Assassin's Creed IIIPo 14 dnech asasínských restů se opět dostávám k dílu, kterým to vše před několika lety začalo. Teď už víte, že trojka není ve skutečnosti třetí hrou v pořadí, ale až pátou. Ubisoft se rozhodl číslovat jen ty díly, které se příběhem dotýkají nového období. Všechny ostatní hry z daného období pak jen rozšiřují děj nebo se snaží na naznačený konflikt dívat z jiného úhlu. I trojka má svůj "přídavek", kterým je Liberation, ale tahle hra vyšla původně jen pro konzoli PlayStation Vita, na PC se objevila až v roce 2014 a rovnou jako HD remake. A pak je tu samozřejmě řada přídavků v podobě DLC, ale v době, kdy jsem trojku hrál, tak jsem vlastnil jen základní hru.
S DLC a trojkou jako takovou je to dnes ovšem komplikovanější. Já získal trojku v rámci speciální akce Ubisoftu, který jí v prosinci 2016 zpřístupnil po celý měsíc zdarma. V tomhle roce jsem se vůbec dostal k řadě her, které bych si dobrovolně nikdy nekoupil
O dva roky později se Ubisoft rozhodl, že trojku remasteruje a tak Assassin’s Creed III vyšel v roce 2019 ještě jednou jako Assassin’s Creed III Remastered. V tu chvíli se původní verze přestala prodávat a to včetně DLC. Nicméně vlastníci původní hry na tom ve skutečnosti vydělali, protože mi zůstal nejenom originál, ale dostal jsem k tomu zdarma právě i remasterovanou verzi. Ta navíc obsahuje všechna DLC a je k ní přibalena i Assassin’s Creed III Liberation Remastered. Díky
Farflamovi je k této edici i čeština.
Fandové série se původně divili, proč Ubisoft remasteroval zrovna trojku, protože trojka není považována za nijak výjimečnou. Naopak, je považována za celkem slabý díl, což mě ostatně děsilo už v tom roce 2016, kdy jsem hru rozehrával. Všude kolem jsem slyšel pět ódy na Black Flag, ale mě to pobláznění Piráty Karibiku zcela minulo, ostatně Ubisoft je známý tím, jak rád kopíruje trendy. Mě se mnohem více zamlouvala válka o nezávislost, popř. francouzská revoluce, jenomže Unity nemělo zrovna šťastný start, takže nehrozilo, že bych ho zakoupil. Zůstala mi tak trojka a v tu chvíli bylo už jen otázkou, zda-li jsem ochotný překousnout averzi k sérii
No, překousl a jak je vidět, dostal jsem se na počátek druhé rozehrávky. Tentokrát ovšem s tím, že si dám mnohem více pozor na souvislosti. Musím přiznat, že první rozehrávka byla docela rozpačitá, pořád je to prostě díl, který navazuje na předchozí události a ty mi unikaly. Z popisu jedničky jsem k tomu získal i trošku jiný obrázek toho, jak je souboj templářů a asasínů do hry zakomponován, což ukázal hned začátek hry, ale k tomu se samozřejmě ještě dostanu. Když už jsem se tedy dostal k druhé rozehrávce, tak jsem si řekl, že se pustím rovnou do remasteru, už jen kvůli DLC a Liberation, kterým bych chtěl pokračovat. Úplně bezproblémové to ale nebylo. Ve hře jsem narazil na desynchronizaci animací a dabingu, ale díky jedné radě na ubisoftím fóru jsem zkusil přeinstalovat ovladače zvukovky a bylo po problému.
Trojka je narozdíl od předchozích dílů Assassin's Creed stále plně podporovaná, takže na Uplay jsou dostupné i komplet statistiky.
Něco málo k novinkámVe hře už mám 20 hodin, takže zápisky budu smolit s notným spožděním. Nicméně mi to umožnilo si některé věci lépe promyslet, jiné lépe pochopit a hlavně jsem se rozhodl, že budu podstatně stručnější. Trojka je sice velikostně srovnatelná s předchozími díly, ale po obsahové stránce je mnohem komplikovanější a má velmi pomalý rozjezd. Po těch 20 hodinách mám zabité jen dva templáře ze sedmi! A opravdu se nijak nezdržuji.
S trojkou přišla výrazná změna v ovládání, kdy Ubisoft opustil původní mnohatlačítkový model pro parkour. Ovládání pohybu postavičky je tak mnohem přesnější (méně náchylné na chyby), což oceníte nejenom při útěku před strážemi, ale i u speciálních výzev v podobě stránek almanachu. Ty se nacházejí jen v městech a obvykle na střechách domů. Nevýhodou této výzvy je, že jakmile se ke stránce přiblížíte, tak jí začne unášet vítr, čímž nastává honba s časem. Směr letu stránky se blbě předpovídá, a když zaváháte, tak stránka uletí a budete muset počkat na respawn (odejít z daného místa dostatečně daleko). Je přitom jedno, z které strany se ke stránce přiblížíte, ona vždy poletí opačným směrem, nejde jí tedy ani moc nadběhnout. Ideální je, když hned na začátku nezaváháte a budete se držet co nejvíc akrobatického běhu. Sem tam je totiž potřeba provést vynucený skok, což je právě krizové místo, takže je dobré se mu co nejvíce vyhýbat tím, že stránku chytnete dříve, než přeletí ke vzdálené budově apod. Díky předchozím zkušenostem s trojkou a taky díky Black Flagu, mi to tentokrát šlo výrazně lépe a jen málo stránek jsem chytal opakovaně.
Vedle stránek almanachu je tu k dispozici klasický sběr pírek nebo pokladů kapitána Flinta (tak nějak by se to dalo nazvat
). Najít tu můžete i truhličky, ale ty jsou spojené s mechanikou craftění, ke které se ještě dostanu. Každopádně umístění všech sběratelských předmětů si lze odkrýt zakoupením příslušných mapek u obchodníků. Je to trošku drahá sranda, ale předměty se naštěstí dají odkrývat synchronizací rozhleden nebo prostě jen tím, že fyzicky projdete poblíž místa s předmětem. Pokud tedy nechcete moc utrácet, tak stačí projít mapu křížem krážem a zobrazí se vám to taky. Jsou na to opět vázány bonusy, takže se to vyplatí plnit.
Pokud se podíváme na úkoly, tak tu pořád máme nějakou hlavní linku, která příběh posouvá a k tomu je k dispozici řada vedlejších úkolů a aktivit. Tentokrát je toho opravdu hodně, zejména vedlejších aktivit. Nebudu tu teď všechno probírat, zmíním to až v rámci jednotlivých kapitol, ale pojí se s tím pár legračních okamžiků a ty zmíním. V trojce se do hry vrací výrazné časové skoky, které jsou navíc okořeněné změnou ročního období. Řada aktivit se objevuje s tím, jak postupujete v hlavní lince, ale přitom je jedno, kdy se do nich pustíte. V rámci osvobození New Yorku máte třeba pomoci farmářům před útlakem, kdy jim britští vojáci znemožňují sběr plodin. Nj, jenomže série těhle úkolů (aktivit) mi ve hře vyšla na zimu, kdy je vše zakryté pod nánosy sněhu
Farmář tak vesele sklízí a já likviduju vlny nepřátel
Jenom pro upřesnění, ono i u vedlejších aktivit jde o úkoly, ale jako vedlejší aktivity označuji spíše ty úkoly, které nemají nijak výjimečné zadání. Prostě vás někdo na ulici osloví, na něco poukáže a pak je to na vás. Většina těhle úkolů se ani nijak nezobrazuje v infopanelu úkolů. Nicméně vedlejší aktivity mohou vést k většímu úkolu. Např. záchranou 3 farmářů se mi odhalí lokace templáře, který má danou čtvrť na povel. To platí hlavně pro New York, ale opět to vysvětlím podrobně až v patřičné kapitolce. V trojce je opravdu hodně obsahu a hodně věcí je provázaných, takže o nich nejde psát bez vysvětlení souvislostí.
Trojka si zachovala určitou formu managamentu Bratrstva, ale zůstala tu jen její aktivní složka, kdy si asasíny povoláváte do boje. Navíc jim můžete zadávat mnohem více typů povelů - vražda, tělesná stráž atd. Opět to zadáváte celému týmu, nějaká větší taktika tu tedy opravdu nehrozí. Osobně to využívám jen tam, kde mě k tomu hra sama nabádá. Vlastně abych pravdu řekl, já ani nevím, jestli to je použitelné v každé situaci
Ovládnutí místního obchodu je nahrazeno extra lokací, kde budete spravovat vlastní statek. Máte tu jak základnu, tak i schopné řemeslníky, kteří se k vám přidají poté, co pro ně vykonáte nějakou službu (vesměs jde o záchranu). Každý typ řemesla má čtyři úrovně, které se upgradují plněním extra úkolů pro daného řemeslníka. Úkoly se aktivují postupně, vždy záleží na tom, jak dlouho už pro vás daný řemeslník pracuje, což znamená, že první zcela upgradnutý bude ten, co pro vás začal pracovat jako první. Tedy pokud o to máte zájem a opravdu se tomu budete věnovat
Ono se na to dá totiž klidně vyfláknout, byť úvodní část je povinná v rámci tutorialu. Na druhou stranu by to byla škoda, protože řemeslníci mohou tvořit produkty, které lze prodávat a tím vydělávat peníze. Anebo pro vás mohou tvořit speciální kousky výbavy, k čemuž potřebujete ještě nákresy z truhel pokladů. Tím si pro změnu šetříte peníze, protože jinak byste si lepší výbavu museli kupovat. Něco z toho snad ani koupit nejde. Ovládat řemeslníky můžete i mimo statek, stačí zajít do obchodu v kterékoliv lokaci a zde si skrze účetní knihu aktivujete příslušné rozhraní. Pokud jde o samotnou výbavu, tak ze hry zmizela soukromá sbírka vašeho asasína, kde bývaly v předchozích dílech vystaveny všechny vlastněné předměty.
Poslední významnou novinkou je loď. Od určitého místa příběhu se vám zpřístupní možnost opravit Aquilu, což je brigantina v dezolátním stavu. Její oprava je spojená právě s tutorialem k řemeslníkům, ale nic extra pro to dělat nemusíte. S lodí pak absolvujete tutorialovou plavbu a po ní se vám zpřístupní námořní úkoly (aktivity), které můžete v klidu ignorovat (alespoň myslím
). Je to obdoba loveckých úkolů, které zmíním v souvislosti s Pohraničím. Ovládání lodi a námořní bitvy jsou hodně podobné tomu, co se pak objevilo v Black Flag. Mě osobně to do hry moc nesedne, ale příběhově to bylo vysvětleno tak, že Connor je potomek Edwarda Kenwaye, což byl významný pirát (právě jemu se věnuje Black Flag). Nicméně při první rozehrávce jsem se lodi věnoval více, jako novinka mě to docela bavilo. Nyní se tomu však hodlám pokud možno vyhýbat
A jak už to u mě bývá, opět bych málem něco zapomněl
Zdraví vaší postavy se podobně jako v jedničce samovolně regeneruje. Odpadlo tedy sbírání/nakupování léků typické pro Eziovu trilogii. U toho mě napadá, že jsem u jedničky nezmínil, že v ní nebyly ještě vůbec ani obchody.
Eh, ty bugyBohužel, bugy, nebo chcete-li nestandardní chování, je v trojce natolik výrazné, že si to opravdu zaslouží samostatnou kapitolku! Nic na tom nezměnil ani remaster. Odlišit bug a chybu skriptování je u trojky poměrně obtížné. Zasekávání zvířat nebo osob v objektech je klasika. Horší jsou neproběhlé skripty, kdy máte někoho sledovat nebo něco provést, ale výsledek skončí chybou. V takovém případě si musíte úkol/aktivitu zopakovat. V tom vám jde hra naštěstí naproti snazším resetováním událostí a respawnem. Většinou stačí z daného místa odejít dostatečně daleko, a vše se zase obnoví do původního stavu. Ne vše tedy musí nutně končit desynchronizací a loadem. Blbé je, když vám úkol nečekaně skončí chybou, protože se do toho připlete jiná událost, která vám to shodí. A úplně geniální je, když jdete splnění úkolu oznámit zadavateli a během rozhovoru vás sežere vlk
Naštěstí i tady se pokrok ukládá ve formě checkpointů, takže už není nutné opakovat celý úkol. Ovšem s jednou jedinou výjimkou.
Možná bude těch výjimek více, ale ve hře je jeden typ úkolů, u kterého vás bude smrt zaručeně vytáčet. A tím je osvobozování pevností. Pevností je ve hře 7 a jsou obsazeny Brity. Vaším úkolem je pevnost osvobodit, což obnáší tři podúkoly - vyhodit do vzduchu sklad střelného prachu, zabít velitele pevnosti a nakonec vyměnit vlajku. Zdánlivě trivialita. Problém je v tom, že u většiny pevností se respawn chová dost netypicky. Jakmile vzbudíte poplach, tak vás čeká samozřejmě souboj se "zvědavými" strážemi. Na tom by nic nebylo. Jenomže jakmile je porazíte a poplach skončí, tak se vám stráže kolikrát spawnou znovu. Na mapě je nevidíte, takže by tam ani neměly být, ale fyzicky se s nimi musíte pustit do křížku, protože vám nic jiného nezbyde. Když si takhle nalákáte příliš mnoho stráží, tak z toho vznikne pěkná mela. Rozhodně nesmíte pevnost opouštět. Ideální je naběhnout dovnitř, někde dál od brány zlikvidovat nalákané stráže a pak se urychleně schovat, čímž se počet stráží zázračně zredukuje (nezabere to vždy, ale to už je pak opravdu pech). Pak podobným způsobem zlikvidovat sklad a stráže kolem a nakonec velitele (sklad a velitele lze prohodit). Jakmile se situace uklidní, tak ještě vztyčit novou vlajku. Ale opět připomenu, za žádnou cenu pevnost neopouštějte!
Tohle mě pilo krev už v originále, kdy jsem si toho všiml díky tomu, že u jedné pevnosti stál u stromu osamocený voják - ideální cíl pro skryté zabití. Jenomže jakmile jsem strom obešel, tak tam ten voják stál znovu. Takhle rychle a neřízeně ten respawn probíhá. Problém byl nejspíš v tom, že jsem při obcházení stromu překračoval hranici červené zóny (ztráta anonymity). Při překročení se pak vnitřek červené zóny respawne. Podobně to bude asi fungovat při odeznění poplachu. Holt je to odvislé pevnost od pevnosti, nejhorší je to u těch v Pohraničí.
Obdobná chyba existuje ve městech při pronásledování, kdy se otočíte a za vámi najednou utíká celá armáda stráží
No, ono to tak vtipné není, protože v tu chvíli se mnohem hůře hledá úkryt (schovat se lze jedině tehdy, když vás stráže ztratí z dohledu, což jde blbě, pokud vás nahánějí ze všech možných stran). Ve finále vás to nutí, abyste se cestu k některým schovkám naučili zpaměti (proto se vyplatí systematické čištění čtvrť po čtvrti). Anebo se snažili konflikty se strážemi co nejvíce omezit. Nejhorší je opět souboj v červených zónách, kam se za vámi budou pouštět další a další stráže, které na sebe zázračně nalákáte ze širokého okolí. Občas to lze vymlátit, ale na dost místech se opět projeví respawn a před vámi bude prakticky pořád stejné množství stráží. Je nutné červenou zónu opustit a ukrýt se. Blbé na červených zónách je, že se tu málokdy povede skryté zabití.
Nestandardně se může chovat i anonymita. Ta má 4 stupně - zcela anonymní, budící pozornost (1 čtvereček), stráže okamžitě zahajují vyšetřování (dva čtverečky) a nakonec stráže okamžitě útočí (tři čtverečky). Mezi trojkou a čtyřkou už není takový rozdíl co se zájmu stráží týče, protože rozhodující je i to, jak rychle se kolem stráží pohybujete, ale rozdíl je v tom, jak se z takového stavu dostat do anonymity. Opět to jde plakáty, hlasatelem anebo nově tiskárnou. Každý z těchto způsobů však umí smazat jen určitý stupeň známosti - plakát 1 čtvereček, mluvčí 2 čtverečky, tiskárna 3 čtverečky. Ideální je držet se max. na dvou čtverečcích, protože pak stačí rychle doběhnout k hlasateli a přejít rovnou do anonymity. Plakáty byste museli hledat hned dva, což zvyšuje riziko prozrazení.
Stráže vás ovšem mohou napadnout i v plné anonymitě, což se někdy děje zcela náhodně, ale hodně těchto událostí je spojeno s blízkostí informátora (má nad hlavou speciální ikonku). Jakmile totiž začnete informátora pronásledovat, což obnáší sprint, tak vás stráže berou, jako byste měli 2-3 čtverečky. Párkrát se mi také stalo, že jsem opustil úkryt dříve, než stráže přestaly pátrat, v tu chvíli taky nepomůže plná anonymita. Ono ne vždy vám totiž stráž za přečin strhne anonymitu, z dost situací lze kupodivu vybruslit při zachování plné anonymity, akorát musíte setřást stráže. Podobně jako u pevností, při protizákonných činnostech se vyplatí hlavně rychlost, nikoliv rozvaha. Tzn. kuchnout cíl na ulici ve sprintu a v tom samém sprintu zas odběhnout o kus dál. V 90% případů to projde ... teda pokud to neprovedete přímo před zraky stráží
Ale i pak stačí odběhnout a ukrýt se.
Linka současnostiLinka ze současnosti hraje v trojce větší roli, než tomu bylo v předchozích hrách. Je to dáno tím, že trojkou končí Desmondova pouť za tajemstvím Velkého chrámu. S tím souvisí i častější vracení do kůže Desmonda, se kterým mám za sebou už 2 perné akce. Pokud si dobře vzpomínám, tak celkem jsou tři. Není to jen pouhé dojdi z bodu A do bodu B. Z mého oblíbeného lezení ve výšinách mrakodrapů mi bylo opět lehce nevolno
Občas mám tendenci tu výšku vnímat a jelikož sám nemám lezení ve výškách moc rád, tak to není úplně ono.
Na počátku hry se celý tým z Revelations přepraví kousek od New Yorku, kde je vstup do jeskyně, který Desmondovi odhalil Jupiter (v trojce se Jupiter označuje jako Tinia). Desmond díky Jablku ráje otevře vstup do Velkého chrámu a s pomocí energetické kostky, která se tu povaluje, aktivuje část mechanismu chrámu. Při přiblížení k podivnému poli se u něj opět projeví Bleeding Effect, při kterém Desmond zaslechne hlas Juno, která mu říká, že k odemčení potřebuje klíč. Desmond poté upadá do kómatu a stejně jako v Revelations končí v Animu. Tentokrát však bez větší úhony, za což vděčí předchozí pomoci Claye Kaczmarka.
Od této chvíle až po nabytí vědomí nelze Animus opustit. Teprve po absolvování úvodní pasáže příběhu se Desmond bude moci probudit a jít se projít. S každým členem týmu může prohodit pár konverzačních témat a taky se trochu po chrámu porozhlédnout. Každé další probuzení z Animu pak přinese nová témata a také nové emaily, které lze pročítat. Samotný průzkum chrámu je spojen s hologramem Juno, která je tu nyní přítomná mnohem více, později se dokonce naučí komunikovat skrze email. Energetická kostka na počátku odemkne dvě místnosti, kde se zjeví Juno a poví Desmondovi o dvou experimentech, které měly zastavit sluneční erupci - jejich účel a proč selhaly. První je absorpční štít, druhý je sluneční clona. V průběhu děje se pak Desmond vydá pro další kostky a tím se zpřístupní další části chrámu.
Já se budu experimentům Isu podrobně věnovat až na konci, proto jsem tuhle část načnul už nyní, abych nemusel linku vzpomínek prolínat výlety do současnosti. Přítomnosti Juno si jsou vědomi i ostatní členové týmu, byť jim se nezjevuje její hologram tak často. Dohromady však sdílíme obavu, že záměr Juno možná není tak bohulibý, jak se zdá. Shauna třeba vyděsí schopnost Juno komunikovat emailem, protože vzpomínky na experimenty jsou vzkazy z minulosti, kdežto emaily značí, že Juno je tu přítomna i ve skutečnosti. V nějaké formě, možná je tu dokonce Isu více, třeba v kryospánku nebo nějaké formě hibernace. Znepokojující je už jen fakt, že Juno mluví o lidech jako o nechtěném výsledku jednoho experimentu. Experimentu, který se obrátil proti nim a způsobil válku, kvůli které Isu nakonec zanikli. Juno přišla při válce o otce, takže lidi vysloveně nesnáší. A přesto se nám snaží pomoci? To je právě to, co tým znervózňuje, že Juno jde možná o něco úplně jiného a to něco souvisí s experimentem jejího manžela Aity.
S třetí energetickou kostkou se lze dostat do datového centra, kdy je už jasné, že Juno je součástí obřího úložiště, kam kdysi přesunula své vědomí. Byl to právě experiment Aity, ve kterém se pokoušel přenést vlastní vědomí do jiného těla, které by bylo odolnější ... no zkrátka do člověka
Jenomže to tak úplně nevyšlo, Aita to psychicky nezvládl a požádal Juno, aby ho zabila (tu nakonec stav Aity k tomuto kroku donutil). Juno má tedy ještě další důvod, proč lidi nesnášet. Nicméně Aitův experiment je jediný, který Juno tak úplně nezavrhla ...
Neméně zajímavé jsou rozhovory s týmem, protože hned na počátku dojde k roztržce mezi Desmondem a otcem, což se pak oba snaží nějak napravit. Všechny totiž tlačí čas a ti dva toho mají dost na srdci. Několik rozhovorů se stočí k Lucy, která je tu označována za spícího agenta. Není jediná, nově Desmond narazí na Daniela Crosse, který dřív býval asasínem, ale templáři na něj přišli a mučením ho donutili konvertovat. Rozdíl mezi Danielem a Lucy je tedy v tom, že Lucy přešla dobrovolně, protože myšlence templářů opravdu věřila. Desmond se však s její smrtí vyrovnává těžce, protože si uvědomuje, že to nebyla jen vůle Juno, ale že jeho samotného něco vedlo k tomu, že musí Lucy zabít. Věděl, že Lucy zradí a tým to bude stát život. Vůbec o tom nepochyboval. No, to mě trošku zklamalo, protože já vsázel spíše na Juno, která podle mě nechtěla, aby se Lucy stala překážkou pro Desmondovo rozhodnutí na konci hry. Na druhou stranu mě potěšilo, že Desmond v rámci úvah zmiňuje Lucyino balancování mezi asasíny a templáři, protože to bylo v jedničce hodně vidět. Stejně tak je zřejmé, že Desmond by byl raději, kdyby Lucy žila a zavrhla myšlenku templářů.
Když jsem hrál trojku poprvé, tak mi tohle všechno moc smysl nedávalo. Proto jsem tomu ani nevěnoval dostatečnou pozornost. Obraz Lucy se z toho zpětně poskládat nedá a smysl nedává ani pár dalších věcí, které jsou výsledkem pátrání v předchozích hrách. Např. kde se vzalo Jablko ráje, kdo je Ezio apod. Přitom trojka se celkem snaží o to, aby byla přístupná i hráči, který se sérií Assassin's Creed neměl doposud nic společného. Pomoci tomu má podrobnější intro a obsah databáze Animu, leč bez znalosti předchozích dílů to prostě dost dobře nejde.
Autor
Téma: Série Assassin's Creed před Origins (Přečteno 20594 krát)