Po okolí WyzimyV hospodě jsem toho už moc nepořešil, neb začala noc a tak jsem se vydal ven. Kousek za branou jsem narazil na Vesnu Hood, v nechtěném doprovodu, který záhy umřel na ostří mého meče. Při té příležitosti jsem zjistil, že na zbraních zrovna nevydělám. Inventář je dost malý, tam se nevejdou a postava má jen omezené sloty na sekundární výzbroj.
Což mě tak napadá, kdo od počátku hledá, kde mám stříbrný meč, hledá marně

Celý první akt je Geralt závislý jen na ocelovém meči, kterým mlátí i monstra. Nikdy jsem se však nedostal do situace, kdy by to bylo extra na obtíž ... samozřejmě vyjma trofejních potvor, tedy minibossů. U nich už je potřeba více taktizovat.
Vesna mě rovnou poprosila, zdali bych jí nedoprovodil domů, což je docela štreka, až do podhradí. Cestou je to samozřejmě samotný barghest a jejich počet postupně přibývá. Není problém udržet na živu sebe, ale chránit Vesnu je místy hodně o štěstí. Několikrát jsem musel loadnout a změnit přístup. Ovšem rozlučka už byla pěkná, pokud chci, sejdeme se zítra večer u mlýna a mám donést lahev vína

K mlýnu jsem rovnou zašel, čekal jsem nějaké utopenecké překvapení na břehu, ale nic tam nebylo. Vzal jsem to proto na druhou stranu a vešel do jeskyně s echinopsi. Kdysi jsem na ní narazil nějak omylem a pozdě, teď jsem to vzal při jednom a odnesl si z jedné potvory požvýkanou lebku jednoho dobrodruha. Pak mi došlo, proč jsem sem lezl později.
Celý problém je Geraltova znalost monster a tudíž trofejí. Ve hře se to dá nahnat čtením příslušných knížek, tedy docela dost platit, nebo jde prokecávat vesničany a občas za nějaký dárek přijde i bonus v podobě přípisu do bestiáře/herbáře. Docela jsem to podcenil. Ono takhle lze totiž obejít jednu příbehovou pasáž, ke které je potřeba získat speciální prsten (jednu verzi má babka ve vesnici, později se k tomu dostanu). Na 5. levelu už má postava dostatek bodů, takže může ve stromě Inteligence doplnit patřičné talenty, jenomže to bych si je nesměl syslit

(rozdělil jsem je skoro až na konci aktu I).
Do večera dlouhou, tak jsem to vzal zase zpět do hospody, kde už nastalo ráno a objevilo se pár nových lidí. Zkusil jsem si pěstní souboje a díky Zoltanovi se nechal zasvětit do kostkového pokeru. U pěstních soubojů jsem chvilku tápal, jak jsem zvyklý z trojky, tak jsem hned začal zuřivě klikat a ono to tu samozřejmě takhle nejde

Spolu s kostkami mi to vyneslo počáteční jmění. U hospodského Olafa jsem už začal pomalu využívat i truhlu pro přebytečný loot. Bylo to užitečné ještě z jednoho důvodu, zjistil jsem, že nemám přečtené zakázky na potvory, proto se na toto téma se mnou nikdo nebavil. Ostatně číst je potřeba jakoukoliv písemnost, aby se zapsala, vyjma úkolových předmětů (zatím).
Declan Leuvaarden mě zaúkoloval s nalezením svého přítele, dobrodruha, který šel lovit echinopsi do jedné jeskyně. Vida, našel jsem, viz výše, takže teď už mu jen najít důstojné místo pro pohřeb. O tom by mohl vědět Velebný pán v podhradí. Nezbývalo, než se za ním konečně vydat. Když už jsem u toho, cesta do podhradí vede kolem stanoviště Mistra lovčího, to je lidský protějšek zaklínače, ale dost vyčůraný. Od něj lze získat zakázky na trofejní potvory (utopence u řeky a ghúla v kryptě). Geralt z něj vyklepl ceny za lov a docela se podivil, jak lidi zaklínače oškubávají - nevím, zdali to zabralo, ale Geralt začal dost tvrdě nadhazovat ceny.
Velebný pán je typický zmr_, jak už jsem psal výše, dá se tomu docela vyhnout, ale to bych si na to musel vzpomenout dříve. Che po mě v noci doručit ohně do pěti kapliček věčného ohně ... jj, církev Věčného ohně a jejich svatý plamen, který všechny zachrání před Bílou zimou. Za odměnu mě nechá pohřbít dobrodruhovi ostatky do krypty pod kaplí. Pokud chci navíc do města, můžu od něj získat glejt, ale teprve tehdy, až pomohu s problémy 3 dalším lidem - strážný Mikul, překupník Haren a kupec Odo.
Kapličky šly zatím stranou, blíží se večer

Cestou jsem to vzal sice přes jednu vesničanku, které jsem vrazil tulipány, ale Vesna už čekala před mlýnem. Chtělo to trochu přemlouvání doprovázené vínem, ale večer stál za to

Komentáře lidí z protějšího břehu o strašení a potřebě najmout zaklínače byly dobré

Ostatně je to zajímavé, u jedničky se směju častěji a plno hlášek nebo Geraltovo reakcí mi přijde vtipnějších. V trojce se z něj stal docela suchar. Přitom to určitě není prostředím, po kolena ve všudy přítomném marastu jsem i tady.
Nejsem si teď úplně přesně jistý, jak jsem postupoval dále, ale myslím, že vzhledem k blížící se půlnoci jsem si to zamířil rovnou za mlýn a pobil zdejší utopence včetně topivce Nadira (trofej pro Mistra lovčího). Pak už jsem to tak nějak doklepal až do rána.
Počestní občané WyzimštíJe na čase vrhnout se do plnění úkolů pro Velebného pána. Zadní cestou kolem slumů jsem se dostal na most, kde stráží Mikul. Idiot už od pohledu. Vlastně možná více srab, než idiot. Nedaleká krypta je zamořena ghúly a nikomu se do toho nechce (klíč jsem dostal až od Mikula, dříve tam jít nelze). Jasně, práce pro zaklínače za 200 orénů (Mikulův měsíční plat). Kdybych nevěděl, co mě v kryptě čeká, asi bych byl překvapený. U vchodu ležela mrtvá dívka a poblíž jejího těla lahvička s jedem. Co ghúly přivolalo bylo tedy jasné. Vymlátit je nebyl žádný problém, akorát jsem zapomněl na nějaký zdroj světla a nemohl se proto vydat moc daleko od vchodu. Našel jsem akorát kruh živlů pro znamení Igny. Nevadí, tím je splněno, další ghúly jsem si podal až poté, co jsem si vyrobil lektvar Kočku. A když už jsem byl přitom, za polorozpadlou zdí si poměřil síly s alghúlem Ozzrelem (další trofejní kus pro Mistra lovčího). Kdysi jsem tuhle potvoru úplně vynechal, protože mě nedošlo, že ty polorozpadlé stěny lze bořit Aardem. I tak mi ale přijde, že jsem kryptu neprošel úplně celou.
Cestou za Mikulem mě už čekalo menší překvapení a důsledek jednoho rozhodnutí. Na mostě se objevil Kalkenstein a pár týpků se ho snažilo oloupit. Mno, pár týpků ... Salamandra. Samozřejmě pobít

Následující video a Kalkensteinova otázka mi osvětlily předchozí volbu při boji na Kaer Morhen (za Vesemira vs za Triss). Díky mé volbě ukradli jen spisy, nikoliv mutageny, pro jejichž výrobu nyní schánějí vhodné vybavení. S mikulem je třeba nyní mluvit opatrněji, ne kvůli tomu, co se na mostě stalo, ale kvůli kryptě (nejprve si zahrát poker a pak teprve mluvit, Mikul je klíčová postava pro turnaj a po rozhovoru na téma krypty se naštve, tak proč čekat na další příležitost?). Mrtvá dívka v kryptě byla Ilsa, jeho "snoubenka", která umřela za podivných okolností. Všichni mají nějakou podivnou potřebu poukazovat na vesnickou vědmu Abigail, které se zatím záměrně vyhýbám

Další v pořadí byl Haren Brogg, překupník, nebo lépe řečeno pašerák. Jeho úkol je jednoduchý, večer pomlátit všechny utopence v doku, protože mu poškozují zboží. Jednoduchý jen zdánlivě, protože po dobře odvedené práci se mi tu najednou vyloupli Scoia'tael (Veverky), tedy pověstný elfí odboj. Ukázalo se, že Haren je tzv. havekář, obchodník, který poskytuje zboží partyzánům. Nechal jsem elfy zboží odnést, boje už bylo pro dnešek dost. Nakonec se s tím i tak trochu počítá, Haren mi to v zápětí osvětlil.
Mezi tím jsem tak nějak splnil úkol s kapličkama, kam se musí jít opravdu až v noci, jinak nelze svíčky na oltáře umístit. Samozřejmě to proti barghestům nepomohlo, ale Velebnému pánovi to stačilo. Za odměnu jsem odnesl ostatky dobrodruha do sklepa a poprvé se střetl s projekcí Divokého honu. Osud je asi předurčen, ale to se teprve uvidí. Následovala bitva s duchem Lea, který mi pověděl cosi o tom, že v mých šlépějích jde smrt. Nic nového pod Sluncem. Declan byl rád, zaplatil a zbyl mi už jen kupec Odo.
Odo je pijan a očividně za tím skrývá černé svědomí. Má problém na vlastní zahradě, ale než jsem se do toho mohl pustit, řádně mě opil

Holt smlouvání o ceně bývá někdy drsné

Naštěstí už jsem dostatečně zesílil a s echinopsi bojoval už dříve, nic co by kombinace Vlaštovky s dobře mířenými ranami nevyřešila. Kytky byly jen dvě. Vybral jsem odměnu a šel ven. Odův pes tam na něco štěkal, ale těžko říci na co ... no, na kopci už stála bestie

Ale v tuhle chvíli ještě nezaútočí, jen spawnuje barghesty. Narazil jsem na ní po cestě několikrát.
Doupě SalamandryPříběh se pomalu uzavírá, Velebný pán mi nejen poděkoval, ale prozradil i úkryt Salamandry. U Abigail, kterou jsem nedlouho předtím navštívil, jsem se přes Alvina dozvěděl něco málo o původu Bestie, takže to vše začalo pomalu zapadat. Velebný pán mě odkázal na hostinského Olafa, který má u sebe klíč od staré hospody ve vesnici. Je dobré tam jít, protože v hospodě už čeká Shani v obklíčení podivných individuí, co nebohého hostinského podřizli. A jsme doma, jeden mi v domnění, že patřím k nim prozradí, jak to bylo s Ilsou a jaký podíl na tom měl Mikul. Jenomže se sekli a já pro změnu posekal je

Vzal jsem klíč a opět za pomoci meče prošel přes starou hospodu až do podzemí.
Jaké pak bylo překvapení, když tu byl Alvin v doprovodou dalších dětí. Prý je sem poslal Velebný pán. Heh, zmr_ jeden, stačilo, že jsem nahoře v hospodě objevil zásilky od Harena, který očividně obchoduje s každým, tedy i se Salamandrou. Přes rozpadlou stěnu jsem se dostal do další části jeskyně a tady pro změnu narazil na Abigail. Nj, ani se jí nedivím, že má z vesničanů strach. Asi nejsem první, komu věnovala svou kartičku, ale je to jedna z velmi zajímavých postaviček.
Vyklopila mi svou verzi příběhu, která víceméně zapadá do toho, co jsem sám doposud zjistil a viděl. Mikul je jasný, Odo zapíchl svého bratra, protože se obával o ztrátu jeho peněz, když se začal dvořit Abigail, Velebný pán vyhnal svou dceru, která se nyní živí ve Wyzimě prostitucí a Haren je udavač, co zradil Veverky. Došlo na Leova slova ...
BestieVenku už čekal hezký dav, co chtěl Abigail lynčovat. Mohl bych jí vydat, ale jako kdysi, i nyní jsem se rozhodl jí zachránit. Těžko říci, co by se stalo, pokud bych jí vydal a vlstně mě to ani moc netrápí

Velebný pán couvl před ostřím mého meče a zdánlivě poklidnou cestu nám přerušila až samotná Bestie.
Je to první okamžik, kdy zalitujete, že nemáte na zádech stříbrný meč

A byl to taky první okamžik, kdy jsem rozdělil pár talentů, hlavně jsem vsadil na posílení Aardu. I tak jsem musel několikrát loadovat, Bestie není žádné ořezávátko a pořád kolem sebe spawnuje barghesty. Abigail sice z počátku vypomůže s léčením, ale moc dlouho nevydrží (naštěstí upadne jen do bezvědomí, takže jí nezabijou definitivně). Párkrát jsem Bestii skoro usekal, ale to její oslepování je hrozné. Nakonec zabral jeden z Aardů, co jí ochromil a pak už je to jen o té jedné ráně z milosti. Jenomže tím to nekončí. Velebný se jen tak nevzdává a tak následuje boj s davem. Naštěstí je to už jen formalita a hlavně lze taktizovat. Problém s bossy je totiž zejména v tom, že hra vymezí malý okruh bojiště (ohnivá stěna), ve kterém se můžu pohybovat a u bestie je to opravdu velmi malé na to, co všechno se uvnitř kruhu děje. Vlastně se tam všichni vzájemně pleteme pod nohy

Uf, je po všem, ale pohled to není zrovna radostný. V podstatě všichni jsou mrtví. Co jsem nezabil já, zabila Bestie, přesně jak předpovídal Leo. Nicméně z mrtvoly Velebného jsem sebral glejt a konečně se dostat do Wyzimy.
Akt II začínáMikul už čekal u mlýnské brány, glejt převzal, ale v zápětí mi předvedl, jak pokřivéný charkter má - prostě jsem se v něm nespletl. Vřele mě uvítala městská přepadovka a já skončil ve vězení. Pěstním soubojem jsem si sice vybojoval právo lovu kuroliška ve stokách a tím i propustku na svobodu, ale otázka je, nakolik je to výhra? Chvilku předtím totiž z vězení propustili Magistra, frnkl mi těsně před nosem ... grrr.
Stejně jako jsem v Akt I běhal s ocelovým mečem, tady jsem vyfásl pro změnu jen stříbrný meč

V animaci jsem seskočil dolu, zapíchl podiveného utopence a o kousek dále se seznámil se Sigfriedem, rytířem Řádu planoucí růže (ano, církev Věčného ohně, ale pro rytíře). Snažil se mi vypomoci, ale spíš jen překážel. Na rytíře moc nevydrží, takže byl každou chvíli v bezvědomí. U prvního ohníčku jsem si odpočinul a vydali jsme se dále. Kurolišek se brzy ukázal sám a docela mě překvapila jeho velikost. Něvěděl jsem, jestli se nemám spíš smát

Ale to nic nemění na tom, že to nebylo zrovna ořezávátko, pár dobrých zásahů měl.
V jednom slepém rameni stok jsem našel mrtvého rytíře s podivným klíčem a dopisem. Klíč je od doupěte pod stokami, které jsem nikdy předtím neobjevil. Uvnitř se to hemžilo kultisty nějakého kultu pavouka, ale nic zajímavého jsem neobjevil. Využil jsem tedy východu ve stokách, který mi Sigfried otevřel a šel jsem konečně na čerstvý vzduch.
ShrnutíDo Wyzimy jsem napochodoval na levelu 9, kousek od 10, který znamená můj přerod ze začátečníka v profesionálnho zaklínače a tím se pro mě otevírá další etapa. Krom bronzových talentů začnu nyní dostávat i talenty stříbrné, tedy budu moci využít pokročilejších dovedností. Systém dovedností je opravdu velmi rozdáhlý a rozhodně se nevyplatí pokoušet se o univerzálnost - talenty nevyjdou na všechno. Na druhou stranu je velmi obtížné určit, kterou cestou dovedností se vydat. Rozhodl jsem se proto začít prozatím dovednostmi vyplývajícími z atributů, kde jsem zvolil Inteligenci a Sílu. U mečů jsem posílil akorát silný ocelový styl a jak už jsem psal, vylepšil jsem trochu i znamení Aard. Zbytek zas až dle potřeby.
Připomínku mám i ke GOG Galaxy, přes kterou Zaklínače hraju. Čekal jsem od toho, že mi to bude alespoň počítat herní čas, ale tohle má ke stabilní verzi ještě daleko. Po pár hodinách se to seklo a nakonec se mi kousla i samotná hra.