Shadowlands IPůvodně jsem neměl ponětí, do jak velké oblasti se výtahem dostanu. Měl jsem totiž za to, že to bude jen nějaký koridor, kterým se po chvilce dostanu do Moonrise Tower, ale nakonec se ukázalo, že novou lokací jsou poměrně rozsáhlé Shadowlands. Proto popis této lokace rozdělím na části.
Vlastně docela předbíhám, protože výtah nás vyvezl do blíže nespecifikovaného interiéru, kde na nás čekal čaroděj Elminster. I bez popisku nebylo složité pochopit, kdo ten stařec ve špičatém klobouku je

. Elminster se tak stal první známou postavou z přechozích dílů, která se v trojce objevila. Nicméně on nechtěl mluvit se mnou, ale s Galem. Přesunuli jsme se proto do tábora.
Elminster tu funguje jako prostředník, poslala ho (bohyně) Mystra, která je ochotná Galemu odpustit, ale nebude to zadarmo ... heh, jenomže vy nevíte, co Gale vlastně provedl, že?

No, v EA jsem tuhle část možná popisoval, ale pro jistotu to zopakuji. Gale a Mystra byli původně milenci. Gale toužil po magickém vědění a Mystra, bohyně magie, byla v tomto ohledu skvělou partnerkou. Jenomže ambice a touha po dalších vědomostech dovedly Galeho na zcestí. Původně to asi myslel dobře, protože chtěl své milé pomoci s jejími vlastními problémy, které vznikly vlivem Moru kouzel. Gale se totiž rozhodl prozkoumat netherilské vědění ze zakázaného grimoáru, čímž ale překročil červenou linii a zaplatil za to nejenom vztahem s Mystrou, ale i svým životem. Prokletý grimoár mu totiž do těla umístil hladový orb, který prahne po magii, to je ostatně ten důvod, proč Gale konzumuje magické artefakty - potřebuje tím zahnat svůj hlad. Je to něco hodně podobného tomu, co se objevilo v datadisku Mask of the Betrayer k Neverwinter Nights 2. Ostatně Shadowlands si zřejně z dotohoto datadisku berou mnohem větší inspiraci.
Mystru napadlo, že by Gale mohl orb použít ke zničení Absolut. Má to ovšem jeden háček, jde v podstatě o sebevražednou misi! Gale by prostě Absolut doslova spolkl a to není zrovna slučitelné se životem. Elminster nebyl nadšený, že musí po Galem žádat takovou oběť, byť je v tomto sporu jen prostředníkem. Ale jiné řešení se nenabízí. Absolut je mnohem větším nebezpečím, které ohrožuje základy samotného světa a každým dnem sílí. Gale proto ani moc neprotestoval a smířil se svým osudem.
Teprve po odpočinku se nám odkryla nová a temná lokace připomínající Stínopád z výše uvedeného datadisku k Neverwinter Nights 2. Původně šlo asi o malebnou krajinku, kterou ovšem stíny proměnily v pustinu, kde se každá živá duše musí strachovat o svůj život. Chvilku jsme sledovali pěšinku, ale nakonec nás zastavil hustý a smrtící závoj. Pokusil jsem se projít, ale magická mlha na mě seslala zraňující kletbu, takže jsem musel urychleně couvnout. Kdybychom tak měli funkční lampu ...
Shodou okolností jsem zjistil, že Shadowheart může do stínů bez úhony vstoupit, což si ona sama vysvětluje tak, že se stala skutečnou oblíbenkyní bohyně Shar, která jí propůjčila magickou odolnost. Ostatně okolní stín je dílem bohyně Shar, takže kdo jiný než kněžka Shar by měla být imunní? Shadowheart se tedy vydala na průzkum sama.
Po chvilce se ukázalo, že pěšinka vede do jakéhosi údolí, ve kterém se místy nachází nádoby se dřevem, které jde zapálit a tím blízké okolí prosvětlit. Z deníku druida jsem se poté dozvěděl, že proti stínům funguje i světlo louče, ale stín časem zhoustne natolik, že louče přestane stačit. Skutečně, louče jsou funkční, o čemž mě přesvědčila trojice Harfeníků dále po cestě. Stačí, aby louči používala jen jedna postava a ostatní se drželi v dostatečné blízkosti. Zprvu jsem však dal louče všem, tedy vyjma Shadowheart, čímž se zároveň museli vzdál svých zbraní na blízko.
Harfeníky vedla Lassandra, která byla ze setkání s námi dost překvapená. Během rozhovoru se jeden z Harfeníků, Yonas, vzdálil z dosahu světla a zachytilo ho cosi ze stínů. Po chvilce se objevil jako nemrtvý! A tím začal první z bojů v Shadowlands.
Během rozhovoru jsem se rozhodl, že budeme čelit stínům společně, což byl dobrý nápad. Stíny mají sice jen 22 HP, ale mají vyšší iniciativu a lepší úspěšnost úderu - no a když se trefí, tak to opravdu zabolí. V tuhle chvíli jsem navíc bojoval jen těmi loučemi a do toho jsem sem tam střílel z kuše. Jakmile jsem eliminoval přečíslení, tak Shadowheart začala uzdravovat bojující Harfeníky, kteří na tom byli o poznání hůř. Společnými silami jsme nakonec zvítězili beze ztrát. Lassandra mi za odměnu do mapy nakreslila polohu tábora Harfeníků, ve kterém prý najdu bezpečné útočiště.
Typy potvor jsou v Shadowlands celkem 4 a všichni jsou nemrtví. Nejjednodušší formou potvor jsou Stíny, což jsou (původní) obyčejní obyvatelé, které kdysi zastihla a pohltila prokletá mlha. Zbyl z nich jen pouhý stín. Jiní měli o trošku větší štěstí a částečně si zachovali svůj původní vzhled. Krom nich se tu nachází pár postav, které prošly mutací a jsou z nich jakési groteskní, ale velmi nebezpečné bytosti. Posledním typem potvor jsou pak nemrtvé rostliny nebo zvířata.
Na nemrtvé kytičky jsme narazili chvilku po setkání s Lassandrou. O kus dále pak byl Shambling Mound, který oplýval slušnou porcí zdraví a na pomoc si povolal dva nemrtvé drowy. Když už se boj blížil ke konci, tak si povolal ještě pár kytiček, čímž mě dokonale namíchl. U kytiček však existuje jedna finta. Nemrtvá réva po smrti vybuchuje a to za docela dost bodů zranění, takže když se postaví více kytiček dohromady, tak zabitím jedné je možné zlikvidovat celou skupinu. Samozřejmě nesmíte stát poblíž, jinak to schytáte taky.
Na kytičky jsem narazil ještě na JV mapy, kde je dost nevhodný terén pro boj - kytičky se velmi rychle dostanou k postavám a jelikož začínají, tak jsem byl rázem v silné nevýhodě. Vyřešil jsem to tak, že Shadowheart zakouzlila zrcadlo a šla první. Kytičky si vyplýtvaly útoky na ní, Shadowheart se stáhla a přišli jsme na řadu my s Karlach.
Na východě mapy se nachází podivná postavička s havranem, která tu provádí rituál s mrtvým hobitem, ale to jsem se rozhodl zatím neřešit. Podobně jako tábor Harfeníků, kolem kterého jsme jen prošli. Zajímavé bylo až dítě v rozpadlé chatce, které si chtělo hrát na schovávanou. Chlapec se jmenuje Oliver, ale je dost dobře patrné, že je to také proměněnec. Hra se samozřejmě zvrtla, protože Oliver nerad prohrává a tak jsem musel nakonec čelit celé jeho rodině - stínům otce, matky a jejich psa. Tyhle Stíny měli o dost víc zdraví a silnější útok. Oliver mi pak za odměnu vrazil magicky očarovaný prsten. Vesměs nejde o nijak zázračné předměty, když to vezmu z pohledu toho, co kvůli tomu musíte podstoupit.
Níže na jihu jsme se dostali do rozbořené vesničky, kde jsme se málem srazili s patrolou dridera Kar'nisse. Stihl jsem zacouvat mezi trosky, takže si mě nevšimli. Kar'niss nebyl duševně moc v pořádku, promlouval nahlas se svou bohyní a taky měl co dělat, aby udržel svou skupinu pohromadě v dosahu světla lampy. Ano lampa, Kar'niss měl funkční lampu!
Při pohledu na lampu jsem znervózněl a asi mi trochu ujela noha na štěrku, protože zvuk směrem od ruin zaujal goblinku v patrole. Kar'niss jí však přikázal, ať se ihned vrátí zpět. Neuposlechla a stálo jí to život - nezabil jí Stín, ale Kar'niss. Teprve poté jsem vyšel z poza zdi a Kar'nisse pozdravil. Kar'niss ihned pochopil, že jsem True Soul, čehož jsem trochu využil a díky skill checkům se mi z něj podařilo vymámit lampu. Poté jsem ho i s celou patrolou odkázal, aby pokračovali v původní cestě. Jeho podřízení začali samozřejmě protestovat, protože bez lampy nebudou mít ochranu a tak chtěli, abych šel s nimi. Nicméně jsem uspěl v dalším skill checku a patrola se vydala na cestu bez nás ... a dle očekávání je to stálo život

. Nicméně moje radost byla předčasná.
Kar'nisse je možné minout, respektive je možné ho nechat projít a asi to má i své důsledky. Stejně jako když ho necháte zemřít. Oni totiž korzují mapou i jako nemrtví a já měl zrovna tu smůlu, že jsem se s nimi časem setkal poblíž jiné skupiny potvor, takže jsem rázem čelil značné přesile. Kar'nissova patrola byla naštěstí o jednoho člena menší a všichni měli zhruba jen polovinu zdraví.
Magickou lampu, kterou nám Kar'niss přenechal, poháněla víla z Fey. Poprosila mě, abych jí pustil, protože jinak zahyne. Ani jsem neváhal a pustil jí. Odměnou mi bylo perma kouzlo, které nás chrání před prokletým stínem a ještě nějaký artefakt z Fey. Od této chvíle jsme se obešli bez pochodní.
Na JV mapy je ještě jedna zajímavost a to je vstup do Horského průsmyku. Do Shadowlands se tedy dá dostat alternativně i cestou, která vede v lince úkolu s creche (léčba u githyanki). Napadlo mě, že bych se možná neměl pokoušel projít Shadowlands na jeden zátah, možná je to tu proto, abych mohl snadněji nabrat zkušenosti jinde. Trošku mě v tom utvrdila další část lokace, protože na západě Shadowlands se nacházejí ruiny města a na jih od nich je vstup do Moonrise Tower, který střeží strážci level 8. Já byl v té chvíli teprve kousek od levelu 7. Nakonec jsem se rozhodl zůstat a pokračovat v průzkumu Shadowlands.