Během plnění úkolů pro Císařskou legii se mi podařilo ve Vivecu odhalit další tajemství. V kanálech Arény, konkrétně ve skladišti, se nachází uzamčený poklop, který vede na viveckou základnu Morag Tong. V ní sídlí velmistr Eno Hlaalu. Je to klíčová postavička cechu, protože Eno je jediný, kdo vás může do bratrstva Morag Tong přijmout. Chybí mi už jen vivecká základna cechu zlodějů, kterou jsem nakonec nenašel ani ve stokách kantonů (všechno to byly daedrické svatyně).
Císařská legiePostup v hierarchii Císařské legie je oproti předchozím dvěma gildám poměrně přímočarý a rychlý. Jedinou komplikací je fakt, že do Císařské legie vás musí přijmout generál Darius, který přebývá v Gnisis. Jenomže na počátku hry se asi málokomu bude chtít vyrazit mimo oblasti, kam ho na počátku poslala hra. Přitom jedna z Cosadových poznámek míří na to, že by si hráč měl najít nějaký cech, aby před dalšími úkoly zesílil. Mezi navrhovanými cechy je právě i Císařská legie.
Klíčové atributy - Odolnost, Osobnost
Klíčové dovednosti - Pohyblivost, Kryt, Drtivá zbraň, Dlouhá zbraň, Oštěp, Těžká zbroj
Rekrut - Oba atributy na úrovni 30
Kopiník - Oba atributy na úrovni 30, jedna dovednost na úrovni 10
Voják - Oba atributy na úrovni 30, jedna dovednost na úrovni 20
Agent - Oba atributy na úrovni 30, jedna dovednost na úrovni 30 a dvě dovednosti na úrovni 5
Rytíř - Oba atributy na úrovni 30, jedna dovednost na úrovni 40 a dvě dovednosti na úrovni 10
Potulný rytíř - Oba atributy na úrovni 31, jedna dovednost na úrovni 50 a dvě dovednosti na úrovni 15
Svobodný rytíř - Oba atributy na úrovni 32, jedna dovednost na úrovni 60 a dvě dovednosti na úrovni 20
Rytíř ochránce - Oba atributy na úrovni 33, jedna dovednost na úrovni 70 a dvě dovednosti na úrovni 25
Rytíř hrdina - Oba atributy na úrovni 34, jedna dovednost na úrovni 80 a dvě dovednosti na úrovni 30
Rytíř Císařského draka - Oba atributy na úrovni 35, jedna dovednost na úrovni 90 a dvě dovednosti na úrovni 35
Z pohledu zadávání úkolů jsou důležité císařské pevnosti a jejich velitelé:
- generál Darius (Madachův obchod v Gnisis)
- Imsin Zasněná (pevnost Buckmoth u Ald'ruhnu)
- Radd Neoblomný (pevnost Moonmoth u Balmory)
- Frald Bílý (pevnost Hawkmoth v Ebonheartu)
- Varus Vantinius (nejvyšší velitel Vvardenfellských legií, sídlí v komnatách Nejvyšší rady v Ebonheartu - Varus stojí hned vedle védody Drena)
Většina velitelů pevností je v hodnosti Rytíře ochránce, Varus Vantinius má hodnost Rytíře Císařského draka, tedy nejvyšší legionářskou hodnost. Zároveň je jediným Rytířem Císařského draka ve Vvardenfellu. Angoril, velitel a Rytíř ochránce pevnosti Pelagiad, jako jediný úkoly nezadává a vždy vás odkáže na ostatní pevnosti. Zámek Wolverine v Sadrith Mora má pak jako velitele "jen" rytíře Dumbuka gro-Bolak, což hovoří samo za sebe.
Generála Daria jsem původně hledal v pevnosti Darius v Gnisis, ale tady přebývají jen orkští vojáci. Nakonec mě napadlo se jich zeptat

. Generála prý najdu v Madachově obchodě. Jasně, pevnost Darius není zrovna přepychové sídlo, pokoj v dobře zařízené hospodě je prostě mnohem lepší volba. A proč jsem vlastně generála Daria hledal? Potažmo proč jsem vůbec začal uvažovat o vstupu do legií? Důvod byl jednoduchý - vstup do dolu na vejce v Gnisis.
Vatollia Apo, strážný u vchodu do dolů, mě odmítl vpustit, dokud k tomu nedá svolení generál Darius. Z první návštěvy v Gnisis jsem už věděl, že se tu prodávají propustky a jednu prodává nám známý Hetman Abelmawia (pomohl mi vyléčit kwamí královnu v mém vlastním dolu). Ke vstupu to ale nestačilo. Vatollia na přítomnost propustky v inventáři nijak nereagoval. Pomohlo až staré dobré podplácení. Vatollia mi předal klíč a dělal, že nic nevidí. Jenomže mi to bylo prd platné. Na druhém patře jsem se srazil se strážným Lugrubem gro-Ogdumem, který mě vyzval, ať patro neprodleně opustím, než napočítá do desíti. Důvodem je fakt, že místní kwamí královna je nakažená snětí, takže je potřeba jí izolovat, aby se sněť nerozšířila i mimo důl. To naprosto chápu, ale tím se zarazil i můj průzkum dolů. Nabyl jsem proto dojmu, že bez vstupu do legií to prostě nepůjde.
Poznámka: samozřejmě to jde, ale vstup do legií je důležitý, pokud chcete v dole plnit úkoly, bez toho je to jen obyčejný dungeon.
Darius mě bez problémů přijal a předal mi císařský kroužkový kyrys. Nyní jsem členem legií a jako takový bych měl dodržovat disciplínu a ctít hodnosti. Je to velmi důležitá poznámka, protože od této chvíle musím při rozhovoru s vyššími šaržemi nosit císařskou zbroj (stačí jen kyrys). V opačném případě se se mnou odmítnout bavit a navíc dostanu -5 bodů k oblíbenosti u dané postavy, což není zrovna milé. Zkusil jsem schválně rovnou povýšit a povedlo se. Prý o mě kolují zvěsti o úspěších a tak jsem hoden. Z Rekruta jsem se rázem stal Kopiníkem a do inventáře mi přibyl císařský štít.
Při dalším rozhovoru mi Darius oznámil, že se k němu donesla informace o záchraně Madury Seran. Heh, matně si na její záchranu vzpomínám, ale musel jsem pro jistotu kouknout do svých poznámek. Šlo o uvězněnou dunmerku, kterou uneslo pár Ashlanderů poblíž Ald Velothi a já jí vyplatil. Hned poté jsem si mohl vzít úkol se záchranou výběrčí daní Ragash gra-Shuzgub. Ta šla vybrat poplatky od Baladase v Arvs-Drelen. Není nutné kvůli tomu Baladase rušit, Ragash je ve vězení kousek od vchodu, takže jí stačilo osvobodit a doprovodit ven. Cestu do kasáren už našla sama. Legrační bylo, že jsem si při osvobozování zapomněl vzít císařský kyrys a Ragash mi místo rozhovoru vynadala ... já jí jdu zachránit a ona takhle

. Odměnou mi byla hodnost Vojáka a císařský ocelový kyrys, kterým jsem nahradil kroužkový kyrys - vypadá přeci jen lépe.
V dalším úkolu jsem měl mezi místními vojáky vypátrat přívržence kultu Talose. Za normálních okolností by uctívači Talose nebyli překážkou, ale Dariovi se doneslo, že gnisiská buňka připravuje atentát na císaře Uriela Septima VII - chtějí ho zabít při císařově návštěvě Vvardenfellu. Po chvíli pátrání se mi z vojáků podařilo vymáčknout informaci, že bych měl vyhledat Oritia Mara. Prý je jedním z členů kultu. Oritia jsem našel v kasárnách a musel jsem ho trošku podplatit. Díky tomu mi začal důvěřovat a po krátkém rozhovoru mi předal klíč od jejich tajné svatyně ve sklepení kasáren. Mám tam vyhledat Aria Ruliciana.
Arius mě přátelsky přivítal a dovolil mi porozhlédnout se. Svatyně je malá a nejvíc mě zaujala truhlička na oltáři. Musel jsem jí vypáčit, ale Ariovi to nevadilo. Vadilo mu až to, když jsem z truhličky vytáhl dopis od Oritia, kde jsou popsány detaily připravovaného atentátu. Než se však Arius nadál, tak jsem zmizel pomocí teleportačního kouzla. Bylo to ale zbytečné, Darius mě po předání důkazu o spiknutí poslal Aria a Oritia zabít. Zabití Aria bylo snadné, u Oritia to bylo horší, protože vojáci v kasárnách nebrali na vědomí, že mě Oritius bez varování napadl a jeho smrt brali jako zločin. Musel jsem proto Oritia nejprve nalákat do skladiště a zabít ho mimo zraky odstatních vojáků. Získal jsem hodnost Agenta a odměnou mi byla císařská ocelová přilba a císařské ocelové rukavice.
Další postup pro mě skončil a Dariovi došly i úkoly. Chvilku mi to vrtalo hlavou, protože jsem čekal ještě úkol s léčbou kwamí královny v dolech, ale na první pohled Darius nic takového nenabízel. Při prohlídce jeho topiků jsem našel jen topik na téma pozemkové smlouvy, který mu tam nově přibyl. V dole nedávno tragicky zahynul Mansilamat Vabdas a Darius má zájem o pozemkovou smlouvu k jeho pozemku - plánuje rozšíření císařského vlivu v okolí Gnisis. Překážkou je akorát Vabdasova žena, která mi odmítla smlouvu předat a místo toho obvinila legii z úkladné vraždy svého manžela. Ke všemu prý došlo přímo v dole.
Celý úkol je poněkud zamotaný a hlavně je v češtině zabugovaný, takže není úplně jasné, co po vás hra chce. Klíčem je nerudný strážný Lugrub gro-Ogdum na druhém patře dolu. On vás sice před napadením varuje, ale pořád máte dost času zmizet do dveří naproti, které vedou na další patro. Anebo ho prostě necháte zaútočit a zabijete ho. Ve výsledku ho totiž budete muset stejně zabít, protože vás k tomu zaúkoluje Darius. Na dalším patře je duch Mansilamata Vabdase, který vám poví, co se tu ve skutečnosti stalo. Uzavření dolu je pro Gnisis velký problém, protože obyvatelé jsou na něm závislí nejen obchodně, ale důl je zdrojem jídla i pro město. Mansilamat se proto rozhodl navzdory zákazu vstoupit na druhé patro a sesbírat pár vajec. Lugrub spal, takže se kolem něj bezpečně protáhl. Smůlu měl až při cestě zpátky, kdy byl Lugrub vzhůru a přivítal ho se sekerou v ruce. Sekeru pak odhodil do vody, kam shodil i Mansilamatovo tělo. Sekeru jsem vylovil a pospíchal s ní k Dariovi.
No a tady právě nastal problém. Darius využívá topik "dukaz" hned ke dvěma úkolům, přičemž se zacyklyl u důkazu o spiknutí proti císaři (uctívači Talose). Chvilku jsem přemýšlel, že bych to zkusil v datovém souboru opravit, ale pak jsem si řekl, že bych tuhle opravu dělal víceméně jen kvůli sobě a tak jsem se rozhodl úkol posunout skrze konzoli. Díky UESP Wiki není potřeba nijak komplikovaně zkoumat jednotlivé úkoly a jejich fáze, stačí se prostě podívat na stránku příslušného úkolu, kde je vždy přehledná tabulka s ID úkolu, konkrétními hodnotami a zápisy v deníku. Stačí tedy kouknout, co v deníku máte a úkol posunout o položku dále. Konzole se spouští klávesou s vlnovkou a při psaní příkazů nezáleží na velikosti písmen (je to spíš pro přehlednost). Použitý příkaz je:
Journal, "IL_WidowLand", 70
Tím se záznam posune za důkaz a Darius vás pošle Lugruba zabít (to jsem již učinil). Po úkolu mi zbyla Lugrubova sekera, kterou by si jinak Darius vzal, ale to už je jen detail. Darius vzhledem k okolnostem pozemkovou smlouvu znovu nechtěl a úkol se konečně posunul do bodu, kvůli kterému jsem se k legiím přidával - měl jsem vyléčit kwamí královnu

. Pomohl mi opět svitek od Abelmawii a tím jsem zachránil Gnisis od hladomoru. Nyní už pro mě Darius opravdu nic neměl.
Z Gnisis jsem se přesunul do Ald'ruhnu do pevnosti Buckmoth. Imsin Zasněná mě byla ochotná ihned povýšit, takže jsem se ještě před prvním úkolem stal Rytířem. Odměnou mi byly císařské ocelové boty a císařské ocelové nárameníky. Můj první úkol byla návštěva domu Drinara Varyona, kde jsem měl najít důkaz, že pašuje dwemerské artefakty. Imsin by ráda viděla Drinara za mřížemi, ale v tom má asi smůlu, protože Drinara jsem vyřešil už v rámci úkolů pro rod Hlaalu, takže Drinar je touhle dobou už na cestě do trestanecké kolonie. Na druhou stranu jsem měl díky tomu klid na pátrání, protože jeho dům zůstal prázdný. Krom požadovaného důkazu jsem tu našel zásoby pašovaného ebonu. Jo, důkazem je dwemerská trubice, která je dobře skrytá na stolku mezi hliněnými výrobky. Při návratu po mě Imsin chtěla nejprve zprávu o Joncisi Dalomaxovi. Jde o legionáře, kterého jsem zachránil při průzkumu Trpkého pobřeží v daedrických ruinách Ashurnibibi. Teprve poté jsem jí mohl informovat o úspěchu při hledání důkazu.
Poslední úkol od Imsin se týkal milostného vztahu mezi Ilmeny Dren a jedním štítonošem z Brány duchů. Ilmeny svému milému předala na důkaz lásky svou rukavičku, jenomže ta se dostala do rukou vypočítavé Varony Nelas, která s ní nyní onoho štítonoše vydírá. Mým úkolem bylo získat rukavičku zpět. Varona Nelas má úkryt v Assumanu na Sheogoradu, tak jsem toho rovnou využil a z Ald Redaynie jsem si odnesl Pohár hořkosti. Varonu stačilo podplatit a rukavičku mi předala. Imsin mě poté povýšila do hodnosti Potulného rytíře a za odměnu mi předala rytířský kyrys císařského templáře a chrániče nohou císařského templáře.
Z pevnosti Buckmoth jsem se přesunul do pevnosti Moonmoth u Balmory, které velí Rytíř ochránce Radd Neoblomný. Ani mě nenechal domluvit o optal se mě, jaká je situce okolo Dandsa ... Dandsa je redguardka, kterou jsem zachránil ze spárů banditů v jeskyni Abernanit poblíž Gnaar Moku. Na postup to ještě nestačilo, tak jsem si nechal zadat další rozkazy - měl jsem zabít síťovce v říji u Gnaar Moku. To nebyl problém, dvojice síťovců poletovala poblíž mostu u vesnice a bez váhání mě napadla.
Další úkol se týkal Sorkvilda Havrana ze Sheogoradu, kterého jsem měl také zabít. Legie by prý měla občas dunmerům ukázat, že je tu i pro ně a potírání nekromancie je náš společný zájem. Sorkvilda jsem už zabil při průzkumu dunmerských pevností (odskočil jsem si do Dagon Felu), takže jsem to Raddovi hned oznámil. Konečně jsem byl povýšen do hodnosti Svobodného rytíře a odměnou za postup mi byla přilba císařského templáře a nátepníky císařského templáře. Tím jsem také nečekaně Raddovy úkoly vyčerpal a musel jsem se vydat dál.
Vzal jsem to nejprve do Pelagiadu, ale Angoril mě odmítl s tím, že v Pelagiadu se nic zvláštního neděje. Zbyla mi tak už jen pevnost Hawkmoth v Ebonheartu, které velí Rytíř ochránce Frald Bílý. Aby toho cestování nebylo málo, tak mě Frald poslal do Brány duchů, kde jsem měl podstoupit soutěž v důvtipu se štítonošem Salynem Sarethim. Jde o trojici otázek s celkem intuitivními odpovědmi - odpovědi jsou vždy tři, ale dvě jsou vždy mimo, správně je vždy třetí odpověď. Po tomto úkolu jsem získal knihu 2920, Druhosev a mohl jsem povýšit do hodnosti Rytíře ochránce. Za postup jsem získal císařské templářské boty a nárameníky císařského templáře. Trochu mě zarazilo, že mě Frald povýšil na stejnou úroveň jako je on sám, ale tím také další povyšování skončilo a Frald mě pro další povýšení odkázal za Varusem Vantiniem. Nicméně mi byl ochotný zadávat ještě další úkoly.
Asi není nutné si od něj další úkoly brát, navíc dva z nich jsou poněkud kontroverzní, protože v nich otevřeně půjdete proti Vysvěcencům. Na druhou stranu to nemá žádný neblahý efekt. První úkol se týká zabití Honthjolfa, což byl dezertér z jeskyně Aharnabi poblíž svatyně Azury. Honthjolfa už jsem zabil, ostatně sám mě napadl, takže jsem mohl hned přejít k druhému úkolu. V něm jsem měl definitivně umlčet Vysvěcence Suryna Athona z Úřadu Spravedlnosti. Je potřeba ho nejprve urazit a poté nechat zaútočit. V tuto chvíli pro mě Suryn nebyl žádný protivník. Odměnou mi byla Indorilská zbroj a palcát, které jsem si protentokrát vzal do sbírky (mrtvého Ferila Salmyna u Kogoruhnu jsem předtím neokrádal, tedy až na jeho košili).
V posledním úkolu od Fralda jsem měl vyhledat a doprovodit Sapria Entia, Fraldova dřívějšího společníka. Saprius se dopustil vážného zločinu a na stopě mu jsou Vysvěcenci, kteří jsou vůči císařským vojákům přirozeně zaujatí. Frald se obává nespravedlivého procesu a tak chce Sapria potají propašovat z Vvardenfellu a dopravit do Cyrodiilu k císařskému soudu. Rozhovorem s obyvateli Vivecu jsem získal indicie do Arény, kde jsem Sapria našel v místním skladišti v kanálech. Během rozhovoru nám do zad vpadla dvojice Vysvěcenců, které jsem musel zabít. Poté jsem Sapria celkem bez problémů doprovodil do pevnosti Hawkmoth, nikdo další už nás nenapadl. Odměnou mi byla Fraldova rodinná Přilbice Graffa Bílého.
Nyní už mi nezbylo nic jiného, než vyhledat Varuse Vantinia v komnatách Nejvyšší rady. Matně jsem si vybavoval, že by to mohl být jeden ze společníků vévody Vedama Drena a nemýlil jsem se. Varus souhlasil s mým povýšením, ale pod podmínkou, že legii navrátím dvojici ukradených artefaktů. Prvním artefaktem byl kyrys Pánův pancíř, který zmizel z místní císařské kaple. Od Varuse jsem dostal klíč, abych se mohl porozhlédnout po důkazech. Císařská kaple se nachází dole pod Císařským výborem a střeží ji dvojice vojáků. Uvniř jsou na zemi vidět stopy z blátiviny, které vedou ke zdi. V ní jsou tajné dveře s úrovní zámku 95. Otevřel jsem je pomocí svitku, ale nebylo to nutné, protože já vlastně úkol již vyřešil - v jeskyních pod Ebonheartem byl původně dezertér Furius Acilius, který zbroj ukradl a toho jsem již zabil. Musel jsem akorát zaskočit do Balmory k sobě domů, kde jsem si zbroj schoval a donesl jí k Varusovi. Ten si jí s díky vzal a odměnil mě stříbrným kyrysem strážných vévody.
Druhý artefakt byl meč Chrysamere, který nyní vlastní čarodějka Draramu Hloran. Najdu ji prý někde u Sadrith Mory. I to jsem již vyřešil. Draramu Hloran žila v jeskyni Abanabi na ostrůvku jihozápadně od Sadrith Mory. Opět jsem musel k sobě do Balmory a zpět. Varus mě za odměnu povýšil do hodnosti Rytíře hrdiny.
A teď to začalo být zajímavé. Varus už mě nemohl povýšit, protože Rytíř Císařského draka může být na Vvardenfellu jen jeden a on se svého postu rozhodně vzdát nehodlá. Můžeme to však vyřešit čestným soubojem ... souhlasil jsem a vyrazil do Arény. Varus měl na sobě Pánův pancíř a v ruce držel Chrysamere, ale nijak mu to nepomohlo. Hned prvním úderem jsem ho srazil na kolena a pak už jsem mu nedovolil vstát. Ani mi ho nebylo líto, protože jako Rytíř Císařského draka měl ty artefakty jít hledat sám a ne si hledat poslíčka a pak si ještě donesené artefakty přivlastnit. Po jeho smrti jsem se stal automaticky Rytířem Císařského draka já a od Varuse jsem si vzal zpět Pánův pancíř i Chrysamere.