Můj mozek dospěl k závěru, že si chce zahrát nějakej stealth. To je poměkud zvláštní, protože můj mozek hraje stealth hry stylem "když neni nikdo při vědomí, jsem neviditelná". Jelikož Thief je příliš ohranej, nebo v případě starších dílů nekompatibilní/moc komplikovanej, rozhodla jsem se zkusit něco jinýho. Nedávno jsem viděla fanart postavy z Dishonored, tak si řikám, proč to nezkusit. A zkusila jsem.
Začátek by byl zklamání, kdybych od toho něco očekávala. Naštěstí jsem do toho šla s laťkou položenou proklatě nízko, takže jsem v klidu seděla na lodi a hrála schovávanou s děckem. Řikala jsem si, že to je asi forma tutorialu na stealth a že by nebylo dobrý odmítat a pak to neumět ovládat. Vzhledem k názvu hry jsem očekávala, že velmi brzo přijde nějakej podraz, a ono jo, už mám na krku vraždu vládkyně a táhnou mě do vězení. Samozřejmě jsem to nebyla... nebyl? já, byli to nějaký chlapi s magií. Co se otravně portujou kolem mě. Neni nic zábavnějšího, než když vám daj v tutorialu do ruky zbraně a řeknou "bojuj proti těmhle portujícím se chlapům". To člověka uplně naladí na hru.
Hlavní postava nemá dabing, nemá osobnost, nemá vlastně obličej, nemá nic. Myslim, že doba, kdy to bylo přípustný, je dávno pryč. Asi někdo chtěl, aby lidi dělali self inserty. Bohužel tohle já neumim. A nechápu. Potřebuju hlavní postavu, ke který mám nějakej vztah a zkrz kterou vzniká návaznost na děj. Proč by mě mělo zajímat, že se děje něco s nějakym abstraktnim chlápkem? Tohle projde v IWD, kde neni děj nijak vázanej na postavy. On definitivně neni já, nedělá věci co dělám já, nejmenuje se já... :-D Prostě mám problém.
Záporák... je velmi stereotypní záporák, chybí mu jen knírek, kterej by si mohl kroutit.
Postava má v levý ruce pistoli/kuši a v pravý meč. Kuši ovládáte pravym tlačítkem, meč levym. Asi nějaký cvičení na podporu spojů mezi hemisférama.
No, každopádně...
Ve vězení se mr. Nopersoalitymu nelíbí, zvlášť proto, že stereotypní záporák od něj chce přiznání k zabití tý vládkyně. Náš chlapec nic neřiká, protože nemá dabing, ani dialogový možnosti, je to takový divný. Ale nepodepíše. Možná neumí ani psát. Každopádně mu strážný donesou chleba s klíčem od cely a nechaj ho uprchnout.
V jedný ruce bouchačku, ve druhý meč, assassin, nějak jsem předpokládala, že nevadí, když zabiju nějaký lidi. On chlapec neni zrovna vybavenej k nezabíjení. Ta bouchačka přede mnou vyloženě nabádá k tomu že když se přede mnou mihne nepřítel, ustřelim mu hlavu. A pak zjistim, že to hra hlídá a trestá. WTF? Thief mrtvoly neřeší (i když je taky počítá), a to hlavní hrdina reálně zabíjení odmítá a je důkladně vybavenej k nonletálnímu likvidování nepřátel. No, můžu zkusit to nějak omezit, ale když ono je to tak zábavný. A praktický.
Stokama (fujky) se proplaveme na svobodu, a už na nás čekaj naši spojenci. Nejsou nijak zajímaví. Opravdu, vytvořit si v týhle hře nějakou vazbu na nějakou postavu bude dřina. Naštěstí jsem si po nákupu odešla zdřímnout. Probudim se, vstanu z postele, samozřejmě plně vyzbrojená, a... proč sakra vidim skrz podlahu nebe? Dospěla jsem k závěru, že je to nějakej sen, a vylezla ven, abych zjistila, že jsem v nějaký dimenzi, kde jaksi chybí podlaha. A zjevila se mi první a jediná zajímavá postava, kterou jsem zatim potkala, the outsider. Místní vpodstatěbožstvo. Sympaťák. Podepsal se mi na ruku a dal mi magický schopnosti a srdíčko. Minul Valentýna jen o tři dny. Řekl mi, ať sbírám runy, a že si za ně můžu koupit další kouzla. Taky chce, abych ho navštívila v jeho chrámu. Vidim to velmi romanticky.
No, a první skutečná mise. Hned jsem zastřelila pět lidí... Když oni se tam tak producírovali... To je jako Thief a aerical takedown. Vidim možnost a neodolám. Taky jsem našla nějaký runy a mluvila s šílenou (doslova) babiznou, která mi dala quest na otrávení hromady lidí. Ale hlavně že mi hra hodnotí tu střelbu. A ty tři lidi co jsem zabila protože jí klepali na dveře. Na ty jsem uplně zapoměla.