Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Milhaus]

já bych na hraní to znovu neměl sílu. Ostatně mi docházely síly už při hraním prvním a jednu dobu to vypadalo, že to nezvládnu . O hraní datadisku momentálně ani neuvažuji, možná někdy za dlouho, až to bude komplet. Ale to jsem si u dvojky říkal taky a už jsem jí nikdy nezapl. Ale tam jsem to tedy podruhé alespoň rozehrál, s tím, že to dám za ty elfy. Ale nedalo se to.

[Elemir]

Já mám teď díky Shani o motivaci více, ale na ten druhý datadisk už to nevidím. Nebýt těch mírných odlišností díky volbám, tak nevím. Chvilkama zápasím s takovým tím pocitem .... Mám tam jít? Vždyť tam bude to a to ... Vyplatí se to? Proto jsem to zkrouhl už jen na příběhovou linku. Nejsem ještě ani na 30 hodinách. Připadám si chvilkama jak Yuyana. Dojdu tam, vemu to a to, tady si nabuffuju tohle či ono, pak skočím sem, pak tam a voila, jsem king

Vím, je to chyba, že jsem to rozehrál takhle brzo, ale mě ten svět i přes tu rozlohu přijde i tak moc zapamatovatelný. V Novigradu už jsem přišel i o ten pocit z bloudění. Ale tak objevovat je ještě pořád co, ve městě třeba už zkouším i různé dveře, zda-li to neotevře neznámou lokaci. A hlavně mě u toho drží potřeba zjistit, jak jsou překopané romance Teda pokud vůbec.

Možná je to svým způsobem hodně připodobnitelné právě dvojce. Ono když to vemeš, tam tě taky nic k nové rozehrávce nenutí. Ale pořád mi to přišlo lepší. V trojce třeba pořád zápasím s alchymií - i když vím, že nemusím sbírat kde co, pořád prostě všechno syslím a schraňuju každý kousek alkoholu, jako tomu bylo u jedničky, byť vím, že v trojce je to už úplný anachronismus. Díky tomu jsem si dokázal zpětně odpovědět na to, proč se mi mimo jiné jednička líbila nejvíce.

Mám docela chuť rozehrát Lords of Xulima na hard, nebo dnes již zmíněné Lands of Lore

[Milhaus]

No, problém je v tom, že já když to hrál a dohrál, tak já byl s těmi volbami spokojen a ani bych je nechtěl dělat jinak. Tedy nebojoval bych s baronovými vojáky, nezabíjel bych potracenku (ale osvobodil jí), chtěl bych, aby přežil baron a ducha bych zlikvidoval, pomohl bych té čarodějce a vzal jí do pevnosti, pomohl bych bárdovi s úchylákem, sbalil bych Triss, v hlavním ději bych se rozhodoval stejně, nechtěl bych, aby Ciri umřela, nebo se stala císařovnou a ani bych nechtěl, aby vyhrál ten pošuk král a jeho králoství. Jediné, koho mi bylo líto, byl Dijsktra. Ale ani v jeho případě bych se nerozhodl jinak. A mě ty další volby nezajímají, protože jsou určitě horší, než ty, co jsem volil. Kdyby tam měly ty volby nějaký smysl, nebo řekněme by bylo možné hledat řešení, jak docílit třeba toho, aby přežili děti i baron (a takovcých rozhodnutí by bylo víc), pak možná bych to zkusil. Ale tady prostě to nemá smysl. U dvojky tomu tak nebylo, měl jsem dojem, že to chce zkusit i druhou stranu, jenže mě ta hra jako taková nebavila a dělat to znovu (tedy boje, procházet ty uzavřené lokace atd) se mi nechtělo.

[Elemir]

Aha, mě u některých voleb ta alternativa zajímala/zajímá, takže mě ten kontext k tomu lákal. Problém je jen ten, že ono to opravdu zas až takový odlišný zážitek nedá, ale to bych zabíhal mimo Romance je u mě jasná. Teď jsem na vážkách, zkousnout a zkusit Yennefer (podobně jako v jedničce Triss místo Shani), ale přesto mě prostě Triss hodně zajímá. Je to jako v Baldur's Gate, stejně skončím u Jaheiry, byť ona si svým způsobem s Yen nezadá Dijsktra je jasný, tam jsem rád, že jsem se k té volbě ani nedostal, tohle mě přišlo už jako ujetost.

Jo, rozumím. Ono si to chce ten smysl pro novou rozehrávku hledat. Je to zajímavé, klidně tomu v pohodě vrazím znovu 75%, ale je to po dlouhé době hra, která mě tak nějak zaujmout dokázala, abych jí v "zápětí" rozehrál znovu U dvojky je společný jen Flotsam, pak se to hodně liší. Ale je fakt, že z těch konců jsem nakonec udělal jen 3/4, pak už mě to prostě bavit přestalo, protože ty odlišnosti nejsou tak významné. A hlavně, směřuje to k podobné věci jako u tebe - máš tendeci dělat věci stejně a dospět tak ke stejnému konci.

Jako v tomhle musím přiznat, že jsem u některých dosavadních rozhodnutí v trojce skřípal zuby, protože jsem je učinil jen proto, protože vím, že povedou k jiným důsledkům. A takhle hra prostě být vystavěna nemá. Když to porovnám s již zmíněnou BG a romancemi, tam si člověk hodně dlouho počkal, jestli to vede k nějaké změně. V Z3 je to jasné příliš brzy. Nemůžu si pomoci a nostalgií to určitě nebude, ale já se u Gothic 3 opravdu bavil lépe.

[Elemir]

Za posledních pár dnů jsem se prakticky nikam nepohnul. Na řadu přišla pasáž s hledáním Marigolda, což se zvrhlo v pravidelné sledování cutscén. Na poprvé to jde, ale teď mě to přišlo spíše nudné. Vlastně jsem za celou dobu ani nic pořádně nemusel udělat, jen to prostě absolvovat a o to je to horší. Záměrně jsem se vyhnul možným vedlejším úkolům ať si to zbytečně ještě neprotahuju. Myslel jsem, že bych k tomu splnil alespoň dostihy, ale brzy jsem zjistil, že jsem si je nenechal zadat, takže nic.

V podobném duchu se neslo i setkání s Dijsktrou, byť tady jsem si s rozhovory více pohrál. Nechal jsem si navíc zadat celou tu pasáž s hledáním ukradeného pokladu, takže jsem zas brzy stál po boku Triss. Chtěl jsem to protentokrát dořešil, takže jsem do sebe kopl 3 piva, Triss svázal a vydal jí lovcům. Bez jejího mučení to opravdu nejde. Navíc se v tom dá udělalt pár kiksů, stačilo se prostě Mengeho zeptata na poklad a už jsme kámoši nebyli. Na druhou stranu, pokud bych tuhle chybu neudělal, ukončila by to bývala sama Triss a věděl bych kulový (koukl jsem na jedno video na YT).

Nakonec jsem to tedy vlastně udělal dobře. Triss měla sice hezky stržené nehty na levé ruce, ale do naše dalšího setkání už je zase měla. Venku mě Dijkstra pochválil, ale rovnou mi i vynadal za tajnosti okolo identity zloděje. Prostě ta hlavní kostra úkolu je zase stejná, ovlivnit lze jen tu omáčku kolem. Levelem jsem poskočil na 14. Poté jsem si ještě střihl pasáž se zvědem krále Radovida a pustil se po lince Zkurvysyna Juniora. Tím jsem zatím skončil.

Najednou mi to přišlo takové nemastné, neslané. Přičítám to té nadmíře videí, kde v těch rozhovorech ani moc věcí ovlivnit nejde. V principu jsem tak zažil kopii své předchozí rozehrávky.

U linky se Zkurvysynem už tomu bylo jinak, protože u ní existuje mnohem větší volnost a lze zvolit z několika způsobů. Do kasina jsem třeba vešel mírovou cestou a až po nějaké chvilce jsem se rozhodl vyprudit jednoho kupce. Dění v domě Zkurvysyna proběhlo stejně, ale aréna už byla taky komplet jinak. Rozhodl jsem se vzít sebou Tesákovo muže, takže jsme tam naběhli rovnou za účelem vše vymlátit. Přišel jsem tak o tu část se zápasem v aréně. Výhoda Tesákovo doprovodu je opravdu v tom, že to probíhá hned bojově, takže délka těch úkolů se výrazně smrskne, což jsem nyní ocenil. Předpokládám, že tím se mi podaří splnit i celý subúkol okolo Tesáka.

Vrátím se ještě k tomu dosaženému levelu. Pokud si to dobře vybavuju, čekají mě v Novigradu už jen dva hlavní úkoly a nabalí se na to i něco vedlejšího, včetně možné romance s Triss. Myslím si, že ty dva levely díky tomu v pohodě dám a můžu rovnou na Skellige. Takže je to opravdu tak. Nemá smysl někde po světě pobíhat a plnit zakázky, stačí jít prostě po příběhu. Nejhorší hlavně je, že už začínám mít mezi úkoly i ty šedé, takže mám ještě menší motivaci je plnit.

Mám navíc ještě jedno dilema, které už jsem nakousl minule. Začínám reálně uvažovat o tom, že bych romanci s Triss vynechal. Když už jsem se "zbavil" Keiry, tak by mě docela zajímalo, jestli tímhle způsobem přijdu i o Trissinu přítomnost na Kaer Morhen. Vlastně mi teď došlo, že díky splněnému úkolu s pokladem pro Dijsktru jsem zřejmě získal jeho možnou pomoc. Svým způsobem jsem se tak nevyhnul možné třecí ploše mezi Rochem a ním (podobně jako předtím Roche vs Letho). Bude to ještě zajímavé.

[Elemir]

Hm, tak mě hra nějak převezla Měl bych si jít o Zkurvysynovi pohovořit s Dijsktrou, ale žene mě to do domu, kde jsou všude zavřené dveře. Tak jsem kývl pro změnu na pomoc Triss a jsem přesně v tom bodu, kde se začne rozvádět romance. Jinými slovy jsem v pasti

Pendloval jsem proto dneska hlavně různě po světě a plnil různé nízkolevelové zakázky, což mě dovedlo až k Lambertovi. Teoreticky bych to asi mohl utípnout, jsem kousek od levelu 16, takže bych mohl s klidem vyrazit na Skellige, ale nějak mě to nedá. Buďto to minule probíhalo jinak, nebo mám výpadek paměti Nechce se hlavně dívat do poznámek, ale třeba jsem měl za to, že touhle dobou už jsem měl za sebou rozhovor s Radovidem. Samozřejmě, vrtá mě hlavou ta Keira, ale začínám mít tušení, že na její osud narazím až při hledání čarodějek před Kaer Morhen.

Taky jsem zase někde zvoral trénink Gwintu V Novigradu jsem snad porazil jen jednoho obchodníka, protože ty moje karty už stojí za starou belu. Nějak to zapomínám pravidelně procvičovat a už se mi nechce řadu hospod oblézat. To je fakt snad hra na plný úvazek.

Mno, zítra zkusím prorazit přes hlavní linku, ať si uzavřu i ten Novigrad.

[Elemir]

Ano, byl to výpadek paměti a pořádný Pořád jsem tak nějak bloudil kolem toho jednoho bodu a přemýšlel, jestli jsem vůbec výškově správně. Jediné vysvětlení totiž bylo, že bod na mapě ukazuje sice správně, ale ve skutečnosti jde o budovu na nižší výškové úrovni, než jsem. Ostatně jsem si myslel, že bych se měl vrátit zpět do lázní, jenomže mě vypadlo, kde jsou ...

Na druhou stranu bych bez toho neobjevil jinou věc. Vedle minimapy je takový nenápadný ukazatel, který ukazuje, kolik kroků jsem od zadaného cíle. A krom toho zobrazuje právě i informaci, jestli mám jít o úroveň výš nebo níž Ve skutečnosti jsem totiž chodil nad lázněmi

Jakmile mě Dijkstra poslal za Rochem, tak už se mi rozsvítilo. Zkurvysyna Juniora jsem pořešil (tentokrát jsem ho zabil) a šel pro Radovida zjistit informace o Filippě. Se svým level 16 jsem tak plnil úkol pro level 12. Takže teprve nyní je přede mnou novigradské finále v hlavní lince. Akorát si musím uhlídat ten vedlejšák s Triss, protože se mu začínám levelem vzdalovat.

Začínám to čím dál víc považovat za pakárnu, protože opravdu dělám minimum věcí mimo a stejně mě ta hra napaří porci zkušeností a pořád mě prostě levelováním vede. Přemýšlím nad tím, jak o tom někdo někde napsal, že Zaklínač 3 redefinoval žánr a pomalu s tím začínám souhlasit. Máme tu tradiční RPG, pak tu máme akční RPG a pak je tu Zaklínač 3 Doufám, že je to slepá větev vývoje. Ale zpět, tohle už jsme tu několikrát probírali, akorát si to člověk musí nechat nejprve rozležet v hlavě, aby to lépe vstřebal.

Nepříjemné je ovšem ještě něco jiného - datadisk vychází až 13. října! Atakuju hranici 40 herních hodin a přede mnou jich už o moc víc není. Vzhledem ke krátkosti příběhové linky na Skellige jsem za chvilku na Kaer Morhen. Přepočteno na reálný čas to výchází už na tento víkend. Přemýšlím, kde jsem se při té první rozehrávce tak flákal. Nějak mi to plánování nevyšlo I když, docela rád bych si poskládal nějaký set, abych si ho užil už teď, takže nějaká ta odbočka ještě bude.

Uvažuju stále i nad tím Gwintem, ale jak jsem dneska prohlíželvedlejší úkoly, sem tam jsem měl splnit nějaký zápas a pokrok v ději mi to znemožnil, takže jsou to nyní nesplněné body. Obávám se totiž toho, jestli se do turnaje nebudu už pouštět zbytečně?

[Milhaus]

Jestli máš na mysli ten turnaj v Novigradu v Gwintu, který víceméně uzavérá ty úkoly týkající se Gwintu (je to nejtěžší), tak ten můžeš klidně i prohrát. Liší se to jen v nějakých dialogách, ale průběh je pak stejný a záleží jak se tam rozhodneš v dialogu.

Gwint jako takový je hlavně vcelku zábavná hra a je škoda nesplnit ty úkoly, kterého týkají.

[Elemir]

Mám tam i něco za Velen, ale třeba baron už je v trapu a mám tam zadáno nad ním vyhrát unikátní kartu, což už třeba nesplním. Další jsou hráči v kasinu u Zkurvysyna Juniora, jenomže to už mám vymlácené - dokázal jsem tam vyhrát jen jeden zápas. A podobně je to ještě u jiného úkolu, co jsem si všiml.

Včera mě pro změnu vyklepl věstěc, to už je opravdu mimo mě V podstatě dost těhle hráčů má zajímavé karty, tady třeba zrovna frakce příšer, takže uhraju jedno kolo a na zbytek nemám. V ruce mám akorát severní frakci, což bych třeba taky rád vyměnil.

[Milhaus]

V těch úkolech mimo vyloženě úkol s karty vyhrát nemusíš. Zrovna u toho Juniora je to víceméně ztráta času. Průběh tam je tak či tak pak stejný (lepší je vzít si ty trpaslíky a vymlátit to rovnou, protože tak splníš i úkol pro toho Tesáka).

Pokud jde o úkoly přímo s Gwintem, tak tam můžeš vždy vyhrát unikátní kartu. Ve Velenu nejsou zas tak vzácné, ale hodí se. Každopádně pokud třeba nezískáš tu od Barona, nic zas tak strašného se nestane. Důležité je si spíše ty správné karty koupit u obchodníků. Severní frakci jsem používal celou hru a postavil na ní právě tu strategii s obléhacími stroji, kde jedno kolo jsem musel vyhrát jinými karty a v druhém jsem soupeře už rozdrtil pomocí obléhacích strojů. Na ty další frakce jsem si už pak moc nezvykl. Důležité jsou hlavně karty jako návnady, špioni, méně významné jsou karty, které mění počasí. Také je opravdu dobré udržovat balíček spíše silný, než-li velký. Tedy nemít tam 50 karet všech (třeba v Severní frakci), ale mít jich 25 a odstraňovat z něj ty slabé karty s útokem 1 a podobně.

Celkově platí, že Severní říše je hodně dobrá v těch oblehacích strojích (zvláště v kombinaci s velitelem)
Nilfgar je dobrý v lucích a má tu výhodu, že jho jednotky sice nemají příliš unikátní schopnosti, ale zase jsou hodně silné. Dobrá je tam kombinace třeba lučišník se zraněním 1, který ale do hry vrací padlého vojáka a lučišník s útokem 10. V prvním kole použiješ všechny ty lučišníky s útokem 10 a když třebas nevyhraješ, minimálně donutíš soupeře vytáhnout silné karty. V druhém kole vytáhneš lučišníky, co oživují padlé (z balíčku) a oživíš opět ty lučišníky s útokem 10. V tom jsou hodně silní.

Elfové jsou silní v tom, že mohou své vojáky používat v jako bojovníky nebo lučišníky. Jinak mi ale přišli z těch frakcí nejhorší.

No a nestvůry jsou hodně silné v té první řadě bojovníků. Většinou je tam dobré mít jakožtou jejich soupeř hodně návnad a špehů. Vyprovokovat soupeře, aby v prvním kole použil co nejvíce svých karet, pak ty své stahnout pomocí návnad, přidat si případně další pomocí špehů a v dalších dvou kolech nepřítele rozdrtit. Jde víceméně o to, zbavit jej takových těch přivolávacích karet v přední linii. Ale vesměs vždy je tam dobré počítat s tím, že minimálně jedno kolo prohraješ.

[Elemir]

Přivolávání dalších karet, resp. resurrect je právě pro mě velký problém. Před hodinou jsem sice napoprvé s jedním silnějším soupeřem uhrál plichtu, ale v zápětí mě rozdrtil Využil jsem k tomu právě ty návnady, jenomže mi už chyběly silnější karty na jeho převálcování.

Já právě myslel, že lepší karty mohu jen vyhrát, takže jsem u obchodníků moc nekoukal - koupil jsem jen ty návnady. Jsem hlavně rád, že jsem se nevyšachoval. Budu to tedy zkoušet dál Díky za tipy.

[Milhaus]

Vyhrát můžeš karty unikátní, což bývají většinou takové ty černě označené (mají číslo označené černě). Tyto karty se nedají oslabit, zesílit, zničit ani stahnout pomocí návnad. Což někdy je a někdy není výhoda. Například karty na počasí na ně nepůsobí a soupeř ti je tedy neoslabí (třeba Geralta s útokem 15 neoslabí mrazivou kartou). Na druhou stranu ty jej nezesílíš tou kartou s rohem (co zdvojnásobuje útok všech jednotek v dané řadě). Protivník jí nezničí zborcením, ale ty jí nestahneš návnadou. U těchto karet je tedy nutné dobře zvážit, kdy je použít.

Ty ostatní obyčejné karty se pak dají většinou koupit. U Severní říše jsou důležití například lučišníci, kteří se násobí, když jich použiješ víc, nebo bojovníci na blízko, kteří to také dělají. Tedy třeba lučišník má tuším útok 5, pokud použiješ ve stejném kole 2, mají útok 10 (tedy dohromady 20), pokud použiješ 3, mají útok 15 (dohromady 45). Tydle katy jsou docela hodně zásadní. (u severní říše jsou i u obléhacích strojů). Ve hře se dají určitě koupit od každé té karty 3. Dobré jsou i ty karty zvláštní, právě ty návnady, nebo karta s tím rohem, případně ty počasové. (hodí se i ta karta zborcení, ale s ní je třeba nakládat velice opatrně ). Výhodou těchto karet je to, že je můžeš použít ve v balíčkách všech frakcí.

Stežějní jsou pak špezi. Některé můžeš tuším vyhrát (i když nejsou unikátní), nevím, jestli je možné je koupit. Každopádně jejich správné použití ve správnou chvíli právě změní to, že máš víc karet než soupeř. Například když hraješ s nestvůrama, on na tebe v prvním kole vybalí ty své obludy v první řadě a ty už nechceš přidávat a ztrácet karty další, použiješ špehy, kteří sice zesílí tu jeho řadu (takže mu vlastně přidáš k útoku), ale dostaneš za to dvě nové karty. Pak kolo prohraješ a máš více karet, než soupeř. Nebo je dobré, pokud používá soupeř špehy, je stahovat pomocí návnad a použít je taky, abys udržel krok v počtu karet se soupeřem. On kdo má více karet, většinou vyhraje .

[Elemir]

Aha, díky, nějaké špehy jsem právě vyhrál, ale nebylo mi moc jasné, k čemu jsou použitelní. Dost často mi je totiž soupeř podsouval a výhoda tohohle počínání mi nebyla jasná. Zkusím tedy zase prohlédnou kupce a karty nakoupit.

[Elemir]

Málem bych zapomněl. V příběhu jsem poskočil o kus vpřed, byť nejsem nadšený ze zisku zkušeností. Jsem level 17 a to není zrovna dobré.

Pořešil jsem část hlavní linky s divadlem a záměrně zvolil jiné odpovědi, než předtím. Odměnou mi byla trochu jiná příběhová linka, což sem kvitoval. Výsledek byl sice stejný, ale cesta k němu byla opravdu jiná a neméně zábavná.

Ovšem předtím jsem musel ještě pořešit úkol pro Triss. Kurňa, zase ta scéna u fontány ... doprčic, kdo Triss nepolíbil, tak je prostě obyčejný suchar ... ne, je to král sucharů Naštěstí hra dává pořád na výběr, takže i když tohle jsem splnil takto, pořád budu mít možnost z toho vycouvat.

Musím se opravdu hodně přemáhat, protože já tu romanci prostě vidím jasně. Jenomže veškerá dosavadní rozhodnutí dělám proto, aby ten výsledek byl jiný, takže si nemůžu dovolit to teď zkazit takovouhle malicherností.

Ciri jsem si nechal ukázat, který otec by nenechal? Podle mě je to jeden z nejsilnějších okamžiků hry, kdy se mi slzy draly do očí. Zaklínač 3 prostě umí zabrnkat na tu správnou strunu. Jo, tohle prostě hře upřít nemůžu.

Takže tu mám nyní finále hlavního příběhu a Trissiny romance. Tedy poslední velké rozhodnutí a opravdu nevím. Dokonce i příběh s osvobozením Marigolda se vyvíjí jinak ... můžu požádat Dijsktru o pomoc ... ale proč, už teď vím, že ho na konci zradím. No, hezké dilema. Přeci jen ta druhá rozehrávka překvapit dokáže.

[Elemir]

Ještě k tomu divadlu. Zvolil jsem hru v podobě dramatu, dal tomu krátký a výstižný název a najmul do role prince toho opilého herce. Celé to probíhalo celkem standardně, tedy nevybavuju si, že bych volil moc jiné odpovědi/varianty, ale nakonec to skončilo hromadnou bitkou a od Iriny jsem se potom dozvěděl, že kvůli opilému herci museli vracet část vstupného. Jinak jsem byl pochválen.

V podstatě jsem z té hry nakonec komedii udělal, ale ono v těch volbách zas tolik jiných možností nebylo, takže si myslím, že zrovna volba typu hry je klíčová. Překvapila mě u toho akorát ještě jedna věc. Když jsem tenhle úkol dělal předtím, tak mi přišel delší, teď se to seběhlo tak nějak rychle. Ostatně tenhle pocit mám u vícero úkolů. Možná je to tím, že už netápu v těch okrajových věcech, ale taky je pravdou, že u dialogů se moc nerozmýšlím. Pokud je tam nějaká volba, tak povětšinou automaticky volím opak k předchozí rozehrávce.

Je škoda, že teď to nabere ještě rychlejší spád, protože to nejzajímavější v Novigradu tímhle končí. Pak už je tu vlastně jen osvobození Marigolda a dva vedlejší úkoly - dokončit tu část s Triss a pak pomoci Marigoldovi s hospodou (a samozřejmě Zoltan a jeho vášeň pro hazardní hry). Po náznaku osudu Keiry zatím stále ani stopy. Tady je vlastně zajímavé, že předání krystalu z megaskopu Radovidovi se zatím nikde neprojevilo. Čekal jsem, že budu mít možnost se k tomuto činu doznat Triss, ale není krystal, není rozhovor.

Při rozhovoru s Triss jsem si dal celkem pozor na souvislosti a doznal jsem dojmu, že i když jí po jejím úkolu odmítnu, stejnak se na Kaer Morhen objeví. Ne že by tam byl nějaký hmatatelný náznak, ale měl jsem z toho takový pocit. Hm, ale pokud jde o změny v rozhovorech, tak ty tu nejsou žádné. Co jsem se pak dočetl, tak ty přijdou až s datadiskem, což je škoda.