No, já předpokládám, že to roucho je magický :-D. Jednička je snadná, ale ty obouruční zbraně :-D. Ne ne ne. To ovládání se mi naopak docela líbí, ve dvojce už to neni ono. Navíc se mi tam nelíbí inventář a obchodování. Kolikrát prodám omylem něco, co je za stohem prodávanejch předmětů... achjo. Naštěstí ten inventář se dá uspořádat, takže já si dávám na první místo poťáky a žrádlo, a zbroje a zbraně dávám až na konec, protože to člověk fakt moc často nepotřebuje.
Tak jsem včera postoupila v jedničce. Typickej začátek, v podstatě zajdu do novýho tábora k dolu, aby mi dali kopáčský kalhoty, pak taktně vykradu Gomezovo sídlo (krásnej amuler +15 ke zbroji a zbroji proti šípům, lektvary na celkem +30 hp) (a loot v prodejní hodnotě téměř třinácti tisíc :-p), nechám si zvednout sílu o 5 od toho chasníka v novym kempu a namaxuju jednoručky... no a je to.
Pak nacpu všechno do síly, ve druhý kapitole koupim prsteny, a na nějakym devátym levelu se jde pro meč. Včera jsem okradla Scara, ani mě pánové nesrazili na zem. Vypila jsem poťák zrychlení, zmlátila jsem ho, a rychle jsem utekla. Až mě přestali honit, tak jsem se vrátila, sebrala jsem meč ze země (on ho nesebral, jak jsem zdrhla pryč :-D) a bylo.
Řekněme, že už nepotřebuju Ulu-mulu. Heh, kde jsou časy, kdy jsem měla problém s deseti levelama, potřebnejma na přijetí k žoldákům. Teď mívám přes dvacet :-p. V podstatě obejdu celou mapu, vybiju, co dokážu (to jest všechno), a pak teprve pokračuju dál v ději. Oni se totiž třeba trollové a golemové v další kapitole obnověj, takže proč toho nevyužít.
...
Co se týče stylu boje, tak Blood Omen 2 bez asistovanýho krytí je velmi au au :-p.