Po letech jsem znovu rozehrál první díl. Byl trošku problém to vůbec spustit, zjistil jsem, že té hře například vadí, pokud má člověk ve windows nastavenou jinou velikost písma (konkrétně na 150% a víc), protože pak nejede kurzor a podobně.
Přiznávám, že v době testování češtiny jsem každou lokaci projel asi 30x všemi možnými způsoby, protože každý nepatrný rozdíl znamenal jiné texty v dialogách i hláškách a bylo velmi složité je odhalit všechny, zvláště, když to spolu na první pohled ani nesouviselo. I tak po těch letech jsem si nepamatoval vše úplně přesně a některé tamní věci a zvraty mě stejně překvapily. Zejména v Krvavých horách, kde jsem se přidal k čarodějnicím, ale v rámci získávání vědomostních bodů vykuchal všechny vojáky inkvizice, které jsem potkal, což byla chyba. Naštěstí jsem to měl uloženo těsně před tím, než jsem tyto úkoly a rozhodnutí udělal a před tím jsem celou lokaci prošel, splnil vše neutrální a naexpoval hrdiny zabíjením zdejších neustále se objevujících zvířat, tedy jsem to načtl a udělal to znovu a lépe a vojáků inkvizice se dotkl jen jemně. Ve skutečnosti v tom co se týče zisku vedomostních bodů zas takový rozdíl nebyl, před vstupem do hradu byl rozdíl u hlavního hrdiny asi 50 vědomostních bodů za zabité vojáky, což se nevyplatía je lepší mít inkvizici pak později na své straně. Zabíjet čarodějky mi pro změnu přišlo odporné vždycky.
Hodně věcí jsem si prozměnu pamatoval relativně dobře, takže jsem se dostal až do Tallonu, kde mě jeho podstatná část teprve čeká, nicméně tato lokace je zhlediska síly hrdinů zlomová, jelikož hrdinové dosáhnou svých maxim v rámci rozvoje v důležitých dovednostech (jako ovládání zbraně a podobně) a již je v tom nelze rozvíjet, lze se zde i naučit všechny důležité pasivní bojové schopnosti na maximum, což je hlavní cíl investic vědomostních bodů a je tedy do té doby třeba splnit jejich požadavky na vlastnosti. Ten rozvojový systém je ale vážně docela dobře promyšlený a hlavně funkční a je opravdu znát, jak se hrdinové rozvíjí.
Znovu jsem začal hrát za svého oblíbeného šarlatána, což je podle mě nejlepší postava/povolání ve hře. Postupně jsem nabral ty další společníky a vodím sebou ještě Gladys (též šarlatánka), Gwendalu (elfí kouzelnice) a kouzelníka Josta. Kouzlící postavy (a to i čistě kouzelníci) jsou trošku paradoxně lepšími bojovníky na blízko, než povolání zaměřené čistě na boj, jako lidský či trpasličí válečník, nebo amazonka a podobně, především díky kouzlu magický štít, díky kterému mají v průběhu celé hry mnohem vyšší třídy zbroje, než bojovníci ve zbrojích, které mohou v danou chvíli sehnat a ten rozdíl,navíc postupně s úrovní hrdiny roste. Kouzelníci jsou tak v bojích na blízko téměř nezranitelní, současně je lze všechny naučit třeba rapíry, nebo meče či šavle a naučit je tam nejdůležitější útočnou fintu. Stále taky mají léčivá kouzla (jak na zranění, tak proti jedu), posilující kouzla vlastností či odolností na magie a Gwendala umí vyvolat zvíře jakožto pomocníka (Jost se může později naučit také vyvolávací kouzla, která jsou i asi účinější, než zvíře, blbé je, že skupina jako celek může mít jen jednoho vyvolaného pomocínka a tedy si nemůže každá postava vyvolat svého. A jelikož třeba u Gwendali jsem do vyvolání zvěře dal dost bodů a její vyolaný medvěd je tak dost užitečný a silný, jsou ta kouzla Josta momentálně diskutabilní, ať už možnost vyvolat nemrtvého, stína, nebo ohnivého elementála či džina. Je ale fakt, že ten méďa už trošku nestihá a nepřátelé jej většinou behem bojů zabijí, ale pořád má tu roli živého štítu, neboť se na něj nepřátelé často zaměří a sám dává slušné pecky a shazuje nepřátelé na zem.
Kouzlící postavy, i když vůbec útočná kouzla nekouzlí, jsou ale prostě výrazně silenšjí v boji, než ty nekouzlící. A to jsem se naučil v Tallonu i další ochranné kouzlo.
Při instalaci na steamu jsem dal instalovat německou verzi kvůli dabinku, tak nějak jsem doufal, že bude nadabováno vše, ale není, i tak je toho víc, než ve verzi anglické. On ten rozdíl bude nejspíše až ve druhém díle. Ostatně druhým dílem jsem měl asi začít, jelikož to z hlediska příběhu dává větší smysl, začít nejprve dvojkou a až pak hrát jedničku.
Ať tak či tak, tak pokud si to dobře pamatuji, tak se již pomalu ale jistě blížím ke konci hry. Po Tallonu bych měl zajít k trpaslíkům a pak už asi finále.
Autor
Téma: (Elemir) - Drakensang (1 + 2) (Přečteno 24306 krát)