No, po chvíli hraní se nemůžu zbavit pocitu, že se Bioware asi definitivně zbláznili. Marně hledám nějakou souvislost s jedničkou, nebo alespoň podobnou hrou, todle mi hodně připomíná diablo, no.
Přes nic neříkající boje, které byly všechno, jen ne pod kontrolou, jsem se nakonec dostal se třemi společníky někam (nemám ponětí kam), kde mi dali rozhodnout, co chci dělat, jestli jít s vojáky, nebo je použít jako návnadu, jak kdybych to mohl vědět, když ani netuším, o čem je řeč a kam že to vlastně máme jít.
V rámci snahy získat nad boji kontrolu jsem zkoušel i "taktickou" kameru, i pauzování hry, dokonce ovládat jednotlivé společníky, nicméně to je všechno k ničemu a nijak mi to pocit kontroly nad bojemi nedodalo, tak jsem na tyto pokusy rezignoval a klikal jak o život na myš a tu a tam zmačkl klávesu 1 a 2, případně 9 na léčbu, ale nevěděl jsem, jak je to s lektvary a tak jsem se je snažil šetřit (jenže jsem se nechtěně přepl na jinou postavu a hrdina si je stejně použil sám mezi tím, když byl zraněný). Nakonec to asi bylo zbytečné, když se v tom táboře daly snadno doplnit.
Jo a nakonec jsem ti tedy vybral toho elfa mága. Dokonce jsem dosáhl druhé úrovně a tak si konečně mohl prohlédnout "rozvojový systém", též ala diablo. Přiřadil jsem bod do posílení blesků.
Jméno Liana mi něco říká, mám dojem, že to možná byla společnice v prvním díle, ale nejsem si jist.
Kolečko o rozhovorů mi dělá potíž, že často nemůžu najít myš a prostě jej nemůžu ovládat (vybéérat dialogy v něm). Mohl bych sice mačkat čísla, ale některé volby zdá se mají i nějaký další význam (a popisky u nich jsou nic neříkající, jediná šance je držet se ikonou) a mačkáním čísel ty ikony jsou vidět už pozdě. Ale 2x jsem si šplhl u Cassandry a 1x u Sorose, ale nevím, jestli ty postavy jsou nějak významné. Zatím jsou hodně nicneříkající.
Autor
Téma: Dragon Age: Inquisition (Přečteno 142439 krát)