No ono to jako nesouvisí přímo s velikostí světa a mě by nevadilo, kdyby ta lokace byla menší, i když tady to zatím ještě nemůžu moc hodnotit. Ale řeknu to jinak, co mi vadí. Prakticky není rozdíl mezi jeskyní (stěny ze skály, různé chodbičky atd) a venkovní lokací, třeba lesem. Ten způsob, jak jsou ta místa udělaná, je stejný. Liší se to jen v texturách s tím, že venkovní lokace jsou více nepřehledné a člověk nikdy pořádně neví, kde je zeď a kde je cesta. Ono to jako nevede k tomu, že by to bylo přehlednější, nebo jednoduší se orientovat v tom světě, spíše naopak, ale působí to hrozně hloupě. A on to jednu dobu byl takový trend, že ty hry takto dělali. Člověk z lokací pod otevřeným nebem má až klaustrofobický pocit. K tomu můžu přičíst další věc, co se objevuje v těchto hrách a to je akční rádius nepřátel, kdy obluda pronásleduje hrdinu jen pokud je v určité oblasti. Jakmile udělá krok mimo ní, přestane jí zajímat a vezme to smykem zase zpět do středu té oblasti. Udělá krok dopředu, opět útočí.
Viz třeba jak jsem to hrál nyní. Nejprve jsem prošel jeskyni nekkerů kvůli nějaké elfce a ztraceným vojákům. Fajn, jeskyně je v pořádku, je logické, že nemůžu projít skálou.
Elfku jsem nepráskl, takže si se mnou dala rande v lese u jezírka. Tak jsem tam vyrazil. Nad jeskyní vedla cesta (byli tam původně elfové, co na nás stříleli a slézali dolu v rámci toho hlavního úkolu), ale Geralt tam nemůže vylézt, musí jít městem a bránou ve čtvrti nelidí, aby se do toho lesa dostal. Prošel jsem tedy tudy a v rámci průzkumu jeskyňolesa se dostal po cestičce až nad tu jeskyni, dolů samozřejmě nešlo slézt, ale měl jsem to projito. Vrátil jsem se tedy zpět po té jediné možné cestičce k branám města a šel po další cestičce asi na sever, v rámci průzkumu světa jsem došel až k nějaké nemocnici, kde mi dali nakládačku duchové, tak jsem se na to zatím vyprd a šel tedy směrem k té elfce. Pořád tak nějak rovnou za nosem tou jeskyní chodbou toho lesa. Tam mi chtěla nechat ufiknout koule a jelikož těch elfů bylo příliš a zabili by mě na tři rány, tak jsme se honili kolem stromu a já je redukoval pomocí igni.
V rámci toho jsem se dostal do nějaké jiné uličky v lese,, kde bylo hnízdo pavouků, které jsem měl sejmout v rámci zakázky. Tak jsem tedy zničil kokony, vyběhla královna a současně s ní se mi přímo za zády zničeho nic objevili dva nekkeří válečníci. Dvě rany do zad od nich mě málem přizabili, tak jsem je teda jakože rozsekal, ale pavoučí královnu bych nedal, dal jsem se tedy na ústup. Asi ale jinou chodbičkou, než jsem přišel a objevil se u hnízda nekkerů (které jsem měl ničit v rámci zakázky), zde končil akční rádius pavoučí královny, takže jsem jí metodou krok v před, igni, krok vzad a furt dokola hrdinsky ustřílel (ona přestala útočit, i když byla 10 centimetrů od Geralta).
Pak jsem zjistil, že nemám úl ani návod na zničení hnízda nekkerů a podpálit jej jinak (třeba igni) nešlo.
Super. Posbíral jsem trofeje, byl jsem přetížen a nemohl běhat a hlavně uskakovat během boje. Navíc mezi tím začala noc, obnovily se potvory. Za zády se mi objevil elf s lukem, přede mnou utopenci v jezírku, netušil jsem, kde jsem a kudy se vrátit do města. Elfa jsem teda ustřílel ignim a pak se tam chvíli motal těmi chodbami jeskyňolesa, nakonec jsem teda vylezl na cestě do města u úplně jiné brány, než kudy jsem šel poprvé.
Rozprodal věci, koupil návod na úl, počkal do rána, vyrazil zpět stejnou bránou z města, jakou jsem přišel a stejnou cestou k hnízdu. Ale asi jsem nějak odbočil do jiné uličky v lese, jelikož jsem narazil na dvě úplně jiná hnízda nekkerů, které jsem před tím při tom procházení minul (přitom to ale dle mapy bylo v podstatě na stejném místě a ten les jsem prošel už po cestě za elfkou). Nakonec jsem se domotal i k tomu hnízdu, co jsem již našel nechtěně dřív, chybělo mi poslední hnízdo. Tak jsem se zase motal tím stejným lesem, ale asi zase jinými chodbičkami toho jeskyňolesa (na mapě se umístění značkou nezobrazuje), nakonec jsem na něj narazil a zrovna i jsem i narazil na další hnízdo pavouků, takže jsem ty zakázky dokončil obě. Tentokrát jsem akční rádius královny tolik nevyužíval a hrdinsky s ní bojoval, i když on je tak malý, že párkrát jsem jej aktivoval nechtěně. Ale opět to bylo dle mapy na stejných místech, kde jsem šel už za elfkou, jen to asi byla jemně vedlejší chodbička (na druhou stranu jsem při tomto procházení už nenarazil na tu nemocnici)
.
Ale prostě ta klaustrofobie z procházení oblastí pod otevřeným nebem (a nově i ten akční rádius oblud v něm) je prostě věc, která mi ve hrách dost vadí. Naposledy jsem takovou hru hrál u Greedfallu, to je též takto dělaný, ale tam je alespoň víceméně otevřený ten svět, tedy ty lokace, které lze procházet (on je složený z mnoha menších lokací).
Zaklínače2 prostě musí tahnout ten příběh a to, že hráče zajímá, co bude dál, jelikož průzkum světa, nebo dělání vedlejších úkolů v něm, to moc nepodrží. Zaklínač3 se v tom ale paradoxně zas tolik neliší, i když tam je velký a otevřený svět, jelikož tam pro změnu v tom světě v podstatě není nic zajímavého a navíc tam funguje trošku idiocky systém získávání zkušeností a generování předmětů atd. Lepší je nejprve plnit čistě úkoly (dle jejich úrovně) a až pak případně zkoumat svět (jakože pokud na to má hráč ještě sílu). V tomto je první díl zaklínače z mého pohledu udělán jasně nejlíp.
Autor
Téma: (Elemir) - Zaklínač 2: Vrahové králů (Přečteno 42779 krát)