Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

Hodně jsem se zdráhal si deník k této hře založit, ale nakonec jsem usoudil, že pokud to neudělám, těžko budu moci k této legendární hře zaujmout nějaký smysluplnější postoj. Potíž je totiž v tom, že na počátku rozehrávky se za prvé událo několik věcí, které mi nedovolují si v současné době hraní užívat (únava z Might and Magic maratonu, nejistota s prací apod.) a na straně druhé jsem do hry vstoupil s očekáváním, že jsem právě rozehrál toliko opěvovanou legendu ... jenomže počáteční pocity jsou rozpačité.

Na úvod bych rád předešel případnému konfliktu se skalními příznivci Planescape Torment (PT), mějte prosím na paměti, že každý hráč může mít z globálního pohledu různě odlišný vkus a i když se v mnoha hrách shodneme, vždycky se nějaké zdánlivě nepochopitelné vyjímky najdou. PT má stále šanci, aby mě do své hry vtáhl a tuto šanci mu rozhodně nehodlám upřít. Pokud se mu to povede, bude to plus pro nás oba

Vlastně bych asi měl rovnou přiznat, že PT už jsem kdysi jednou rozehrál, ale dostal jsem se akorát tak z márnice. Nějak mě to už tenkrát neoslovilo. Naneštěstí jsem měl totiž za sebou Baldur's Gate, což je hra, která mě v mnohém silně ovlivnila a kterou dnes považuji za rozumný kompromis mezi ukecanými a akčněji pojatými RPG.

Od té doby už jsem se k PT nevrátil a mezi tím odehrál řadu následujících RPG až po současného Zaklínače 3, který je obecně považován z pohledu vypravečského za mistrovský kousek (co si o tom myslím já, si můžete přečíst v deníku věnovaném právě jemu ). A z této strany přichází další kámen úrazu - obává se, že moje současná zkušenost už mi neumožní kvalitu PT plně posoudit, anebo jinak, měl jsem ho odehrát mnohem dříve, dokud byla šance si ho plně užít.

Psaní deníku bude vzhledem k současnému dění asi na delší lokte, ale jinak už to asi nepůjde. Zítra bych rád shrnul dosavadní postup a zase o kousek pokročil. Představení postavy a spol. si proto ponechám právě až na zítřek.

[Milhaus]

Co může změnit charakter člověka?   

Hlavně tomu musíš dát čas a brát to tak, že tato hra je primárně o dialogách, a tedy je tomu třeba mít i vlastnosti (hlavně inteligenci). Co se týče hry samotné, jako rozvoje atd, tam to je takové trochu divné. Můžeš během hry kdykoliv povolání změnit, nejlepší je asi být ze začátku bojovníkem a pak mágem (tím se ti otevřou i nějaké dialogy s některými společníky). Nebo naopak se co nerychleji stát mágem, prokecat společníky a pak se zase stát bojovníkem. Ale nezáleží na tom moc. Podstatné je, aby tvá postava byla inteligetní, charismatická atd.

První část se pak odehrává ve městě, je poměrně dlouhá. Jenže po ukončení města hra víceméně teprve začíná a začneš se pohybovat mezi "sféry", což je obecně velmi zajímavý koncept zřejmě převzatý z budhismu.

Důležité je také vědět, že jsi nesmrtelný a nemůžeš umřít. To je dobré mít na paměti při hře a někdy se toho dá solidně využít. Nicméně Paní bolesti, pokud jí naštveš, tě zničit dokáže.

[Yuyana]

Elemire, já to za tebe když tak dopíšu :-D.

[Elemir]

Co může změnit charakter člověka? ... Shodou okolností jsem cestou do práce přemýšlel nad tím, že tahle hra nejspíše bude docela slušně operovat s přesvědčením, což je věc, která mi v pro mě známých AD&D hrách zatím přišla spíše jako okrajová. Držím se jako true neutral a docela rád bych jednou zkusil tenhle koncept dotáhnout se vším všudy.

Postavu jsem tak nějak naklikal z části z toho, co napovídaly popisky statistik a z části z toho, co jsem nejspíše porůznu pochytal za ta léta z diskuzí. Inteligenci a odolnost jsem zvednul na maximum a zbylé 3 body šly do moudrosti. Povolání mi to hodilo bojovníka, myslel jsem, že to vyplyne až ze stylu hraní, resp. jsem statistiky postavy ještě moc neprohlížel, vyjma jednoho levelování.

Márnice byla na úvod docela zajímavá, neboť jsem jí vzal asi podstatně pečlivěji, než-li tenkrát. Zabil jsem akorát tu zombii s klíčem a před ostatními utekl. Venku jsem pak zjistil, že se zpět do márnice půjde propašovat, nebo stačí prostě jen "zemřít" Tohle už jsem si tedy ujasnil. Vynechal jsem akorát jednoho ducha ženy, který se mi napoprvé neobjevil (mluvilo se o něm někde na horním patře). Nechal jsem to tedy tak, třeba to bude mít zajímavý důsledek.

V první části náměstí toho moc na první pohled nebylo ... eh, asi jsem naštval zloděje, protože po prvním rozhovoru už na mě pravidelně ve všech částech náměstí útočí. Rozhovor v hospodě se spalovači vynesl dva zajímavé úkoly - jedno škrcení nerozhodného nováčka a mauzoleum (tam jsem nyní). V jednom z domů je pak obelisk pro zápis jmen pohřbených, což se o pár hodin později při jednom úkolu hodilo - přát si vytesat lze nejspíše více jmen, ale jsem ve volbě opatrný.

Hlavním úkolem se zdá být dohnat spalovače, který moje "mrtvé" tělo do márnice přinesl a který nejspíše ví o mém původu více. Jak jsem chudinskými čtvrtěmi postupně procházel, někteří obyvatelé si na mě náznakovitě vzpomněli. Suma sumárum mi z toho vyšlo, že jsem za předchozího života musel být docela svině Zatím jsem onoho spalovače nedohnal, ale místo toho jsem zakempil v jedné uličce, kde proti sobě stáli dva gangy. Shodou okolností jsem bojem pořešil gang jedné ženštiny, čímž jsem dosal odměnu od druhého gangu, jenomže následný úkol to zase obrátil a jako neutrál bych měl druhého vůdce taky zabít (první byl za dobro, tenhle je za zlo). Nestačil jsem však na jeho suitu, takže jsem si to vydal právě do dříve zmíněného mauzolea.

Ostatně některé rozhovory jsou celkem zajímavé, jenomže je toho někdy až moc najednou a jak to hraní kouskuju, tak je mi to prd platné - máloco je více zapamatovatelné anebo jinak, máloco stojí za to si to pamatovat déle. Nejvíc mě z nějakých vedlejších postav zaujal "hnijící" prokletý. V tomhle mi právě chybí ten přístup z Baldur's Gate, kde si lze jít od rozhovorů odpočinout mimo město apod.

U boje mě překvapila akorát jedna věc, která tedy nesouvisí přímo s bojem, ale okrajově se ho dotýká - odpočinek. Zjistil jsem, že na mnoha místech prostě nemůžu odpočívat kvůli údajným nepřátelům. Naštěstí mám v jedné čtrti známého hospodského, kterému jsem pomohl s jedním otrapou, takže můžu přespávat u něj.

Vlastně jsem si vzpomněl ještě na jednu postavu, která se mi vryla do paměti. Okolo mauzolea chodila ženština s ohořelou rukou, která se před řadou let omylem dostala do Sigilu a po zkušenostech s portály se už bojí pokračovat v hledání cesty zpět.

V mauzoleu mám zatím 3/4 prvního patra, zasekl jsem se na velkých kostlivcích.

4Yuana: Klidně se přidej

[Yuyana]

Až budu v práci, dočtu si tvůj sloh a přidám kousek za sebe, teď zrovna hraju a nemám čas :-D.

Mám nainstalovaný Quinnovo fixpacky, vylepšení a nějaký vyhrabaný zrušený questy, takže mám hru mírně komfortnější a samozřejmě jsem si neodpustila a zapla jsem si v tunelech glabrezu :-D. Jsou brutálně silný, ale stojej za to. Taky mám nějakej patch na grafiku a světe div se, ono to funguje.

Jinak, zloděje jsi asi nenaštval, oni tak nějak útočej vždycky.

Edit: Ženská s ohořelou rukou je děsně důležitá, musíš dostat její zuby :-D.

[Yuyana]

Mno, tak se do toho dáme, ne?


Ale nejdřív... staty! Protože staty jsou nejdůležitější.

Spoiler: ukázat

Síla: Nope nope nope. Využívá se v minimu dialogů a Dakkon má kouzlo, co jí navyšuje a celkem dlouho vydrží.
Obratnost: Relativně užitečná, občas se s ní dá v dialogu někdo chytit a zlepšuje třídu zbroje, jenže konkurence je příliš vysoká, takže maximálně 12-13
Odolnost: Tady se dostáváme do zajímavějších vod, čim víc odolnosti, tim lepší regenerace. Takže co zbyde a poctivě navyšovat.
Inteligence: No, alespoň 15, tak řekněme 18.
Moudrost: Tenhle stat by mohl bejt na 18 defaultně, neni co řešit. Na druhou stranu je to stat, do kterýho už NIKDY neni nutný dát ani bod, s čim člověk začne, to stačí. Ke každýmu statu jdou získat bonusy, když si je člověk umí vykecat. K moudrosti jde dostat 7 bodů.
Charisma: Další nope nope stat, ovládá ceny v obchodech a výsledky některejch (důležitejch a zajímavejch) dialogů, ale... dá se zvedat kouzlem, až na 25, takže 9 je plně dostačující hodnota.

Přesvědčení: nebudeme chodit kolem kaše, nejvýhodnější je zákonný dobro. Čouhaj z toho +3 body k síle a odolnosti a schopnost používat nejsilnější zbraň ve hře. Ale pokud člověk chce bejt lump, tahle hra má víc jak bohatý možnosti.

Přesvědčení ovlivňuje skoro všechno co člověk dělá nebo říká.

Zákon: Přísahat, slibovat, dodržet. Mluvit o spravedlnosti.
Chaos: Lhát, blufovat, nedodržet přísahy, dělat si srandu ze společníků, mluvit na neživý předměty, hrát si s panenkama a, hřích největší, štěkat na chaosmany.
Dobro a zlo je celkem jasný :-D.

Pokud někomu řeknete třeba "Přísahám, že tě zabiju, když", a pak ho za daný podmínky skutečně zabijete, dostanete krásnej bonus do zákona a do zla.

Na sedmym a dvanáctym levelu dostanete bonus, podle toho, jaký povolání zrovna máte. je dobrý dbát na to, aby člověk dosáhl danejch levelů ve stejnym a preferovanym povolání. Já jedu bojovníka, a opravdu chci schopnost ovládat zbraně na maxu a pět útoků za kolo. Mágský bonusy se nevyplatěj, zlodějský asi taky ne.

Kde začít? No přeci v márnici. Protože jsme byli mrtví. To musel bejt mejdan.

Spoiler: ukázat

Paměť v čudu, deník v čudu, máme akorát tetování na zádech a mluvící lebku. Což je dobře, protože zrcadla tu nejsou, a kdo jinej by nám přečet to tetování, že jo. Až na tu poslední větu, kterou nám lebka taktně zamlčí. Takže "zabijem" zombíka pro klíč... a zdrháme! Jak se říká, zdrhej pomalu. Vezmem to doslova a necháme se přestrojit za zombí :-D. Aneb můj oblíbenej útěkovej plán. Použít portály nebo se převlíct za Dustmana je tak... nudný.

Neni nutný márnici nijak dramatizovat, ještě se sem vrátíme. S lepšíma statama, informacema a schopností mluvit s nemrtvejma. Legrační, vážně. Původní skupina bezejmennýho obsahovala pět osob. Čtyři z nich jsou teď v nějakym stavu v márnici. Pátej čeká v hospodě před. Skoro jako školní sraz.

Jen co člověk zdrhne, už jsou tu stíny. Pozdě, holky. Kdopak je posílá? Jak vznikaj? Dozvíte se v dalších epizodách.

Spoiler: ukázat

Jako první je samozřejmě nutný dojít do hospody s hořícim maníkem (taky starej známej, jen tak mezi náma) a nabrat Dakkona. Nebo to možná nutný neni, ale Dakkon je bezva. Taky pokecat s O a získat +1 k moudrosti. Místní barman má, z nějakýho důvodu, v zástavě moje oko. A chce za něj peníze. Který nemám. Vyděrač.

Pak je tu Mebbeth a její quest na přestup na mága. Neni nad to si párkrát zaběhnout na tržiště. Dostáváme se k tomu, co se mi na Tormentu líbí. Vaše víra ovládá svět kolem vás. Cokoliv v co věříte, o čem mluvíte, má vliv na realitu. Zkuste se třeba všude představovat jako Adahn :-D, nebo tvrdit, že ho hledáte. Kdo hledá, najde. Ale bacha, lhaní je chaos.

Mimochodem, když se Mebbeth bude ptát, proč se chcete učit magii, "správná" odpověď zní "protože potřebuju moc". Žádná falešná skromnost. Tak to má bejt. Hodí vás to o malej krůček ke zlu, ale do budoucna se to vyplatí (expy a bonusy ke statům).

Někde kolem Mebbethina domu je maník, kterej si z mě chce kus uhryznout. Je za to prst s prstenem. K použití je potřeba ukousnout vlastní prst a nasadit. je to chuťovka, ale neni k tomu grafika a ten prsten je dobrej :-D.

Teď, když jsme mág, tak si vylepšíme Dakkona. Jsou z toho nějaký kouzla a +2 k jeho síle/odolnosti/obratnosti. Oh, je, a samozřejmě příběh.

A jdeme za Elemirem zmiňovanejma gangsterama. Podle toho, na kterou stranu se postavíte, dostanete u Fella v nabídce nový tetování. Za každý rozhodnutí ve hře, za každýho nabranýho společníka, za postup v příběhu, za specializaci v povolání, tetování navíc. Zbroje v týhle hře prakticky nejsou :-D, zato se můžete se svejma parťákama střídat o obrázky co zvedaj staty :-p.

William je zlo (proč mě to nepřekvapuje, už znám tolik zlejch Williamů :-D), holka je dobro, a vrah v uličce je jako "neutrál", což znamená, že chce zabít všechno. Bacha, za masový vraždy může člověk skončit v labyrintu... což je vlastně +, jsou tam nějaký věcičky. Takže vemu od vraha quest na Williho, od holky quest na Williho, zabiju Williho, odevzdám, vemu od holky quest na vraha, nechám dobro vyhrát :-D.

Dole ve stanu se koná představení, Lim-lim vraždící mágy :-D. proč si to neužít.

Pak už jen dostat zuby od ohořelý holky (daj se vylepšit až na +3 zbraň, měněj mezi drtivym a bodnym zraněnim a později i paralyzovávaj cíl), nabrat questy, pořešit dialogy s Dustmanama (pojďme se k nim přidat, navzdory svojí nesmrtelnosti :-D. Však zemřít je cílem hry, že), vyklidit mauzoleum a jdeme najít Pharoda.

Spoiler: ukázat

Cesta k němu je za Mebbethinym domem a portál se otevírá házenim bordelu do uličky :-D. Dole ve vesničce je ženská, která vytahuje zajímavosti z mrtvejch těl. Zájemci si můžou nechat rozebrat střeva pro další prstýnek.

No a pak je tu Pharod, kterej chce žlutou kuličku. A posílá nás pro ní do katakomb plnejch krysodlaků a nemrtvejch. Ale to už je pohádka na další večer.

Co se týče spaní, spim u Mebbeth, která navíc i léčí. A nebo u Sensates, ve druhý části města.

[Elemir]

Na spoilery zatím koukat nebudu, dokud v ději nepokročím.

Pokud jde o tu chudinku ohořelou, mě teda přijde dost blbé, abych jí po tom všem utrpení ještě rval zuby

[Yuyana]

Ona ti je dá, když jí pomůžeš. Jsou to zatraceně dobrý zuby.

[Yuyana]

Tak kde jsme to... jop, katakomby.

Spoiler: ukázat

Tady je možnost přidat se na jednu ze dvou stran. Potkani (říkejme jim krysy, i když to patrně krysy nejsou) a nemrtví (ghůlové, zombíci a tak). Já samozřejmě stojim na straně zombíků, vždyť se hlásim o pozici dustmana :-D. Ne že by na tom záleželo.

Krysy jsou děsně silný. A když říkám děsně silný, tak myslim děsně silný. Jak je jich "větší než malé množství", kouzlej. Kolikrát se vyrojej z nějaký díry a než k nim člověk doběhne, je pěkně zřízenej. Naštěstí se daj rychle zabít a maj tendenci panikařit (to ostatně dělaj snad všichni nepřátelé, když rychle po sobě zabijete několik jejich druhů, ale potkánci jsou na jednu ránu, takže panikařej velmi rychle). Krysodlaci jdou zranit jen magickou (+1) zbraní. Dakkon touhle dobou už jednu má a pro Morteho jdou získat několikery magický zuby (zmijí zuby z vesnice a vylepšovatelný zuby od ohořelý ženský).

V jednom z průchodů leží mrtvola a.. je moje. Za donesení její/mojí ruky Fellovi jsou bonusový tetování a kus příběhu. Pokud člověk požádá Dakkona o překlad a má dostatečnou moudrost/inteligenci/mluví jazykem dabusů. Protože Dakkon překládá jen kus. On nám, chlapec, něco tají. Něco o naší předchozí partě. Tady je možnost z něj vypáčit informace o našich exspolečníkách. Byli čtyři. Deonaira, Dakkon, Morte a Xachariah. Teď, když známe jeho jméno, máme možnost s nim v márnici mluvit.

Taky je tu socha, co chce karafu nekonečný vody na nějaký to vysvobození. No, stejně jí musíme dostat, tak proč ne, že jo.

No, a teď k těm nemrtvejm. Zajali mě a řekli mi, že jedinej, kdo může rozhodnout o mym propuštění, je jejich "Tichej král", a k němu že mě nepustěj. No bodejď, ten maník je tichej proto, že je tuhej jak první pokus o karbanátky. Jenže to mezi nemrtvejma ví jen jejich kněz a Mary. Je několik možností, jak situaci řešit.

Nejprve tu ale máme šťastný shledání s kamarádem dustmanem Soegem, kterej se tu snaží doslova a do písmene umluvit místní populaci nemrtvejch ke skutečný smrti. V hrobce vedle sebe má deníček, ale nepustí nás k němu. Teda pokud ho chytře nepošleme pryč za kostlivcem, kterej uvažuje nad sebevraždou. Zabijem pár "krys" pro kněze, usvědčíme Soega jako krysodlaka, a fí, najednou to jde, najednou nás pustěj ven. Hlavně vzít Soegovo hlavu, je důležitá.

(Varianta B, vyhnat charisma nad 20 a požádat Mary o možnost navštívit tichýho krále. Dozvíme se o portálu a budeme mít možnost ho vidět ležet cíplýho na trůně a vzít si místo Soegovo hlavy tu jeho. A pak nás pustěj pryč.)

Jsou tu další zajímavý mrtvoly, třeba kostlivec hádankář. Pokud má člověk inteligenci 17 a ani o fous víc, může si s nim zahádankovat. Pokud má 18, tak smůla, protože uhodne jeho hlavní hádanku a nemusí s nim hrát o odpověď.

Důležitý je dostat od Mary schopnost mluvit se zombíkama. To je ta super schopnost, díky který bude člověk při příští návštěvě márnice mluvit uplně na všechno v naději, že z toho něco kápne.

Po oficiálnim propuštění je čas vydat se dál do tunelů a najít lahev nekonečný vody a žlutou kuličku. Na konci tunelů je hrobka. Čí? Moje. A při vstupu do ní se automaticky propustěj všichni společníci. Pokud byli v tu chvíli mrtví, jsou nadobro v čudu, což u Morteho znamená konec hry. Což ovšem hra neoznámí, ale já nemám ve zvyku nechat svý miniony umírat. V základní hře člověk může hrobku vynechat a pak využít bug na neomezený expy, ale já tam mám neoficiální patch :-D, takže mám smůlu.

Hrobka funguje tak, že se člověk nechá zabít od symbolu na podlaze (předpokládám, že je to pověstnej "Torment" symbol, o kterym toho člověk tolik slyší) a pak se pokusí jít doprostřed. Teleport! Vybrat sarkofág, opakovat. Nakonec se do toho středu dostanem a budeme mít možnost si trochu počíst a otevřít prostřední sarkofág, kde na nás... nečeká vůbec nic. No, to bylo trošku antiklimatický. Alespoň ale už známe tu prostřední větu, kterou nám Morte.. zapoměl sdělit. Nedokážu si představit, co ho k tomu motivovalo.

Spoiler: ukázat

Pharod si vezme kuličku, která je mu uplně na nic, protože mu bezejmennej v minulym životě pěkně kecal a ve skutečnosti jí potřebuje sám. Ovšem to teď ani jeden z nich neví. Ale Pharod nám za to představí (a věnuje do party) svou mladou a spoře oděnou dcerku, takže to za to stálo, ne? Hmmm, ani ne, dcerka je v boji hůře použitelná a je taková.. spratkovitá. Má svý klady a můžete jí v rámci dialogu trochu ocumlat, osobně to nedělám.

S Dcerkou se konečně dostaneme dál, přes dveře, který jsou namalovaný, pokud se na ně díváte, ale reálný, když zavřete oči. (Jen co tam vlezem, dostaneme pohled na Pharoda, kterýho obklíčily stíny, co mě hledaj. Au au, má to sečtený, budem tam muset pak dojít pro kuličku.)  Za nima jsou mraky nějakejch gangsterů, přes který je potřeba se probít. V uličce za domem, kde Annah původně našla bezejmennýho mrtvolu,  je osamělej dabus, kterej provádí údržbu. Ale uličce to vadí. Ona se chce dělit. Jop, ulička má vlastní vědomí a je.. efektivně březí. Dabuse ke potřeba zrušit. V jednom z domků je mrtvola jinýho dabuse. Díky schopnosti mluvit s mrtvolama z ní můžeme dostat, co se mu stalo. Každopádně teď za nim pošlu i toho, co tam pracuje teď. Chudák malej.

A ke slovu přijdou páčidlo a kladivo, který každej zkušenej Tormenťák suší společně s hromadou harampádí už od začátku hry. Ulička se spokojemě rozdělí, a je na čase jít do další části města.

Spoiler: ukázat

Grand theft morte! Unesli lebku! A v animaci, ani jsme se nemohli bránit. Takže seberem jeho "ostatky" (co měl na sobě a v inventáři) a jdem ho hledat. Naštěstí stačí zapadnout do jednoho z domků a promluvit s místnim děsně silnym mágem. Chlapec se baví sbíránim lebek. Má jich plný poličky. Asi je trošku jetej, ale neni dobrej nápad mu to říkat, je kapku silnější. (32000HP, -10AC a všechny staty na 18. Nesahat, nesahat, nesahat :-D.)

Chlapec nám vrátí morteho, POKUD dostane jinou lebku výměnou. Bere Soega, Tichýho krále, Mary, Acaste a Hargrima. Navíc se ho ještě můžeme zeptat na svojí nesmrtelnost. Ravel za to může! Ravel. Konečně se dostáváme k nějakejm informacím. Ravel je ale v labyrintu. Uplně mimo tuhle sféru. Tak jak sakra za ní?

[Elemir]

Tak jsem si zas dal pár hodin dialogů ... Dodělal jsem mauzoleum, což už nebylo nic dlouhého, v podstatě jsem ho měl prolezlé a druhé patro je vlastně jedna jediná finální místnůstka. Poté jsem se vrátil do uličky banditů a zabil šéfa zlé družiny. Se zabijákem (Černá růže) jsem poté promluvil a když chtěl bojovat, tak jsem mu sdělil, že stejně nemohu zemřít Nechal mě a celkově jsem za to dostal dost zkušeností.

Zbyla mě nakonec ještě jedna a nejspíše poslední část Úlu. Našel jsem tu zajímavou hospodu pojmenovanou podle ohořelce Ignuse, jehož příběh mi už pověděli i jinde. Ostatně v hospodě bylo více zajímavých postav. Barman mi za 500 peněz nabídl moje oko v lihu ... tedy vlastně jsem mu ho dal kdysi prý do zálohy ... tak jsem si vyjmul svoje současné a vložil si tam tohle. Odměnou mi bylo pár vzpomínek a navýšení zkušenosti.

Jeden týpek mi pak dal lekci o Sférách. Hodně z toho už jsem tak nějak znal z dalších her, ale je pravdou, že je zajímavé si to pročíst takto uceleně, byť je to dost omáčky kolem. Podstatnější bylo, že mi přislíbil s ženštinou, která hledala cestu do svého světa, takže jsem získal ony její zuby

Rozhovor s abishai byl poučný už o něco méně. Mimo hospodu je ještě jeden tatér a všechny tyto postavy se zdají, že mě dobře znají, jenomže nikdo nechce říci více. Rozhovor jsem pokračoval s postavou O. Z rozhovoru mi vyplynulo, že O představuje symbol Omega, aneb odkaz na Božské já jsem alfa i omega ... Nakonec jsem skončil u jistého Dakona, kterého jsem filozoficky "rozložil" a tak se ke mě přidal do družiny.

Začíná se to trošku rozjíždět, hlavně už jsem zas o něco polevelil. Vydám se asi konečně po hlavní lince a zajdu na Harfeníkovo náměstí.

[Yuyana]

Výborně, výborně, jen tak dál :-D.

Se zubama můžeš pokecat na morteho šestym? a dvanáctym levelu a trošku si je vylepšit. Tatér nabírá nový zboží podle toho, jak postupuješ ve hře, tak ho občas navštiv.

[Elemir]

U tatéra jsem koukal, že tam má nějaké tetování související s mým dosavadním postupem, ale zatím mám docela málo peněz, takže šetřím.

Zuby si se mnou chtěly promluvit už teď, což je zhruba level 4 u Morteho (je kousek pod 16k xp). Nabídly mi přechod na bodný útok. Nicméně jsem je ještě nenasadil, protože právě zvažuju, který z těch útoků pro mě bude lepší - mám v plánu nechat default drtivý.

[Yuyana]

Normálně je nasaď, možnost přepínat mezi typem útoku je permanentní.

Kdybys chtěl poradit, jak získat prachy, tak v týhle oblasti můžu pomoct. Každopádně se budeš muset malinko, malilinko hnout s dějem :-).

[Elemir]

Mno, snažil jsem se vycouvat a začít hrát zas něco jiného, ale tenhle rest mě taky straší už dost dlouho a rozehraných a nedohranýh her už bylo prostě moc, takže jsem se k tomu včera (předevčírem?) zase vrátil. Yuyaniny poznámky ve spoilerech jsem zatím nečetl, byť už jsem z katakomb venku a v družině mám i Annais, či jak se ta tieflingka jmenuje.

Z hospody jsem i s Dakkonem vyrazil na Hadrníkovo náměstí a obrnil si nervy ... naštěstí toho nebylo třeba, těch postav už je tu méně a hlavně jsem zjistil, že ne se všema jsem předtím musel podrobně kecat, protože se k některým budu vracet v rámci úkolů. Něž jsem se nadál, byl ze mě mág. Na náměstí jsem si znovu zopakoval, jak je potřeba si při jednání dávat pozor, protože to může vést ke změně přesvědčení a vzhledem k tomu, kolik předmětů je na přesvědčení závislých, je to dost o hubu

Přes smetiště jsem se dostal až do podivné vesnice a konečně se setkal s Pharodem. Zkusil jsem ho obelstít, ale neměl sem moc trumfů v rukávu, takže mě nakonec prokoukl a nás čekala cesta do katakomb. A tady se to zlomilo. Dialogů a jejich komlikovanost je tak akorát, navíc mi to tu nepřišlo tak ujeté, jako ve městě. Krysodlaky nesnáším už od dob Neverwinter Nights, takže nemrtváci mi padli do oka hned. Je to vlastně poměrně sympatická komunita a hlavně zajímavě "sociálně" poskládaná.

Chvilku mě akorát trvalo se znovu dostat do soubojů. Jsem teď ze série Realms of Arkania docela zblblý, v PT jde potvory lákat po jedné apod., takže velké taktické plus Morte se navíc ukázal jako klíčový bojovník a hlavní tank družiny. Docela jsem i polevelil, nikdy by mě nenapadlo, kolik se toho dá získat kecáním Akorát mě trochu děsilo, že jsme jen ve třech, každá další postava tedy bude zaostávat, ale nikoho dalšího se mi předtím najmout už nepodařilo.

V katakombch jsem našel dva klíčové předměty, pořešil krysodlaky a jejich krysího vůdce ... tedy skoro pořešil, utekl ... a vydal se zpět za Pharodem. Docela mě děděk vypekl, ale na druhou stranu jsem moc nevěřil, že on bude ten, kdo o mě bude vědět maximum. Do družiny mi tak přibyla Annais a s tou jsem se vrátil zase do města, aby mi ukázala, kde předtím našla moje současné tělo (jo, jsem x-tá reinkarnace sebe sama ). Cestou jsem se stavil u Fella, ale Anais silně protestovalal - drsoňka se skoro rozbrečela Nakonec jsem jí uklidnil, pro Fella jsem měl totiž z katakomb ruku, ze které sejmul pár zajímavých tetování. Vesměs pro zloděje, ale protože jsem si docela nahrabal peněz, tak jsem koupil jedno regenerační univerzální a k tomu jedno s +2 do moudrosti (nyní mám moudrost 16).

V katakombách jsem určitě něco minul, minimálně tou volbou stran, ale nechci to hrát tak, že prostě budu koukat, co se dalo udělat jinak nebo lépe. Zpětně si to klidně rád přečtu, ale dost daleko od toho, abych odolal pokušení loadnout a jít si proto ...

Nevím, jestli je to jen jiným designem katakomb, které mi prostě připomínají "tu" klasiku her od BI a Bioaware, ale začínám to snášet mnohem lépe. Celkem se už orientuju i v těch dialozích a mám tušení o různých souvislostech. Poprvé za tu dobu jsem navíc pocítil, že se nemůžu od hry odtrhnout. Pohltilo mě to a zajímá mě to. Jen se trochu bojím, aby to vydrželo. Můj současný světlý bod je Annais, která převzala Morteho roli ukecané členky družiny a mám pro ní celkem slabost Líbila se mi svou drzostí už na počátku, ale to jsem jí ještě najmout nemohl. Snad nebude jako chaotický neutrál náchylná na mé zákonné choutky

[Elemir]

Poznámky jsem přečetl a došlo mi u toho, že nějak zapomínám na předchozí questy, které už musím mít splněné, akorát to jít ještě oznámit

Katakomby považuju za uzavřené, záležitosti okolo Tichého krále jsem řešit ani nechtěl. Než jsem začal bojovat s Mnohoústým, tak jsem si prostě řekl, že po téhle lince už pást nebudu. Tím pádem mi je Soergova hlava asi k ničemu a můžu jí v klidu vyhodit. Horší je to spíš s některými věcmi v Úlu, v tom už jsem ztratil přehled. Spalovačem se asi stát ani nechci, to už jsem odmítl předtím.

V současné chvíli už jsem v Dolní čtvrti a Morteho mi unesli, takže jsem spíš začal řešit, jestli se můžu vůbec volně pohybovat i po předchozí mapě a jak dočasně nahradit ztrátu dobrého bojovníka - předpokládám, že Morteho časem zase najdu. V Dolní čtvrti jsem našel bojovníka, který mi asi bude sloužit pro přepínání mezi povoláními, ale nějak si nejsem jistý, jestli to vůbec využívat? Trochu se toho skoro čistokrevného mága bojím, ale statistikama ani ničemu jinému nevyhovuju. Kouzla mám však jen taková základní, nic extra, byť tou koulí na levelu 1 jsem si poradil i v boji se stínem. U Dakkona je to taky zvláštní, nějak netuším, jak se učí kouzla on. Teda asi tuším, když se podívám do jeho inventáře, ale budu to muset teprve otestovat.

U toho přepínání jsem v tipech na fanwebu navíc zjistil, že to můžu aplikovat i skrze parťáky v družině, ale zatím jsem neměl potřebu zkoušet dialog, tak mi tahle možnost unikla. Nemám navíc v záloze mága, což je jak tuším ten ohořelec v hospodě, ale ten mi předtím nešel osvobodit, tak jsem se na to vybodl. Obecně mě hlavně překvapuje, kolik věcí je určeno jen pro zloděje. Druhý v pořadí je bojovník a mág je až poslední. Alespoň jsem u toho zjistil, k čemu jsou dobré amulety a proč se vlastně stackují