Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

V Morrowindu je to ještě dobré, protože víš, že ty peníze se obnovují obchodníkům celkem rychle, viz skřet v Caldeře, popř. dobře využitelná alchymistka v Balmoře. V Zaklínači je to o poznání horší. Z počátku nemáš třeba představu, nakolik budeš peníze potřebovat a první oprava stříbrného meče tě cenou vyděsí. Jenomže i s poškozenou zbraní se dá slušně bojovat, navíc časem nasyslíš i ty sady na opravování (já je třeba později záměrně kupoval).

To je první důvod. Druhý je zdánlivá analogie cenové politiky s dvojkou, kde měly peníze větší význam - pokud si kupříkladu nenasyslila dobré vybavení, dalo se v poslední kapitole za nemalý peníz dokoupit. S tímhle tedy do hry vstupuješ. Vybavení je první věc, co padne, protože už od začátku nacházíš dost relikvií. A to druhé padne ve chvíli, kdy zjistíš, že služby jsou ve hře celkem levné (a to včetně nevěstince )

Syslení pak dost napomáhá, že nevidíš, co je obsahem truhly/vaku/bedny a spol., dokud jí neotevřeš. A když už jí otevřeš, tak jí holt vybílíš rovnou celou ... ostatně, kdo by se v tom seznamu přehraboval. Naštěstí dost haraburdí má malou váhu, veteš se pak vyplatí nechat rozebrat (to co vznikne, má jen zlomkovou váhu, např. zpracované kůže z kožešin, které jinak váží docela dost).

Taky musím přiznat, že od finišování děje jsem obchodníky navštěvoval docela sporadicky, už mě nebavilo to věčné pendlování, takže na těch 600 to narostlo tím průzkumem bez prodeje. Hlavně je opravdu potřeba si dávat bacha, ať kupci, který vykupuje třeba kožešiny, zbytečně necpeš zbraně a nevyčerpáš si ho tak.

Hodně toho tedy opravdu vznikne počátečním oťukáváním s mechanismy hry. Teď už jsem nemilosrdně prodal i meče, které jsem si schovával od první části hry a před pár dny jsem rozprodal i část trofejí.

Váhové omezení je mechanika, která mi tu prostě v této podobě nesedí. Hra je plná různých zjednodušení, komicky pak vypadá právě to, že v průzkumném módu se suneš jako šnek a v boji najednou metáš jedno salto za druhým jak přifouknutá héliem. Buďto tedy bez limitu na váhu, nebo omezený inventář. Anebo prostě extra truhla, kam bych si to harampádí pro strýčka příhodu ulil.

[Yuyana]

Morrowind doplňuje peníze denně. Skřet má, tuším, 5000g. To je mizerně málo. Nebudeme teorizovat o tom, co musíš udělat, abys mu prodal něco, co stojí 25 tisíc.

Já chápu, že je realistický, že maj obchodníci omezený peníze a že neberou všechno. Ale je to vopruz :-).

Fakt je, že v Morrowindu se nemůžeš hejbat vůbec, pokud jsi nad váhovym limitem. V DA máš prostě plnej inv a nic nesebereš. Krom věcí, který nic nezabíraj, samozřejmě. Takže třeba 500ks silveritu nasbíráš jako nic :-D.

[Elemir]

Nechci teď vysloveně odbočovat od tématu, ale protože příští týden začíná veletrh E3, kde Bethesda pravděpodobně ohlásí nový díl TES, tak musím jednu obecnou.

Od release Zaklínače 3 jsem četl nemálo narážek souvisejících s porovnáním Zaklínače 3 a Skyrimu. Jenomže je potřeba si uvědomit dvě věci - 1) Skyrim vyšel v roce 2011 a 2) Skyrim je nám přírodou vzdálenější, protože kombinuje hlavně severské prostředí Ameriky. Ono se to může zdát nepodstatné, ale prostě se v tomhle lišíme a každé studio se do hry snaží promínout to, s čím má reálnou zkušenost. Proto je nám příroda v Zaklínači 3 bližší. Bližší navíc o to, že je středoevropská. Kdybych chtěl být rýpal, našel jsem na Skellige místo, kde vegetace nesedí podnebným podmínkám

Ale to hlavní, nějak nechápu, proč se RPG stále hodnotí především podle vizuálu. Co je mi platné, že to má fotorealistickou grafiku, když tomu hapruje herní náplň?

4Yuyana: Ne-e, ta alchymistka tuším 1x týdně. Skřeta jsem vybíral každých 24 hodin, ale k ní jsem vždycky zaskočil jednou za pár dní.

[Elemir]

Juttu jsem už našel a mám to za sebou (stejnak je po hře) Trochu se mi spletly ostrovy, takže jsem při řešení Lambertova úkolu vůbec netušil, že jsem mimo hlavmí ostrov. Akorát ta videa, která mě na tohle navedla, obsahovala poněkud jiný obsah, že by modeři? Celá ta scéna je totiž jak přes kopírák (ostatně invence je tu obecně dost málo, to šlo vidět už u Keiry), opravdu to skončilo víceméně jen u jiné textury ... pihu na levé lopatce úplně vynechám, to jak kdyby snad měly všechny. Ve videu, které jsem viděl mi to spíš připomnělo scény z nevěstince ve dvojce, proto bych spíš vsadil na modery, než na autorský obsah.

Když už jsem to nakousl, koukal jsem, jak na tom jsou scény v rámci romancí, Yen má dvě, což podle mě kompenzuje tu větší roli Triss ve dvojce. Jenomže to postrádá ten nápad, působí to opravdu jen jako kompenzace. Kartičky v jedničce měli holt něco do sebe, tady jakoby se poláci zasekli v tom pokryteckém puritánství, co u nich vládne. Čekal jsem v tomto ohledu nějaký posun, ale místo toho jsem se dočkal pár kroků zpět. Ne že by na tom ta hra stála, ale k Zaklínači to prostě patří, takže otázka zní, kam zmizelo těch údajných 16 hodin motion capture intimností??

[Milhaus]

Tak včera jsem konečně našel Ciri. Chvíli vypadala dost bledě, zdálo se, že je tuhá, ale nakonec zas tak tuhá nebyla a probrala se.

Vyrazili jsme do Kaer Morhen, kde brzy na to nastala bitva. Zajímalo mě, jak se hra vypořádá s tím, koho všeho jsem tam poslal a koho ne. Ale docela se vypořádala dobře, někdy až překvapivě dobře. Například Keira zachránila Lamberta a pak se dali dohromady. Kdybych jí zabil, nebo nechal odejít jinam, zřejmě by zemřel i Lambert. Letho tam měl také svojí roli, převkapivě toho i docela hodně namluvil.

Bitva se autorům vcelku povedla a byla docela dramtická. Sice jsme podle mě jasně vyhrávali, ale nakonec to skončilo remízou, no. A to navíc jen díky tomu, že Ciri dostala záchvat. Navíc umřel Vesemír, což bylo hodně mrzuté. (možná, že kdyby se přidal Dijkstra přidal, tak by přežil). No, každopádně jsme útok odrazili a z nějakého důvodu to náš neporazitelný soupeř úplně zabalil. Místo toho, aby se vrátil a vyřídil nás, měl na práci jiné věci, jako pařbu s ježibabama na sabutu a podobně, ale k tomu se ještě dostanu.

Po boji tedy byl konečně trochu klid, nejprvě proběhl pohřeb, kde se dalo se všemi pokecat. Překvapilo mě, že krom Vesemíra to všichni vklidu přežili a nikomu se nic nestalo, čekal bych větší ztráty.

Pak jsme zůstali s Ciri v pevnosti, zatímco ostatní šli po svých. Ciri se musela s elfem učit ovládat své schopnosti, ale byla pořád nějaká smutná a tak jsem se rozhodl, že se budeme koulovat (sněhovými koulemi). Tenhle boj byl těžší, než celá bitva o pevnost, ale nakonec jsem vyhrál.

Pak přišla s dalším nápadem, jít na sabbat ježibab a vyřít tam toho velitele, co útočil na pevnost. Mě se to zdálo jako bezva nápad, lepší než furt sedět v pevnosti a tak jsme vyrazili.

Dojeli jsme do Velenu, do vesnice, ve které jsem byl již dřív a kde byli dva mhlavci s levelem ??. Nyní tu mlhavci nebyli, zato tu byli nějací sedláci a vesničani a měli taky pařbu (ldyž jí mají ty ježibaby). Zjistili jsme od místních, co a jak, a že pokud se chceme dostat nahoru, budem muest požádat o povolení nějakou stařenu. Tak nejprve očuchala Ciri, zjistila že je mladá, krásná a panna a tak jí vybrala, že může jít nahoru. Pak očuchala Geralta, zjistila, že je starej, plesnivej a impotentní a poslala ho do prdele. Nicméně jsem se nedal a začal naláhat, Ciri mě podpořila a tak mi stařena dala šanci, hodila minci do studny a já jí měl přinést. To jsem tewdy udělal, dostal jsem svolení s tím, že minci mám dát nějakému strážci, že bude vědět, co to znamená.

Strážce jsme potkali po chvíli a opravdu věděl, co to znamená. Padl asi na tři rány.

Pak se losovalo, kdo půjde vyřídit ježibaby a kdo toho velitele. Já vyhrál velitele (nemyslím, že je zde možnost volby). Ciri tedy v klidu dala ježibaby, ale jedna zdrhla a ukradla jí medajlon, zatímco já se pustil do boje s tím velitelem. Naštěstí tu nedaloko bylo místo moci s posílením znamení štítu, což se v tomto boji dost hodilo. V počátku to šlo rychle a velitel neměl moc šancí, když byl ale asi v polovině nebo jedné třetině života, začal se teleportovat a o chvíli na to odhodil štít a už jen se teleportoval a útočil. Nicmén s tou svojí palicí byl trošku neohrabaný a tak se mu vždy zabořila do hlíny a chvíli mu trvalo, než jí vytáhl, což byla moje šance . Nakonec tedy padl.

Další cesta nás zavedla do Novigradu, kde se Triss s Yen snažili dát dohromoda tentokráte sabbat čarodějek. Nejprve jsem ale pomohl elfovi, procházeli jsme různé světy a bloudili v nich, tento úkol byl dost nepříjemný.

Po návratu si mě hned odchytla Ciri a chtěla, abych jí doprovodil po městě a šel s ní za lidmi, kteří jí nějak pomohli, nebo uškodili. První na řadě byl Zkurvysyn Junior. Toho jsme našli ležet pod mostem jako trosku neschopnou pořádně mluvit, bez jakékoliv hrdosti. Ciri naznala, že toto je horší, než smrt a šli jsme. Pak už to bylo příjemnější, nejprve jsme šli za nějakou holčinou do hospody, která po Geraltovi pořád jela a chtěla jej sbalit, což se Ciri moc nezdálo. Pak jsme šli za nějakými kočovnými komedianty, nejprve si zazávidili na koních, pak si s Ciri povídali o budoucnosti (má to holka dobře naplánovaný, snad jí to výjde) a pak šli ukrást koně nějakému kupci. Tím děkovačka skončila.

Pak jsem šel za Triss, osvobodit jednu z čarodějek, co byla proměněná v sovu. Tu sovu měl sice Zoltan, ale prohrál jí v kartách. Nakonec se zjistilo, že jí má Dijkstra a že mezi tím jí sovobodili a ona se mu z vděčnosti rozhodla podpálit lázně. Tak jsem tam musel jít a udělat tam pořádek. Dijkstra mě taky pozval k připravovanému atentátu na Radivida, což jsem přijal.

Nejprve jsem se ale rozhodl vykovat si konečně lepší zbroj. B2hem těchto úkolů levely letěly rychle nahoru a já tuto fázi byl asi na 33 úrovni, takže jsem mohl nostit i mistrovskou výbavu kočky/rysa (zde autoři nějak nezvádli překlad). Vyhodnotil jsem jej jako lepší, než to medvědí a grifí (i když na tom moc nezáleží). Vykoval jsem si komplet celou sadu všech věcí, počínaje brněním, konče kuší.

Pak jsem tedy šel se podívat na ten atentát. Cvhíli to šlo podle plánu, pak se to krapek zvrhlo, aby se to na konec úplně podělalo. Radovida sise oddělala Filipa, nicméně Dijkstra jak se ukázalo podrazil Rocheho a Ves a Talara. Nastala napínavá chvilka, kdy se čekalo, jak se rozhodne zaklínač a na kterou stranu se přidá. Ač jsem si Dijkstru oblíbil díky jeho dialogům, vyhrál Roche. Talar si viditelně oddechl a začala bitka. Díky mě to vyhráli a Dijkstra tentokráte přišel o hlavu (doslova, při posledním úderu jsem mu jí usekl). Ale zde ta volba prostě nešla udělat jinak a neumím si moc představit hráče, který by třeba odešel a nechal to tak.

Nakonec zbyla Yen a její čarodějka. Ta byla někde ve vězení, což pro mě znamenalo: skočit do studny, plavat ve studené vodě, dostat se do stok, brodit se ve sračkách, vymlátit celé vězení (mimochodem jestli si takto představují nejlépe střežené vězení, tak potěš), osvobodit čarodejku, dostat se z vězení ven. Pro Yen to znamenalo chvíli si sednu v baru a pak se teleportovat pro čarodějku. Svět není fér. Tady mi to zase připomnělo, jak je ten svět hloupý. Během jednoho dne, Gerlat zabil krále, vymlátil nejstřeženější vezění lovců čarodějek, ale nikdo proti němu nic neměl. Všichni lovci byli v klidu, čarodějky si udělali sabbat přímo v hospodě, kde se to lovci čarodějek jen hemžilo, prostě pohoda.

Tím jsem byl v Novigradu víceméně hotov a mohl jsem přejet do Skellige, ale tam jsem tedy zatím nejel. Doplnil jsem i ještě zbývající zakázky. To už byla otázka chvilky.

Myslím, že se hra pomalu blíží ke svému konci.

[Yuyana]

Jim navazuje studna na stoky?

[Elemir]

4Yuyana: "Oficiálně" se jedná o jeden ze vstupů do elfích ruin, na kterých Oxenfurt stojí. Na povrchu je to maskováno do podoby studny.

4Milhaus: Asi si ten boj s Imlerithem opravdu vybrat nejde, tedy to losování bude předem určená animace. Ono by to totiž paradoxně s Ciri bylo jednodušší, protože je oproti Geraltovi o poznání silnější. Ten sraz Lóže v hospodě byl dobrý, hra tohle vůbec nijak nereflektuje. Čarodějky by se klidně mohly procházet po ulici.

Koulovačka byla dobrá, obecně mám problém s mířením ve hře, takže to bylo poněkud náročné Dijsktru jsem cvičmo zabil taky (dal jsem si ten úkol extra mimo hru), opravdu to jinak nejde, už jen za to, co Roche a Ves udělali hned na začátku pro mě, ale jinak první místo, kde se líšíme, tak jsem zvědav, co budeš mít v outru ty. Level 33 mi naskočil až po odjezdu na Skellige, tak jsem také zvědav, na jakém levelu nakonec skončíš.

Kočka vs rys, tušil jsem nějakou zradu, původně jsem to bral jako dva druhy setu. Každopádně u setů mě zklamala jejich čistá síla, i můj nalezený meč je v základu lepší. Ovšem setovky to zas hodně vynahrazují bonusy.

[Elemir]

U nás začaly bouřky, takže mám po hraní Docela to chvilku šlo, ale výpadky proudu se nakonec dostavily.

Dodělal jsem souboje v boxu v Novigradu (elf dal zabrat), zůstává tedy už jen Skellige, kde jsem si jeden zápas střihl už ráno (nevím jestli z pořádí, nebo něco mimo - sázkař mi prozradil jména dalších soupeřů, tak asi jo).

V Novigradu a na Vranově jsem se pustil do výroby setovky, vybral jsem si Kočičí zbroj. Hattori mi ukoval meče a kuši, Jolana zbroj. Nenašel jsem naneštěstí všechny nákresy, takže mi chybí nákres na mistrovský ocelový meč a vylepšené kalhoty (tím pádem mám jen ty základní, vyšší verze nákresů už mám). Pravděpodobně to bude někde na Skellige. Pocitově mi to přijde v boji znát (jak zbraně, tak zbroj), i když ocelový meč je třeba slabší. Ještě zvažuju, jestli do toho nacpat i runové kameny. Moc už nemám kde zkoušet

Nezbývá, než se vrhnout do zbytku úkolů (mám tu ještě jeden vedlejší s kletbou, takže nejen ty soutěžní). Jeskyni ve Velenu jsem zkoušel znovu prozkoumat, ale opravdu netuším, jak se dostat dále. Spíš to vypadá, že tahle část je východ a do jeskyně se jde jinudy. Na internetu jsem našel interaktivní mapy, je vidět, že jsem toho i dost minul, ale zrovna u tohohle jsem ani v tom řešení nenašel.

Edit: Málem bych zapomněl, v Novigradu jsem narazil v jednom domě na kupce jménem Markus T. K. Ježkovec (knihovník). Někdo mi tu prý nechal nějakou knihu v červených deskách. Našel jsem v ní dopis adresovaný od A., který popisuje okolnosti okolo velmistra řádu Planoucí růže z jedničky (Albrecht?). Nicméně to A. mi spíše evokuje, že tu zprávu mi tu zanechal Alvin

[Milhaus]

Odjel jsem na Skellige, kde se dle plánu měla odherát poslední bitva.

Na ostrovy přijel císař se svým lodstvem, jinak žádná velká změna. Měl jsem promlvut s Myšilovem, aby mi řekl, kde je nějaký kámen, co potřebujem.

Jarl mi řekl, že Myšilov je u Lugoše Šíleného a vyjednává, aby se přidal k boji proti císaři. Vyrazil jsem tedy za ním, jednání neprobíhala zrovna nejlépe (těžko říct, na kolik za to mohl Geralt, když řekl, že jestli Lugoš nebude poslouchat, že ho vykuchá). No, nakonec k tomu tedy doslo a museli jsme tam všechny zabít. Tím začala krapek občanská válka na ostrovech a současně válka s císařem. Oni ale na Skellige mají boj rádi.

Myšilov mi dal tip, kdo by mohl vědět, kde kámen je. Tak jsem zašel za jídním bárdem, který vyhlížel Mobidika. N2jak se se mnou zakecal, takže mu krapek uteklo, že mu zrovna proplul pod nosem a já jej na to ani neupozorňoval, pak mu nakecal, že jsem též bard a on mi řekl, kde kámen je.

Ciri a Yen chtěla zajít do laboratoře elfa, Philipa chtěla jít pro kámen. Nejprve jsem tedy šel do kobky pro kámen, kde byla Philipa hrozitánsky moc ukecaná, asi se opravdu chtěla přidat do grupáče společně s Triss a Yen, kterým Geralta záviděla, ale Geralt to odmítl. Nakonec jsme teda šutr našli.

Pak jsem vyrazil do laboratoře, po chvíli zkoumání jsme našli nějakou protivnou elfku, pak to tam elfovi zdemolovali a odešli. Dalším krokem byl pohřeb jednoho mladíka, jak jeho mrtvolu Yen oživla a pak vyslýchala. Byl hozen na smetiště, takže jsme mu vykopali hrobeček, ujasnili si vztahy s místními, čímž úkol skončil.

Nebylo již dále co, byl čas na rozhodující bitvu.

Závěrečná bitva nebyla tak povedná, jako ta o Kaer Morhen, respektive mi přišlo, že není tak dramatická. Ale tím nechci říct, že byla špatná. Nejprve Ciri bojovala s mágem, což nebyla moc vyrovnaná bitka a mág neměl šanci. Nicméně když mu zbylo asi 3/4 života, rozbila mu Ciri hůl a pak nějak odpadla a následně zmizela.

Zbytek byl tedy na Geraltovi, který mezi tím rozmrzl (zde osobně vidím jistou slabinu v plánování, která se již stala po druhé, mí stratégové počítají se vším, vymýšlí magické štíty, neviditelnost, opravují zdi, kují různé výmysly, hledáme různé artefakty a podobně, ale nikdo nepočítá s tím, že jezdci Honu, když se objeví, vše zmrazí a nikdo jaksi proti tomu nehledá obranu. Gerlat mi ve hře umrzl takto už po druhé a musel čekat, až ho někdo rozmrazí).

Boj s mágem byl v klidu, neměl moc šancí. Golemové, které přivolával, padali na dvě rány a moc mu nepomohli, on sám pak také už dlouho nevydržel.

Pak už zbyl jen samotný vůdce, kterými nejprve zabil přítele Jarla Carla (nebo jak se jmenuje) a pak se pustil do mě. Podle hry byl na 32 levelu, tedy byl  touto dobou o 3 levely níž, než já. Hra v této fázi již zkušenostmi začala zase šetřit a mnoho exp jsem nedostal (od cesty na Skellige jsem neudělal ani level). Boj to nebyl příliš vyrovnaný, neměl mnoho šancí, i když trval relativně dlouho. Po asi třech zásazích mě teleportoval někam na nějakou horu, kde jsme spolu bojovali asi nejdelší dobu. Začal tam na mě používat různá kouzla a podivnéí věci, ale prostě nakonec zdechl.
Snažil se mi namluvit, že nás ten druhý elf zradil, ale nevěřil jsem mu.

Yen mě teleprotovala z lodi, kde jsem byl obklíčen čokly honu, a jak se vzápětí ukázalo, možná měl Divoký hon přece jen pravdu. Začalo se dít cosi divného, prej konjukce světů a prej za to může Elf, který zmizel i s Ciri. Vyrazili jsme jí tedy na pomoc.

Tato cesta, zejména ta fáze na koni, byla naprosté peklo. Nakonec jsem tam dorazil.

Elf se mnou moc bojovat nechtěl, Geralt by zase chtěl, nakonec to rozsekla Ciri, která mi řekla, že došla dobrovolně a sama, aby zastavila zimu.

Po chvíli bezvýznamných voleb a dialogu, vlítla do portálu a zmizela.

Objevila se někde asi na jiné planetě, hlavou jí proběhlo vše krásné, co jsme spolu zažili, fakt doják jak sviňa. Ale byl konec a už se nevrátila. Portál zkolaboval. Svět byl zachráněn, já byl naprosto znechucen. Opravdu jsem chtěl, aby Ciri přežila, měl jsem chuť to ukončit a načíst, a zkusit některé volby jinak, aby přeila. Ale říkal jsem si, že to alespoň dojedu do konce.

Následovala audience u císaře, kde jsem mu víceméně řekl, ať mi políbí zadek a on to řekl víceméně mě. Prostě jsme si konečně rozuměli.

Pak mě hra hodila do Bělosadu, na úplný začátek, kde jsem šel do bývalé pevnosti vojáků, kde mi dal nějaký kováž nějaký meč, jmenoval se po Ciri, na památku. Ještě mě hra poslala do hospody, kde na mě někdo čekal...

--------------

Závěrečné info:
Třetí válka se severem skončila naprostým vítezstvím pro vetřelce z jihu.
Severní říše, kterým chyběl Radovidův taktický génius, nakonec nedokázaly ustát nápor Emhyrových početných legií.
Nad Novigradem, jakož i nad celou Redanií, zavládly černé prapory.

Emhyr var Emreis, vyčerpán nájezdy temerských partyzánů, ustopil a obnovil jejich kraj jako zem, jež bude vazalem říše.
Povtalci složili zbraně a císař mohl odklonit svá vojska na jiné fronty.
A tak díky naprostému vítězství Nilfgaardu Temeřané získali zpět svou zemi, zatímco historie se opět ukázala být lstivým šejdířem.

Když se Emhyr var Emreis vypořádal s Radovidem, vydal se udělat to samé se svými vntireostátními nepřáteli.
Špehové věrní císaři udali všechny, kdo proti němu kuli pikle - obchodníky, vojáky i šlechtice.
Ačkoliv se jejich vzpoura nikdy nedostala dál než k pochybným plánům, císař neměl slitování. Jak už to měl ve zvyku.

Zatímco pevninou zmítala válka, Skellige pod Cerysinou vládou vzkvétalo.
Mladá královna na rozdíl od svých předchůdců nepodnikala nájezdy a neplenila cizí břehy, místo toho se starala o svůj vlastní lid a své vlastní země.
Ostrovnímu národu se nesmírně dařilo, ačkoliv jeho někdejší tesáky byly otupeny.

Cirilla Fiona Ellen Riannon, dědička nilfgaardského trůnu, se rozhodla žít jako zaklínač - na Stezce.
Geralt jí naučil vše, co uměl, každou schopnost, kterou měl, a pak se oba vydali vlastní cestou.
Zvěsti o skutcích zaklínačky s popelavými vlasy se brzy rozšířily po krajích od Jagury až po kovirské hory.

Ačkoliv je těžké tomu vůbec uvěřit, Gerlat se konečně usadil - v dalekém Koviru.
Spolu s Triss vytvořili domov - teplý a provoněný čerstvě upečenými koláči. Hosté zde byli vždy vítáni, nedbaje dne či hodiny.
Zaklínač příležitostně přijal nějakou práci, spíš ale ze zvyku než z nutnosti, neboť Triss coby poradkyně kovirského krále vydělávala pohádkové bohatsví

Opravdu jsem si oddechl, že Ciri přežila. Todle se autorům povedlo
--------------

Skončil jsem na 35 levelu (zkušenosti: 1443/2000).
Splnil jsem 230 úkolů (jestli jsem to dobře spočítal)

Nedokončil 4, konkrétně Sošku šlechtice (kterou jsem už ale jednou plnil, on ten obchodník tyto sošky prodává neustále), Sošku rytíře. Oba úkoly vedly k Triss, nicméně nebyla příležitost jí o tom říct. Prostě tam neměla ten dialog. Sběratelská vášeň (s kary, ačkoliv jsem vyhrál všechny hry, na které odkazovaly úkoly, tak asi jsem musel někde nějaké karty přehlédnout). Nákres školy Gryfa - 3 část, který se mi nějak bugnul a na místě, kde by měl být posledníá kousek, jsem již byl dřív a vybral ho. Nicméně hra mi to neuznala.

A neuspěl jsem v jednom úkolu.

[Milhaus]

Ten hlavní děj hry to nakonec hodně zvedl. Ono i ta hra jako celek, i když má hodně chyb, tak je to pořád nejlepší hra s otevřeným světem z těch nových, co jsem poslední dobou hrál (lepší byl jen fallout nv). Tedy bych tomu dal přece jen nakonec to hodnocení 8/10, především za ten příběh. Ztrávil jsem u toho opravdu hodně času a víceméně se nenudil a je to po dlohé době hra tohoto typu, kterou jsem měl sílu dohrát. Nicméně nedostatky tam určitě jsou. Neumím si moc předtavit, že bych to hrál teď znovu a třeba jinak. Já bych ani nechtěl, aby to dopadlo jinak. Možná, až výjdou ty datadisky, tak pak, ale moc se mi do toho chtít nebude. Nemyslím, že ve té hře zbylo něco, co by mě ještě mohlo bavit. Spíš uvažuji o odinstalaci. Určitě v tom nyní už nebudu pokračovat, to nedělám nikdy, když dohraji hlavní děj.

Myslím, že obecně by hře pomohla hodně jedna věc. A to sice větší zapojení času. Například časový limit na nalezení Ciri, který by se ideálně zkracoval v zácislosti na obtížnosti. Ve hře by tedy musel být kalendář a hráč by musel mít možnost sledovat dny, ale pokud by mě na nalezení Ciri řeknemě 30-50 herních dní, nemohl by se flákat po světě palnit zakázky jen tak. Ale musel by si opravdu pohnout. Tedy hra by tím i reflektovala to, jak se všichni chovají v dialogách a jak všichni tvrdí, že hrozně spichají a přitom nikdo nikam nespěchá.

Další věcí by bylo zvýšení nároků v těch rozhodujících bitvách, aby prostě hra byla ke konci ději těžší. Působí směšně, když hra komenzuje levely hrdiny, aby nebyl moc vysoko a pak je stejně závěr trapně snadný a nepřátelé padají na jednu dvě rány.

Kdyby toto všechno odstranili, nedávali tam žádné kompenzace levelů, ale ten časový limit a zvedli obtížnost tak, aby to zvládal řekněme po slnění alespoň 1/2 všech vedlejších úkolů ve hře - aby dosáhl potřebný level po těchto úkolech, tak by to bylo mnohem zajímavější. Hráč by musel dobře zvažovat, co plnit bude a co nebude, co stihá a co nestihá, co je výhodné a co je jen ztráta času. Nutilo by jej to i rychleji cestovat světem atd atd.

Pokud by hráč časový limit nestihl, měl by proistě smůlu a hru by prohrál. Po nalezení Ciri a bitvě v pevnosti, by mohl třeba plnit zbývající úkoly.

Celkově by se tam kalendářní čas dal zapojit víc a mnohem lépe. Některé úkoly by mohli být časově limitovány, jiné by se mohly objevit jen právě až po uplynutí limitu a záchraně Ciri, jiné zase jen během něj atd atd. Todle prostě hře chybí a myslím, že by to bylo mnohem napínavější.

[Elemir]

Ohledně vlivu voleb jsem narazil na článek Witcher III Ultimate Ending Guide - Every Ending and Romance Disclosed, kde je vše hezky popsáno. Možností opravdu není tolik.

Kdo ještě neodjel na Ostrov mlh, nechť nečte, budu SPOILEROVAT jednotlivé konce hry

Vliv na přežití Ciri mají všechny volby, které má Ciri k dispozici po bitvě na Kaer Morhen. Pokud převládnou špatná rozhodnutí, Ciri zemře a Geralt v podstatě také, v opačném případě nastanou dva možné kladné konce (Ciri jako zaklínačka vs Ciri jako císařovna):

1. Při tréninku s Avallac'hem je Ciri unavená a je potřeba jí rozveselit. Opít se je špatná volba
2. Pokud zajdete s Ciri k císaři a vezmete si od něj peníze, je to špatná volba.
3. Doprovodit Ciri na setkání s Lóží (Filippa s Ritou) v hostinci u Marigolda, je špatná volba.
4. Nenechat Ciri vyřádit se v Avallac'hovo laboratoři je špatná volba.
5. Nejít s Ciri na "pohřeb" Skjalovi je špatná volba.

Když Ciri zemře, Geralta čeká cesta do blat za pomstou Pletaně, která jí během bitvy na Lysé hoře sebrala zaklínačský medailon. Geraltovi z počátku vypomůže vlkodlak Bram (?, nejsem si jménem jistý, je to prostě ten lovec z Bělosadu). Geralt si ovšem "vyplýtvá" meče venku na Pletaně a když hledá amulet, je uvnitř domu obklíčen potvorami ... hra končí.

Ciri zaklínačka vs císařovna:

Podstatné jsou tu dvě věci (samozřejmě vyjma toho, že Ciri musí přežít ) - postup v atentátu na Radovida (začíná už v 2. kapitole!) a návštěva císaře v doprovodu Ciri, což lze udělat hned po splnění výcviku na Kaer Morhen (před cestou na Lysou horu). Pokud plánování atentátu skončí zabitím Radovida a při následné rotržce mezi Dijsktrou a Rochem pomůžete Rochemu, Ciri se stane císařovnou. Jakákoliv odchylka od tohoto scénáře vede k Ciri jako zaklínačce.

Král Radovid vs císař Emhyr:

Úspěšný atentát na Radovida dopomůže císaři ve válce postoupit, ale pokud Dijkstra přežil, Novigrad bude dále odporovat. Pokud Dijkstra zemřel, Temérie získá svobodu v rámci vazalství k Nilfgaardu. A pokud necháte jako já Radovida žít, čeká v Novigradu všechny magií nadané a nelidi pogrom. Císař je pak zabit během vzpoury na vlastním dvoře.

Z toho nejzajímavějšího je to vše, kdyžtak doporučuju ten odkazovaný článek přečíst. U vedlejších úkolů mě třeba potěšilo, že jsem se s Keirou Metz nespletl - kdybych jí býval nechal odejít za Radovidem, nechal by jí upálit. Nesplnění některých vedlejších úkolů vede k jisté defaultní volbě, jako třeba volba panovníka Skellige, pokud se do toho nebudeme chtít vložit.

[Milhaus]

Myslím, že vliv na císařovnu/zaklínačku má primárně ta návštěva císaře. Tedy pokud císař ví, že Ciri žije a vidí ji a ona ví, že je to jeho dcera. Protože já Radovida sejmul a Pomohl Rochemu.

[Elemir]

4Milhaus: Lugoše zabiješ tak jako tak, Crach v podstatě s tímto Myšilova za Lugošem poslal (Lugoš by nikdy Cerys za královnu neuznal).

Časový limit by špatný nebyl, ta hra k tomu vývojem děje přímo vyzývá. Osobně jsem právě nějakou zradu čekal, proto jsem v některých úkolech vůbec neotálel a šel kupředu. Nakonec jsem zjistil, že hra úplně se vším čeká. A je to škoda právě kvůli tomu světu, který teď doprozkoumávám po ukončení děje, kdy je to spíš jen kvůli tomu, abych si to odškrtl jako splněné. Přitom něco už ani zažít nelze.

Nj, jenomže na druhou stranu, tahle hra už je hodně moderně pojatá a je to vidět i na řadě zjednodušení. Časový limit by dneska asi málokdo zkousl a to nejde do karet vývojářům, už i CD Projekt RED má jiné priority. Těžko říci, co přinesou datadisky. Obávám se, že ani do budoucna není moc pravděpodobné, že by něco navázalo na konec děje. Roztahovat ten stávající by znamenalo, rozehrát hru od počátku, což asi bude na místě zrovna s těmi podzimními datadisky. Teď bych to asi taky znovu nerozehrával. Alespoň bude čas vzít to popořádku od jedničky

Ad císařovna) samozřejmě, návštěva císaře hraje klíčovou roli. Pokud jí vynecháš, budeš muset císaři zalhat a není koho korunovat. Kdybys ho navštívil, musel by si pro změnu pomoci Dijsktrovi, aby to dopadlo s Ciri stejně (zaklínačka). Já to neplnil vůbec, takže z ní mám defaultně zaklínačku.

[Elemir]

Box za mnou, dostihy za mnou ...

U boxu jsem se docela zapotil a čím víc jsem se blížil do finále, tím větší obavy jsem měl. Teprve u boxu jsem objevil alternativu úkroků, což jsou v podstatě úskoky do strany. To je ta věc, co mi v tutoriálu zdánlivě nefungovala. Ono to totiž reaguje trošku jinak, vlastně stejně jako salta se Shiftem, akorát jak je to na Altu, tak jsem měl potřebu Alt držet pořád, což pak nefunguje. V boxu se pak díky tomu krásně ukázalo, jak to nemám natrénované

1/3 zápasů jsem díky tomu minimálně na poprvé projel, ale jinak musím pochválit, box díky tomu vypadá velmi pěkně. Nejvíc mi dali zabrat takoví ti podsadití udělaní týpci a elf v Novigradu. Na Sklellige mám obecně dojem, že někteří soutěžící (ať v boxu nebo dostizích) tak trochu podvádějí Byl jsem už dva metry mimo a pral to do mě jak kdybychom byli v přímém kontaktu. Asi trošku haprujou animace. Závěr byl ovšem dost divný. Zápas s medvědem byl moc jednoduchý a trol jako šampión taky zklamal.

Z dostihů byl paradoxně nejtěžší ten závod u Tesáka, kde jsem měl problém najít místo, kde bezpečně doplnit výdrž Klepny. Sedlo jsem měl přitom z hlavního novigradského dostihu s +70 výdrže, s tím jsem pák závodil všude. Na Skellige byly sice kratší trasy, ale náročnější na koordinaci, ne vše jsem zajel napoprvé. Měl jsem tu i jeden nepříjemný problém. Byť jsem ve dvou zápasech dojel první, hra mi to několikrát neuznala. Finální odměnou bylo sedlo +80 výdrž (Zerikánské).

Splnil jsem si přitom i jeden drobný vedlejší úkol v jedné jeskyni, kde měl bard jako můzu vodnici Geraltovi veršování moc nešlo, takže to utnul stříbrným mečem.

Ze seznamu zbyl už jen Gwint. Kartu po baronovi plus seznam dalších velenských hráčů jsem našel u něj v pracovně. Kartou je Dijsktra, protihráči jsou pak dva - věstec z Adamova (ten, kterému jsem sháněl spešl kytičku v jeskyni) a nějaký týpek z Rudné. Mno, věstec mi dal takový výprask, že mě až přešla chuť zkoušet další Budu to muset nejprve někde natrénovat a sehnat lepší karty, jen jsem nevěřícně koukal, jak mu skóre v kolech roste.

Akorát mě ještě překvapila jedna věc, které jsem si všiml už u Jutty. Ne vždy se představím a byť jsem pro dotyčnou osobu cizí, tedy alespoň dle konverzace, tam mě někdy začnou samovolně oslovovat pravým jménem. Určitě to není tím, že by mě pověst předcházela, spíš nějaká drobná nedotaženost dialogů. Ale to už si opravdu všímám blbostí

Když tu včera padla zmínka o Lethovi, mám na něj jednu hezkou vzpomínku z Kaer Morhen, kterou jsem asi ještě neuváděl. Ono těch přímých návazností na druhý díl je poskrovnu, takže každá další potěší a hlavně jsou to opravdu dobře poznatelné pasáže ...

Když jsem v doprovodu Lamberta a Letha vyrazil do lesa likvidovat hlídky Divokého honu, snažili jsme se pokud možno přímému boji vyhýbat a místo toho jen Triss označili cíle, které poté pražila ohnivou bouří. Letho u jednoho takové podařeného zásahu prohlásil (volně cituji) "hm, ona umí i něco jiného, než čarovat motýlky?" ... jde o narážku na úvodní pasáž příjezdu trojky Geralt, Roche a Triss do Flotsamu, kdy Triss proměnila spršku šípů v hejno motýlků Kaer Morhen je opravdu jednou z nejzábavnějších částí hry - po stránce humoru.

[Yuyana]

(Já tu jen tiše napíšu, že jsem proti časovejm limitům a moje potřeba se flákat a trhat bylinky zatím co se svět řítí do záhuby je obrovská.)