Nevím, na druhou stranu jsi říkal, že s v podstatě vybírá třeba ze dvou těžších variant, že to není úplně konstantní s levelem družiny. Že by družina na levelu cca 30 narazila na krysy a kraby na levelu 30. Na druhou stranu jsem příběh zas tak moc netáhl, ale bavil mě ten kombat, takže když jsem udělal kolečko po Dominu, dostal jsem chuť rozehrát hru znovu, ale trochu mi vadilo, že jsou postavy zase jelita na levelu 1. Takže bych klidně rád navázal tam, kde jsem skončil. I když to podle Vás nedává smysl. Třeba Baldur's Gate 2 jsem taky hrál opakovaně a vždycky jsem si naimportoval postavu, se kterou jsem předtím skončil a stále ji zlepšoval.
Nevím, srovnání s Might and Magic pro mě trochu kulhá, protože tam je úplně jiný styl boje. Já to nehrál 2001, ale tuším, že někdy 2003 už jsem s novým PC díky recenzi v ABC hru zkoušel a už tenkrát mě bavilo tvořit partu, ale tenkrát mi strašně nesedl ten kombat, kdy se postavy neovládají přímo, ale spíš menežují.
Souls hry mě nikdy nelákaly, i když Elden Ring bych asi zkusil, kdyby to nebylo založené na neustálém umírání. Takhle jsem hrál Star Wars Jedi Fallen Order a tam mi vadil ten systém soubojů, kdy se muselo čekat na soupeřovu slabinu, což mi v případě rytíře Jedi proti stormtrooperům nedávalo smysl. Na druhou stranu, jak už jsem psal jinde, Darkest Dungeon je hra, která mě strašně zaujala, nastavením, atmosférou, stylizací, hudbou, hlasem vypravěče zaujala velmi, i když mi rogue like hry fakt nic neříkají. Stejně jsem si to chtěl zahrát a užít si to po svým. Kdyby to nebylo rogue like, ale mělo to normálně naskriptovanou předem nalajnovanou kampaň, vůbec by mi to nevadilo. To by byla hra přímo pro mě..
Jinak k té zábavě, brácha hrával NHL 2000 na nejlehčí obtížnost, a i když vedl 20:0, bavilo ho to. Nebo si v GTA San Andreas vždy naklikal cheaty na všechno možné a pak sestřeloval policajty bazukou. Taky jsem to nechápal, ale říkal, že jinak by ho to prostě nebavilo. A je to asi pravda, hra má člověka bavit.. Když už jsme se dostali k takto filozofické debatě.:-D