Dnes k tolik slíbenému příběhu a věcem kolem. Předně upozorňuji, že z pohledu příběhu
budu notně SPOILOVAT, pokud jde o boje, u nich se vynasnažím spoiler tagy využít. On by ten text jinak nedával smysl.
Jak už jsem zmínil před pár dny, příběh začíná přečtením zakázky na oxenfurtskou potvoru ve stokách, kterou nechal vyvěsit jistý Olgier von Everec. Úkol Jemné doteky zla je sice dostupný ihned po nainstalování datadisku, ale posune se právěaž tím oznámením.
Olgier von Everec je celkem podivím, který je obklopen svými ještě podivnějšími kumpány. Podle všeho se jedná o bývalé vojáky, ale žijou si tak nějak svým vlastním životem. Od Olgiera jsem tedy dostal úkol dojít do oxenfurtských stok a zabít tamější potvoru. Někde v rozhovoru padne cosi o princi a polibku, ale nebral jsem to příliš v potaz ... byť mi samozřejmě rychle došlo, o co asi půjde, když se před vydáním datadisku objevilo tolik propagačních screenů
Ve stokách mě ovšem čekalo překvapení. Za jedním z rohů jsem za zvláštních okolností narazil na Shani, která se tu hledá jed té potvory. Setkání to bylo opravdu radostné, prototože Shani je postava, na kterou jsem se v tomto přídavku těšil. Byl jsem zvědav, jak bude do toho prostředí zasazena a jaké příběhové možnosti nabídne. Nyní však zpět k potvoře.
Z té se nakonec vyklubal přerostlý ropušák a první výzva byla na světě. Takto obtížný souboj hned na úvod jsem vskutku nečekal:
Nevýhodou je ta celkem malá místnost, po které žabák různě poskakuje a sem tam se objeví jedovaté výpary. Vhodná taktika je zřejmá brzy, ale problém je právě to náhodné žabákovo skákání, takže jsem se kolikrát s Geraltem dostal do vhodné pozice až ve chvíli, kdy už začal žabák používat speciální útoky. Skoky na místě provádí obvykle 2x po sobě, takže je potřeba se držet v té chvíli mimo a sekat až po jejich dokončení - pokud neuhneme skoku, znamená to automaticky chvilkové omráčení, podobně jako u běsů. Pauza mezi skoky je malá, ale na pár seků to stačí. Blbé je, že umí sundat Queen jednou ranou, takže je potřeba se hlavně nenechat někde přitisknout ke zdi. Dalším nebezpečím je jed a podražení jazykem. Umí i kopat
Zkoušel jsem aplikovat i Igny, ale moc velký efekt to nemělo, meč je prostě jistota. Je to holt potřeba uskákat.
Po zabití žabáka se z něj vskutku vyklubal princ, ale než jsem cokoli stihl, upadl jsem do mrákot a byl zajat ofierskými (ano, ten nebožák byl ofierský princ). Nečekal by mě asi hezký osud, kdyby do situace nezasáhl Zrcadelník, týpek co ho Geralt potkal už na začátku hry v bělosadské hospodě. Rozhovor skončil bouří, kdy loď ztroskotala a já se mohl osvobodit, tedy až poté, co jsem nejprve pozabíjel stráže a mága:
Zdánlivě triviální souboj, nebýt toho mága. Osvědčilo se mi tu nejprve pozabíjet vojáky a vyhýbat se přitom kouzlům. Některá jsou opravdu nepříjemná, jako třeba vír a hlavně to shazuje Queen. Teprve poté je vhodné jít na samotného mága, ale ne přímo. Dobře blokuje a umí citelně zranit - jakmile shodí Geraltovi Queen a zakouzlí, je to opravdu šlupa. Takže klasicky, pár seků a uhnout. A uhýbat i kouzlům. Mág se teleportuje, takže toho lze využít a pohybem na malém place ho přilákat - a skočit mu do zad. Sám o sobě nemá výdrž, takže mu Geralt ubírá celkem dost zdraví.
Následné rozprava se Zrcadelníkem na smluveném místě vede k jisté dohodě a lehce se poodkryjí jisté nesrovnalosti okolo Olgiera von Everec. Ostatně za chvilku jsem byl už u něj a jen tak mimo cut scénami zjistil, že je nemsrtelný. Celé je to takové zvláštní. Nemám ve skutečnosti důvod ani jednomu, protože v obou případech je zřejmé, že oba něco tají. Olgier dluží Zrcadelníkovi jistou laskavost za splněné přání, ale ještě nevyčerpal všechna, tři poslední mám Olgierovi splnit já. Olgier toho využil a zadal mi 2 celkem podivná - donést jistý dům a rozveselit jeho bratra.
Hned na to mě opět zastavil Zrcadelník, yb mi trochu srazil sebevědomí s tím, že donést (ano čtete správně), dům Bosordiho bude jednodušší, než-li rozveselit Olgierova bratra, prototože jeho bratr jeho už několik let mrtvý ... Jako náhodou se mi do toho opět připlete Shani, která mě pozve na svatbu její kamarádky z akademie. Vladimira jsem našel v rodinné hrobce Everecků a moc možností mi nedal. Rozhodl se, že pro své potěšení využije Geraltovo tělo a kde jinde se pobavit, než-li na oné svatbě?
Přepínání mezi Geraltem a Vladimirem je dobře a vtipně provedené, charakterově je Vladimir opravdu zajímavá postava. Už po pár rozhovorech je navíc zřejmé, že tu nejde jen o něj, ale pomalu se tu připravuje půda pro romanci se Shani. Problém je ovšem jiný, celá ta pasáž se svatbou je dlouhá zhruba 3 hodiny a většinu času je to o videích. Vlastní invence přichází jen v místech, kde dochází k nějakému rozhodování. Nepočítám teď jedno hledání kejklíře a souboj s plaňkami od plotu. O půlnoci pak vše končí. Opět příchodem Zrcadelníka a odchodem Vladimira.
V tu chvíli je možnost romanci se Shani dotáhnout do konce přinesením vhodného dárku (tedy pokud jí v rozhovoru před tím neodmítneme). Za mě to vyhrála větvička jeřabin (hm, zajímavé, že jsou zralé už na jaře
). Skončí to pak hezkou vyjížďkou po jezeře a samozřejmě společně strávenou nocí
Co vývojáři předtím odflákli, to si teď opravili, z těch romancí je ta se Shani jednoznačně nejlepší a hodně to brnká na strunu nostalgie. O tom jsem se totiž zapomněl zmínit. Romance se Shani jakoby navazuje na jedničku, kdy jsem si vybral právě jí, ale společný život nám holt moc nevyšel (viz dvojka a Triss). Celý příběh datadisku je opravdu postaven mimo hlavní linku, takže se tu z ní vůbec nic nepromítá. Jedinou vyjímkou je jeden rozhovor, ale o tom se zmíním až za chvilku. Ranní probuzení je však poněkud chladnější, Shani si nějak není jistá budoucností, takže si veme čas na rozmyšlenou.
Možná jsem něco udělal špatně, ale nejspíše to tak je normálně. Při pozdější návštěvě Shani totiž dojde opět na přetřes společné soužití, které by asi opět nevyšlo, takže romance záhy končí. Nakonec je Shani ke všemu převelena na frontu. Podle mě tohle souvisí s hlavním příběhem. Přestože jsem psal, že datadisk běží nezávisle, zasazením děje by měl jakoby předbíhat finální boj s Eredinem, takže pro Shani tu místo z tohoto důvodu není. Je to ale obrovská škoda. Na druhou stranu, co se prostoru týče, ten asi dostala Shani stejný jako Triss nebo Yen. Rozdíl je jen v tom, že tady je ten děj mnohem kompaktnější, narozdíl od těch roztahaných romancí s čarodějkami. Za sebe jsem bohužel mírně zklamán, přeci jen jsem doufal, že se toho kolem Shani bude točit více
Druhý úkol vede do dražební sítě v OXenfurtu pro dům Bosordiniů. Dovnitř mi pomohl trpaslík Vivaldi a seznámil mě s pár lidma. Nejzajímavější byla jistá hraběnka, co sbírá zaklínačské předměty. Lze s ní obchodovat, což vřele doporučuju, protože má nákresy na zmijí set pro level 39. Při soukromém rozhovoru z ní vypadne, že byla kdysi milenkou Vesemira a její první kousek ve sbírce byl právě jeho gambleson
Bohužel jsem jí musel sdělit onu smutnou zprávu o jeho smrti. Dražby se lze i účastnit, vyhrál jsem tak trojici zajímavých předmětů, např. Magisterovo brýle ... měl o ně zájem jistý Zajcev (kdo viděl film Nepřítel před branami, tak mu zajisté jméno ostřelovače Zajceva nebude neznámé
). Ono pokud jde o různé narážky, těch je tu opět více, ale jsou velmi vtipně zakomponované do příběhu. Z aukce jsem nakonec při pokusu o rozhovor s majitelem dražebního domu vyhozen. Na ulici mě ovšem zastaví jistý zájemce o trezor uvnitř dražebního domu a tak se rozjíždí honba za složením příslušné zlodějské partičky ve stylu Dannyho parťáků.
Přepadení se poněkud zvrtne, takže dorazí stráže a začíná vyjednávání. Mimochodem pasáž, která mě dost pobavila, tedy pokud necháte Geralta, aby si zahrál na tvrďáka. Elfka není moc nadšená z nastálé situace a zdrhne komínem. O kasaře jsem přišel chvilku poté, protože přejde na stranu Horsta (?) - majitele dražebního domu ... nechá se prostě přeplatit. Ono totiž z mého "chlebodárce" se vyklube Horstův bratru, kterého Horst odrbal. Nechtěl jsem se do toho původně plést, ale nejde se z toho vymanit. Nakonec došlo na boj:
Stačí se zaměřit na Horsta, čímž se to dá skončit mnohem rychleji.
Nj, jenomže za ten můj pokus vymanit se z rozhodování mi přeživší bratr nechtěl vydal onen dům, takže jsem nakonec musel zabít i jeho. Celkem zajímavý paradox, ale vzhledem k tomu, že celá loupež dopadla jinak, než bylo původně dohodnuto, přišlo mi to jako nejspravedlivěhší řešení situace. Ostatně parchanti to byli beztak oba, což mi o chvilku později potvrdil i Olgierd von Everec.
Olgierdův příběh už začíná nabírat zajímavých obrysů, ale pořád si nejsem jistý, co si o něm myslet. Poslední úkol směřuje do jejich bývalého sídla pro zásnubní růži jeho manželky. Je to jedna z nejrozsáhlejších pasáží hlavního úkolu datadisku a velmi zajímavá. Dostat se do domu není problém, byť je vidět, že tu něco nesedí. Pátrání mi odhalí pár zajímavých stop a v zadu jsem v zahradě narazil na špatně naladěného Správce:
Tohle divné stvoření je zdánlivě nezranitelné, ale problém tkví v tom, že při úspěšném útoku svou lopatou nebo kouzlem umí Geraltovi sebrat energii a tou se doléčit. Je proto potřeba mít v tuhle chvíli aktivní Queen, nebo se prostě nenechat zasáhnout ... ano, ten Queen je jistější
Taktika je ve skutečnosti velmi jednoduchá, jen trvá na ní přijít. Před správcem stačí couvat a jakmile přestane lopatou máchat, tak se kus od něj zastavit. On se pak rozeběhne a v tu chvíli je potřeba uhnout. Díky tomu prosviští kolem a lopata se mu zasekne do země. V tu chvíli je čas na pár seků do zad a jakmile se začne tvořit ledový kruh na zemi, tak zas zmizet (pokud by Geralt neměl nahozený Queen a kouzlo proběhlo, hodně to doplní správci zdraví). Správce si navíc 2x půjde oživit mrtvoly, ze kterých se taktéž oživuje, takže je to poněkud zdlouhavé, nicméně tím veškerá překvapení končí.
Po smrti správce se rozpovídají dvě zdejší zvířata, kočka a pes a Geralt dostane klíč od zadních dveří domu. Uvnitř je dobré sbírat všechny úkolové předměty. V jednu chvíli se z obrazu ukáže přízrak a hned zase zmizí. Opět na něj narazíme až v patře a tentokrát napřímo:
Správce byl sice zdlouhavý, ale přízrak je ještě zdlouhavější
Potíž je v koordinaci pohybů, protože taktika je znát mnohem dříve. Přízrak se vstupem do obrazu léčí a stejně tak z něj čerpá zdraví. Pokud ho tedy dostatečně zraníme, pokusí se v některém zmizet a v tu chvíli je potřeba dobře sledovat do kterého (zezelená). Okamžitě je potřeba na dotyčný obraz zaútočit, jinak se Geralt zaměří opět na přízrak a je to v pytli. Po úspěšném útoku na obraz se regenerace zdraví přízraku přeruší. Opravdu je potřeba to udělat co nejrychleji, protože krom správného nasměrování útoku tu jde i o rychlost regenerace zdraví přízraku (pár sekund a má plné zdraví). Přízrak jinak není zas tak tuhý, takže pokud bych na tu taktiku přišel dříve, určitě by to byl jinak velmi rychlý souboj
Tím to nejhorší končí. Bohužel, manželka Olgierda je již dávno mrtvá a růže se také rozpadla, takže začíná další pátrání, které mě dovedlo do obrazu, který kdysi namalovala a který se stal pro jejího zmučeného ducha útočištěm. Postupně se tu skládá celý příběh jejich manželství, který se promíchává s různými manželčinými obavami (doplněno o bojové části). Je to opravdu nápadité, ale v tuhle chvíli už jsem měl těch videí spíš plné zuby, což jinak vynikající příběh docela srazilo. Je to opravdu zdlouhavé a na to nejsem zrovna stavěn. Naštěstí jsem i tak dával pozor, protože v tuhle chvíli je poněkud snadné se nechat přesvědčit o zdánlivě prohnilé duši Olgierda. V jisté chvíli mi to připomnělo pasáž s Keirou a morovou pannou.
Poslední obavou Irininou obavou je Olgierd proměněný v zombie (Irina o temném rituálu svého manžela věděla):
Netuším, jak moc je to závislé na různých volbách, ale na konci jsem stál proti několika Olgierdovým zombiím. Bojovat je potřeba vždy s jednou z nich (s tou, která je zrovna aktivní). Je to hodně poddobné boji s Eredinem, akorát se lépe zraňují. Jakmile seknete do jiné neaktivní, hrozí, že jí probudíte a pak je to o poznání tužší.
Na konci pátrání se mi konečně podařilo manželku Olgierda dostihnout a promluvit s ní. Růži jsem jí nicméně nesebral, něco mi tu nehrálo. Obě zvířata jsou totiž démoni, kteří by rádi unikli. Nicméně s prázdnou jsem neodešel, Irina mi růži namalovala a já si tak odnesl kus plátna s ní i růží. A opět mě dostihl Zrcadelník a požadoval, abych Olgierda dovedl do starobylého chrámu ve Velenu (tam, kde byli uvězněni horníci před wyvernou).
Příběh Olgierda je už víceméně jasný. Irina pocházela z bohatého rodu, kdežto Olgierdův rod přišel postupně na mizinu (Bosordiové v tom hráli svou roli). Ostatně i ofierský princ nebyl bez viny, když se zajímal o jeho vyvolenou. Olgierd proto přijal pomoc jistého Zrcadelníka, který mu splnil jeho přání. Nicméně se něco nepovedlo a efekt vedl k postupnému odcizení obou manželů. Irina nakonec žalem umřela. Olgierd se pomocí temného rituálu snažil z moci Zrcadelníka vymanit, ale neúspěšně. Jistý profesor v Oxenfurtu mi pak dal jasné indicie, kým ve skutečnosti Zrcadelník je (byl to nepovinný úkol). Olgierdovi jsem předal i kus vyřízlého plátna s Irinou a růží, plus pověděl, co pro něj udělala. Nicméně v chrámu dojde ke zvratu, protože Zrcadelník opět Olgierda podvedl. V tu chvíli jsem se do toho mohl vložit a přemluvit Zrcadelníka ke hře, ve které jsem dal v šanc život mě i Olgierda (tady rozhodla pasáž z Irinina domu, protože je potřeba odlišovat realitu a Irininy obavy - nic z toho se ve skutečnosti nestalo).
Zrcadelník mě přesunul do jiné sféry a zadal mi hádanku, na kterou jsem měl v té sféře najít odpověď, navíc v omezeném čase:
Není moc času na zbyt, takže je dobré se nezdržovat a běžet rovnou k domu. Dole v chodbě je zrcadlo. Při přiblížení se však propadne podlaha a Geralt se objeví opět v chrámu. Další zrcadlo je hned dole, ale Zrcadelník ho rozbije a tak postupně u dalších zrcadel. Zdánlivě bezvýchodná situace končí u fontány, kterou lze naplnit vodou a vytvořit tak vlastní zrcadlo, což je klíč k úspěchu.
Po nalezení Zrcadelníka zjistíme jeho pravou totožnost, tedy alespoň si to můžeme myslet, protože tomu jazyku není rozumět, nicméně z podoby Zrcadelníka lze tušit, že jde o samotného Lucifera
A tím to vlastně končí. Olgierd znovu nabyde smrtelné podoby a vrátí se mu i jeho duše. Odměnou je mi jeho šavle a slova díků. A finální titulky ...
Autor
Téma: (Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon (Přečteno 183222 krát)