Práce pro prince BhelenaHluboké cesty tvoří soustavu tunelů, které v dávných dobách propojovaly trpasličí města a osady (tzv. thaigy). Většina z nich padla v minulosti za oběť invazi zplozenců, jenom Orzammar, Kal-Sharok a pevnost Kal'Hirol vydržely až do dnešních dob. Navigace v podzemí je dost komplikovaná a bez mapy a přesného směru se to neobejde. Od lady Dace jsme proto získali mapu do thaigu Aeducanů, ale nikam jinam se v rámci úkolu už dostat nedá. Teprve později jsme od prince Bhelena získali další informace, které nás zavedli až do Caridinova kříže, velké podzemní křižovatky a odtud už je pak možné sledovat stopy dál (viz další příspěvek).



Lorda Daceho jsme našli v obležení hlubolezů, místních potvůrek. Nic s čím by si naše družina a Daceho stráže neporadili. Předal jsem mu falešné smlouvy a přesvědčil ho, aby své dceři doporučil změnu v hlasování. Vůbec s tím neměl problém. Ostatně vždyť jsme ho právě zachránili. Poté se vrátil do města ke své dceři.
Thaig Aeducanů není příliš velký, ale krom hlubolezů se tu vyskytují i zplozenci, kteří mohou průzkum thaigu znepříjemnit. Pořád je potřeba mít na paměti, že zplozenci útočí ve velkých množstvích, takže zdánlivě malá hlídka na obzoru má někde za sebou schované posily. Proto není dobré zbrkle se vrhat vpřed, ale raději to brát s rozvahou a ideálně zplozence odlákávat po menších skupinkách. Jakmile jsme měli vyčištěno, tak jsme si zaskočili do města pro Lelianu a s ní jsme na závěr odemkly všechny dostupné truhly (v Hlubokých cestách není možné družinu obměňovat).



Ve městě jsem ještě v rychlosti zaběhl do krčmy za lordem Helmim, abych mu předal ty samé smlouvy, co jsem předtím ukazoval lordu Dacemu. Helmi byl lehce překvapený, ale v podstatě mu bylo jedno, pro koho bude hlasovat. Celé to vlastně spískala jeho matka, která mu uvolnila místo v radě. Chtěla, aby jim z volby krále něco káplo, tak prostě kývl na Harrowmontovu nabídku. Teď když zná pravdu, tak jí zase odmítne a bude hlasovat pro Bhelena.
Kousek od Helmiho postává Dulin, tak jsem s ním zkusil promluvit. Byl naštvaný, protože městem se šíří drby, že je lord Harrowmont podvodník a za všechno můžu já, protože jsem se spolčil s princem Bhelenem. Už se chystal rozhovor ukončit, když jsem prohodil, že to všechno dělám pro svou sestru. Dulin se zamyslel. Doneslo se mu, že Bhelen má novou konkubínu z Prachova a dovtípil se, že to ona bude mou sestrou. Ano, to chápe a soucítí se mnou. Mohl jsem mu tedy nabídnout protinávrh, že budu pro Harrowmonta u prince Bhelena špehovat. Dulin souhlasil. Jakmile budu znát princovo plány, mám s tím ihnet za Dulinem přijít ... a tady jsem loadnul, protože chci jít cestou prince Bhelena. Zaujalo mě na tom, že se dá z celé situace pořád vyvázat a změnit strany. Platí to tedy až do chvíle, kdy mě Bhelen zaúkoloval zničením carty, protože pak už změnit strany nejde.
Vtipné na tom je, že i po volbě prince Bhelena mi zůstala otevřená možnost zápasů v Aréně, čehož jsem taky využil. Nic už to nezmění, je to jen formalita. Vlastně ani nejde o tentýž zápas, jako by tomu bylo v případě úkolu, jak jsem si později přečetl. V tomhle případě vystupuji jako nezávislý kandidát. Volba protivníků je lehce odlišná, ale průběh zápasu a finální oponent jsou shodné. A aby to bylo ucelené, tak si rovnou průběh turnaje popíšeme.
Princ Bhelen donutil z turnaje odstoupit dva klíčové bojovníky lorda Harrowmonta - Baizyla a Gwiddona. Baizyl udržuje poměr s Revelkou z rodu Aeducanů a to i přesto, že jí rodina před nějakou dobou provdala za Bemota, kterého považovali za výhodnější partii. Jejich milostná korespondence se čirou náhodou dostala do rukou Bhelenově bojovnici Myaje a ta začala Baizyla vydírat - donutila ho odstoupit z turnaje. Myaju je možné najít v Aréně ve společnosti svého dvojčete Lucjana, ale odmítne dopisy vydat. Nicméně v rohu místnosti se zpřístupní její komnata, kam je možné se vloupat a dopisy ukrást. Myaja tím ztratila důkaz a Bayzil souhlasil, že nastoupí zpět do turnaje. S Gwiddonem je to jednodušší, protože Gwiddon jenom uvěřil fámám o tom, jak lord Harrowmont přijal Bhelenovu porážku a hodlá se z volby stáhnout. Turnaj je prý jen kamufláž, aby mu to umožnilo vycouvat se ctí. Jakmile jsem Gwiddona uklidnil, tak se zapsal zpět na listinu.


Někde v předchozích příspěvcích jsem popisoval, že krom legálních zápasů se v Aréně odehrávají i nelegální zápasy. Pořádá je Ozbrojenec z Dvorce, který se nachází v jedné z komnat Arény. Jsou to poněkud tužší souboje a asi není nutné se jich účastnit. Zkusil jsem zatím jen ten první, ve kterém proti mě naběhl krvavý mág a trojice tužších ozbrojenců - byli tak úroveň nad družinou. Předpokládám, že další zápasy budou stále tužší a tužší.
Oficiální zápasy pořádá nám již známý Velitel soubojů. Zdvořile se mě otázal, pod jakým jménem budu vystupovat, byť dobře ví, kdo jsem. A stejně tak dobře ví, že pro Orzammar jsem přestal existovat, takže mě beztak musel titulovat jen Šedý strážce. Sice bych mohl být klidně zahořklý, ale i tak jsem se po celou dobu turnaje choval ke svým soupeřům uctivě.

První zápas byl čistě zahřívací a postavila se v něm proti mě vycházející hvězda Arény trpaslík Seweryn. Sundal jsem ho poměrně snadno. Další na řadě byla známá dvojice Myaja a Lucjan. Myaju jsem sundal jako první, Lucjan už pak nepředstavoval žádný problém. Jako třetí nastoupil Roshen, jediný přeživší výpravy do thaigu Kobaliman. Boj se zplozenci ho údajně dosttatečně zocelil, ale na kolbišti toho moc nepředvedl.
Ve čtvrtém souboji mírně přituhlo. Nastoupil jsem proti lordu Darvianakovi Vollneyemu a jeho pobočníkovi Olanivovi. Lord Vollneye je shodou okolností ten, který kvůli mě tenkrát s Berahtem prohrál v sázkách 100 zlatých, ale Vollneye to na sobě nedal znát. I já si mohl zvolit pobočníka, tak jsem přizval Alistaira (nemusel jsem volit nikoho, ale nechtěl jsem riskovat).

Poslední, pátý zápas, proběhl mezi mnou a Piotinem Aeducanem, bratrancem prince Bhelena. Piotin je místní šampión a do boje si přizval své tři pobočníky. Tentokrát tedy do souboje nastoupily komplet družiny. V souboji jsem musel nejprve eliminovat všechny tři doprovodné ozbrojence a pak se začít soustředit na samotného Piotina. Podle barvy ukazatele byl tak 2 levely nade mnou a moc dobře to nešlo. Pravda, boj stál hlavně na mě a Alistairovi, Leliana se odporoučela hned na začátku a Ňouma se taky moc nevyznamenal. Ale na druhý pokus jsme Piotina dali.


Na konci turnaje jsem byl vyhlášen vítězem a mohl jsem něco do davu zakřičet, třeba veřejně podpořit prince Bhelena, ale neučinil jsem tak. Veliteli soubojů zůstal po turnaji aktivní trojúhelníček nad hlavou, ale už s ním dál mluvit nešlo. Hra si zřejmě neporadila s uzavřením předchozího úkolu a jelikož vlastně tímto turnajem ani nebyl splněn, tak nechala klíčové NPC dál aktivní. To se mi v Orzammaru stalo potom ještě jednou - u Fildy, matky ztraceného trpaslíka Rucka.
Samotný průběh trunaje byl docela výmluvný a vysvětlilo se tím, proč hra nabízí alternativní cestu skrze zradu podporované strany. Turnaj je v porovnání s průchodem Aeducanského thaigu o kus tužší a to bez ohledu na to, že volba protivníků je lehce odlišná, takže pro někoho může být schůdnější začít pracovat nejprve pro Bhelena a pak ho zradit. Tím pádem by se měl hráč turnaji vyhnout a přízeň Harrowmonta si získá místo toho jako špeh. Předpokládám, že alternativu nabízí i princ Bhelen, potažmo Vartag Gavorn, pokud byste se rozhodli naopak zradit lorda Harrowmonta.
V Aréně je ještě několik pojmenovaných postaviček, které se tohoto "alternativního" turnaje neúčastní. Nejzajímavější z nich je dvojice trpaslic - Farinden a mlčenlivá sestra Hanashan. Farinden funguje jako mluvčí, protože Hanashan si na znak příslušnosti k řádu a oddanosti své patronce Astyth Šedé vyřízla jazyk. Je to tedy skvělý zdroj informací o řádu Mlčenlivých sester.


Ale teď zpět k princi Bhelenovi. Po podkopání důvěry lorda Harrowmonta jsem se mohl konečně setkat přímo s princem. Moc dojem na mě neudělal, naopak mě přepadl pocit, že všechno to, co o něm v Orzammaru koluje, je pravda. Dokonce bych řekl, že se mi během rozhovoru mezi řádky snažil naznačit, že tak už to prostě při cestě vzhůru chodí. Nemusím ho milovat a nemusím ho uznávat, ale teď jsme jedna rodina. Pravda, proto jsem si ho vybral. Jen jsem v skrytu duše doufal, že v tom všem nemá prsty. Nyní je jasné, že pomáhám na trůn prospěcháři.
Aby si Bhelen na svou stranu naklonil veřejné mínění, tak se rozhodl zatočit s cartou, potažmo přímo s Jarvií, která se vedení carty po smrti Berahta ujala. Mám tedy vyhledat jejich doupě a všechny zlikvidovat. První část úkolu nebyla těžká, bylo mi jasné, že úkryt carty najdu v Prachově za záhadně zamčenými dveřmi. S čím jsem ale nepočítal, byla osoba, která mi tuhle domněnku potvrdila. V Prachově mě totiž zastavil Leske!

Pověděl mi, jak se Jarvia chopila moci a expandovala do Měšťanské čtvrti. Potvrdil mi jen to, co už jsem věděl od Nadezdy. Když jsem se ho zeptal, jestli stále pracuje pro cartu, tak mi odvětil, že nikoliv. Po tom, co se stalo s Berahtem a jak jsme se domlouvali na převzetí carty, by to asi nebyl zrovna dobrý nápad. Jo, v tom měl pravdu, nejspíš by nás Jarvia nejraději oba stáhla z kůže, ale Leske šel stranou a já zmizel u Šedých strážců. Potom si mě Leske vzal stranou a prozradil mi, že po odchodu Riky a matky do Diamantové čtvrti uplatnila carta nárok na náš starý dům. Uvnitř něj se nyní nachází skrytý vstup do úkrytu carty. Hned na to se Leske rozloučil a odešel.
Zamířili jsme tedy do našeho starého domu a jen jak dveře zaklaply, tak se kolem nás seřadila skupinka hrdlořezů! Už tu na nás prý čekali. Boj byl rychlý a velitel začal škemrat o život. Prý to celé přichystal Leske. Poslal je do domu, aby tu nás počkali, zatímco on nás sem mezitím vláká. Hm, takže Leske s cartou kecal. Prý je to dokonce pravá ruka Jarvie, ... ten zmetek! Poté nám hrdlořez předal klíč od domu o kus dál, tedy toho, co jsem měl vyhlídnutý jako potencionální vstup. Úkryt carty je jinak ten samý dungeon, z jakého jsme na začátku hry s Leskem utíkali, akorát tentokrát se dá dostat úplně všude.

Většina soubojů probíhala standardně. Trošku nepříjemní byli akorát zloději ve stínech, kteří sem tam nečekaně vpadli do rozjetého boje. Mnohem zapeklitější bylo pozdější odemykání truhel, protože ani 4. stupeň odemykání zámků Lelianě na jeden ze zámků nestačil. Nakonec jsem zjistil, že to chce nejenom talent, ale taky mít Lstivost alespoň 30 (naštěstí jsem byl u Leliany už hodně oblíbený a ona dostává bonus právě do Lstivosti

). Přidal jsem 2 volné bodíky z levelupu a bylo hotovo.
Cesta úkrytem je jinak lineární a končí ve velké místnosti, kde už čeká Jarvia s Leskem a několik hrdlořezů. Dveře za námi se zavřeli a začal docela nepříjemný boj.
Leske je elitní hrdlořez a Jarvia je samozřejmě boss. Blbé na tom souboji je, že Jarvia útočí nejenom zblízka, ale když jí začne téci do bot, tak se stáhne a ostřeluje družinu z dálky. Přitom doufá, že se pohneme a nalákáme na sebe zloděje ve stínech apod. Sama je pak obklopená pastmi, takže cesta vpřed není moc dobrý nápad. Místo toho jsem s družinou zacouval co nejvíc zpět ke dveřím a sundali jsme nejprve Leskeho a dva hrdlořezy. Pak za námi dorazila Jarvia a schytala první várku poškození. Popravdě nic moc, ale nedalo se nic dělat, hodně jsme míjeli. Jakmile zdrhla, tak si přivolala na pomoc další lučištníky, takže přišla na řadu Morrigan, která vyvolala bouři. Tím se Jarvia zase pohnula k nám a už tak nějak u nás vydržela. Stačilo zabít jen jí, většina hrdlořezů poté automaticky zmizela.

Z úkrytu jsme vylezli v obchodě Janara v Měšťanské čtvrti. Janar byl nemile překvapený, že mu dělám díru do zdi, ale to je tím, že vůbec netuší, kdo před ním tenhle dům vlastnil

. Já si jen prorazil starou cestu. Když jsem mu řekl, že je Jarvia mrtvá a oplétačky se zákonem mu tedy nehrozí, tak se uklidnil.
Princ Bhelen mi po téhle akci slíbil, že jakmile usedne na trůn, tak mi určitě se zplozenci pomůže. Jenomže jak už to bývá, hned tak to nebude. Hlasování v radě je nejisté, chtělo by to něco pádnějšího. Někoho, jehož hlas by převážil i hlas rady. Pak se mě optal, co vím o paragonce Brance. Pověděl jsem mu vše, co vím. Bhelen si není úplně jistý, jestli Branka stále žije, ale jelikož se jí vydal hledat i lord Harrowmont, tak to nemůže jen tak nechat být. Pokud by Harrowmont našel Branku první, tak získá její hlas on.
Podle posledních informací se Brance podařilo sestoupit až do Caridinova kříže, což kdysi bývala hlavní cesta mezi thaigy. Před ní se tam dlouhá pokolení nikdo neodvážil. Možná tam najdu potřebné stopy. Poté Bhelen tišším hlasem dodal, že je na mě, abych Branku přesvědčil. A pokud by to nešlo, tak by bylo lepší, kdybych zařídil, aby se Branka už nikdy nevrátila. No, nic jiného se od Bhelena ani čekat nedalo

. Bez otálení jsme vyrazili na cestu.

Eh, zpět. Zas tak bez otálení to nebylo. Bhelen se nachází v nově odemčeném křídle královského paláce, kde se dá pokecat i s Rikou a matkou. Přesunul se sem také Vartag Gavorn. Na konci Bhelenova (levého) křídla je pokoj, ve kterém je bylinkář Widron a sténající lady Brodensová. Lady Brodensová omylem vypila číši vína, kterou měl dostat zemřelý král Edrin. Jenomže víno bylo otrávené a chudinka teď mele z posledního. Widron mi dal recept na exotický lék, ale umíchat ho může jen mistr v bylinkaření. Morrigan to naštěstí splňuje, takže jsme si jen zaběhli pro ingredience a za chvilku už bylo lady Brodensové lépe.
Další bod byl skleněný amulet v pravém křídle paláce (poblíž pokladnice). Konečně jsme dokázali vyvolaný přízrak sundat.