Tak základům logiky se učí v matematice. Nicméně jen ve velmi omezené míře. Navíc je matematika sice velmi přesný, jenže velmi abstraktní způsob popsání reálného světa a aplikovat jí pak v praxi na konkrétním případě většina lidí neumí. Obecně se učí na základních a středních školách spíše jako jazyk (myšleno gramaticky), než něco aplikovatelného. Ono matematika je velmi univerzální jazyk, se kterým se domluvíš naprosto s každým, kdo jej taky ovládá, problém je ale v tom se v něm vyjádřit, protože to většina lidí neumí.
Součástí matematiky již na základních školách je pak výroková logika a práce s logickými hodntami. Výrok A a Výrok B, Výrok A nebo Výrok B, Jestliže výrok A, pak výrok B, Buď současně Výrok A a Výrok B, nebo nic. Todle je třeba velmi důležité i pro informatiku, je to ze své podstaty úplný základ informatiky, protože je to práce se základní informací, se základními jednotkami informace - 1 bit, 1/0. To ale není důležité jen pro informatiku, ale obecně v životě. Problém je zase ona abstraktnost (dost těžko si toto představit v praxi a jen málo kdo to dokáže) a taky způsob, jak se to učí, kde se to zase učí spíše jako jazyk. Matematika tak nakonec pro většinu lidí je dobrá jen k tomu, aby si spočítali výplatu a i k tomu používají kalkulačku. Je to jak google translate, jen s přesnějšími výsledky. Ale použít matematiku v praxi na řešení nebo popis nějaké problému, tedy jí aplikovat, nedokáže skoro nikdo.
Informatika pak není jen o programování, ale právě o práci s informacemi a to v ne tak abstraktní, ale naopak hmatatelné formě. Pokud by se člověk tyto způsoby a metody práce s informacemi naučil, uplatní je všude tam, kde potřebuje řešit nějaký problém a kde matematiku použít nedokáže. Ne každý v tom bude génius a pokročilé formy práce s informacemi se nenaučí, ale ty základy zvládne každý, pokud mu někdo ukáže jak. Naopak si myslím, že učit už děti na základce programovací jazyk je zbytečné. Skončilo by to jako s tou matematikou, bylo by to cosi abstraktního, co nelze v praxi použít a co většina lidí nijak neuplatní. Člověk, který by do budoucna se chtěl programováním živit, by daný jazyk stejně nepoužíval, protože jazyky se mění a je třeba jich znát víc a navíc ty pokročilejší, které by se na ZŠ stejně neučili a lidé, kteří se tím zabývat nechtějí, by tím jen ztráceli čas.
Zatímco když se naučíš základní způsoby práce s informacemi a jejich aplikaci na dostupných informacích, pak to prostě použiješ všude, ne jen v programování, ale i v reálu. Například v těch uvedených příkladech, je hezky vidět operace, jako podmínky (výroková logika z matematiky), třídění, řazení, filtrování informací a další práce s nimi. A není to jen formou textu, ale i obrázků, což je zase dost důležité. Musíš tam zkrátka uplatnit více způsobů přijímání informací a jejich následné zpracování, což je mnohem lepší, než když máš tabulku stylu:
Výrok A | Výrok B | ¬A | ¬B | A ∧ B | A ∨ B | A ⇒ B | A ⇔ B |
1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 |
1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 |
0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 |
0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 |
a její následné "uplatňování" na příkladech stylu: ((¬A ∧ B) ∨ (A ⇔ ¬B)) ⇒ ((¬B ∧ A) ∨ (A ⇒ ¬B)) a podobně. Je zřejmé, že ve finále v podstatě používáš stejné operace, nicméně když máš jedničky a nuly nebo v tom lepším případě dva textové výroky (kde si sám musíš určit pravdivost), tak tě těžko pak někdy napadne to uplatnit dle matematiky na řešení nějakého problému. Buď to děláš přirozeně a nepřemýšlíš o tom (v těch jednoduchcýh věcech), ve stylu: Mám hlad? V lednici je sýr a salám. z toho pramení, že si mohu dát Sýr, nebo salám, nebo si mohu dát sýr a salám, nebo si nemusím dát nic a držet dietu. V koplikovaných problémech to ale nikdo neuplatní a problém jednoduše nevyřeší.
Pokud by tedy ta informatika na ZŠ byla učena tak, aby člověk dokázal ten problém vidět a i vidět metody řešení a uplatnit je na těch informacích, co má, je to dobře. Je zbytečené se učit programovací jazyk. Ostatně třeba na vysoké na MU fakultě informatiky, jsme se též nečili programovat první dva roky. Učili nás hlavně matematiku ve vyšší formě a její aplikaci (což se právě na ZŠ a SŠ neučilo), protože to pak šlo použít na programování. Nicméně to je velmi náročné a už to vyžaduje dobré logické myšlení, kterého většina lidí nedosahuje.
Těžko budeš někoho učit něco, pro co nemá vlohy, logiku nevyjímaje.
na základce se učí většina věcí, pro které nemáš vlohy. Protože tam teprve zjišťuješ, pro co vlohy máš a pro co ne. Ale i když nemáš vlohy, můžeš se naučit základy. Pokud bys toto chtěl uplastnit obecně, pak můžeš zrušit literaturu, dějepis, zeměpis, fyziku, matematiku, chemii, biologii, hudební výchovu, tělesnou výchovu, výtvarnou výchovu a vlastně zrušit všechno a učit se jen to, pro co máš vlohy. Ale od toho jsou ty vyšší školy.