Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

Sice jsem si pod ránem představoval něco jako od 8:00 výše, ale nedalo mi to Udělal jsem si kafe, natáhl si nohy a trochu popřemýšlel ...

Moc kloudného jsem teda nevymyslel, ale po loadu jsem si zaběhl hnedle do hospody, abych v poklidu přečkal do rána, než mi otevřou obchody. Při té příležitosti jsem zjistil, že moje elfka umí hrát na flétnu a docela slušně si tím může vydělávat Nějak jsem tyhle hospodské aktivity přehlídl, ale jak jsem hledal správnou ikonku pro najmutí pokoje, tak jsem na to náhodou narazil. Úroveň zpracování hospody tím u mě zase o chlup stoupla. Překvapuje mě, kolik věcí se v hospodách v RoA dá dělat, nebo zjistit. Je škoda, že tenhle koncept už nikdo nezopakoval u pozdějších RPG. Vlastně něco podobného se dá zažít i v hospodách v prvním Zaklínači, ale nemá to přesně tuhle atmosféru.

Jakmile jsem dospal, vyrazil jsem rozprodat přebytky v inventáři a poohlédnout se u alchymistky po jedu. 15 dukátů za jed z ropuchy je dost, ale když to pomůže ... Hm, na šípy to teda natřít nejde, ale trpaslík si to na sekyru vylil. Bohužel, je to jen jedna dávka, po které zůstane prázdná lahvička, takže o to je to v tu chvíli dražší - víc dávek jsem prostě odmítl kupovat. Elfce jsem alespoň dokoupil šípy a vyrazil zpátky do pevnosti.

Souboj začal úplně stejně, jako u předchozích pokusů. Poučen z předchozích nezdarů, jsem jednoho banditu na severu oslepil. Dva se totiž hned vrhli na mého druida, tak jsem mu chtěl odlehčit. Používá se k tomu kouzlo Blesk, jak jsem náhodou zjistil Kouzla jsou obecně oříšek, manuál se o efektech nezmiňuje, takže je to dost o pokusničení (popř. otevřít přehled kouzel na Arkania.cz). Blesk mi navíc v téhle sérii pokusů ani jednou neselhal, což se o kouzlech druida říci nedá. Druid mi jinak posloužil jako bleskosvod pro útočnou vlnu. Mezi tím jsem začal svoje síly přeskupovat na jihu dungeonu a postupně obklíčil jednoho banditu trojicí svých bojovníků. Druida jsem o kolo později poslal ven z bojiště.

Odpočinek v hospodě se vyplatil, protože kouzelnice měla více many, takže jsem Blesk mohl vykouzlit vícekrát. Spolu s útočnou silou bojovníků to najednou probíhalo snáze. Těžko říci, jak moc pomohlo otrávení sekyry u trpaslíka, on se z počátku na tah nedostal, ale minimálně psychologický efekt to mělo - pro mě Horší spíš bylo, že u spodního okraje dungeonu jsem začal ztrácet přehled o poloze postav a elfka dost často běhala jen kolem a nemohla tak kvůli nedostatku akčních bodů útočit. Na tohle je to bojiště docela titěrné a byl jsem skoro přilepený na obrazovce. Budu to muset nakonec roztáhnout přes celý obraz monitoru. Jeden bojovník nakonec padl do bezvědomí, ale na oplátku zase jeden bandita z boje zdrhl. Postupně se mi tak na jeden zátah podařilo celý boj přeci jen dohrát.

Vzpomněl jsem si u toho na jednu věc. Vlastně až tak překvapený z obtížnosti tohoto souboje jsem nebyl. Jen jsem v první chvíli netušil proč. Svitlo mi až při vzpomínce na HD remake, kde jsem napoprvé vlítl do hodně podobného souboje. Neměl jsem tak zkušenost s jinými souboji v remake. Teď si právě myslím, že se jedná o tentýž souboj u vstupu na 2. patro.

Po souboji jsem se jinak otočil na podpatku a vyšupajdil ven a uložit Nechtěl jsem riskovat, že těch soubojů bude okolo vstupu více (asi ne, ale to se dozvím opravdu až ráno). Pro postavy na levelu 1 je to opravdu dost, ale je to schůdné, takže mi zas svitla kapka naděje

Edit: Trošku jsem zmaten akorát z jedné věci, ale to bude nejspíše tím, že si z toho předchozího "studia" manuálu pamatuju jen část Původně jsem si myslel, že přepínání mezi Normal a Advanced ovlivňuje jen možnost lepší správy postav (Normal = automatická, řízená PC, Advanced = uživatelská správa), ale před nějakou chvilkou jsem se na oldgames.sk dočetl, že to mění i obtížnost hry?? Ono asi o nic moc nejde, protože mód se nastavuje na počátku spuštění hry, takže i kdybych měl normal, tak před levelup bych prostě switchnul mód. Spíš mě zaráží, že by ta obtížnost až takhle narostla. Blbé je, že si nepamatuju, jak jsem se k tomuhle choval předtím. Postavy jsem určitě tvořil v normal, ale u hraní si nejsem jistý, jestli to mám jako Advanced od počátku. Teoreticky můžu naštěstí ten souboj v pevnosti zkusit ještě jednou, mám shodou okolností stále i původní save.

[Elemir]

Na druhém patře pevnosti jsem absolvoval pár lehčích soubojů, ale hlavní místnost je opět hlídána banditama. Tentokráte jich je 7. Šel jsem tam nepřipravený, tak jsem musel loadovat. Když už jsem byl u toho, tak jsem hru spustil ještě jednou v novice modu a nepřišlo mi, že by to hýbalo s obtížností. Podlehl jsem celkem snadno tak jako tak.

Dalo mi to ovšem čas se lépe podívat na pár dalších drobností ohledně odpočinku a léčení postav. Postupně jsem se dostal až k dovednostem postav a u druida jsem docela zaúpěl. Myslím si, že druhý elf by ho klidně vykompenzoval a ještě bych tím získal užitečného bojovníka. Možná časem bude k něčemu dobrý, ale teď je v té partě jen do počtu. Měnit to už nebudu, postavy mají přes 3000 XP a to by asi bylo škoda zahodit. Můj druid není paradoxně ani léčitel, to jde opravdu lépe mé elfce a dokonce i čarodějce. Matně si vybavuju, že jsem si ho bral hlavně kvůli dovednostem v přírodě a jako k povolání mám k druidům vřelý vztah, leč v Arkanii to asi bude trochu jinak.

Přemýšlím ještě o přezbrojení družiny, že bych jim dokoupil lepší zbraně, ale ta cena ... Budu si muset nejprve udělat nějaký seznam věcí v tabulkovém formátu. Ještě jsem třeba nezjistil, jak vlastnosti předmětů identifikovat.

[Elemir]

Při přípravě na přezbrojování jsem znovu otevřel manuál. V tomhle ohledu mi k ničemu nebyl, ale při té příležitosti jsem se znovu koukl na rozdíl mezi novice a advanced a je to přesně tak, jak jsem si to pamatoval. Manuál je jinak obecně dost skoupý na slovo, zbraně jsem si proto nalistoval v cluebooku.

Ono to má totiž ještě jedno úskalí, které mi zas zamotalo hlavu. Dělení zbraní je podle skupin, ale každá postava má mezi dovednostmi ještě jakési podzaměření. Uvedu příklad sečné zbraně vs meče. Přitom mezi sečné zbraně patří např. i palcáty nebo řemdihy. A teď mi prostě vyvstala otázka, co se na co bude uplatňovat? Meč je totiž taktéž sečná zbraň. Zmiňuji to proto, neboť takto se vám ukazuje popis zbraní v obchodě. Další legrace spočívá v tom, že ne každá classa/rasa může i v rámci té dané kategorie vzít do ruky vše. Např. trpaslík a thorvalian odmítají halapartny, thorvalian pak kladiva apod. Mimo jiné mě mate i ten překlad hry

Nakonec jsem se tím nějak vymotal, sice metodou pokus omyl, ale vymotal Trpaslík dostal pořádné kladivo, thorvalian palcát a oba jsem navíc navlékl do kožené zbroje a dostaly štít. Koženou zbroj jsem koupil i elfce, které jsem nechal jeden z nalezených mečů. Bojovník dostal obouruční meč. Během toho obchodování jsem zas až takovou ztrátu financí nepocítil a později se mi to docela vynahradilo.

Před opětovnou cestou do pevnosti jsem nechal postavy přespat a zbytek zranění doléčil u léčitele. Nic jsem nechtěl ponechat náhodě, tak jsem u bylinkářky za těžký peníz nakoupil 4 ropuší jedy a ty před vstupem do centrální místnosti na 2. patře potřel na zbraně.

Heh, nejsem si jistý, co pomohlo více, zda-li lepší zbraně nebo ten jed, ale počáteční odpor banditů jsem záhy zlomil a docela rychle je poté i usekal. Najednou ta obtížnost jakoby klesla. Hodně pomohl asi ten jed, ale zjistil jsem, že pro příště ho dám v podobném souboji jen dvěma svým hlavním bojovníkům, byť elfka se v tomhle boji vyznamenala uštědřeným KO v 2. kole

Na patře je dost zavřených místností, z toho je většina nějaké skladiště. Za chvíli jsem měl proto plný inventář. Vchod na 3. patro je zavřený a je obklopený ochrannými runami. Nejspíše to bude o patro níže zase tužší Zatím jsem jen prošel zbytek toho, co šlo a hra mi mezitím oznámila, že porážkou banditů jsem splnil úkol pro mistra Dramoshe. Nicméně mě tu jednotlivci nebo dvojice banditů občas náhodně stále přepadávají. Je tu i jedna skrytá chodba, ale nedokázal jsem jí otevřít. Jinak jsem zas zjistil, že je dobré si dávat pozor na pořadí postav, trpaslík mi tu chodbu neobjevil, elfka jo. Na začátku patra jsou ještě jedny dveře, co mi nešly otevřít. Po boji z bandity jsem sice získal nějaký zlatý klíč, ale ten se mi nikde nepoužil.

S plným inventářem ... tedy ne s tak plným, hra si naštěstí hlídá váhový limit sama, takže postavu na hranici přetížení už nelze ničím dalším obtěžkat. V boji mi pak akorát přišlo, že takové postavy mohou v boji provést o dost méně akcí. Thorvalian se třeba pohl o pár polí, ale útočit už nemohl. Vše nepotřebné jsem rozprodal a hru uložil. Dostal jsem se totiž na důležitý milník vývoje postav - levelup.

Po návštěvě Dramoshe mě hra upozornila na levelup postav a bez ptaní a možnosti vyskočit z toho, mě přesunula do příslušného menu. V tu chvíli jsem pochopil, proč existuje novice mode Zkusmo jsem si něco zkusil, abych se podíval, jak to funguje a pak DOSBox ukončil přímo. Musím si nejprve udělat rekapitulaci postav a dobře si promyslet, co s nimi dále. V první fázi levelup dostala elfka možnost přidělit jeden bod do atributů, snížit si nějaký z negativních atributů a poté 18 bodů do dovedností. Normálně se tu hází na úspěch a všechno má navíc limit na počet pokusů. Přišlo mi, že dovednosti lze přitom zvyšovat max. o jeden stupeň. Protože elfka kouzlí, dostala možnost 4 body přidat do zdraví nebo many.

Potom všem se objevila tabulka pro magii a k tomu jsem dostal 20 bodů. Opět se hází na úspěch. Kouzla se mi dařilo zvednout max. o dva stupně, ovšem u těch, co jsou hodně v mínusu jen o jeden. Jenomže v kouzlech opravdu tápu a bez jejich prostudování to nepůjde.

Pro tuhle chvíli mám tedy hotovo a po levelupu bych se rád znovu do pevnosti podíval a dořešil zbytek druhého patra.

[Elemir]

Zatím jsem se k leveup stále nedostal, ale už tu mám připravené screenshoty z menu postav, takže se do toho pomaličku vrhnu. Spíš bych chtěl těď sepsat malé zamyšlení nad hrou.

Při cestě do práce jsem přemýtal o tom, k jakému hodnocení hry se prozatím kloním a docela jsem se zarazil nad výsledkem. Svým způsobem je to jen číslo, které říká pouze to, jak mi ta hra sedla nebo nesedla. Nicméně tu správnou vypovídací hodnotu to má teprve tehdy, pokud to najde srovnatelný počin, se kterým lze hru srovnávat. A nejbližšší je samozřejmě série Might and Magic

Zcela upřímně, Blade of Destiny (BD) je možnostmi o kus výše. Ať jde o aplikaci pravidel DSA, systém boje, nebo detaily v podobě náhodných událostí, extra činnosti, survival prvky apod. Jenomže je to opět něco za něco. Blade of Destiny zná jediný exteriér a tím jsou města a vesnice. Cestování mezi nimi je sice okořeněné různými událostmi, ale probíhá čistě automaticky jako fast travel.

Města přitom dokáží být docela nepřehledná, což je viděť už u Thorwalu. Jeden domek je jak druhý a dlouhé řady ulic tak prakticky neposkytují žádný orientační prvek. Pokud už nějakou trasu absolvujete xy-krát, jako třeba moje oblíbené kolečko při zdolávání pevnosti, tak se to dá naučit zpaměti, ale to je spíš nutnost. Časem to zase zvesela zapomenu

Staré MaM oproti tomu vypadají jednodušeji, ale o to jsou zase přehlednější a stále platí, že z pohledu pravidel schůdnější. Původně jsem si myslel, že DSA je pouze analogem D&D, ale ono to jde ještě dále. U BD mi přišlo, že ta hra tak trochu počítá s tím, že hráč základy DSA ovládá. Nahrává tomu i ten fakt, že manuál vynechává popisy zbraní nebo kouzel. Ve hře toho mnoho neokoukáte. Zkoušel jsem třeba měnit zbraně a sledovat, jak to hýbe se statistikami, ale při zpětném porovnávání se soupisem zbraní v cluebooku z toho nejsem o nic moudřejší

V BD mi obecně chybí viditelnost nepřátel, nebo řady interaktivních prvků. Tohle je děláno stále po staru, kdy je potřeba na konkrétní políčko dojít. Výskyt nepřátel je pak vázaný na triggery, např. v jedné místnosti je jedna velká skupinka banditů, která vás přepadne při vstupu z jednoho možných vstupů. Dopředu však nevím, že tam něco je. Viditelné jsou akorát dveře a truhly.

Hratelnost starých dílů MaM, teď mám na mysli 3-5 díl, je v tomhle pro mě snažší. Celkově to pak lépe odsýpá. U BD je pár věcí, které moc intuitivní nejsou a opět tu tak nějak selhává manuál. Je to právě ta cena za vyšší komplexnost hry. Svým způsobem je to první hra, která mě vysloveně donutila ke studiu manuálu a spol. Přitom si říkám, že pro mladší hráče má BD zase jednu nespornou výhodu a tou je interface ovladatelný myší. Ono u manipulace s přeměty by to asi jinak ani moc nešlo.

Na celkové posouzení hry je samozřejmě ještě brzy. Předpokládám, že časem mi některé věci přijdou ve hře samozřejmé a s DSA se sžiju, ale to ještě chvilku potrvá Je taky klidně možné, že některé bonusy, např. v podobě extra činností v hospodě, mi časem přijdou jako přežitek. Přeci jen jsem stále ještě na začátku a řeším teprve první levelup. Do budoucna jsem však zvědav ještě na jednu věc a to, jak mi do téhle dvojice sérií zapadne série Ishar.

[Elemir]

Pomaličku se prokousávám manuálem a doplňkovými zdroji a předně musím říci, že ten levelup nanečisto byl velmi užitečný. Když jsem BD minulý rok rozjížděl, tak jsem si po nějaké době začal smolit vlastní překlad manuálu, resp. výtah z manuálu, kam jsem si doplňoval méně jasné věci. Části okolo dovedností a levelupu jsem však nechal otevřené.

Ono to v manuálu probírané je, ale tohle je jedna z věcí, kterou je potřeba vidět a osahat si jí. Teprve teď mi některé ty části dávají smysl a dokážu si pod tím představit konkrétní efekt. Ve skutečnosti je to jen pár jasně daných pravidel, mezi jimiž je právě i ten počet pokusů o úspěšné navýšený skillu/kouzla, nebo počet úrovní, o které lze daný skill/kouzlo navýšit. Zavisí to třeba na typu skillu nebo zvoleném archetypu (bonusy ke kouzlům a určitým skupinám skillů).

Je to docela zajímavé, obzvláště když to dáte do souvislosti s možným max. levelem postav vs rozpětí úrovní skillů/kouzel (level 6 vs -20 až +18). Bodů je na rozdělování dost, ale trošku to tu postavu nutí se soustředit na to užitečnější, co kdyby přeci jen některé hody nevyšly ... Na Oldgames se třeba probírala tvorba družiny s ohledem na export do dalších dílů trilogie. Z toho rozpětí skillů je jasné, že něco hluboko v mínusu do použitelné úrovně v BD nedotáhnete, ale v dalších dílech v tom můžete v klidu pokračovat. Týká se to asi hlavně kouzel, což je kategorie, ve které stále nemám jasno a čeká mě to právě dnes. Asi bych měl o tom budoucím exportu postav uvažovat.

U levelupu je potřeba se zamyslet ještě nad jednou věcí, nebo lépe řečeno smířit se s jednou věcí. Jak jsem minule nakousl, tabulka levelupu se objeví hned, jakmile bude některá z postav připravená a pokud jsou připravené jedna a více postav, tak je potřeba to odklikat až do poslední možné postavy. Díky tomu je zde metoda save/load prakticky k ničemu Když se někde něco nepovede, je potřeba to celé se všemi postavami absolvovat znovu a nic nebrání tomu, aby se to pak pokazilo zase jinde Nic takového, jako výpomoc snížením úrovně obtížnosti u Baldur's Gate, tu není Je to tedy o štěstí anebo o dostatku trpělivosti.

Osobně zvažuju, že bych do toho šel jen tehdy, pokud by selhalo navýšení něčeho, co považuju vysloveně za důležité. Jinak se mi tenhle prvek náhody líbí. Ostatně kdybych to nechal na nastavení novic, tak za mě rozhodne počítač a je beztak vymalováno

U atributů je to taky na zamyšlení, protože jejich součty se využívají pro útočné a obranné schopnosti postavy, takže nevhodnou volbou to lze docela "rozhodit". V tomhle spíš zvažuju kopírovat základní požadavky archetypu.

Zůstává mi tak poslední zmíněná kapitola - magie a kouzla. V tomhle opravdu vřele doporučuju web http://www.arkania.cz , kde je komplet soupis. Zkusím si to pro vlastní potřebu převést do nějaké tabulkové formy. Ostatně vůbec zvažuju, že bych do toho svého výtahu z manuálu některé věci pozpřeházel a lépe to prokombinoval. Možná z toho vzejde něco užitečného, co ocení i jiný nováček v sérii

Abych nezapomněl, jak jsem minule zmiňoval ten zdánlivý rozpor-duplicitu v bojových dovednostech, v tomhle ta čeština opravdu mate. Mezi manuálem a cluebookem je rovnost mezi zkratkami, takže je v tom krásná vidět souvislost mezi příslušným skillem a zbraní. Cvičně si budu muset vyzkoušet ještě anglickou verzi hry, abych se podíval, jak se to u ní zobrazuje v obchodě. Ono to totiž vypadá spíš na chybu v překladu. Podle mě tam namísto sečné zbraně má být tupé zbraně (edged weapons). Stejně tak tedy i mezi bojovými skilly postavy.

Edit: Tak ne, je to správně. Jako edged se myslí obecně zbraně, kterými lze sekat, tedy i palcáty s hranami apod. Teď už jen přijít na to, proč mi thorvalian nechtěl vzít do ruky kladivo. Halapartnu jinak nemůže nosit nikdo, asi takový chyták od autorů

[Elemir]

Celé to nakonec skončilo tím, že jsem si pro každou postavu vytiskl a vyplnil kartu, ve které jsem shrnul vše, co je na obrazovce postavy zajímavého. Díky tomu mám mnohem lepší přehled a postavy můžu mnohem efektivněji porovnávat mezi sebou.

Postupně jsem se prokousal i kapitolkou kouzel a do karty si poté doplnil, co bych měl každou z kouzlících postav asi tak naučil a udělil jsem tomu i různé priority. Výsledek je odvislý od toho, kolik která z postav dostane bodů k rozdělení a jak úspěšný budu při navyšování úrovní kouzel. U dovedností to teprve budu dělat, ale tam mám víceméně jasno.

S možným navýšením úrovně dovedností/kouzel je to tak, že v rámci levelup může postava zvýšit:

DOVEDNOSTI:

bojové dovednosti a intuice +1,
věda max. +3,
ostatní max. +2

KOUZLA:

kouzla příslušného archetypu max. +2 (archetyp - elf, čaroděj, druid, mág)
ostatní +1,
u mágů ovšem platí, že pokud kouzlo jiného archetypu patří do stejného Arcane Lore, jaký má i náš mág, pak může investovat také až 2 body, pokud je to navíc. tzv. "home" kouzlo, pak dokonce až 3 body (co je home přesně netuším, stejně jako mi ještě není zřejmá příslušnost k Arcane Lore - zatím jsem jen něco zkusmo trefil)

Pokud překročíte počet možných bodů, tak vás hra upozorní. Vyjímku u mágů jsem náležitě využil při nástřelu kouzel ke zlepšení. Přišlo mi, že u některých se bude hodit, když je bude ovládat více postav na lepší úrovni.

Kouzlící postavy navíc mohou část dovednostních bodů proměnit za manu a podobně mohou prohodit počet pokusů o navýšení mezi dovednostmi a kouzly. Přišlo mi to celkem výhodné, protože jak se znám, nakonec se to stejnak omezí jen na pár kouzel, tak proč namísto toho nenavýšit manu? Té mám zatím zoufale málo.

Bojové charaktery dostávají pevně body k zdraví, kouzlící postavy mají možnost je dělit mezi životy a manu (dostávají v součtu více bodů, ale asi se na to taky hází, protože jednou moje kouzelnice dostala 8, jindy 7 bodů).

U levelup nakonec lze postup částečně odložit, ale to až ve chvíli, kdy se zvyšuje úroveň dovedností a kouzel - lze to přesunout do dalšího levelupu. Zvýšení vybraného atributu, pokus o snížení jednoho negativního atributu a přídavek životů/many, je nutný odklikat. Bez toho to nejde.

Když jsem se tím probíral, tak už mi to nakonec tak nepřehledné nepřišlo. Je to svým způsobem hodně podobné volbám z 3rd edice AD&D, které se objevily třeba v Neverwinter Nights na počátku milénia. Rozdíl je jen v tom, že v NWN byly dostupné popisky v tooltipech a hlavně toho člověk dost znal z předchozích her, tedy se dalo od čeho odrazit. A hlavně se tam neházelo na úspěch - co člověk naklikl, to se taky nastavilo. V BD prostě můžete v daném levelup skončit neúspěchem a musíte čekat do dalšího, kde se pokusíte o to samé.

[Elemir]

Tvorba herních karet pro každou z postav se vyplatila. Levelup samozřejmě neprobíhal úplně hladce, ale dost mi to pomohlo v určení prioritních dovedností/kouzel, takže jsem se tak nějak i s neúspěšnými hody do své vize trefil. Mám teď mnohem jasnější představu o tom, jak jednotlivé charaktery povedu.

Znovu jsem přitom přemítal o druidovi, jehož síla spočívá hlavně v dovednostech přírody. Myslel jsem si, že bych ho udělal hlavní postavou pro průchod divočinou, popř. rovnou i pro dungeony, ale to mnohem lépe zvládá elfka, dungeony pak trpaslík. Škoda že jsem ho na počátku netvořil ručně a s těmi znalostmi, co nyní mám Určitě bych si ho klidně vybral znovu, ale musel bych mu dovednosti překopat. Reputaci mu zachránilo až kouzlení, ale o tom za chvilku

Po levelupu jsem nakoupil paklíče a opět se vydal do pevnosti pod městem. Trpaslíka jsem zaměřil na otevírání dveří, takže nyní jsem mohl v klidu na 2. patře otevřít vše. Dveře na další patro sice vzdorovaly, ale to vyřešila kouzelnice U paklíčů jsem čekal nějakou zradu, jako že se budou lámat apod., ale asi opravdu stačí koupit jen jeden svazek a dát ho trpaslíkovi. Na jednu stranu je to dobře, protože paklíče jsou dost drahé.

Třetí patro pevnosti se začíná pomalu hemžit kostlivci, navíc cesta v půli dungeonu končí nepřekonatelnou překážkou. V tuhle chvíli se objevil zajímavý prvek hry, který dělá kobkaření mnohem zajímavější - je potřeba vlastnit adekvátní výbavu pro průzkum. Kousek od vstupu na patro je totiž průlez, ale bezpečně ho zdolat lze jen za pomoci lana. A to musí mít každá postava v inventáři, tedy další zabraný slot a váha navíc Musel jsem se pro zásoby vrátit zpět do města.

Čtvrté patro je zajímavé ze dvou důvodů. Je tu zatopený vstup na 5. patro a "rychlý" východ na povrch skrze kovárnu. Samozřejmě se odtud dá také dostat do druhé poloviny 3. patra. Východ na povrch je docela výhoda, protože se tak zkrátí čas s vynášením kořisti a ukládáním hry v chrámu. Na patře jsem se akorát nedostal přes ohnivou past na zemi na SV, kterou neumím odstranit. Za ní by měla být ještě jedna místnost.

Zatopený vstup na 5. patro je docela oříšek. Můj trpaslík není zrovna dobrý plavec a elfka teprve dotáhla nulu (plávání jinak cvičím všechny postavy). Dlouhé potápění tak odnesli nejvíce. Hned na uvítanou mě k tomu napadla trojice kostlivců. Naštěstí to družina zvládá už mnohem lépe. I když stejně jsem měl obavy o to, že projdu patro na jeden zátah, tak jsem zatnul zuby a udělal save za 50 XP.

V principu je to jeden náhodný souboj, který musím absolvovat a mám to zpět. U soubojů jsem si jinak všiml jedné zajímavosti. Ono je jedno, kolik kostlivců na mě celkem jde, vždy jsem dostal něco málo přes 50 XP. Nejvíce zkušeností je tak za úplně první setkání s danou potvoru a pak to výrazně klesá.

Vydal jsem se zavřenými dveřmi dále a odklikl upozornění o temnotě přede mnou. Za ignoraci varování na mě naběhl Heshot, což by měl být démon. Je dost odolný, přitom umí citelně zranit, což elfka pocítila na vlastní kůži a odporoučela se k zemi. Z problému mě vytáhl až druid, kouzelnici došla mana, a pomocí kouzla mu rozložil zbraň Od té chvíle už byl klid, ale začalo to pro změnu vypadat na patovou situaci. Po několika minutách jsem to vzdal a předal klikání počítači, který jen pokračoval v načatém cyklu. Nakonec se mi Heshota podařilo udolat. Údajně je odolný proti útoku nemagickými zbraněmi, ale jak vidno, dá se to.

Nic extra na patře není, tak jsem zase skrz zatopenou cestu proplaval zpět na 4. patro a vylezl ven. Při prohlídce postav jsem si všiml, že už se jim začínají diferencovat zkušenosti. Nejlépe je na tom trpaslík, který dostal po zabití Heshota nějaký bonus.

Tím bych měl pevnost víceméně hotovou a nyní mě čeká sumarizace toho, kde už jsem byl a co vše mám splněno. Poté se zas vydán vstříc jinému dobrodružství Snad už bych se mohl pokusit přelézt hory, teď už by to neměl být problém.

Edit: Nakonec jsem se před pokračováním v ději ještě jednou vrátil do pevnosti a kupodivu se mi napoprvé povedlo otevřít obě tajné místnosti. Imperial Fortress mám tedy komplet.

[Elemir]

Bylo to o fous, ale pohoří jsem přešel

Z Felsteynu jsem šel prakticky po stejné cestě, jako při prvním pokusu. Přijde mi, že ty události jsou víceméně stejné, ale chce to mít v čele party průzkumníka, u mě tedy elfka. Dlouho jsem tohle ignoroval, ale při cestě z Varnhome do Auplogu jsem konečně zase míjel ten samý rozbitý most apod. V horách za Felsteynem jsem narazil na skupinku banditů, kterým jsem odmítl zaplatit a napadl je. Myslel jsem si, že je udolám čistě silou, takže jsem kouzelnici a druida posunul dozadu a odzbrojil jimi střelce na jihu. Jenomže se to tak nějak začalo zvrtávat, takže kouzelnice musela na poslední chvíli situaci zachraňovat.

Souboj tedy nedopadl zrovna ideálně, holt za chybu se tu dost draze platí, ale 4 postavy ještě jakž takž stály na nohou Naneštěstí po tomhle souboji následuje boj s gobliny, ale ti jsou už o poznání slabší, leč na nohou už stál jen válečník a kouzelnice. Zbytek cesty do Orkangeru se nesl v duchu pečlivého vyhýbání se hlídkujícím banditům a nebezpečným místům (po cestě je goblinní jeskyně), plus útěk z dalších dvou soubojů, kterým jsem se nevyhnul (v jednom bylo rovnou 10 banditů).

Původně jsem to chtěl jenom zkusit, ale když to bylo takto těsné, tak jsem si v Orkangeru udělal save. Vrátit se můžu kdykoliv, minimálně gobliny bych vyřídit měl Volný průchod přes hory je jinak celkem klíčová záležitost, protože rychlejší spojnici mezi východem a západem nenajdete. Krom Felsteynu lze hory přejít ještě v Ottarje (střední část mapy), ale mám takový pocit, že mi to hra neumožnila. Budu muset kouknout zpět do svých poznámek. Z Ottarje jinak vede vodní trasa na jih do Prem, ale u lodí jsem ještě pořádně nestihl okoukat, jak ten jízdní řád funguje.

Orkanger jako takový je dost malý a nenašel jsem v něm obchodníka se zbraněmi. Není to zrovna ideální, protože z horského průsmyku tak budu muset s kořistí cestovat až do Claneghu, moc lepší to není ani na polovině trasy směrem k Felsteynu. Horší je, že si moc nevybavuju, proč jsem vlastně jdu Budu si muset udělat taktéž rekapitulaci úkolů.

[Elemir]

Tak jsem docela kecal. Otevřel jsem si zálohu hry, abych si nesahal do rozehrávky a šel se podívat, jak to s tím Ottarje je. Nakonec jsem zjistil, že jsem se nedostal ani do Daspoty, natož do Ottarje. Cesta sem je celkem pohodová, nic nad mé síly. Dokonce se ukázalo, že přejít horský průsmyk právě zde je mnohem jednodušší Po cestě jsem navíc narazil na pár zajímavých nebojových setkání.

Možná jsem měl průzkum zaměřit nejprve tímto směrem. Ono totiž v Claneghu není skoro nic zajímavého a postava, kterou jsem zde hledal, tu taky není V hospodě se dá najmout lovkyně na levelu 6. V boji jí však ovládá počítač, což není zrovna žádné terno. Když už jsem tu, tak to projedu i s okolím, nic se nedá dělat.

Jinak u předchozí zkoušky s Ottarje jsem využil save před levelup a nastavil jsem schválně novice mód. Rozdělit v něm lze jen atributy (poz. + neg.) a body zdraví/manu. Zbytek už je automat. Bohužel se na to nejde v novice módu kouknout, musel bych do advanced a pak se podívat, co PC vlastně provedl (dovednosti/kouzla).

Docela jsem nad tímhle uvažoval. Pokud se někdo nechce trápit s vývojem postav, nebo mu na tom nezáleží, pak asi není od věci novice mód zvolit. Když je dobře sestavená družina, tak se tím podle mě nic nezkazí. Je pravdou, že u řady dovedností jsem váhal a mám takový pocit, že ve hře jsou celkem k ničemu. Ony tu jsou podle mě jen proto, neboť to papírová (PnP) předloha definuje. PC si myslím vybere z toho, co je opravdu k věci. Pro mě advanced mód význam má, protože bych tomu rád pohlédl pod pokličku a přeci jen je přede mnou řada dalších her postavených na DSA (Drakensangy, Black Guards), takže se to oplatí osahat.

[Elemir]

Ve Vidsandu jsem narazil na Ragnu Firunjasdotter, od níž jsem byl opět nasměrován na Isleifa Olgardsona z Felsteynu nebo Swafnildun Egilsdotter ze Skjalu. Nakonec si ještě vzpomněla, že v Phexcaeru žije Gerbald a ve Skjalu Jurge Torfinsson. A přeci jen se zadařilo a ve finále mi ukázala kus mapy Bohužel mi jí nedala, takže jsem záhy zjistil, že bych si asi měl dělat screenshoty a skládat si to někde bokem (mapa se nezanesla do poznámek!). Snad jsem podobným způsobem neminul i jiné díly mapy.

Eh, nedalo mi to a nahrál jsem starší save a celý kus od Orkandiru rozehrál znovu. Cesta už nebyla tak přímočará, několikrát mě přepadli goblini, ale alespoň tím získávám zkušenosti.

Na jedné cestě jsem se vydal sledovat podivné stopy. Patřily sice drakovi, ale usoudil jsem, že to za prohlídku stojí a mohl bych se pokusit drakovi postavit. Z jeskyně jsem ovšem vylákal nasupěnou dračici a tak jsem vzal nohy na ramena

Ve Vidsandu jsem si znovu promluvil s Ragnou, ale tentokrát jsem si od ní mapu vyžádal jen na kouknutí. Asi jí to potěšilo, tak mě jí rovnou nechala. Musím být na ty volby opatrnější. V deníku už tak mám dva kousky mapy.

Přemýšlel jsem, že bych zkusil nakouknout do přístavu, jestli tu nestojí nějaká loď, která by mě přepravila kousek na jih, abych to nemusel zase celé obcházet a dvanáctka v tu chvíli snad stála při mě - v přístavu kotvila přímo Swafnild Egilsdotter se svou lodí Pride of Hjalland. Pověděl jsem jí, co mám na srdci (celý svůj příběh) a po chvilce z ní začala padat další jména - Ragna z Vidsandu (tu už tedy mám), Beorn Hjallasson z Angbodirtalu (toho jsem asi už taky viděl) a Tiomar Swafnildsson z Brendhilu (další Hyggelikův příbuzný). Na závěr jsem se mohl otázat na mapu. Klidně mi jí dá, ale mapa je v Guddasundenu, kam je potřeba nejdříve zajet.

Objevil jsem se tak rázem o dost jižněji, než jsem chtěl a Swafnilda mi dokonce nabídla cestu ještě dále, do Runinshavenu (město na jižním ostrově). Je tedy na výběr ze 3 možností, cestou mohu vystoupit ještě v Kordu nebo Trebanu. Vybral jsi si rovnou konec cesty na ostrově (později jsem přišel na to, že Treban taky stojí na ostrově).

V Runinshavenu není prakticky nic zajímavého a ještě horší je to o kus jižněji ve vesnici kolem majáku. Nepříjemné je, že z ostrova se lze dostat zase jen lodí. Bohužel mi zrovna žádná nejela, tak jsem korsoval po ostrově mezi vesnicí a majákem, až se mi poštěstilo po cestě objevit skrytou jeskyni.

Podle všeho jde o dračí jeskyni. Vyčistil jsem víceméně první patro, ale mám problém s místem v batohu, takže jsem to pak vzdal a přeplavil se na Skjal.

Podle rady Ragny z Vidsandu jsem tu skutečně nalezl Jurge Torfinssona. Pohostil mě, ale pokud jsem od něj měl něco získat, vyžadoval dopis od hetmana ... ten jsem si naštěstí uschoval, byť jsem už dříve rozvažoval, k čemu mi asi tak bude Dopis jsem mu předal a on mi pro změnu předal mapu. Prý se po tom kousku zrovna před chvilkou poohlížel obchodník Kollborn. Ještě než jsem odešel, pověděl mi dvě další jména - známou Ragnu a Yasmu Thinmarsdotter. Yasma měla být původně právě v Claneghu, kde jsem jí marně hledal. Podle Jurge je ovšem v Thossu. Dále povídal o Swafnildě a nově přibyl Algrid Trondesdotter z Hjalsingoru.

Poblíž chrámu se mi na panelu nabídky objevila nová ikonka, což souvisí s trhy, jak jsem za chvilku zjistil. Když je ve městě trh a přijdete na správné místo, můžete si otevřít nabídku tržiště a vybrat si mezi typy obchodníků, se kterými budete obchodovat. Jejich nabídka je obdobná klasickým obchodům, ale tihle zrovna měly i nějaké věci navíc. Využil jsem je hlavně pro rozprodej zbraní a konečně si tak udělal v inventáři pořádek.

Nyní mám tedy 4 kousky mapy a podle toho, jak se mapa skládá, jich je celkem 9. Docela by mě zajímalo, kdo je ten obchodník Kollborn. Podle nových jmen by měly mé další kroky následovat zpět na sever, ale nejspíše se ještě po celém jihu poohlédnu. Rád bych dopořešil i tu dračí jeskyni (o něco později jsem zkusil pokračovat, ale raději to nechám na vyšší level - k tomu už taky nemám daleko).

Zamířil jsem do Prem, což je docela velké město (avšak menší než Thorwal), leč tu prakticky není nic k vidění. Poblíž řeky je sice dobře skryt vstup do dolů (oplatí se prošmejdit každé políčko mapy), ale uvnitř je to dost o hubu. Na některých místech se propadá strop a dost to družinu zraňuje, takže mi to za průzkum nestálo. Další cesta vedla do Kord, dalšího plonkového města. Nemám však v úmyslu města vynechávat, i když v nich nic užitečného neobjevím. Z Kordu jsem lodí vyrazil do Guddasundenu, zas jen na obhlídku

Čekal jsem, že v Kordu najdu rozcestník na Treban nebo Aryn, ale pak jsem si všiml, že tahle dvě města jsou taky na ostrově, takže se k nim budu muset později vrátit odněkud lodí. S Guddasundenu se mi podařilo najít loď se zkušební jízdou (zdarma), která mě během týdne dopravila rovnou do Prem (135 hodin jízdy). Odtud jsem se přeplavil do Runinshavenu a poté do Trebanu, kde jsem zkysl dalších pět dní čekáním na loď zpět. Přes Runinshaven jsem to vzal ještě lodí do Arynu a z něj poté zas do Prem. Je to docela dobrý chyták, když člověk o té nemožnosti pozemního cestování neví a teď najednou skončí na podobně nedůležitém místě při čekání na loď

Z Prem se nejspíše stočím podél západního pobřeží a vydám se opět na sever k Orkangeru. Z nově zmíněných postav bych měl navštívit Gerbalda v Phexcaeru, Tiomara Swafnildssona z Brendhilu, Yasma v Thossu, Algrida Trondesdotter z Hjalsingoru a možná i Beorna Hjallassona z Angbodirtalu (budu to muset porovnat s poznámkami, mám pocit, že od něj už mám zrovna ten úplně první kousek mapy).

Jinak to odsýpá celkem dobře. Zkušenosti jsou i za každý nalezený kousek mapy, takže se pomalu dotahuju na další levelup - nejrychleji to jde trpaslíkovi, nejspíše získává nějaké bonusové xp z činností. Herní čas zatím nehlídám. Hra má údajně nějaký limit na nalezení meče, ale zatím mám asi rezervu. Nejvíce zdržuje cestování, ale zase se nechci ochudit o průzkum mapy. Rád bych zmapoval alespoň pozice dungeonů, abych se k nim mohl případně vracet na patřičném levelu, jako tomu je s Dračí jeskyní.

[Elemir]

Přepravil jsem se do Premu a odtud do Skjalu, abych se nachystal k přechodu hor směrem do Orvilu. Cestou přes hory jsem potkal barda Olvira Gundridssona. Přijal jsem jeho nabídku k odpočinku a prozradil mu, že hledám Hyggelikovi stopy. Poté jsem souhlasil, že si poslechnu jeho píseň. Začal hezky od počátku, až se dostal k popisu členů Hyggelikovi výpravy - Trutz, Brydo Lingardsdotter, Charypso. Na konci nám pověděl, že v Orvilu žije druid Umbrik Sevenstones, který by nám mohl pomoci. Poté nám ještě zahrál baladu o současném hetmanovi Trondem.

Hned po něm jsem narazil i na obchodníka Treborna Kolberga Nabídl mi obchod ... 60 dukátů za mapu k pokladu. Samozřejmě jsem to vzal a dobře jsem udělal, protože mi vzápětí sdělil, že mapku má od Algrid Trondesdotter z Hjalsingoru. Poděkoval jsem mu za obchod. Nyní mám již 5 kousků mapy a možná ani do toho Hjalsingoru nebudu muset - ono je to zase jen na lodní trase.

Cesta do Orvilu je jinak celkem dlouhá. Hodně jsem zvažoval, jestli se po těhle dvou významných setkáních raději nevrátím do Skjalu a hru si neuložím. Nakonec jsem se rozhodl pokračovat. Brzy jsem se dostal do boje s harpyjemi, ale druid na dvě seslal Tancuj, čímž je vyřadil z boje (později je ustřílela elfka) a tu jednu zbývající si podali bojovníci. Je opravdu hodně velký rozdíl mezi tím, když na daný typ narazíte poprvé a když s ním bojujete opakovaně. Ten nepoměr zkušeností je skutečně velký (okolo 900 XP). Za opakovaný boj s čímkoliv jsem odkoukal konstantní zisk 57 XP.

V horách jsem musel obcházet údolí s mlhou, aby mi později na úzké římse dva členové družiny odmítli pokračovat dále atd. Už jsem to znal z včerejšího pokusu Otterje -> Orvil. Jenomže tentokrát kouzlo na uklidnění selhalo, takže jsem si vyčerpal manu - ono jim stačí zavázat oči Po pár dnech jsem konečně do Orvilu dorazil.

Je to středně velká osada a po chvilce hledání jsem našel druida Umbrika. Jako obvykle jsem se nepředstavil z rozkazu hetmana, ale využil jsem doporučení od Olvira. Umbrik mi pomůže, ale za protislužbu - mám mu donést runovou kost od druida Goraha.

Stačí opustit město zpět směrem do hor a za chvilku se objeví hledaná mýtinka. Gorah je hlídaný skupinou vlkou a do boje se postupně zapojují další potvory. Je potřeba se na to připravit, hlavně co se kouzelníků týče. Teď mi právě ta mana chyběla Vrátím se k tomu proto později.

Vydal jsem tedy místo toho do Roviku, kde jsem po překročení brodu vlítl přímo do boje s vlky, kteří napadli zdejší stádo ovcí. Vlastně jsem mohl nepozorovaně zmizet, ale bylo mi líto pasáčka, co se schoval na stromě. Pasáček se jmenoval Hjor a pověděl mi, že vlci jsou povoláváni zlým druidem Gorahem - teď mám alespoň o tomhle druidovi jasno.

Před Rovikem je naneštěstí vysutý most přes fjord, musel jsem strach z výšek zkusit utlumit kouzlem. Povedlo se, ale vyhráno jsem neměl, čekal mě ještě strmý útes a štěstí při šplhání. Jen tak tak, ale zvládl jsem to. Do města jsem ovšem nevstoupil, trpaslík dosáhl levelupu Takže jsem vytáhl jeho kartu a začal zvyšovat statistiky.

Rovik je tuplem díra, ani chrám nemají Musel jsem lodí zpět do Orvilu, abych uložil a pak zas přes Rovik a lodí do Hjalsingoru (taktéž dostupný jen lodí). Našel jsem tu Algrid Trondesdotter, která není ve skutečnosti Hyggelikovým potomkem, ale je potomkem Trutzkeho, jednoho z členů výpravy. Odkázala nás do Breide za Asgrimmem Thurboldssonem. Mapu už samozřejmě nemá, tu prodala za 5 dukátů Kolbergovi Pověděla mi pak ještě jedno jméno - Tiomar Swafnildsson z Manreku, což je její bratránek. Zas tak úplně zbytečná zajížďka to tedy nebyla.

Jenom k tomu ukládání. Popisoval jsem to mnohem dříve, takže někomu by to nemuselo být jasné. Ve hře lze ukládat i klasicky, ale stojí to každou postavu 50 XP. Uložení v chrámu je oproti tomu zdarma. Ono když to vezmete, 50 XP není moc, je to v podstatě zisk za standardní souboj se známými potvorami (57 XP), takže je to čistě na uvážení. Ve hře se nejvíce zkušeností nabírá úkoly a úplně prvním střetem s daným typem potvor. Z počátku mi však každý bod přijde dobrý, tak se tomu co nejvíce vyhýbám. Už teď je jasné, že nemá smysl stát na místě, ale co nejvíce cestovat, aby těch prvních střetů co bylo nejvíce, protože právě tímhle se ve hře leveluje.

A teď si dám zas chvilku pauzu, dneska jsem se ve hře pohnul až příliš

Edit: U XP za opakované souboje je to přeci jen ještě trochu jinak. Základem je sice 57 XP, ale už jsem dostal i násbobek (114 XP). Nejspíše to závisí na tuhosti potvor, takže to nejspíše budou právě násobky 57. Jsem zvědav, jestli někde narazím na opakovaný souboj s ohodnocením třeba 171 XP apod.

[Elemir]

Přeci jen jsem se na chvilku ke hře vrátil a nakonec družinu otočil zpět do Orvilu a vydal se za druidem. Boj to byl tuhý. Musel jsem partu regulerně rozdělit na dve bojové skupiny a po rozsekání části vlků jsem s elfkou a kouzelnicí vyrazil obklíčit druida. Můj druid předtím 2 vlky omámil, takže jsem v klidu zvládl i následující harpyje a lva. Druid vzdoroval, málem mi elfku sejmul, ale nebylo mu to nic platné a skonal. Jenomže v tu chvíli se na bojišti objevil ještě hetshot a to už jsem moc růžově neviděl Měl jsem dost času boj sledovat a opravdu ho zasahoval jen můj druid, který má obsidiánovou dýku (zřejmě je tedy magická).

Po boji je potřeba prohledat nejenom chatku, ale vybrat i truhlu, kde je hledaná kost s runou. Na mýtinu s chatkou se lze naštěstí vracet, takže to nelze minout ani kdyby byl přeplněný inventář. Trpaslík měl akorát problém truhlu otevřít, musel jsem mu dát paklíč před cestou přímo do ruky. V truhle je i recept na Expurgic.

Truhla obsahuje jedovou past, které se mi nedařilo vyhnout a na otrávenou postavu mi nezabíral protijed. Pomohla kouzelnice se svým kouzlem Čilý a zdravý, ještě že jsem měl manu Jinak by trpaslík na otravu zemřel.

Za boj je jinak kupa zkušeností, rázem mám všechny postavy na 3. levelu (zkušenosti mezi 21 až 22 000). Rozdělování bodů už neprobíhalo tak hladce jako poprvé, u některých postav pokusy selhávaly velmi často. Zjistil jsem, že jak to má jít přes 10, tak je to hodně problém.

Od Umbrika jsem za donesení kosti dostal svitek, který mi má pomoci při jednání s Tiomarem Swafnildssonem z Brendhilu (později se to ukázalo jako nutnost). K tomu mě ještě nasměřoval na Beorna Hjallassona z Angbodirtalu.

Cestou z další (plonkové) osady Ala do Thossu jsem narazil na opuštěnou chatrč, která ukrývala recept na Vomic. V Thossu jsem si pak konečně popovídal s Yasmou Thinmarsdotter. Mapu jí ukradli, budu si jí muset vyzískat sám, ale pověděla mi, že dříve měli mapy dvě, jednu její dědeček prohrál s Hjorem Ahrenssonem z Ottarje.

Z Thossu jsem však nevyrazil po stopě mapy, ale vydal se do Liskoru a odtud do Tjansetu. Obě osady nejsou ničím zajímavé. Z Tjansetu se dá pohodlně vrátit do Thossu, ale namísto toho jsem se lodí vydal do Overthornu, kam se nijak jinak ani dostat nedá. Mohl jsem sice v zápětí odplout na ostrov na SZ do Brendhilu, ale rozhodl jsem se nejprve město prozkoumat. Overthorn není sice nijak zajímavý, ale je tu alespoň vše, co je potřeba. V hospodě jsem si dokonce vyzkoušel podvádění v kartách, což už jde mému trpaslíkovi o poznání lépe. Vydělal jsem si tak hezkých 7 dukátů

Po pár dnech odpočinku jsem se dočkal nové lodě, která mířila pro změnu do Manrinu, což je ale na tom samém ostrově, co Brendhil, takže je to v podstatě jedno. Je to další městečko bez většího významu, po prohlídce jsem proto zamířil rovnou k pozemnímu rozcestníku a zamířil si to do Brendhilu.

Brendhil je docela slušná díra Než jsem do něj dorazil, objevil jsem cestou pirátskou jeskyni. Jenomže už v třetině prvního patra jsem neměl poklady kam ukládat, tak jsem právě doufal, že je odnesu do Brendhilu. Bohužel, je tu jen vetešník. Naštěstí jsem tu dle očekávání narazil alespoň na Tiomara Swafnildssona, kterému jsem předal dopis od Umbrika a přijal jeho pozvání do domu.

Bez jakýchkoliv okolků jsem od něj dostal kus mapy a opět jsem dostal možnost vyzískat i pár jmen - Jurge Torffinsson ze Skjalu, Isleif Olgardsson z Felsteynu a kupodivu i Umbrik Sevenstones z Orvilu (bez doporučení nelze mapu získat). Poté jsme se hromadně opili, což lze opakovat asi do nekonečna

Cestou do Manrinu jsem opět zavítal do pirátské jeskyně a pokračoval v rabování (je to jen jedno patro). Je trošku problém se uvnitř pohnout dále, navíc je tu jedno pákové puzzle, které jsem raději vynechal. Moc mi není jasné, jak to funguje. Pokud bych měl opravdu zájem se do uzavřené místnosti dostat, tak při dalším levelup už budu schopen používat teleportaci Ono těžko říci, nakolik má význam prolézat vše. Inventář je opravdu dost omezený a ještě lze kořist rozprodávat jen v jednom z těch dvou měst, takže je to na haldu cestování.

V jeskyni jsem nechal 3 zbylé palaše a vydal se zpět a do Overthornu, odkud jsem zamířil do Tjansetu a odtud do Thossu. Tím mám většinu věcí na západě pořešenou a zbývá jen dopadnout zloděje mapy v horách. Z Thossu vede třetí a poslední cesta skrze hory, které jsem si předtím nevšiml a to do Rybonu.

Zhruba ve čtvrtině cesty se objeví vstup do podivných rozvalin, na které nás nasměrovala Yasma. Na prvním patře jsem vpadl do boje se dvěma orky, po nichž zůstala halda mečů a podivný batoh. Skoro celý level zabírá jedna místnost, do části na SV nejde vstoupit. Od toho je tu ten batoh, z nějž po použití vylítne magický prášek a ukáže skryté dveře.

Na druhém patře to není o moc lepší. Úvodní místnost se vstupem je malá a zdánlivě uzavřená. V místě, kde se ozve posměšný hlas, je však průchod stěnou (iluze). Kousek v chodbě dále se mi zjevila nějaká elfka a zůstal po ní podivný lektvar a povzbuzující slova, abych to nevzdával ... ?? (některým postavám se o pár bodů zvedla kuráž - dočasně) Celé patro je koncipováno jako bludiště, kdy musíte hledat průchody iluzorními stěnami, ale to se dá snadno otipovat. Boj je tu asi jediný a to s kouzelníkem v doprovodu orka. Kouzelník má silná kouzla, ale naštěstí se mi k němu podařilo včas dojít (ten plný inventáře je tu docela na škodu ).

Na druhém patře jsem udělal celkem 2x save a sešel na třetí, kde jsem usoudil, že bude lepší se vrátit do města a přeplněný inventář rozprodat. Cesta z hor vedla poměrně rychle do Rybonu, to bylo snad nejkratší cestování přes hory, co jsem kdy zažil. Rybon však nemá obchod, takže jsem musel zajít do Daspoty. Cestou jsem potkal těžce raněnou dobrodružku, která mi v náznacích něco sdělovala, ale pak mi umřela v náručí. Jako správný hrdina jsem jí pohřbil. Daspota se ovšem neukázala jako vhodné místo, které bych chtěl nyní prozkoumávat, takže jsem loadnul. Ono si to zaslouží extra zápis

Přes Daspotu jsem jen rychle proběhl a zamířil do Varnhome. Cestou jsem potkal lovce, který mi pověděl o zamoření Daspoty piráty. Rozprodal jsem, co se dalo a vydal se zpět do hor, ale ejhle, ona nastala zima a měl jsem smůlu

Holt jsem to tedy risknul a nahrál save přímo z ruin a šel na třetí patro s tím, že budu brát jen to nejnutnější. Je to opět bludiště. Ke konci je stejný souboj, jako na druhém patře a v místnosti na SV pak čeká osamělý čaroděj s magickým amuletem, magickou dýkou a kouskem mapy. Trpajzlík Valin mi po zabití čaroděje oznámil, že nyní už bychom to mohli prubnout ... sice nevím co, ale nejspíše jde o ten Hyggelikův meč. Opravdu mám nyní 7 kousků mapy. Na třetím patře je ještě truhla s 500 dukáty a zapastěná spalujícím kouzlem. Otevírat jí nemá smysl, beztak to nemám už kam dávat - Wurf kvůli přetížení už ani nemohl bojovat

Čekal jsem to horší, ale tenhle dungeon byl docela pohodový. Nehledě na to, že je tu dost lektvarů léčení a lektvarů na doplnění many. I tak jsem však kouzlící postavy šetřil. Kupodivu to zatím jedu na 4 bojové charaktery, kouzelnice většinu bojů nedělá nic. Druid je tak středně užitečný, hlavně díky škole Dominance a jeho kouzlu Tancuj (definitivně vyřadí protivníka z boje, nicméně při usekání nablízko se může i nadále bránit, tedy úspěšně zasahovat během krytu). Chce to však kouzlit s rozvahou, pořád mi kouzla dost často selhávají.

Cesta ven mě opět narychlo zavedla do Rybonu, odkud jsem se hned otočil a vydal se do Thossu, než začne zima. Cesta byla najednou o poznání delší a nebezpečnější - přírodní překážky. Polovinu cesty vedl trpaslík Valin, takže jestli tu něco bylo, tak jsem to minul. V druhé je pak klasicky vstup do ruin a cesta kolem harpyjího sletoviště (tentokráte jsem se mu obloukem vyhnul). Yasma se v Thossu kupodivu ani neukázala, nejspíše se to považuje za splněné i tak. V Liskoru jsem rozprodal přebytky a vydal se pomalu do Onkangeru, jestli mi půjde dojít alespoň k jeskyni goblinů. Bohužel, o několik dní později jsem zjistil, že to opravdu schůdné nebude. Varováním mi byla již lavina na cestě do Orkangeru.

A opravdu se toho začalo měnit více. Cesta z Orkangeru byla ještě namáhavější. Dokonce se mi podařilo ve sněhu zabloudit a z toho už jsem se nedokázal vymotat. Po pěti dnech neúspěšných pokusů jsem upadl do sněhu a zemřel Je to otázka testu, po loadu jsem už měl štěstí a lavinou prošel. Nyní se musím dostat k moři a zkusit se přeplavit na jih ... uf, je to schůdné, právě jsem nastoupil na loď ...

Cestou do Overthornu mě přepadl Kraken, ale loď se z jeho sevření vymanila a mohli jsme pokračovat dále do Hjalsingoru. Odtud do Guddasundenu, kde jsem přenocoval a vyrazil lodí do Kordu a odtud pěšky do Prem. Píše se zima 20. Firun roku 15 (hra začala v létě 17. Praios roku 15), teoreticky mám za sebou tedy půl roku ve hře. V časové tísni tedy asi nejsem.

[Elemir]

4 dny na to jsem se přeplavil do Runinshavenu a směrem na maják se vydal dopořešit dračí jeskyni. Kupodivu to šlo najednou nějak rychle Na třetí patro vede ještě jedna cesta, kterou jsem objevil jakoby obráceně, tedy přes návštěvu draka na 4. patře. Drak po mě chtěl platinový klíč, odmítnout ho v podstatě nejde (smrt). Jakmile jsem vylezl na 3. patro, přepadli mě piráti a ti měli právě ten klíč. Musel jsem na chvilku do Prem rozprodat loot (dlooohou jsem čekal na loď) a pak se vrátit. Před návštěvou draka jsem sejvnul, poté už totiž levelují zase všechny postavy (na 3. patře leveloval jen trpaslík), takže jsem se tím nechtěl proteď zabývat. Od draka dostane družina 4 předměty. V jeskyni jsem nedokázal akorát pořešit funkčnost "žhavé" páky, jinak jí mám asi komplet. Tím pádem mám krom západu pořešen i jih a nyní už se můžu zase zabývat střední částí mapy. Postavy jsou komplet na 4 levelu.

Přeplavil jsem se do Skjalu a odtud do Ottarje, kde jsem nalezl Hjore Ahrenssona. Moc toho o své minulosti neví, ale odkázal mě na Beorna Hjallassona z Angbodirtalu, další žije v Phexcaeru - Alrik Derondal a na toho třetího už si nevzpomíná. Pak se ale zarazil, odběhl do domu. Vyčkal jsem proto a po čtvrt hodině mi přinesl část mapy. K tomu si vzpomněl, že to třetí jméno je Yasma (už se to začíná točit v kruhu).

Prohlídka mapy mě docela zaujala, protože se na ní prakticky nic nezměnilo. Původně jsem si myslel, že je to nějaká chybka, nebo jsou některé mapy duplikované, ale pak jsem si po sobě přečetl poznámku z návštěvy Yasmy a pochopil jsem, že ona nemyslela dva různé kousky mapy, ale originál a jeho kopii. A kopii má právě Hjore. Teoreticky jsem tedy vůbec nemusel Yasmu hledat, natož řešit ruiny.

Ještě než jsem se vydal směrem k Dakotě, zkusil jsem, co se skrývá na cestě mezi Skjalem a Ottarje. Ono má obecně význam zkoušet různé pozemní trasy, obzvláště když už elfka vidí vše důležité. Po cestě je další dungeon, kde mě hned z počátku překvapili udatnější zbojníci v čele s klerikem. Později se na patře objeví i pavouci. Boj ujde, ale je tu k sebrání halda "harampádí" a tak mám pořád plný inventář. V Ottarje navíc není obchodník se zbraněmi (i když, zrovna jsem vychytal trhy), nejbližší je ve Skjalu. Dungeon má minimálně ještě jedno patro, na konci jedné z chodeb jsou totiž schody dolů. V prvním patře je i menší hádankové puzzle, ale to vše si už nechám na zítřek.

[Elemir]

Pavoučí jeskyně, tak se nakonec ten dungeon mezi Skjalem a Ottarje jmenuje, je plná nepříjemných pastí, falešných dveří a je potřeba si dávat pozor na iluzorní zdi, které jsou vesměs jednosměrné! S tím souvisí i ty hádanky. Bez hesla pak nefunguje východ z teleportu 2->1 patro a heslo musíte složit přeházením písmen ve slově SNATCAM. Ne, nedělám si legraci, to opravdu musíte řešit kombinační metodou, protože nápověda k tomu není. Podobně otázka na prvním patře: "Co je neprostupne jako zelezna stena a zaroven pruhledne jako sklo?" Na led nebo krystal zapomeňte, to není správná odpověď Truhlu s teleportem se mi beztak otevřít nepodařilo, takže jsem s klidným svědomím celé puzzle hodil za hlavu.

Na druhém patře je místnost s pavoučím oltářem, kam lze umístit krystaly získané zabíjením pavouků a vyvolat tak pavoučího démona - je o chlup tužší, než obyčejný jeskynní pavouk, takže nic moc (i když pozor, on je možná zranitelný jen magickými zbraněmi, protože ho zasahoval jen můj válečník, který někde v dračí jeskyni našel "dražší" jednoruční meč). V jiné místnosti lze zapálit pavoučí vajíčka, ale nechal jsem to bez povšimnutí, rychle jsem si vzpomněl, že se před tím varuje - jedná se o možný bug. Netuším, k čemu by to vlastně bylo dobré, protože žádný úkol, který by se k jeskyni vztahoval, jsem nenašel. Jinak celkově, nebýt těch otravných pastí a přetížení postav všemožnými dýkami a lahvičkami s Araxem (jed), asi by to šlo na mém levelu projít mnohem rychleji. Každopádně jsem se dobře obohatil, mám už něco málo přes 2000 dukátů.

Z jeskyně jsem se vrátil do Ottarje a po 4 dnech odpočinku jsem nasedl na loď do Ljasdahlu. Píše se zima, 18. Tsa. V Ljasdahlu lze u jednoho ukazatele udělat "okružní" cestu kolem ostrova. Po cestě se lze u jednoho pasáka koz informovat o nebezpečích a nejspíše díky tomu se později družině zjeví vchod do nějakého sklepení.

Je v něm taktéž dost pastí a první potvora byl identický "bandita", jako v pavoučí jeskyni - Věřící. Na SZ jsem našel dvě sochy Bezejmenného boha a dostal jsem 3 možnosti, co s nimi udělat - dotknout se, rozbít, nebo nechat bít. Nechal jsem to zatím být. Před vstupem na druhé patro je o poznání tužší hlídka a o patro níže přituhne ještě víc.

Úvodní past lze v další místnosti deaktivovat, což je klika. Ty pasti jsou tu to nejhorší, co může být. Cesta dále vede do místnosti s podivnou pákou a hned další místnost má dva východy. Jeden vede do chodeb s pastí až k truhle s černým krystalem (zničil jsem ho ohnivým kouzlem - Ignifaxus) a druhý do sálu, kde je očividně potřeba vedoucí postavy s vysokou intuicí, jinak se družina v podstatě rozsype na samostatné oddíly Za touhle místností se pak nabízí žebřík do prvního patra, což se hodí kvůli rychlejšímu opuštění dungeonu - hodněkrát jsem musel do města za léčbou apod. Tenhle dungeon už nebyl tak triviální, ale jakmile jsem znovu objevil kouzlo jedů, byla to opět hračka (při úspěšném zásahu to padalo na jednu ránu, stačil obyčejný ropuší jed).

Jenomže tím to jakoby skončilo, dále jsem se nemohl dostat. Ono je potřeba se vrátit k té podivné páce a jednu postavu tam nechat, aby jí držela. Bylo to poprvé, co jsem využil rozdělení družiny. Nechal jsem tam stát druida. Pak už mě čekali jen dva souboje, ten první je hned ve velkém sálu. Ten druhý probíhá až v tajné místnosti za políčkem s oltářem a účastní se ho nejvyšší kněz Bezejmenného boha (měl u sebe červený klíč, ale klíče jsem ve hře zatím nikde neuplatnil). Oltář jsem samozřejmě zničil a preventivně i sošku, co z něj vypadla. Poté jsem se vydal do Varhome, abych úspěch oznámil Eliane a získal jsem za to krom díků i osmý kus mapy. Schází mi tedy poslední dílek.

Z Varhome teď můžu zase kamkoliv v okolí střední části mapy a na sever. Možná zkusmo zaskočím do Thorwalu, abych ověřil, jak na tom s mapou jsem (chybí zrovna ta středová část mapy ). Jinak přemýšlím o Daspotě a okolí, tam mě určitě nějaká prima akce ještě čeká.

[Milhaus]

Začal jsem to taky hrát a zjistil jsem, že si hru docela i pamatuji. Alespoň tedy některé věci a začátek. Nicméně si taky pamatuji, že ve hře bylo nějak hodně důležité oblečení, co měli hrdinové na sobě, jenže si nejsem jistý jak. Vím, že by měli mít teplé oblečení, tedy boty a košili/kabát na tělo. Ženy už většinou s kabátem začínají. Nevím, jestli mají nějakou nevýhodu, každopádně má parta se skládá ze mě (stříbrného elfa a pak harému žen počínaje bojovnicí, přes kejklířku, až po kouzelnici. Jen v případě druida a trpaslíka jsem udělal vyjimku, pač tyto "povolání" mi nějak s ženami nejdou dohromady a v případě trpaslíků při představě fousaté trpaslice, jsem se začal bát). Ale to jsou stejně dost podivíni.

Nicméně teď právě nevím, jak je to s tím oblečením. Pozici třeba pro košili/plášť má hrdina jen jednu a to je současně i pozice pro brnění. A tedy nevím, jestli stačí mít jenom brnění (třeba koženou zbroj, nebo kroužkovou košili), které sice postavy chrání, ale dle všeho moc teplé nebudou (hlavně ty železné), nebo jestli je třeba tedy mít i tu košili/kabát/plášť, třeba v inventáři (s tím, že by jej hrdina neměl na sobě). A nebo jestli je nutné je opravdu nosit. Vím, že to bylo důležité kvůli nemocem, které mi ve hře vždy pily krev a které byly dost zásadní, tedy předcházet jim.

Tak nevím, no. On je v té hře problém i třeba s nosností. I když má každá postava hodnotu síly 13, stejně unesou prd. Přitom stačí koupit pár šípů a už může být klidně přetížená. Pokud jí vybavím brněním (nedejbůh železným), tak už ani neunese zbraň. Když používám luk, musí mít v levé ruce šípy, čímž pádem už ale zřejmě nemůže nosit štít, nebo dva meče, pokud bych se chtěl během boje přepnout na boj na blízko. V případě postav s obouruční zbraní je to pak úplně v háji.

Ono já toho moc zatím nestihl, proběhl jsem to město, vydělal love (asi 500 dukátů), pak přemýšlel, jak postavy vybavit. Naštěstí mě napadlo si to v chrámu uložit před nákupy, protože na poprpvé jsem to nějak asi netrefil a když jsem vlezl do toho dungeonu ve městě, byl jsem během chviličky přetížený. Trpaslík měl pak jen jeden bod akce a nemohl dělat nic. Sice jsem boj asi se 4 bandity nakonec vyhrál, díky mě (elfovi a jeho kouzlu), nicméně to byla jediná postava, která ten boj přežila. . Ostatně jsem tam právě udělal i chyby, co se týče vybavení luků/zbraní/štítů, takže během boje jsem sice třeba mohl nasazovat meč nebo luk, ale s luku jsem střílet nemohl, protože mi chyběli šípy v levé ruce. Mohl jsem nasadit i šípy, nicméně ty zase nahradily luk nebo meč, takže se střílení stejně nekonalo. Ona ta hra je hrozně matoucí a já se cítím jakýsi pomalejší, než mi dojde, že dělám něco špatně.

Při druhém pokusu jsem s nákupy byl již opatrnější. A trochu to vychytal, ale ne dost a i když jsem koupil z mého pohledu jen to nejnutnější, byl jsem dost zatížen. V dungeonu pak stačilo vzít 20 jídel (ani jsem nebral všech 50 a ani jsem nebral nic jiného z té špižírny) a já (elf) jsem byl zatížen, na což jsem pochopitelně došel až v okamžiku, kdy nás napadli banditi. Kdybych u sebe měl ještě nostit teplé hadry v inventáři, neunesl bych už vůbec nic, jestli bych je vůbec unesl.

Tak tak nějak doufám, že hadry potřebné nejsou a že stačí to brnění, jakože se taky počítá jako teplé oblečení.