Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Yuyana]

Joo, Gale je spása :-D. Proto jsem mu odpustila uplně všechno. Jako Wyll má výhodu, že se mu doplňujou kouzla během krátkýho odpočinku, ale nevýhodu, že mu dojdou během největší vřavy - tak k čemu je, že. Po boji můžu jít spát, v prostřed boje ne.

Fakt, že pokud hraješ stejnej typ postavy, jako Astarion, tak je krapet přebytečnej. Nicméně jeho damage je hříšná. Osobně jsem jela partu tři casteři a Astarion a celkem s úspěchem. Připadá mi, že bojovníci jsou takový... postradatelný.

[Elemir]

Gale je skutečně dost viditelné ulehčení. Když to porovnán s tím, jak to fungovalo předtím, tak mi vlastně ani nevadí, že to hraju v podstatě jen na 3 aktivní postavy, protože pořád je to značný posun a úplně mi to stačí . Není to samozřejmě vše spásné, první setkání s Kethericem Thormem, tedy spíš jeho ostrahou, bylo i tak dost nepříjemné, ale zase, kdybych býval sáhl po lektvarech (což jsem učinil až na konci boje), tak to taky mohlo probíhat jinak. Gale je v plné verzi ještě lepší než v EA, ale tam byl taky menší výběr kouzel.

Na druhou stranu mě to trochu štve, protože jsem to chtěl bez útočné magie dojet mnohem dál. Jenomže Gale opravdu dokáže bojiště během pár kol vyčistit od skupinek slabších potvor a tím mi uvolnit ruce k tomu, abych se mohl soustředit jen na bosse. A takových soubojů nyní notně přibylo. Navíc podává konstantní výkon, což se o mých bojovnících a třeba střelbě říci nedá - miss, miss a pak 5 HP, miss ... Gale 5-5-6 HP, 6-5-6 HP apod.

Astarion si jen na chvilku odpočine, úplně jsem ho nevyřadil. Od určité fáze Shadowlands jsem totiž začal družinu doplňovat podle situace, takže jsem ho umístil do role střídače. V tomhle ohledu bych si dnes opravdu pro sebe volil jiné povolání, protože ono to ve finále dost rozhoduje o tom (tedy u mě), kdo bude tvořit pevné jádro družiny. A Astarion se Shadowheart byli v družině od počátku, takže mi to přišlo trochu líto, ale jinak to asi nepůjde.

[Yuyana]

Přesně jsi to napsal. Gale je o tom, že se můžu SPOLEHNOUT na to, že tu potvoru trefí. Kolikrát mám hned několik nepřátel, který maj 1-5 HP, a já vim, že si můžu rozhodit magický střely, a prostě je zabít. Vim, že ten fireball ubere nepřátelům cca půlku. Až na některý uskakující ninjy, ale těch je minimum.

U mě je klasickej boj více méně následující:

Připlížíme se do vhodný pozice, rozdělim partu, aby se nenásledovali. Začíná Astarion ranged útokem ze stínů do toho, co zrovna považuju za největší hrozbu/nejlepší cíl. Je Assassin, takže 1) při začátku boje se mu doplněj akce a může hned střílet znova 2) má výhodu při střelbě do nepřátel, který ještě netáhli, což je při jeho iniciativě skoro každej 3) automaticky krituje do překvapenejch nepřátel - a nepřátelé jsou hodně překvapený, když dostanou z čistýho nebe šíp do zadnice.

Je Gloomstalker ranger, takže má Dread Ambusher abilitu, co mu zvedá iniciativu + mu to dává útok navíc v prvnim kole. Takže 2x sneak attack a jednou ambusher, což ubírá KÝBL HPček, s šancí na zásah 98%. Mám plnej bágliček šípů co dávaj dvojnásobný zranění do X nepřítele. Bonus akci používám typicky buď na schování ve stínech na lepší šanci na zásah, nebo na rangerský ability.

Obvykle timhle buď zlikviduju bosse, nebo nastřelim víc silnejch nepřátel jako přípravu pro další postavy.

Nechám Astariona na tahu, aby do něk nikdo nestřílel, zatim co se zbytek party statečně schovává :-D a vyberu cíl pro magický plošňáky. Typicky jede jeden caster fireball a druhej buď taky, nebo magický střely, když je to jen otázka dočištění.

Thunderwave je úžasný kouzlo, který zachránilo hromadu bojů. Misty Step k cíli, prásk ho, letí z útesu. Gale to může používat přes ostatní členy party, aby od nich odrazil nepřátelský melee útočníky. Taky to má celkem pěknej rozsah a neni to drahý kouzlo, takže to používám proti neviditelnejm, když jsem si rozumně jistá, kde stojej.

Celkem jsem si oblíbila i Command a Hold person/monster, znehybněný nepřátelé maj 100% šanci, že dostanou krit... a to se jim vůůůbec nelíbí.

Karlach většinou dojíždí zbytky nebo tak jakože tankuje. Taky občas roznáší sudy se zábavní pyrotechnikou. Její doskoková vzdálenost je komická, dostane se skoro kamkoliv, takže perfektní na nepřátele, co maj tendence se někde schovávat.

Pokud je boj ee a nemusela by v předu přežít, pak se všichni po útoku urychleně stahujou za roh, Karkach neútočí. Neriskujeme naší holčičku zbytečně.

[Yuyana]

Ok, extrémně komická věc, která mi teď došla.

Pořád si řikám, co to po mě nepřátelé hážou, že to nikdy nemá žádnej efekt. Jako co je to za útok, proč to dělaj. Až teď mi secvaklo, že jsem ošklivej malej podvodník. Jak jsem u hry poslouchala hudbu, tak jsem si před tim nevšimla toho cinkání, který se k tomu ozývá. Obávám se, že po mě házej něco nebezpečnýho, ale moje autolootovací aura to sbírá ze vzduchu a můj autoseller to prodává. Což... neni důvod, proč ty módy mám, ale je to humornej vedlejší efekt. Přemejšlim, jestli to budu během boje vypínat pro větší poctivost, protože ulehčit si boj nebylo mym cílem. Ale možná mi to můj smysl pro humor nedovolí.

[Elemir]

Od posledního zápisku ze Shadowlands jsem se posunul až na okraj Baldurovy brány, takže jsem toho prožil až příliš na to, abych si na všechno vzpomněl . Jsem na nějakých 110 hodinách a musím přiznat, že se u mě začíná projevovat únava, takže už nečtu úplně všechno, nebo alespoň ne tak pečlivě, jak by bylo potřeba.

BG3 má tu nevýhodu, že při uzavírání jednotlivých dějových linek se otevře stejný počet linek nových, takže to nemá takovou tu klasickou pyramidovou strukturu, která ze širokého základu poměrně strmě stoupá k vrcholu. Tady je všechno rozvleklé. Proto nebudu postupovat příliš chronologicky, ale budu jednotlivé informace rovnou kompletovat, aby to dávalo větší smysl.

Shadowlands - dokončení průzkumu a návštěva Moonrise Tower

Někde ve starších příspěvcích jsem se zmiňoval o podivném klerikovi, který se pokouší promlouvat s mrtvou hobitkou. Klerik se jmenuje He Who Was a je to dost velký podivín. Jeho cílem je potrápit duši hobitky, která se za svého života dopustila zločinu na svých kamarádech. V kostce šlo o to, že zaprodala své kamarády Dark Justiciářům a oni je zabili. Stalo se tak v hospodě Thisobalda Thorma, kde hobitka zanechala svůj deník. Deník jsem měl přinést a zůčastnit se obřadu - s trestáním duše jsem nesouhlasil a duši hobitky jsem v míru propustil, což klerika naštvalo a napadl nás. Tím si samozřejmě podepsal rozsudek smrti.

Thisobald Thorm se tak stal přímým účastníkem úkolu. Nicméně tenhle nebyl jediný. Druhý úkol spočívá v probuzení Art Cullagha, jednoho ze zakladatelů Ohnivé pěsti. V hospodě se dá totiž najít loutna, na kterou stačí Artovi zahrát a on se probudí. Hned poté se začal shánět po druidovi jménem Halsin. Musel jsem si tedy jít s Halsinem promluvit a tématem byl chlapec jménem Thaniel, kterého Art ve své temnotě objevil, a který mu pomáhal přežít. Ve skutečnosti jde o ducha této země, který byl bohužel taktéž postižen kletbou a jeho osoba se rozdvojila. Ano, druhá polovina je zlomyslný Oliver.

Artův úkol vedl původně do nemocnice, jenomže tady jsem se předběhl a doktora Maluse jsem zabil dříve, než jsem navštívil tábor Harfeníků. Tím pádem mi chyběla klíčová indicie a ta by mě nejspíše zavedla do hospody. Jakmile byl totiž doktor mrtvý, tak mi sestra Sinda jen oznámila, že doktor není přítomný - teď nevím, jestli to bylo standardní chování, nebo to lze považovat za bug, ale to je už jedno. V tomhle jsem se musel nechat podat. Na druhou stranu to šlo vyřešit asi i  intuitivně. Pokud bych měl v družině Halsina, což se asi tak nějak očekávalo, tak ten by prý léčbu navrhl sám. Vskutku, u Halsina už jsem si dříve všiml, že si při otázce na Jaheiru posteskl, že u setkání s ní nebyl.

Halsin je pak pro zbytek úkolu důležitý, takže jsem s ním nakonec na chvilku cestoval. Nejprve se sám odebere na pláž u tábora Harfeníků, kde otevře portál do Shadowfellu a vydá se Thaniela hledat. Na nás bylo, abychom udrželi portál otevřený, což obnášelo vydržet několik kol odrážet dotírající potvory, které portál ničily. Nejhorší byli střelci, protože měli dobrou mušku a portál měl málo života. Na druhý pokus se zadařilo a Halsin Thaniela přinesl, jenomže nám sdělil, že mu chybí ta druhá polovina. Pověděl jsem mu o Oliverovi a pak jsme se za Oliverem společně vydali.

Oliverovi se myšlenka na sloučení do jednoho těla nelíbila a zdrhl portálem na náměstí Reithwin Townu. Zde se obrnil silovým polem a poštval proti nám stíny. Zdraví silového pole bylo propojené se zdravím potvor, takže každá zabitá potvora znamenala zeslabení štítu až nakonec štít zmizel. Halsin se v boji zas tak nevyznamenal, ale asi by to byl jinak docela dobrý tank (použil jsem jeho medvědí formu). Olivera jsem poté ukecal, aby se s Thanielem spojil. Návrat obnoveného ducha by totiž mohl zvrátit kletbu a přivést okolní krajině opět klid a mír, ale jak se ukázalo, znovusjednocení nestačí, bude potřeba zabít i původce kletby, tedy Ketherica Thorma.

Poslední událostí před návštěvou Moonrise Tower byla návštěva Seluniny kněžky Isobel, která udržovala magický štít nad táborem Harfeníků. Časem se ukázalo, že Isobel si Last Light Inn zvolila za své útočiště už dávno. Teprve časem jí objevila Jaheira, která zde založila základnu Harfeníků. Už při prvním letmém setkání jsem nabyl podezření, že by Isobel mohla být zemřelou dcerou Ketherica Thorma. Důvodem byl fakt, že se jí Ketheric Thorm pokusil přímo před námi prostřednictvím Marcuse unést. Zprvu jsem si myslel, že to souvisí jen s prolomením ochrany tábora, ale po návštěvě mauzolea jsem se ujistil, že by to opravdu mohla být "ta" Isobel a Marcus jí měl za úkol dopravit zpět "domů" a hlavně živou. Nyní jsem byl silnější a lépe připraven, takže jsem Marcuse poslal k zemi v druhém kole a tím jsem celý tábor zachránil.

Teď mě napadá, já jsem nikde nezmínil, že při plnění úkolu se srdcem Karlach jsem si v kovárně Dammona pokecal s krávami, přičemž z jedné z nich jménem Strange Ox se vybklubal měňavec, kterého jsme zabili. Pokud si dobře vzpomínám, tak Yuyana zmiňovala, že s touhle potvorou souvisí bug v pokračování úkolu s Karlach. Tím se to asi vyřešilo.

Moonrise Tower

Přemýšlel jsem, jakým způsobem by bylo vhodné věž infiltrovat, ale jelikož jsem nechtěl využívat svých ilithidích schopností, tak jsem stráži u dveří sdělil, že jsem je přišel zabít . Strhl se krátký boj, ale to už jsem měl v družině Galea, který se začal pomalu rozcvičovat. Na kultistech Absolute je blbé hlavně to, že umí vyvolat speciální mlhu, ze které nejde střílet a ještě postavy zpomaluje a dost citelně zraňuje. Dostat se vem tak může být obtížné a trvá to klidně i dvě kola.

Uvnitř přízemí byla další skupinka strážců a hlídací koule, které v případě ohrožení přivolávají posily, což se rovná nové vlně nepřátel. Koule jsem tedy vyřídil první a pak se mi povedlo stráže vylákat samostatně po třech skupinkách. Všichni krom mě se seřadili před bránou, já zahájil boj, utekl jsem k ostatním a bránu zavřel. Tím jsem se vyhnul útoku z dálky a jakmile byla stráž hned za bránou, tak jsem otevřel a všichni jsme se na ní vrhli. Stráž se tak nezmohla na pořádný boj. Další boje už jsme absolvovali přímo, protože vyjma centrální místnosti už nikde nehrozila přesila.

V jedné z místností přízemí jsme narazili na Araj Oblodru, která se sháněla po Astarionovi. Je to opět podivínka, protože od Astariona požadovala, aby jí kousl, neboť si chce na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je. Astarionovi se to moc nelíbilo, Araj je zkažená drowka a její krev na tom bude určitě stejně, ale nechal jsem ho, ať se rozhodne sám. Astarion se nakonec zakousl a já dostal za odměnu lektvar +2 body do síly permanentně, což mi rázem přihrálo sílu 18. Krom toho chtěla Araj vzorek krve True Soul, tak jsem jí poskytl svůj, za což jsem získal jiný lektvar, ale už si nevzpomínám, k čemu je dobrý - mám pocit, že vylepšuje nějaké skill checky.

Jelikož jsem tušil, že centrální místnost bude klíčová pro celý úkol s věží, tak jsme se nejprve vydali do spodního patra, kde je vězení. Sem se dá dostat i tak, že se pokusíte projít přes most na cestu do Baldurovy brány - armáda Absolute vás zajme a uvězní. V celách jsem našel hledaného gnóma Wulbrena v doprovodu dvou dalších gnómů a pár ztracených tieflingů z hájku. Nijak jsem se nerozpakoval a začal jsem nemilosrdně likvidovat strážce aniž bych jim dal šanci na přípravu. Prostě jsem k nim přišel a zaútočil. Takto jsem se dostal až ven do přístavu, abych si vyčistil případnou únikovou cestu. Nakonec jsem sejmul i hlavní žalářnici, což bylo trošku omylem, protože jsem jí nejprve ukecal, ale pak mě přistihla při kradení . Z vězení se dá dostat do doupěte ilithidů, ale to jsem v tuhle chvíli ještě netušil. Dobře ukrytou lodí se pak dá pro změnu dostat do tábora Harfeníků. Gnómové a tieflingové utekli, čímž se mi odškrtly příslušné úkoly. Vrtalo mi akorát hlavou, kde by mohli být hrabě Ravengard a Zevlor, protože ti ve vězení chyběli.

Nakonec tedy nadešla chvilka podívat se, co je v centrální místnosti přízemí. Do sálu se dá vstoupit ze tří směrů a dokonce se sem dá podívat i ze shora. Toho jsem využil při prvním pokusu o boj, protože v sále se nachází Ketheric Thorm, který na mě ihned poštval stráže, zatímco sám odešel. Boj to byl docela nepříjemný, protože jsme čelili celkem tuhé přesile. Stráže opět používají zraňující mlhu a navíc je mezi nimi kouzelník, co umí vyvolat singularitu, která postavy v okolí stahuje do jednoho bodu - samozřejmě ideálně právě do té mlhy, takže z ní pak není v podstatě úniku. Zkusil jsem opět dveřovou taktiku, ale jeden ze zealotů ty dveře nakonec doslova vyrazil, takže jsem neměl co zavírat.

Dost to drhlo, a když už to vypadalo jako konečná, tak jsem vyzkoušel lektvary na znásobení počtu tahů a hned jsem si vynadal, že jsem to neudělal hned. V boji jsem měl nasazenou krom Karlach i Laezel, takže každá by bývala mohla útočit až 4x za kolo, což by ten nepoměr v boji hodně rychle zvrátilo. A do toho samozřejmě i já sám. No, alespoň je to dobrý poznatek pro příště.

V patře věže nás čekalo už jen několik jednoduchých soubojů. Krom toho jsme tu objevily pár informací a pokoj Balthazara, kde měl tento nekromant schovanou svou speciální laboratoř. V ní vyráběl z víl lampy proti temnotě. Očarovávací kruh jsem nechal Galea zničit, za což dostal od Mystry požehnání. Balthazar totiž experimentoval s netherilskou magií, což Gale ihned poznal, a sám odmítl jakkoliv experimentovat (Galea by asi šlo ukecat, aby lampu vyrobil, sám totiž na tu možnost upozorní). Mě to bylo naštěstí proti srsti a pak vím, že to byla právě netherilská magie, která dostala Galea do problémů.

Na vrcholku věže jsme narazili na další potvory a samotného Ketherica. Nicméně návštěvnice ze sna mě varovala, že Ketheric je nyní nezranitelný, musíme prý nejprve najít zdroj jeho nesmrtelnosti. No, ten už přeci známe, je to Nightsong. Následovala proto otočka a cesta do Gauntlet of Shar. Tedy s drobnou vsuvkou v podobě hnízda ilithidů pod Moonrise Tower. Nechal jsem se zlákat obsahem jedné pukliny ve zdi a za chvilku jsme se ocitli v západní části jejich doupěte. Krom jednoho boje tu nic nebylo, protože doupě je rozděleno na dvě části, přičemž do té klíčové se dá dostat až později v rámci příběhu.

[Yuyana]

Je to velmi dlouhý, a obdivuju, jak si všímáš věcí, který jsem poprvé vůbec nepobrala :-D. Jako to s Isobel, já nic nečetla, profrčela jsem nazkrz, přehlídla hromady dialogů :-D.

Taky ten boj pro Halsina, než jsem přestala vztekle nabíhat na smrt, to chvíli trvalo :-D. Na Halsinovu smrt, ne mojí, ale stejně.

Chudák Astarion s tou drowkou. Jsem zvědavá jaký důsledky to má, když ho přinutíš, aby jí kousnul. Já to nikdy nezkoušela, jednak nechci, a pak vlastně ani nemůžu, protože když ho romancuješ, tak dostaneš kopačky. A approval zpět na neutral. On jí opravdu, ale opravdu nechce kousnout.

[Elemir]

Nightsong

Nightsong je ve skutečnosti aasimarka Aylin, dcera bohyně Selune. Uvěznil jí tu Balthazar s pomocí netherilské magie a zároveň její uvěznění provázal s existencí Ketherica - dokud je Aylin vězněm, tak je Ketheric nezranitelný.

Celý příběh Aylin je vlastně mnohem komplikovanější a je propletený s vícero osobami. Začíná v době, kdy byli Ketheric a jeho rodina vyznavači bohyně Selune. Jejich panství přijela navštívit vyslankyně Selune, kterou byla právě Aylin. Aylin a Isobel, Kethericova dcera, se do sebe na první pohled zamilovali. Jenomže Ketheric byl vůči jejich vztahu skeptický, Isobel smrtelnice vs nesmrtelná Aylin. Navíc neměl Aylin příliš v lásce.

Isobel jednoho dne znenadání zemřela a Kethericův hněv padl na všechny kolem. Obrátil svou víru k bohyni Shar a pod jejím vlivem se začal povahově měnit. Shar mu propůjčila ohromnou moc a postavila ho do čela své armády. To je vlastně ta část okolo kletby, kterou jsem již popisoval. Kethericova zloba vůči Aylin, kterou ze smrti Isobel vinil, ho dovedla k tomu, že Aylin zajal a nechal uvěznit v chrámu Shar, kde posloužila jako test Dark Justiciářů. Zabitím Aylin potvrzovali svou připravenost. Aylin díky své nesmrtelnosti pokaždé ožila a celé to utrpení musela prožívat znovu a znovu.

Co tu ale nesedí, jsou drobnosti nalezené přímo v mauzoleu a pak v Moonrise Tower. V mauzoleu lze totiž najít stopy po uctívání boha Myrkula, stejně tak ve věži, kde je možné narazit přímo i na služebníky tohoto boha. No a poslední zvláštností je Kethericova zbroj, která opět nese symboly boha Myrkula.

Ketheric nezůstal věrný Shar. Když zjistil, že Shar mu dceru nevrátí, tak se obrátil na Myrkula a stal se jeho vyvoleným. Myrkul skutečně Isobel oživil, ale jakmile Isobel pochopila, že její otec propadl zlu, tak od něj utekla. Od smrti Isobel uplynulo dobrých 100 let a svět kolem ní se vlivem kletby změnil. Ketheric jí navíc pověděl, že její milovaná Aylin zemřela, takže jí nezbylo nic, z čeho by se mohla radovat. Našla si proto útočiště v Last Light Inn, kde ji později nalezla Jaheira a stali se z nich dobří přátelé.

Balthazar nás překvapil hned na vstupu do Shadowfellu, domény bohyně Shar. Zkusil jsem ho vyprovokovat k boji, ale nedal se. Jakmile jsme dorazili do blízkosti magického kruhu, ve kterém Balthazar Aylin držel, tak jsem družinu rozdělil a dolů jsem poslal jen Shadowheart. Ostatně je to její úkol . Shadowheart nahodila mirror a Balthazara vyprovokovala. Balthazar jí mirror ihned shodil, vykouzlil kostlivce a seslal nějaký hnus směrem k nám nahoru. Poté se uklidil na okraj plošiny.

Shadowheart opět nahodila mirror a nalákala část kostlivců na sebe. Gale mezitím zamířil kouzlem do míst s Balthazarem, kde bylo několik dalších kostlivců a pokropil je ledovou bouří. Balthazar si to nenechal líbit a poslal za námi Cloudkill. Karlach musela zůstat na místě, aby odrážela kostlivce, kteří za námi vyskočili, ale já a Gale jsme se z jedovaté mlhy stáhli dozadu. Bohužel to Karlach od Balthazara schytala znovu a šla k zemi. Shadowheart mezi tím použila plošnou zraňující ochranu a začala se mezi kostlivci procházet, čímž jim způsobovala další zranění a ty načaté tím rovnou zabíjela. Do toho sem tam obnovila mirror, doplnila zdraví, nebo seslala útočné kouzlo. Ze shora jí sekundoval Gale. Jakmile bylo bojiště dostatečně pročištěné, tak jsem se odvážil seskočit já sám a pustil jsem se do dorážky Balthazara. Po boji jsme si šli promluvit s Aylin.

V souladu se zkouškami jsem čekal, že Shadowheart ani na chvilku nezaváhá a Aylin zabije. Stát se Dark Justiciářem byl přeci její sen a nyní ho měla na dosah ruky. Přesto jsem si všiml, že váhá. Váhala už při vstupu do Shadowfellu a nyní si taky nebyla příliš jistá. Nicméně jsem se rozhodl nezasahovat a zůstal jsem zticha. Aylin a Shadowheart chvilku diskutovaly a bylo vidět, že pochybnosti Shadowheart dál rostou. Částečně v tom hrál roli náš blízký vztah, ale zlomem se asi stala až zmínka o tom, že Aylin ví o jejím strachu z vlků (to přeci nemohla vědět, a pokud ano, tak jak?). Poté o sobě dala vědět Shar a zhmotnila Shadowheart v ruce kopí. Jenomže Shadowheart kopí vzala a odhodila ho na okraj plošiny, odkud přepadlo do propasti. Zkrátka odmítla Aylin zabít a Aylin se opět stala svobodnou a vydala se k Moonrise Tower za Kethericem, aby si s ním vyřídila účty.

Ten samý krok čekal i nás. V přízemí věže jsme potkali Harfeníky a žoldáky Ohnivé pěsti, kteří to tu společně pročistili. Zřejmě nám měli předčistit cestu, kterou jsme si ovšem už dříve vyčistili sami. Zmizeli i místní obchodníci a Araj Oblodra. Přidala se k nám Jaheira a společně jsme vyrazili. Ketheric byl stále na střeše Moonrise Tower, ale nyní jsme ho zastihli v rozhovoru s Aylin. Ihned poté došlo k boji, ale jakmile měl Ketheric jen polovinu zdraví, tak si přivolal ilithidí pomoc v podobě chapadel staršího mozku. Mozek Aylin lapil a odteleportoval pryč. Na to zmizel i samotný Ketheric.

Jaheira se od nás odpojila a zůstala stát u jedné z věžiček, odkud se předtím vynořilo chapadlo. Nyní to byl vstup do doupěte ilithidů, kam jsme se už museli vydat sami. Jde o bojovou zónu, kterou navíc nejde opustit dříve jak po finálním bossfightu. V jedné části jsme osvobodili Zevlora a pár žoldáků. Všichni byli umístěni v boxech přeměny a pár boxů už obsahovalo vytvořené ilithidy. Osvobození probíhalo tak, že jsme propustili všechny a ilithidy jsme museli zabít. Byl to další nepříjemný souboj, kde jsme hráli jen třetí housle, protože oproti Zevlorovi a žoldákům jsme vypadali jako žabaři .

V jednom separátním boxu pak ležel démon, kterého po nás požadovala osvobodit Mizora. K našemu překvapení byla tím lapeným démonem právě Mizora . Dobrá osvobodil jsem jí a ona na oplátku slíbila dodržet slib, akorát musíme vydržet půl roku, než uplyne výpovědní lhůta . No, i tak bude mít Wyll asi radost.

Soubojů bylo v hnízdě více, jeden s podřadnými kultisty a další pak třeba s nemrtvými, kde jsem uplatnil podobnou taktiku jako při boji s Balthazarem. Ve východní části nás ale čekala výzva největší. Naštěstí je tu bod obnovy, kde si lze doplnit HP i bez spánku. Sjeli jsme výtahem níže a čekalo nás další překvapení. Tedy až po levelupu na level 10.

Jenom na okraj, v doupěti ilithidů stojí za zmínku třeba překladač naložených mozků nebo speciální 3D puzzle, ale to jsou věci, které nemají vliv na děj, tak se o nich nebudu více rozepisovat. Takových věcí je ve hře totiž mnoho.

Ketherica jsme našli ve společnosti lorda Gortashe, vlivného politika z Baldurovy brány, a slizké Orin, která bude původem zřejmě Yuan-ti. Najednou se mi rozsvítilo, protože tohle je ta trojice, která se mi zjevila ve chvíli, kdy si mě vybral Shadowheartin artefakt. Tahle trojice jsou vyvolení boha Myrkula, Bana a Bhaala. Společně pak s pomocí netherilské magie ovládají starší mozek, který představuje bohyni Absolute. A je to, záhada vyřešena a popravdě, tohle jsem nečekal. Ketheric, Gortash a Orin se s pomocí Absolut chystají ovládnout Mečové pobřeží - s pomocí Absolut ovládají armádu věrných poskoků, tedy krom jiného těch, co jsou nakaženi parazitem. Čtvrtou postavou na scéně byl uvězněný hrabě Ravengard, Wyllův otec, kterého trojice nechala také nakazit, aby skrze něj mohla ovládat Ohnivou pěst.

Gortash a Orin zmizeli, takže nám zůstal jen Ketheric a dvě skupinky jeho poskoků v čele s ilithidem. O ty se postaral hlavně Gale. Karlach se poté vydala za Aylin, kterou Ketheric opět uvěznil a tím si zajistil imunitu na zranění. Jakmile byla volná, tak jsme se do Ketherica pustili naplno. Souboj to byl celkem pohodový, byť se na mě Ketheric snažil házet nějaký instakillový hnus a Karlach to trošku odskákala, protože se vydala chránit Aylin, která na Ketherica zaútočila přímo. Jenomže Ketheric nepadl hned, místo toho skočil do propasti a ven vylezl Myrkulův apoštol (takový hodně přerostlý kostlivec s více jak 200 HP). Už už se o mě pokoušely mdloby, ale nakonec se ukázalo, že štěstí je na naší straně a apoštol během tří kol padl.

Ketheric tedy definitvně zemřel a z jeho zbroje jsem vyjmul netherilský drahokam, který je jedním ze tří drahokamů, které ovládají speciální korunu, kterou je starší mozek svázán s vůlí trojice vyvolených. Teď už ho ovládat nebudou, ale abych mozek dokázal definitivně zastavit, tak budu potřebovat všechny tři drahokamy!

Po zabití Ketherica, tedy vlastně už po osvobození Aylin, se výrazně posunula moje romance se Shadowheart. Jenomže Shadowheart krom toho trápí to, co slyšela od Aylin a tak dojde ještě na jeden rozhovor, kde Aylin Shadowheart odkryje mnohem více ze sna s vlkem (Aylin se přesune společně s Isobel do tábora). Oním vlkem byl totiž její otec, který jí chtěl otestovat, tak jak je u Selunitů zvykem. Služebnice Shar jí tedy nepřišli zachránit, ale unést a využili toho, že byla Shadowheart ještě malá a snadno manipulovatelná. Aylin jí pověděla, že její rodiče pořád žijí, ale jsou vězněni bohyní Shar. Samozřejmě to bude někde v Baldurově bráně.

Sdílný byl i Wyll, na což mě navedla předtím Mizora. Mám se prý zeptat, jak se skutečně poznali. Za vším stál dračí kult, který chtěl vyvolat dračí bohyni Tiamat, což by ohrozilo celé Mečové pobřeží. Wyllův otec vyrazil do boje, ale ani Wyll nechtěl zůstat pozadu, byť mu bylo teprve 16 let. Vyslyšel neznámý hlas a dorazil na pahorek, kde kultisté právě začali s vyvoláváním. Už se objevila první hlava Tiamat, když se Wyll rozhodl, že stvrdí pakt klidně s peklem, jen když zachrání Baldurovu bránu. Vyslyšela ho Mizora, které to přišlo náramně vhod, protože Tiamat a Mizořina šéfka Zariel měli nevyřízené účty (bývalá vs současná vládkyně Avernu). Mizora tedy pomohla. Jenomže když se Wyll vrátil, tak jeho otec neměl pro tento čin pochopení a Wylla vyhnal.

Eh, málem bych zapomněl, Gale měl původně v ilithidím doupěti zemřít, ale jelikož Absolut stejně unikl, tak nebylo co pozřít, za což jsem vlastně rád, protože jsem nechtěl o Galea přijít. Navíc jsme bohatší o Jaheiru, která se k nám přidala.

No, a to je vše, co se týká Act II. Pořešil jsem ještě akorát úkol s tieflingem Rolanem a uzavřel jsem veškeré otevřené věci v táboře (např. Arabellu), protože přestupem do Act III se předchozí oblasti znepřístupní a tábor se pročistí (zůstane jen Isobel s Aylin, které ale nejsou najmutelné).

[Elemir]

Já jedu docela pomalu, co jsem koukal, tak za 110 hodin už to mají lidé běžně dohrané. Je to právě tím, že se v některých věcech hrabu více a víc pozoruju okolí. Mě vlastně docela zajímá, jak moc známých věcí najdu, takže si asi podvědomě všímám vícero detailů.

Bohužel se také ukazuje, že jsem v dřívějších hrách u některých věcí nedával moc dobrý pozor, jako je třeba trojice Myrkul, Bane, Bhaal nebo dějiny Netherilu. Hra se snaží hodně věcí vysvětlovat, ale toho čtení už je přeci jen moc.

Po Araj nezůstalo ani stopy, tak jsem sám zvědavý. Původně jsem si říkal, že to jen zkusím, ale když mi hra umožnila nechat rozhodnutí na Astarionovi, tak jsem si řekl, že to nechám a uvidím. Lektvar byl fajn, ale určitě to bude mít nějakou dohru . Araj měla poměrně zajímavé rysy v obličeji, v jednu chvilku mě napadlo, že by to mohl být taky upír.

[Yuyana]

Já mám všechny knížky a lístky v truhle. Je jich přes tisíc. Občas přečtu nějaký nový co lootnu. Hra to ale krapet přehání a je velmi špatná v označování podstatnejch knížek. Myslim ty, co třeba dávaj nějaký recepty a bonusy a tak.

Araj potkáš v BG, četla jsem o tom. Osobně jí zabíjim na fleku, takže pro mě nic. Astarion řekl ne, takže to beru tak, že byl rozhodnutej až až. Cokoliv dalšího bere jako manipulaci z mojí strany. Hra je samozřejmě trochu jiná, když máš s postavou romanci, ale i když nemám, tak se na Araj oboříme, co si to dovoluje, a vykucháme jí.

[Elemir]

Na cestě do Baldurovy brány

Opuštěním Shadowlands končí druhý akt a začíná nová fáze příběhu, nicméně mezi tím proběhne ještě jedna klíčová událost, která osvětlí pár předchozích bodů a dodá družině nový směr a nové pochybnosti, proto jsem se rozhodl tuhle pasáž vyjmout a popsat zvlášť.

Odchodem ze Shadowlands se spustí animace, ve které duch země začne Shadowlands oživovat a my zaliti sluncem a za zpěvu ptáčků odcházíme vstříc ruchu velkoměsta . Nicméně družina se zastaví na místě zvaném Wyrm's Crossing a to hned ve svém nočním táboře v ruinách místní věže. Podstatné je totiž to, co se stane v noci během spánku. Jinak tábor lehce prořídl od civilistů, i když Aylin s Isobel s námi asi ještě nějakou chvilku zůstanou.

Samotnému příchodu do tábora předchází animace, ve které lord Gortash rozjímá nad nadcházející inaugurací, když do místnosti vběhne seržantka Ohnivé pěsti a sdělí mu, že ve městě propukla panika, protože okolí postihlo zemětřesení. Sice malé, ale nebylo v poslední době jediné, takže lidi dostatečně vystrašilo. Gortash nebyl moc rád, nehodlá si dnešní oslavu nijak kazit a vystrašení lidé jsou to, co rozhodně nepotřebuje, takže sežantku okřikl, že pořádek je starostí Ohnivé pěsti. V tu chvíli se sežantka naštvala a v další animaci už se objevila ve své skutečné podobě - byla to jeho společnice Orin, vyvolená Bhaala.

Gortash a Orin tak konečně získali kontrolu nad Ohnivou pěstí a kdo vládne milici, ten ovládá město! Už jen stačí, aby Absolut převzala plnou kontrolu nad hrabětem Ravengardem, skutečným vůdcem milice a oslabené město se pak jen stěží ubrání jejich armádě. Času tedy nemáme nazbyt.

V táboře nebylo nutné s jednotlivými postavami promlouvat, co jsem potřeboval, to mi řekli předchozí noci před odchodem ze Shadowlands, takže jsem se uložil k spánku, ale probudila mě noční můra v podobě Absolute. Čas proměny je tady!

Návštěvnice v astrální sféře se dostala pod útok a její ochranná kouzla zeslábla. Otevřela nám proto portál, kterým se jí máme vydat na pomoc. Jenomže z portálu vylezlo pár odolnějších githyanki, kteří mi začali v cestě bránit. Měl jsem na to jen pár kol a poprvé jsem to projel a stal se ilithidem, což je game over. Podruhé jsem na nic nečekal a sám jsem se urychleně vydal k portálu. Githyanki mi mezitím stihli překvapenou družinu dost pohmoždit a hned za portálem jsme museli bojovat znovu, takže to nebylo úplně veselé. Ale pak nastala chvilka, ve které jsme se stihli vzájemně doléčit a teprve pak jsme se vydali dál.

Něco bylo ovšem jinak, protože na naší straně bojovali devoueři (chodící mozečky). Všichni githyanki se slezli ke skulptuře lebky, ve které narušili ochranné pole. Cíl jejich útoku se totiž ukrýval uvnitř - byl to princ Orpheus, jediný syn Gith! Vida, tak on žije a celou dobu jsme ho měli nablízku. Nejobávanější rival současné Vlaakith, dědic, který může změnit chod dějin císařství Gith. Jenomže tohle nejsou stoupenci Vlaakith, zřejmě jde o rebely, kteří se rozhodli svého prince zachránit.

A proč zachránit? Princ je tu přikovaný magickými řetězy a naše návštěvnice využívá jeho sílu jako štít před ilithidy. No návštěvnice ... Když jsme dorazili do blízkosti prince, tak jsme narazili na další skupinku githyanki a ilithida jménem Emperor. Trochu jsem to tušil, byla to jedna z možností, nad kterou jsem už dříve uvažoval. Požádal nás o pomoc.

Nejprve jsem si však Emperora proklepl, abych měl jistotu, že je to opravdu naše návštěvnice a naší pomoc si zaslouží. Heh, zaslouží, ono nám nic jiného nezbylo, protože Orpheus a jeho banda nevypadají, že by si pomoc zasloužili. Pro Orphea jsme jen další ilithidi, jak nám po boji Emperor sdělil a pohled na prince byl více než výmluvný . Nicméně boj to nebyl naštěstí tak tuhý, jak to na první pohled vypadalo, protože jakmile padl poslední githyanki, tak Emperor prince obklopil ochranným polem a tím boj definitivně skončil. Prince vlastně ani napadnout nešlo, ale trochu jsem čekal nějakou zradu v podobě dvoufázového boje, tak jsem se preventivně připravil.

Emperor mi pověděl skutečný příběh, jak se tohle celé semlelo. Kdysi opravdu býval obyčejným občanem města, ale jednou se rozhodl vykrást Moonrise Tower a k jeho překvapení ho načapali ilithidi! Nikdo neměl tušení, že se jejich hnízdo nachází zrovna pod věží, a že Ketheric už spřádá plán vzniku bohyně Absolute. Ilithidi ho proměnili a nějakou dobu sloužil staršímu mozku. Podařilo se mu však z jeho moci vymanit a utekl zpět do města, kde se pak schovával a dal se na dráhu lovce zločinců. Jejich mozky se poté živil. Získal navíc mocnou spojenkyni, hraběnku Stelmane, vůdkyni největší žoldácké skupiny v okolí, Knights of the Shield. A tady i získal svou přezdívku Emperor. Bohužel, lord Gortash jeho identitu odhalil a předhodil ho zpět staršímu mozku.

Emperor opět utekl a náhodou narazil na artefakt s kapesní sférou. V ní objevil uvězněného prince Orphea, který fungoval jako přirozený štít před magií ilithidů. Díky tomu získal Emperor dokonalé krytí, protože tady ho starší mozek najít nemohl. Na druhou stranu musel čas od času odolávat útokům zbouřenců, kteří se snažili svého prince osvobodit. No a Orpheus je důvod, proč po artefaktu prahne i Vlaakith a proč po nás chtěla Emperora předtím zabít - Emperor totiž ve svém zájmu uvězněného Orphea chrání, jakmile bychom ho zabili, tak by Vlaakith už nic nestálo v cestě. I když je to poněkud zvláštní, vždyť by mohla do kapesní sféry poslat celou armádu, pro kterou by to pak byla hračka .

Krom toho jsem se dozvěděl, že Emperor brání naší proměně čistě z praktických důvodů. On sám uznává ilithidí rasu jako nadřazenou, ale pro náš úkol je mnohem vhodnější zůstat navenek lidmi. Až tohle skončí, tak bychom prý měli svůj ilithidí osud přijmout, protože už vlastně ilithidy jsme. Odmítl jsem posílení svého parazita, které mi Emperor nabídl, ale tak snadno se nevzdal. Předal mi alespoň speciálního parazita, kterého mohu v případě, že bych změnil názor, sám použít. Naším cílem je nyní odstranění Gortashe a Orin, abychom mohli získat kontrolu nad Absolute.

Část s parazitem dost těžce nesla Shadowheart, která se cítila bohyní Shar podvedena. Kdyby prý tušila, že Shar prahne po artefaktu s ilithidem, tak by se do tohoto úkolu nehrnula. Je samozřejmě otázkou, co tím Shar sledovala. Když jsme se pak ráno probudili, tak jsem si všiml, že Shadowheart má bílé vlasy. Později mi na to odpověděla, že se rozhodla přijmout svůj původní osud, tedy osud stoupenkyně Selune. Jako proč ne, vždyť přesně v tohle jsem doufal . Byť s těmi bílými vlasy vypadá Shadowheart trošku divně, ale raději jsem jí novou barvu vlasů pochválil .

Další zajímavý rozhovor jsem absolvoval s Laezel, která si ráda vyslechla, co mi Emperor pověděl. Odpověděla mi, že to s Orpheem je pravda jen z poloviny. Emperor mě varoval, že osvobození prince by vedlo k boji a jakmile by princ zemřel, tak bychom ztratili před Absolut ochranu. Princovu sílu nejde ani nijak absorbovat, prostě by po jeho smrti definitivně zmizela. Nicméně Laezel si myslí, že bychom prince zachránit měli, ale nejprve bychom se měli setkat s Vossem a vyslechnout si jeho návrh.

Teprve nyní bylo možné tábor opustit a vydat se k branám města. Těžko nyní soudit, co si o tom všem myslet. Ve skutečnosti jsme jen pěšáci, na jejichž dalším osudu vlastně vůbec nezáleží, jen když splníme svůj úkol ...

[Elemir]

Knížky jsem hodně dlouho pročítal celé, ale od poslední části v Shadowlands už to jen prolítávám a čtu to jedině tehdy, pokud se mi zdá, že je to nějak důležité. Hodně věcí z knížek a dopisů jen dokresluje určité události a to se dá dovtípit i z dialogů. Sem tam kouknu ještě do deníku. Je toho fakt moc a už spíš vyhlížím konec.

[Yuyana]

Jsem ráda, že jsi jí ty vlasy pochválil, tak je to správně :-D. Chudák malá. Vypadá trošku zvláštně, s tim tmavym obočim. navíc bílá/stříbrná je teď v týmu asi nejpopulárnější barva. Astarion je teda samozřejmě názoru, že nejlepší vlasy v partě má on... taky jsem mu neřekla, že vypadá jako moje babička... pravda, ta možnost ve hře ani neni.

Mimochodem... konec? V týhle hře? Vážně?

Já se teď pokoušim najít funkční způsob použití druidskejch zvířecích forem, protože jejich útoky nejsou zbraně. Ale nejsou to ani neozbrojený útoky. Žádný vybavení se nepočítá. Je to vopruz. Jsem chtěla vzít míšu na nějaký questy, a on... jako je použitelnej a vydrží všechno, ale taky před nim zdrhaj všichni vesničani a má hromadu problémů. Začala jsem ve městě používat pantera a nechávat ho neviditelnýho, aby byl připravenej k útoku, ale neplašil vidláky. Nikdo se nezamyslel nad druidem a jeho formama... a to máme v partě hned dva. Je to ostuda.

[Elemir]

Mě teď začalo deprimovat to množství postav v Rivingtonu. Beru to systematicky, přitom jen málo postav mi má vůbec co říct. Jediným zpestřením byl zatím boj se žoldáky místního šlechtice, co se mu do domu nastěhovali uprchlíci. Ten blbec žoldákům zaplatil a ti za to zaplatili svým životem. Co asi tak čekal? Ještě před chvilkou jsme si museli poradit s opravdovým nepřítelem .

Skrze studnu na západě jsme se dostali na pláž a z ní pak k lodi z Moonrise Tower - stráž na molu věže mi tehdy sdělila, že jsem loď zrovna minul a ejhle, teď jsem jí našel . Vylezla z ní banda hrdlořezů a na pláži se střetla s místní bandou hrdlořezů. Prý ať si zvolím stranu. Nezvolil jsem nic, co je mi ostatně do toho? Se slovy, že tu nemají pacifisty rádi, se do mě pustily oba tábory, což byla samozřejmě chyba ... jejich. Sundali jsme je všechny.

Těžko soudit, jestli nemám spíš loadnout a opravdu si vybrat. Zřejmě jsem se připletl do sporu pašeráků (místní vs nově příchozí) a možná je budu časem potřebovat? Eh, asi nebudu. Normálně je vylootím, přebytky rozprodám. Byla to jejich volba!

A pak jsem se setkal ještě s jednou zajímavostí. Dvojice občanů se mě dotazovala na velice podivné věci. Jeden byl místní kovář, druhý byl údajně těžce raněný a umírající lord. V obou případech šlo o Orin, která na sebe vzala podobu dotyčných, aby mě otestovala, tedy otestovala mé přesvědčení a zkusila zjistit, jak bych se za určitých okolností zachoval. Hledají nejspíš moje slabiny. Začínám mít tušení, že Gorash a Orin se mě pokusí časem usměrnit tak, že unesou někoho z družiny a postaví mě před volbu.

V Orin jsem se jinak spletl, hra mi nově prozradila, že jde o měňavce, nikoliv Yuan-ti. Samozřejmě velmi sadistického měňavce.

[Yuyana]

Pojďme se se podívat na moje poznatky ohledně featů, který fungujou na druidy. Testy nejsou kompletní, ale moje schopnost loadovat a loadovat je. Alespoň pro dnešek.

Jestli věc funguje nebo nefunguje v proměně je... silně neintuitivní a zbugovaný, protože se nad tim nikdo nezamyslel. Ale postupně.

Ability Improvement - samozřejmě funguje na staty, který se změnou formy neměněj, tedy inteligence, moudrost, charisma.
Actor - charisma, takže funkční.
Alert - funkční.
Athlete - doskoková vzdálenost se zvedá, ale zvýšení statů nemá ve formě efekt.
Charger - bez efektu.
Crosbow expert - bez efektu. Řekla bych logicky, ale jak si následně ukážeme, logika tu silný slovo nemá.
Defensive duelist - funkční.
Dual wielder - funkční. Ano, ano, váš medvěd dostává AC za zbraně, který nedrží v rukou, který nemá. Nefunguje na elementály, který maj vlastní zbraně.
Dungeon delver - pokud to dovedu posoudit tak funkční.
Durable - constitution samozřejmě nedává.
Elemental Adept - popravdě nevim, druidi maj elementární formy, ale moje testy byly zaměřený primárně na zvířata.
Great weapon master - bez efektu.
Heavily armoured - dává +1 STR kterej se přičítá k formám. Funkční.
Heavy armour master - funkční, +1 STR. A když řikám funkční, tak myslim buglý, protože to nemá přidávat, pokud má člověk 20+. A ono heleme:

 2023-10-21_1552_1.jpg (75.56 kB. 422x551 - prohlédnuto 319 krát.)

(Ignorujte, že má dva featy na levelu 3, testuju to s módem, co dává feat každej level, v rámci efektivity. Loady jsou na pěst.) Jestli funguje redukce damage nedokážu posoudit v žádný formě.
Lightly armoured - bez efektu.
Lucky - funkční.
Mage slayer - čert ví, testuju.
Magic initiate - bez efektu.
Martial adept - bez efektu. Nejde ani dát do spellbaru. Riposte možná? zatím netestováno.
Medium armour master - bez efektu.
Mobile - funkční.
Moderately armoured - bez efektu.
Performer - funkční.
Polearm master - bez efektu.
Resilient - funkční a staty se zachovávaj po proměně.
Ritual caster - bez efektu.
Savage attacker - pouze pro elementály (maj zbraně)
Sentinel - bez efektu ?
Sharpshooter - bez efektu.
Shield master - funkční.
Skilled - funkční.
Spell sniper - bez efektu.
Tavern Brawler - 50% funkční. Nevidim zvýšení damage, ale můj "zasáhni Shadowheart" test prokázal zvýšení šance na zásah z 35% na 60%.
Tough - bez efektu.
War caster - hádám že na udržení buffů, který na sebe sešlete před proměnou funkční.
Weapon master - bonus ke statu se nepřičítá k formám, bonusy do zbraní asi pro elementály se zbraněma, pro zvířata ne.

Zjednodušeně řečeno, staty, který... abych tak blbě řekla, "dávaj obrázek" se přenášej do zvířecích forem.
Takže

 AI.png (45.68 kB. 251x153 - prohlédnuto 370 krát.)

nedělá nic, ale

 CF.png (17.01 kB. 168x115 - prohlédnuto 384 krát.)

dává bonus.

+ stat od ježibaby a + str od Araj by se měly normálně přičítat.

[Yuyana]

Osobně jsem si nikdy nezkoušela vybrat, ale teď naposled jsem mluvila s jednou tou mrtvou, a ona je harper v utajení. Tak to mě tak nějak mrzelo.

Co se týče Orin, máš pravdu. Jinak je u ní zajímavý, že lidi, který jsou ona v přestrojení, jsou náhodný. Samozřejmě z nějakýho výběru, nemůže bejt kdokoliv, ale když to hraješ podruhý, tak se nemůžeš spolehnout na předchozí zkušenost.

A ano, to město je přelidněný a přetěžující. Proto ho vždycky nenávidim a mám naopak ráda pustiny, kde když narazíš na člověka, tak to má smysl. Zlatej Gothic, kde lidi co nemaj co říct alespoň nemaj jména.