Rekapitulace děje ...Jeden by neřekl, ale hnedle jsem měl 4,5 hodiny za sebou
... popravdě, nejde o čistý herní čas. Ovšem než jsem se těmi rozhovory prokousal a udělal si poznámky, tak to opravdu trvalo. Nechtěl jsem nic podcenit a dobře jsem udělal, protože jak jste si mohli všimnout, dějová linka není úplně jasná a některé rozhovory do toho vnáší další chaos - jakoby předbíhaly něco, co teprve čeká na odhalení.
Příběh Evil's Doom je zprvu opravdu dost zamlžený a celá ta detektivní část není úplně dobře zvládnutá. Kde se tu najednou vzali čtyři jezdci Apokalypsy? Vždyť Smrt mluvila jen o Ztracených Legiích ... anebo to jen nestihla??
Dobrá, zkusíme to vydedukovat z toho, co už známe ...
V Tiberii řádí záhadné síly, které po sobě nezanechávají žádné stopy, tedy vyjma zmasakrovaných těl. Když nad tím Vantan jedné noci rozjímá, tak se mu zjeví vidina Smrti, která se mu snaží něco sdělit. Vantan však zachytí jen zlomek, protože vidina je nejasná a brzy se rozplyne. V hlavě mu rezonuje jen slovní spojení: "Ztracené Legie." S tím málem běží do nějbližšího města a s pomocí starobylých svitků přijde na to, že Smrt ho posílá na ostrov Noyu, kde se nachází ruiny hradu, který má se Ztracenými Legiemi spojení.
V Titangelu se pak Vantan dozvídá, že stejné masakry postihly i ostrov. Navíc je zajímavé, že od jejich počátku nikdo nezemřel přirozenou smrtí ... jakoby Smrt nemohla konat svou práci. A tady už začíná svítat, ale skutečným klíčem je až zmínka o čtyřech jezdcích Apokalypsy. Ponechme teď stranou, jak může Vantan vědět, že hledá právě je, protože nikde v intru o tom není ani zmínka.
Čtyři jezdci Apokalypsy jsou dle Bible (Zjevení svatého Jana 6, 1-8) Mor, Válka, Hladomor a Smrt ... a teď už by to mělo být jasnější
. Vidina se Smrtí byla narušena proto, neboť jí v tom cosi aktivně brání. Podle všeho Smrt kdosi uvěznil a ona tak nemůže nyní konat. Tohle byl od ní jen "zoufalý" pokus, jak o tom zpravit někoho "tam" venku. Spolu se Smrtí byli uvězněni i další tři jezdci. Proč to však někdo udělal a co tím sleduje? To budu muset teprve zjistit.
Konec rozjímáníKdyž už začalo být jasnější, co se tu děje, tak přišel na řadu další bod - statistiky postav. Vždyť já vlastně celou dobu ani netuším, co jsou Bamboola a Gedryn pořádně zač. Nakonec jsem zjistil, že ve městě si toho mnoho neprohlédnu. Doklikat se dá akorát na atributy a u Gedryn ještě do knihy kouzel k přehledu naučených run.
Atributů je 5 - Síla, Hbitost, Obratnost, Inteligence a Moudrost. Z nich jsou odvozeny Zdraví, Stamina a Mana. Krom nich je vidět ještě věk postavy. Bamboola vypadá jako slušný ranař, tedy v porovnání s Vantanem.
Další přístupná věc je inventář. U Gedryn jsem si při té příležitosti všiml, že vlastní svitek léčení +5, takže jsem využil příležitosti a předal jsem ho v přístavu Sawakovi. Byl nadmíru potěšený a okamžitě s ním běžel ke své dceři. Po chvilce se vrátil a oznámil mi úspěšnou léčbu. Za odměnu mi věnoval The Vorpal Blade, magický meč, který je velmi účinný na duchy a podobné potvory. Prý se mi bude v ruinách hradu hodit. Poté se s námi rozloučil a natrvalo zmizel.
Objev svitku u Gedryn mě trochu nahlodal ohledně dalších úkolů. Přitom jsem si vzpomněl, že ikonky obchodování (výměny předmětů) se objevují prakticky u všech postav, takže nebude od věci, když se podívám, co kdo nabízí.
Viking v přístavu - halapartna, lano, helma, kožené boty
Nedzar - jablko
Akiro - chleba
Noah - Dagger of Loomba, 3 jablka
nevrlý barbar v hospodě - jablko
Kallak - svitek Healing +5
Jak vidno, tak svitek léčení jsem mohl i koupit, ale stálo by mě to 31 zlatých.
Ve městě mi tedy stále zbyla dvojice úkolů - meč pro Kallaka a zdroj světla pro Nedzara.
Castle of Lost Legions - úvodní patraCesta k hradu nás zavedla na pokraj pouště poblíž Černých hor. Když jsme přešli první runy, tak se před námi zjevil úchvatný pohled na ruiny hradu vyčuhující z písku. Jakmile jsme se přiblížili k rozbořeným zdem, tak jsem vycítil zlost titánů a bohů, jejichž duše stále ovládá toto posvátné místo. Koutkem oka jsem přitom zahlédl zahalenou postavu stojící za zbytky nedaleké zdi ...
Uuuuuuuurrrrrrhhhhhhh!!! Once great man lived here, giants!!! Gods!!! Once, but long ago!
It was here that i met my master, it was nooooooo accident!!! Neither it's a near chance that i'm the teller of his tale ...
Z pod kápě na nás vykoukla tvář starého, lehce potrhlého muže, ze kterého se vyklubal kouzelník. Tedy alespoň to o sobě tvrdil. Pohrozil nám, že jestli mu ublížíme, tak na sebe sešleme hněv bohů. Omluvil jsem se za vyrušení a přislíbil, že nemám v úmyslu jakkoliv poskvrnit toto místo. Poté nás přizval ke svému ohni. Jakmile jsme usedli, pustil se do předlouhého vyprávění o všeličem možném. Dozvěděl jsem se, že hrad původně postavili titáni a sloužil jako pohřebiště jejich králů. On jim teď na památku zpívá písně o dávných bitvách, hrdinech, čarodějnicích atd.
Optal jsem se ho na historii hradu. Podle legendy, před mnoha lety vládl hradu a celému ostrovu dobrotivý král Osric. Jeho žena, elfí princezna, mu porodila překrásnou dceru Eleinu a dva syny. Berena a Dagara.Eleina podědila po matce dar vyprávění, který velmi oceňovali místní obři, kteří jí se zájmem poslouchali. Lidé ovšem jejich zájem nechápali. A pak došlo k tragédii! Jedné noci, když Eleina vyprávěla obrům jeden ze svých nejlepších příběhů, tak jí obři unesli do paláce v Titangelu a zapečetili městské brány. Chtěli totiž poslouchat její příběhy v klidu a už navždy. Krále tento čin pobouřil a tak přivedl k branám Titangelu ohromnou armádu. Obři si za včasu uvědomili, co způsobili a za svůj čin se styděli. Propustili Eleinu a sami se stáhli do Černých hor, odkud na dracích odletěli do Trectonu. Do Titangelu už se nikdy více nevrátili.
Brzy se na celý incident zapomnělo. Věci se začaly pomalu vracet do normálu a město postupně obsadili lidé. Král Osric začal připravovat Berena na královské povinosti, zatímco Dagar se věnoval magii. Musel přitom zkousnout fakt, že je druhorozeným synem a tak nemá na trůn nárok. Když Osric zemřel a Beren si nasadil jeho korunu, tak už to Dagar nevydržel a svhrl ho z trůnu. Tím rozlítil bohy. Armáda zůstala věrná Berenovi, s čímž Dagar počítal a většinu vojáků magicky přenesl do podzemí hradu, které předtím s pomocí kouzel vybudoval. Nechal tu ty nebohé vojáky pomřít hladem. Tak zničil všechno, co jeho předci po celá staletí budovali a tím také ztratil oddanost lidí. Pokusil se je zlomit magií, ale to se mu nepodařilo.
Lidé už ho měli po krk. Shromáždili ohromné množství zlata, kterým pak zaplatili kouzelníku Evildovi za Dagarovu smrt. Evild skutečně na Noyu dorazil a splnil svou část dohody. Jeho magický výboj však zničil nejenom Dagara, ale i vše v okruhu tisíci stop. Hrad se proměnil v ruiny a okolní les v poušť. Od těch dob legendy hovoří o Ztracené legii, která zůstala uvězněna v podzemních kobkách hradu. "A jak tu spolu mluvíme, stále slyším křik těchto nebohých duší všude kolem nás ..." pravil starý kouzelník.
A co Beren? Beren vyvázl z boje bez úhony. Dagar se ho pokusil spražit ohnivou koulí, ale Beren se stihl ochránit svým svatým mečem, který podědil po předcích. Poté z bitvy zmizel neznámo kam, stejně jako jeho meč. Některé vzkazky hovoří o tom, že Beren se ukryl někde v centrální části ostrova, ale stopy dávno zavál čas. "I když ..." vzpomněl si kouzelník, "Beren měl snoubenku, mladou princeznu, která mu porodila syna." Královská linie tedy nevymřela. Současný král Meheph je Berenův prapravnuk. Nechal postavit nový hrad, den cesty na západ od Delta Pond of Throxyl. Hrad nese jméno Castle of Mythil.
A Eleina? Od té chvíle, co propukl boj o korunu, už o ní nikdo nikdy neslyšel.
Konečně přišla řeč i na vstup do katakomb. Kouzelník se nám nejprve vysmál. Nejsme jediní, kdo ho o to požádal. Všichni před námi byli hlupáci, kteří do jednoho zemřeli! Jenomže pak se zarazil a znovu se na mě podíval ... "ty ale nehledáš poklady, tebe sem přivádí duležitý úkol ... mám pravdu?" Poté jsem mu pověděl, co je mým posláním. O čtyřech jezdcích, jak se Smrti povedlo nás kontaktovat a nasměrovat sem. Pokud se nám nepodaří čtyři jezdce osvobodit a nastolit řád, tak na zemi propukne chaos. Poté nám ukázal tajný průchod do podzemí a v menu přibyla ikonka ...
Jestli to dobře počítám, tak po 6 hodinách ve hře jsem se konečně dostal k prvnímu dungeonu
. Trochu mi to připomíná situaci v Realms of Arkania: Blade of Destiny, kde jsem dlouhé hodiny bloudil po Thorwalu a okolí, protože jsem vůbec netušil, kam jít.
No a teď začala ta správná zábava ...
Ocitl jsem se v naprosté tmě a interface hry se celý proměnil. Evil's Doom má tedy odlišný interface pro venkovní a vnitřní lokace. Ostatně to jsem díky manuálu tušil, ale opět je potřeba si to osahat, protože je to takové trošku nezvyklé. Chvilku jsem jen tak stál a doufal, že někde najdu zdroj světla. Bohužel. Louči jsem u sebe neměl a Gedryn chybí na kouzlo světla jedna runa ... bezva, to mi ještě scházelo
. Vykouzlil jsem alespoň automapu, abych viděl, co kolem mě zhruba je. Pohnout jsem se stále nedokázal, tak jsem začal naslepo šmátrat myší před sebou a ke svému štěstí jsem uchopil louči. Fajn, světlo máme. Teď tedy znovu ten pohyb.
Problém jsem naštěstí objevil za chvilku, protože Evil's Doom defaultně používá pro chůzi NumPad, který já mám předefinovaný, tak jsem hru ukončil, smáznul přemapování kláves a bylo po problému.
Nyní jsem se potřeboval vyzbrojit. I to je trochu záludné, protože hra má jakoby tři inventáře. Do toho většího se cpou různé doplňky a menší věci, kdežto zbraně se umisťují za opasek nebo na záda. Pokud tedy chcete postavy vyzbrojit, tak musíte vzít zbraň z opasku a dát jí postavě do ruky. Vantan dostal Vorpal sword, Bamboolaovi jsem nechal šavli a Gedryn jsem do ruky dal kouzelnickou knihu. S tím jsem vyrazil vpřed.
Netrvalo dlouho a narazili jsme na prvního ducha, který bez potíží prošel zamčenou mříží. Dle očekávání ho dokázal zabít jen Vantan, protože drží v ruce magický meč. Bamboola si ani neškrtl. V tu chvíli se mi potvrdilo, že si asi vystačíme ve třech. I když 4 postavy zas znamenají větší kapacitu inventářů. Při té příležitosti mě napadlo, že jsem možná měl ve městě znovu zajít za Kallakem a dát mu meč k očarování. Zřejmě bych tak získal další magicky očarovanou zbraň a tím pádem dvojitou útočnou sílu. Za chvilku jsem totiž našel další longsword +2, takže tyhle meče nejsou očividně žádná vzácnost.
Ale abych zbytečně neodváděl pozornost jinam ... Evil's Doom má jednu zajímavost, která se v dungeonech hodí mnohem více jak na povrchu a to je možnost přepnout z "miniokna" na "maxiokno". Prostě dojde jen k tomu, že zmizí UI a prostřední okno obrazovky se zvětší na celou plochu. Naneštěstí v tom nejde interagovat s prostředím nebo bojovat, ale pro průzkum je to fajn. Můj zásadní problém se totiž projevil během chvilky. Světlo louče je slabé a i když jsem vypnul plápolání ohně (blikající světlo), tak to není nic moc. Navíc světlo louče celkem rychle slábne. Výsledkem bylo, že jsem dlouho kroužil kolem prvního klíče, protože mi dokonale splynul s podlahou. Tohle bude fakt boj. Přeci jen už nejsem nejmladší a zrak není co býval
.
Cvičmo jsem si proběhl pár zákoutí, propadl se na další patro a pak jsem usoudil, že je čas na lepší přípravu ... Mimochodem, na prvních patrech je jedna zajímavost, která už se pak nikde neopakovala - některé klíče je možné ze zámku opět vyndat a použít jinde.
Jak mi prohlídka postav prozradila, krom světla budou mými protivníky také žízeň a hlad, takže je čas k návratu do města. To mimo jiné znamená, že musím zbraně zase ručně zasunout za opasek a pak teprve budu moci dungeon opustit.
V Titangelu jsem zamířil do kostela pro runu ASTO, jak mi radil manuál, ale realita je taková, že ve hře se runa jmenuje ASTON a nepatří do oboru Air ale Sky. Chvilku jsem tápal, jestli je to vůbec ona, ale pak jsem to prubnul a je
. Z kostela jsem udělal ještě odbočku za Kallakem a dal jsem mu meč +2. On se ho pokusil očarovat - neúspěšně, ale alespoň byl ochotný se přidat do družiny.
Magické světlo je mnohem lepší varianta osvětlení, protože mu chybí ten nahnědlý odstín. Je mnohem jasnější a prostředí je v něm krásně a ostře vidět. Tím jsem s loučemi definitivně skoncoval
.
Pomalu jsem se prosekal až na 3. patro, kde mi došly zásoby jídla. Vypadá to, že jsem trochu narazil, protože jídlo a pití ubývá rychleji, než bych čekal. Minimálně to jídlo budu muset tahat z města ve větším množství (jídlo tlumí nejenom hlad, ale trochu i žízeň). Spánek slouží hlavně k regeneraci staminy, zdraví se obnovuje všelijak, zejména u zraněných postav, takže ho budu muset začít doplňovat magicky a tady mi chybí další runa. Ale to už zas předbíhám.
První patro je malé, obsahuje několik duchů, pár zamčených mříží a spínač. Je to vlastně jen taková rozcvička, abyste se naučili pracovat s mapou, pocvičili si boj a přitom měli na paměti, jak snadné je udělat fatální chybu. Klíče se mohou třeba v zámku zaseknout, takže už je nevytáhnete a nebudete schopni otevřít jiné dveře/mříže, ke kterým onen klíč pasuje. Hned na úvod se tak můžete dostat v podstatě do slepé uličky - dead endu. U bojů platí, že nepřítel útočící z boku a ze zad je nebezpečnější.
Magická mapa je poměrně detailní, zobrazuje dokonce stěny s interaktivními prvky nebo s iluzí, což jsem brzy ocenil, protože některá tlačítka jsou dost nenápadná. Hra označí patřičnou stěnu, takže víte, že na ní něco je - jenom nevíte co a z které strany. Mapa navíc funguje realtime, takže pokud spínač něco odemkne, tak to na mapě hned uvidíte.
Na 1. patře je tedy dobré dát si pozor na pořadí odemykání mříží, čímž jsem se rovnou vyhnul propadlům. Na 2. patře je opět několik duchů, fontánky s vodou a opět drobné hrátky s klíči a spínači.
3. patro obsahuje něco na způsob kostlivců/zombií, takže si konečně mohl zabojovat i Bamboola. Tuhost těchto potvor je kolísavá, nejhorší zombie hlídala klíč na další patro. Je velmi rychlá, takže combat waltz mi úplně nevycházel. Naštosoval jsem proto Gedryn do slotů 3x fireball a ejhle, stačily dva zásahy a bylo po boji. Mana se naštěstí regeneruje sama, takže jsem si oddychl.
V tu chvíli dostal Vantan hlad, takže nás čeká cesta do města pro zásoby a něco málo bychom mohli rozprodat. V podzemí jsem našel třeba 4 zvláštní mince, které asi k nečemu budou. Dost mě přitom překvapilo, že hra neumí věci štosovat, takže 4 mince zabírají hned 4 sloty inventáře, což není zrovna milé.
Vlastně mě překvapila ještě jedna věc. Z dungeonu si nejde odnést úplně vše. Při jeho opuštění družina automaticky upustí na zem všechny úkolové předměty (svitky se zprávami, klíče, dokonce i nalezené lano). Zůstanou tu prostě ležet na "schodišti".
Odhadem 7-8 hodin za mnou.
Autor
Téma: (Elemir) - Evil's Doom (Přečteno 3007 krát)