Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Milhaus]

Tak pokud bereš sci-fi jako science fiction, tedy vědeckou fikci (nebo možná spíše vizi), tak tam by mělo platit, že nikdy nejde proti vědě a tomu, co v danou dobu už věda zná. Ale řekněme ty znalosti rozvádí na samou hranici spekulace, kde věda danou věc nevylučuje, současně jí ale ani nepotvrdila. Z logiky věci to též znamená, že to, co bylo dříve scifi, už s pokrokem vědy vůbec scifi být nemusí a je to jen čistě fantasy, nebo případně realita. Nikde ale u scifi není dáno, kde se musí odehrávat, nebo v jaké době. Tedy klidně můžeš mít scifi příběh, který se odehrává ve "středověku", tedy nejsou tam zbraně střelné a podobně. Dokonce tam může být i něco jako magie (pokud to autor nějak dobře okecá), viz ME a tamní biotika. Naopak fantasy taky není dán, že musí být ve středověku. Například Star Wars (jako filmy) i Kotory (jako hry), jsou fantasy žánr a se scifi to nemá společného nic.

No scifi se vždy točí kolem budoucího rozvoje lidstva. V reálu jsou víceméně tři varianty, jak se lidé a lidská společnost může rozvíjet a vše se točí kolem zdrojů a expanze (protože jen společnost, která roste - expanduje, se rozvíjí. Pokud se expanze zastaví, nastává stagnace následně úpadek.

Varianta1: Lidé vynaleznou způsob cestování vesmírem a k jiným planetám, kam budou moci expandovat a kde najdou další zdroje surovin. Tím k problému se zdroji nedojde a lidská budoucnost bude krásná (na toto navazuje třeba Star Trek, nebo z PC her třeba ten ME).

Varianta2: Dojdou zdroje. Jakmile dojdou zdroje, přestane fungovat ekonomika, lidé nebudou mít tím pádem nic. Většina lidí žije ve velkých městech, živí se prací v průmyslu nebo službách. Vlastně lidská společnost jako taková se centralizuje do velkých měst, protože tam si lidé vydělají víc a je to lepší, než žít někde na venkově, makat jak idiot a mít z toho prd. V momentě, kdy ale přestane fungovat ekonomika (jakože ta je na zdrojích závislá), nebudou ti lidé mít na jídlo a ani na vodu, ta velká města začnou trpět hladomorem. Jídlo i voda se výrábí víceméně průmyslovým stylem, většina lidí ve městech nemá ani tušení, jak by si mohli jídlo vyrobit sami. Nemluvě o tom, že i potraviny a voda jsou zdroje a že můžu dojít právě ty (pokud se podaří nedostatek jiných zdrojů nahrazovat. Například pokud dojde ropa, je možné, že ji nahradí jiným zdrojem a tím problém oddálí, ale nevyřeší ho, protože vodu a jídlo jakožto zdroj, nenahradí nic). Takže ti lidé z těch velkých měst by se nejspíše  rozutekli do okolí ve snaze najít něco k jídlu. Po cestě by vydrancovali a zničili všechny ty farmy a výrobny jídla, tedy by i venkov přišel o možnost výroby jídla a ti lidé samotní si neumí vypěstovat ani mrkev, natož aby věděli jak chovat dobytek a podobně. Problém by se tedy ještě zhoršil. Pokud by už někdo nějaký zdroj jídla a vody měl, válčil by o něj se všemi, kdo by mu jej chtěli sebrat.

Zde se to dá pak rozdělit na dvě podvarianty:
možnost1: vlády jednotlivých států a hlavně velmocí by to neřešily a opravdu to nechaly zajít až tak daleko. To by víceméně znamenalo konec civilizace.

možnost2: vlády by tušily, že tento problém nastane, rostla by nervozita jak u lidí, tak u států jako celku a jednotlivé velmoce by začaly o zbývající zdroje bojovat. Zde by přitom nešlo o to, obsadit nějaký stát a vládnout mu (jako třeba Hitler a 2. světová), ale šlo by to jiný stát zničit. Tedy zničit jeho politicku, ekonomiku i armádu a tím jej vyřadit z toho konkurenčního boje o suroviny. Ideálně pak navíc zabít co nejvíce obyvatel daného státu, aby zbytečně neměli případě spotřebu surovin, které by se na jeho území nacházeli. Tedy logické by bylo, použít zbraně hromadného ničení, třeba zbraně jaderné. Přijatelné by dokonce i bylo, když by ta velmoc útok opětovala. Pokud by k tomu došlo a došlo by na výrazné civilní ztráty u vlastních obyvatelích, byl by to pozitivní bonus navíc (alespoň by bylo méně lidí, o které je nutno se starat). Důležité by bylo, aby nepřestala fungovat ekonomika, politika a armáda a aby stát i po takové odvetě mohl zpracovávat a získávat zdroje. U této války by každopádně nešlo o nějaké politické hašteření, nebo třenice, šlo by zde o přežití. Protože lidská společnost a potažmo ten stát, by skončil tak či tak.
Na todle třeba navazuje Fallout.

Varianta3: Lidstvo bude zničeno dřív, než dojdou zdroje. Zde je více podvariant, jak by k tomu mohlo dojít.
možnost1: lidé se zničí sami v nějaké zbytečné válce
možnost2: lidé vynaleznou UI, které je následně vyhladí (třeba Terminátor)
možnost3: lidé vyhladí nějaká mimozemská rasa, která má stejný problém se zdroji a dostala se do varianty 1 (tedy přišla na způsob, jak cestovat mezi hvězdami a tak vysává každou planetu, na kterou narazí od zdrojů).
možnost4: lidstvo vyhladí nějaká přírodní katastrofa (meteoroid, sopky, zemětřesení, nemoc a podobně)

Ta varianta 1 se zdá být momentálně dosti nepravděpodobná (alespoň v blízké budoucnosti). Z vědeckého hlediska je sice teoreticky možná, nicméně není vědecky dokázáno, že existuje nějaký pohon, jak třeba ohnout prostor a letět rychlostí vyšší, než světlo). Protože i kdyby se lidem povedlo lodí dotáhnout rychlosti světla, bylo by jim to k ničemu. Tedy musí být něco, jako hyperpohon a podobně)
Varianta2 je pak naopak prakticky 100% jistá, že nastane a je též vysoce pravděpodobné, že lidé to budou řešit možností2. Tvůrci falloutu to odhadli na rok 2077, viz intro:

 - tedy je otázka, nakolik se trefili . Že to tak nějak bude, je více než pravděpodobné. I když možná ne kvůli ropě a uranu. Zabránit tomu může pouze to, že se stane něco z možností ve variantě3 .
Varianta3 je též vědecky docela možná, v podstatě každá to podmožnost se stát může a každým dnem, kdy se některá nestala, se k všem blížíme . Nejméně pravděpodobná je ta s mimozemskou rasou, jelikož nikdo zatím žádný mimozemský život neobjevil.

[Elemir]

Rok 2077 je pro mě nejspíše nedosažitelná meta, takže na vlastní oči se holt nepřesvědčím

Nemyslím si, že bychom byli schopní do konce tohoto století opustit Sluneční soustavu, horko těžko vůbec dobudeme Mars. Nadsvětelná rychlost je právě dobrá fikce, ale i kdybychom na tuhle možnost přistoupili, v kosmickém měřítku je to pořád málo. Před pár dny jsem četl článek o nové čtveřici planet s možností života, které obíhají kolem jedné malé hvězdy. Jenomže ta je vzdálená 40 světelných let. I při hyper 8 by to bylo stále 5 let cesty Ohýbání vesmíru a času je zatím jen teorie. Řekl bych, že podobně na tom budou i mimozemské rasy, takže obsazení Sluneční soustavy nám nehrozí

Mnohem pravděpodobnější je, že opravdu vymřeme vlastní rukou, byť se budeme snažit to oddálit, co to půjde. Můj osobní typ je, že velké státy nakonec nechají v tichosti "padnout" Afriku a o volné místo se rozdělí. Je totiž až s podivem sledovat, jak moc svět zajímá syrský konflikt, ale o Afriku už jeví zájem jen neziskovky. Afrika nemá v dohledné době co nabídnout, ale až dojde prostor k žití, pak bude přímo na ráně.

[Milhaus]

Jo, v podstatě ta odnož scifi, kde lidé mají vesmírné lodě a cestují po galaxii, je velmi optimistický pohled na budoucnost lidstva . Ať už Star trek, nebo třeba Vetřelec.

Zrovna někde nedávno psali, že lidé se budou dožívat 100 let běžně a že do důchodu budou chodit nejspíše v 80ti, tedy plánuji, že v roce 2077 si budu užívat zaslouženého důchodu, ale bude to těsné.

[Elemir]

Jenom ještě v rychlosti ke Ghost Recon: Wildlands ...

Před chvilkou skončila otevřená beta a po těch několika dalších hodinách ve hře mohu říci, že to nakonec až tak promarněný čas nebyl. Jakmile jsem si navykl na ten podivný systém misí, tak už to celkem šlo. V podstatě je to převlečený Assassins Creed a to včetně luxování různých bodů na mapě (zásoby, medicínské potřeby apod.). Není nutné to vše sbírat, ale je na tom závislý trénink dovedností, ke kterým jsem se dnes také dostal. Strom skillů mohu shrnout v jedné větě - představte si Mass Effect bez biotiky

Ve hře se mi nakonec vyplatilo používat sniperku a taktizovat s ní. Vzhledem k tomu, že je vybavena tlumičem, není nutné skrývat výstřel ala Sniper Elite, ale zase je potřeba mířit na první dobrou, protože když kulka mine, tak hrozí, že o něco cvrnkne a zburcuje další nejbližší hlídku. Chybí tu standardně i náměr, prostě kam zaměřovací kříž míří, tam kulka letí po přímce. Má to ovšem jednu vychytávku a tou je zpoždění zásahu vlivem rychlosti střely. Hra opravdu celkem slušně "počítá" rychlost projektilu a protože cíle jsou kolikrát i ve vzdálenosti 150 a více metrů, je potřeba předvídat případný pohyb cíle. Trefit běžící postavu není tak snadné. Útočná puška to má samozřejmě také, ale u ní je to kompenzováno vysokou kadencí střel.

U AI parťáků mohu potvrdit, že je docela slušná a umí si poradit s řadou situací. Škoda jen, že jsem se nedostal k prozkoumání možností jejich ovládání v boji. Takhle pobíhali pořád jen kolem mě. Hra má i zjednodušený systém léčení, kdy lze padlou postavu jednou oživit. Pokud jde o hlavní postavu, tak ta při druhé smrti definitivně umře a hra načte předchozí checkpoint (ztrácí se tím samozřejmě progres v misi apod.). Je to podle mě celkem spravedlivé a hlavně díky tomu není potřeba manuálně ukládat. Infarktové chvilky jako u prvního Ghost Recon tu nejsou , což ale není ani tak kvůli přítomnému autohealu nebo léčení, ale díky tomu, že mise zahrnují poměrně malou oblast a dají se proto vyřídit rychle. Příkladem budiž centrála UNIDADu, kde stačí setřelit 3 snipery na věžích, vrátného, dva strážce uprostřed dvora a poté se ukrýt před posilami, které zburcuje velitel. Přitom snipery a vrátného sundáte už od silnice. Když do toho navíc zapletete odboj, můžete se koukat už jen na výsledek.

Krom luxování mapy mi vadily i přítomné MMO prvky, kdy se nepřátelé a zabrané pozice neustále respawnují. Ono když už po páté čistíte tu samou farmu, tak je to opruz (pochopil bych to maximálně u nesplněných misí, že dostanete ještě další šanci, ale jinde ne). Munice je naštěstí všude dost. Stejně tak mě vadilo spawnování posil. Když vám kvůli jednomu přeživšímu protivníkovi vpadne do boku osádka 2-3 aut s posilami, není kolikrát čas ani na útěk. A jsou prostě místa, kde se rychlá likvidace protivníků zadrhne. Nesmysl je hlavně v tom, s jakou rychlostí posily dorazí.

Nákup zrovna nezvažuju, protože je to hratelnostními prvky opravdu podobné Assassins Creed a to mi stačilo absolvovat jen jednou. Z pohledu optimalizace nemám výtek, byť mi hra usilovně tvrdila, že moje ovladače nejsou podporovány Běželo mi to celkem svižně a propady FPS jsem registroval spíše díky ukazateli Bandicamu - nebylo to zas tak hrozné. Rozhodně se nic nezasekávalo.

[Milhaus]

Zítra by mělo vyjít Torment: Tides of Numenera a ani za boha se nemůžu přihlásit na ty jejich stránky, jako podporovatel z kickstarteru. Nevím proč a co po mně chtějí, ale prostě nemůžu tím pádem získat klíč. Což je fakt super.

[Elemir]

Heh, já už instaluju Zrovna před chvilkou jsem si vyzvedl zásilku a docela mě překvapilo, že One Day edice má české popisky. Navíc to není zas tak ochuzené balení, krom steelbooku je tu i mapa, bonusová zbroj, elektronický průvodce a soundtrack. Distributorem je Techland, což by mnohé naznačovalo. Ostatně Poláci mají i svou sběratelku.

[Milhaus]

No, já to nyní stejně nemám v plánu hrát, ale asi bych měl spolupracovat s Farflamem na češtině jako tester, tak jsem to chtěl mít. Jenže na ten jejich web se nedá přihlásit.

V ČR by měl být distributor Playman. Taky sem teď četl recenzi na hrej.cz a nevím nevím. Jsem nějaký zmatený z toho, co jsem se tam dočetl. "Moderní rozvojový systém", když jsem to četl, úplně jsem se děsil, co to bude zase za hovadinu. A to o délce mě pak taky zrovna nenadchlo. U těchto her bývá běžná hodně velká velikost. Když si vezmu, že ve hře je spousta textů a i tak to recenzentovi trvalo 27 hodin se vším všudy, tak to je fakt hodně slabý.

edit.: tak už se mi tak konečně povedlo přihlásit a ten kód získat. V podstatě ani nevím, jakou verzi mám, jelikož je to již 4 roky, co jsem to podporoval. Ale zdá se, že příliš mnoho rozdílů mezi verzemi není a že bonusy v těch drahých verzích, co se prodávají, jsou spíše mimoherní, což je k ničemu.

[Elemir]

Zrovna jsem prošel začátkem a na tu recenzi se teprve chystám podívat (musím si skočit nejprve pro jídlo ). Dlouho mě to nepustilo k uložení, takže jsem si odbyl pěknou porci dialogů. Hrát to rozhodně dál nebudu, ale založím k tomu topic a shrnu pár bodů. Jinak u nás je distributor Playman, ale napadlo mě právě, že obálka apod. se tiskla v Polsku.

[Elemir]

Prokousal jsem se postupně několika recenzemi na nově uvedené AMD Ryzen procesory, kde je novou vlajkovou lodí AMD procesor s označením 1800X (8jádro), který si ještě před pár dny dělal zálusk na i7-6900K (8jádro). V hrách dostal nakonec klepec už od čtyřjádrových i7. Dobrá, ponechme stranou výkonnostní stránku, ale zůstaňme stále u her, protože o ty nám jde především.

V následujících diskusích na téma budoucí optimalizace Ryzenů pro hry mě zaujala jiná věc a to je budoucí vývoj a optimalizace her obecně pro 8jádrové procesory. Myšlenka vychází ze současného stavu věci, tedy konkrétně z konzolového trhu, kde má AMD vysoký podíl. Zní to dobře a dává to Ryzenům jistou šanci, obzvláště když AMD už na svou stranu získalo Bethesdu. Jenomže se tu jaksi zapomíná na drobný detail a tím je cena. 1800X je 3x dražší, než výkonné 8jádro z třídy FX! Popř. 1700(X) je 2x dražší (pominu, že do konzolí jde jiná varianta CPU, beru to čistě jako ilustraci v poměru cen, který může být podobný i u mobilních čipů).

A teď přichází na řadu ta správná otázka. Co to udělá s cenou nových verzí konzolí? No, průšvih Marketing dokáže i nemožné, ale zdražení konzolí o více jak 5000 Kč asi už nebude příliš stravitelné (krom procesorů přichází na řadu i GPU Vega, což se do ceny určitě promítne také). Hrozí tedy úplně něco jiného, v létě AMD představí ještě 6 a 4jádrové Ryzeny. Kdyby AMD 4jádrům nevěřilo, tak je nebude vůbec uvádět. Cena těhle procesorů bude někde na úrovni třídy FX a budou proto mnohem lépe odpovídat nákladům na výrobu konzolí. Ovšem tyto procesory už budou na i7 architekturu krátké, bez ohledu na počet jader. Navíc teprve tyhle procesory míří do mainstreamu a osloví tedy tu největší skupinu hráčů.

Podle mě zůstane herní segment stát na místě, protože výkonostní trend budou i nadále udávat konzole. Pohřbívat 4jádra je tedy hodně předčasné. Bethesda navíc není žádný technologický leader, z její strany je to pragmatické rozhodnutí, které spíše pomůže jí samotné. Opravdu si nemyslím, že Ryzen v nejbližší době v herním segmentu cokoliv posune vpřed.

Edit: ještě jsem pro jistotu koukl, jestli už není něco mobilnějšího od AMD na obzoru a zatím opravdu ne. Na jednom PlayStation fóru jsem ovšem našel docela zajímavou poznámku, která je možná důležitější, jak případný čip - PS 5 může klidně vyjít až za další 2-3 roky. První je tak na ráně nový XBOX, ale tady si dovolím napsat, že jeho vliv na trh už není tak markantní, jako zrovna u PS. Mohlo by to mít ovšem vliv na odladění Ryzenu pro Windows 10, což by svým způsobem byla taky výhra.

[Milhaus]

Myslím, že aby jakákoliv hra využila více jáder, musí fungovat ve více vláknech. A každé to vlákno by muselo být natolik náročné, aby využilo to jádro na maximum. A to navíc s tím, že každý uživatel PC má jiný procesor s jiným počtem jader a tedy u každého procesoru by musela hra fungovat na jiném počtu vláken, která by ta jádra využívala na maximum. A to je poněkud problém. Pokud by autor věděl přesně, na jaký procesor a kolik jáder má a mohl tak hru optimalizovat přímo na ten konkrétní procesor, asi by se to dalo, jenže by pak hra vůbec nefungovala na těch ostatních procesorech. Respektive pokud autor počítá s tím, že hráč má procesor se 4 jádry a tedy hra může využívat plně 4 vlákna, optimalizuje hru tímto způsobem, pak hra bude fungovat i na 8 jádrových procesorech. Využije je jen na 1/2 výkonu, ale bude fungovat. Pokud by to udělal naopak, využil 8 vláken/8jáder naplno, hra by nefungovala na procesorech s 4 jádry. Proto taky obecně hry jsou v tomto ohledu docela zaostalé a i když procesory běžně mají jáder víc, hry je příliš nevyužívají. Většinou plně využívají jen 2 vlákna a pak případně další 2 vlákna jen mírně (jen na malé výpočty, bez kterých se může hra obejít). Proto také víceméně ve hrách nemají žádný význam věci jako HT a podobně.

U konzolí je to trošku něco jiného. Konzole obecně mají procesory i grafické karty slabé (velmi slabé), na druhou stranu autor hry ví přesně, na čem je. Může nahánět nedostatečný výkon třeba grafiky tím, že využije více procesor a podobně. Celá ta platforma, respektive hry pro ní se dají dělat tak, aby využívaly veškerých výpočetních zdrojů té platformy. (i tak to ale nestačí). U her je hlavní výpočetní síla v grafice a tedy grafika je tím hlavním limitem, co může ve hře být a co ne. Počínaje její pamětí (velikost/rychlost), konče jejím výkonem. Procesory tam zas takovou roli nehrají, i když na konzolích z části roli grafické karty přebírají.

Takže bych tak nějak řekl, že pokud by hry na PC měli začít hromadně využívat více jáder procesoru, musel by vzniknout u procesorů nějaký standard, který by byl domluvený mezi výrobci. Třeba procesory na hry musí mít 8 jader. To by ale z hraní vyřadilo třeba skoro všechny notebooky, které mají v podstatě skoro vždy jen 2/4 jádra.

A navíc by nějakým záhadným způsobem by se museli razantně zvednout nároky her na procesor a hry by museli mít nějaký způsob, jak opravdu využít 8 jader procesoru na maximum. Nenapadá mě ale moc, jak by toho docílili, pokud počítám i to, že herní PC má i herní grafiku, která tam prostě většinu věcí dělá sama a procesor využívá jen na přísun dat, které má počítat.

[Elemir]

V tomhle jsem právě zvědavý na 1600X vs 1500X, který z nich získá vyšší oblíbenost a jak si skutečně budou vůči Intelu stát. Šestijádro předběžně vychází na 9000 Kč a to je stále ještě dost. Intel navíc uvede v nižším segmentu taky šestijádro. Tohle má opravdu význam jen pro někoho, kdo se na upgrade teprve chystá a nechá se ukolébat povídám, jak jednou to bude skvělé.

Zažil jsem to už mnohokrát, naposledy s nástupem DirectX 11 a Radeonů HD 5XXX. V době, kdy začal být DX 11 zajímavý, byly ty karty dávno za zenitem Ony ten výkon ani reálně neměly. Ryzen potřebuje nejprve pořešit optimalizace na straně vývojářů, což je otázka budoucnosti. Mezi tím tu vznikne mezera, kdy vývojáři u již hotových her nebudou mít zájem záplaty tvořit a to se bude týkat i her, které už jsou třeba v pokročilé fázi vývoje, nebo se na nich začalo pracovat letos. U herních testů se jasně ukazuje, že od FullHD výše to stejně stojí na grafice, v tomto to vidím úplně stejně Ostatně tohle je to, co řeší DX 12 nebo Vulkan. Navíc vzhledem ke "kvalitě" současné herní tvorby, kde chybí i pořádná fyzika, je více jader k ničemu.

V noci jsem ohledně konzolí narazil na jedno takové polorýpnutí, že Sony by se ve finále taky mohlo na Ryzen vykašlat a přejít na některý alternativní mobilní čip (Nvidia apod.). Je fakt, že vývoj mobilních čipů je v současné době dost dynamický a 2-3 roky jsou dlouhá doba.

[Milhaus]

Tak já si pořád myslím, že procesor za 15 tisíc není určen na hry, ale na jinou práci. V tomto ohledu se určit AMD Ryzen povedl, jelikož Intel má konkurenci jen v podobě procesorů za 30 tisíc. PRo herní PC je ale dle mě ideál tak procesor 5-8 tisíc, 10tisíc by měl být již highend. Tomu by měla odpovídat i grafika, která by měla stát minimálně dvojnásobek ceny procesoru a i tak by měl bohatě ten procesor stačit i ještě na několik generací nových grafik. No a u procesorů vícevláknových (tedy 16 s HT), ty zase jsou vesměs určeny primárně do serverů, kde ta vlákna/jádra nejsou využita na maximum furt, ale spíše k nim přistupuje více uživatelů s menšími (méně náročnými operacemi). 16vláknový procesor dokáže s přehledem vyhovět 16 lidem ve stejný okamžik. U toho hraje tedy roli třeba spotřeba, může tam hrát roli propustnost pamětí (kde má Intel s 4 kanálovým řadičem navrch) a samozřejmě cena. Tedy tady je AMD konkurenceschopná.

Už u těch herních testů se ale jasně ukazuje, že drtivá většina her funguje na 4 a měéně jádrech a rozhodující u nich je, jak je jedno jádro samo o sobě výkonné. Tedy na jakou frekvenci běží. Proto má ve většině her navrch 4jádrový i7-7700K, jak nad i7-6900K tak i nad 1800X. Zajímavé je, že to neplatí o zaklínači3. Ten asi těch jáder více využívá. Jak to bude s těmi nižšími variantami Ryzenu těžko říct, ale nemyslím si, že pokud nebude mít 6ti jádro výkonnější 1 jádro, než i7-7700K, že by ty procesory byly na hry lepší. Nicméně u nich už by se asi dalo v závislosti na ceně spekulovat, že v budoucnu budou hry náročnější. Zvláště, pokud by měli stejnou cenu (tj 10tisíc).

Ať tak či tak, Intel určitě dostal námět na zamyšlení a AMD zase začíná být trochu konkurenceschopná, což je dobře. Jak se to projeví, to těžko říct.

[Elemir]

Zaklínač 3 má od nějaké verze překopanou podporu pro vícejádrové procesory, údajně poté přestal dobře fungovat na dvoujádrech. CD Projekt možná zkouší vyšperkovat engine pro Cyberpunk, vybavuju si i nějaký rozhovor, kde si vývojáři pochvalovali zkušenosti z konzolí, kde si našli pár triků pro optimalizaci, nejspíše jde právě o rozložení výkonu. Sám jsem zvědav, co z toho vzejde. Co si pamatuju, tak CD Projekt získal i nějaký výzkumný grant, takže bych se ani nedivil, kdyby se po vzoru Bethesdy pustili s AMD do spolupráce.

Z Ryzenů mi je nejsympatičtější 1700X, pokud bych si nyní vybíral nový počítač, tak bych určitě zvažoval ten. Ale počkal bych si na větší výběr desek. Mě to trošku připomíná situaci okolo K6-III, kdy se AMD v dalším cyklu vytasilo s Athlonem. Když před lety vyšly Buldozery, tak jsem měl docela nutkání to zkusit

[flash]

Zaklinac 3 urcite vyuziva vic jak ctyri jadra, staci kdyz se podivam pres open hardware monitor. Elemir ma pravdu ze prvni verze hry to nevyuzivali. Tech her co vyuziva vic jak ctyri jadra je mnohem vic nez se zda. Napriklad Fallout 4, Dragon Age Inquisition, No Man Sky ( jedina hra co znam co dokaze osmijadro co mam vytocit na 100% hlavne kdyz generuje teren pri letu), Elite Dangerous a spousta dalsich. Pro procesory AMD starsiho data je to nutnost, protoze kdyz daji doporucenou FX8350 tak ctyri jadra by plno her neutahli, je treba zapojit vsech osm nebo aspon sest. Je mozne ze se to odlisuje u Intelu, tam staci ctyri tak se s optimalizaci na vic jader nezabyvaji. A asi taky proto ze drtiva vetsina majitelu intelu ma prave 4 jadra, kdezto u AMD ma vetsina lidi 6 nebo 8 jadra. Navic to maji dnes zjednodusene i tim ze PS4 ma taky 8 jadro od AMD takze by tu optimalizaci museli delat tak jako tak, protoze vetsina her je i na konzole

Konzole maji hlavne tu vyhodu ze vetsinou maji procesor i grafiku v jednom cipu a odpada potreba optimalizovat pro vicero nastaveni (coz uz neplati pac mame PS4 PRO:) Dale mivaji velmi rychle RAM a ruzna udelatka ktera jsou sita primo na miru te konzole. Vetsina konzoli taky nepouziva zadne sbernice, sockety a podobne a vsecho je zasazeno primo do desky, coz taky usnadnuje cestu k lepsimu vykonu. Takze se tam s daleko mensim vykonem da zahrat vic muziky. Hodne konzoli je diametralne odlisnych od struktury PC a programovat na ne je peklo, ale kdyz se to nekdo nauci jdou tam s minimalnim vykonem delat neuveritelne veci. Zajimavy clanek o tom je tady. Obvzlast vtipna je pasaz o PS2:) PS3 byla taky tak slozita ze nez se s ni nekdo naucil skutecne pracovat tak jeji generacni cyklus byl pryc. PS4 je na tom o hodne lip, pac pripomina hodne PC a na tom umi efektivne pracovat skoro kazdy vyvojar. Je to take videt, pac chod jednotlivych her je dost stejny jako na PC s podobnym vykonem.
U konzoli bude vzdycky ta nejlevnejsi varianta hardwaru, proto je ve vsech dnesnich konzolich AMD. Takze pokud by treba Toshiba zacla delat nejake levne procesory se slusnym vykonem, vyrobci konzoli pujdou tam.
http://gamingbolt.com/developer-explains-what-its-like-developing-for-each-console-ps3-being-the-hardest

[Elemir]

Já si to u vícejádrových procesorů představuju tak, že pokud aplikace není napsaná pro přesně určený počet jader, ale počítá s vyšším vícejádrem, tak o vytížení procesoru rozhoduje driver, který úlohy rovnoměrně distribuuje mezi "flákající" se jádra. Čímž vzniká mimo jiné i jisté zpomalení, ale slabším vícejádrům to může pomoci. Intel na to jde podle mě hrubou silou, podobně jako NVidia, navíc Windows s ním přímo počítají a i herní optimalizace bude jiná. Na druhou stranu, od QHD se výkonostní rozdíl mezi i7 a Ryzenem začíná smazávat, tam už hraje prim GPU. Jestli Microsoft zareguje dostatečně rychle a začne fungovat u Ryzenů SMT, bude to sice zajímavé, ale nikoliv pro hry. Mě v tomhle opravdu hodně zajímá, jak dopadne nový XBox, který s Ryzenem počítá a kde by to mohlo hrát mnohem větší roli.