Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

Shadowlands I

Původně jsem neměl ponětí, do jak velké oblasti se výtahem dostanu. Měl jsem totiž za to, že to bude jen nějaký koridor, kterým se po chvilce dostanu do Moonrise Tower, ale nakonec se ukázalo, že novou lokací jsou poměrně rozsáhlé Shadowlands. Proto popis této lokace rozdělím na části.

Vlastně docela předbíhám, protože výtah nás vyvezl do blíže nespecifikovaného interiéru, kde na nás čekal čaroděj Elminster. I bez popisku nebylo složité pochopit, kdo ten stařec ve špičatém klobouku je . Elminster se tak stal první známou postavou z přechozích dílů, která se v trojce objevila. Nicméně on nechtěl mluvit se mnou, ale s Galem. Přesunuli jsme se proto do tábora.

Elminster tu funguje jako prostředník, poslala ho (bohyně) Mystra, která je ochotná Galemu odpustit, ale nebude to zadarmo ... heh, jenomže vy nevíte, co Gale vlastně provedl, že?

No, v EA jsem tuhle část možná popisoval, ale pro jistotu to zopakuji. Gale a Mystra byli původně milenci. Gale toužil po magickém vědění a Mystra, bohyně magie, byla v tomto ohledu skvělou partnerkou. Jenomže ambice a touha po dalších vědomostech dovedly Galeho na zcestí. Původně to asi myslel dobře, protože chtěl své milé pomoci s jejími vlastními problémy, které vznikly vlivem Moru kouzel. Gale se totiž rozhodl prozkoumat netherilské vědění ze zakázaného grimoáru, čímž ale překročil červenou linii a zaplatil za to nejenom vztahem s Mystrou, ale i svým životem. Prokletý grimoár mu totiž do těla umístil hladový orb, který prahne po magii, to je ostatně ten důvod, proč Gale konzumuje magické artefakty - potřebuje tím zahnat svůj hlad. Je to něco hodně podobného tomu, co se objevilo v datadisku Mask of the Betrayer k Neverwinter Nights 2. Ostatně Shadowlands si zřejně z dotohoto datadisku berou mnohem větší inspiraci.

Mystru napadlo, že by Gale mohl orb použít ke zničení Absolut. Má to ovšem jeden háček, jde v podstatě o sebevražednou misi! Gale by prostě Absolut doslova spolkl a to není zrovna slučitelné se životem. Elminster nebyl nadšený, že musí po Galem žádat takovou oběť, byť je v tomto sporu jen prostředníkem. Ale jiné řešení se nenabízí. Absolut je mnohem větším nebezpečím, které ohrožuje základy samotného světa a každým dnem sílí. Gale proto ani moc neprotestoval a smířil se svým osudem.

Teprve po odpočinku se nám odkryla nová a temná lokace připomínající Stínopád z výše uvedeného datadisku k Neverwinter Nights 2. Původně šlo asi o malebnou krajinku, kterou ovšem stíny proměnily v pustinu, kde se každá živá duše musí strachovat o svůj život. Chvilku jsme sledovali pěšinku, ale nakonec nás zastavil hustý a smrtící závoj. Pokusil jsem se projít, ale magická mlha na mě seslala zraňující kletbu, takže jsem musel urychleně couvnout. Kdybychom tak měli funkční lampu ...

Shodou okolností jsem zjistil, že Shadowheart může do stínů bez úhony vstoupit, což si ona sama vysvětluje tak, že se stala skutečnou oblíbenkyní bohyně Shar, která jí propůjčila magickou odolnost. Ostatně okolní stín je dílem bohyně Shar, takže kdo jiný než kněžka Shar by měla být imunní? Shadowheart se tedy vydala na průzkum sama.

Po chvilce se ukázalo, že pěšinka vede do jakéhosi údolí, ve kterém se místy nachází nádoby se dřevem, které jde zapálit a tím blízké okolí prosvětlit. Z deníku druida jsem se poté dozvěděl, že proti stínům funguje i světlo louče, ale stín časem zhoustne natolik, že louče přestane stačit. Skutečně, louče jsou funkční, o čemž mě přesvědčila trojice Harfeníků dále po cestě. Stačí, aby louči používala jen jedna postava a ostatní se drželi v dostatečné blízkosti. Zprvu jsem však dal louče všem, tedy vyjma Shadowheart, čímž se zároveň museli vzdál svých zbraní na blízko.

Harfeníky vedla Lassandra, která byla ze setkání s námi dost překvapená. Během rozhovoru se jeden z Harfeníků, Yonas, vzdálil z dosahu světla a zachytilo ho cosi ze stínů. Po chvilce se objevil jako nemrtvý! A tím začal první z bojů v Shadowlands.

Během rozhovoru jsem se rozhodl, že budeme čelit stínům společně, což byl dobrý nápad. Stíny mají sice jen 22 HP, ale mají vyšší iniciativu a lepší úspěšnost úderu - no a když se trefí, tak to opravdu zabolí. V tuhle chvíli jsem navíc bojoval jen těmi loučemi a do toho jsem sem tam střílel z kuše. Jakmile jsem eliminoval přečíslení, tak Shadowheart začala uzdravovat bojující Harfeníky, kteří na tom byli o poznání hůř. Společnými silami jsme nakonec zvítězili beze ztrát. Lassandra mi za odměnu do mapy nakreslila polohu tábora Harfeníků, ve kterém prý najdu bezpečné útočiště.

Typy potvor jsou v Shadowlands celkem 4 a všichni jsou nemrtví. Nejjednodušší formou potvor jsou Stíny, což jsou (původní) obyčejní obyvatelé, které kdysi zastihla a pohltila prokletá mlha. Zbyl z nich jen pouhý stín. Jiní měli o trošku větší štěstí a částečně si zachovali svůj původní vzhled. Krom nich se tu nachází pár postav, které prošly mutací a jsou z nich jakési groteskní, ale velmi nebezpečné bytosti. Posledním typem potvor jsou pak nemrtvé rostliny nebo zvířata.

Na nemrtvé kytičky jsme narazili chvilku po setkání s Lassandrou. O kus dále pak byl Shambling Mound, který oplýval slušnou porcí zdraví a na pomoc si povolal dva nemrtvé drowy. Když už se boj blížil ke konci, tak si povolal ještě pár kytiček, čímž mě dokonale namíchl. U kytiček však existuje jedna finta. Nemrtvá réva po smrti vybuchuje a to za docela dost bodů zranění, takže když se postaví více kytiček dohromady, tak zabitím jedné je možné zlikvidovat celou skupinu. Samozřejmě nesmíte stát poblíž, jinak to schytáte taky.

Na kytičky jsem narazil ještě na JV mapy, kde je dost nevhodný terén pro boj - kytičky se velmi rychle dostanou k postavám a jelikož začínají, tak jsem byl rázem v silné nevýhodě. Vyřešil jsem to tak, že Shadowheart zakouzlila zrcadlo a šla první. Kytičky si vyplýtvaly útoky na ní, Shadowheart se stáhla a přišli jsme na řadu my s Karlach.

Na východě mapy se nachází podivná postavička s havranem, která tu provádí rituál s mrtvým hobitem, ale to jsem se rozhodl zatím neřešit. Podobně jako tábor Harfeníků, kolem kterého jsme jen prošli. Zajímavé bylo až dítě v rozpadlé chatce, které si chtělo hrát na schovávanou. Chlapec se jmenuje Oliver, ale je dost dobře patrné, že je to také proměněnec. Hra se samozřejmě zvrtla, protože Oliver nerad prohrává a tak jsem musel nakonec čelit celé jeho rodině - stínům otce, matky a jejich psa. Tyhle Stíny měli o dost víc zdraví a silnější útok. Oliver mi pak za odměnu vrazil magicky očarovaný prsten. Vesměs nejde o nijak zázračné předměty, když to vezmu z pohledu toho, co kvůli tomu musíte podstoupit.

Níže na jihu jsme se dostali do rozbořené vesničky, kde jsme se málem srazili s patrolou dridera Kar'nisse. Stihl jsem zacouvat mezi trosky, takže si mě nevšimli. Kar'niss nebyl duševně moc v pořádku, promlouval nahlas se svou bohyní a taky měl co dělat, aby udržel svou skupinu pohromadě v dosahu světla lampy. Ano lampa, Kar'niss měl funkční lampu!

Při pohledu na lampu jsem znervózněl a asi mi trochu ujela noha na štěrku, protože zvuk směrem od ruin zaujal goblinku v patrole. Kar'niss jí však přikázal, ať se ihned vrátí zpět. Neuposlechla a stálo jí to život - nezabil jí Stín, ale Kar'niss. Teprve poté jsem vyšel z poza zdi a Kar'nisse pozdravil. Kar'niss ihned pochopil, že jsem True Soul, čehož jsem trochu využil a díky skill checkům se mi z něj podařilo vymámit lampu. Poté jsem ho i s celou patrolou odkázal, aby pokračovali v původní cestě. Jeho podřízení začali samozřejmě protestovat, protože bez lampy nebudou mít ochranu a tak chtěli, abych šel s nimi. Nicméně jsem uspěl v dalším skill checku a patrola se vydala na cestu bez nás ... a dle očekávání je to stálo život . Nicméně moje radost byla předčasná.

Kar'nisse je možné minout, respektive je možné ho nechat projít a asi to má i své důsledky. Stejně jako když ho necháte zemřít. Oni totiž korzují mapou i jako nemrtví a já měl zrovna tu smůlu, že jsem se s nimi časem setkal poblíž jiné skupiny potvor, takže jsem rázem čelil značné přesile. Kar'nissova patrola byla naštěstí o jednoho člena menší a všichni měli zhruba jen polovinu zdraví.

Magickou lampu, kterou nám Kar'niss přenechal, poháněla víla z Fey. Poprosila mě, abych jí pustil, protože jinak zahyne. Ani jsem neváhal a pustil jí. Odměnou mi bylo perma kouzlo, které nás chrání před prokletým stínem a ještě nějaký artefakt z Fey. Od této chvíle jsme se obešli bez pochodní.

Na JV mapy je ještě jedna zajímavost a to je vstup do Horského průsmyku. Do Shadowlands se tedy dá dostat alternativně i cestou, která vede v lince úkolu s creche (léčba u githyanki). Napadlo mě, že bych se možná neměl pokoušel projít Shadowlands na jeden zátah, možná je to tu proto, abych mohl snadněji nabrat zkušenosti jinde. Trošku mě v tom utvrdila další část lokace, protože na západě Shadowlands se nacházejí ruiny města a na jih od nich je vstup do Moonrise Tower, který střeží strážci level 8. Já byl v té chvíli teprve kousek od levelu 7. Nakonec jsem se rozhodl zůstat a pokračovat v průzkumu Shadowlands.

[Elemir]

Shadowlands II

V ruinách města se nachází čtveřice významných budov, přičemž v třech z nich jsou groteskní bytosti, o kterých jsem psal v předchozím příspěvku. V hospodě je Thisobald Thorm, na východ od hospody je v budově Gerringothe Thorm a v nemocnici pak Malus Thorm. Kdo dával pozor v příspěvku o Grymforge, tak tam jsem zmiňoval postavu paladina Ketherica Thorma, vyvoleného bohyně Shar. No, oni jsou skutečně příbuzní.

Ketheric Thorm kdysi vedl na povrchu válku a aby si zajistil vítězství, tak využil prokleté mlhy. Tím jednak ochránil Moonrise Tower a pak získal náhradou za vlastní ztráty armádu Stínů a dalších nemrtvých. Čím inteligentnější bytost mlha pohltila, tím větší byla šance, že si bytost částečně uchová svou lidskou podobu a mysl. Z Thormovců se však staly zrůdy, zřejmě šlo o zlomyslnost Shar.

S Thormovci si lze promluvit, což jsem si vyzkoušel už u Thisobalda Thorma v hospodě. Je to vskutku dost podivný hostinský, se kterým si lze usednout ke džbánku a popít. Jde přitom samozřejmě o kaskádu skill checků, jejímž smyslem je se z celé situace nějak vykecat. Alternativou je totiž nerovný souboj, který je v současné chvíli mimo možnosti naší družiny. Bohužel se mi při skill checích nedařilo.

S Malusem Thormem je to o poznání jednodušší, byť do nemocnice je kvůli tomu potřeba vejít z druhé strany - při vstupu hlavním vchodem je překážkou recepční, sestra Sinda. Malus se proměnil v sadistického doktora, který okolním nemrtvým sestrám dává přednášku z anatomie utrpení. Je to fakt prima hororová vsuvka, kterou nemáte možnost moc ovlivnit. Nebohý trýzněný vězeň je přitom za živa pitván. Malus se mě pokusil přesvědčit, abych taky posloužil jako subjekt zkoumání, ale mě se naopak podařilo přesvědčit jeho, aby si lehl na stůl a nechal se svými sestrami prohlédnout. Jejich inteligence a pochopení věci bylo však natolik chabé, že Maluse ubodali a tím mi ušetřili práci. Popravdě, nechtěl bych čelit Malusovi a jeho sestrám, i když tady by šlo pro zjednodušení souboje krásně využít okolní prostředí.

Gerringotha Thorma jsem zatím vynechal úplně, protože to je potvora s 600 HP. Místo toho jsem navštívil sídlo kameníků. Skoro všude probíhal nějaký souboj, takže ty běžné už ani nebudu popisovat. Nejzajímavější byl akorát souboj na náměstí, kde jsem narazil na nemrtvého Kar'nisse a jeho bandu a k tomu ke mě od sochy zamířila skupinka nemrtvých Harfeníků. Díky tomu jsem se doškrabal na level 7 a věci začaly být veselejší.

Uprostřed náměstí je socha se skrytými cedulkami, na nichž je nápis, ale bohužel nemám screesnhoty, takže si teď z hlavy nevzpomenu, co na nich je. Každopádně jde o nějakou nápovědu. Když už jsem u toho, u sídla kameníků jsem si všiml záhadné postavy, která zmizela dříve, než jsem k ní došel. Další záhadou je Arabella, ano ta Arabella z hájku. Našel jsem jí u vrat na hřbitov. Postrádá své rodiče a oplývá neobvyklými magickými schopnosti. To se jí prý přihodilo poté, co předtím ukradla onen druidí symbol, za který jí měl stihnout trest smrti - symbol jí prý částečně obdařil svou mocí. Poslal jsem jí do svého tábora a přislíbil, že rodiče najdu.

Na západě města vede cesta na obchodní stezku do Baldurovy brány, ale je dobře střežená armádou Absolute. Pro nás tedy neschůdná. Na severu je pro změnu vstup do chrámu, před kterým stojí Raphael, ale s tím se mi zatím mluvit nechtělo. Astarion by to asi uvítal, protože jedné noci se mi v táboře svěřil se svými jizvami na zádech, které mu tam vytvořil Casador (jeho upírský pán). Jde o šifrovaný text, s jehož přeložením by mu Raphael možná mohl pomoci.

A když už jsem u těch démonů. Na JZ města jsem potkal Mizoru . Snažila se mě zaúkolovat. Absolut prý vězní jednoho démona, kterého bychom měli zachránit. Moc na výběr nemáme, protože pokud neuposlechneme, tak to odnese Wyll. Využil jsem proto příležitosti a úspěšně jsem Mizoru přesvědčil, že úkol splním jedině tehdy, pokud Wylla uvolní ze své dohody. Wyll byl trošku překvapený, ne z té možnosti vlastního osvobození, ale z toho, jaký má Mizora zájem na záchraně jiného démona, tedy kdo ten démon asi tak může být?

Předposledním navštíveným místem byla místní márnice, odkud vede vstup do podivné jámy, kde jsem svedl tuhý souboj s kostlivcem a trojicí slizů. Odměnou mi bylo prima brnění AC 18. No, taky jsem si ho zasloužil, protože to byl docela chaotický souboj, který mě stál plno loadů. Z jámy vede cesta jinudy, takže jsme došli pro změnu na pobřeží, kde jsme skončili v obklíčení přesily nemrtvých Kuo-toa. Naštěstí to byl celkem pohodový souboj.

Tábor Harfeníků

Nakonec nám tedy nezbylo nic jiného, než se z ruin města vydat přes ruiny vesnice do tábora Harfeníků. Kousek od mostu nás již čekala Lassandra, ale než jsem se nadál, tak jsem byl připoután vinnou révou pevně k zemi. Lassandra totiž povolala svou nadřízenou, která k nám nechovala přílišné sympatie. Stačil jsem jen zaslechnout "Jaheiro!" a už jsem byl přišpendlený k zemi .

Jaheira je v BG3 už starší prošedivělou dámou, která nyní vede Harfeníky. Plní tedy vlastně roli, kterou jsem jí předurčil v BG2. Nedůvěra je samozřejmě na místě, Jaheira poznala, že jsem True Soul. Pomohl jí k tomu parazit chycený ve sklenici, který se se mnou pokusil navázat spojení. Nemělo smysl se jakkoliv bránit. Než jsem se však nadál, tak mi na pomoc přispěchala Mol, malá vůdkyně "Cechu zlodějů" v druidském hájku. Pověděla Jaheiře o mých činech - záchrana dětí a pak i celého hájku. To stačilo k tomu, aby si mě Jaheira vyslechla. Pověděl jsem jí vše a ukázal jí záhadný artefakt od Shadowheart. Po jeho vytažení parazit ve sklenici zemřel.

Jaheira byla překvapená, že jsem si jako True Soul uchoval svou vůli a ve světle nových událostí mě přivítala a dovolila mi svobodně se pohybovat po táboře. Až budu mít čas, tak se mám za ní zastavit.

Kdyby náhodou někdo netušil, kdo Jaheira je, tak Karlach na tohle setkání zareagovala velmi nadšeným rozhovorem, kde se vše dozvíte. Sama je historkami o činech Jaheiry fascinována a Jaheira je očividně její vzor, takže mi vše s nadšením vysvětlila . Je to vskutku zajímavé, vzhledem k původu Karlach bych nečekal, že bude tolik inklinovat k dobru. Čekal jsem spíš něco jako Neeshku z NWN2, popř. Annah z PS:T.

Jinak v táboře Harfeníků našli útočiště tieflingové z druidského hájku, kteří se při cestě do města taky zasekli v Shadowlands. Díky tomu budu moci pokročit s osobním úkolem Karlach.

[Yuyana]

Hm. Obávám se, že jsi měl nejdřív vzít město a nabrat questy. Doufám, že ti bude quest s "oliverem" normálně fungovat. Každopádně bych to bejt tebou zkusila hned a doufám, že máš když tak záložní save.

[Elemir]

Jo, Oliver fungoval, teda pokud to tím prstenem končí? Jinak už jsem zjistil, že jsem to asi udělal celkově blbě, protože jsem v táboře Harfeníků dostal úkol, který mě opět žene do nemocnice, ale v ní už nic dalšího objevit nedokážu. Nebo máš na mysli, že jsem měl jít do Baldurovy brány?

Každopádně jsem zas vytočený do běla. Rozhodl jsem se, že Shadowlands na chvilku opustím a půjdu se podívat do Horského průsmyku. Vzal jsem to normálně cestou ze Shadowlands. Kousek po cestě jsem narazil na nemrtváky - asi 3 na levelu 3 a 3 na levelu 6. Ty vole, já normálně skapal! A to jen proto, že dva nemrtváci oživují další. A jelikož je nedokážu zničit v prvních kolech, to bych se holt musel pořádně trefovat a nesekat za pár HP, tak se mnou pohodlně drží krok. Tohle přece musím zlikvidovat bez kouzel a jiných pomůcek. Kdybych sem býval lezl na začátku místo Podtemna, tak tudy nemám šanci projít. Jenomže  já neprojdu ani teď!

Tohle mě fakt připomíná EA a barreling. Proč to nemůžu hrát podle sebe? No co už, nálada jde strmě dolů a za sebe to vidím tak na 60%. Tuhle hru u mě drží už jen zvědavost a to kvůli příběhu. Negativ už začíná být nějak moc.

[Yuyana]

Pokud jsi ho nezabil, tak to asi bude ok, mě se ho podařilo kuchnout a pak jsem měla problém s questem na odstranění tý temnoty.

Ti nemrtváci jsou totální *** :-D. Naházej je z útesu, nebo si to načasuj tak, abys zabil oba ty velký během jednoho kola. Nebrat jednoho podruhym. Holt je nutný se trochu přizpůsobit a zamyslet se nad bojem. Neni to ve výsledku tak těžký. Ale ano, já se z nich taky mohla vzteknout, zabíjela jsem je půl hodiny... a pak jsem tam šla podruhý a nebyl problém, protože jsem prostě věděla, co dělat. Prošla jsem tim do další lokace a zjistila, že pokud jdeš touhle cestou, tak je potom v temný lokaci trochu jinej příběh. Jako první narazíš na tu karavanu, co jsi nechal skapat v temnotě.

Tahle hra má... jak to napsat. Člověk nějakou dobu padá na držku, než mu dojde, co dělá blbě. Pak je to už snadný a ani obtížnost na tom nic nemění. Samozřejmě některý party fungujou líp než jiný. Se Shadowheart vždycky trpim. Ale možná odvracení nemrtvejch? Sakra jsem slíbila, že to v příští hře zkusim, a zas jsem jí nechala doma, protože Gale je o tolik lepší. Asi za ní musim natvrdo hrát, abych jí vyzkoušela, jinak jí nechávám sedět na zadku.

[Elemir]

Nakonec jsem zůstal u taktiky seřadit se na mostě a čekat, co a v jakém pořadí ke mě dojde. Na asi pátý pokus zablbla AI, takže se nemrtváci na pár kol sekli a přišli tedy jakoby ve dvou vlnách. To asi nebyl zrovna ten zlomový okamžik, ale opticky to vypadalo rázem nadějněji. Problém je v tom, že bych potřeboval větší damage, ale to v tomhle složení družiny jaksi nejde. Čím déle pak souboj trvá, tím horší to je. Samozřejmě jsem mohl postavy vybavit například svěcenou vodou, ale kdo by od nemrtváků level 3 čekal, že namlátí postavám na levelu 7 ...

Shadowheart je vicéméně jen do počtu, kdyby se jí alespoň ten její cantrip dařil s vyšší mírou pravděpodobnosti, tak by to bylo fajn, ale takhle dost zaostává. Ona vlastně nemá ani žádné pořádné podpůrné kouzlo. Odvracení nemrtvých tu taky moc nezabralo. Když si třeba vezmu, že Jaheira má prima plošné kouzlo, tak je to až k pláči.

Cestu/způsob nakonec vždycky najdu, ale vadí mi ta podivná nevyváženost na některých místech. Jasně, jakmile bych začal využívat prostředí a pomůcky, tak se hodně věcí změní, ale takhle to moc hrát nechci. Spíš dojedu Monastery a přehodnotím složení družiny. Budu holt muset asi přistoupit na to, že budu s postavami šachovat dle situace.

[Yuyana]

Jako když to vemeš...

 2023-08-26_2327_8.jpeg (233.1 kB. 1203x644 - prohlédnuto 265 krát.)

Tady jsem byla zabíjet toho dridera s Astarionem, Laezel, Karlach a Galeem. To znamená 3x single target a jako bonus jsem to neuměla hrát a nepoužívala žádný itemy. Velmi, velmi špatný.

Když jsem to hrála s trochou zkušeností, tak jsem měla v partě dva lidi, co maj fireball. Ty nepřátelé jsou (jistě jen shodou okolností) krásně v kroužku PŘESNĚ naaranžovaný do rozsahu kouzla. Takže je zabiješ všechny první tah krom dridera, se kterym si už pak oradíš v klidu. Uplně jiná situace. A ano, mám asi i o level víc. Ale rozdíl.

 2023-10-04_2320_1.jpeg (138.51 kB. 814x413 - prohlédnuto 267 krát.)

Taky tragicky nižší rozlišení, mám počítač v servisu, antivirovej software mi rozbil windows tak, že už nešly ani přeinstalovat.

[Yuyana]

Ok, pročetla jsem tvůj deníček, a dovolila jsem si projít svojí složku s fotkama a najít nějaký záběry z danejch lokací.

Tady fotečka Elminstera.

Spoiler: ukázat

 Elminster.jpeg (233.58 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 246 krát.)

Šéfka bandy Harperů

Spoiler: ukázat

 Harperka.jpg (192.6 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 237 krát.)

Rostliný potvory, co číhaj ve stínech, a dávaj sakra zabrat.

Spoiler: ukázat

 Nemrtvý rostliny.jpeg (528.23 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 241 krát.)

Draider se svojí karavanou. Pohled zkrz dřevěnou zeď.

Spoiler: ukázat

 Karavana.jpeg (297.5 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 236 krát.)

Lampa se sprostou drzou vílou.

Spoiler: ukázat

 Lapma s vílou.jpeg (176.49 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 240 krát.)

Oliver

Spoiler: ukázat

 Oliver.jpeg (202.2 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 252 krát.)

Jaheira

Spoiler: ukázat

 Jaheira.jpeg (255.46 kB. 1920x1061 - prohlédnuto 256 krát.)

Chlap s mrtvolou trpaslice

Spoiler: ukázat

 Chlap s trpaslicí.jpeg (418.71 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 237 krát.)

Nemrtvej hospodskej (ano, ta beztvará šedá hrouda s kapucí)

Spoiler: ukázat

 Hospodskej.jpeg (294 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 230 krát.)

Sadistickej nemrtváckej "doktor"

Spoiler: ukázat

 Malus Thorm.jpeg (284.97 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 237 krát.)

Jeho skvělá zdravotní sestra, přes kterou jsme se dostali jednoduše bez hodu kostkou tak, že mluvila s Astarionem, kterej je nemrtvej, takže vypadal dost nemocnej na to, aby ho pustila dál.

Spoiler: ukázat

 Sestra.jpeg (161.32 kB. 1920x1061 - prohlédnuto 260 krát.)

Astarionovo jizvy na zádech a rameno mýho barda.

Spoiler: ukázat

 Astarion.jpeg (198 kB. 1920x1080 - prohlédnuto 232 krát.)

[Yuyana]

Oh, mimochodem, co můžeš udělat se Shadowheart je... změnit jí povolání na něco jinýho. Něco použitelnýho.

[Elemir]

Zrovna ty zamaskovaný kytky jsem sundal docela v pohodě, protože se mi povedlo odstřelit hned na začátku jednu révu a ona sundala ostatní včetně jedné silnější kytky - všechny se postavily zrovna tak šikovně do kruhu. Tím pádem se z toho stal boj 4 na 1 .

Teď už jsem v klášteře a s githyanki jsou boje celkem v pohodě. Sice jejich bojovníci mají 3 útoky za kolo, ale málokdy se trefí všemi třemi najednou. Přeci jen už jsem obrněnější (i Karlach už má plátovku AC 18). Pořád by to ale chtělo větší damage na zbraních. Blbé je, že nacházím celkem slabé věci a nabídka obchodníků je ještě horší. Alespoň jsem na levelu 8 a tím pádem jsem dorovnal úroveň ostrahy Moonrise Tower.

Jo, povolání, já jsem si na počátku hry řekl, že pojedu čistě v single povolání. Navíc bych si teď už asi nepomohl a taky těžko říci, jak by se na to Shadowheart tvářila, kdybych z ní udělal třeba druidku . Možná časem, při nějaké budoucí rozehrávce.

[Yuyana]

Však zaplatíš kostlivákovi, fik fik, druidka :-D. Můžeš jí i změnit staty a udělat z ní sorcerera, pokud myslíš, že by jí druidka nevoněla :-D. Ale já tě chápu, taky ctim classu. Ne tak, že bych nedávala levely jinam, ale v základu.

Mimochodem ty dáváš na Karlach plátovku?

Ten klášter je takový dobrý místo na nějaký expy navíc.

[Elemir]

Aha, na Withera jsem úplně zapomněl .

Jo, Karlach má jako každý správný barbar plátovku . A aby toho nebylo málo, tak jsem jí udělal mistrem v plátovkách. Já budu muset hlavně kouknout, ale mám pocit, že jsem se při nějakém dřívějším levelupu unáhlil a tu těžkou zbroj jsem jí dal do dovedností, protože jsem s Karlach vyměnil Laezel a tím pádem jsem to automaticky rozhodil stejně. To mistrovství můžu snadno negovat, protože to jsem jí přihodil tuším až teď, to je load jen kousek nazpět. Přitom ony ty dovednosti asi ne tak docela negují penalizaci za povolání.

[Yuyana]

Ty máš v některejch ohledech velmi zajímavý nápady, co se voleb povolání a pecializace týče. Oki, pokračuj v činnosti... ale jak tě uvidim stěžovat si na obtížnost soubojů, kousnu tě do nohy... :-D

[Elemir]

Rosymorn Monastery

Když už se mi podařilo projít přes nemrtváky, tak se přede mnou otevřelo horské údolí, na jehož konci jsou ruiny Lanthaderova kláštera - Rosymorn Monastery.

Cesta ke klášteru je bezpečná, nebezpečí se skrývá až v samotných ruinách. Kousek od vstupu do první lokace jsme objevili lady Esther, která by ráda githyantí vajíčko. Prý se snaží dokázat, že githyanki nejsou v jádru tak zlí, jak se lidé domnívají. Naštěstí jsme nechali Laezel v táboře, takže se k tomu nemohla vyjádřit.

Uvnitř ruin jsem narazil na pěkně otravné činčily a grupu opilých koboldů. U hlavní brány mě pak čekala dvojice strážců githyanki, kteří na nás bezdůvodně zaútočili. Návštěvnice ze sna se mi snažila domluvit, ať do kláštera vůbec nevstupuji. Důvodem je Shadowheartin artefakt, který se nesmí dostat githyanki do rukou.

Ruiny ukrývají něco na způsob puzzlu s obřadními nástroji předchozích opatů, ale řešení se bude asi ukrývat někde uvnitř. Na vrcholu ruin je pak hnízdo obřích orlů, kteří si ho vybudovali kousek od podivného přístroje - identifikoval jsem ho jako zbraň neznámého účelu . Orlové jsou zprvu přátelští (jako hraničář jsem si s nimi promluvil a ukecal je k průzku zbraně), ale pokud překročíte míru tolerance, tak zaútočí. Nejsou nijak obtížní, navíc v hnízdě je čtvrtý obřadní předmět. Nicméně pro teď jsem je nechal žít.

Do vnitřku kláštera jde vejít přímo nebo oklikou přes skrytou chodbu na úbočí skal. Skrytá chodba je však brána jako nepřátelský průnik a tak jsme si museli párkrát zabojovat. V tuhle chvíli nic obtížného a dosáhli jsme u toho na level 8. Nepřátelští jsou kupodivu jen někteří githyanki, ostatní dále v chodbě ani nezajímalo, že jim vraždíme druhy.

Uvnitř kláštěra je několik místností, přičemž v jedné je hlídané vejce pro lady Esther. Ostatní obsahují řadové strážce apod. V jedné je pak doktorka, která nám nabídla pomoc s parazitem. Odstranit ho měla s pomocí jakéhosi živoucího přístroje, kdy jsem musel hodně držet palce při skill checích, protože stroj se mě pokusil zabít a zachránil mě jen zásah návštěvnice ze sna. Doktorce se to moc nelíbilo a v místnosti nás zamkla s tím, že parazita odstraní po staru, tak ať počkáme. Jasně, byla to past, Astarion otevřel dveře a za nimi už čekala doktorka a strážci.

Githyanki mají zajímavý styl boje a já je samozřejmě podcenil . Než jsem si stihl uvědomit, koho krouhnout první, tak byla Karlach na zemi, protože se nechtěně dostala do mlýnku. Ale zase tím zachránila Astariona a mě tím, že nám získala čas. Po odpočinku jsme si to zamířili do místnosti místní vůdkyně Therezzyn. V družině jsem kvůli tomu vyměnil Karlach za Laezel, protože k tomuhle je dobré, aby byla přítomna.

Therezzyn jsme zachytili v nepříjemném rozhovoru s inkvisitorem, na kterého máme pifku kvůli doktorce - celé tohle je totiž nějaké githyanktí spiknutí, kde jsme se objevili uprostřed sporu dvou frakcí. Therezzyn si ode mě vyžádla artefakt, protože tak nějak tuší, že ho máme. Jde jí ho vydat a získat svobodný přístup k inkvizitorovi, nebo si ho nechat, což skončí docela tuhým bojem. Leazel má prima schopnosti, které jsem jí při levelupu nastavil, ale nějak v boji selhala a Therezzyn je sama dost dobrá bojovnice, a to vynechám, že má pomocníky.

Párkrát jsem loadnul. Laezel jsem nastavil jako sentinela, což je dobré, pokud někoho z družiny v jejím okolí napadnou, tak ona má šanci ho seknout. Jenomže to znamená, že musím bojovat minimálně ve dvojici, což jsem zprvu nedělal. Pak má i několikanásobné použití silných úderů, ale bohužel to nemá takovou úspěšnost, jak bych potřeboval, jinak by byla skvělou ranařkou. Rovnou mohu prozradit, že pozdější souboj s ikvizitorem byl o polovinu jednodušší.

V tomhle ohledu jsem si všiml, že v BG3 platí, že pokud máte možnost se ze souboje vykecat a neuděláte to, tak ten souboj je pak obvykle o poznání tušší než běžné povinné souboje. Je to asi cena za tu dobrovolnost, kdy si boj zvolíte.

Inkvizitor už na nás čekal a opět došlo na rozhovor plný voleb. Cvičmo jsem zkusil návštěvnici ze sna neposlechnout a artefakt jsem ikvizitorovi vydal. Laezel je totiž plně oddána věci githyanki a za opak jsou disapprovaly. Inkvizitor povolal Vlakit, nemrtvou bohyni a královnu githyanki, která nám pověděla, že artefak je útočištěm agenta ilithidů, který jim pomáhá nastolit nové dominium. Pokud jí pomůžu agenta zabít, tak nás zbaví parazita. Bylo zajímavé, že tak mocná bohyně jako Vlakith nedokáže agenta zabít sama, ale pochyby jsem si nechal pro sebe .

A tady jsem cvičně vstoupil do artefaktu, což není nic jiného, než kapesní astrální sféra, ve které se nachází moje návštěvnice ze sna. Mohl jsem jí zabít nebo jí uvěřit. V obou případech to beztak po návratu končí soubojem s inkvizitorem. Návštěvnici ovšem zabít nejde, pokusem o její zabití navíc ztratíte důvěru, kterou ve vás viděla. Ostatně už jen to, že artefakt vydáte, není zrovna košér. Důvod, proč si Vlakith přeje její smrt, spočívá v tom, že návštěvnice ví něco, co by mohlo vládu Vlakith podkopat, protože výhra githyanki nad ilithidy před mnoha staletími nebyla zas tak plně v moci githyanki.

Popravdě moc nevím, co si o tom celém myslet. Návštěvnice mi brání se zbavit parazita a přitom se tváří jako moje ochránkyně. Přijde mi, že jsem se dostal mezi dva mlýnské kameny a neměl bych asi nakonec věřit ani jedné straně. Možná má Vlakith částečně pravdu. Logicky se mě navíc snaží zabít, protože jako mrtvý nebudu zneužitelný protistranou ... hm, zítra loadnu a vyberu si znovu ...

[Yuyana]

Ohohoooo, moje oblíbená část zápletky, protože *censored censored censored*! Muhahahahaa! Nic neprozradim.

Mimodhocem nechat Laezel sednou si do toho stroje za tebe je bezpečnější, ona to přežije a ještě dostaneš kýbl approvalu.

Co se týče boje, Laezel je opravdu... velkej netrefitel, no. Nevim proč maj lidi pocit, že válečníci jsou nějaký OP. Podle mě je jedno, kolik útoků za kolo maj, když všema minou.

Řikám si, že je humorný, jak v předběžnym přístupu lidi hráli za kleriky. Začínat za partu klerik+Shadowheart musela bejt sranda. Tomu se řiká vymíjená.

Astarion, Gale a Karlach jsou lidi, který konzistentně trefujou cíl. Proto je vyndavám z party jen na osobní questy ostatních členů. S velkym sebezařenim. Astarion právě zabil bosse během jedinýho kola. Největší civilista v partě. Kdyby nebylo ve hře jasný, kdo je společník, tohle je chlap, kterýho bych poslala se schovat, než to ostatní vyřešej.