NightsongNightsong je ve skutečnosti aasimarka Aylin, dcera bohyně Selune. Uvěznil jí tu Balthazar s pomocí netherilské magie a zároveň její uvěznění provázal s existencí Ketherica - dokud je Aylin vězněm, tak je Ketheric nezranitelný.
Celý příběh Aylin je vlastně mnohem komplikovanější a je propletený s vícero osobami. Začíná v době, kdy byli Ketheric a jeho rodina vyznavači bohyně Selune. Jejich panství přijela navštívit vyslankyně Selune, kterou byla právě Aylin. Aylin a Isobel, Kethericova dcera, se do sebe na první pohled zamilovali. Jenomže Ketheric byl vůči jejich vztahu skeptický, Isobel smrtelnice vs nesmrtelná Aylin. Navíc neměl Aylin příliš v lásce.
Isobel jednoho dne znenadání zemřela a Kethericův hněv padl na všechny kolem. Obrátil svou víru k bohyni Shar a pod jejím vlivem se začal povahově měnit. Shar mu propůjčila ohromnou moc a postavila ho do čela své armády. To je vlastně ta část okolo kletby, kterou jsem již popisoval. Kethericova zloba vůči Aylin, kterou ze smrti Isobel vinil, ho dovedla k tomu, že Aylin zajal a nechal uvěznit v chrámu Shar, kde posloužila jako test Dark Justiciářů. Zabitím Aylin potvrzovali svou připravenost. Aylin díky své nesmrtelnosti pokaždé ožila a celé to utrpení musela prožívat znovu a znovu.
Co tu ale nesedí, jsou drobnosti nalezené přímo v mauzoleu a pak v Moonrise Tower. V mauzoleu lze totiž najít stopy po uctívání boha Myrkula, stejně tak ve věži, kde je možné narazit přímo i na služebníky tohoto boha. No a poslední zvláštností je Kethericova zbroj, která opět nese symboly boha Myrkula.
Ketheric nezůstal věrný Shar. Když zjistil, že Shar mu dceru nevrátí, tak se obrátil na Myrkula a stal se jeho vyvoleným. Myrkul skutečně Isobel oživil, ale jakmile Isobel pochopila, že její otec propadl zlu, tak od něj utekla. Od smrti Isobel uplynulo dobrých 100 let a svět kolem ní se vlivem kletby změnil. Ketheric jí navíc pověděl, že její milovaná Aylin zemřela, takže jí nezbylo nic, z čeho by se mohla radovat. Našla si proto útočiště v Last Light Inn, kde ji později nalezla Jaheira a stali se z nich dobří přátelé.
Balthazar nás překvapil hned na vstupu do Shadowfellu, domény bohyně Shar. Zkusil jsem ho vyprovokovat k boji, ale nedal se. Jakmile jsme dorazili do blízkosti magického kruhu, ve kterém Balthazar Aylin držel, tak jsem družinu rozdělil a dolů jsem poslal jen Shadowheart. Ostatně je to její úkol

. Shadowheart nahodila mirror a Balthazara vyprovokovala. Balthazar jí mirror ihned shodil, vykouzlil kostlivce a seslal nějaký hnus směrem k nám nahoru. Poté se uklidil na okraj plošiny.
Shadowheart opět nahodila mirror a nalákala část kostlivců na sebe. Gale mezitím zamířil kouzlem do míst s Balthazarem, kde bylo několik dalších kostlivců a pokropil je ledovou bouří. Balthazar si to nenechal líbit a poslal za námi Cloudkill. Karlach musela zůstat na místě, aby odrážela kostlivce, kteří za námi vyskočili, ale já a Gale jsme se z jedovaté mlhy stáhli dozadu. Bohužel to Karlach od Balthazara schytala znovu a šla k zemi. Shadowheart mezi tím použila plošnou zraňující ochranu a začala se mezi kostlivci procházet, čímž jim způsobovala další zranění a ty načaté tím rovnou zabíjela. Do toho sem tam obnovila mirror, doplnila zdraví, nebo seslala útočné kouzlo. Ze shora jí sekundoval Gale. Jakmile bylo bojiště dostatečně pročištěné, tak jsem se odvážil seskočit já sám a pustil jsem se do dorážky Balthazara. Po boji jsme si šli promluvit s Aylin.
V souladu se zkouškami jsem čekal, že Shadowheart ani na chvilku nezaváhá a Aylin zabije. Stát se Dark Justiciářem byl přeci její sen a nyní ho měla na dosah ruky. Přesto jsem si všiml, že váhá. Váhala už při vstupu do Shadowfellu a nyní si taky nebyla příliš jistá. Nicméně jsem se rozhodl nezasahovat a zůstal jsem zticha. Aylin a Shadowheart chvilku diskutovaly a bylo vidět, že pochybnosti Shadowheart dál rostou. Částečně v tom hrál roli náš blízký vztah, ale zlomem se asi stala až zmínka o tom, že Aylin ví o jejím strachu z vlků (to přeci nemohla vědět, a pokud ano, tak jak?). Poté o sobě dala vědět Shar a zhmotnila Shadowheart v ruce kopí. Jenomže Shadowheart kopí vzala a odhodila ho na okraj plošiny, odkud přepadlo do propasti. Zkrátka odmítla Aylin zabít a Aylin se opět stala svobodnou a vydala se k Moonrise Tower za Kethericem, aby si s ním vyřídila účty.
Ten samý krok čekal i nás. V přízemí věže jsme potkali Harfeníky a žoldáky Ohnivé pěsti, kteří to tu společně pročistili. Zřejmě nám měli předčistit cestu, kterou jsme si ovšem už dříve vyčistili sami. Zmizeli i místní obchodníci a Araj Oblodra. Přidala se k nám Jaheira a společně jsme vyrazili. Ketheric byl stále na střeše Moonrise Tower, ale nyní jsme ho zastihli v rozhovoru s Aylin. Ihned poté došlo k boji, ale jakmile měl Ketheric jen polovinu zdraví, tak si přivolal ilithidí pomoc v podobě chapadel staršího mozku. Mozek Aylin lapil a odteleportoval pryč. Na to zmizel i samotný Ketheric.
Jaheira se od nás odpojila a zůstala stát u jedné z věžiček, odkud se předtím vynořilo chapadlo. Nyní to byl vstup do doupěte ilithidů, kam jsme se už museli vydat sami. Jde o bojovou zónu, kterou navíc nejde opustit dříve jak po finálním bossfightu. V jedné části jsme osvobodili Zevlora a pár žoldáků. Všichni byli umístěni v boxech přeměny a pár boxů už obsahovalo vytvořené ilithidy. Osvobození probíhalo tak, že jsme propustili všechny a ilithidy jsme museli zabít. Byl to další nepříjemný souboj, kde jsme hráli jen třetí housle, protože oproti Zevlorovi a žoldákům jsme vypadali jako žabaři

.
V jednom separátním boxu pak ležel démon, kterého po nás požadovala osvobodit Mizora. K našemu překvapení byla tím lapeným démonem právě Mizora

. Dobrá osvobodil jsem jí a ona na oplátku slíbila dodržet slib, akorát musíme vydržet půl roku, než uplyne výpovědní lhůta

. No, i tak bude mít Wyll asi radost.
Soubojů bylo v hnízdě více, jeden s podřadnými kultisty a další pak třeba s nemrtvými, kde jsem uplatnil podobnou taktiku jako při boji s Balthazarem. Ve východní části nás ale čekala výzva největší. Naštěstí je tu bod obnovy, kde si lze doplnit HP i bez spánku. Sjeli jsme výtahem níže a čekalo nás další překvapení. Tedy až po levelupu na level 10.
Jenom na okraj, v doupěti ilithidů stojí za zmínku třeba překladač naložených mozků nebo speciální 3D puzzle, ale to jsou věci, které nemají vliv na děj, tak se o nich nebudu více rozepisovat. Takových věcí je ve hře totiž mnoho.
Ketherica jsme našli ve společnosti lorda Gortashe, vlivného politika z Baldurovy brány, a slizké Orin, která bude původem zřejmě Yuan-ti. Najednou se mi rozsvítilo, protože tohle je ta trojice, která se mi zjevila ve chvíli, kdy si mě vybral Shadowheartin artefakt. Tahle trojice jsou vyvolení boha Myrkula, Bana a Bhaala. Společně pak s pomocí netherilské magie ovládají starší mozek, který představuje bohyni Absolute. A je to, záhada vyřešena a popravdě, tohle jsem nečekal. Ketheric, Gortash a Orin se s pomocí Absolut chystají ovládnout Mečové pobřeží - s pomocí Absolut ovládají armádu věrných poskoků, tedy krom jiného těch, co jsou nakaženi parazitem. Čtvrtou postavou na scéně byl uvězněný hrabě Ravengard, Wyllův otec, kterého trojice nechala také nakazit, aby skrze něj mohla ovládat Ohnivou pěst.
Gortash a Orin zmizeli, takže nám zůstal jen Ketheric a dvě skupinky jeho poskoků v čele s ilithidem. O ty se postaral hlavně Gale. Karlach se poté vydala za Aylin, kterou Ketheric opět uvěznil a tím si zajistil imunitu na zranění. Jakmile byla volná, tak jsme se do Ketherica pustili naplno. Souboj to byl celkem pohodový, byť se na mě Ketheric snažil házet nějaký instakillový hnus a Karlach to trošku odskákala, protože se vydala chránit Aylin, která na Ketherica zaútočila přímo. Jenomže Ketheric nepadl hned, místo toho skočil do propasti a ven vylezl Myrkulův apoštol (takový hodně přerostlý kostlivec s více jak 200 HP). Už už se o mě pokoušely mdloby, ale nakonec se ukázalo, že štěstí je na naší straně a apoštol během tří kol padl.
Ketheric tedy definitvně zemřel a z jeho zbroje jsem vyjmul netherilský drahokam, který je jedním ze tří drahokamů, které ovládají speciální korunu, kterou je starší mozek svázán s vůlí trojice vyvolených. Teď už ho ovládat nebudou, ale abych mozek dokázal definitivně zastavit, tak budu potřebovat všechny tři drahokamy!
Po zabití Ketherica, tedy vlastně už po osvobození Aylin, se výrazně posunula moje romance se Shadowheart. Jenomže Shadowheart krom toho trápí to, co slyšela od Aylin a tak dojde ještě na jeden rozhovor, kde Aylin Shadowheart odkryje mnohem více ze sna s vlkem (Aylin se přesune společně s Isobel do tábora). Oním vlkem byl totiž její otec, který jí chtěl otestovat, tak jak je u Selunitů zvykem. Služebnice Shar jí tedy nepřišli zachránit, ale unést a využili toho, že byla Shadowheart ještě malá a snadno manipulovatelná. Aylin jí pověděla, že její rodiče pořád žijí, ale jsou vězněni bohyní Shar. Samozřejmě to bude někde v Baldurově bráně.
Sdílný byl i Wyll, na což mě navedla předtím Mizora. Mám se prý zeptat, jak se skutečně poznali. Za vším stál dračí kult, který chtěl vyvolat dračí bohyni Tiamat, což by ohrozilo celé Mečové pobřeží. Wyllův otec vyrazil do boje, ale ani Wyll nechtěl zůstat pozadu, byť mu bylo teprve 16 let. Vyslyšel neznámý hlas a dorazil na pahorek, kde kultisté právě začali s vyvoláváním. Už se objevila první hlava Tiamat, když se Wyll rozhodl, že stvrdí pakt klidně s peklem, jen když zachrání Baldurovu bránu. Vyslyšela ho Mizora, které to přišlo náramně vhod, protože Tiamat a Mizořina šéfka Zariel měli nevyřízené účty (bývalá vs současná vládkyně Avernu). Mizora tedy pomohla. Jenomže když se Wyll vrátil, tak jeho otec neměl pro tento čin pochopení a Wylla vyhnal.
Eh, málem bych zapomněl, Gale měl původně v ilithidím doupěti zemřít, ale jelikož Absolut stejně unikl, tak nebylo co pozřít, za což jsem vlastně rád, protože jsem nechtěl o Galea přijít. Navíc jsme bohatší o Jaheiru, která se k nám přidala.
No, a to je vše, co se týká Act II. Pořešil jsem ještě akorát úkol s tieflingem Rolanem a uzavřel jsem veškeré otevřené věci v táboře (např. Arabellu), protože přestupem do Act III se předchozí oblasti znepřístupní a tábor se pročistí (zůstane jen Isobel s Aylin, které ale nejsou najmutelné).