebek. Neměli ovšem žádnou šanci. Později to byli třeba Loredovo ranaři, když jsem odmítl se Zdeňkem prohrát.



Nejzajímavější je ale setkání s elfkou v nesnázích. Hlídka jí podezřívala ze špehování pro Scoia'tael. Prý zavedla dva strážné do pasti. Přislíbil jsem svou asistenci a vydal se do jeskyně u přístavu. Skutečně jsem obě těla našel, ale bylo více ne zřejmé, že je zabily právě Veverky. Nechal jsem si to pro sebe a venku jsem trochu zalhal. Malena se zdála býti vdečná a dala si se mnou schůzku u vodopádu. Nj, slibované maxi se nekonalo, namísto toho na mě naběhla grupa Veverek s meči a luky.



Ustál jsem to a Malenu později našel v ruinách bývalého špitálu. Nechal jsem jí prchnout, co si s ní budu tupit meč ...

Bývalý špitál je také poměrně zajímavá budova, vztahuje se k ní jeden vedlejší úkol, kterým jsem dnešek končil, ale není důvod ho nepopsat hned. Byla to také první chvilka, kdy jsem rozdělil talenty (skončil jsem na levelu 9, v tuhle chvíli jsem byl ještě level 8). V dovednostech je totiž potřeba nejprve docvičit tréninkovou větev, tedy v každé její dovednosti mít alespoň jeden bod. Zblajzne to 6 bodů a to není rozhodně málo. Zbyly mi tak 2 body, jeden jsem dal do lepšího krytí.



Příběh špitálu mi pověděl už Cedrik, prý to bylo útočiště pro choromyslné a jednou vyhořel i se svěřenci. Poblíž ruin už stál jeden z průzkumníků, o kterém mi Cedrik pověděl a uvnitř jsem se probil k dalšímu. Přízraky mi dávaly zabrat, proto ten trénink. Postupně se ovšem odkryl nechutný příběh, na jehož konci byl duch nilfgaardského vojáka, který toto místo proklel. Oba průzkumníci byli ve skutečnosti dříve aedirnskými vojáky a nilfgaarďana mučili, protože znal mapu k pokladu. I když jim jí prozradil, nechali ho přesto rozčtvrtit. Mohl jsem je oba k duchovi nalákat, ale rozhodl jsem se jim pomoci, alespoň prozatím. Ducha jsem se pokusil obelstit, ale neúspěšně, tudíž došlo na stříbrný meč. Padl celkem rychle. Oba výtečníky jsem pak dopravil k Loredovi k soudu - převzala si je jeho matka.

Ale zpět k hlavnímu příběhu. Loreda jsem v mezičase šel opravdu navštívit a cestou se ke mě přidal i Roche. Samosebou to není jen tak, v podstatě jsme ve Flotsamu uvízli a bez Loredova požehnání se jen tak nikam nehneme. To je plán A, ale Roche má samozřejmě i plán B ... na nic se neptat Jenomže na nádvoří zahlídl balistu s dlouhým dostřelem, což je dost problém. Dostal jsem tedy za úkol balistu nenápadně poškodit. Stráž jsem odlákal pomocí prostitutky, se kterou jsem zabředl do duchaplného rozhovoru.



Povedlo se a ani jsem nic neplatil, střihl jsem si před tím se dvěma ranaři páku a on to byl shodou okolností alternativní úkol pro ní. Mimochodem, páka se ovládá celkem zajímavě. Následující rozhovor mezi mnou a Rochem vyslechl jeden z hostů, který mi pověděl o zadržovaných věcech obchodníků, mezi nimiž je i část pasti na kajrana (holt ne všichni obchodníci chtějí tvrdnout ve Flotsamu). Roche mě stejnak chtěl poslat na výzvědy dozadu na dvůr, tak jsem to vzal při jednom. Odlákal prvního strážného a přes následující jsem se dostal kradmo - jednoho po druhém jsem omráčil. Tohle je prvek hry, který opravdu funguje perfektně.





Rám pasti jsem našel poměrně snadno a u otevřeného okna si vyslechl rozhovor mezi Loredem a Shealou de Tancarville (jedna z čarodějek Lóže).



Rochemu jsem poreferoval zjištěné údaje a šel si popovídat s Loredem - sám, Rocheho nepustili. Loredo se mě pokusil nalomit, abych mu pomohl chytit Iorwetha, ale nechal jsem si zadní vrátka, abych se mohl rozhodnout později. Audience skončila.

Bloumání městem už jsem měl za sebou a tak jsem se šel ještě podívat do domu, kde se zabydleli Modré pruhy. Roche seděl u stolu a chlapi vzadu popíjeli. Zkusil jsem promluvit s Ves, ale to jsem asi neměl dělat Začala chlastačka Hod dýkou na mapu se mi nevydařil, v páce jsem vyhrál jen první souboj a nakonec jsem se probudil ve spodkách na břehu Svazoviště ... a s tetováním na krku



Pátrání po událostech večera mě zavedlo do bordelu, kde jsem se dozvěděl podrobnosti a nakonec za Ves, kde jsem si vyzvedl svoje věci. Do té doby jsem po Flotsamu pobíhal jen v těch spodkách. Korunu tomu nasadila Triss, od které jsem se snažil zjistit, jestli by to tetování nedokázala odstranit, tu škodolibost má ještě u mě

Čas zas o kousek pokročil, když jsem se vrátil na linku hledání vraha trolky. V hospodě jsem se dal do rozhovoru s Marigoldem a už bylo zas pití na stole ... Naštěstí to přerušil útok kajrana a bližší seznámení se Shealou, ale alespoň jsem se dozvěděl pár podrobností o svých přátelích z doby mezi jedničkou a dvojkou.

Sheala mi nabídla spoluúčast při lovu kajrana, což jsem tak nějak neodmítl. Triss úplně nadšená nebyla (ví, co je Sheala zač) a tak se raději o chvilku později ke mě přidala a pomohla mi nasbírat cenné informace do začátku. V hnízdě jsem našel i vrak se vzkazem pro poštu, což jsem zatím nechal být a kajranův sliz. Od Triss jsem dostal recept na lektvar Promyky, což klidně můžu hned namíchat, protože patřičnou ingredienci už jsem si opatřil dříve, ale není kam spěchat.

Celkem mám tak nějak k dnešku pořešeno dost věcí, ale hlavně si v tom budu muset zítra udělat pořádek.

[Elemir]

Něco málo navíc ...

Cesta podél městského opevnění.



Ulice na tržiště.



Nekkeří jeskyně poblíž přístavu.



Flotsamský les.



Vděční obyvatelé podhradí hradu La Valette.



Idylka v hospodě nad ránem - Marigold už zařezavá.



V hospodě snad není jediný normální pokoj.



U knihkupce.



Pohled na tržiště ze strážní věže.



I záchody tu mají ...



Informační tabule.



Vzkaz od Talara.



Bažiny ve flotsamském lese.



Jiný pohled na bažiny.



Loď, kterou jsme připluli.



Král Ziggy čeká na odpověď.



Pohled na údolí zdejší říčky (Geralt opravdu stojí ve vzduchu). Lokace se můžou ve hře zdát rozlehlé, stejně tak členité (platí i pro dungeony), ale ve skutečnosti jsou to opět vymezené plochy. Ze srázu proto nelze spadnout, stejně tak nelze vylézt na sebemenší kopeček (pokud tam není vysloveně určená cesta).



Zahrada u elfích lázní.



Zbytky elfského mostu.



Vodopád ve flotsamském lese.



Není nad to, popovídat si s přáteli u sklenky něčeho ostřejšího.

[Elemir]

Alkoholový dýchánek s Modrými pruhy ve videu

Ještě se na chvilku vrátím k minulému ději a ke kalbě s Rocheho muži. Je to opravdu velmi nenápadná vsuvka, kterou je možné minout, protože nic na ní vysloveně neukazuje. Rocheho nemáte navíc důvod ve Flotsamu hledat. Vyjímkou je akorát konec 1. kapitoly (volba frakce), což je ovšem zároveň bod, do kdy musíte kalbu provést. Pak už to není možné. Začátek je poměrně nevinný a stále z toho jde vycouvat. Zlom nastane po konfrontaci s Rochem, kdy jsem dostal na výběr odejít, nebo pokračovat.



První část končí pověstným probuzením na pláži a s tetováním na krku. Vesničan mě odkázal do bordelu za Gavrenou. V hospodě jsem se ovšem nejprve zastavil u Triss a vyslechl si její komentář:



Pak přišla na řadu Gavrena:



a díky ní jsem nakonec skončil u Ves:



Zvažoval jsem tetování zrušit, ale nakonec jsem se rozhodl počkat do bodu rozhodnutí. Jenomže hra mě trochu převezla, rozhodnutí se činní o něco později, než jsem si původně pamatoval Ale nevadí, Triss se to tetování beztak líbilo

Lov kajrana

Kajran patří mezi největší trofejní potvory první kapitoly a hlavně stojí v cestě příběhu, takže se mu nedá vyhnout. Moje úplně první setkání s ním před léty vedlo k jisté dávce frustrace, posílené nízkou verzí hry. Po jedničce jsem dlouho nemohl zkousnout bojový systém dvojky a kajran byl pro mě vrchol absurdity. Ve skutečnosti jsou v první kapitole dva nepříjemné souboje, ale ten druhý jsem kupodivu zkousl lépe Ale hezky od začátku.

Lov kajrana se spustí zahájením rozhovoru s Marigoldem v hospodě, kdy se všichni sesednou ke stolu a zapředou družný rozhovor:



Ten je ovšem v nejlepším přerušen vyděšeným vesničanem a všichni se přesouvají ven, aby sledovali, co se bude dít. Do hry vstupuje čarodějka Sheala de Tarcaville:



Povinnosti mám tedy za sebou, nyní už jen pár drobností a zpět za Shealou. Přípravná fáze je kratší, první část se mnou provedla Triss a do druhé už se pustila přímo Sheala. Nakonec jsme se objevili u doupěte a boj mohl začít:



V podstatě na tom boji nic není, akorát je to napoprvé poněkud zmatené, protože to vyžaduje poměrně specifickou taktiku, na kterou hráče navádí Sheala. Jenomže ono se tolik věcí dohromady sleduje dost blbě Základem je pomocí znamení Yrden odchytat kajranovo boční chapadla (ty s uzlinami) a odsekat je. Útokům se dá celkem slušně vyhýbat, ale nechtělo se mi to zbytečně natahovat. Polykat Promyku není nutné, ale Vlaštovka se kvůli regeneraci zdraví hodí. U mostního pilíře je totiž bezpečný flíček, takže v případě nouze se tu dá před útoky schovat a počkat na doplnění zdraví. Chapadla není nutno odsekat všechna, stačí 3. V tu chvíli lze "nasednout" na jedno z předních chapadel. Je to formou QTE, ostatně následující dva kroky boje taky - ubodání chapadla + sesednutí. Nejtěžší se nakonec ukázalo finále a to dostat se k zavalenému kajranovi přes zbylá chapadla Legrace potom je, že petardu mu do tlamy hodíte vždy, ani jí nemusíte mít předem připravenou.

Z kůže kajrana jsem si samozřejmě nechal udělat zbroj a rovnou jsem si nechal ukovat lepší stříbrný meč. Geralt mi v této chvíli poskočil na level 12.

Hledání královraha

Kajranem jsem splnil poslední z úkolů v deníku a příběh se stočil zpět ke královrahovi. Odchytla si mě Triss a společně s ní jsme se dali do pátrání, které skončilo po zřícení jednoho stropu v elfích lázních. Tedy nemuselo by, hra zde dává možnost, ale romance je holt romance Koupel s Triss patří k těm záživnějším scénkám (hlavně to finále), akorát video jsem dneska nestihl dokončit. Idylku přeruší Roche a další kroky mě zavedli za Zoltanem. Je to v podstatě "spolupracovník" Veverek, takže přes něj jsem se dostal až k Iorwethovi a nalomil jeho důvěru k Lethovi (tak se onen královrah jmenuje).

Setkání bylo opět u elfích lázní, Iorweth si zahrál na vězně a tak jsem si mohl s Lethem v poklidu promluvit. Tedy jen do té chvíle, než se Iorweth pokusil povolat komando Scoia'tael a z druhé strany přilítlo rovnou i Rocheho komando. V nastálé mele jsem Irowetha poslal spinkat a tak nějak si říkal, že jsem právě asi provedl definitivní rozhodnutí. Letho na nic nečekal a napadl mě. On by mě tedy napadl tak jako tak, ale rozhodnutím jsem myslel volbu frakce.

Elfí lázně jsou přeci jen ruiny a podobně jako s Triss jsem se propadl i já s Lethem. Moc času mi nedal a hra mi boj předala do vlastních rukou. Mno, loadů bylo hodně. Bojiště je relativně malé a Letho není žádné ořezávátko, nehledě na to, že je to taky zaklínač, tedy umí používat znamení a petardy. Snadno se u toho udělá chybka. Přitom stačí srazit Lethovi zdraví "jen" na polovinu. Oproti kajranovi je alespoň hned jasné, co je třeba dělat Určitě, kdybych se na boj připravil a vycvičil pár dovedností, šlo by to taky jinak, ale rozhodl jsem se zatím nic necvičit a zkusit to opět bez toho. Usekal jsem ho i tenkrát, musel jsem ho tedy usekat i nyní. A taky že jo. Nakonec to Letho zapíchl a zmizel s tím, že nyní jsme si kvit - kdysi jsem mu prý zachránil život, tak teď jsme srovnaní.

Vyzvednout si mě přišel Roche a doprovodil mě do Flotsamu, kde už Loredo pořádal na mou počest oslavu. Absolvoval jsem tedy kolečko pití a šel hledat Triss. Marigold mě zavedl do pokoje Shealy, kde byl mrtvý bodyguard a plno krve kolem rozbitého megaskopu. Nastalo vyšetřování. Ve zdi je škvíra do vedlejších pokojů bordelu a přítomná elfka ráda povyprávěla, co se zhruba událo. Triss Sheale moc nedůvěřovala a tak se s pomocí elfího hraničáře Cedrika dostala do pokoje, kde Cedrik sejmul bodyguarda. Triss poté vyvolala poslední přenos megaskopu a na druhém konci se objevil čaroděj Dethmold, poradce kaedwenského krále Henselta. A pak že se Sheala do politiky neplete Triss by ráda informace, ale něco za něco, takže pro změnu Dethmoldovi prozradila, že Filipa Eilhard je ve Vergenu.

Pak už elfka neviděla nic, protože jí vystřídala Garvena. Jenomže ta už mi nic neřekla, našel jsem jí v jejím pokoji oběšenou. Jak jsem se z dopisu na rozloučenou dozvěděl, dělala Iorwethovi spojku a vždy měla obavy, že to na ní praskne a Loredo si jí zle podá. Odešla tedy dobrovolně. Nezbylo, než zkusit najít Cedrika. Krev v Shealině pokoji byla jeho, bylo proto na místě se obávat o jeho život, což se skutečně potvrdilo - zemřel mi v náručí. Předtím mi však pověděl, co se stalo. Do pokoje vtrhl Letho a donutil Triss, aby je transportovala do Vergenu. Ostatně tohle mi Letho naznačil už v elfích lázních. Dostihl mě Marigold se vzkazem ... nyní si budu muset vybrat, ke komu se přidám. Triss je pryč, Sheala také a nejspíše jsem ve Flotsamu už splnil vše, co šlo. Vlastně vše asi ne, to mě čeká ještě zítra, abych vypátral, jestli jsem něco neminul, ale jinak mi nic nebrání první kapitolu volbou ukončit.

Ještě drobná poznámka ke snům. Při rozhovoru se zadrženým elfem na vězeňské lodi (ten mě právě nasměřoval na setkání s Iorwethem), se mi zobrazila další část snu. Po boji v Rivii mě a Yennefer transportovala Ciri na ostrov Avallach, kde jsme si spokojeně užívali (samozřejmě bez Ciri). Celé to ovšem přerušil Divoký Hon, který Yennefer unesl a mě se podařilo těžce raněnému uprchnout. To je ta část, kdy mě našel Lambert s Eskelem v jedničce. Triss mi chtěla definitivně pomoci s obnovením paměti, v elfích lázních roste pamětní růže (takhle jsme skončili u té koupele), jenomže patřičné kouzlo zabere čas a mezitím se holt semlelo to ostatní, tak z toho nebylo nic. S klidným svědomím prozradím, že s Triss se shledám zase až na konci hry. Proto má Geralt paměť v pořádku až v trojce.

[Elemir]

Dovolím si ještě dodat zbylá videa ke včerejšku a začnu o jednoho zapomenutého.

Ukázka QTE při pěstních soubojích

O využití QTE ve hře už jsem několikrát psal, připravil jsem si k tomu i kompletní ukázku pěstních zápasů ve Flotsamu (jen legální část turnaje). Není to nejhorší nápad, ale bohužel, já mám mnohem raději, pokud se můžu v boji realizovat sám, ne jen hlídat, které tlačítko kdy stisknout. Ne že by v jedničce nebo trojce byly ty zápasy o tolik lepší, ono je to taky na jedno brdo, ale je z toho prostě lepší požitek.



A teď už zase něco mnohem klasičtějšího, i v první kapitole se Geraltovi vrátí část paměti, tentokráte si na svůj vztah s Yennefer rozpomněl mnohem více. Je tu vidět už i přímý vztah mezi sny ve dvojce a dějem třetího dílu.



Jak se to má s romancí s Triss (souvislosti mezi druhým a třetím dílem ságy)

Triss se rozhodla Geraltovi ještě více pomoci, protože cítí, že k plnému návratu paměti chybí už jen krůček. Vyžaduje to ovšem okvětní lístky pamětní růže, takže následující kroky směřují do elfí zahrady. Zda-li půjde i Triss, je čistě volitelné. Pokud půjde, lze to celé završit romancí při koupeli v elfích lázních (18+).



Důležitý je ovšem ten rozhovor ke konci. Dlouho jsem nemohl pochopit, proč je v trojce ta romance s Triss tak pochroumaná, ale ono to ve skutečnosti na dvojku plynule navazuje. Triss nebyla celou dobu zas tak upřímná, o vztahu Geralta a Yennefer samozřejmě věděla. Logicky tuší, co se návratem Geraltovo paměti může stát a nejspíše i stane. Sama od sebe proto nabídne ukončení vztahu. V principu je jedno, co si vybereme, definitivně to krachne na konci hry, pokud dáme při záchraně přednost jiné postavě. A s tímto koncem taky trojka počítá, proto je tam romance s Triss přerušená.

První souboj s Lethem

Souboj s Lethem v první kapitole patří mezi klíčové okamžiky a leckomu může přivodit srdeční arytmii. Je to dáno nepoměrem sil a velikostí bojiště. Přitom se to dá zvládnout i bez přípravy, jen je potřeba Letha nespouštět z očí a dobře sledovat, co bude zrovna provádět. Samozřejmě, ono se to dobře teoretizuje, sám jsem zvítězil až na 8. pokus Opravdu v tomto musím pochválit trojku, protože ve dvojce mi přijde, že ty odezvy na stisk kláves jsou jakoby zpožděné.



Každopádně se tentokráte nebudu tolik dusit střádáním talentů, tady jsem je ještě vyjma tréninkové větve nerozdělil, ale dál už je budu rozdělovat pravidelně.

Na závěr jen dodám, že mi akorát dorazil nový monitor, tím pádem budu zvyšovat rozlišení a teď jsem zvědav, co to udělá s hratelností na mé kartě a videi Snad nebudu muset s kvalitou dolu. Nechám se překvapit.

[Elemir]

Vyšší rozlišení zas tak extra nového nepřineslo, ale z pohledu barev to je rozhodně lepší. Zůstala i podobná místa, kde se hra při stejném nastavení sekala, čekal jsem větší problémy, ale to, co mě brzdí, nejspíše s rozlišením zas tak nesouvisí. Srazil jsem tedy akorát stíny, světla a vypnul rozmáznutí při pohybu, jinak jsem to nechal na vyšším nastavení.

Zaklínač 2 (2011) mi už před těmi pár lety přišel po grafické stránce ve světě RPG stejně přelomový, jako Gothic 3 v roce 2006. Je to zas o úroveň výše a nechává to za sebou i Skyrim. Trojka to samozřejmě dotáhla ještě dále, ale v základu už zůstala stejná. Jediné, co mě oproti trojce chybí, jsou propracované výrazy ve tváři. Nejvýraznější to bylo ve chvíli, kdy jsem připravoval videa a pustil si obraz bez zvuku. Nebyla z toho cítit žádná emoce apod. Např. reakce Triss na Geraltovo tetování, je to vtipné a takové roztomilé, bez zvuku bych ovšem nikdy neřekl, že ta sekvence se věnuje humornému tématu. Triss spíš vypadá, jako by řešila zapeklitý kouzelnický problém. Je zajímavé, jakých detailů jsem si nyní začal všímat

Volba cesty a odjezd z Flotsamu

Bez ohledu na detaily, první kapitola je u konce a dalším chozením a sledováním už nic nezískám. Zůstal mi tak jeden nedořešený úkol, který jsem ovšem ani nedostal zadaný, takže snad příště - vím, že s bylinkářkou Anežkou by měl souviset jeden úkol, ale ani nyní jsem nepřišel na to, který. Vyplývá to z prvního rozhovoru, protože Geraltův amulet při rozhovoru s ní pulzuje a ona sama je Vejopatovou kněžkou, což jsem se dozvěděl nepřímo.

Ve městě jsem proběhl ještě kupce, zbavil se zbytečností a pak si to vyrazil za Rochem. Když už jsem si to tetování ponechal, tak si to nejdříve střihnu právě za Rocheho (mimochodem, tetování umí odstranit i Sheala, která se objeví v táboře Henselta, takže ono to půjde nejspíše dodatečně i za Iorwethovu cestu). Roche ovšem nechce odjet jen tak, má nevyřízené účty s Loredem a potřebuje se ho zbavit, což zbylo na mě a Ves. Ves se přestrojí za prostitutku a otevře mi okno v přízemí.

Počkal jsem tedy do půlnoci, přelezl plot a jako na potvoru hned narazil na stráž. Z plížení tedy nebyo nic, místo toho jsem tedy všechny na dvorku vykuchal. Oknem jsem vlezl dovnitř, přičemž mi na meč naběhla i Loredova matka a pár dalších stráží. Cestou jsem se stavěl u schránky královské pošty, vybral Loredův vzkaz, vhodil vlastní a šel dále ... když už jsem u těch schránek, souvisí to s úkolem, který začne nálezem deníku kapitána ve vraku v doupěti kajrana. Jedna schránka je u radního Merse (vydává odměny za zaklínačské zakázky) a druhá právě u Loreda. U Loreda se pak nachází ještě jedna zamčená truhla, ke které jsem nikdy nenašel klíč.

Loredo je v podstatě úchyl, což naznačí i jedno z videí, kde už je vidět Ves, ale když jsem dorazil nahoru, našel jsem jen svázanou Ves. Ani mě nemusela varovat. QTE naznačilo, že se něco děje a Loredův útok ze zálohy jsem odrazil a hned ho taky dorazil. Ves mi pověděla ještě o podkroví, kde jsem našel uvězněnou těhotnou elfku Moril. Ta si z ostudy podřezala žíly, takže právě narozeného chlapečka jsme předali jejímu elfímu partnerovi na Svazovišti. Aesta byla volná a po pár dnech jsme úspěšně vystoupili na území Aedirnu.

Královská předehra

Za Rocheho vede cesta do vojenského ležení krále Henselta, který válčí o Aedirn se Saskií, vůdkyní rebelů (v podstatě nelidé). Začátek probíhá z pohledu krále, kdy jde na důležitou schůzku s úplatnou aedirnskou šlechtou. Náhodou dorazí i Saskie a vyzve krále na čestný souboj. Tedy, překvapilo mě, že po pár ranách padla - zabít nejde, přeruší to animace, ale bylo to opravdu moc snadné ... a to je to údajně drakobijka. Henselt v zuřivosti zaútočí na kněze, který se k boji nachomýtne a umlátí ho o oltář.

Nj, jenomže to dělat neměl. Díky tomu se aktivuje kletba, kterou před 3 lety seslala čarodějka Sabrina Glewisig. Nikoliv, na nic jsem nezapomněl, hra to opravdu naservíruje v tomto pořadí Události okolo kletby jsou totiž součástí vyšetřování, takže předchozí děj se začne skládat až dodatečně. Henselt tvrdne v Aedirnu už dlouho, napoprvé uhrál akorát plichtu. Asi by to býval vyhrál, ale do boje se zapletla i Sabrina, která chtěla dát kaedwinským navrch, místo toho spražila jak aedirnské, tak i vlastní jednotky. Za to byla nakonec upálena. A to je právě chvíle, kdy na Henselta seslala kletbu.

Její kouzlo ovšem mělo ještě jeden efekt, zanechalo na bojišti svou stopu a přetrvalo až dosud, což podle všeho nemělo. Kletba jen aktivovala další fázi. V tu chvíli jsem se objevil já sám, tedy v doprovodu Rocheho a za chvilku pospíchal králi na pomoc. Všude se objevili přízraky a draughirové. V doprovodu Rocheho, Shealy a Detmolda (onen čaroděj z rozhovoru u megaskopu) jsme si to namířili zpět do tábora.

Henselt mě za odměnu nechal volný pohyb, protože po té pomoci začal pochybovat, že bych byl královrahem a tím začíná samotné dobrodružství druhé kapitoly. Hlavní úkoly jsou dva, sundat kletbu a zrušit Sabrinino kouzlo na bojišti. Následovalo tedy klasické kolečko rozhovorů s každým v táboře.

Tahle fáze je celkem zdlouhavá, protože se do toho míchají i vedlejší úkoly, takže to tu nebudu příliš rozepisovat. V táboře lze samozřejmě najít i tabuli se zakázkami a ze služeb je tu také vše. Mimo Henseltův tábor se pak nachází ještě Rocheho tábor (podstatně menší) a pojízdný bordel, kde se objeví Marigold a Zoltan. A také trpasličí obchodník, který má mou truhlu. Oblast jako taková není příliš velká a její průzkum je proot rychlý.

Za zmínku stojí chatrč poustevníka, kde se pravidelně spawnují harpyje, dvě slepé soutězky v horách, v jedné je trol, v druhé krabopavouk ... tedy byli Další je opuštěný dům na pobřeží a popraviště, kde byla upálena Sabrina. Cesty mimo vedou na prokleté bojiště, kam se vydám později.

Poustevník je se vší pravděpodobností voják, který Sabrině udělil ránu z milosti, čímž aktivoval kletbu (krvavá kletba vyžaduje krev). Její projevy však byly navázány na další podmínky, po celou dobu se proto zdánlivě nic nedělo. Víc o Sabrině se toho ukázalo až průzkumem popraviště, kde jsem rovnou vyzvedl dva vojáky, které sem poustevník poslal pro požehnání. Opuštěný dům pak souvisí s nějakým zločinem, kterému jsem na stopě - něco na způsob půlnočnic požaduje smrt jednoho vojáka, který je údajně před lety povraždil. Jenomže důkazy už tak jané nejsou, jakmile na vojáka znovu narazím, budu snad vědět více.

Ze zakázek tu je pak jedna na ohnilce, což mi připomíná jednu věc. Nevím proč, ale po celou dobu jsem si myslel, že ohnilci mají něco společného s ohněm. Přitom už ten jejich název sám vychází ze slova hniloba Jsou to nekrofágové a jak jsem zjistil, abych se jich zbavil, musel jsem si koupit od knihovníka knihu o ohnilcích. Takže i ve dvojce to chce knihy občas kupovat. Bez ní jsem totiž nemohl spálit těla obětí, která ohnilce lákala.

V táboře jsem si zkusil kostky, čímž jsem zahájil zdejší turnaj, v Rocheho táboře si pro změnu střihl pěstní zápasy a párkrát si dal i páku. Nejzajímavější je ovšem rytířský turnaj, který začne jedním vedlejším úkolem. Před jídelnou jsem byl svědkem rozhovoru otce se synem, kdy otec syna přemlouvá, aby se vyhnul zápasu s jedním šampiónem. Otci jsem slíbil pomoc a syna přemluvil, že to provedeme v duelu. Povedlo se, zápas jsme vyhráli a král na popud naší výhry vyhlásil regulerní turnaj. Na jeho vrcholu mě čekala Ves, kterou jsem nikterak nešetřil. Odměnou mi byl ocelový meč a pozvánka Ves do stanu Samozřejmě jsem neodmítl ... Yennefer je buhví kde a Triss taky ...

A tím jsem tak nějak vyplýtval většinu děje kolem tábora. Tedy jen na oko, ještě jem nenašel největšího pijana Odrina a od otce mého parťáka v aréně jsem byl nasměrován na základnu rebelů, kteří usilují o královu hlavu. A samozřejmě je tu stále ještě Sabrinina kletba a nedořešená vražda na pobřeží ...

Pokud jde o dovednosti, nakonec jsem nechal všem při starém a nic nezvyšoval.  Jsem levelem asi tak 16-17 a přijde mi, že Geralt je s vyšším level sám o sobě lepší a úplně to dostačuje. Pamatuju si, že tenkrát jsem dovednosti taky rozděloval až v Loc Muine (poslední kapitola), ale nyní bych to opravdu rád provedl dříve Tak snad najdu něco, kvůli čemu se mi to vyplatí a mělo by zřetelný efekt.

[Elemir]

Zlomení kletby se blíží

Když jsem včera psal o vyplýtvaném ději v táboře a jeho okolí, nebyl jsem v podstatě zas tak daleko od pravdy. Ne že by nebylo co dělat, ale ono jde díky tomu obíhání, vyzvídání a průzkumu dostat vesměs vše do stejné fáze rozpracovanosti, takže pak toho jde v rychlém sledu ukončit plno.

Na spiklence proti Henseltovi mě nasměřovali nakonec i kumpáni opilce Odrina, akorát to vyžadovalo správné vedení rozhovoru. Paradoxně to bylo s křížkem po funuse, protože tuhle informaci jsem věděl od otce syna, co jsem mu pomáhal v aréně, takže jsem mezitím zašel do bordelu a přes Vendy Píšťalku se dostal do tajného úkrytu. Ten týpek, co měl uvítal, měl na sobě Seltkirkovu zbroj (hledaný artefakt pro zrušení kletby na bojišti) a dohodnout se nechtěl. Nastal docela ostřejší souboj, protože protivníků bylo příliš a velmi malý prostor pro boj. Z doupěte vedou další dvě cesty, jedna ven k bordelu a ke druhým dveřím nemám klíč.

Klíč mi chybí ještě k jedněm dveřím. V kopcích okolo tábora je uzavřený vstup do nějaké hrobky. Jsou to tedy dvě jediná místa, která zůstala zatím neprozkoumána, jinak jsem na téhle straně prolezl vše. U jeskyní, kde jsem našel Odrina jsem se prosekal až k nilfgaardskému táboru, ale ten je z této strany nepřístupný. Uvnitř jeskyně nebylo jinak nic těžkého, jeden bulvor a jeden elementál. I když, na elementála si pamatuju od minula, kdy jsem ho sundal petardama, přitom jak jsem včeral zjistil, on se dá snadno usekat Hlídá tu zbroj z Ben Ardu, což je zatím nejlepší brnění, které jsem v druhé kapitole našel. Když se ještě vrátítm k těm soubojům, vůbec netuším, co se od minulé hry stalo, ale najednou je to úplně něco jiného. Asi jsem tenkrát jen zrovna neměl náladu na tenhle styl boje

Při vyšetřování spiklenců jsem našel v jejich doupěti ještě zajímavý dokument, který očividně psal Marigold. Ničím se netajil, akorát si nějak neuvědomil, že Detmold má pro spiklence připravené speciální mučení Rozhovor s Detmoldem mi však naštěstí žádnou variantu na toto téma neposkytl, šlo mu akorát sdělit zabití zdejšího vůdce spiklenců, ale hlavní postava spiknutí je dále neznámá. Krom toho šlo od Detmolda zjistit obsah svitku ze sklepa opuštěného domu, jde o nějaký nekromantský rituál. Detmold chtěl svitek koupit, ale nechal jsem si ho pro sebe. Dále mám počkat, jak se vše samo vyvrbí.

Tím pádem mi zbyly poslední dvě věci. Na pláži u opuštěného domu jsem si počkal na přízraky, abych si s nimi popovídal o nových zjištěních okolo údajné vraždy sester, ale asi jsem zároveň něco zvoral v rozhovoru s "poseroutkou" v táboře, protože o půlnoci se tu objevilo jeho roztrhané tělo a v zápětí i přízrak, kdterý mi poděkoval a změnil se do své pravé podoby - démona. A samozřejmě mě napadl, jenomže to bylo to poslední, co stihl. Usekal jsem ho velmi snadno.

Druhá věc byl poustevník, o kterém tuším, že je to onen voják, co zasadil Sabrině ránu z milosti. Kopí u sebe už nemá, prý ho má podivný překupník u bordelu. Tím se mi stáhla smyčka i okolo úkolu zrušení kletby Henselta. Když jsem se vrátil na pole před táborem, spawla se tu halda ohnilců. Při té příležitosti jsem v jedné rokli poblíž mlhy narazil na krabopavouka. Nic extra nehlídal, ale další trofej se hodí

Dokončil jsem i poker v kostkách a soutěž v páce. Adam Pangrat je zajímavá postavička, dokonce jsem s ním prohodil i pár slov na téma žoldnéřky Rayly (Bílá Rayla z jedničky). Něco měl připraveno i Roche, kterému se objevily nové dialogové volby. Ovšem už nic zásadního. Nezbývá, než počkat, co se začne dít, tedy dojít za králem a zkusit ho obeznámit se současným stavem věcí ... 

[Elemir]

Vypadá to, jak kdybych na dvojku úplně zapomněl, ale opak je pravdou. Hraní a úprava videí mi zabraly tolik času, že jsem psaní deníku musel oželet. Dohrát to za jednu cestu ještě jde, ale jak jsem se pustil do alternativních konců, tak to mnohdy bylo o odehrátí stejných pasáží stále dokola, abych nakonec zjistil jen drobné rozdíly (např. jedna věta v dialogu). Pro úplnost sem dodám dosavadní zjištění a nakonec připojím i seznam zpracovaných videí (budu ještě doplňovat a upravovat).

Příběhové linky hry

Prolog hry je společný pro všechny, stejně tak skoro celá první kapitola. Lámat se to začne až ve chvíli, kdy dojde k setkání s Iorwethem a k následnému boji s Lethem. Je několik možností, jak to celé vyřešit a hra podle toho v rámci první kapitoly patřičně zareaguje. Rozhodující je ovšem až finální rozhodnutí, kde si Geralt definitivně vybere pro zbytek hry Roche nebo Iorwetha.

Roche:

Za Roche je odplutí z Flotsamu přímočaré a cesta vede do válečného ležení krále Henselta. Opět se dlouhou dobu nic neděje, teprve při vpádu armády do Vergenu přijde na řadu možnost krále Henselta nechat zabít Rochem. Je to klíčový okamžik hry, protože změní kus událostí ve 3. kapitole, kde bude absence Henselta vidět během shromáždění a v závěrečném videu. Přímo ve 3. kapitole existují ještě další tři příběhové cesty. Jedna je společná s Iorwethovou cestou a vede k osvobození Triss. Druhá je specifická pro Roche a vede k záchraně princezny Anais z kaedwenského tábora. Tahle cesta se ještě dělí podle toho, komu princeznu svěříme do péče. Výsledkem Rocheho cesty je tedy 6 závěrečných videí.

Iorweth:

Za Iorwetha je to kapánek komplikovanější už v první kapitole, protože při samotném odjezdu je potřeba zvolit ještě jedno rozhodnutí - zabít Loreda nebo zachránit elfky. Podle toho bude Flotsam zobrazen v závěrečném videu. Druhá kapitola začíná pro změnu ve Vergenu a hra poskytne analogické rozhodnutí ke králi Henseltovi - nechat popravit prince Stennise. Jeho osud se však nepromítne do závěru hry, byť na shromáždění to mírný dopad má - v případě jeho přežití beztak Saskie jeho nárok neuzná a Horní Aedirn se vzbouří. Samotný princ se shromáždění neúčastní. Oproti Rochemu je 3. kapitola přímočařejší, vedle možnosti záchrany Triss je druhou alternativou záchrana čarodějky Filippy Eilhart (ovládá Saskii). Výsledkem jsou tedy jen dva druhy závěrečného videa, pokud k tomu připočítám i osud Flotsamu, tak jsou nakonec 4.

Do určité míry mě to zklamalo, protože některá závěrečná videa si jsou podobná. Pokud jde o osud Saskie, ten se do videí nedostal a možnost sejmutí kletby jde jen za Iorwethovu cestu, pokud osvobodíme Filippu. V opačných případech tu máme jen klasickou volba nechat žít / zabít, bez jakéhokoliv většího efektu.

Seznam videí

Zaklínač 2 - intro https://www.youtube.com/watch?v=dtS-dSR8gSQ

Zaklínač 2 - ranní rozhovor s Triss v Prologu https://www.youtube.com/watch?v=8EouIiiRv_M

Zaklínač 2 - Arjan La Valette https://www.youtube.com/watch?v=vlUePuQATsc

Zaklínač 2 - boj na chrámovém nádvoří v Prologu https://www.youtube.com/watch?v=mI6GVLrn_oU

Zaklínač 2 - setkání s drakem v Prologu https://www.youtube.com/watch?v=4uDvaNNPBbE

Zaklínač 2 - kličkovaná s drakem v Prologu https://www.youtube.com/watch?v=LUuls98R9NY

Zaklínač 2 - smrt krále Foltesta https://www.youtube.com/watch?v=d5FjjYRx5vM

Poté, co Vernon Roche dokončí vyšetřování, přečte Geraltovi zápisky o jeho minulosti z vyšetřovacího spisu, čímž se spustí i první snová sekvence:

Zaklínač 2 - snová sekvence v Prologu (animace) https://www.youtube.com/watch?v=GSBxAtg6q88

Zaklínač 2 - odjezd z hradu La Valettů https://www.youtube.com/watch?v=XxTmGeH8lD4

Zaklínač 2 - první setkání s Iorwethem https://www.youtube.com/watch?v=TGmapDwtFpM

Zaklínač 2 - Flotsamský turnaj v pěstním zápase https://www.youtube.com/watch?v=j00Jtw4Qo4k

Zaklínač 2 - alkoholový dýchánek s Modrými pruhy (část první - Pití) https://www.youtube.com/watch?v=1YYmZfp8n2k

Zaklínač 2 - alkoholový dýchánek s Modrými pruhy (část druhá - Hledání pravdy) https://www.youtube.com/watch?v=2CPsc2VZdCk

Zaklínač 2 - alkoholový dýchánek s Modrými pruhy (část třetí - Rozuzlení) https://www.youtube.com/watch?v=LL0uPesJaPc

Zaklínač 2 - reakce Triss na Geraltovo tetování https://www.youtube.com/watch?v=pSosMbFZWOE

Zaklínač 2 - posezení s přáteli nad sklenkou dobré vodky (hospoda ve Flotsamu) https://www.youtube.com/watch?v=1EKguOn97Ws

Zaklínač 2 - seznámení se Shealou de Tancarville https://www.youtube.com/watch?v=SPl-B7h21vE

Zaklínač 2 - lov kajrana https://www.youtube.com/watch?v=AnzgMst1r4o

Zaklínač 2 - koupel v elfích lázních https://www.youtube.com/watch?v=DiuyUKhlcDo

Po úspěšném lovu kajrana se příběh opět stočí na hlavní linku, která vede na vězeňskou loď k pravé ruce Iorwetha - elfskému veliteli Ciaranu aep Easnillenovi. Ve chvíli, kdy se zmíní o své posmrtné budoucnosti v jabloňovém sadu, rozpomene se Geralt na další část svých vzpomínek.

Zaklínač 2 - snová sekvence v Kapitole 1 (animace) https://www.youtube.com/watch?v=kAttWNW7Vsg

Zaklínač 2 - Letho, první boj (Flotsam) https://www.youtube.com/watch?v=IkG7UbCcnkA

VOLBA CESTY - za Roche

Zaklínač 2 - volba cesty, Vernon Roche (1. část) https://www.youtube.com/watch?v=H-vLbHkID4k

Zaklínač 2 - volba cesty, Vernon Roche (2. část) https://www.youtube.com/watch?v=9fPxS62YLVc

Zaklínač 2 - začátek 2. kapitoly za Roche https://www.youtube.com/watch?v=Fvy6oMEs6-Y

Zaklínač 2 - před rytířským turnajem (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=rBgsHFGr5f0

Zaklínač 2 - rytířský turnaj (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=REU9PRn9Kfg

Zaklínač 2 - rozhovor s Ves po rytířském turnaji a její odměna (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=TKU670J3iVE

Zaklínač 2 - po stopách spiknutí (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=NyioJOdszjU

Zaklínač 2 - cesta do Vergenu (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=Zgo3m0QT-kw

Zaklínač 2 - Ekhart Henessy (Roche i Iorweth) https://www.youtube.com/watch?v=WsEhxNXdl88

Zaklínač 2 - setkání se Zoltanem a Saskií v dolech pod Vergenem (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=0Ut70llKCUY

Zaklínač 2 - odkletí krále Henselta (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=yVIgTTzZtRU

Zaklínač 2 - pokus o vraždu krále Henselta (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=Pz0FaEHeezY

Zaklínač 2 - vzpomínky Auckese (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=uhTo2unbsEk

Ve druhé kapitole jsou snové sekvence ohledně Divokého Honu hned dvě, ta první nastane po rozhovoru se Serritem, umírajícím zaklínačem školy zmije, který patřil spolu s Auckesem k družině zaklínače Letha.

Zaklínač 2 - první část snové sekvence v Kapitole 2 (animace) https://www.youtube.com/watch?v=ONQ2k5GICEI

Zaklínač 2 - odstranění kletby z bojiště ve 2. kapitole (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=KSRYEJI5szs

Druhá animace se spustí na konci odstranění mlhy z bojiště

Zaklínač 2 - druhá část snové sekvence v Kapitole 2 (animace) https://www.youtube.com/watch?v=l61oqtX1y18

Zaklínač 2 - Vernon Roche vůdcem spiknutí (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=_OALA5Jsc-w

Zaklínač 2 - Henseltova pomsta za spiknutí (za Roche) https://youtu.be/nH1jonHDH0g

Zaklínač 2 - souboj s čarodějem Detmoldem v dole pod Vergenem (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=R8wlV2XlJD0

Zaklínač 2 - konec druhé kapitoly, pokud necháme krále Henselta zemřít (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=xlEAtRfU5A4

Zaklínač 2 - konec druhé kapitoly, pokud necháme krále Henselta žít (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=eHC3xVasstw

Zaklínač 2 - začátek Kapitoly 3, král Henselt zabit (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=2mqYTOJkNnM

Zaklínač 2 - začátek Kapitoly 3, král Henselt žije (za Roche) https://youtu.be/w3nwVugwER8

Zaklínač 2 - rozhovor s králem Radovidem, král Henselt zabit (za Roche) https://youtu.be/8W04-wbKDLc

Zaklínač 2 - rozhovor s králem Radovidem, král Henselt žije (za Roche) https://youtu.be/R1exkbvC2fc

OSVOBOZOVACÍ FÁZE

Zaklínač 2 - osvobození Triss z tábora nilfgaarďanů (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=Oom4VqmZDIU

Pokud je Henselt mrtve, žádná jiná animace se neobjeví.

Zaklínač 2 - informace o přeživším králi Henseltovi ve 3. kapitole (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=n-SQdciHrPs

Zaklínač 2 - shromáždění v Loc Muinne po osvobození Triss, král Henselt nežije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=2TIjV6JFokg

Zaklínač 2 - shromáždění v Loc Muinne po osvobození Triss, král Henselt žije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=S2tjOa0l1No

Zaklínač 2 - začátek epilogu za Triss, král Henselt nežije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=fgpdmU6mgg8

Zaklínač 2 - začátek epilogu za Triss, král Henselt žije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=x6Ps0jUTenw

Zaklínač 2 - osvobození princezny Anais, společná část (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=c-Q9RHWhXK0

Zaklínač 2 - osvobození princezny Anais pro Natalise, král Henselt nežije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=iDoZr-H3cTs

Zaklínač 2 - osvobození princezny Anais pro Radovida, král Henselt nežije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=kG058bE0eNE

Zaklínač 2 - animace o skonu krále Henselta (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=W6Yp9MCw2q8

Zaklínač 2 - osvobození princezny Anais pro Natalise, král Henselt žije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=WAUIbAUVHtU

Zaklínač 2 - osvobození princezny Anais pro Radovida, král Henselt žije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=CeMj3ymMW60

Zaklínač 2 - shromáždění v Loc Muinne po osvobození Anais pro Natalise, Henselt nežije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=_dGGwdWihYY

Zaklínač 2 - shromáždění v Loc Muinne po osvobození Anais pro Radovida, Henselt nežije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=WZUgXSRyhvU

Zaklínač 2 - shromáždění v Loc Muinne po osvobození Anais pro Natalise, Henselt žije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=0x7A3Q-s9rc

Zaklínač 2 - shromáždění v Loc Muinne po osvobození Anais pro Radovida, Henselt žije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=BgGTldhXipM

Zaklínač 2 - začátek epilogu, pokud předáme Anais generálu Natalisovi (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=XEB8Z8MPmcU

Zaklínač 2 - začátek epilogu, pokud předáme Anais králi Radovidovi (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=GPTbCGgVbb8

Zaklínač 2 - boj s drakem ve 3. kapitole https://www.youtube.com/watch?v=9qoTUfhUgXY

Zaklínač 2 - závěrečný rozhovor s Lethem a poslední volba (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=DwrU52GcbjE

Zaklínač 2 - závěrečný souboj s Lethem (volitelný, za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=GlAdQSlhxwA

Zaklínač 2 - snová sekvence v Epilogu (animace) https://www.youtube.com/watch?v=orrgNaX-CdQ

Zaklínač 2 - závěrečné video za Triss, král Henselt nežije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=uljTYqJLyiA

Zaklínač 2 - závěrečné video za Triss, král Henselt žije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=F1xky-zke1M

Zaklínač 2 - závěrečné video za Anais při volbě Natalise, král Henselt nežije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=wMGWCBkZJ-E

Zaklínač 2 - závěrečné video za Anais při volbě Natalise, král Henselt žije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=f9NdQcI1ohs

Zaklínač 2 - závěrečné video za Anais při volbě Radovida, král Henselt nežije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=01Zt7sHvNlI

Zaklínač 2 - závěrečné video za Anais při volbě Radovida, král Henselt žije (za Roche) https://www.youtube.com/watch?v=fnUj0QfG2do

Zaklínač 2 - bonusové video po titulcích (Nilfgaard překročil Jarugu ...) https://www.youtube.com/watch?v=xxBHlWfVSGo

[Elemir]

Málem bych to zakecal, pokud jde o dopsání samotného deníku, dopíšu už jen tu část za Roche. Poslední dny byly opravdu hutné. Příběhová linka za Iorwetha je pro mě sice záživnější, ale zpětně už bych to asi nezrekonstruoval - zkusím kdyžtak nakonec něco sesmolit, ale určitě to nebude moc chronologicky sedět

Cesta do Vergenu

I za cestu Roche lze do Vergenu zlehka nakouknout. Sice ne přímo dovnitř města, ale do blízkého okolí ano. Důvody k této cestě jsou hned dva. Za prvé zjistit podrobnosti o Triss a za druhé získat zbylé dva artefakty pro sejmutí kletby z bojiště ... vlastně ještě za třetí, získat poslední artefakt pro sejmutí kletby z Henselta, který má u sebe Iorweth.

U brány už mě čekal Zoltan. Není zrovna spokojený se svou přítomností v táboře a tak se s radostí ke mě na cestu přidal. Ostatně má v plánu zůstat s povstalci a pomoci jim. Díky němu jsem hladce pronikl až k městským branám. Přes bojiště duchů mi pomohl artefakt od Detmolda, akorát jsem trochu bloudil.

Jeden z artefaktů, praporec Šedé korouhve, se nachází v kryptě za městem. Díky desátníkovi Zywikovi jsem získal dokonalý přehled o bitvě u Brenny a bitvě u Vergenu. To se mi v zápětí hodilo, protože duch Eckharta Henessy mi položil patřičné otázky a já se tak v klidu mohl vydávat za bývalého člena praporu. Test jsem splnil, prapor získal a na sarkofág položil hučku od Zywika. Venku nad jezerem jsem si ještě došel k harpyjímu hnízdu a vzal snový krystal, který mi je ovšem v této příběhové verzi k ničemu.

Zbývalo už jen získat Vandergriftův meč, který má u sebe Saskia. To byl úkol pro Zoltana, s nímž jsem se měl setkat v dolech pod městem. Tady jsem zjistil, jaký zajímavý efekt poskytuje lektvar Kočka - je to jako infra kamera a lze díky tomu vidět i potvory přes zeď. Samozřejmě jsem doly musel prolézt celé. Na konci už mě čekal Zoltana a k mému překvapení i samotná Saskia. Meč jsem od ní dostal a pověděla mi o kopí, které nad Iorwethem vyhrál starostův vnuk. Takže nezbylo, než ho v kostkách vyhrát pro změnu pro sebe.

Cestou zpět do tábora jsem se ještě stavil v lomu, ale krom potrhlého poustevníka tu nešlo nic dělat (sbírá harpyjí pírka na oblek, protože je to úchylák, který se zahleděl do královny harpyjí ). O Triss jsem se toho moc nedozvěděl, překvapení přišlo až s návratem, kdy jsem narazil na Roche, který mi pověděl o čarodějce, která u sebe měla figurku v podobě Triss (artefaktová komprese).

Sejmutí kletby z Henselta

Následující kroky vedly do stanu Detmolda a odtud do stanu Henselta. Je čas sejmout kletbu. Král moc spolupracovat nechtěl, ale nakonec musel poslechnout. Provedl jsem ho po bojišti dle Detmoldova náčrtku a začal odhánět duchy, zatímco Henselt čekal na příhodný okamžik, aby vrazil ostří do srdce Sabriny - tu jsme rituálem vyvolali.

Duchové vstupují do kruhu do max. počtu tří, ale je to hlavně hra o čas, protože jich je celkem opravdu hodně. Na Henselta kupodivu moc neútočili. Nakonec Sabrina vyřkla během proklínání Henseltovo jméno a král jí probodl. Kletba byla zlomena.

A opět královrazi ...

Návrat do tábora za vidinou hostiny se rychle rozplynul. Do tábora dorazil Radovidův posel a než jsme se nadáli, zaútočil jeden ze zaklínačů školy zmize (Serrit). Nepřipraven jsem se tak objevil v boji se dvěma dobře secvičenými zaklínači (k Serritovi přibyl Aucknes).

Není to úplně triviální souboj, opravdu se dobře vzájemně kryjou a obzvláště Serrit úmí perfektní výpady. Bez ohledu na to, boj končí tím, jakmile je jeden z nich dostatečně zraněn. Je jedno který, v animaci to vždy schytá Aukcnes, který v ní rukou Geralta zemře. Zbytek boje přeruší Sheala, která do něj zasáhne.

Následující vyšetřování za použití nekromancie mě přeneslo do Aucknesovo vzpomínek, kde jsem se setkal s Lethem a prošel si celou trasu až k boji u Henselta (zajímavé je, že z pohledu Aucknese je Geralt mnohem větší mlátička, než tomu v reálu bylo ). Tajná skrýš královrahů je tedy prozrazena, ale našel jsem v ní už jen umírajícího Serrita (Sheala se ho potřebovala zbavit). Nicméně mi stihl o jejich propojení se Shealou povědět. Čarodějka samozřejmě pláchla.

Sejmutí kletby z bojiště

Tím jsem tak nějak dokončil vše a poučen dřívější hrou si u kováře koupil nákres na zbroj z draugha. Nyní přišla na řadu kletba na bojišti.

Po vstupu do mlhy se mě "ujal" aedirnský voják, do kterého jsem se převtělil a střihl si boj s korouhevníkem. Je to strašný nezvyk, protože v těchto bojích chybí Geraltovo schopnosti Další byla kličkovaná mezi salvami šípů, což je čistě o správném načasování. Následovala pasáž za Seltkirka (vojevůdce na straně Aedirnu) a nakonec přízrak Vandergrifta (vojevůdce Kaedwenu a hlavní draugh). Hra mi vrátila Geralta a nastal lítý boj. Vlastně jak se to vezme. Pokud draugha dokážeme vyšachovat hned na začátku (útoky v kombinaci s Aardem), je to potom rychlé, ale jinak je to zdlouhavý souboj, nehledě na to, že Vandergrift ovládá artilerii a taky jí používá.

Před samotným bojem ještě proběhla animace, kde se objevila Sabrina Glewissig a rozhovor s Filippou Eilhart. Vyjde tu najevo důvod, proč Sabrina použila tak mocné kouzlo, které v podstatě upeklo všechny vojáky na bojišti, bez ohledu na jejich příslušnost k Aedirnu nebo Kaedwenu. Šlo o to Henselta oslabit, protože jeho rozpínavost ohrozila stabilitu severu.

Po bitvě s draughem jsem se převtělil do kněze a vyvedl přeživší z bojiště. Henselt ještě odsoudil Sabrinu k trestu smrti a poté se objevila animace o další části vzpomínek. Probudil jsem se v polním bordelu, tři dny poté.

Další královražda?

Henselt rozhodně není nikterak mírumilovný, dozvěděl jsem se, že nechal popravit Rocheho muže. Důvod byl nasnadě, Roche je totiž hlavou spiknutí proti Henseltovi, akorát ho v zápětí opustily i zbytky "loajální" šlechty. Nezbylo, než se do tábora probojovat a od Ves se dozvědět podrobnosti.

Následující cesta mě vedla do Vergenu, kam jsem s Rochem hned vyrazil. Vstoupit do města lze jen přes důl, takže opět Kočka a následovalo probojování se až k místu, kde jsem se předtím setkal se Saskií. Ve velké jeskyni na mě ovšem čekal Detmold a Adam Pangratt - měli za úkol nás zabít. To se jim samozřejmě nepodařilo a Adama jsem nakonec nechal odejít živého.

Uvnitř města je to pak celkem přímočaré, cílem je dům Filippy Eilhart, kam se schovala Sheala. Nicméně ta mi akorát frnkla před nosem a za zády se mi vyloupl Henselt v doprovodu těžkooděnců. A cože to po mě chtěl? Ano, mojí hlavu Ale ani králi se nepodařilo mě odpravit. Namísto toho se začalo rozhodovat o jeho osudu.

Je to jedno z klíčových rozhodnutí hry, protože Henselt je důležitou postavičkou pro závěr hry. Přesto jsem nechal Roche, aby ho zabil (po odehrátí hry jsem se pak vrátil ještě k druhé variantě, kde jsem nechal Henselta žít). Tím druhá kapitola skončila.

Loc Muinne

Loc Muinne je starobylé elfí město, které původně založili Vranové (ještěří rasa) a protentokrát se mělo stát svědkem velkého koncilu, kde se rozhodne o osudu severu a ustanoví se nové konkláve čarodějů. Henselt samozřejmě nedorazil , ale Radovid ano. Za Temerii je tu generál John Natalis.

Ve městě je dost různých možností, jak se ještě vyžít, ale už je vidět, že se vše rychle zužuje jedním směrem - ke konci příběhu. Dost času mi zabrala příprava materiálů pro draughovu zbroj a další doplňky. Je potřeba se náležitě připravit a průzkum města mě dovedl k opravdu zajímavým nákresům.

S Rochem jsem vyrazil za Radovidem na pokec a ujasnil si, co bychom asi tak měli dělat. Cestou od Radovida nás dostihla zajímavá blondýnka, kterou Roche nasadil na hlídání Foltestovo dětí. Bohužel, karavana s dětmi byla přepadena a přežila jen ona a Anais, kterou nyní vězní Detmold. Ovšem získat veškeré informace chvilku trvalo, hlavně jsem musel milou blondýnku doprovodit k řece.

A tady se musím zastavit. Je zajímavé, jak je celá příběhová cesta za Roche sestavena a působí dojmem "lehčí" varianty. V lese pod Loc Muinne je totiž k nalezení celá řada výbavy a nákresů silných předmětů, takže se tu dá celkem bez námahy a levně vyzbrojit.

Po návratu mě čekalo klíčové rozhodnutí - vyhovět Rochemu a zachránit Anais, nebo jít zachránit Triss. Jasně, vybral jsem si Triss Později jsem se pak vrátil i k dalším volbám a důsledkům.

Cesta za Triss vede do nilfgaardského tábora, kde je vězněna. Její výslech totiž pomohl odhalit spiknutí Lóže proti panovníkům severu. V podobě figurky jí sem dopravila Cyntie, která se vydávala za Filippinu učednici a dekompresi provedla čarodějka Assira (další členka Lóže, za Iorwetha je celá scéna vidět). Probojovat se pře stráže a vojáky nebylo nic složitého, v tuhle chvíli už jsem měl Geralta vycvičeného velmi dobře. Triss mi byla vděčná a další sraz byl před shromážděním.

Shromáždění je další velká animace, kde se v první části projeví veškeré podstatné volby a pak následuje část o sutavení do konkláve. Přesně do té pak zasáhla přímo Triss a obvinila přítomnou Shealu. Na uvěznění však nakonec nedošlo, protože se na scéně objevil drak a Shealu přemístil na blízkou věž, odkud se chtěla teleportovat pomocí megaskopu pryč. Naneštěstí jí někdo prohodil jeden diamant. Mohl jsem jí nechat rozprsknout, ale bylo mi jí celkem líto, tak jsem vadný diamant vyjmul. Pověděla mi za to, kde se nachází Yennefer ... celkem neužitečná informace pro tento díl Zaklínače a vlastně i pro trojku

Sheala tedy zmizela a zůstal drak. Boj s dračicí je podobně obtížný jako ten s Vandergriftem, čím rychleji se to dodělá, tím lépe. Při téměř nulovém zdraví mě v další animaci vzala na vyhlídkový let , který skončil jejím nabodnutím kdesi na mýtince mimo Loc Muinne. Opět jsem dostal na výběr, co dále - zabít jí nebo nechat žíz. Nechal jsem jí žít. Cestou zpět do Loc Muinne proběhlo úvodní video Epilogu, které je při volbě Triss asi nejméně krvavé. Sama Triss je taky hned první postavou, kterou jsem potkal. Cestou za Lethem jsem ještě pomohl Rochemu a Anais. Roche nebyl mou volbou nadšený, ale tak už to prostě chodí. S Lethem jsem si jen popovídal a nechal ho jít. Porazit ho není v této chvíli nic těžkého, ale ten důvod jaksi chybí. Tímto rozhovorem zároveň hra končí a následuje závěrečné video, uf ...

[Elemir]

Videa za Iorwetha stále ještě pomalu zpracovávám, přeci jen už toho bylo opravdu moc a tak jsem nakonec upustil od dalších variant konců. Nemyslím si, že to bude významné, jako za Roche, takže snad do budoucna Kdyžtak viz patřičný seznam videí na Youtube, který jsem pro lepší přehlednost založil:

https://www.youtube.com/playlist?list=PLgkrTBOpSbh9Kxfdm_x8XVf1E4_M67YKO

Z podobného důvodu jsem odložil i stručný popis Iorwethovo cesty, tak ho dopisuji nyní ...

Když se k Rochemu otočíte zády

Vrátil jsem se do elfích rozvalin za Zoltanem a domluvil se se Scoia'tael na záchraně Iorwetha z vězeňské lodi. Loredo nebyl nadšený a pokusil se náš odjezd zastavit pokusem o upálení trojice lefek v nábřežním domku. Geralt protestoval a vyskočil na břeh. Ovšem volby jsou možné dvě - zachránit ty elfky, nebo jít zabít Loreda (elfky uhoří). Oboje stihnout nejde. Rozhodl jsem se pro elfky, hlavně jedna z nich je pak natolik šťastná, že mi to vrátila ve Vergenu v naturáliích

Začátek Vergenu za Iorwetha začíná příchodem Saskie a prince Stennise na poradu s králem Henseltem. Ten se pokusí Stennise zabít a zbytek je už podobný Rocheho cestě, akorát tentokrát utíkám do Vergenu a pomáhám s Iorwethem Saskii, která podpírá zraněného Stennise. Cestu nám "osvětluje" Filippa Eilhart v podobě sovy. Nicméně cesta přes pole je v této variantě tužší, protože krom občasného vyrušení přízraky se do toho zamotá větší draugh.

Přijetí ve Vergenu však stojí za to. Je to mnohem příjemnější, než-li válečný tábor. Úvodní bandu trpaslíkůjsem dostihl ještě v hospodě, kde mi slíbili pomoc s vyčištěním dolu pod městem, kam jsem šel kvůli jedné bylince ... eh, kousek zpět.

Ještě předtím proběhla válečná porada, kde Saskia představila Iorwetha. Bohužel, někdo jí vyměnil pohár a otrávil jí víno. Filippa jí jakžtakž stabilizovala a poslala mě pro ingredience na protijed a tady to teprve pokračuje doly.

Pasáž úkolů je to dlouhá a táhne se po většinu druhé kapitoly, protože to vyžaduje mimo jiné návštěvu kaedwenského válečného ležení. Činností na druhé straně je podobně málo, jako za Roche u Vergenu, vlastně je toho možná ještě méně. Urozenou krev se mi totiž nepovedlo získat od prince Stennise, ten je mimo jiné obviněn z otravy Saskie. Tak jsem jí musel získat od krále Henselta (dal mi jí dobrovolně).

Vyšetřování Stennise je kapitola sama o sobě, sbírání důkazů nejde stihnout celé a velmi rychle to směřuje k nutnosti o osudu prince rozhodnout. Nemá to tentýž efekt jako vražda krále Henselta, protože o jeho přežití nebo nepřežití se objeví informace jen díky šlechtici na tržnici v Loc Muine. Nechal jsem ho jen uvěznit, byť je jasné, že za tou otravou opravdu stojí.

Při návratu z druhé strany mlhy jsme zjistili, že Filippina učednice Cynthia nebyla zas takovou učednicí, ale velmi schopnou čarodějkou ve službách Nilfgaardu. Za Roche s ní nejde přijít do styku, ale za Iorwetha to dokonce může vést ke společné noci ve třetí kapitole (vypomoci jí s úkolem a pak si s ní v hospodě promluvit ne zrovna vybíravým způsobem ). Naštěstí tu nechala Trissinu pamětní růži (Cynthia je ta čarodějka, co na Triss seslala kompresní kouzlo a dopravila jí nilfgaardské výpravě do Loc Muinne).

Vyléčení Saskie,zrušení kletby z bojiště a boj

Protože jsem nasbíral vše potřebné, mohla se Filippa pustit do vyléčení Saskie. Něco tu tak úplně nehrálo, ale požadovaný efekt se dostavil, takže nebylo nutno se v tom rýpat. Od Saskie jsem získal Vandergriftův meč a mohl tak konečně vejít na bojiště za hlavním draughem.

Celá akce s kletbou na bojišti je na chlup stejná, jako za Roche. Po úspěšném sejmutí kletby jsem se akorát probudil v domě Filippy a ta mě v zápětí odeslala za Zoltanem, který mezi tím povýšil. Na řadu přišel souboj s kaedwenskými, což je několik vln vojáků na dvou místech a jeden boj v dolech, kde jsem se dozvěděl pravdu o Saskii. Když mě chtěl Detmold dodělat (nevím, jak se k tomu vůbec dostal ), proměnila se zpět v draka a zachránila mě. Nj, jenomže tohle tajemství zná i Filippa, která měla během ošetřování Saskie dost času si jí důkladně prohlédnout.

A tady přijde na řadu ona nesrovnalost z léčby, pamětní růže byla navíc ... díky ní získala Filippa nad Saskií kontrolu. Bez mrknutí oka totiž nechala popravit Detmolda - ano mezi tím jsme bitvu s Henseltem vyhráli a král se vzdal (zabít ho v této variantě nelze). Nakonec Saskia s Filippou zmizely a s Iorwethem jsem se tak mohli díky Filippině knize lektvarů dozvědět pravdu.

Loc Muinne

Rozdíl oproti Rochemu je hned na začátku, do města musím obklikou a v městě samotném nemůžu bezpečně vejít do žádného tábora. Přesto mi hra nabízí mnohem lepší vyžití, resp. zajímavější úkoly. Zejména ten ohledně Cynthie Jinak jsou vedlejší aktivity na chlup stejné.

Nakonec to opět spěje do jediného bodu. Můžu jít zachránit Triss nebo Filippu. V obou případech se musím dostat do vězení, kde je vězněna Filippa. Můžu tam buďto napochodovat přímo nebo se nechat uvěznit (vyprovokuju hlídku ve městě a nebudu se útoku bránit). Výsledek je v podstatě vždy stejný - Radovid nechá Filippě vyloupnout oči a dostanu možnost zachránit jí, nebo si vzít nilfgaardského vyslance jako rukojmí a jít zachránit Triss (po vstupu do nilfgaardského tábora je to stejné jako za Roche).

Za Filippu to vede k ní domů, kde mě a Iorwetha zradí a zmizne. Přesto se nám povede získat dýku, nutnou k sejmutí kletby ze Saskie. Filippa uteče i za variantu s vysbozením Triss, což je vidět ve videu na začátku epilogu.

Samozřejmě jsem si pro hlavní hru vybral záchranu Triss. Shromáždění se liší o přítomnost Saskie, která se chce nechat korunovat královnou. Druhá polovina jednání už je opět shodná a opět pokračuje bojem s drakem, kde jsem nechal Saskii žít. Úvodní vide epilogu ukazuje Filippu, které se povedlo z vězení utéci. Podobně i závěrečné video reflektuje všechny předchozí události. Rozhovor s Lethem je jinak také stejný.

Za Filippu se liší hlavně část s dračičí, protože je to jediná varianta, kdy lze ze Saskie kletbu sejmout. Dračice se tu krásně přizná ke své náklonnosti k trpaslíkům

Co jsem vynechal ...

V rámci zestručnění jsem vynechal řadu zajímavých věcí. Už dříve jsem poznamenal, že mi Iorwethova lika sedla vždy lépe. Je to záživnější a kapánek těžší. Zajímavý je tu např. rozhovor s rozhádanými troly nebo boj s královnou harpyjí, popř. vyšetřování záhadného zmizení kováře Baltimora, na které nás navede právě návštěva harpyjího hnízda. A samozřejmě nesmím vynechat vyšetřování vražd mladíků, které vede kolem hnízdečka sukuby

Závěr

Dlouho jsem přemýšlel, jak velký rozdíl v záživnosti mezi jedničkou a dvojkou to je. Pomohl mi k tomu právě deník. Dvojka je plná videí a příběh opravdu odsýpá. Všechno je to ovšem ve skutečnosti stěsnané snad na ještě menší plochu, než tomu bylo v jedničce. Neměl jsem moc času vydechnout a poměrně špatně se mi prožité události popisovaly. Některé věci jsem vynechal prostě proto, že jsem na jejich přítomnost ve hře díky tomu ostatnímu zapomněl

Z pohledu herních mechanik mi tu už dříve vadilo to zjednodušení alchymie a pití lektvarů před bojem. Díky tomu jsem je užíval minimálně, nejužitečnějším byla vlastně jen Kočka. Kovařina je naopak nápaditá.

Jedničce jsem vrazil hodnocení 90% Dvojka určitě nemůže dostat lepší hodnocení, nepřináší nic extra nového, naopak přináší určitá zjednodušení. Nakonec nemůže dostat ani stejné hodnocení, protože i v tom příběhu se najdou věci, které jsou nedotažené. Celý problém je v tom, že každý další díl jen čerpá nápady z jedničky, viz třeba ty opíjecí sekvence ve všech třech dílech. Akorát to vsází na lepší vizuál a pokaždé je to o kus nápaditější. V tu chvíli je to jak kdybych hodnotil Enhanced Edici Enhanced Edice ... Za Iorwetha mě svého času neskutečně štvala jedna věc - odkazy na Pána Prstenů. Dneska už to člověk spíše přejde, ale pořád je to dost velký škraloup na jinak dobré příběhové lince. A to je druhá věc. Nepoměr v zábavnosti obou herních linek. Proto 85%

[Elemir]

Před pár dny jsem se rozhodl, že nebudu přenášet savy z hraní Blade of Destiny mezi notebookem a stolním PC, takže "volnou" kapacitu PC využiju jinak ... tedy abych byl přesný, pro jinou hru, která to více ocení. Nj, ale co rozehrát, když zrovna nemám náladu na žádný z novodobých restů? Ano, nejlepší bude, když se vrátím k Zaklínači

Popravdě mě do toho dotlačil jiný rest. Dneska už je to zase pár let, co jsem se ke dvojce vrátil a skončil ještě ve Flotsamu. Zopakoval jsem si tak svou první zkušenost s hrou, kdy mě dvojka moc neuchvátila a vpřed jsem se posouval jen s velkými přestávkami. Po čase jsem hru odehrál znovu a na všechny možné způsoby zakončení, o čemž byl vlastně tento deníček. Mezitím jsem stihl odehrát trojku a opět jedničku, abych si postupně připravil další postavičku pro trojku. Jenomže u souboje s Lethem mě to najednou přestalo bavit a hru jsem zapíchl. Trojku jsem nakonec odehrál v módu New Game Plus.

Když bych to vzal čistě bilančně, tak dvojka je v porovnání s jedničkou a trojkou příslovečným otloukánkem. Jedničku jsem určitě dohrál 3x, trojku 4x a dvojku jen 2x. Je tedy pravdou, že jsem jí projel opravdu pečlivě, protože jsem zkoušel všechny možné příběhové volby, což na rozdíl od trojky jde úplně v pohodě. Jenomže mi opět chyběla nějaká jasná linka, které bych se držel od počátku do konce. Využil jsem proto přeinstalování Windows a přihrál jsem si poslední save z jedničky za neutrála.

Netušil jsem, jestli u hry vydržím, takže jsem potřeboval projet začátkem co nejrychleji. Po všech těch ostrých rozehrávkách jsem se proto rozhodl, že to schválně zkusím na nejnižší obtížnost Jako není to úplně samozřejmost, sem tam to vyžaduje hbité prsty, ale bossfigty jsou třeba v tomhle nastavení jen rutina - boss se nechá snadno natlačit k překážce, kde ho rychlými údery usekáte a on se při tom na nic nezmůže. Tak dopadl i Letho. Paradoxně tužší jsou souboje se zdánlivě jednoduššími potvorami. Stačí, aby více vydržely a zaútočily ve skupině. V tu chvíli Geralta celkem snadno ukoušou. Zlomí se to až po opuštění Flotsamu, kdy lze dostatečně potrénovat boj a získat tím jasnou výhodu.

Největším překvapením pro mě bylo, jak intuitivně jsem se po Flotsamu pohyboval. Moc detailů jsem si sice nepamatoval, ale zhruba jsem věděl, co se ode mě očekává a jak to bude na sebe navazovat. Díky tomu jsem mohl část věcí pustit z hlavy a mnohem více se soustředit na věci, které mi při předchozích rozehrávkách unikly.

V Prologu jsem v hradu La Valette nechal Arjana, syna baronky, žít, a díky tomu jsem se minul přímo s baronkou. Chybu jsem si uvědomil až později, protože jsem měl v plánu se s ní setkat, jenomže to bych musel Arjana vyzvat na férový duel a v něm ho zabít (teda alespoň si myslím, že tak nějak to je ). V táboře Foltesta jsem od Mladého získal prokletý talisman Melitelé, což bylo úplně poprvé, co jsem tuhle volbu učinil. S tím jsem bojiště opustil.

Ve Flotsamu jsem zjistil, že talisman se vztahuje k postavě místní vědmy Anežky, která žije na Svazovišti. Během rozhovoru je možné z ní vytáhnout, proč talisman chce a domluvit se s ní na obřadu u Vejopatovy sochy. Vyžaduje to haldu vzácných ingrediencí, ale ty se dají kupodivu koupit od elfa Cedrika, který stráží v korunách stromů nad Svazovištěm. Všechny tyhle ingredience se dají samozřejmě získat i v rámci plnění úkolů ve Flotsamu, ale poslední z nich získáte skoro na konci děje, takže je snadné na úkol zapomenout. Navíc nákup ingrediencí je dost drahý, takže se vyplatí koupit jen ty nejhůře sehnatelné. Odměnou je tuhý souboj s přízraky, kdy je potřeba Anežku během obřadu chránit, a poté jsem od ní získal odkletý talisman. Měl by mi pomoci při finále hry, ale jak už vím, dá se bez něj v pohodě obejít.

Tím jsem splnil jednu z letitých záhad, kterou jsem ve Flotsamu měl. Druhá mě čekala v hospodě, kde je mnich s relikvií. Je ochotný mi jí dát, ale jedině tehdy, pokud ho porazím v kostkách. Zkoušel jsem to několikrát, ale ani po jedné z výher mi nic nedal - prý jsem ho nepřesvědčil. Matně si vzpomínám, že by mělo jít o nějaký easter egg? ... tak ne, mezitím jsem koukl na Witcher Wiki a ono šlo původně o výhru, kdy jste získali slevu na sadu her na GOG. Ta už samozřejmě dávno neplatí.

Třetí záhadou byl úkol Tajemná řeka. Nechci teď koukat, jestli jsem to předtím vyřešil nebo ne, protože mě to přišlo z části nové. A asi tuším i proč. Tentokrát jsem se totiž vydal do doupěte Kajrana ještě předtím, než mě tam poslala Triss. Díky tomu jsem se dostal k deníku z lodi předtím, než jsem začal plnit zaklínačské zakázky. Problém je totiž v tom, že úkol vyžaduje nález poštovní schránky, kterou má ve svém domě Loredo (správce přístavu). Jenomže k němu se dá dostat jen 2x za hru a z toho jedna návštěva závisí na finální volbě kapitoly. No a tu první většinou provedete ještě předtím, než úkol Tajemná řeka získáte.

Při plnění zakázek jsem si však všiml, že stejnou schránku má na stole i starosta Merse a hned mi to secvacklo. Schránka je zamčená, ale dopis z lodi do ní vhodit jde i tak. Z Merse se pak dá vyloudit klíč a ze schránky si vzít jeho report pro královskou radu - Merse je špeh, zkorumpovaný Loredem, takže odesílá falešná hlášení. Po nálezu deníku ve vraku lodi poblíž Vergenu se pak úkol zapíše mezi splněné. Během návštěvy Loreda a akce pro Rocheho jsem si navíc všiml, že je možné okénkem nakouknout do přízemí domu, kde Loredova matka připravuje fisstech (místní kokain). Téhle možnosti jsem si dříve taky nevšiml.

Ono je možné, že jsem Tajemnou řeku splnil už dříve, ale co mi rozhodně chybí, je způsob, jak se dostat do Loredovy poštovní schránky. Proto mi to přišlo jako nové. Co jsem ale koukal, tak u Loreda ta schránka asi otevřít opravdu nejde.

Flotsam jsem pak opustil za jiných podmínek než minule, protože jsem znejistěl u volby, co udělat s Iorwethem před bitvou s Lethem. Dal jsem mu proto meč a tím pádem i šanci, aby se prosekal pryč. Loredo se v tu samou chvíli rozhodl vyvolat pogrom, který obrátil městečko naruby - odskákala to celá řada nelidí.

Triss zmizela stejně jako minule, ale role svědků ve vedlejším pokoji se vyměnily. Garvena přežila a dala mi dopis pro Iorwetha (pracovala jako jeho špeh). Zemřela místo ní její elfská přítelkyně. Dírou ve zdi pak neviděly rozhovor mezi Triss a Dethmoldem, ale rozhovor mezi Triss a Philipou.

Nyní bylo možné přejít na stranu Roche a splnit jeho plán s odstraněním Loreda, nebo stejně jako minule dojít do elfských ruin. V nich ovšem nečekal jen Zoltan ale i samotný Iorweth. Změna je v tom, že jsem ho poté musel na vězeňskou loď eskortovat jako zdánlivého vězně. S lodí jsme pak Flotsam opustili - Loreda jsem nechal zdrhnout a opět jsem zachránil elfky.

Ohledně budoucího osudu Flotsamu jsem zvolil asi tu horší variantu - nechtěně jsem vyostřil konflikt lidí s nelidmi a do toho jsem nechal Loreda žít.

Aby to bylo zajímavější, tak jsem ve Flotsamu prožil chlastačku s Rocheho oddílem a ponechal jsem si "nechtěné" tetování. Už v tu chvíli jsem věděl, že půjdu s Iorwethem do Vergenu, ale byl jsem právě zvědav, jak bude tetování Modrých pruhů působit na okolí, když půjdu cestou povstavců - no, zatím na to nikdo nezareagoval

Musím říci, že tentokrát jsem se do hry dostal rychleji a docela si to užívám.

[Milhaus]

Já teď čistě náhodou hrál jedničku a též jsem rozehrál dvojku. Ale já jí hrál v životě jen jednou a to v době vydání a moc nadšený jsem z ni nebyl.

Vcelku mě překvapily ty pasivní dovednosti, které se dají získat jen něčím knkrétním a u mnohých jen jedním způsobem. Třeba zničení více jak 10 cvičných figurín by mělo dát bonus 10% ke zkušenostem a podobně. (logicky by bylo užitečné ten bonus získat co nejdřív, ale pokud hráč mine 5 figurín už v prologu v táboře, hodně se mu to oddálí). Nebo zůstat po celou dobu v ochraně kouzla Triss pře šípy by mělo přinést též nějaký bonus atd atd. Nebo třeba nechat žít Arjana by mělo vést též k nějakému bonusu, který v opačném případě hráč nezíská (ale zase zabití tří důležitých postav dává jiný perk - kat s bonusem a Arjan je jednou z nich)

Moc z té hry si nepamatuji, ale mám dojem, že ten amulet mladýho se dal získat vždy. Rozdíl byl pouze v tom, jestli umřel, nebo přežil bitvu (pokud přežil, měl by pak Geraltovi pomoci při útěku odlákáním nepřátel), pokud ne, musel bojovat s nepřáteli a mrtvolu Mladýho našel někde poblíž.

Ale já to tedy hraji tak nějak tak, jak mi to přijde přirozené a moc daleko jsem se nedostal. Asi byla chyba hrát nejprve jedničku, protože dvojka je prostě tak jiná, že se to nedá a z mého pohledu, když to porovnám, i horší v mnoha věcech. Třeba solidně zprasili minihry, ovládání boje je též podivné atd atd.

[Elemir]

S tím amuletem už si to právě moc nevybavuju, protože dřív jsem se na stopu toho úkolu ani nedostal. Je tedy možné, že jsem ho měl i před tím. Pasivních dovedností jsem si třeba taky nikdy nevšiml.

Dvojku jsem taky rozehrával v době vydání, ale před tím jsem si projel ještě poprvé jedničku, takže ten kontrast byl obrovský a do dvojky jsem se nemohl dost dobře dostat. Vadil mě jak soubojový systém, tak i ne úplně zvládnutý růst postavy. Navíc co si vybavuju, tak hra byla zprvu docela nevybalancovaná. Skončil jsem tenkrát u démona na bitevním poli, kterého jsem už nedal a vyřešily to až patche (a to jsem to hrál na střední obtížnost).

Teď jsem někde ve 2/3 Vergenu a Geralt má dost pocvičený bojovnický strom, takže obtížnost šla prudce dolů. Nyní už je prostě rozdíl mezi nízkou a střední obtížností dost vidět. Na druhou stranu, nemalý vliv má i výbava, takže být hůř pocvičený a mít lepší výbavu, by vlastně dopadlo stejně.

No, on ten souboják je na první pohled hodně podobný trojce, ale realita ovládání a ten pocit z boje je prostě jiný. Krásně je to třeba vidět při výběru Roche a účasti na turnaji ve vojenském táboře Henselta. Na to jsem si musel hodně zvykat. Klikací souboje v jedničce mi dost vyhovovaly a bylo z toho i cítit tu efektivitu, kdy se skládaly komba dohromady. Ve dvojce to trošku řeší perky, které dodají zdání, že rychlý styl je zároveň skupinový a do toho se dá zakomponovat koncovka při zaplnění ukazatele adrenalinu. Lepší jsou souboje 1vs1 s nějakým lepším protivníkem, kdy to vypadá alespoň zajímavěji.

Mě se na dvojce líbí hlavně prostředí a to členění do kapitol. To je něco, co mi v trojce hodně chybělo. Dobře se v tom právě maskuje slabší vývoj postavy. Dvojka je důležitá hlavně kvůli tomu, aby si hráč vytvořil nějaký vztah ke klíčovým postavám, které se pak objeví i v trojce. Jako přes koleno bych to určitě nelámal.

[Milhaus]

Tak já třeba teď v jedničce se zaměřil na znamení a cca od třetí kapitoly jsem už meč ani nevytahoval (až na boje s ifrity, kteří byli imunní proti ohni). To znamení igni zabije v podstatě vše na jednu/dvě rány, případně ty silnější obludy se dají na útěk. Mohl jsem si chodit celou hru téměř jen s loučí .

K jedničce bych měl též i další výhrady, třeba inventář mi vyloženě vadil. Obecně nemám nic proti omezenému inventáři i z hlediska prostoru (nikoliv váhy), ale tady to bylo hodně přehnané a těch zbytečných krámů tu bylo příliš mnoho. Člověka to vlastně jen nutilo se neustále hrabat v truhle (která zas pro změnu nebyla moc přehledná). Nebo třeba neustálé obnovování nepřátel, kdy člověk hlavně ze začátku hry zabil nepřítele a hned za zadkem se mu objevil další (hlavně třeba v bažinách v druhé kapitole to bylo nepříjemný).

Co jsem též moc nepochopil, je síla tamních nepřátel. Třeba hlavní boss - vůdce Salamandry (ten kouzelník), chcípl asi vteřinu po ukončení rozhovoru. On se tam objevil Berengar a pravděpodobně on jej jednou ranou zabil. (já tedy hned čaroval igni, ale myslím, že byl Berengar rychlejší a zabil jej on). Každopádně tak či tak zhebl hlavní boss hry na jednu ránu. To moc nechápu.

Ale dvojka je celkově hodně jiná koncepčně. Hlavně je hodně mi přijde koridová a strašně moc zaměřená jen na příběh. Ono to autorům i hráči vyčítali, proto udělal zaklínače3 prakticky opačně. Z těch třech dílů vzhledem k tomu, o čem ta hra je, je asi nejlepší ten koncept prvního dílu. Polootevřený svět s volností.

Ale líbí se mi ve dvojce, že lidé běžně skladují třeba rudu, nebo kůže v domech. Třeba v nočním stolku lze téměř vždy najít kůži a železnou rudu. A hlavně to nikomu nevadí, že si hrdina bere vše, co vidí . Čekal bych, že budou alespoň držkovat.