No, já chodím vždycky jako první do Varantu. Ten celý projdu a vykuchám, pak udělám Myrtanu a nakonec Nordmar. Jako poslední pak řeším věci, které mění vztah frakcí k hráči, tedy ty různé revoluce ve městech atd, kterými dokončím to získávání oblíbenosti. Teda vždycky, jen jednou se mi to povedlo dotáhnout tak daleko. Většinu her jsem skončil ještě v Myrtaně před tím, než jsem s Cupe Dun přeplaval do Larga.
Nicméně hra za mága je nuda. To je tak snadné, že už to snad ani snadnější nemůže být a je nejasné, jestli to má vůbec smysl hrát. Zajímavé je to jen na začátku v tom Varantu, kde ještě hráč nemá regeneraci many. To ale zvládne relativně rychle a od té chvíle už nic moc. Je to ale jediný způsob boje, kde je znát, že se hrdina zlepšuje, jak se učí starobylé znalosti.
Hra za bojovníka je pro mě nehratelná. Před CP šlo vše prostě umlátit a i když měli nepřátelé početní převahu, ostatní počkali, než hrdina umlátí jednu, pak přešel na druhou atd. S CP útočí současně více nepřátel, čímž je nejde umlátit, současně je ale alespoň pro mě ten boj nepoužitelný. Při hře za lučišníka je to asi nejzajímavější. Je to stále hratelné (ono se dá prostě všechno ustřílet), současně to ale nemá žádný smysl to dělat. Protože je jedno, jestli hrdina na levelu 1 se základním lukem, nebo jestli je hrdina na levelu 85, s lovem na 400 a s nejlepším lukem ve hře a se všemi podpůrnými perky. Výsledek boje je pořád +/- stejný. Na druhou stranu při hře za mága si člověk může dovolit pak rozvinout všechno. Tedy já jsou v současnosti mág se starobylými znalostmi kolem 450, manou přes 500, silou přes 300, lovem přes 220, umím mistrovsky bojovat s meči a dvěma zbraněmi, ovládám luk, kovařinu, alchymii. Ale jediné, co ve hře reálně používám, je ohnivá koule, kterou jsem se naučil na 6 úrovni. Vše ostatní je víceméně zbytečné. Ještě teda používám kouzlo spánek, na vykrádání místností s NPC postavami. A ještě kouzlo léčení na doplňování životů. Jinak nic.
Jiná otázka, která část hry je těžší, jestli Nordmar, nebo Varant. To těžko říct. Ve Varantu jsou sice většinuou takové ty silnější verze oblud, jako silnější vlci, prasata, nosorožci, tygři atd, nicméně je jich na jednom místě většinou málo. Zatímco ve Varantu jsou slabší vlci (kojoti), jinak jsou ale obludy tam srovnatelně silné, jenže jsou ve výrazně větším počtu. Třeba smečky lvů čítají klidně i 10 kusů a každý z nich je stejně silný, jako šavlozubý tygr (kterých v Nordmaru na jednom místě potkáš maximálně 4). Tedy dle všeho je Varant asi těžší.
Každopádně teď to budu muset nějak vymyslet s těmi revolucemi/ničením táborů. Jsem nějak na 54 reputaci u skřetů i lidí. Tedy nejprve se asi zaměřím na skřety, předám kalichy (61), pak zničím jeden tábor (69) a pak nejspíše s Leem vykucháme krále a zničíme hlavní město (76). Myslím, že lze zničit dva rebelské tábory, aniž by je to definitivně naštvalo. Pak bych měl obrátit strany a vykuchat všechny skřety ve všech městech a osvobodit Myrtanu. Čímž bych se měl u rebelů dostat nad 75. Nebo bych možná mohl vykuchat všechny rebely a získat tu skřetí zbroj od toho jejich bosse a až pak změnit strany a vykuchat skřety. A podobně v poušti bych už nyní mohl osvobodit všechna města a získat tak chybějící reputaci u nomádů na 75.

. Od hashasínů už nic nepotřebuji a vyždímal jsem od nich vše, co šlo, ač to stálo život dva mágy vody.
Tedy svět gothicu3 nyní čeká masakr a krev poteče proudem

.
Co se týče inteligence, oni neutíkají, oni pochodují po zpátku ve snaze najít cestu k hrdinovi, jenže nemůžou udělat ten jeden krok, aby se mu zaskousli do krku, protože nepřekonají 1cm schod. Hlavně ve Varantu na dunách, jim to dělá velké potíže.
Obluda se dá trefit, i když se již ztratí z dohledu (musí to být těsně po té, co jí ty už nevidíš, ale víš, že tam je). Ale to lze jen lukem. Hra si nepamatuje počty životů oblud a NPC postav.Nikam je neukládá. Respektive pamatuje si jen ty, které jsou v dohledu (a těsně za ním). Jakmile tento prostor opustí, nebo uložíš a načteš hru, plně se obnoví jejich zdraví. Docela směšně tak působí kouzlo "léčit jiného", kterým by si mohl léčit společníka.
Nejlepší je ale stejně kýchající kostlivec.