Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Březen 28, 2024, 23:05:02
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -
Strana: [1] 2 3 ... 7

Autor Téma: Assassin's Creed: Odyssey  (Přečteno 23672 krát)

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Assassin's Creed: Odyssey
« kdy: Říjen 29, 2018, 20:45:24 »

Mám za sebou nějakých 25 hodin a podle počitadla postupu jsem zhruba v 1/3 hry, takže už si mohu dovolit k tomu něco napsat ;)

Začnu poněkud neurčitě a možná rovnou vypíšu pár negativ. Trochu na vážkách jsem už u samotného příběhu. Odyssey má poněkud unylý začátek, dlouho mi trvalo, než jsem se dokázal s hlavním hrdinou sžít. Nepomohla tomu ani úvodní zápletka, která vlastně nemá s nosným příběhem příliš společného.

Na počátku jsem si mohl zvolit, za koho ze sourozenců Nikolaiose budu hrát (Alexios nebo Cassandra). Sáhl jsem po Alexiovi, jehož šťastné dětství ve Spartě skončilo za záhadných okolností, anebo lépe řečeno, Alexios se ke svému dětsví vracel zprvu jen nerad. Má to totiž smysl, protože minulost Alexia se hráči odkrývá postupně, neboť se tím odkrývá i pointa celého příběhu hry. Po úvodu v Kefalonii se příběh rozvine naplno, ale celé tajemno okolo Alexiovo minulosti a budoucnosti skončí návštěvou Delf, kde hra vyklopí karty na stůl a od této chvíle už je příběh snadno předvídatelný (to se stane zhruba po 20 hodinách od začátku hry).

Když to srovnám s Bayekem z Origins, tak zápletka Odyssey je podstatně slabší a není ani tak dramatická. Odyssey ani nevypráví o řádu Assassínů nebo Templářů, časově jde dokonce ještě před Origins, takže Alexios je tu jen řadovým žoldákem, který má jen pár speciálních schopností a nevšední rodiče. Odyssey možná mohla opustit komplet sci-fi prvky, bylo by to pro hru asi lepší.

Graficky je hra s Origins identická, jen množství písku nahradily zelené lesy a pásma hor. Z počátku je vše nové a vskutku nádherné, ale po několika hodinách jsem zažil pár prvních deja-vu. Jednak jsem narazil na identické struktury jeskyní a k tomu jsem na pár místech venku skoro přísahal, že tohle bylo v Origins. Zřejmě byly využity stejné modelace krajiny, jen se trochu upravily objekty, ale to nic nemění na tom, že některá místa vám budou prostě povědomá. Oproti Origins už se ani tolik netoulám po městech, jakoby jim najednou něco chybělo. Ona ta egyptská atmosféra mi asi byla bližší, na druhou stranu to dělá možná to, že Odyssey vypadá spíše jako rozšíření Origins a obě rozehrávky dělí málo času. A taky je pravdou, že do Atén jsem se třeba dostal teprve před pár hodinami :)

Poslední výrazná výtka bude směřovat k námořním bitvám. U Origins to byl chvilkový doplněk, který nijak nenarušil celkovou atmosféru hry, ale u Odyssey jsou některé bitvy pevnou součástí děje. Při troše šikovnosti se dá bitvám na moři vyhnout, ale dost záleží na tom, jak hra resetne pozice nepřátelských lodí. Loď se dá samozřejmě vylepšovat, ale tím se akorát kompenzuje level nepřátelských plavidel, protože zrovna lodě udržují vyrovnaný levelscaling. Nejhorší situace je při přepravě na dlouhé vzdálenosti, kdy si kvůli jednomu kiksu v boji zopákne kus celkem nudného přesunu po moři. V Odyssey je naštěstí také fast travel přes objevené pozorovatelny, takže stačí absolvovat jen cestu tam a pak už to pořeší fast travel.

V bojích na souši taky trošku přituhlo, což jsem věděl, takže jsem začal už jen v úrovni hard (teď si nejsem jistý, jak to bylo v Origins, protože tam se tuším přidávala dodatečně extra tuhá obtížnost, takže jsem možná vůči Origins zvolil stejně). Každopádně headshoty už nejsou zaručenou metodou úspěchu, řadu nepřátel je potřeba po výstřelu dorazit a to samé platí o vraždění ze zálohy. Z počátku je to dost znát, později to začnou kompenzovat dovednosti a výbava, takže při dobré konstelaci lze headshotem sundat i nepřítele o 3 levely výše, nelze na to však spoléhat.

Odyssey šla v tomto ohledu už plně ve šlépějích Zaklínače 3, takže hra si hlídá váš odskok od nepřítele (co je 3 levely nad vámi, to vás sundá na jednu kontaktní ránu - popř. speciální útok jedem apod.). Novinkou je navíc to, že mezi běžnými hlídkami se mnohem více objevují obrněnější velitelé, kteří jen tak nepadnou. V Origins byli tuším jen 4 extra tuzí velitelé, v Odyssey je jich mnohem více. Potíž tvoří i skupinová AI, takže tužšího protivníka nemusí být snadné odizolovat od ostatních. Nicméně tohle vše je určitě dobře řešitelné snížením obtížnosti, ale rozhodně bych se hard nebál ;) Mě to takhle docela vyhovuje a oproti Origins je to nakonec lepší (u nich časem ty boje upadly do rutiny, protože už neměly čím překvapit).

Tábory nepřátel se oproti Origins také chovají jinak. Už nedochází k jejich kompletnímu respawnu při opuštění oblasti nebo nahrátí hry, ale jejich obsazení se přizpůsobuje ději. Každá oblast Řecka je pod správou Atén nebo Sparty a mezi těmito státy probíhá neustálý boj. Pevnosti v oblastech tak náleží právě jedné z frakcí (nebo banditům apod.), takže čištěním táborů se mimo jiné oslabuje vliv dané frakce v oblasti. Ve finále tím oslabíte i místního vůdce, kterého potom můžete snadno zabít (oslabením jeho vlivu přijde o ochranku, zázemí apod.). Tím se v dotčené oblasti zpřístupní skupinová bitva, do které můžete aktivně zasáhnout a to buďto na straně dobyvatelů nebo na straně obránců. Je to nepovinné, ale jsou za to odměny, zkušenosti a hlavně můžete ovlivnit, kdo oblast do budoucna ovládne.

Není to úplně špatný nápad, ale brzy zjistíte, že kvůli podrobnému průzkumu oblastí musíte bojovat jak s Atéňany, tak i se Sparťany a dost to nalamuje vztah, který si s jednou z uvedených frakcí budujete. Mě ta rovina nezávislého žoldáka v Odyssey moc nejde, Bayek měl v Origins v tomto ohledu mnohem lepší výchozí postavení (byl Medžajem) a dávalo to té hře větší smysl.

Strom dovedností je standardní, ale došlo k úpravě kraftění. Nyní si hlavní postava už neupgraduje svoje speciální věci, ale nošené předměty může vylepšovat runami. V inventáři se navíc dají snadno připravovat šípy. Hlavní vražedná zbraň (Leonidovo kopí), se upgraduje ve svatyních (výhních) pradávných a na upgrade kopí jsou vázány i některé vyšší úrovně dovedností (něco je omezeno levelem, něco příběhem a něco právě úrovní Leonidova kopí). U zabití ze zálohy přibyla možnost nepřítele omráčit, což souvisí s možností najmutí postav do vlastní flotily. Ne každého tak musíte nekompromisně likvidovat.

Kdo si "oblíbil" v Origins Fylakytaie, tak nebude zklamán ani v Odyssey :) Nájemných žoldáků je mnohem více a obyvatelé je na vás budou aktivně posílat za různé prohřešky. Normálně si vás všímat nebudou, ale jakmile jim někdo zaplatí za vaši hlavu, je potřeba se mít na pozoru. Ke konci dnešní rozehrávky jsem například musel odstranit celkem 3 nájemné zabijáky při čištění jedné jediné pevnosti (přístavu). Naštěstí z Origins vím, že to nejsou zas tak nezdolní jedinci, takže pokud mi to level dovolí, tak se jim stavím přímo (... s lukem v ruce ... :D). Honbu lze navíc přečkat v ústraní nebo stačí zabít toho, kdo jim za vaši hlavu zaplatil (popř. je možné se na mapě světa přes patřičnou volbu vyplatit).

Odyssey pracuje mnohem více s adrenalinem hlavní postavy, takže mám k dispozici např. nabíjecí střely, které poskytují mnohem větší poškození. Tím se některé boje docela zlehčují, nebo přinejmenším jsou vůbec schůdné. Kontaktní boj moc nehodnotím, protože jak jsem se v Origins nakonec rozehrál, tak mi přijde kontaktní boj celkem standardní. Parírování je třeba dobře udělané a tvoří pilíř úspěšného boje. Tužší nepřátele bez něj nelze moc dobře likvidovat, navíc tu hraje významnou roli i typ použité zbraně. Jenom je potřeba si chvilku zvykat na ovládání úskoků a přepínání mezi slabým a silným úderem.

Celkově jsem s hrou zatím spokojen, ale pokud jde o úkoly, tak jsem nenarazil na nic, co by mi nějak utkvělo v paměti. Je to takový slepenec akcí vsunutý skoro jako vata mezi hlavní příběh a nutnost levelovat. Ono ani v tom příběhu nebylo ještě nic až tak překvapivého a od návštěvy Delf už mě asi ani moc překvapení nečeká. Hm, vlastně jo, vzpomínám si, dnešní večírek u Perikla a bisexuální bohém, to byla zatím asi nejsilnější a poměrně vtipná příhoda ... tedy pokud přistoupíte na jeho návrh :D

Jinak už jsem to před chvilkou načnul, Odyssey také staví na setkáních s historickými postavami a tahle část je tu velmi povedená. Příběh se odehrává za dob Perikla a kolem něj se točí celá plejáda známých jmen. Večírek u Perikla byl vlastně jen o historických postavách.
IP zaznamenána
This is the end ...

flash

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 264
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #1 kdy: Listopad 01, 2018, 23:56:29 »

Me se ta Odyssea taky docela libi, rozhodne si myslim ze v UBI jdou dobrym smerem, tedy aspon pro me. Ale po nejakych 30ti hodinach jsem to prestal hrat. Ne ze by me to nebavilo ale proste musim pockat az budou hotova ty DLC. Koupil jsem si gold edici se season passem a po zjsiteni ze ty velke pribehove DLC rozdeli jeste na tri male DLC me malem uvedlo do stavu berserk. Jako to ze DLC kouskuji hru mi vadi od zacatku, mam rad hry kdyz jsou hotove. Ale s prominutim ktery debil v tom UBI vymyslel rozdelit DLC na tri mensi tak toho by meli poslat nekam do mist kde nemuze tropit uz zadnou skodu, treba nejaka zemljanka na sibiri. Proste pockam az to bude vsechno. Dvou hodinove pricmrdky jednou za mesic jim hrat nebudu.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #2 kdy: Listopad 02, 2018, 07:18:10 »

Já zakoupil jen Deluxe edici, zbytek pak kdyžtak dokoupím později, takže vývoj DLC moc nesleduju. Vlastně já nakonec nesledoval DLC ani u Origins, protože tam to bylo taky nějaké zmatečné kvůli míchání placených DLC a různých bonusů. Nicméně už ta základní linka byla tak dlouhá, že DLC už by pro mě bylo asi už jen natahováním herního času a podobně by to u mě asi dopadlo i v případě Odyssey. Mezi Origins a Odyssey uběhlo tak akorát času, takže jsem se do hry nakonec zcela ponořil :)

Jsem už tedy lehce nad 50 hodinami a za sebou mám 55% obsahu a musím říci, že od Delf to naopak začalo nabírat na tempu a přišly i překvapivější příběhové momenty. Oproti Origins to tedy není pořád ještě ono, ale děj hry se už zlepšil a konečně mám nutkání ten svět pořádně prozkoumávat.

Na můj vkus jsou ty světy Origins a Odyssey možná až moc velké, ne vždy je čas si vše prohlížet a vracet se mi kolikrát už pak nechce, ale včera jsem v jednu chvíli zažíval úplně jiný pocit deja-vu. Když jsem pobíhal po jednom z ostrovů, tak se mi do mysli neustále vkrádala vzpomínka na Gothic 3 :)

Včera jsem zažil ještě jednu prima příhodu. Ve hře už došlo i na romanci, ale je to hodně decentně udělané. Nedlouho poté mi hra kvůli novému patchi spadla a po restartu mi Alexios začal mluvit dabingem Kassandry :D Bylo to docela vtipné, protože v té době jsem se zrovna dostal k další možné romanci a bylo zábavné sledovat, jak Alexios mluví ženským hlasem a v titulcích o sobě mluví jako u muži ... dokonale mě to zapudilo jakékoliv myšlenky na nevěru :D Po dalším restartu už to bylo ok.

Na hře mě vysloveně vadí už jen jedna věc a to je skoro totální levescaling všeho. Všiml jsem si, že leveluje i většina úkolů, které už mám zadané, takže hra se snaží držet krok za každou cenu. Vyjímkou je snad jen úkol s Arénou, který se zastavil na levelu 25 (já jsem už level 30). Navenek se to vlastně netváří ani jako akční hra, protože Alexiovi docela dochází dech (tedy je pravdou, že ho cvičím jen minimálně :)), takže ty RPG prvky tu jen kompenzují levelscaling okolí (už mě sejmuli i naštvaní kohouti level 29 ... ano ta drůbež :D ... jaksi jsem nečekal, že to na mě taky může zaůtočit). U akční hry bych totiž předpokládal, že obtížnost bude +/- stejná a tvořená jen typem potvor. Okolo levelu 30 jsem se však dostal k prima luku, takže už zase začínám nabírat na síle - předěl byl tak level 20-25. Každopádně je vidět, že si Ubisoft opravdu testuje RPG systém a zkouší, co bude asi schůdnější, jestli jít cestou Origins nebo Odyssey.

Pokud jde o craftění speciálních věcí, ono to nakonec v Odyssey tak úplně nezmizelo. Alexios si sice nemůže tvořit bonusovou výbavu na sebe, ale místo toho si podobným způsobem vylepšuje loď. Jinak nutnost námořních bitev není nakonec tak velká, v těch dalších hodinách jsem podstoupil jen 3 příběhové bitvy a v pohodě je zvládám se zhruba 1/3 vylepšením lodě. Nejhorší na tom vylepšování je hlavně náročnost na dřevo a drachmy (peníze). Nyní už bych mohl zase něco dovylepšit, ale raději si šetřím, až to bude vysloveně nutné (kvůli vylepšování lodi jsem v jednu chvíli neměl peníze na jeden klíčový úkol, takže do podobné situace už se nechci znovu dostat).
IP zaznamenána
This is the end ...

tono

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 826
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #3 kdy: Listopad 02, 2018, 18:01:13 »

A už si vyliezol tej veľkej soche Dia na penis ? :D
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #4 kdy: Listopad 02, 2018, 20:10:17 »

Myslíš hned tu na Kefalonii? To byla první věc, které jsem si všiml, ale lezl jsem nahoru přeci jen jinudy :D
IP zaznamenána
This is the end ...

Ivan

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 650
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #5 kdy: Listopad 02, 2018, 21:18:29 »

Elemir nelezl předem, ale zadem.:-D Akorát nevím, jestli Tě má pak Zeus radši a pomáhá Ti, když mu lezeš do pr...:-D
IP zaznamenána

flash

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 264
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #6 kdy: Listopad 03, 2018, 01:00:05 »

Tak obejmout Zeusovo muzstvi urcite stoji za zkousku, vtipne je ze vyvojari s tim pocitali a postava k tomu ma prupovidku :)
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #7 kdy: Listopad 03, 2018, 12:26:46 »

Třeba se k soše ještě vrátím a vyzkouším to ;)
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #8 kdy: Listopad 07, 2018, 20:10:43 »

Překročil jsem 80 hodin a postoupil na 92% kompletnosti. Na Kefalonii jsem dle rady zkusil Dia zatahat za kulky :D

S časem vs kompletace jsem se dlouho držel na podobné úrovni, ale od včerejška se hlavní dějová linka dost zlomila a najednou to nabralo na obrátkách, přičemž kompletace nesouvisí s celkovým obsahem, ale skutečně jen s hlavní dějovou linkou. Od chvíle, co jsem dosáhl zkušeností pro pokračování na Peloponéském poloostrově, tak už mi stačí jen zkušenosti získávané v rámci hlavního děje, do čehož jdou zahrnout i vedlejší úkoly, které ovšem také vedou k řešení dílčích kroků hlavních úkolů.

Úkoly jsou v Odyssey vůbec zajímavě řešeny. Jednak je tu samotná hlavní linka a pak vedlejší aktivity. Hlavní linku přitom tvoří dvě samostatné větve, které se občas prolínají. Alexios jednak postupuje vpřed při hledání své minulosti (a budoucnosti) a paralelně s tím řeší kult Kosmos. A právě členy tohoto kultu občas vyhledáváte tak, že plníte různé vedlejší úkoly a pomalu tím odkrýváte indicie k patřičnému členovi. Odlišit skutečný vedlejší úkol od podobného "podpůrného" úkolu, je pak poněkud komplikované. Hlavní linka kultu Kosmos pak zasahuje do druhé hlavní linky jako milníky příběhu. Výsledek je takový, že nemůžete jít jen po hlavní dějové lince, ale hra vás nutí více se zapojit do všednějšího života strabylého Řecka. Není to úplně špatný nápad.

Nicméně asi v tom cítíte to ALE ;) Problém je v samotném množství úkolů. Odyssey je skutečně obří a úkoly jsou různý mix. Jenomže mnohdy na jedno brdo. Odyssey se narozdíl od Origins mnohem více inspiruje v Zaklínači 3, ale detektivní mód je tu naštěstí implementován poněkud jinak. Hra navíc občas vůbec nenapovídá ukazateli, namísto toho jen popíše, kam máte jít a nabídne vám mapu, se kterou díky tomu docela často pracujete. Jak moc podrobná nápověda k lokaci bude, to záleží na tom, jak moc podrobný rozhovor s dotyčným NPC provedete. Problém je ovšem ta rutina, občas mě dialogy moc nebaví, opravdu zajímavých úkolů zas tolik není.

A opět, je to dáno hlavně velikostí, možná bych řekl až roztahaností hry. V Origins Bayek sledoval nějaký cíl a hra ho krásně a plynule posunovala vpřed. V Odyssey se ty linky úkolů moc promíchávají a jednotlivé momenty se moc rozmělňují, takže člověk si ani moc neužije těch silnějších okamžiků. Celá ta linie s honbou za vlastní sestrou by se dala určitě udělat více kompaktněji. Ono to finále je totiž tak nějak překvapivé spíše tím, že přemýšlíte proč teď a co se vlastně vůbec stalo :) Pořád ještě čekáte nějaký zvrat, protože podobných okamžiků jste při honbě za Kassandrou zažili povícero a ono se už najednou nic nestane.

Nechtěl bych samozřejmě předbíhat, možná tu svou roli sehrály mé předchozí volby, ale osobně si nemyslím, že hra dává hráči do rukou příliš klíčových rozhodnutí. Dost dílčích voleb mi přijde jen pro efekt, výsledek bude podle mě tentýž. U Kassandry asi existují 2 možné konce, o finále se však podle mě rozhoduje až těsně před jeho koncem, což ale dopředu nevíte ;)

Ze hry už mi toho k průzkumu vlastně moc nezůstalo, linka s Kassandrou končí objevením Makedonie a pak už zbývají jen ostrovy na východě, které jsou z části pro level postavy nad 45. Já jsem nyní level 43 a poslední záporáci se jeví jako max. level 50. Dlouho jsem držel Alexia jen málo potrénovaného, ale v rámci dějové linky jsem se okolo levelu 35 dostal do jedné hromadné bitvy, kde jsem chtě nechtě musel začít svůj handicap kompenzovat. Hra mi opravdu začala obtížnostně docela utíkat, takže je vidět, že vyšší obtížnost má skutečně význam a funguje to tu.

Nefunguje však volný průzkum lokací. Z počátku mě to nevadilo, ale čím dále jsem byl ve hře, tím to bylo horší. V Origins měl Bayek dost volnou ruku a s nikým nesympatizoval. Likvidovat tábory řeků nebo římanů mu nebylo proti srsti, navíc on jako medžaj byl beztak lovnou zveří. Alexios je naproti tomu sparťan a už od počátku se občas dostává do kolize se svým rozhodováním, což vygraduje na Peloponéském poloostrově, kdy se Alexios defacto stane občanem Sparty a přesto ho hlavní děj občas nutí napadat sparťanské tábory a pevnosti.

Nejhorší je právě to, že napadání pevností je spojeno s vlivem určité frakce na danou oblast, tahle mechanika se tedy ukazuje jako docela špatná a opravdu to hodně koliduje s dějem. Osobně od Peloponésu na pevnosti apod. tak nějak kašlu. Beztak je to na jedno brdo a vlastně i na obtíž. Když si třeba vezmete, že v Athenách vám athénští výrazně pomáhají a vy jim pak jdete povraždit jejich velitele a vykrást národní poklad ...

Origins mě opravdu hodně bavily, u Odyssey je to přinejmenším o stupínek horší a nemyslím si, že je to nakonec jen tou rozlohou. Některé menší celky si udržují výborné tempo a jsou nabité zajímavostmi, ale některé jsou naopak roztahané a méně záživné. Úplně tak přesně to nedokážu popsat, jde hodně o samotný pocit ze hry. Do toho mě moc nesedí ten levelscaling, protože on není lineární, ale jak jsem výše popisoval, nakonec si okolí vytvořilo ode mě dostatečný odstup, který už jsem musel kompenzovat.

Není to ovšem takový extrém jako u Zaklínače 3, kdy na vás naběhne vidlák level 30 a sejme vás na jednu ránu :D V Odyssey je to přizpůsobení okolí více přirozené, jen u těch obrněných cílů jejich tuhost roste neúměrně, což se asi tak úplně ošetřit nedá.
IP zaznamenána
This is the end ...

Ivan

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 650
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #9 kdy: Listopad 08, 2018, 09:14:11 »

Elemire, ta válka mezi Athénami a Spartou mě docela zajímá, i když z recenzí jsem se toho moc nedozvěděl. Je možné si (podobně jako třeba v Tyranny) vybrat už předem jednu stranu a té od začátku nadržovat, aby pak nedocházelo ke konfliktům v rozhodování? Je možné si tím třeba zavřít úkoly od druhé strany, jak to známe třeba z jiných RPG? A co když si vyberu Athény? Tak nějak mi přijde, že hra počítá s tím, že hráč dá přednost Spartě, protože má postava spartský původ. A je možné ten konflikt třeba vůbec neřešit? Podobně jako v Zaklínačovi 1, plnit úkoly pro obě strany, ale k nikomu se nepřidávat a jako správný žoldák se starat jen o svůj vlastní prospěch a hromadné boje mezi provinciemi třeba vůbec neřešit a nezapojovat se do nich.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #10 kdy: Listopad 08, 2018, 19:08:07 »

Ve hře začínáš jako zcela nezávislý žoldák a o válce se dozvíš teprve po opuštění Kefalonie. Ještě na Megaris se hra chová tak trochu jako tutorial, protože tě bez ohledu na tvé preference natlačí na stranu Sparty (je to z důvodu postupu). Teprve poté tě hra seznámí s mechanismem bitev mezi Athénami a Spartou o území, plus ti řekne, co vše je potřeba nejprve zařídit. Ovšem to není vše :)

Normálně je každá oblast Řecka zabraná jednou ze stran a každá strana má v dotyčné oblasti svého dobře bráněného vůdce. Pokud chceš vyvolat boj, tak musíš vůdce oblasti nejprve zlikvidovat. Poté se na mapě objeví aktivní bojiště, kde si volíš stranu (obránci vs dobyvatelé, takže klidně můžeš podpořit i stávající stranu). Problém totiž je, že občas musíš dotyčného vůdce zabít kvůli nějakému úkolu, takže zcela neutrální zůstat nejde. Vůdce můžeš navíc napadnout přímo, pokud se na to tedy cítíš, nebo ho lze nejprve oslabit záškodnickými akcemi (to je třeba to mnou propírané dobývání pevností a táborů). V krajním případě se vůdce uchýlí mimo svůj tábor a zůstane bez stráží.

Krom uměle vyvolaných bitev o území se čas od času někde strhnout i spontánní bitvy, do kterých se lze také zapojit. Nevím, jestli mají nějaký vliv na celou oblast, ale jsou za to odměny a zkušenosti. Podle mě to však skutečné dobývací bitvy nejsou (popravdě jsem zkusil jen jednu, ale zrovna jsem si vybral obtížnější boj, takže jsem to o fous projel). Dobývací bitva jinak končí tak, že oblast zabere vítězná strana. Teoreticky tedy opravdu můžeš většinu Řecka převést pod správu Athén, jen se u toho docela zapotíš :)

Poznámka: teď mě tak napadá, že Athény nebo samotná Sparta dobývací bitvy nemají a jelikož jsou tyhle dvě oblasti klíčové pro hlavní příběhovou linku, tak hra vlastně ani alternativu nepotřebuje.

Navíc si myslím, že ty spontánní bitvy mají smysl jako udržovací boje, kdy jednou za čas musíš potvrdit svojí převahu, ale opravdu jsem to nezkoušel, tak bych jen hádal. Hra má k tomu jen takovou drobnou nápovědu, kdy v rámci tutorialu prozrazuje, že obránci mají vždy navrch, takže teoreticky by měli mít přinejmenším vyšší šance, že si území udrží.

Z pohledu příběhu těžko říci, Odyssey podle mě nemá scénář B, jak jsem v poznámce výše naznačil. Hra tě v určitých chvílích opravdu nutí pomáhat i straně, kterou nepreferuješ. Nicméně na pozadí jim klidně můžeš podrážet nohy, hra to nijak nereflektuje. Megaris se třeba časem dostane zase pod správu Athén, což zařídila jedna z příběhových postav, která mi vydatně pomáhala, načež jsem jí za odměnu převedl Megaris zpět pod Spartu a nic se nestalo.

Do bojů mezi provinciemi zasáhneš nuceně v rámci příběhu 2x, jinak si toho nemusíš všímat (v obou případech budeš bojovat za Spartu). Jeden boj za Athény je pak nutný kvůli jinému úkolu, ale výsledek bitvy pro něj není podstatný - zrovna ten jsem projel, jinak bych asi Athénám pomohl v expanzi na Peloponéský poloostrov. V Odyssey jsou krom toho přímo úkoly, kdy provádíš záškodnické činnosti za jednu ze stran, takže to skutečně můžeš naoko hrát na obě strany. Jsou to však vedlejší aktivity a ty se na příběhu nijak nepodílí. A pak je tu cílená likvidace vůdců v rámci hlavních úkolů, což lze tak nějak za neutrální brát. Bohužel to koliduje s tou variantou, kdy si na počátku vybereš preferovanou stranu a pak budeš muset chtě nechtě kopat i do vlastních.
IP zaznamenána
This is the end ...

Ivan

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 650
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #11 kdy: Listopad 08, 2018, 22:50:34 »

Zajímavé..

Každopádně začátek za sebou mám, Kefalonii a tak. Ale jak jsem se objevil na moři, tak to už můj počítač nedává. Hromadným bitvám bych se musel taky vyhýbat, protože ty by nedal určitě.

A která ze stran Ti je sympatičtější?

Já naopak někde četl, že hra by měla mít až 9 konců. Každé malé rozhodnutí na to asi mít vliv nebude, ale jestli ve hře řešíš jednak svoji minulost, jednak ten tajemnej kult a jednak pátrání po první civilizaci, tak kdyby měla každá větev dva konce a namíchaly se různý varianty, tak těch konců může být docela dost.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #12 kdy: Listopad 08, 2018, 23:31:48 »

Zaklínač 2 měl taky haldu konců, ale jen dvě nosné kostry ;) Jestli vedlejší postava xy žila spokojeně až do konce věků, kdežto postava yz propadla šílenství ... to nepovažuji za různé konce a přesně k tomu Odyssey taky směřuje. Těch 9 variací z toho určitě vypadne.

Sympatická mi není ani jedna strana jako celek, sympatické mi jsou určité lokace ve hře, bez ohledu na to, kdo je má zrovna pod správou, protože to vlastně není až tak důležité. Pokud bych však musel volit, tak Athény mi jsou o něco bližší, ale hodně je to dáno tím, že od Athén je vůči hráči ta interakce rozmanitější, kdežto Sparta zas poskytuje pocit sounáležitosti, jakože opravdu v tom světě někam patřím a mám se kam vrátit. Na Spartu je navíc naroubováno jedno morální dilema, které spočívá v roli rodiny a vztazích jako je přátelství apod., což ale hráči dojde asi jen tehdy, pokud zná život ve Spartě. Nechci však spoilovat.

Námořní bitvy jsou občas opruz. S vyzbrojenou lodí není problém se pustit do křížku s větší lodí, ale bitvy se mohou stát snadno chaotické. Rozhodně se nevyplatí vyjet pomáhat lodím proti pirátům, protože i když si dávám velký pozor, abych netrefil něco jiného, tak mě beztak okolní lodě po likvidaci pirátů taky napadnou (vyvěšená vlajka na to nemá vliv).

Problém je i souboj s dvěma a více loděmi najednou, protože byť je okolní moře čisté, tak za chvilku se vám do trasy z ničeho nic nacpou jiné lodě a pokud zrovna nechtěně bojujete s něčím, s čím jste nechtěli, tak vězte, že v tom příchozím konvoji jedou jako na zavolanou posily, takže rázem nebojujete s dvěma loděmi, ale hned se šesti loděmi apod. ;) Během manévrování není vůbec problém, když nechtěně v tom nahuštěném prostoru najedete do jiné lodi, což se samozřejmě rovná útok. Tohle se jim v Ubisoftu nepovedlo, naštěstí těch povinných bitev je málo, zbytek je čistě volitelný.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #13 kdy: Listopad 09, 2018, 20:13:05 »

Jsem na 100 hodinách a 97% kompletnosti. Nakonec jsem musel podstoupit ještě jednu povinnou dobývací bitvu, takže jsou celkem 3 (pro další bitvu už nic nenasvědčuje). Podařilo se mi k tomu uhnat skoro všechny členy kultu a díky tomu již znám hlavního záporáka. Velké překvapení to není, dostupné indicie k tomu pomalu naváděly, takže jsem jsem zhruba v polovině začal jeho totožnost tušit.

Děsí mě spíše jedna opomenutá linka příběhu, protože k hlavnímu záporákovi se asi dostanu až po splnění plejády "loveckých" úkolů. Jenomže tohle jsou úkoly, které mě nebaví, protože nyní dojde na boj s mýtickými stvořeními a popravdě, tohle je ve hře jak pěst na oko. Vůbec se na to netěším.

Jinak jsem dneska zůstal trochu konsternován, když jsem zaslechl v souvislosti s Odyssey mluvit o RPG. Myslel jsem si, že je to jen úlet, pak jsem stejnou poznámku našel i na Bonuswebu a teď opravdu neví, jestli se tomu vůbec ještě bránit, nebo vzít za fakt, že Odyssey je zkrátka RPG :D Asi to už opravdu nemá smysl řešit.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Assassin's Creed: Odyssey
« Odpověď #14 kdy: Listopad 09, 2018, 22:59:38 »

Hm, je to tak. Možná to s dokončením hry nesouvisí, ale moc bych na to nespoléhal. Byly doby, kdy se jRPG inspirovaly západem a dneska západ mermomocí tlačí jRPG do západní produkce. Anebo prostě už jen stárnu ;) Věděl jsem přesně, co mě čeká, a jak to bude probíhat. Nutno dodat, že ovládání pro klávesnici tvořil imbecil, ale o to asi ani tak nejde. Chvilku jsem si myslel, že něco dělám jen špatně (to není jen nyní, ten pocit mám již déle), ale ta hra opravdu nereaguje plynule. Ale ani to asi nevadí, problém je, že začínám být pomalý. Vůbec jsem se u těchto bojů nerozpakoval snížit obtížnost, ale u čtvrtého bosse jsem to již odpískal. Tak pěkná hra to mohla být, ale je to úplně stejná úchylárna jako finále Risenu!!

Vůbec nechápu, jakým směrem se úvahy moderních vývojářů ubírají. Tohle mě fakt nebaví, je to jako pěst na oko vůči celé hře. Origins měl pár podobných prvků, ale ty alespoň hezky zapadly do konceptu a dalo se to v pohodě přežít ... rozumějte, neotravovalo to. Takže Odyssey dostává stopku a pro mě už asi skončila.
IP zaznamenána
This is the end ...
Strana: [1] 2 3 ... 7