Nakonec jsem se před branou hradu opravdu otočil a jal se provést průzkum oblasti. Mám svoje hezká místěčka ve Velenu, něco i na Skellige, ale Kaer Morhen se snad nemůže rovnat nic z toho. Není to jen vzpomínkama na jedničku, protože hrad se prakticky nezměnil, jen je detailnější, ale jde hlavně o tu krajinu. Původně jsem si myslel, že tu převládají borovice, ale les je ve skutečnosti kombinovaný i se smrky. Pohled na mlžný opar na úbočí štítů, dlouhé stíny ... no, chce to prostě vidět
U Heroes 3 si občas zahraju za Rampart, protože ta atmosféra uvnitř města je něco, co mě vždycky dokáže pozitivně naladit. A přesně tohle teď vidím plně ve 3D a můžu si to užít na vlastní, tedy Geraltovu kůži. Přitom Kaer Morhen je paradoxně pustá oblast, ale člověk se tu opravdu cítí jako na konci světa. Je zajímavé, že předtím jsem tudy jen profrčel a moc to nevnímal. Možná je to i tím, že datadisk tu pár věcí doplnil. Vlastně je škoda, že je to celé tak malé.
Když už jsem u toho porovnání. Skellige mi přijde jako zbytečně přechvalované, jako celek to podle mě nikterak nevyniká. Každá z oblastí ve hře má totiž to své. Poměrně sympatický je i úvodní Bělosad. V tomto ohledu se mi na hře líbí, že tu opravdu není jediný kout, který by byl odfláknutý.
Jediné, co mě s patchem 1.10 leze na nervy, jsou bugy. Občas se mi něco přihodilo i předtím, ale teď tu mám pravidelně každý den něco. Některé bugy jsou celkem kuriózní a občas i pobaví, ale pak jsou tu takové, které spíše naštvou - např. ztráta schopnosti potápění, když zrovna lovíte poklad ... grrr.
Ale zase k ději. Hledání základního Vlčího setu jsem tedy okořenil o běžný průzkum. V původní hře tenhle set nebyl, takže jak už jsem popisoval výše, spolu s ním přibylo na Kaer Morhen i pár nových míst. Kouzelný byl třeba okamžik, kdy jsem měl na rozbořené baště aktivovat portál. Vypadá to jako klasická rutina - najít aktivační krystal, nabít ho Aaardem a portál použít. Jenomže portál se otevře mimo věž, abych byl konkrétní, otevře se přímo nad srázem
Jediná varianta je tedy do něj skočit. A můžu vám říct, že je to opravdu dlouhý let, leč končí smrtí. Ono tedy kdybych četl ty poznámky, co jsem cestou našel, tak bych věděl, že ty krystaly jsou dva, ale co už ...
Na setu jako takovém je zajímavé, že je to střední zbroj a vylepšenou variantu může nosit postava na levelu 21. Tedy o 2 levely dříve, než-li vylepšený kočičí set. Na druhou stranu je o něco slabší, jak jsem si stačil všimnout. Je na tom hlavně vidět, že příchod na Kaer Morhen je navržený pro postavy s nižším levelem, pravděpodobně to souvisí i s doporučeným levelem 16 pro Skellige. I když, než se udělá celá ta plejáda úkolů, které souvisí s postupem příběhu, tak ta postava bude beztak za levelem 20.
Zkusil jsem si tu ještě jednu věc. V bývalém dole se nabízí vysokolevelový úkol, který je na levelu 24 ještě zařazen mezi smrtelná nebezpečí. V dole je zmení elementál level 30, kterého jsem moc nezraňoval. Časem bych ho usekal, ale bylo by to zbytečně zdlouhavé. Po dokončení hlavní linky na hradě jsem poskočil na level 25 a najednou byl úkol mezi zelenými a milý elementál se za chvilku odporoučel k zemi. O něco zábavnější byl následující souboj s ifrítem level 30. Potvrdil jsem si tak svou domněnku u umělé obtížnosti. Mlátil jsem ho úplně těmi samými zbraněmi. A naopak, předtím stačila jedna rána od něj, aby mi ukrojil přes půl zdraví a najednou už je to jen přes 1/4. Tak je to totiž vždycky, jakmile je rozdíl levelů příliš vysoký, rovná se zásah od potvory instant killu.
Ovšem to jsem přeskočil oslavu se zaklínači. Průběh jsem nakonec nijak nekorigoval. Využil jsem nabídky Yenn a na chvilku si odskočili soukromně, ale pak už to probíhalo standardně. Trošku jsem se obával, že se nebude moc čemu smát, ale pořád tu bylo pár hlášek, kde jsem se zasmál. Ono hlavně v téhle části teprve člověk zužitkuje znalosti předchozích dílů, protože je tu halda narážek, které pochopí jen ten, kdo oba předchozí díly odehrál. Proto je to taky tak vtipné. Dotáhl jsem to až do toho konce s megaskopem. Rozhovory ovlivnila i má romance s Yenn, předtím jsem tam měl trochu jiné dialogy. Zklamala m akorát jedna věc, kterou jsem předtím také přehlídl a to je opilost Geralta. V jedničce byl tohle jeden z úžasných okamžiků, kdy se nejenom rozmázl obraz, ale motala se i celá postavička. V trojce se jen rozmázne obraz, ale Geralt se pohybuje úplně normálně.
Odkletí Umy také probíhalo podobně, změna byla jen v okamžiku, kdy Uma pozvracel Yenn a Eskel už zatínal zuby, že jí bude muset utřít. Yenn ho sama požádala, že tohle je práce pro Geralta
Opravdu to na romanci reaguje, ale hodně mě mrzí, že Triss nedostala stejný prostor. Naopak, za Triss to skutečně působilo místy jako pěst na oko, protože je to celé šité pro Yenn, takže proto místy docházelo až k absurditám. Takhle za Yenn to působí mnohem přirozeněji ... i když čekal jsem od datadisku, že toho změní více. Každopádně Shani to jistí
Z Kaer Morhen jsem dorazil zpět do Novigradu a místo hledání spojenců se vrhl na resty. Dohledal jsem poslední kousky nákresů na vylepšenou kočičí zbroj, které jsem předtím minul. Pomohl jsem si mapkama z webu, byť je pravdou, co se o tom říká - všechno je to v podstatě na místech, která nějak souvisejí s úkoly (dvě jsem už prošel, ale moc v rychlosti, přitom si pamatuju, že tam předtím něco bylo
). Navíc jsem si to tu možná před pár měsíci i poznamenal. U ostatních setovek jsou zase k dispozici mapky, takže ono je to v principu jedno. Obzvláště z pohledu hry, protože předtím jsem to dohrál bez problému bez setovek. Rozdíl je jen v tom, že se ty sety opravdu vyplatí, protože už jen meče jsou silnější, takže damage je víceméně vyrovnaný.
Na závěr bych se chtěl v souvislosti s boji zmínit o ještě jedné, možná dvou věcech. Na Skellige jsem náhodou narazil na speciální sirénu (váže se k ní úkol ve vesnici toho ostrova) a chystal se na typický boj s minibosem. Před prvním náletem jsem uskočil a při druhém průletu jí sundal Aardem. Spadla tak nešťastně, že jsem jí v mžiku probodl. Dost mě to překvapilo, myslel jsem si, že speciální potvory probodnout nelze
Byl to tedy zatím můj nejrychlejší souboj s minibosem.
Za ty hodiny strávené ve hře (už jen tato rozehrávka má přes 85 hodin) toho člověk dost pochytí. Pomalu zjišťuju, jak jsem si některé souboje zbytečně komplikoval. O kuši už jsem psal, je to dos užitečná věcička, ale teď budu psát spíše o taktice proti nelétavým potvorám. Všiml jsem si, že boje s většími potvorami (obři, elementálové, golemové, trolové) probíhají svým způsobem pořád stejně. Liší se to jenom v typu a frekvenci určitých útoků, ale na všechny kupodivu zabírá stejná taktika. Nahodit Queen, přiblížit se, zahájit útok, 2-3x seknout (dle typu útoků monstra) a stáhnout se. Tohle lze opakovat dokud monstrum nepadne. Pokud náhodou shodí Queen, většinou má Geralt už energii na jeho obnovení, takže poranění hrozí minimálně.
Když totiž kousek před tímto typem monster zahájíte útok, většinou jim to přeruší speciální akce. Přijde mi, jakoby v tu chvíli začali "analyzovat", co budou dělat a v tu chvíli druhým nebo třetím švihem schytají plnou ránu. Samozřejmě, při hraní trojky brzy zjistíte, že počet různých taktik je omezený, ale i tak trvalo, než jsem měl za sebou tolik soubojů, abych zjistil, na kolik potvor stačí takhle primitivní taktika.
Pro zítřek mám připravené sesbírání pomocníků pro bitvu na Kaer Morhen, ale možná to ještě posunu. Málem bych zapomněl, když se mi tahle plejáda úkolů začala zapisovat do deníku, tak spojenci za Velen se hned zařadili mezi nesplněné úkoly. Protože jedinými spojenci ve Velenu byli Keira Metz a Letho, tak už je jasné, že to má souvislost právě s Keirou (Letha jsem sám poslal pryč). Nejspíše se již brzy dozvím o jejím osudu. Trošku mě u těhle úkolů štve, že mě to do nich vůbec nutí, protože musím mimo jiné zpět na Skellige a dopořešit nepokoje ohledně Lugoše. Asi bych se na to mohl vykašlat, ale je to mezi hlavními úkoly, takže mě k tomu hra nejspíše stejně donutí.
Autor
Téma: (Elemir) - Zaklínač 3: Divoký Hon (Přečteno 183062 krát)