Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

Okaru jsem ještě nenavštívil, zatím jsem kolem jenom dvakrát zakroužil. Vyčistil jsem jenom doly u Geldernu. Tzn. najít teď někoho, kdo mě prospektorství naučí, což myslím nabízel zrovna skřet u sirného dolu. Nákresy jsem nějaké našel, ale ještě je neprohlížel. Naposledy mě potěšil lepší luk z Masivní truhly (Válečný luk).

[Elemir]

Kovařina byl dobrý tip Sice to není úplně ono - nákres stál cca 10800 zlatých (kováři u rebelů) a vykovaný meč prodávám i se schopností smlouvání za necelých 5300 zlatých -zato jsem jich mohl vykovat rovnou 10. Tím pádem mám minimálně na sumu pro Vaka za artefakt v Trelisu. Celková suma, kterou nyní mám je nějakých 125k zlatých.

V truhlách se mi postupně podařilo najít až luk Vlčí zabiják a předtím i katanu, což je k mému překvapení druhá zbraň, která se odvíjí od Lovu (min. Lov 160, poškození 80 bodů). Celkem slušná výbava.

Z oblastí jsem nakonec prošel úplně celou Myrtanu a dvakrát si dokonce stoupl na čerstvý sních Nordmaru (prima zvuk čerstvě napadlého sněhu pod nohama ). Otevřel jsem průchody na severu Myrtany a spodek kolem Vengardu. Zavřená je jen klasicky cesta přes Faring - nutnost získat povolení. Na severním průchodu jsem si dokonce dovolil zlikvidovat skřetí patrolu v čele s bubeníkem.

Když už jsem u těch skřetů, nedalo mi to, docvičil perk Lovce skřetů a vyčistil oblast obležení okolo Vengardu. Za prvé mi tam ti skřeti vadili a za druhé jsou za jejich zbraně slušné peníze + samozřejmě plno zkušeností.

Tradičně nejméně sympatická byla jeskyně pod Gothou, kterou považuju za nejlepší a nejobtížnější dungeon ve hře. Moc dobře si pamatuju, když jsem do jeskyně před lety vstoupil v domnění, že se jedná o tajný průchod do Gothy Od té doby se na ty hordy důlních červů, chrličů a nemrtvých netěším Ale mám to již za sebou a v Myrtaně nezůstalo nic, kde kam bych nevstoupil. Otevřel jsem si dokonce průchod do Varantu a v Braze si šel s Diegem zalovit temné chňapace. Zajímavé bylo, že jsem nenašel teleportační kámen, neboť kupec ho u sebe nemá (pokud si dobře pamatuju, v původní verzi tento kámen taky chyběl).

Jinak svoje prohlášení o pustých horách bych chtěl vzít částečně zpět. Jsou pusté, je vidět, že tu hodně věcí zřejmě chybí, ale pokud v horách už na něco narazíte (rostliny, potvory), tak je to spíše strategicky významná oblast. Např. cestou od Cape Dun na Monteru lze vystoupat do hor. Je tu krom kytiček i tlupa goblinů a poprvé jsem se tu setkal se dvěma goblinními šamany (pamatujete ... ohnivé koule ... ). Díky tomu se dá obejít tábor banditů na kopci. Hory na severu už jsou na tom hůře, tam je hluchých míst plno. Zajímavé je pak sledovat rozdíl mezi verzemi. Na d Sildenem je směrem do Nordmaru ruina pevnosti. Pamatuju si, že jsem tu narazil naposledy na tuhý odpor nemrtvých. Tentokráte tu nebylo nic. A podobně je tomu i jinde.

S tím mě napadá ještě dodatek k respawnu. U kytiček jsem zjistil, že se náhodně obnovují i vzácné kusy, jako je třeba Královský šťovík. Ale krom toho jsem v již vyčištěné oblasti narazil na respawnovaného čihavce, takže i potvory se opravdu respawnují.

V ruinách u sildenských vodopádů jsem nalezl temné žezlo, ale nějak mi je zatím k ničemu. V Geldernu jsem získal potřebnou reputaci, abych si mohl promluvit s Grokem (zdejším hlavním šamanem), ale ani on ani Nemrok, o žezlo nestojí (asi až časem, pamatuju si, že ho někdo chtěl). Z úkolů to hraju neutrálně, rebelové mírně převládají, ale účelem je získat maximum zkušeností a neutrálních úkolů.

Levelem jsem se dostal na 36 (+/- maximum v předchozích dílech ) a zůstalo dost volných dovednostních bodů. Zatím je není třeba nikam investovat. Další postup bych si chtěl nejdříve promyslet. S municí už je to lepší. Čím více oblastí je k dispozici, tím více prodejců mám možnost obejít. Každopádně bych chtěl dodělat maximum úkolů v Myrtaně a pak zamířím nejspíše do Varantu. Možná ještě nejdřív osvobodím Vengard. V tomhle je to ve hře dobré, nepřátelští skřeti mají rudé nadpisy a za jejich zabití není žádná penalizace.

[Elemir]

Nedalo mi to a vzpomínka na čerstvý křupající sníh se ukázala silnější Vrátil jsem se k severnímu průsmyku s cílem, prosekat se k nejbližžší vesnici a najít tam teleportační kámen. Důvod je jednoduchý, abych se do Nordmaru nemusel znovu prodírat průsmykem.

Cestou jsem narazil na skupinku lovců (úkol získat 10 bizoních kůží a 30 kůží z polárního vlka). V první chvíli vypadalo dost nemyslitelně, že bych tu zkoušel lovit, ale odměnou měl být luk. Celkem to šlo, polární vlk sice vyžaduje 3-4 střely, což je vzhledem k jeho smečkovitosti docela problém, ale zas mě nepronásleduje tak daleko. V principu bylo tedy nutné nejprve vyčistit ústupovou cestu, protože v Nordmaru jsou potvory na každém kroku, tak není nic horšího, než při ústupu upoutat pozornost jiných šelem.

Postupně jsem se prosekal až do vesnice Klanu kladiva ... horší lokaci jsem si asi vybrat nemohl V hoře vedle se totiž nachází pec na magickou rudu a ta je jak známo obsazená armádou skřetů. Na druhou stranu je tahle vesnice celkem strategicky umístěna. Úkoly vysloveně nevyhledávám, ale krom lovců jsem nabral ještě jeden. V Nordmaru se vyplatí nejprve vyčistit cesty a pak teprve brát úkoly.

Krom toho jsem si v Myrtaně zařídil vysokou oblíbenost v Monteře. V podstatě takový oddych od lovu. Zbývá tak ještě Geldern a Silden, Faring nechám nakonec. Tam bych se rád navrátil směrem z Nordmaru, abych se podíval, jak budou stráže překvapené

Ono pro Nordmar jsem se rozhodl i z čistě praktického důvodu. Je to vrcholná lokace pro lovce. Dokud neovládám magii, tak mě to nenutí ji používat. Druhá věc je kovařina, protože tady se můžu naučit kovat věci z magické rudy. A za třetí je to paradoxně výborná oblast pro sběr bylinek. Docela tu ani nebloudím, naopak dost cest poznávám. Nordmar není ve skutečnosti tak velký jako Myrtana, oblast veškerého dění zabírá cca jen poloviční rozlohu, ale množství strží a šelmy na každém kroku postup výrazně zpomalují. Jsem zvědav, jak dlouho mi bude trvat ho kompletně dokončit.

[Elemir]

Po několika dnech pauzy jsem se poslední dva dostal opět ke hře a strávil dalších 20 hodin v Nordmaru.

Po minulém příspěvku jsem si v Nordmaru otevřel ještě přístup do Vlčího klanu, vyčistil Ejnarovu a Berekovu hrobku a prolezl kus průsmyku včetně hor na Gothou. Dosavadní luk jsem vyměnil za Nimrod, kvůli čemuž jsem docvičil pár bodíků v Lovu a vydal se podívat na zdejší skřety.

Včera a dnes jsem navázal s čistěním hrobek + jsem rozmístil kameny předků (kromě Ejnara, ten jsem zatím nezískal). Bral jsem to v rámci průchodu po mapě, nic cíleného. Otevřel jsem si i Xardasovu věž a pomalu začal systematicky likvidovat skřetí tábory. Nejzajímavější byla v tomto záchrana velké pece, kde se nacházel opravdu rozlehlý tábor.

V podstatě stačí vždy zabít pár skřetů a hned se na postavu vyhrne celé táborové osazenstvo - v různě velkých hloučcích. Problém je jen se šamany. Dost problematicky se střílejí (kvůli léčení) a nablízko je sázka do loterie se k nim vůbec přiblížit. Jediný zásah kouzlem je od nich fatální, goblinní šamani jsou o poznání slabší (tam vydržím skoro dva plné zásahy). Boj je však poněkud buglý, někdy se skupinky skřetů zaseknou na místě a čekají. Zjistil jsem ještě jednu věc, ono lze z dobře přístupných táborů sktřety postupně lákat, sekvence hromadného útoku se totiž spouští jen po likvidaci stráží u vchodu. Stačí tedy nechat stráže být

Pomalu jsem se takto prosekal až do Káštera a pokud se nemýlím, v Nordmaru zůstala už jen jedna malá hlídka skřetů na skalním převisu (pokud tedy vynechám skřety v Snorriho hrobce - nebyli nepřátelští). Ovšem to je způsobeno nejspíše tím, že nestačili kvůli boji s nemrtvými uvnitř zaregistrovat, že jsem mezitím odstranil stráže. "Ochranka" kamenného kruhu u Berekovi hrobky vypadala podobně "přátelsky", ale u nich jsem na nic nečekal a postřílel je. Ve skupině byl pojmenovaný šaman a pojmenovaný démon, to samo o sobě nevěstí nic dobrého Z démona vypadl hezký meč - vyžaduje sílu 666.

V pauze mezi boji jsem si v rámci nákupu střeliva odskočil doučit Sílu na 200 a potrénovat lepší šermířství a naučit se perk kuše. Kuše se nakonec neukázaly zas tak převratné. Papírově poskytují vyšší poškození, ale v praxi mi to přišlo shodné s papírově slabšími luky. Navíc se základním perkem je nabíjení kuše hodně pomalé, pokročilý perk to zlepší, ale ne o tolik. Zkusím ještě mistrovství. Je tedy pravdou, že to asi musí být nějak kompenzované, jinak by postava jen díky Síle ovládla jak kontaktní tak i střelecký boj. Najít dobrou kuši není ani problém, už dlouhou dobu jich pár vláčím (Krvavé žně apod.).

Díky pročištění většímu pročištění mapy jsem začal nabírat postupně i úkoly. V tomhle mě třebas překvapila podmínka k získání nejvyššího kovářského perku. Je to docela hezky spojené se zajímavými úkoly. V údolí pod Vlčím klanem jsem tak nalezl jednoho kováře pro doporučení, který byl dobře hlídán skřety - vůbec si nevybavuju, že bych na to kdy předtím narazil (ovšem taky jsem se nikdy předtím kovařině nevěnoval). Druhá zajímavost byl tábor sktřetů směrem ke Klášteru. Preventivně jsem ho vymydlil a poté zašel za Kaelin, který to dává jako úkol. Odebral se se mnou do tábora, ale jaké bylo překvapení, když tu bylo vše respawnované, včetně šamana Toho jsem musel vzít ze zálohy skokem přes hradbu, jinak bych se k němu živý nedostal a Kaelin kupodivu na skřetobijce prdlačku vydrží.

Tipuju, že zítra se mi podaří Nordmar zcela dokončit. Trochu jsem se ke konci v krajině zamotal, ale podle všeho toho zbývá už jen málo.

[Elemir]

A opravdu toho zbylo málo, cca na 3,5 hodinky Nakonec se ukázalo, že jsem se zas tolik nezamotal. Zůstala mi totiž velká "plošina" mezi všemi čtyřmi osadami a chvilku trvalo se zorientovat, který vstup už jsem prošel a který nikoliv. Naštěstí krásně svítilo sluníčko, takže jsem dokázal přehlídnout větší kus mapy. Poslední skřetí hlídku jsem díky tomu nalezl už velmi rychle. Když to tak vemu, oproti dřívějšku jsem v Nordmaru nalezl o dvě jeskyně více, jedna je třeba zrovna na kopci nad stezkou ke Klanu ohně.

Problém mi přinesl akorát Ejnarův kámen předků, což mi taky docela zpomalilo postup - musel jsem celý úkol několikrát zopakovat. Narozdíl od ostatních kamenů předků, tenhle úkol nelze splnit bez zadání patřičného úkolu, resp. lze, ale na úkor menšího ošizení. Kámen je potřeba nejprve ukradnout hašišínovi Alimu ve Faringu a předat lovci Tomovi (ten společně s Wilsonem zajišťují vstup do řad lovců - propustka do Nordmaru). Kámen předků tak začíná svůj koloběh majitelů. Po splnění úkolu s propustkou lze kámen od Toma získat. Po cestě do Nordmaru narazíte na Rathgara, který má původně za úkol kámen donést do hrobky Enjara, ale Ali mu ho ukradl. Kámen mu tedy lze předat a nechat se k hrobce doprovodit. Jenomže tady nastane zlom. Pokud nemáte zároveň zadaný úkol Moc předků od náčelníka Kertha z Klanu ohně, Rathgarovi bude chybět v rozhovoru možnost vzít si kámen zpět. Samozřejmě lze kámen do hrobky odnést rovnou, ale tím se zruší úkol s Rathgarem. Je proto třeba bezpodmínečně zajít za Kerthem pro hlavní úkol s hrobkami.

Ono se to může tvářit jako trivialita, ale zrovna Rathgar se mi hezky bugnul (občas se stane, že dvě postavy stojí na jednom místě), takže jsem si vůbec nebyl jist zda-li to není buglé celé. Poprvé se mi totiž vůbec povedlo mít vysokou oblíbenost v Nordmaru ve všech klanech, což není tak jednoduché získat a každý splněný úkol se proto hodí.

Když už jsem prošel peripetiemi s enjarovým kamenem předků, splnil jsem rovnou úkol pro Pedara, dalšího z tavičů rud, který mi poskytl doporučení pro kováře Ingvara. Zbývalo tak najít už jen Larsona. Prošel jsem bezvýsledně notný kus planiny, abych zjistil, že Larson si v klidu sedí u táboráku poblíž tábora prospektorů (při cestě k Hansonovi na náhorní plošinu). Chvilku poté jsem o kus dál skolil i bílou stínovou šelmu (druid Bogir, kterého jsem "kontaktoval" o den dříve, dorazil na místo určení )

Zbylo pár drobných úkolů. Notora Ugolfa jsen nakonec trumfnul - sehal jsem si pár předmětů s bonusem k výdrži a nacpal se syrovým štítovníkem (škoda, že všechny lektvary s permanentním účinkem vyžadují Královský šťovík a ten se mi obětovat opravdu nechtělo). Při hodnotě 200 jsem jeho pálenku v pohodě ustál. Možnost učení jsem si však u něj neodemkl. Stejně tak jsem vynechal výrobu brnění u Stejnara ... tady mi došlo, že vlastně celou dobu chodím ve hře jen v základním oblečení Ugolf totiž požaduje 50 ks magické rudy za odemčení učení (pozor, v rozhovoru se píše jen 20 kusů!), Stejnar pak 100 kusů magické rudy a výsledkem je lehké nordmarské brnění. Zatím jsem proto oba úkoly odsunul, dokud si nebudu jist, zda-li nebudu rudu k něčemu ještě potřebovat. Brnění si lze v pohodě koupit.

Ostatně finanční stránka se po likvidaci skřetů značně zlepšila. Odprodejem veškerého jejich harampádí konto rychle narůstá. Paradoxní je jen to, že ponejvíce zbraně po skřetech prodávám skřetímu obchdoníkovi Urkrassovi v Cape Dune, ten přitom nijak neprotestuje Dostal jsem se přes 200 000 zlatých. V inventáři mám i dost rudy na výrobu zbraní, takže konto lze snadno dále navyšovat. Výhoda Nordmaru je v množství rudných žil, ty jsou tu mnohem častější.

Když jsem popisoval zbývající úkoly, zapomněl jsem ještě na jeden (tedy pokud vynechám ty okrajové, které se zneaktivnily výběrem jiného postupu ve hře). Jedná se o lov jelenů na náhorní plošině pro lovce Hansona. Vzal jsem to opravdu pečlivě a po rozutečení stáda vystřílel i vše pod náhorní plošinou, ale úkol se nesplnil. Buďto se to buglo, nebo mi nějaké kusy utekly úplně mimo. Potíž je, že všichni jeleni mají shodné označení, takže nelze poznat, který je který.

Za mnou tak zůstal komplet vyčištěný Nordmar s pár nesplněnými úkoly a přede mnou komplet celý Varant + resty v Myrtaně. Bezejmenný je na levelu 53 a to za pouhých 28 herních dní Zatím jsem nic extra nezvyšoval, doučil jsem se jen perk Vlčí výdrž kvůli možnosti déle běhat. Kovařinu jsem nechal na 25 bodů a zatím jsem ještě nenavyšoval ani Zlodějinu (aktuálně asi 82 bodů). Alchymie sama díky knihám překročila hranici 100 bodů, ale nemá to žádný zřetelný efekt (čekal jsem silnější lektvary). Vypadá to, že se nakonec asi vydám spíše opravdu jen cestou Síly a tedy dám přednost zbraním a perkům kolem.

Každopádně do Varantu už jsem si stihl odskočit a přijde mi to spíš jako relaxace. Po Nordmaru je to zřetelně jednodušší. Ostatně Nordmar jsem opouštěl celkem nerad, z těch tří oblastí je sice nejtužší, ale zase mi přijde nejvíce neutrální vůči příběhu.

[Elemir]

Neutrální ... asi je už ten správný čas se dostat i k tomuto aspektu Gotgic 3. Oba předchozí díly byly jednostranně zaměřené na likvidaci skřetů a nejvyššího zla. Trojka už tak jednoznačná není a dává zřetelný prostor Bezejmennému některé své priority přehodnotit. Svým způsobem vás to k neutralitě vysloveně žene. Pokud zlikvidujete skřety hned, přijdete o haldu úkolů a možností. Pokud začnete byť i lehce spolupracovat, cítíte se jako kolaboranti.

Je to o to horší, že mezi skřety a žoldáky najdete mistrovské učitele. Trénovat u nich s vidinou toho, že je o pár dní budete komplet všechny kosit je až absurdní. Máte sice možnost najít analogicky mistrovské učitele i u rebelů apod. a cvičit jen u nich, ale zase na druhou stranu, po pár úkolech zjistíte, že celý ten problém není tak černobílý. Začnete sympatizovat i s některými žoldáky a postupně nabývat přesvědčení, že celá tahle válka skřetů a lidí vlastně vůbec není váš problém a měly by si to dotčené strany vyřešit sami Koneckonců, proč by to měl pořád dělat Vyvolený Lidé tu mají své vlastní problémy.

Paladin Konrad v Trelisu si třeba vůbec nedělá vrásky se pohybovat po hradě v paladinské zbroji, neboť už beztak rezignoval a hledá jiný smysl svého bytí. Přišlo mi to divné, aby se i samotný hrdina pohyboval mezi skřety ve zbroji rebelů, ale opravdu si toho nikdo nevšímá. Korektnější mi proto přijde nosit na sobě neutrální zbroj, čemuž nejvíce odpovídá nordmarské brnění. V Myrtaně se dá z pohledu politiky docela dobře vykličkovat z řady rozhodnutí. Nordmar je v tomto nekompromisní, tam prostě žádná možnost není, genocida skřetů se na reakcích v Myrtaně nakonec ani neprojeví. Nordmar navíc sleduje pouze své osobní cíle, Myrtana ani Varant ho v podstatě tolik nezajímají. Nepřátelství zdejších skřetích patrol vůči komukoliv je vcelku pochopitelné. Strážný skřet Moja ve Faringu vás na to dokonce upozorňuje. Varant je kapitola sama o sobě.

No, tak jsem si svoje rozhodnutí hezky zdůvodnil a o to víc se těším za pár dní na datadisk, který ho kompletně pošlape a předhodí mi svou vizi uspořádání světa

[Elemir]

Poslední tři odpoledne jsem se celkem podrobně věnoval průzkumu Varantu. V první části jsem si otevřel přístup až do Bakareshe, vyčistil chrám u Ben Sala, prošel pobřeží směrem k Myrtaně a vyčistil všechny 3 ostrůvky na jihu. Tady jsem si všiml opět menších rozdílů v osazenstvu potvor. Na dlouhém ostrově u Bakareshe je jakási pěšinka, která vede porostem až na mýtinu, kde je masivní (tajemná) truhla. Naposledy si pamatuju, že truhlu hlídali kostlivci v čele s nemrtvým knězem. Tentokráte tam nebyl nikdo.

Podobné odlišnosti se najdou i u předmětů. Např. v Geldernu dostaneme od Larese úkol ukrást zlaté misky z chrámu, misky jsou však zobrazeny jako zlaté poháry. Nebo misky kněží u chrámu Al Shedim, ty vypadají jako kamenné destičky.

Cestou jsem narazil na mága vody Cronose a od něj se vydal zas na sever, abych pro změnu pročistil oblast nad Bragou a celý pás plošiny směrem k Ishtaru. To mě zabralo ještě druhé odpoledne, kdy jsem rovnou prošel i ruiny okolo chrámu Al Shedim. Do chrámu jsem se podíval o den později a tím jsem prozatím skončil. K průzkumu tak zůstala už jen oblast ruin mezi Mora Sul a Ishtarem.

Z úkolů jsem se ničemu moc nevěnoval, nejvíce jsem toho prozatím splnil v Ben Sala. Primární cíl je nejprve dokončit průzkum, teprve poté se rozhodnu, co dál. Ve skutečnosti mi totiž chybí už jen jeden Adanosův artefakt, který je právě v Mora Sulském chrámu v ruinách a poté lze hru poměrně rychle ukončit. Nemám moc v úmyslu se do sporu hašišínů, nomádů a mágů vody plést. Skřety u Al Shedim jsem nechal naživu, chrám jsem stejnak vyraboval, tak když je baví hledat klíče k odemčenému chrámu dál ...

Levelem jsem se přehoupl přes 60, těžko říci o kolik dalších levelů bych přišel, pokud bych se rozhodl plnění vedlejších úkolů ve Varantu vynechat. Obecně je třeba známo, že klíče k Mora Sulskému chrámu není třeba vůbec hledat, neboť do chrámu jde seskočit ze střechy, na kterou se dá snadno dostat, takže i tohle lze obejít. Na druhou stranu ono dost úkolů se splní už jen tím průzkumem. Hlavním problémem je spíš samotný Ishtar, kam není snadné získat přístup a díky tomu je to navázáno na celou kaskádu úkolů, což znamená ještě několik perných odpolední u hry

Na pochybách jsem nyní i se zlodějinou a to zda-li má smysl jí ještě vůbec trénovat. Pamatuju si principielně jen na jediný úkol, kde se hodila. Kovařinu jsem třeba na 50 bodů vytáhl kvůli mistrovství, ale tam je to jasné, chci si ukovat i nějaký ten vzácnější kousek. Nakonec masivních truhel jsem prošel už hodně, poslední byla číslo 36 (Mistrovský meč). Prozatím jsem jen dotrénoval sílu na hodnotu 260 a docvičil všechny perky na velké zbraně. Magii se stále úspěšně vyhýbám, byť znalosti prastarých postupně narůstají a mám i dost tabulek na jejich další navýšení.

Nakonec jsem si nechal menší pojednání Luk vs. Kuše ...

U Marika v Monteře jsem nakonec dotrénoval i mistrovství v kuši, abych si vyzkoušel i tento poslední stupeň kušnické dovednosti. Nabíjení se notně zrychlilo a dá se srovnat s nabíjením luku. S poškozením je to však stále stejné, v tomhle mi luky přijdou lepší. Výhodou kuše je ovšem to, že opravdu není potřeba tolik řešit náměr a ve chvíli, kdy je kuše nabitá, tak je automaticky schopna vystřelit s maximální silou.

U luku je třeba maximální napnutí tětivy sledovat, což trochu odvádí pozornost + je třeba více řešit náměr. Na druhou stranu díky postupnému natahování tětivy lze z luku kdykoliv vystřelit, tedy např. natahovat jen do poloviny a zvýšit tak frekvenci výstřelů. To má výhodu proti rychle se pohybujícím cílům, kdy si je lze takto udržet od těla ... teda pokud se dobře trefíme

Má dokonce smysl uvažovat, proti jakému protivníkovi kterou střelnou zbraň použijeme. Nedá se tedy obecně říci, zda-li je vysloveně lepší kuše nebo luk, luk má však přeci jen navrch. K tomu je třeba započítat i speciání šípy - ohnivé, výbušné apod. Kuše má jen dva typy šipek, ale zase je lze díky příslušnému kovářskému perku dobrušovat (+10 bodů damage).

Každopádně mít oboje dovednosti se vyplatí už jen z toho důvodu, že se podstatně zvýší množství použitelné munice. Ještě zopakuji, že dobré kuše se dají získat dříve než-li luky a to hlavně díky obsahu masivních truhel. Hlavní smysl kuší spočívá v závislosti na síle - pro bojovníka, který se chce věnovat jen Síle a nikoliv Lovu, je to jediná šance, jak používat střelnou zbraň. A naopak, pokud si vystačíme jen s kušemi, pak se můžeme soustředit jen na zvyšování Síly. Na druhou stranu na Lov jsou vázány i lovecké dovednosti, které se hlavně na počátku hry hodí kvůli výdělku (těch 30 za Lov + 15 bodů za perky se investovat vyplatí).

Na závěr jen ještě jednu drobnou poznámku ke zranění. Docela mě u trojky překvapilo, že velikost síly se na zranění z kuše viditelně neprojevuje. U mečů jsem na tom dokonce hůře. Vypadá to tedy, že na poškození má vliv jen velikost poškození poskytnuté zbraní. Velikost Síly nebo Lovu tak jen určuje, co smí postava používat.

[Elemir]

Málem bych zapomněl, ještě jsem se mezitím na skok podíval do Nordmaru a splnil zbývající dostupné úkoly - otevřel si možnost učení u Ugolfa a nechal si od Stejnara vyrobit zbroj. Po Varantu tak běhám v lehké nordmarské zbroji Ale musím říci, že to vliv na odolnost má, když mě během boje přeci jen něco kousne, už to hned neznamená takové problémy, jako předtím. K tomu mám na hlavě ještě Ejnarovu helmu. Kupodivu se mi podařilo splnit také úkol pro lovce Hansona. Zašel jsem k jeho chatě a nedaleko zastřelil nově se objevivšího jelena ... a byl to on U Hogara jsem pak docvičil dříve zmíněné velké zbraně - podle všeho je to navíc jediný mistr pro tuto dovednost.

[KILLER]

"Velikost Síly nebo Lovu tak jen určuje, co smí postava používat."

Ve skutečnosti ne. Lov zvyšuje poškození kuší i luků. Vzorec pro výpočet poškození je (bez započítání obrany nepřítele):

Lov/2 + poškození zbraně + 25 za každý odpovídající perk.

[Elemir]

Jo, takhle by to bylo dobré. Mě to ale v reálu přijde, že se mi to nijak podstatně nezvedlo. U kuší jsem to schválně zkoušel v rozdílu Síly 150-250 na krvavých mouchách, na jednu střelu ji prostě jen tak nesundám. Zbytek zdraví vypadá v obou případech podobně. U luků to bylo o něco výraznější, byť jsem to přičítal spíš jen zvyšování perků. U obrů mi to přišlo naopak, že kuše jsou na tom lépe jak luk. Ale zase je pravdou, že kuší se snáze trefuje hlava, což taky hraje roli. Prvně jsem si toho všiml u vlků a ještěrů, tam stačí lukem zamířit na čumák a je to na jednu ránu i s běžným lukem.

U Síly to tedy platí podobně?

Síla/2 + poškození zbraně + 25 za každý odpovídající perk

Je fakt, že ono se z počátku chodí spíš na slabší potvory, takže ten nárůst je vidět hlavně v tom, kdy sundám kance nebo vlka jednou střelou. Pak se obvykle zaleveluje a najde se lepší luk atd. U obrů apod. mám porovnání jen u luku, což tedy znamená, že z Lovu mám bonus 230/2 = 115. Škoda, že není vidět číselná hodnota zdraví.

Edit: Tak u kuše je to jinak, tam se bonus ze síly nepočítá. Proto mi to nepasuje. Navíc jsem se dočetl, že v Gothic 3 funguje levelscaling (s horní hranicí 30), resp. do levelu 20 bezejmenného vše kolem leveluje:

level monstra = level hráče + 10 (do maxima 30)

viz preliminary damage scheme. U němců, Detaillierte Schadenberechnung in Gothic 3, je to ještě komplexněji popsané (uvažují se tam snad i zásahové zóny), ale pro mojí němčinu je to už moc

Když to teď převedu do reálu, tak pro svou Nordmarskou kuši mám zranění 160 + 3 x 25 = 235, pro luk Nimrod je to 110 + 230/2 + 3 x 75 = 300. To už je zřetelný rozdíl. Kuše tedy už v základu musejí za luky zaostávat, tudíž se to celé posouvá ve prospěch luků. Zkusím schválně zvednout ještě Lov a sestřelit pár zbývajících monster. Díky za nakopnutí

Edit 2: I když ono to má na druhou stranu taky svoje úskalí. Pokud vezmu sktřetího válečníka, tak toho sundám přibližně na dva plné výstřely z luku. To je damage cca 300 + dalších 300 za perk skřetobijce na jeden šíp, odhadem má tedy skřetí válečník zdraví cca 1200 HP. Pokud bych ho chtěl skolit na jeden zásah, pak musím mít "základní" damage 600 (bez aplikace skřetobijce -> zvedne na cílových 1200), což předpokládá navýšení o 300 bodů, tedy zvednout Lov o dalších 600 bodů. Dohromady krásných 830 bodů v Lovu.

Když to teď převedu na ten meč, co už jsem dříve zmínil, tak to je v podstatě odpověď, proč se nyní kuše tváří silněji, než-li můj útok zblízka. Protože mám meč jen 95, tak ani s bonusem k Síle se nedostanu přes damage Nordmarské kuše. Navíc u ní podle mě právě dobře funguje zásah do hlavy. Je to opravdu rozdíl, pokud skřeta začnu sekat zblízka nebo ho kuší ustřílím dobře mířenými střelami.

[KILLER]

Životy nepřátel a jejich "armor protection" je uvedena tady: odkaz

Pzn. klikni na "Monster" v levém sloupci.

P.S. Užitečnost "armor protection" nepřátel je stejná jako u bezejmenného. Tj. za každých 25 "brnění" se poškození snižuje o 10%.

P.P.S. Nemyslím si že ten vzorec pro poškození kuší v tvém prvním linku je správný. Když si cheatneš několik tisíc bodů lovu a nasadíš kuši budou nepřátelé padat na jednu ránu (testováno pár let zpět). Tudíž lov zvyšuje poškození působené kuší.

[Elemir]

Ono v tom prvním linku je překlad z německého webu, na jiném anglickém jsem pak našel odkaz k těm němcům s tím, že ty jednoduché vzorce platily hlavně pro předchozí díly. Asi by bylo zajímavé to zkusit vzít postupně bod po bodu, ale to už je nad moje síly Zkusím si toho víc všímat u datadisku.

Díky za odkaz na ty monstra, docela mě překvapilo, jak málo zdraví některé potvory ve skutečnosti mají. Přitom podle průběhu boje vypadají dost tuze.

[Elemir]

Ani bych neřekl, že už je to 10 měsíců, co jsem hru přerušil. Sice si nejsem úplně jistý, zda-li jsem přeci jen ještě něco málo neodehrál v průběhu léta (vzhledem k rozdílu levelů mezi finále a přerušením). Pokud dobře vidím, tak jsem předtím vynechal osvobození Vengardu, takže je dost možné, že to následovalo hned poté.

Ve hře mi chvilku trvalo, než jsem se zorientoval, ale právě tím, že jsem měl otevřený přístup k Rhobarovi, uvědomil jsem si poslední dění. Původně jsem měl v plánu pokusit se ještě získat plnou důvěru hashishinů a přístup do Isthary a tím si takticky otevřít cestu ke všem třem možným koncům hry. Co se úkolů týče, zůstalo toho přede mnou ještě dost. Krom zhruba 1/2 úkolů pro hashisiny, třeba i velká část úkolů pro rebely, ohnivé poháry, osvobození Myrtany (skřety jsem nevybíjel) apod. Nakonec jsem se rozhodl pro co nejrychlejší dokončení hry.

Každý z konců už jsem si dříve vyzkoušel a hlavním účelem odehrátí základní hry měla být vlastně příprava na samotný datadisk Forsaken Gods (odehráno jen 1x). Možná je to škoda, ale zas si říkám, že tím různým kompletním osvobozováním působím ve skutečnosti mnohem více škody a mnohem více zasahuju do dění světa, než-li je zdrávo. Nakonec by to skončilo masakrem skřetů a hashisinů, což není vůbec nutné. Hra umožňuje se tomuto elegantně vyhnout a v určité fázi se vydat za samotným finále hry.

Velká pec v Nordmaru osvobozená, Adanosovo (Adanovo) artefakty komplet posbírány, tedy zpět za Xardasem (neutrální konec hry). Vyfasoval jsem ohniskový kámen, takže pro opět do Velké pece s úkolem zničit pětici zmíněných artefaktů a  znovu za Xardasem pro předposlední úkol. Aby nedošlo k porušení rovnováhy, je třeba odstranit zbylou božskou moc ze světa. Čtení almanachů už dříve dost napovědělo, ale tentokráte to zazní naplno. Inosovu moc v sobě drží Rhobar, Beliarovu pak Zuben. Další "poskvrněný" je samozřejmě Xardas, který v předchozích dílech plnil úlohu nositele esence obou zmíněných bohů a taktéž náš Bezejmenný, kterého si bohové vybrali jako "rozhodčího". Xardas je automaticky pořešen, společně s Bezejmenným projdou portálem do jiné dimenze. S Rhobarem a Zubenem je to těžší, úkolem je přesvědčit je, aby se své moci vzdali, což je bohužel nemožné.

Rhobar je v tuhle chvíli nejdostupnější, stačí zajít do Vengardu a promluvit s ním. Bez okolků Bezejmenného mě napadnul. Drobný problém přitom představuje celé osazenstvo Vengardu, které stojí na straně krále, tedy v mžiku se z nich stanou nepřátelé. Ovšem věž vedle trůnního sálu to jistí. U Zubena je to horší, protože jsem neměl přístup do města. Nejprve bylo tedy nutné Ishtar "osvobodit" a pak si teprve dojít pro samotného Zubena (čekal v trůnním sále a sám ). Od obou lze získat božské artefakty - Žezlo Varantu (Rhobar) a Hůl věčného Poutníka (Zuben). Jsou to pozůstatky jejich propůjčené moci a tedy jedně z odměn za splněný úkolu.

Xardas už netrpělivě čekal. Oba artefakty ho potěšily a mě zas poslední úkol hlavní linie ... dojít k portálu, otevřít ho a projít na druhou stranu. Zní to jednoduše, ale v praxi to znamená, vydat se s Xardasem z Nordmaru do hor na Geldernem a cestou likvidovat patroly nepřátel (2x hashisini, 1x skřeti, 2x paladinové). Přežili jsem a s jistou dávkou úlevy jsem zhlédl závěrečné titulky. Postava mi s posledním úkolem poskočila na finální level 70 a ve hře jsem nepoužil jediné kouzlo, tak jak jsem si na počátku předsevzal Nerozdělené dovednostní body úplně vynechám, nebyl důvod je už nikam dávat.

A proč vlastně neutrální konec hry? Protože na něj navazuje datadisk, viz dále ...

[Elemir]

Forsaken Gods

je jediným datadiskem Gothic 3 a ke všemu je vůbec posledním počinem v sérii Gothic. Už v dobách tvorby Gothic 3 to mezi vývojáři z Piranha Bytes a distributorem JoWooD (držitel práv) dost vřelo. Spor skončil nedlouho po vydání oficiálního patche 1.2 odchodem Piranha Bytes, což byl vlastně počátek všech problémů, které nakonec zachraňovala komunita a v neposlední řadě i ve spolupráci s Nordic Games. Ostatně historii si můžete snadno vyhledat třeba na gothicz.net. Datadisk vyšel v roce 2008 a za stojí za ním indické studio Trine Games.

Datadisk se do historie nezapsal nijak slavně, a to jak po technické, tak i po obsahové stránce. Všechno běží na původním enginu trojky (běží to dokonce jako standalone datadisk) a svět je smrsknut jen na oblast Myrtany (Varant a Nordmar jsou uměle ohraničené .... např. zeď nad Vengardem, která zabraňuje přístupu do Nordmaru). Terén je jinak v podstatě shodný (vynechám-li dostavby měst, opevnění aj.). A teď to podstatné: "proč vlastně něco takového vzniklo?" Odpovědí je příběh.

JoWooD to nechtěl vzdát a měl v záloze připraven smělý plán, jak ze série Gothic ještě nějakou tu kačku vymáčknout. Studio Spellbound začalo pracovat na údajném pokračovateli série, titulu Arcania: Gothic 4. Ovšem problém byl v tom, jak příběhově navázat, neboť Arcania už do hlavní role obsadila jiného reka. Zrodil se tak nápad vytvořit pojítko v podobě Forsaken Gods, což je důvod všech těch podivností ve hře, na které musíme přistoupit a mít je na paměti. Nebudu hodnotit původní verzi hry, tu jsem nehrál, podobně jako u základní hry, i zde naštěstí zasáhla komunita, ale po opatchování je to hratelné, dohratelné a vzhledem k výše zmíněnému to dokáže být i zábavné.

Intro nezačíná příliš pozitivně, Myrtana se opět zmítá ve válce, ve které hrajou klíčovou roli i přátelé Bezejmenného. Ten se s tím nehodlá smířit, neboť díky tomu považuje svou oběť za zbytečnou a dojde k ostrému sporu s Xardasem, kterého zabije. Bezejmenný se tak nechtěně z rovnováhy přesune na stranu Inose se všemi důsledky z toho vyplývajícími ... a tohle je opravdu potřeba akceptovat. Bezejmenný se začne považovat jediného spasitele Myrtany a své pojetí dobra se nebude obávat prosadit i silou. Ostatně hned první rozhovor po jeho probuzení, který proběhne mezi ním a Anogem je plný arogance a pohrdání (změna je znát i v dabingu postavy). On velký hrdina má teď někomu něco dokazovat? I kdybych nepředbíhal děj a neodkázal na pojítko mezi Gothic 3 a Arcanií, tak v povaze Bezejmenného lze velmi snadno spatřit povahové rysy Rhobara II. Od počátku je zřejmé, jak tohle celé dopadne a jaké jsou jeho ambice - stát se Rhobarem III.

Právě tahle změna patří mezi dost kritizované, ale kupodivu to není tak strašné. Volnost v rozhodování je logicky omezena, Bezejmenný má svou cestu nalinkovanou a nemůže z ní uhnout. Je veden svou vlastní posedlostí a od počátku je zřejmé, že jeho ambice jsou stát se Rhobarem III. Naopak se mi už tenkrát líbilo, jak se každý snaží Bezejmenného vykoupat všemi těmi podřadnými úkoly a testy. Takový ten výsměch: "tak se podívej kolem sebe, ty hrdino, co tu po tobě zůstalo - zničená zem, sváry aj." Poněkud paradoxně působí úkoly, kde je možné si vybrat "nečestný" způsob řešení, ale hned u toho prvního mě výlečilo další rozuzlení situace (hostinský Anton a jeho nevěrná žena vs Anton jako pomocník skřetích špehů).

Ale dost už teoretizování. Celou tuhle odehrávku jsem podnikal hlavně kvůli datadisku, abych se na jeho konci mohl znovu zamyslet, jestli je to opravdu tak podprůměrné dílo, které jsem si do určité míry zidealizoval, nebo je to hra, která jen zůstala nedoceněna.

[flash]

Aha, tak tady jsi
bezva, me vždycky taky vrtalo hlavou proc ten datadisk tak spatne dopadl, když tu chvili co jsem ho hral mi prisel vlastne to same jako puvodni Gothic 3, který byl fajn.