Neděle, čas, řikám si, přeci jen zkusim z prdele i tu Dishonored 2. Občas má člověk takovou morbidní zvědavost. Opět, příběh kravina, záporáci stereotyp až na půdu, ale tak... bubu tolerantní. Corvo (už má dabéra a emoce, takže mu přiznám právo na jméno) nezavřel hubu celej tutorial a polovinu první mise. Fakt, celou dobu mlel, a to jsem mu několik monologů přerušila.. zapnutim jinýho monologu. Ten dabér zní... strašně. Jako Garrett byl dobrej, tam se to svym způsobem hodilo, navíc mluvil trochu jinak. Řikal jiný věci. Původní Garrett a tady Corvo nemaj mnoho společnýho. Navíc já jsem na hlasy citlivá, jak ho jednou přiřadim, je těžký se srovnat s tim že ho používá někdo jinej. Přeci jen, v reálu se to nestává :-D. Zvláštní nemoc, která způsobuje zvětšení rukou o 50% už jsem komentovala výš.
Ale zpět ke hře samotný. Po té, co mi konečně, KONEČNĚ dali ovládání, jsem deset minut zmateně pobíhala po místnosti a hledala, co mám dělat. Nakonec jsem našla návod a podle něj zjistila, že okna jdou otevřít :-D. No, Assassini neuměj otevírat ani dveře a v nový hře se člověk vždycky musí nejdřív rozkoukat. Navíc mě fakt nenapadlo, že toho chlapa, o kterym věděj, že je fakt schopnej a nebezpečnej, jen tak pohoděj nesvázanýho do místnosti, odkud se dá pohodlně odejít po římse. Čekala jsem spíš třeba tajnou chodbu, ukrytej klíč, nebo tak něco. Holt musim zapomenout na logiku. Všude kolem miliarda aktivovatelnejch objektů, který ale nemaj efekt. Jasně, poprvé je to zábavný, ale tahle hra je tim prošpikovaná.
Každopádně vidim zlepšení v tom, že už jde omračovat nepřátele i v boji. Je to furt komplikovaný a nesměj jít dva, ale lepší než doteď, menší frustrace, větší taktický možnosti. Furt to Thiefovi ani neolizuje kotník, ale plus. Nechápu, proč se zbavili kurzoru, co se měnil podle toho, jestli je cíl lootnutelnej, nebo jen zvednutelnej. Velká škoda, bylo to nápomocný. Naprosto nepřehledný symboly nad hlavou, ukazující, kdo mě vidí a jak moc, byly předělaný tak, aby byly jasně srozumitelný a přehledný (čtěte: okopírovali Thiefa). Akorát maj místo oka blesk. Aby to nebylo tak.. okatý. Echm. Pardon.
Corvo dupe jako stádo mastodontů v období páření. Pořád hledám, kdo je kolem, a on jsem to já. Na druhou stranu uznal, že neunese ty zlatý... kvádry. Ale tři běžný cihly si stejně strčil do batůžku. A umí klouzat nahoru do schodů! :-D To neumí ani čak noris. Fascinující je, že Corvo má nohy, když klouže po zemí nebo něco přeskakuje, ale ne když se podívám pod sebe. Víte, sledovat Garrettovo nohy při klouzání a skákání je moje velký hobby, zrovna včera jsem se klouzala po stole pět minut sem a tam, ale Garrett ty nohy má FURT. Kdykoliv se podíváte dolu, jsou tam. Nevim, jestli je to napadlo samotný, nebo jestli to bylo kopírování, protože i oni dospěli k tomu, že Garrettovo nohy jsou sexy... :-D. Napadá mě udělat hodnocení nohou postav za který jsem hrála :-D. Garrett ale vede, takže zbytečná práce.
Nepřátelé maj zajímavej sklon odcouvat ode mě a mávat mečem, zatim co jsou mimo dosah. Taky maj akutní potřebu mě oslovovat celym jménem. Asi abych nezapoměla, kdo jsem. Líbí se mi možnost si omráčenýho nepřítele rovnou hodit na rameno. Je to rychlejší než ho pak sbírat ze země. Navíc už se mi nestane, že mi spadne z útesu.
Oh, dojela jsem misi, a dostala tabulku s hodnocenim svýho stylu. Tady hrál někdo Thiefa...
Odehrála jsem první misi, viděla Outsidera, a závěrem můžu říct, že hra je graficky nepříjemná, nějakym zázračnym způsobem působí hůř než předchozí díl.
Jako bonus jsem vám vyfotila chlápka v bezvědomí v opravdu zvláštní pozici, podezřele humanoidního pečenýho králíka, kapitánku lodě, na kterou jsem se měla dostat, a Outsidera.