Po natočení
gameplaye ze začátku Darkside of Xeen, jsem se rozhodl, že opravdu přišel čas na zodpovězení pár otázek a rozehrát pětku čistě jako samostatný díl. Nechtěl jsem ovšem pokračovat v tom, co jsem načal s defaultní družinou a proto jsem hru rozehrál ještě jednou.
Protentokrát jsem si hru nainstaloval na notebook, což je pro mě mnohem pohodlnější hraní pro tyhle hry, protože si můžu sednout kamkoliv a jakkoliv a přitom vůbec nemusím myslet na myš

Poznámky už jsem tvořil, takže nyní můžu hrát zcela bez deníku, maximálně si budu poznamenávat rozdíly.
Cíl je poměrně jasný a to ověřit si vhodný postup hrou, který jsem si skládal čistě v mysli během hraní s vycvičenou družinou v rámci World of Xeen (WoX). Samozřejmě, nemůžu se nyní tvářit, že hru vůbec neznám, ono jinak by to vypadalo, pokud bych do ní skočil nanečisto, ale pořád si říkám, že v takovém případě by se mi spíše jen natáhla herní doba, ale ten celkový zážitek by byl podobný. Je to stejné jako u novějších dílů série. Nehledě na to, že Majkova čeština funguje jen na WoX, takže nyní hraju jen v Aj.
Za základ mi opět posloužila Trilogy verze hry, kterou jsem stáhl od Dave z
RPGHry.cz. Mohl bych to samozřejmě vzít od sebe z krabicovek, což by asi bylo stylovější, ale zas takový snob nejsem

Buhví, jestli jsou ty diskety ještě vůbec čitelné (Trilogy CD mám navíc originálně zabalené, takže škoda ho rozbalovat). A hlavně, byli to právě RPGHry.cz, odkud jsem se ke starým dílům M&M vůbec dostal.
Pro úplnost jen doplním, že
zprovoznění Trilogy verze pod DOSBoxem je celkem triviální, jen musíte vědět, co máte provést. Hlavní instalátor se nechová úplně ideálně, ale zcela postačí, když si do zvoleného adresáře překopírujete obsah patřičné složky hry z CD (adresář MM5) a soubor
INSTALL.MM5 přejmenujete na INSTALL.EXE. Pomocí něj pak provedete počáteční nastavení (jako zvukovou kartu vyberte SoundBlaster a nic na ní neměnte), s díky odmítnete možnost spojit 4 a 5 díl dohromady a máte hotovo. Souborem XEEN.EXE se spouští samotná hra. Podobné je to i u dílů 3 a 4. Pokud seženete přímo instalačku pětky, tak nemusíte ani nic přejmenovávat.
Jinak u možnosti spojení ve WoX upozorním, že Trilogy verze neobsahuje extra konvertní utilku pro save pozice. Tohle asi bude řešeno interně v rámci této kompilace, takže po manuálním spojení obou dílů do jednoho adresáře bude potřeba nechat INSTALL.EXE provést patřičnou změnu. Ale nemám to ozkoušené, takže netuším, jaký efekt to má. Resp. těžko říci, jak se to zachová, pokud tomu podsunete save pozice ze čtyřky z klasické disketové verze. Obecně ovšem platí, že WoX je lepší rozehrát rovnou jako jeden celek.
Ale zpět a konečně ke hře

Po pár soubojích s gobliny jsem se s defaultní družinou dostal do hospody a následovalo několik deítek minut, než jsem si naklikal vlastní družinu. Nechtěl jsem kopírovat svojí družinu ve WoX, takže jsem za pochodu vymýšlel složení nové družiny a snažil se z každého charakteru vytáhnout maximum. Hlavní postava Elemir je nyní trpasličím rytířem, po ní následuje orčí barbarka, lidská střelkyně, gnómí zlodějka, lidská klerička a elfí kouzelník.
Lukostřelec (Archer), je povolání, které mě lákalo už hodně dlouhou a nyní nastal čas si ho vyzkoušet. Z pohledu magie je Archer odvozen od kouzelníka (Sorcerer), což trošku mění možnou taktiku, protože se tím v družině případně duplikuje jiná sorta kouzel. Pro ulehčení hry se spíš hodí duplikace klerických kouzel, popř. druid a odvozený hraničář. Nebudu nijak mlžit, u soubojů s bossy je klíčovým kouzlem Mass Distortion, tudíž klerická škola (klerik, paladin). Čím vícekrát ho dokáže družina v jednom kole zakouzlit, tím lépe. Archer je spíše pojistkou pro převahu v běžných bojích. Nemyslím si, že by dokázal kompenzovat právě Mass Distortion, i když je to o náhodě a tohle kouzlo můžete samozřejmě získat i jako bonus nějakého předmětu, takže nikdo něříká, že ho nakonec Archerem nebudet sesílat taky

A to je právě to krásné na této hře, náhoda tu hraje poměrně významnou roli, ale počítat se s ní nedá

Zloděje jsem namísto ninjy zvolil čistě z pragmatických důvodů, potřebuju jeho vyšší bonus do Thievery a že je to gnómka, už asi ani vysvětlovat nemusím

Barbar je klasika, protože chci pro změnu vidět rozdíl mezi třetím dílem a sérií Xeenu (v trojce měl docela navrch, protože díky náročnosti údržby zbroje tento aspekt z porovnání úplně vypadl a barbar se pyšní alespoň tím, že má více zdraví).
Obtížnost Warriora je samozřejmostí. U toho je potřeba zkousnout jen ten začátek, obzvláště když si zvolíte vlastní družinu (nemá žádnou defaultní výbavu zbraní a zbrojí, vše je potřeba nejprve nakoupit). Nástup byl o trochu pomalější, ale Castleview je opravdu dost přívětivé na to, abych po jeho absolvování měl jak dostatečný level (10-11), tak i dost peněz (200 000 zl). Spolu se stokami mi to zabralo nějaké dvě hodinky. Než se však vrnu mimo město, bude třeba pocvičit pár dovedností a dokoupit užitečná kouzla.
A v tomhle ohledu už je vidět hezký kontrast mezi Darkside of Xeen a Swords of Xeen. I kdybych minul tu jasnou "nápovědu", co budu dále potřebovat, pořád jsem na tom dost dobře, abych se do dalšího města nějak prosekal i bez ní

V tomhle je prostě Swords of Xeen nekompromisní. Chybí mě tedy doučit postavy plavání a pathfinding. Z kouzel do bude Beastmaster.
Mimo Castleview bych se chtěl pokusit dostat až na východ mapy, ale to asi moc možné nebude. Pořád musím počítat s tím, že jsem levelem omezen a v Castleview mám možnost se dostat maximálně na level 15. Dříve či později budu prostě muset do Sandcasteru zajít. Otázkou ovšem zůstává, jak na tom budu s dungeony na jihu? A to teprve musím zjistit
