Když jsem včera ráno dopisoval předchozí příspěvek, tak jsem vůbec netušil, kolik věcí na mě hra v následujících 15 hodinách vychrlí
Vůbec netuším, odkud začít a jestli si to všechno vůbec pamatuju. Na počátku se Brotherhood jeví jako krátká hra, skoro bych řekl datadisk ke dvojce, což umocňuje zdánlivě malá mapa Říma, ale design hry je natolik promyšlený, že i bez vedlejších aktivit se začne čas znenadání natahovat. Úvodní rozlet ve hře je totiž brzděn řadou drobností, kterých si na počátku ani nevšímáte, protože vám nepřijdou důležité, a když pak nějakou souvislost odhalíte, tak se chytnete stopy a jdete pro změnu jen po ní. No a tím vás hra hezky vodí v kruzích, než najdete konec, který se ovšem odemkne zase až s postupem děje.
Vím, ono to takto napsané zní naopak děsivě, ale podstatné je, že ty možnosti nejsou utnuty nijak násilně, celé to působí naopak docela přirozeně. Mě samotného to překvapilo, protože už na počátku Brotherhood jsem si říkal, jak z tohohle chtějí proboha vytřískat plnohodnotnou hru? Řím opravdu není nijak velký, navíc většina obyvatel je soustředěna do lokace Centro, velikostně zhruba něco jako Florencie ve dvojce. Další části mapy mají jen řídké osídlení a ve východní polovině mapy je dokonce dost luk a lesíky. Je to zvláštní kontrast, protože celý Řím je lemován hradbami, které vyznačují jasnou hranici hry, takže když vylezete někam výše, tak hned poznáte, co je co. Pokud se někdo předtím zarazil nad přítomností koně a stájí, tak nyní už zajisté ví, proč tu jsou
Já to asi nejprve proberu z pohledu ekonomiky a souvislostí postupu, abych se v tom zbytečně nezamotal. Mám tu totiž ještě jeden problém a tím je přimíchání obsahu z DLC, které se do hry integrují bez ohledu na pořadí vzpomínek. Že to není původní obsah, jsem sice poznal, ale když už jsem to rozehrál, tak jsem to rovnou i dokončil. V příběhové části se tedy nebudu striktně držet toho, jak jsem postupoval, ale spíš to od sebe oddělím.
Ekonomika, základ úspěchuV předchozím příspěvku jsem zmínil, že Ezio útěkem ze zničeného Monteriggioni o vše přišel a musí proto začít od nuly. V hrubém nástinu jsem pak popsal, jak toho dosáhnout, ale postupem času jsem zjistil, že tahle vrstva mechanik je mnohem komplikovanější, než se zprvu zdálo. Základem je zmíněné odstranění vlivu Borgiů na danou oblast a teprve poté lze v okolí takového místa začít normálně žít. Ne vše je samozřejmě zavřené, i Borgiové vědí, že ekonomika musí šlapat alespoň na minimum, aby lid tolik neremcal.
Řím je rozdělený na 5 částí:
Vatikán
Centro
Tiber
Campagna
Antico
Vetikán je a zůstane plně pod kontrolou Borgiů. Ezio začíná svou pouť za pomstou při východní hranici Vatikánu, protože ten je skrze most spojen se čtvrtí Centro. Centro se tedy stane hlavním kolbištěm pro první střety s Borgii. Je hustě osídlené a Machiavelli tu Ezia nechtěně seznámí se způsobem, jak by se dal vliv Borgiů zmírnit. Základnu si ovšem Bratrstvo otevírá na ostrově Tiber, který se nachází na jižním okraji Centro - z pohledu hry je to však lokace obklopená Centro, protože Centro samotné pokrývá v podstatě celý západ Říma. Konkuruje mu v tom jen krátký výběžek Antico, které pro změnu dominuje jihu města.
Antico je dle názvu plné památek na Římskou říši a je celkem málo osídlené. Dalo by se říci, že je to oblast "vesnic" mezi ruinami. Z pohledu populace a zajímavostí se mezi Centro a Antico umisťuje Campagna, které dominuje severovýchodu města. Antico a Campagna mají ještě jednu společnou věc a tou je hranice vzpomínek, které se Eziovi odemknou až později. Díky tomu zůstává celá východní hranice města dlouho nepřístupná.
Globální mapa hry ukazuje město rozdělené do částí a lze si na ní zobrazit současný vliv Borgiů, kompletnost přestavby Říma a jednolivých lokací + loajalitu k Eziovi. Loajalita je asi nejošemetnější, protože je v průběhu hry kolísavá. Nejvyšší oblíbenost mám jen na ostrově Tiber, ostatní kolísá mezi střední a malou. Není mi úplně jasné, jak se to vypočítává, ale zatím jsem si nevšiml, že by to něčemu vadilo. Vliv Borgiů je vyznačen v menších celcích a každý označuje vliv řízený jednou konkrétní věží. Odstraněním velitele a zničením věže se taková lokace dostane do sféry vlivu Bratrstva. Tím v ní lze obnovit všechny služby. Tomuto postupu se pak říká rekonstrukce a počítá se zvlášť pro čtvrť a zvlášť pro celé město.
Do rekonstrukce města se počítá i nákup památek, které jsou poté lehce zrekonstruovány architektem a spolupodílí se na výnosu města. Cena památek však není zrovna malá, takže chvilku trvá, než jsem si na všechno vydělal. Je to vlastně první výrazný zpomalovač herního tempa. Zbohatnout se na tom naopak nedá, pořizovací cena je neúměrná podílu na výnosu města.
Dalším rekonstrukčním prvkem jsou základny cechů. Jejich zakládání není nakonec odvislé od nějakého upgrade základny Bratrstva, ale je spojené s připojením daného cechu do služeb Bratrstva. Díky Claudii jsem záhy získal nevěstinec a s tím jsem mohl všechny prázdné základny změnit na další menší podniky, které by mi přihrály bonusové skupinky prostitutek do okolí. Jenomže nevěstinec je až poslední volba ve výběru, takže jsem si toho nevšiml
Cech zlodějů a žoldáků jsem si totiž připojil až později - ono to nejde tak rychle, protože je to vázané na příslušnou sekvenci vzpomínek. Přidružené základny je možné dodatečně měnit dle libosti.
Pokud budu pokračovat dále, tak rekonstrukce se týká také akvaduktů a podzemí. Akvadukty jsou situovány do východní části města a z počátku se lze dostat a opravit jen několik ramen. Podobně je tomu s podzemím, kdy se rekonstruují jen vstupy, které pak slouží jako bod rychlého cestování. Něco jde hned, něco souvisí s příběhem.
Krom procent k rekonstrukci mají všechny tyhle body stejného jmenovatele - všechny stojí peníze. Zprvu je tedy nutné do otevření nebo oprav vrazit nemalou částku a ta pak vygeneruje přírůstek do výdělku města. Cena za rekonstrukci je tím vyšší, čím lukrativnější ono místo je, ale také to pak přináší větší podíl na zisku. Výdělek se přičítá každých 20 minut "aktivního" hraní a ukládá se do banky. Trezor má omezenou kapacitu, takže je nutné ho vybírat zhruba každou hodinu a půl. Tedy za předpokladu, že do obchodů neinvestujete!
A tím se dostávám k zajímavé novince, kterou jsou právě investice. Obchody jsou stejně jako ve dvojce 4 - kovář, krejčí, lékař a prodejce umění (stáje se jako obchod nepočítají). Každý obchod je součástí stejnojmenného cechu a každý může nabízet možnost investice. To "může" je důležité, protože se nejedná o pravidelnou nabídku obchodu, ale ta v čase různě rotuje. Pokud obchod investici zrovna nabízí, tak se po kliknutí na její volbu objeví investovatelná částka. Zisk z investice je přitom vypsán hned vedle a jde o docela kolísavé číslo. Čím lukrativnější umístění obchodu, tím je sice maximum odměny lákavější, ale také je menší šance, že ho opravdu získáte. Výsledek investice se dozvíte při nejbližším výnosu města, kdy je vám daná částka vyplacena. Proto jsem varoval na kapacitu trezoru. Stačí pár dobrých investic a 20 minutový výnos bude výrazně vyšší, než je počítáno na čistý příjem z rekonstrukcí.
Krom zůročení financí lze investováním získat i další odměny. Každý obchod nabízí trojici surovin, které získáte, pokud do obchodu zainvestujete patřičný obnost. Z počátku jde o velké sumy, takže je potřeba do obchodu investovat vícekrát, protože ty hodnoty se sčítají. Časem bude možné investovat vyšší a vyšší částky. Tohle celé platí opravdu jen pro každý jednotlivý obchod, mixovat z různých obchodů to nelze. Obchody se totiž liší odměnami a to i v rámci stejného cechu. Pro cech je ovšem důležitá cechovní odměna, protože ta se naopak načítá ze všech obchodů daného cechu ... bodejť by ne, jde o celkovou investici 1 miliónu florinů!
No, a teď si zajisté říkáte, "a k čemu jsou ty odměny dobré?" Jak jsem zmínil, jde o vzácné suroviny a tak se dá odtušit, že je krom prodeje budete moci použít i jinak a to jinak souvisí s úkoly pro obchodní cechy. Na ostrově Tiber je od každého cechu jeden obchod, který se díky vysoké loajalitě k vám tváří trošku jinak (tedy na mapě). V každém z nich se pak nachází kolonka úkoly obchodu, které obnášejí shromažďování určitého množství konkrétních surovin a za ně se pak odemkne možnost nákupu exotického zboží. Přesně tímhle způsobem se dostanete k silným zbraním a zbrojím, nebo si budete moci navýšit kapacitu zásobníků. Rozhodně to tedy není nic, na co byste se mohli s přehledem vykašlat. Z pohledu postupu hrou mě to sice zatím nijak neomezilo, ale rozhodně by to v určitých situacích bylo přínosné (např. vyšší kapacita šipek). Shromažďování vzácných surovin je tedy druhým zpomalujícím prvkem.
Poznámka: na odměny v podobě vzácných surovin jsem si musel přijít sám, protože hra má v tomhle ohledu jednu velkou nevýhodu. Ona sice na loadovacích obrazovkách zobrazuje užitečné tipy, ale ty v podstatě jen probliknou, takže je většinou nestihnu ani přečíst. Při jednom pomalejším loadu jsem si však všiml, že úkoly cechu jsou tam popsané. Další věcí je fakt, že v Ubisoftu si potrpí na různé tabulky a mě to zprvu nebavilo studovat. Jinak abych nezapomněl, vzácné suroviny se občas vyskytují v truhlách roztroušených různě po městě, ale odměny z investic to zrovna nevykompenzuje.
Abych to nějak shrnul. Základem ekonomiky je vymanit jednotlivé čtvrti z vlivu Borgiů a poté v nich začít s rekonstrukcí obchodu a majetkových práv. Tím si Ezio zajistí trvalý příjem. Z počátku to není nic moc, ale při troše snahy to jde provádět kontinuálně a zisk postupně navyšovat. Časově to opravdu vychází zhruba na jednotlivé výnosy z příjmu města. Než něco osvobodíte, zrekonstruujete atd., tak zkrátka uběhne dost času a mezi tím něco vyděláte + výdělky plynou i z úkolů. Když to někde drhne, tak se stačí chvilku věnovat pár úkolům. Ostatně bez pokroku v příběhu se nelze z počátku do některých míst vůbec dostat. Rekonstrukce města je tedy v podstatě plynulý proces, který krásně vyplňuje čas mezi úkoly a průzkumem mapy. Jako bonus se v obchodech odemkne exotické zboží, kterým si můžete kompenzovat nedostatky výbavy. Jinak lepší výbava se postupně odemyká s postupem v příběhu, tak jak tomu bylo i ve dvojce. Mimochodem, to exotické zboží se odemkne v rámci všech obchodů daného cechu, nejenom na ostrově Tiber. Loajalita obchodů je pak znát na nižší ceně prodeje a lepším výkupu, což je další možnost, jak si (legálně) vydělat.
Čímž se dostávám k poslední části ekonomiky a tím je hazard a jiné nelegální činnosti. V Brotherhood je možné hrát kostky, nechat se najímat na vraždy apod. Hodně z toho bylo už ve dvojce, ale ani v ní jsem se tomu nevěnoval. Tady jsem si zkusil akorát kostky a zrovna jsem měl kliku, vydělal jsem 1500 florinů
Nicméně tenhle způsob obživy není pro mě a pokud to jde, tak se mu vyhýbám. Na druhou stranu se tím dá asi hezky ukrátit čas.
Poznámka: eh, přeci jen si neodpustím ještě jednu poznámku. Záběr aktivit okolo navýšování jmění je tak široký, že si klidně dokážu představit, že v tom začnete utápět celé hodiny a budete se věnovat jen investicím, hazardu atd. Ono to prostě dává smysl a může to v pohodě fungovat samostatně. Vidím v tom ovšem jednu potíž a tou je fakt, že ten strávený čas při těchto aktivitách se nijak neodráží na plynutí času při vzpomínkách. Chybí tu obecně pevnější časový rámec, ze kterého by bylo jasné, že tahle událost se stala toho a toho roku a další třeba o rok později. Já se k tomu vrátím později, protože u úkolů je to mnohem více na očích.
Posloupnost průzkumuZ ekonomické pasáže je zřejmé, že prvotním cílem zájmu je čtvrť Centro a s tím i příběhově související ostrov Tiber. Centro je klíčové z pohledu vzniku cechu prostitutek, kterého se ujíma Claudia. Navíc je bohaté na obchody. Eliminace vlivu Borgiů je celkem snadná a vše na sebe hezky navazuje. Největší problém představuje cena památek, které jsem musel dlouho ignorovat. Prvotní úkoly se týkají jen této části města a teprve později přibydou úkoly po okolí.
Mezi nejvýznamnější z nich patří odhalení cechu zlodějů a cechu žoldáků, které zpřístupní další možnost rekonstrukce vedlejších základen a zároveň patřičná frakce přinese a zvýší množství příslušných skupinek k najmutí. Z počátku jsou ve městě jen skupinky kybiců, což je podobně jako u ostaních frakcí čtveřice obyvatel. Tito mají schopnost upoutat pozornost nepřítele sprškou stížností a nadávek. I když jsem to popravdě nezkoušel, popisuji to jen z pohledu pozorovatele. Ke kybicům se pomalu přidají prostitutky, pak žoldnéři a nakonec zloději. V tomto ohledu to probíhá stejně jako ve dvojce.
Oproti dvojce je tu však jedna výrazná odlišnost a tou je fakt, že najímání různých "rozptylovačů" tu nehraje tak významnou roli. Jsou tu sice úkoly, kde se bez nich neobejdete, ale hodně akcí je možné provést přímo. Ono by se možná něco našlo, ale když už pomoc potřebujete, tak je to v místech, kde zrovna nikoho najmout nejde.
Teprve připojením cechů k Bratrstvu se rozšíří pole působnosti, protože jsou s tím spojené úkoly, které mě dostaly do uzamčených lokací. V téhle části se do hry vrátí mechanika anonymity, protože od jednoho úkolu se znovu začne započítávat protizákonná činnost a známost je potřeba začít snižovat ověřenými prostředky (strháváním letáků, podplácením městských vyvolávačů nebo zabíjením práskačů). Není to ale tak krizové jako ve dvojce, tady mi přijde, že stráže jsou mnohem tolerantnější. Bohužel do toho hází vidle AI, která moc nerozlišuje, kdo je útočník a kdo oběť.
Mnohokrát se mi stalo, že mě někdo napadl a stráže místo toho, aby šli jen po útočnících, tak šli i po mě a ještě si mě poznačili mezi hledané. Průšvih je to hlavně kvůli tomu, že jedna zburcovaná hlídka na sebe snadno upoutá pozornost hlídek z okolí, takže i když vezmu nohy na ramena nebo začnu ujíždět na koni, tak po mě jde kontinuálně celá vlna stráží. A co hůře, oni klušou stejně rychle, jako můj kůň sprintuje
Rozumím, o co vývojářům šlo, ale to dává smysl jen v případě, že se sám účastním protiprávního jednání, protože v takovou chvíli jsem na to připraven, ne když mi někdo daleko za zády zařve, ať mu dám peníze a zepředu proti mě vystartuje batalion strážných a zezadu mě mezitím doběhne batalion banditů (jinak prima myšlenka, bandité jsou v méně osídlených částech města a normálně by zvyšovali autentičnost takových míst).
Ale abych to nezakecal, spolupráce cechů vede k upevňování pozice Bratrstva ve městě a naopak k oslabení síly Borgiů, kteří to začínají projíždět nejenom v Římě. Odtud už by se dalo pokračovat jen v hlavní linii, ale Brotherhood tu nabízí ještě vedlejší úkoly a DLC. Něco málo jsem pořešil, primární pro mě byla ovšem rekonstrukce města a Romulova zbroj. To se mi opravdu povedlo splnit ještě před úkolem, který mě v tuhle chvíli vede k útoku proti Borgiům ve Vatikánu. Na mapě mi zůstaly hlavně zcela vedlejší aktivity a jeden úkol, o kterém jsem si myslel, že je to součást nějakého DLC, ale k tomu se dostanu v rámci popisu děje. Časem jsem určitě překročil 20 hodin.
Autor
Téma: Série Assassin's Creed před Origins (Přečteno 20538 krát)