Po 12 letech jsem se nějakým "nedopatřením" dostal opět k sólo rozehrávce osmičky a musím přiznat, že jsem si už ani nevybavovaoval, kam jsem to tehdy s minotaurem vůbec dotáhl

. Protentokrát se ústřední postavou stala upírka ...
Vlastně jsem ani neměl v plánu sólovat. Prvotní myšlenka spočívala v tom, že si připravím postavu do levelu cca 15-20, abych nic neztrácel vůči najmutelným postavám. Proto jsem se držel při zemi a rozhodl se postupovat hezky pomaličku krůček po krůčku. Nakonec se ukázalo, že minotaur to má ještě dobré, ale pro upíra se trénink na Soustroví dýky hledá hodně blbě. Stačilo by alespoň něco, ale veškerá vhodná specializace je až na pevnině, takže to upír musí chtě nechtě přetrpět.
Souboje s piráty byly zprvu nemožné, tak jsem v rámci úkolů proběhl rychle k portálu a na zadní ostrůvky, kde jsem splnil prvotní úkol a pomaličku se vyšplhal na level 3. Zvolil jsem cestu meče, tak jsem do dovednosti nacpal úvodní body a stejně tak do kožené zbroje. Trochu to pomohlo, ale žádné terno. V Opuštěném chrámu jsem si nejprve pročistil cestu na druhý konec, abych si odemkl přístup skrze teleport k lodi, poté jsem polevelil a vrátil jsem se do chrámu zabíjet hadí lidi. Trvalo to dlouho, protože jsem léčení nechal čistě na regeneraci. Na počátku jsem se beztak nemohl kouzlo léčení nikde naučit. Ze Soustroví dýky jsem nakonec odcházel připravený až na level 7 (level 5 jsem získal na ostrovech).
Havranní pobřeží se neslo v podobném duchu. Nechtěl jsem levelovat průběžně, takže jsem si vylepšil pár dovedností a v pomalém tempu (opět) jsem se pustil do vlků v oblasti. Poté následovali vlci v jeskyni a nakonec přišla na řadu zátoka pašeráků, kde byla opět nejtužší jen vstupní hala. Získal jsem další zkušenosti a rovnou jsem poskočil až na level 10 (rozhodl jsem se trénovat vždy po 5 levelech najednou).
Naneštěstí jsem minul kouzlo léčení, holt jsem nechtěl zneužívat systém a tak jsem k doléčování využíval chrám a posiloval se studnou (+30 k síle dočasně). Většina léčení však probíhala formou pomalé regenerace (dovednost na úrovni 1, poté i 2 ... 1 HP každých 10 vteřin). V soubojích mi ovšem začal pomáhat silnější meč, který jsem pro svou upírku zakoupil v místní kovárně.
Po pašerácích a kapli Eeepa jsem se vrhnul ještě na kentaury poblíž Brinnovy hrobky. Dali mi zabrat, ale nakonec jsem je zdolal. Vrátil jsem se na Souostroví dýky s lektvarem (protijedem) a to mi stačilo akorát tak na to, abych se po návratu na Havranní pobřeží mohl docvičit na level 15 (maximum pro Havranní pobřeží).
Cesta dále směřovala do Země stínů, abych si trochu upravil pár dovedností a připomněl si úkoly, ale moc se tu toho dělat nedalo. Další cesta proto směřovala do Alvaru, abych předal dopis do cechu a odtud jsem odcestoval do Železných písků, abych načnul linku k aliančním úkolům. Jediný další splněný dungeon tak byla jen Trolí hrobka v Železných píscích. Nicméně stačilo to na level 20.
Další odbočka vedla do Garrotovy rokle, kde jsem se stal mistrem meče (nyní jsem mohl začít používat dva meče). K tomu jsem si odemkl mistra v magii těla a konečně jsem si zakoupil kouzlo léčení. Díky němu začal být život snesitelnější

. S tím jsem se vrátil do Alvaru a prubnul sídlo temných trpaslíků ... no, udolal jsem jen kameny a pár jednodušších trpaslíků, na jejich velitele ještě zdaleka nemám. Poměrně výhodně se dá zneužít místní alvarský piedestal, který sesílá dočasně Den Bohů, což mi dost pomohlo a nejspíše to bude užitečné i na vosy a zlobry, kteří mě teprve čekají.
Pomalu se blížím k levelu 25 a jako jo, je znát, že jsem na tom podstatně lépe, ale trošku mě mrzí, že jsem nedokázal pokračovat plně systematicky oblast po oblasti. Tomu pendlování jsem se chtěl prostě vyhnout, jenomže rozmístění učitelů je prostě takové, jaké je. Vedle mečů si pomalu připravuji dýky a postupně koriguji doplňkové dovednosti, u nichž vím, že v nich dosáhnu jen nižších úrovní.
Celkově jsem zvědav, jestli to tentokrát dotáhnu někam dál.