Pomaličku se předpřipravím. Dneska jsem si po drobné pauze začal upravovat instalačku k obrazu svému a zkusil si prvních 30 minut, abych se rozkoukal. UU2 už pro mě není prvotina, tu jsem kdysi dávno rozehrál, ale moc si z toho nepamatuju, tedy až na ten úvodní pokoj

UU2 vyšla zhruba rok po jedničce, ale třeba po grafické stránce a ozvučení se jedná i zřetelný krok vpřed, to prostě nejde přehlédnout.
Není to asi jen vlivem DOSBoxu, ale v jedničce si třeba nevybavuju, že bych vnímal nějaké kroky, leda tak náraz do zdi byl jasně slyšet

Ve dvojce se stačilo projít už jen po dřevěné podlaze. Přirovnal bych to zhruba ke skoku mezi Wizardry 6 a 7. Malý detail, ale mnohem lépe to podkresluje atmosféru hry. UU2 už asi číselně nemá kam růst, osobně jsem spíše zvědav, jestli mě u ní dostihne prokletí prvního dílu, protože podle všeho je UU2 nadesignovaná odlišně a přitom jednička byla přesně to, co mám na kobkařině rád. A byl to stejný důvod, proč mě "primitivnější" Eye of Beholder I chytl více, než jeho opěvovaný mladší bratříček

Hra neumožňuje import, což mě ani nijak nepřekvapilo. Způsob povolávání Avatara je daný a co jsem hlavně z intra pochytil, UU2 nemá s jedničkou nic společného. Jestli jsem to dobře pochopil, dvojka vychází už přímo ze série Ultima a navazuje na trilogii o Avatarovi. V tomhle nemám tak úplně jasno, protože v UU1 třeba o Guardianovi nepadlo ani slovo. V jedničce jsem navíc pracoval pro Lorda Almricka, kdežto ve dvojce je ústřední postavou již Lord British.
Nicméně jsem to nijak nehrotil a sáhl jsem znovu po hraničářce Eoně. Rok si v klidu odpočívala, nabírala na váze a flákala se, takže jí síla klesla na 26 bodů

Spolu s tím jí zakrněly dovednosti, takže se sekyrou začíná pod deseti body. Měl jsem chuť jít do nějakého extrému směrem dolů, ale pak jsem si řekl, že bych toho taky mohl litovat a udělal jsem tedy jen těchto pár úprav.
V pokoji jsem začal poměrně mazácky Eonu vybavovat a v rychlosti jsem proběhl kus 1. patra, abych se komplet dovybavil. Sekeru a štít jsem někomu čmajzl, ale asi to dotyčnému nebude vadit, ostatně situaci budu zachraňovat já

Nakradl jsem toho vlastně více, takže před vstupem do sálu už jsem byl docela slušně obtěžkaný. Zkusil jsem i komunikaci s přítomnými NPC, ale situace značně hoří, takže mě každý odkazuje na Lorda Britishe. V tuhle chvíli jsem hru prozatím ukončil a s příštím spuštěním začnu se standardním deníkem ...