Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Yuyana]

Mimochodem kde máme fotečky. Fotečka fotečka. Mýho elfa už všichni viděli.

[Elemir]

Fotečky musím nejprve probrat. Mám jich haldu, ale většinou jde o texty, kdybych časem zjistil, že někde někdo plácl něco důležitého, co jsem si nezapamatoval . Každopádně pár vtipných momentek se určitě najde .

Pamatuju si, jak jsem po prvním dohrátí NWN konečně otevřel manuál a přemýšlel, co se mohlo pokazit. Když jsem pak porovnával jednotlivé classy a dával to do souvislosti s tím, jakou měli zkušenost jiní, tak mi pořád nebylo jasné, proč to u mě vypadá jinak. Nakonec jsem dospěl k tomu, že občas mám asi nereálnou představu, jak výrazný efekt by dané změny měly mít, přitom jde spíš jen o jakési zpříjemnění hraní. Zrovna u Wizardry 8 se v rámci těch dvou rozehrávek ukázalo, že zas až takový úlet ta první rozehrávka nebyla, to že mi to v té druhé šlo lépe, bylo hlavně jiným přístupem ke hře.

Mě teď děsí hlavně to, že bych měl začínat znovu a zkoušet, protože toho času už prostě nemám tolik, kolik jsem míval (taky mám pro jistotu haldu savů, abych toho případně musel opakovat co nejméně). BG3 bude tenhle rok snad jediná hra, kterou kompletně dojedu, proto na to asi tolik tlačím. U Valhally mi chybí poslední DLC a ostatní rozehrávky nestojí ani za řeč. Tedy vyjma Wizardry 8, kde jsem se zasekl na grindění, kdy to jde už docela pomalu, tak jsem si musel dát pauzu.

[Yuyana]

Jo jo, času je málo, jsem teď samej přesčas, když ne tak více méně uklízim :-D. Krotony jsou experti na dělání bordelu. Já bohužel taky. Takže chápu. Byla jsem zvědavá, jak vypadá tvoje postava, a jestli je to přesně ten human, co jsme během předběžnýho přístupu viděli jako nejčastější volbu :-D. Ano, taková já jsem.

Pokoušim se něco hrát ve volnym čase, ale realita je taková, že se mi nechce učit se nový hernní mechaniky, proto furt užužlávám tu BG3 za různý classy. Furt se snažim dokopat dohrát toho Dark Urge, ale jsem taková bleble. Na druhou stranu mi nějak přirost k srdci, jsem si ze začátku řikala, že se mi nepoved, ale nějak... jsem si zvykla. nakonec to dohraju, doufejme.

Spoiler: ukázat

 Durge.jpg (290.31 kB. 1920x1061 - prohlédnuto 260 krát.)

[Elemir]

Zpět v Shadowlands - Gauntlet of Shar

Ještě než se začnu probírat screenshotama, tak shrnu dosavadní postup. V rámci lokací Act I mám splněno víceméně vše. Netuším akorát, co udělat s thayskou knihou ze zbořené vesnice, protože to je úkol, který se tváří, jako by byl splnitelný už v rámci Act I. Popravdě, u některých úkolů se zprvu těžko odhaduje, kde přesně budou mít řešení, například u úkolu s nalezením Nightsong, protože dlouho není jasné, kde to/ho/jí hledat. Ve hře je totiž halda písemností a časem jsem přestal některým věcem věnovat větší pozornost, protože to pro hru beztak nemá význam. Když navíc přečtete něco, co je nějak důležíté vzhledem k úkolům, tak se ta informace zapíše do deníku.

Návrat do Shadowlands byl poněkud bolestivý, protože mi při pobytu v Rosymorn Monastery zmizelo vílí kouzlo. Díky tomu jsem nečekaně zemřel . Už už jsem si chystal louče, když jsem si vzpomněl na vílí artefakt. Teleportovali jsme se proto do tábora Harfeníků, kde jsem artefakt použil. Přivolalo to onu vílu a mohl jsem jí poprosit o nové požehnání, což mi bez váhání udělila, takže jsem louče zase poslal do kempu.

Původně jsem měl v plánu Laezel nechat v táboře, ale pak jsem si řekl, že si jí ještě chvilku nechám. Došli jsme k soše Shar na náměstí Reithwin Town, kde jsem už dříve odhalil trojici desek. Desky tvoří dohromady nápis/text, ale podstatné je, že fungují zároveň jako spínače, takže jsem rozmístil u desek postavy a desky prokliklal. Na jihu sochy se pak otevřel vstup do Sharite Sanctuary.

Uvnitř je další trojice desek, které jsou tentokrát spojeny se skill checky. Jediná chyba vyvolá trojici strážců a tím jakákoliv další aktivita ve svatyni končí. V případě úspěchu se naopak otevře vstup k oltáři, který může Shadowheart využít k modlení. Jsou za to dočasné bonusy k charisma a inteligenci. Z oltáře jde vzít rituální dýku, ale to opět vyvolá strážce a tak jsem jí raději nechal ležet, abych si případně proti sobě nepoštval samotnou Shar . Shadowheart kupodivu nemá s takovými akcemi problém, jen občas utrousí info, ze kterého je zřejmé, že Shar naše kroky bedlivě sleduje.

S posílenými atributy jsem se rozhodl znovu absolvovat rozhovor s hostinským Thisobaldem Thormem, ale na konci rozhovoru jsem opět selhal a došlo tak k boji. Chtěl jsem to tedy jen znovu zkusit a pak bych loadnul, ale boj se kupodivu vyvíjel dobře. Thisobaldovo poskoky jsme sundali poměrně rychle, ale pak přišla ta tužší část. Thisobald je totiž nějak náhodně imunní vůči různým typům útoku - jednou je zranitelný sečnými zbraněmi, pak zas jen střelnými apod., a to se nedá nijak odhadnout. Podařilo se mi ho s vypětím všech sil usekat až na nějakých 30 HP, ale musel jsem u toho hodně šachovat s postavami (rozuměj utíkat), protože Thisobald dokáže kohokoliv sundat na dvě rány svým opileckým dechem . Vypadalo to opět bledě, když jsem si vzpomněl, že Shadowheart má v batohu haldu svitků, které jí pravidelně předávám, a mezi nimi byl i Cloudkill. Hodil jsem ho Thisobaldovi pod nohy a přesouváním Laezel a mě jsem ho donutil v smrtící mlze zůstat. Za další 3 kola bylo po všem.

Odměna není nic extra, ale Thisobald měl v zadní části hospody alchymistickou dílnu, kde kdysi pracoval na unikátním jedu. Ostatně Thisobald býval svého času něco jako travič, takže se nám rodinka Thormů pěkně vybarvuje . V deníčku Thisobald vzpomíná i na svého bratra Maluse a sestru (?) Gerringothe. V případě Maluse jsem třeba už dříve našel dopis jedné ze sester v nemocnici, kde popisuje jeho podivné až sadistické chování. Současná podoba Thormů tedy nebude ani tak trest, ale spíš půjde o zhmotnění jejich pravé povahy. Každopádně pro jed mi chybí nějaká ingredience.

V Reithwin Town mi zbyla už jen Gerringothe Thorm, ale tu jsem zatím nechal být. Už jsem si jí sice proklepl, ale nenašel jsem žádnou výjimečnou protihodnotu - Gerringothe není nutné zabíjet, stačí jí předat veškeré zlato a nechá vás být ... dost drahá sranda za možnost průzkumu trosek banky .

Když už Yuyana zmínila v jednom s příspěvků Baldurovu bránu, tak jsem zkusil, jestli bych se dokázal dostat k branám tohoto velkoměsta. Ono to nejde, ale u brány z Reithwin Town se mi znenadání rozezvučelo zařízení od Vosse a za chvilku mě přepadla pětice githyanki na levelu 9. Shadowheart jsem musel uklidit do tábora a místo ní družinu posílit o Karlach. Teprve v novém složení jsem byl schopný se s hlídkou vypořádat, protože jsem alespoň dorovnal síly (my jsme stále level 8). Poté jsem propustil Laezel a přibral zpět Shadowheart, takže jsme zase pokračovali v původním složení

V Shadowlands mi nyní zbylo už jen pár bodů zájmu. Po krátké úvaze jsem se rozhodl pro mauzoleum. Před ním nás zastavil Raphael, který mě varoval před nebezpečím, které nás v mauzoleu čeká. Nechali jsme ho domluvit, a když se Raphael chystal odejít, tak ho zadržel Astarion se svým problémem - záhadné tetování na zádech. Raphael souhlasil s pomocí, ale musíme pro něj zabít jeho rivala, který se uvnitř ruin schovává. Pak zmizel.

Mauzoleum je rodinná hrobka Thormů, kde není prakticky nic zajímavého. Mluvící lebka si žvatlá nesmysly a sarkofág Isobel, dcery Ketherica, je prázdný. Nicméně místnost s jejím sarkofágem byla bezva zapastěná a pod obrazy na stěnách se skrývala tlačítka. S jejich pomocí jsme otevřeli vstup k výtahu kamsi do hlubin.

Jen na okraj, dcera Ketherica zemřela za podivných okolností, což vedlo k tomu, že Ketheric obrátil svou víru k Shar. Pokud si vzpomenete, v táboře Harfeníků žije Selunina kněžka Isobel, kterou se Kethericův poskok pokusí unést/zabít. V první chvíli to vypadá tak, že Ketheric se jen snaží odstranit štít okolo tábora, protože Isobel je právě tou osobou, která kouzlem chrání tábor před smrtícími stíny. Jenomže v hrobce vám začne vrtat hlavou ta shoda jmen.

Výtah nás dovezl do ruin chrámu Shar, kde nás hned v úvodu uvítala socha Shar obklopená silovým polem a za ní byly neodemknutelné dveře! Okolní krypty jsou dobře zapastěné a na první pohled není zřejmé, co je potřeba udělat. Dveře kupodivu není nutné otevírat, dá se za ně dostat oklikou přes zbořenou zeď na západě, ale pro úplnost ...

Nejsem si tak úplně jistý, co pomohlo, ale čtveřice krypt v okolí ukrývá páky. S nimi se dají sesunout lampy u stropu, které pak můžete libovolně zhasínat a rozsvěcovat. Nicméně silové pole to neovlivní. Když už jsem netušil co dál, tak jsem prostě zkusil k soše proskočit skulinou v poli a zadařilo se mi. U sochy je totiž pultík s ovládáním dveří, kterým je odemknete.

Kousek dále v chodbě jsme narazili na "přátelské" nemrtvé, kteří nás nabádaly k odchodu. Po chvilce nám došlo, že jde jen o bezduchá těla, která někdo v pozadí ovládá (měly jednotný hlas), ale víc jsme prozatím nestihli zjistit, protože nás napadly přízraky Dark Justiciářů. Boj to byl poměrně jednoduchý. Jeden z kostlivců přežil a odběhl do chodby na západ.

Jak jsem již zmiňoval, samotný chrám jsou ruiny, ale podstatné je, že jde o chrám, kde žili Dark Justiciáři - jde tedy o ten samý chrám, který je ze strany Grymforge nepřístupný a který hledala Shadowheart. Ve středu chrámu je další výtahová plošina a velká socha Shar, která přesahuje celkem 3 patra. Nicméně ta zajímavá část chrámu má jen dvě patra. Chrám pak jde rozdělit na dvě významé poloviny - západní a východní.

Na západě jsme se vydali po stopách kostlivce z předchozí bitvy a za chvilku jsme bojovali znovu. Po boji se nám odemkl přístup k nekromancerovi Balthazarovi. Shodou okolností jde o týpka, který je zřejmě spojený se stejnojmennou postavou z datadisku k Baldur's Gate II, tedy by mohlo jít teoreticky o jednoho z Bhaalových potomků. Balthazar je poněkud, no, jak to říci, úchylně zvláštní (?), ale holt každá pomoc je dobrá, i ta od nekromancera . Pokud mu pomůžeme odemknout vstup do nitra chrámu, tak bychom si mohli šplhnout u osazenstva Moonrise Tower, protože Balthazar je jedním z podřízených Ketherica Thorma. Hledá tu pro něj jeden artefakt ... dovtípil jsem se, že tohle bude právě to místo v Podtemnu, kde najdu Nightsong. Příslíbili jsme mu pomoc a zároveň jsme na něm vydyndali zvoneček, kterým lze do boje povolat jeho přerostlého a tupého (nemrtvého) bratra, mohlo by se to třeba hodit.

Nyní to zrychlím, protože řešení postupu jsem již popisoval dříve a hlavně jsem si to celé musel díky bugu zopakovat. Výtahová plošina a dveře do nitra chrámu se odemykají s pomocí tzv. Umbral Gems, které lze získat z trojice Justiciářských zkoušek, čtvrtý kámen je pak v ložnici démona Yurgira. Každá zkouška začíná tím, že se Shadowheart pomodlí u oltáře v příslušné místnosti a tím se zkouška spustí. Self-Same Trial spočívá v tom, že musíte porazit kopie svých postav. Soft-Step Trial je vhodná pro Astariona, protože je potřeba nepozorovaně projít bludištěm se stíny a dostat se k soše na konci. Faith-Leap Trial pro změnu vyžaduje provést postavu po neviditelné klikaté cestě nad propastí (u oltáře je na zemi zakreslena mapa a vy musíte podle ní postavu navádět v reálném prostoru). Na konci je opět socha, ale k Umbral gemu je potřeba využít skok, protože mezi vámi a sochou je teleportační mlha.

V západní části chrámu je ještě jeden zajímavý bod a tím je knihovna. Je střežená přízraky Justiciářů a ukrývá Justiciářské kopí a lepší verzi jejich zbroje. Nicméně je potřeba vyřešit drobnou hádanku, jejíž řešení se ukrývá v textu jedné z místních knih.

Východní křídlo chrámu je doménou démona Yurgira, kterého jsem již popsal a to včetně souboje. Je to právě ten démon, kterého chtěl Raphael odstranit. Odměny jsou tak hned dvě. Při odpočinku do tábora dorazí Raphael a Astarionovi prozradí, co jeho tetování znamená. Cazador, Astarionův pán, se dohodl s Peklem na vzájemně výhodném obchodu - on získá ohromnou moc a na oplátku Peklu obětuje všechny své poskoky. Každý z poskoků tak byl označen speciálním tetováním, ale stala se nemilá věc, jeden z nich utekl . Ano, Astarion je poslední dílek do skládačky, proto ho chce Cazador živého a snaží se o to už dobrých 200 let. Druhou odměnou je poslední Umbral gem.

Nyní jsem tedy mohl sestoupit do nitra chrámu, což jsem samozřejmě testnul, ale moc dobře to nedopadlo. Navíc nemám Shadowlands komplet uzavřené, takže tuhle část zatím nechám být a vrátím se zase na povrch. Nyní je také zřejmé, že chrám má přímou souvislost s osobním úkolem pro Shadowheart, takže jí můžu případně na chvilku propustit a využít jiné složení družiny.

A když už jsem (skoro) u těch vztahů, ještě v průběhu průzkumu Rosymorn Monastery se nečekaně rozvinul vztah Karlach směrem k mojí postavě. Nechtěl jsem jí odmítat přímo, tak jsem to bral celou dobu oklikou. Jenomže tím jsem se dostal poměrně rychle do situace, která může skončit společnou nocí a tím se ten vztah už jen potvrdí . Bylo to nečekané a hlavně z toho nebylo moc úniku. Zkusil jsem z toho opět vybruslit vhodnými dialogy, ale jaké to bude mít důsledky, to ukáže až čas. Tohle fakt nebyla cesta, kterou jsem chtěl jít a docela mě překvapilo, že to přišlo takto bez varování. Samozřejmě toho o pár nocí později využil Wyll, ale toho jsem uzemnil rovnou .

[Yuyana]

Co se týče nekromantský knihy, pokud najdeš ten fialovej kámen (u pavouků) a dáš ho do ní, tak si můžeš přečíst nějaký stránky, ale jinak to končí v dalšim aktu. Ano, hra je v tomhle ohledu poněkud nesdílná, bylo by fajn, kdby se questy označily, když v nich člověk nemůže pokračovat, abych to nemusela vždycky googlit.

Co se týče hospodskýho, tak nikdy neni imunní proti magii. Popravdě jsem předpokládala, že je proti zbraním permanentně imunní, překvapuje mě, že to tak neni. Asi to mění s těma jednotlivejma formama... Hm. Každopádně na něj vždycky beru tři castery a Astarion likviduje miniony. Držet ho v mlze je dobrá volba, akorát casteři to moc neustojej :-D. Takže fireball.

Cazador... je jako ale fakt smolař. Představ si to, bejt v jeho botách. 200 let sháníš oběti, pečlivě do nich po večerech vyřezáváš značky, připravuješ rituál, a když už máš všechno hotový, tak ti... tak ti hlavní část rituálu ... unesou mimozemšťani. Aby do něj mohli naklást larvy. To prostě nasere... :-D

Edit: Technicky 200 let mučil svoje otroky, aby je přinutil pro něj ty oběti shánět, ale to je taky práce, no ne? A to vyřezávání značek, když se ty potvory kroutěj bolestí, ty kvůli tomu furt děláš čáry vedle...

[Elemir]

V knize jsem si početl, ale nešlo se dostat až na konec a pak jsem si právě všiml, že se k tomu váže dokonce úkol. Myslel jsem si, že s tím mají něco společného disky po githyanki, kde jsem našel nějaký kryptoslovník a mylně se domníval, že je to jen problém překladu. Budu hádat, musím najít mocného mága, který sídlí v Baldurově bráně?

Hospodskýho jsem trefil čistě náhodou. Při prvním pokusu byl prostě komplet imunní na zbraně, tak jsem to ani nechtěl zkoušet. Jak mi ale došly body pohybu, tak jsem zkusil seknout a později jsem zkusil i střelbu, ale zranitelný je tím konkrétním typem útoku max. 2 kola a pak na to má hned imunitu. Svitky mě napadly až jako poslední možnost, protože jsem jimi nechtěl plýtvat. Jenomže pak jsem si vzpomněl, že Cloudkill dokonce někdo prodává, takže ho můžu klidně obětovat.

Na Cazadora jsem zvědavý, to musí být taky bezva týpek . Když si vezmeš, že po tom všem, co musel podstoupit, přijde Yuyana a velemocného vampýra jen tak shodí do propasti ...

[Yuyana]

Řekl, že jsem dobytek. Tak jsem mu ukázala, že má pravdu.

[Elemir]

Ještě než začnu ... v rámci screenshotů z EA jsem zjistil, že jsem doupě Kuo-toa v Podtemnu našel, jenom jsem si to nepamatoval .

A teď k mé postavě. Bohužel jsem zjistil, že Bandicam asi snímá trochu se zpožděním, takže i když vím, že jsem některé situace típal, tak je nemám v screenshotech zachycené.

Civilní foto ...



Tady nejde ani tak o mě, ale všimněte si toho svůdného pohledu Karlach za mými zády



Tady mi není moc vidět do obličeje, protože hra na postavách zobrazuje krev jak kdyby měli vykrvácet, i když mají zranění pouhé 1 HP. Nicméně v obličeji postavy je vidět drobné zděšení, což je u mé postavy asi nejběžnější animovaná emoce. Samozřejmě to umím ještě lépe, zděšení má totiž hned několik úrovní.



A takhle to vypadá, když sním ...



No a tady jsem já a moje dvě holky ...



Někdy to zasnění přejde až v celkem úchylný pohled ...



Jedno z těch silnějších zděšení, tady mě Jaheira přišpendlila k zemi kouzlem révy ...

[Yuyana]

Vypadá jako poněkud plachej dřevorubec. No, je to zálesák, takže 100% úspěch, řekla bych.

[Yuyana]

Je to dlouhá doba herního času, co jsem psala svoje dojmy ze společníků. Musim říct, že jsem... přehodnotila názory.

Titul skokana roku dostává Laezel, žabička moje. Musim přiznat, že jsem si jí oblíbila. Škoda, že mám Karlach, která zastává totožnou roli. Teda... ona to škoda neni, Karlach je super. Ale Laezel je velmi zajímavá.

Druhej skokan je Gale, kterej si mě získal svym fireballem. Z "oh proboha dejte to pryč" na permanentního člena party, to neni špatný. Pořád mám výhrady proti některejm jeho projevům, ale...

Astarion je šmudlíček zlatíčko ňufáče... pardon. Prostě na mě dělá očička, ok?

Karlach je super, tady se nic nemění. To byla láska na první pohled, jen co jsem jí viděla v tvorbě postavy.

Shadowheart... můj názor na ní zůstává velmi neutrální. Kdyby byla efektivnější v boji, asi bych se na ní dívala pozitivněji.

Wyll. Z permanentního člena party na někoho, s kym ani nemám zájem mluvit. Velký zklamání. Přitáhl nám Mizoru, je naprosto nudnej... možná proto, že má nejmíň dialogů ze všech. Jeho zápletka mě vůbec nezaujala. Jsem z toho velmi Hmmmm.

Halsin... neutrál, akorát se proměňuje v roztomilý zvířátka, takže má u mě plus.

[Elemir]

Občas ty animace působí dost humorně, třeba ta, kdy se jdu pomazlit se zvířaty - na místě těch zvířat bych spíš utekl . Ale je fakt, že roli plachého zálesáka hraje skvěle.

Původně jsem se pokoušel o něco, jako je ten lovec u chatky Ethel, ale všechny nabízené vousy mi přišly dost divné, takové plastelínové. Ani ty účesy nejsou nic moc. Co si pamatuji, tak třeba v Dragon Age 3 se mi podařilo vytvořit docela věrnou podobu sebe sama, tady mi přijde, že těch možností zas tolik není.

Akorát mě ještě překvapilo, že na to, jak je můj avatar vysoký, tak Karlach je ještě vyšší. A taky dál doskočí. Jinak Laezel jsem si v Shadowlands nechal chvilku taky proto, protože některé její komentáře jsou zajímavé a asi by to časem vedlo k zajímavějším rozhovorům, jenomže mínus je ta její (ne)bojeschopnost.

Občas přemýšlím, která z postav byla čí inspirací, respektive koho z předchozích dílů nahrazuje, protože některé projevy mi přijdou docela povědomé. U Shadowheart jsem si třeba všiml rozporu v rámci přesvědčení, původem to asi bude opravdu vyznavačka Selune, která nyní sice prahne po maximální přízni bohyně Shar, ale úkol mě žene nejspíš do bodu, kdy se bude muset rozhodnout. Je to tak trochu jako přesvědčování Viconie v BG2, i když s tou jsem nikdy daleko nedošel, jen vím, že jí jde v datadsiku přetáhnout na stranu dobra. Karlach mi pro změnu tak trochu připomíná Annah z PS:T. Proto si asi od ní držím odstup .

Mizoru bych do družiny bral, raději než Wylla, ale ona je asi vázaná čistě jen na něj, že? Někde jsem totiž četl, že společníků by nakonec mohlo být více, ale zatím mi to tak nepřijde. Naopak mi přijde, že osazenstvo tábora je kompletní a už jen budu řešit ty jejich osobáky.

Jo, taky jsem zapomněl, v táboře mám Arabellu z druidího hájku, které zabili rodiče v nemocnici doktora Maluse (to už jsem asi psal). Její ovlivnění druidím idolem je mnohem větší a tak se do celé věci připletl Withers, který jí s mým svolení ukázal naplno krásy světa magie. Podle mého se nám tu rodí nová velká kouzelnice/druidka, která v budoucnu ovlivní svět .

[Yuyana]

Pokud posuzuješ editor postavy podle toho, jestli dokážeš udělat sám sebe, tak to je těžký, no :-D. Já bych nemohla hrát sama za sebe, vždyť vypadám kompletně nudně. Navíc Dark Urge je... kanibalistickej nekrofil kterej nedokáže odolávat svojí potřebě vraždit, jsem ráda, že nevypadá jako já :-D. Já nikdy nikomu v prostřed dialogu neukousla omylem ruku :-D.

Doskočení je daný silou. Proto moje Str 8 banda používá perk na skákání. Drze jsem si pro tyhle účely pořídila mód na perky navíc, abych nemusela celou partu přesunovat pomocí svitků přes každou průrvu.

Postavy... samozřejmě maj zápletky a povahový rysy, který už zkušený veteráni našeho typu viděli někde jinde, tomu se nevyhneme. Nemyslim si, že někdo někoho nahrazuje.

Společníci jsou ta základní šestice, která reálně má nějakej děj kolem sebe, a pak vedlejší přídavky. Celkem deset, tušim.

[Elemir]

Po mnoha dalších hodinách na Balthazara nakonec došlo a schválně jsem do boje zkusil nasadit  Shadowheart. Seskočila dolů, vyvolala boj a nahodila zrcadlový obraz. Gale mezi tím seslal první plošné kouzlo (sněhovou bouři) na skupinku kostlivců okolo Balthazara, který se mezi tím přemístil. Další kostlivci se začali seskupovat okolo Shadowheart a ta nahodila strážného anděla, což kolem ní vyvolalo zraňující štít (stejně jako jsem to využil u Yurgira). Pár kostlivců to dorazilo, další načalo.

No a nyní jsem začal se Shadowheart mezi kostlivci chodit a tím je zraňovat. Sem tam jsem obnovil zrcadlový obraz, seslal útočné kouzlo nebo léčení. Gale se mnou se pak zaměřili na likvidaci vzdálenějších kostlivců a Balthazara. Karlach bohužel dostala od Balthazara zásah Cloudkillem a poté ještě nějakým hnusem a jelikož byla moc vpředu na útesu, tak jsme jí tam museli nechat ležet a nevystrkovat nosy. Alespoň tím odpoutala Balthazarovu pozornost a dala více času Shadowheart, která z boje vyšla jen se škrábanci .

Až mě překvapilo, jak byla Shadowheart v tomhle boji úspěšná, takže jsem později tuhle taktiku využil ještě na jinou skupinku nemrtváků. Má to ovšem jednu nevýhodu - v kombinaci s Galem využívám hodně sněhovou bouři, po které zůstane na zemi led a ten se nakonec rozpustí v louži vody. A když do té vody vkročí Shadowheart s aktivním štítem, tak tu vodu nějak elektricky nabije a pak to zraňuje úplně všechny. Mě se ovšem sněhová bouře líbí, protože nepřítel na ledu sem tam upadne a je na chvilku vyřazen z boje.

Jinak už jsem v doupěti ilithidů a zbývá mi najít Ketherica a zničit mozek (ten už jsem našel, ale přemýšlím, jak to udělat s Galem, kterého podle všeho čeká sebeobětování).

[Yuyana]

Ona je efektivní jako cvičnej cíl, kolem kterýho necháš nahromadit nepřátele, pak vyhodíš z inventáře dva sudy, utečeš, a hodíš do toho fireball. Ale u většiny bojů tohle neni nutný, ze začátku jí stejně zabijou, takže větší damage je typicky praktičtější. Ale nebudu lhát, jak jsem ve třetim aktu řešila její osobní quest.

[Elemir]

Tak se mi tábor už o jednu další postavu rozrostl a navíc se to opět začíná příběhově zamotávat . Večer to celé sepíšu, neb už jsem před branami Baldurovy brány a jsou toho opravdu spousty. Souboje se kupodivu zlepšily, ale to je hlavně tím, že jsem pozměnil taktiku, která nyní stojí na dvou bojovnících (já a Karlach) a Galovi. Shadowheart si mezi tím hraje na kleričku, ale ještě nějakou dobu potrvá, než z ní vykřešu nějakou standardní taktiku, jinými slovy než se naučím pracovat s jejím magickým repertoárem. Zatím to vypadá, že Shadowheart bude člen týmu, kterého budu operativně měnit (Astariona nyní supluji já, taky mi zámky jdou). A propo, to že mám Galea v družině znamená, že úspěšně přežil Act II .