Po včerejších peripetiích s patchováním DAI a DAO jsem si zas na chvilku DAI spustil. Samozřejmě jsem stihl zapomenout, jak se to ovládá a k tomu, kde vlastně vůbec jsem

Ať mi opravdu nikdo netvrdí, že je to ovládání intuitivní

Chvilku jsem se tak potácel na jednom místě, pak slezl po žebřících (ani nevím jak) a jestli jsem to správně pochopil, tak stanul před tím velkým zeleným cosi.
Protože mi jaksi unikla kontinuita předchozí části, tak jsem tak nějak netušil, cože tu dělám, co je ta divná stařena a ... konec rozjímání, najednou odkudsi vyskočil rohatý démon, naskočila nápověda, o které jsem netušil, co po mě vlastně chce a tak jsem se raději na démona vrhnul. Hmpf, jenomže mi za chvilku došlo, že je nesmrtelný. Achááá, Cassandra na mě křičí, že mám zavřít ten portál, to mi ta nápověda chtěla sdělit

Nj, jenomže jak ono se to k sakru dělá, obzvláště když nevidím nikde možnost, jak to udělat.
Nakonec vidím, ono se musí přijít dostatečně blízko a nadhodit upřený pohled. Bezva a dál? Nějakou kombinací stisku myši, pokaždé náhodnou, jsem začal portál zavírat (ještě se párkrát otevřel, takže je třeba to zopakovat). Do toho na mě pořád někdo křičí, tak jak se mám k sakru soustředit? Párkrát mě taky napadly bubáci a co moji milí společníci? Místo toho, aby mastili toho démona, dokud je zranitelný, tak mi přispěchali na pomoc ... grrrr ... A pak bylo po všem. Asi se ze mě stal elfí hrdina, když mě to cosi, co připomínalo málo vyvinutou ženu, padlo k nohám.
No, došel jsem až k nějaké větší budově, ale knížky už jsem jen odklikával a před zřejmě důležitými dveřmi se zastavil, hru uložil a vypnul. Na tuhle hru potřebuju asi úplně jiný rozpoložení, ale spíš si říkám, že tohle opravdu není pro mě
