Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Yuyana]

Božíčku a jemináčku, stala se nehoda, někdo pustil psa na shromážnění a princ Bhelen byl napaden a zadáven. Co si jen trpaslíci počnou.

 2025-01-20_2307_1.png (303.75 kB. 477x328 - prohlédnuto 138 krát.)

[Milhaus]

Tak jsem to začal hrát také, za mága elfa, s typickým výrazem pro ně vlastním.

Dal jsem body do kouzel (18) a lstivosti (15) a  naučil se kapsářství. Také jsem se rozhodl, že alespoň ze začátku, budu mág elektrikář a tak jsem se naučil blesk a kužel blesků.

Pak mě pustili do Úniku, oba přátelské démony jsem skrz řeči ukecal, aby mi pomohli. Tedy jeden mi dal hůl a druhý naučil myš, jak se stát medvěd, když jsem uhodl jeho stupidní hádanky. Pak jsem zkusil všechny tři zdejší démony okrást, ale nic u sebe neměli. Respektive toho, co chtěl bojovat se mi okrást nepodařilo. Tak jsem jej tedy zabil a odvrátil i posledního čtvrtého démona.

Probudil jsem se ve věži a otravoval mě nějaký blb jménem Jowan. Marně jsem se mu snažil naznačit, že nejsme přátelé a že mi leze na nervy, ale alespoň jsem jej odpálkoval, že mi dal pokoj.

Pak jsem se jal rabovat věž a okrádal všechny zdejší učně, mágy, včetně nejvyššího mága Irwinga (musel jsem tedy na druhé úrovni dát ještě jeden bod do lstivosti a zvednout jí na 16). Nevím ale, co jsem mu vlastně ukradl, peníze to nebyly a žádná věc v inventáři mi taky nepřibyla. Chtěl po mně, ať odvedu nějakého otrapu do jeho pokoje, jak kdyby tam nemohl jít sám, tvrdil že je Šedý strážce a přitom ani nedokázal trefit pokoj přes chodbu.

Po jeho odvedení do pokoje už na mě zase čekal ten otravný blb Jowan a něco důležitého mi chtěl říct. Odvedl mě za nějakou kněžkou, o které tvrdil, že je jeho děvče. Pojal jsem to jako příležitost mu znovu říct, že nejsme přátelé, ale pořád to nějak úplně nechápal. Chtěl pomoci s útěkem s tím, že se vloupáme do archivu v suterénu a zničíme jeho filaktérium, aby jej templáři nemohli najít. Pochopitelně jsem jej poslal do prd.. odmítl jsem a šel to naprášit šéfovi Irwingovi. Ten ovšem po mně chtěl totéž, tedy ať tomu blbovi pomůžu s tím útěkem, že je tak chytnou při činu a hlavně ta tlustá kráva Lily to taky odnese. Neměl jsem na výběr a musel jsem to udělat (nechápu, proč je prostě nenechá popravit a bylo by to vyřešený).

Musel jsem se tedy vrátit za Jowanem a souhlasit s jeho plánem. To obnášelo získání ohnivé hole (která mimochodem metá blesky), abychom mohli otevřít zamčené dveře od archivu. Zdejší Pokojný, co jí měl, mi nechtěl dát, dokud nepřinesu podepsaný formulář od staršího mága. Naštěstí nějaká ježibaba jménem Leorah, byla totálně neschopná a nechala v jeskyních, které má na starosti, se přemnožit pavouky, sama je nebyla schopná zabít a tak to chtěla po mně výměnou za podpis formuláře. Ona byla mágem 14 dní (a byla starším mágem), já ani ne hodinu, ale stejně jsem na pavouky musel vyrazit sám.

Naštěstí na pavouky fungovaly blesky docela dobře, takže to nebyl žádný velký problém. Pak jsem tedy získal hůl, a mohli s Lily a Jowanem, úplně nenápadně přes dvě patra věže utíkat do sklepa, kam nikdo nesmí. Ve sklepě jsem musel nejprve otevřít nějaké dveře heslem a kouzlem, pak jsme narazili na dveře, které jsme chtěli otevřít tou ohnivou hůlkou (proč jsme s ní neotevřeli i ty předchozí netuším). Každopádně na tyto, na které byla určená jsem je odmítl použít, tak to zkoušel Jowan, ale nefungovala, protože všude byly ochrany proti magii. Navrhoval jsem mermomocí, že to zabalíme a půjdeme si odpočinout, ale Lily byla neústupná a nechtěla. Všimla si totiž, že tu byly dveře třetí, kterými by se dalo nějak jít a možná se tak dostat do toho archivu. A na ty bohužel ta hůlka fungovala a otevřely se. Pochopitelně nás hned napadli zdejší nějací strážci, říkal jsem to, ale neposlouchali mě.

V těchto tunelech již začalo trošku přituhovat a zdejší strážci byli vcelku silní. Ale zvládli jsme to. Já se navíc dostal na 3 level, takže jsem se mohl naučit přemlouvání a kouzlo zmražení. Postupně jsme se tak dostali až do onoho archivu, než jsme zašli pro to filaktérium, ještě jsem oběma vzal všechny věci, co u sebe měli. Pak konečně Jowanovi došlo, že nejsme kamarádi a uraženě odešel pryč i s Lily. Šel jsem tedy taky pryč, před vstupem už byli templáři a spokojenej Irwing, který dostal Lily tam, kam chtěl. Ukázalo se ale, že Jowan je o dost lepší mág, než se zdálo, templáře zlikvidoval a zdrhnul (jak tak neschopní jedinci mohou střežit věž, to nechápu, když ani nedokáží zadržet jednoho nedostudovaného učně magie, který ani neprošel tryzní).

Každopádně mě prodali Duncanovi, asi se mě chtěl Irwing zbavit, neboť jsem potížista, nebo mu možná neseděl můj výraz v obličeji, těžko říct.

[Elemir]

Ráno jsem udělal dvě změny s celkem překvapivým výsledkem .

Normálně bych přísahal, že když jsem DA:O rozehrával, tak v rozlišení bylo maximálně 1600 na cosi, ale dneska koukám, a ono je tam najednou i FullHD. Nevím, jestli to souvisí s tím předchozím bugem, nebo jsem si toho fakt nevšiml, ale už jsem si FullHD nastavil a rovnou jsem zapnul maximální filtry. Do toho jsem nainstaloval češtinu z RPG Citadely a vše je nejenom přeložené, ale i lépe čitelné. Celkově se teď na hru kouká lépe.

Druhá změna se týkala družiny. Zkusil jsem trošku experimentovat se složením a přibral jsem do družiny Oghrena. Dva trpaslíci nejsou špatný nápad, ale jak rozlišit dva trpaslíky na bojišti? To je otázka . Každý máme sice jinou barvu zbroje, ale v té vřavě to často zaniká. Nicméně Oghren jako plnohodnotný bojovník družinu hodně pozvedl. Co naplat, Ňouma není špatný, ale další obouruční sekera je prostě něco jiného. Zkusil jsem pak vzít do party já, Alistair, Oghren i golema a začalo to vypadat ještě lépe.

Alistair konečně dosáhl na poslední templářský talent a začalo to být v boji znát, takže i bez golema je na tom družina lépe. Možná je to prostě teď jen můj pocit, protože vím, jak to předtím drhlo, ale shodou okolností jsme znovu narazili na smečku vlků na mapě světa a tentokrát to proběhlo perfektně. Přitom největší změnou je opravdu jen obměna družiny. Akorát by to chtělo Ogrenovi upravit trošku AI, aby se to více podobalo mé strategii.

Konečně se zdá, že Alistair může v klidu tankovat, protože má po obou stranách schopná DPS. Na čtvrté pozici pak může být kdokoliv, ideálně dle situace. Golem mi přijde najednou trošku OP, tak jsem se vrátil pro běžný průzkum k Morrigan, popř. k Lelianě, pokud jdeme páčit truhly apod.

Horší to bude asi s plánovanými talenty pro Morriganino přeškolení, je to moc bodů. Budu muset pečlivě zvážit, co nakonec udělat.

Jinak jsem kývl na Morriganinu žádost zabít Flemeth. Čekal jsem nějakou zradu, ale ne až takovou . Vyrazil jsem na ní se čtyřmi melee a usekal jsem jí zhruba o 1/5, pak jsem šel k zemi i já . Buďto budu muset vymyslet lepší strategii nebo získat lepší zbraně, anebo ideálně obojí.

[Yuyana]

Já mám teď nějakej 18/19 level (jak kdo v partě) a vedeme si skvěle. Puclík má už všechny talenty, Shale tankuje, a Zev střílí. Jsme kompletně sehraný, popravdě mám obrovskej problém hrát datadisk, protože... jako co je to za cizince v mojí partě.

[Yuyana]

Ah bože bože nee, Loghain na mě mluví, má velkej proslov, a moje potřeba hrát Legacy of Kain nabírá na síle.

[Elemir]

Práce pro prince Bhelena

Hluboké cesty tvoří soustavu tunelů, které v dávných dobách propojovaly trpasličí města a osady (tzv. thaigy). Většina z nich padla v minulosti za oběť invazi zplozenců, jenom Orzammar, Kal-Sharok a pevnost Kal'Hirol vydržely až do dnešních dob. Navigace v podzemí je dost komplikovaná a bez mapy a přesného směru se to neobejde. Od lady Dace jsme proto získali mapu do thaigu Aeducanů, ale nikam jinam se v rámci úkolu už dostat nedá. Teprve později jsme od prince Bhelena získali další informace, které nás zavedli až do Caridinova kříže, velké podzemní křižovatky a odtud už je pak možné sledovat stopy dál (viz další příspěvek).







Lorda Daceho jsme našli v obležení hlubolezů, místních potvůrek. Nic s čím by si naše družina a Daceho stráže neporadili. Předal jsem mu falešné smlouvy a přesvědčil ho, aby své dceři doporučil změnu v hlasování. Vůbec s tím neměl problém. Ostatně vždyť jsme ho právě zachránili. Poté se vrátil do města ke své dceři.

Thaig Aeducanů není příliš velký, ale krom hlubolezů se tu vyskytují i zplozenci, kteří mohou průzkum thaigu znepříjemnit. Pořád je potřeba mít na paměti, že zplozenci útočí ve velkých množstvích, takže zdánlivě malá hlídka na obzoru má někde za sebou schované posily. Proto není dobré zbrkle se vrhat vpřed, ale raději to brát s rozvahou a ideálně zplozence odlákávat po menších skupinkách. Jakmile jsme měli vyčištěno, tak jsme si zaskočili do města pro Lelianu a s ní jsme na závěr odemkly všechny dostupné truhly (v Hlubokých cestách není možné družinu obměňovat).







Ve městě jsem ještě v rychlosti zaběhl do krčmy za lordem Helmim, abych mu předal ty samé smlouvy, co jsem předtím ukazoval lordu Dacemu. Helmi byl lehce překvapený, ale v podstatě mu bylo jedno, pro koho bude hlasovat. Celé to vlastně spískala jeho matka, která mu uvolnila místo v radě. Chtěla, aby jim z volby krále něco káplo, tak prostě kývl na Harrowmontovu nabídku. Teď když zná pravdu, tak jí zase odmítne a bude hlasovat pro Bhelena.

Kousek od Helmiho postává Dulin, tak jsem s ním zkusil promluvit. Byl naštvaný, protože městem se šíří drby, že je lord Harrowmont podvodník a za všechno můžu já, protože jsem se spolčil s princem Bhelenem. Už se chystal rozhovor ukončit, když jsem prohodil, že to všechno dělám pro svou sestru. Dulin se zamyslel. Doneslo se mu, že Bhelen má novou konkubínu z Prachova a dovtípil se, že to ona bude mou sestrou. Ano, to chápe a soucítí se mnou. Mohl jsem mu tedy nabídnout protinávrh, že budu pro Harrowmonta u prince Bhelena špehovat. Dulin souhlasil. Jakmile budu znát princovo plány, mám s tím ihnet za Dulinem přijít ... a tady jsem loadnul, protože chci jít cestou prince Bhelena. Zaujalo mě na tom, že se dá z celé situace pořád vyvázat a změnit strany. Platí to tedy až do chvíle, kdy mě Bhelen zaúkoloval zničením carty, protože pak už změnit strany nejde.

Vtipné na tom je, že i po volbě prince Bhelena mi zůstala otevřená možnost zápasů v Aréně, čehož jsem taky využil. Nic už to nezmění, je to jen formalita. Vlastně ani nejde o tentýž zápas, jako by tomu bylo v případě úkolu, jak jsem si později přečetl. V tomhle případě vystupuji jako nezávislý kandidát. Volba protivníků je lehce odlišná, ale průběh zápasu a finální oponent jsou shodné. A aby to bylo ucelené, tak si rovnou průběh turnaje popíšeme.

Princ Bhelen donutil z turnaje odstoupit dva klíčové bojovníky lorda Harrowmonta - Baizyla a Gwiddona. Baizyl udržuje poměr s Revelkou z rodu Aeducanů a to i přesto, že jí rodina před nějakou dobou provdala za Bemota, kterého považovali za výhodnější partii. Jejich milostná korespondence se čirou náhodou dostala do rukou Bhelenově bojovnici Myaje a ta začala Baizyla vydírat - donutila ho odstoupit z turnaje. Myaju je možné najít v Aréně ve společnosti svého dvojčete Lucjana, ale odmítne dopisy vydat. Nicméně v rohu místnosti se zpřístupní její komnata, kam je možné se vloupat a dopisy ukrást. Myaja tím ztratila důkaz a Bayzil souhlasil, že nastoupí zpět do turnaje. S Gwiddonem je to jednodušší, protože Gwiddon jenom uvěřil fámám o tom, jak lord Harrowmont přijal Bhelenovu porážku a hodlá se z volby stáhnout. Turnaj je prý jen kamufláž, aby mu to umožnilo vycouvat se ctí. Jakmile jsem Gwiddona uklidnil, tak se zapsal zpět na listinu.





Někde v předchozích příspěvcích jsem popisoval, že krom legálních zápasů se v Aréně odehrávají i nelegální zápasy. Pořádá je Ozbrojenec z Dvorce, který se nachází v jedné z komnat Arény. Jsou to poněkud tužší souboje a asi není nutné se jich účastnit. Zkusil jsem zatím jen ten první, ve kterém proti mě naběhl krvavý mág a trojice tužších ozbrojenců - byli tak úroveň nad družinou. Předpokládám, že další zápasy budou stále tužší a tužší.

Oficiální zápasy pořádá nám již známý Velitel soubojů. Zdvořile se mě otázal, pod jakým jménem budu vystupovat, byť dobře ví, kdo jsem. A stejně tak dobře ví, že pro Orzammar jsem přestal existovat, takže mě beztak musel titulovat jen Šedý strážce. Sice bych mohl být klidně zahořklý, ale i tak jsem se po celou dobu turnaje choval ke svým soupeřům uctivě.



První zápas byl čistě zahřívací a postavila se v něm proti mě vycházející hvězda Arény trpaslík Seweryn. Sundal jsem ho poměrně snadno. Další na řadě byla známá dvojice Myaja a Lucjan. Myaju jsem sundal jako první, Lucjan už pak nepředstavoval žádný problém. Jako třetí nastoupil Roshen, jediný přeživší výpravy do thaigu Kobaliman. Boj se zplozenci ho údajně dosttatečně zocelil, ale na kolbišti toho moc nepředvedl.

Ve čtvrtém souboji mírně přituhlo. Nastoupil jsem proti lordu Darvianakovi Vollneyemu a jeho pobočníkovi Olanivovi. Lord Vollneye je shodou okolností ten, který kvůli mě tenkrát s Berahtem prohrál v sázkách 100 zlatých, ale Vollneye to na sobě nedal znát. I já si mohl zvolit pobočníka, tak jsem přizval Alistaira (nemusel jsem volit nikoho, ale nechtěl jsem riskovat).



Poslední, pátý zápas, proběhl mezi mnou a Piotinem Aeducanem, bratrancem prince Bhelena. Piotin je místní šampión a do boje si přizval své tři pobočníky. Tentokrát tedy do souboje nastoupily komplet družiny. V souboji jsem musel nejprve eliminovat všechny tři doprovodné ozbrojence a pak se začít soustředit na samotného Piotina. Podle barvy ukazatele byl tak 2 levely nade mnou a moc dobře to nešlo. Pravda, boj stál hlavně na mě a Alistairovi, Leliana se odporoučela hned na začátku a Ňouma se taky moc nevyznamenal. Ale na druhý pokus jsme Piotina dali.





Na konci turnaje jsem byl vyhlášen vítězem a mohl jsem něco do davu zakřičet, třeba veřejně podpořit prince Bhelena, ale neučinil jsem tak. Veliteli soubojů zůstal po turnaji aktivní trojúhelníček nad hlavou, ale už s ním dál mluvit nešlo. Hra si zřejmě neporadila s uzavřením předchozího úkolu a jelikož vlastně tímto turnajem ani nebyl splněn, tak nechala klíčové NPC dál aktivní. To se mi v Orzammaru stalo potom ještě jednou - u Fildy, matky ztraceného trpaslíka Rucka.

Samotný průběh trunaje byl docela výmluvný a vysvětlilo se tím, proč hra nabízí alternativní cestu skrze zradu podporované strany. Turnaj je v porovnání s průchodem Aeducanského thaigu o kus tužší a to bez ohledu na to, že volba protivníků je lehce odlišná, takže pro někoho může být schůdnější začít pracovat nejprve pro Bhelena a pak ho zradit. Tím pádem by se měl hráč turnaji vyhnout a přízeň Harrowmonta si získá místo toho jako špeh. Předpokládám, že alternativu nabízí i princ Bhelen, potažmo Vartag Gavorn, pokud byste se rozhodli naopak zradit lorda Harrowmonta.

V Aréně je ještě několik pojmenovaných postaviček, které se tohoto "alternativního" turnaje neúčastní. Nejzajímavější z nich je dvojice trpaslic - Farinden a mlčenlivá sestra Hanashan. Farinden funguje jako mluvčí, protože Hanashan si na znak příslušnosti k řádu a oddanosti své patronce Astyth Šedé vyřízla jazyk. Je to tedy skvělý zdroj informací o řádu Mlčenlivých sester.





Ale teď zpět k princi Bhelenovi. Po podkopání důvěry lorda Harrowmonta jsem se mohl konečně setkat přímo s princem. Moc dojem na mě neudělal, naopak mě přepadl pocit, že všechno to, co o něm v Orzammaru koluje, je pravda. Dokonce bych řekl, že se mi během rozhovoru mezi řádky snažil naznačit, že tak už to prostě při cestě vzhůru chodí. Nemusím ho milovat a nemusím ho uznávat, ale teď jsme jedna rodina. Pravda, proto jsem si ho vybral. Jen jsem v skrytu duše doufal, že v tom všem nemá prsty. Nyní je jasné, že pomáhám na trůn prospěcháři.

Aby si Bhelen na svou stranu naklonil veřejné mínění, tak se rozhodl zatočit s cartou, potažmo přímo s Jarvií, která se vedení carty po smrti Berahta ujala. Mám tedy vyhledat jejich doupě a všechny zlikvidovat. První část úkolu nebyla těžká, bylo mi jasné, že úkryt carty najdu v Prachově za záhadně zamčenými dveřmi. S čím jsem ale nepočítal, byla osoba, která mi tuhle domněnku potvrdila. V Prachově mě totiž zastavil Leske!



Pověděl mi, jak se Jarvia chopila moci a expandovala do Měšťanské čtvrti. Potvrdil mi jen to, co už jsem věděl od Nadezdy. Když jsem se ho zeptal, jestli stále pracuje pro cartu, tak mi odvětil, že nikoliv. Po tom, co se stalo s Berahtem a jak jsme se domlouvali na převzetí carty, by to asi nebyl zrovna dobrý nápad. Jo, v tom měl pravdu, nejspíš by nás Jarvia nejraději oba stáhla z kůže, ale Leske šel stranou a já zmizel u Šedých strážců. Potom si mě Leske vzal stranou a prozradil mi, že po odchodu Riky a matky do Diamantové čtvrti uplatnila carta nárok na náš starý dům. Uvnitř něj se nyní nachází skrytý vstup do úkrytu carty. Hned na to se Leske rozloučil a odešel.

Zamířili jsme tedy do našeho starého domu a jen jak dveře zaklaply, tak se kolem nás seřadila skupinka hrdlořezů! Už tu na nás prý čekali. Boj byl rychlý a velitel začal škemrat o život. Prý to celé přichystal Leske. Poslal je do domu, aby tu nás počkali, zatímco on nás sem mezitím vláká. Hm, takže Leske s cartou kecal. Prý je to dokonce pravá ruka Jarvie, ... ten zmetek! Poté nám hrdlořez předal klíč od domu o kus dál, tedy toho, co jsem měl vyhlídnutý jako potencionální vstup. Úkryt carty je jinak ten samý dungeon, z jakého jsme na začátku hry s Leskem utíkali, akorát tentokrát se dá dostat úplně všude.



Většina soubojů probíhala standardně. Trošku nepříjemní byli akorát zloději ve stínech, kteří sem tam nečekaně vpadli do rozjetého boje. Mnohem zapeklitější bylo pozdější odemykání truhel, protože ani 4. stupeň odemykání zámků Lelianě na jeden ze zámků nestačil. Nakonec jsem zjistil, že to chce nejenom talent, ale taky mít Lstivost alespoň 30 (naštěstí jsem byl u Leliany už hodně oblíbený a ona dostává bonus právě do Lstivosti ). Přidal jsem 2 volné bodíky z levelupu a bylo hotovo.

Cesta úkrytem je jinak lineární a končí ve velké místnosti, kde už čeká Jarvia s Leskem a několik hrdlořezů. Dveře za námi se zavřeli a začal docela nepříjemný boj.

Leske je elitní hrdlořez a Jarvia je samozřejmě boss. Blbé na tom souboji je, že Jarvia útočí nejenom zblízka, ale když jí začne téci do bot, tak se stáhne a ostřeluje družinu z dálky. Přitom doufá, že se pohneme a nalákáme na sebe zloděje ve stínech apod. Sama je pak obklopená pastmi, takže cesta vpřed není moc dobrý nápad. Místo toho jsem s družinou zacouval co nejvíc zpět ke dveřím a sundali jsme nejprve Leskeho a dva hrdlořezy. Pak za námi dorazila Jarvia a schytala první várku poškození. Popravdě nic moc, ale nedalo se nic dělat, hodně jsme míjeli. Jakmile zdrhla, tak si přivolala na pomoc další lučištníky, takže přišla na řadu Morrigan, která vyvolala bouři. Tím se Jarvia zase pohnula k nám a už tak nějak u nás vydržela. Stačilo zabít jen jí, většina hrdlořezů poté automaticky zmizela.



Z úkrytu jsme vylezli v obchodě Janara v Měšťanské čtvrti. Janar byl nemile překvapený, že mu dělám díru do zdi, ale to je tím, že vůbec netuší, kdo před ním tenhle dům vlastnil . Já si jen prorazil starou cestu. Když jsem mu řekl, že je Jarvia mrtvá a oplétačky se zákonem mu tedy nehrozí, tak se uklidnil.

Princ Bhelen mi po téhle akci slíbil, že jakmile usedne na trůn, tak mi určitě se zplozenci pomůže. Jenomže jak už to bývá, hned tak to nebude. Hlasování v radě je nejisté, chtělo by to něco pádnějšího. Někoho, jehož hlas by převážil i hlas rady. Pak se mě optal, co vím o paragonce Brance. Pověděl jsem mu vše, co vím. Bhelen si není úplně jistý, jestli Branka stále žije, ale jelikož se jí vydal hledat i lord Harrowmont, tak to nemůže jen tak nechat být. Pokud by Harrowmont našel Branku první, tak získá její hlas on.

Podle posledních informací se Brance podařilo sestoupit až do Caridinova kříže, což kdysi bývala hlavní cesta mezi thaigy. Před ní se tam dlouhá pokolení nikdo neodvážil. Možná tam najdu potřebné stopy. Poté Bhelen tišším hlasem dodal, že je na mě, abych Branku přesvědčil. A pokud by to nešlo, tak by bylo lepší, kdybych zařídil, aby se Branka už nikdy nevrátila. No, nic jiného se od Bhelena ani čekat nedalo . Bez otálení jsme vyrazili na cestu.



Eh, zpět. Zas tak bez otálení to nebylo. Bhelen se nachází v nově odemčeném křídle královského paláce, kde se dá pokecat i s Rikou a matkou. Přesunul se sem také Vartag Gavorn. Na konci Bhelenova (levého) křídla je pokoj, ve kterém je bylinkář Widron a sténající lady Brodensová. Lady Brodensová omylem vypila číši vína, kterou měl dostat zemřelý král Edrin. Jenomže víno bylo otrávené a chudinka teď mele z posledního. Widron mi dal recept na exotický lék, ale umíchat ho může jen mistr v bylinkaření. Morrigan to naštěstí splňuje, takže jsme si jen zaběhli pro ingredience a za chvilku už bylo lady Brodensové lépe.

Další bod byl skleněný amulet v pravém křídle paláce (poblíž pokladnice). Konečně jsme dokázali vyvolaný přízrak sundat.

[Elemir]

Hluboké cesty

Poblíž vstupu do Hlubokých cest nás dostihl Oghren, Brančin manžel. Chtěl nás požádat o laskavost. Byl překvapený, že si vůbec pamatuji jeho jméno, takže ho to na chvilku rozhodilo, ale pak se znovu sebral a pověděl nám, co má na srdci. Teď, když král vyslal za Brankou výpravu, tak se nám určitě bude hodit každá pomoc. Dosavadní výpravy vždy selhaly, žádná z nich nic nenašla, ale Oghren nám přislíbil, že když zkombinujeme naše a jeho poznatky, tak určitě řešení najdeme. Nedal mi popravdě moc na výběr, tak jsem raději souhlasil. Ostatně dobrý bojovník se může vždycky hodit a Oghren mi přijde rozhodně sympatičtější než Sten.



Ukázalo se, že Oghren opravdu něco ví. Bhelen nám třeba zatajil pravý důvod toho, proč se Branka do Hlubokých cest vydala. Anebo to nevěděl. Obecná představa je taková, že Branka vzala svůj nový rod a odebrala se do Hlubokých cest osídlit si pro sebe jeden ze ztracených thaigů. V Orzammaru to nesli těžce, protože Branka se stala paragonkou po čtyřech generacích bez paragonů, takže všichni očekávali, že bude svou roli svědomitě zastávat. Jenomže ona se místo toho sebrala a zmizela. Mnoho výprav se jí vypravilo hledat, ale po Brance jakoby se slehla  zem.

Podle Oghrena se Branka vydala hledat Kovadlinu nicoty - tajemství, jak vyrobit golemy. Kovadlinu před několika staletími vytvořil kovář Caridin a podle některých vzkazek se tak stalo v Ortanském thaigu. Branka měla tedy v plánu Ortanský thaig vyhledat a poohlédnout se po případných stopách. Díky Oghrenovi jsem tedy získal další směr, takže nyní stačilo podle plánku od Bhelena dojít do Caridinova kříže a pokusit se odtud najít cestu do Ortanského thaigu. Pokud budeme mít štěstí, tak zjistíme, kudy se Branka vydala dál.



Nebudu zabíhat do přílišných podrobností, Hluboké cesty jsou na popis poněkud komplikované a družina zde po většinu času beztak jen bojuje (sem tam i s nějakými elitami). Průchod Hlubokými cestami je přitom lineární a cesta za Brankou vede skrze čtyři samostatné oblasti:

Caridinův kříž
Ortanský thaig
Mrtvé příkopy
Kovadlina nicoty (sem jsem zatím nedošel)

Aeducanský thaig nemá s touto výpravou nic společného, nicméně na mapě Hlubokých cest zůstává zobrazený a přístupný.

Caridinův kříž je křižovatka se třemi směry. Na severní (příchozí) cestě nás čekalo žoldácké uvítání a zával. Ten je naštěstí možné obejít skrze sousedící jeskyně po obou stranách cesty. Ostatně jeskyně je dobré prozkoumat už jen kvůli lootu a vedlejším úkolům. Dají se tu najít třeba pytle se zkrvavenými ostatky, které je pak možné složit na oltáři v Ortanském thaigu. Vyklube se z nich prima tuhý démon, od kterého je možné získat odměnu (20 zlatých), pokud ho propustíte, anebo ho prostě můžete zabít (zatím se mi to nepodařilo). Další zajímavostí je poklad Příčných kopáčů nebo fajn trpasličí zbroj ze sarkofágu. A taky se tu nachází další skleněný amulet s Přízrakem. Z nepřátel se tu nacházejí různé verze zplozenců a hlubolezové, včetně jejich elitní verze (zlobr šampión a hlubolezí matriarcha). Cesta do Ortanského thaigu vede jižní cestou.

Ortanský thaig už je oproti Caridinově kříži zapeklitější. Mezi místní nepřátele patří duchové, pavouci a golemové. Na zplozence narazíte také, ale většinu z nich pozabíjeli pavouci a Ruck. Ano, to je ten ztracený syn Fildy. Setkal jsem se s ním za poněkud zvláštních okolností. Varoval mě, ať se za ním nevydávám a než jsem se zmohl na slovo, tak nás obklíčili pavouci. S Ruckem nemají nic společného, byla to čistě naše chyba, protože jsme pavouky přilákali naší přítomností. Ruck se jen bál, abychom mu je nenalákali do jeho skrýše.







Nic se nedalo dělat, museli jsme couvnout kousek do chodby, ve které Ruck právě zmizel, protože pavouků bylo příliš a byli zas o kus tužší než běžní pavouci. Podařilo se nám je tímto manévrem rozdělit na dvě poloviny, což docela pomohlo. Kousek od místa přepadení jsme navíc našli písemnosti pro Ortu z archivu (později jsem jí je zanesl a dopomohl jí tím k uznání šlechtického stavu). Kousek dál na východ je pak oltář pro složení démona.

Ruck bydlí v přilehlé jeskyni a už na první pohled je vidět, že s ním není něco v pořádku. Příběh, který nám Filda vypověděla, není tak úplně pravdivý. Ruck se v Orzammaru dopustil krvavého zločinu a místo trestu si vybral službu v Hlubokých cestách. Pravděpodobně se chtěl přidat k Legiím. Místo toho však skončil tady a sám. Neměl co jíst a tak se začal živit masem zplozenců. Jenomže jak víme, maso zplozenců je pro běžného smrtelníka jedovaté. Ničí tělo i mysl. Ruck nechce, aby se matka dozvěděla pravdu, hlavně o tom, co se z něj stalo, tak jsem mu slíbil, že jí zalžu. Samozřejmě jsem to neudělal a Fildě jsem pověděl pravdu. Za odměnu jsem dostal Ruckův štít. Podstatné ale bylo, že jsem tím slibem Rucka uklidnil. Je to totiž jediný obchodník široko daleko.

Poznámka: Filda se rozhodla za Ruckem odejít, ale místo toho zůstala v Orzammaru a nad hlavou jí stále svítí úkolový trojúhelníček.





Na severu Ortanského thaigu se nachází pavoučí hnízdo. Bylo zvláštní, když se před námi všichni pavouci začali nejprve stahovat, ale vysvětlení jsme dostali chvilku na to. V hnízdě sídlí pavoučí královna! Byl to zvláštní boj. Pavoučí královna se v průběhu boje stahuje zpět do hnízda, aby se doléčila a přitom si přivolá něco málo posil. Pavouky je tedy dobré lákat po částech a sem tam bacit i královnu. Jakmile královna zůstane sama, tak se vracet přestane a je nutné jí rychle udolat. Jo, napsané to zní hezky, ale ta potvora se hůř trefuje, takže je to na dlouho a stálo mě to dost loadů. V průběhu boje se dá naštěstí ukládat - pokud bojujete mimo hnízdo, tak se po stažení královny oblast změní na bezpečnou.

Po likvidaci pavoučí královny jsme získali přistup k Brančinu deníku, odkud jsme se dozvěděli, že s výpravou pokračovala do Mrtvých příkopů.





A teď přijde na řadu jedno příběhové rozuzlení ... Mrtvé příkopy jsou přesně tím místem, které jsem viděl ve snu po Přijímacím rituálu. Před námi se objevil most ke starobylé pevnosti a nad ní se proletěl drak!







Při cestě k mostu jsme v dáli zahlédli několik klečících trpaslíků. Klečeli před nějakou sochou a zřejmě se modlili. Když jsme se přiblížili víc, tak se z mostu vyřítila vlna zplozenců a trpaslíci hbitě vyskočili na nohy a pustili se boje. Ani my jsme nezůstali pozadu. Po první vlně přišla další a pak ještě další. Na mostě jsem si všiml, že hlídky zplozenců jsou i dál směrem k pevnosti a tak jsme začali postupně vylákávat zplozence po menších skupinkách a ty likvidovat. Došli jsme až před velkou uzavřenou bránu pevnosti, kde stál zlobr a dva špalíry lučištníků. Jakmile jsme zabili posledního zplozence, tak nás trpaslíci dohnali a rozestavili se před bránou.

Podle popisku jde o příslušníky Legie, kterým velí Kardol. Dá se s ním pokecat na téma Legií a momentální situace v Hlubokých cestách. Ta není moc dobrá. Veškerá tíha boje leží nyní na Legiích, které se snaží zadržet zplozence tady dole. Legie tak tvoří jediný obranný val mezi hordou a Orzammarem. O dění na povrchu se moc nezajímají, ale docela by jim ulevilo, kdyby se i na povrchu zformovala armáda, která by se zplozenci bojovala. Snížil by se tím tlak hordy v podzemí.









Průchod pevností je takový klikatý . Jelikož je pevnost ruina, tak je potřeba procházet na střídačku po nádvořích a okolních budovách a hledat cestu vpřed. Všude je plno zplozenců a sem tam i jejich šampióni, jako např. Prastarý zplozenec nebo Svíječ mistr kovář. V sarkofázích je možné najít části brnění Legie, které patří k velmi kvalitním kouskům a váže se k němu něco jako úkol. Přeskočím proto jednu událost.

Na konci rozpadlého mostu na východě je kaple Legionářů, kde je několik neutrálních duchů, deska s nápisem a oltář. Deska mluví o jakési zkoušce skrze Stín hlušiny. Z oltáře je možné sebrat legionářskou helmu a klíč. Tím si znepřátelíte duchy. Když pak navíc kliknete znovu na desku, tak se objeví přízrak pojmenovaný Stín hlušiny. Klíč je jinak důležitý pro otevření brány k cestě dál na východ.

V kapli je ještě jedna zajímavá věc a to písemnosti, které naznačují, že Legie splňuje kritéria k tomu, aby mohla být prohlášena za plnohodnotný rod nebo kastu. Stačí s nimi zajít do archivu v Orzammaru a zapsat je do knihy vzpomínek.





A teď zpět. Cestou ke kapli Legionářů jsem zaslechl podivnou rýmovačku. Po hlase jsme došli k podivně vypadající trpaslici, která se skláněla nad hromadami tlejícího masa a vypada všelijak, jen ne zdravě. Byla to Hespith, Brančina milenka. Tím se alespoň vysvětlilo, proč Branka nevzala sebou do Hlubokých cest Oghrena. Podobně jako Ruck, i Hespith se očividně živí masem zplozenců.

Hespith tu chystala jídlo pro klan, ale co tím přesně myslela, mi v tu chvíli bylo záhadou. Její povídání nedávalo moc smysl. Podle všeho je první dny po příchodu do Mrtvých příkopů někdo přepadl a část klanu se proměnila (předpokládám, že ve zplozence). První postižení pak utekli vstříc bojům. Někteří jako Hespith, Laryn a Branka byly ušetřeny. S Laryn se pak ale něco stalo, něco čeho se Hespith bála, aby se nestalo jí. Ona a Branka se totiž na tu proměnu musely dívat. I Brance se pak něco stalo, ale to už Hespith nechtěla říct a utekla.



Co se s Laryn stalo, jsme se dozvěděli za chviličku. Laryn byla proměněna v tzv. plemennou matku, což je něco jako včelí královna. Jejím úkolem je přivádět na svět nové potomstvo, v tomto případě zplozence. Proměněné ženy každé z ras pak plodí odlišné druhy zplozenců - z trpaslíků se stanou Svíječi, z lidí Vířivci, z elfů Křiklouni a z quanarijců Zlobři.





Souboj jsem jen zkusil, protože po cestě do Mrtvých příkopů jsem příliš vyčerpal svoje zásoby léčivých mastí, takže jsem byl schopný plemennou matku usekat jen ze 2/3. Prozatím jsem tedy postup v Hlubokých cestách odložil a vrátím se sem o něco později.

[Yuyana]

Doporučuju vzít golema na zápletku s golemama. Která hned následuje.

[Milhaus]

Já včera jen dokončil Ostagar.

V táboře jsem si od zdejšího elfa posla vykecal meč, který dostal Alistair. Od chlapa v kleci jsem dostal klíč od truhly mágů, za jídlo, které jsem ukradl strážci u něj. Ale vybrat jsem jí mohl až po návratu od Flemeth.

V Pustině je asi nejcennější úkol se zásoby chasindů, kde bylo nejvíce věcí a který jsem téměř minul. Ale jakmile byl zadaný, už nebyl problém jej najít, zvláště když se značky dělali na mapě.

Co se nepřátel týče, prostě jsem všechny tři společníky vybavil luky a všechno tu pomaloučku ustřílel, takže nějak moc k otevřeným bojům ani nedocházelo.

Ve věži jsem také vybavil oba vojáky, co mě doprovázeli střelnými zbraněmi, respektive jeden již měl kuš, druhému vojákovi jsem dal luk a opět postupně ustřílel všechny nepřátelé. Povedlo se mi tak i "zachránit" všechny vojáky venku před věží, jelikož jsem prostě nešel se svými postavami natolik blízko, aby je zplozenci zabili .

Ve věži to bylo trošku horší, tam už k pár bojům přece jen došlo, dost pomohl kužel mrazu a kamenná pěst. Závěrečný zlobr moc problém nebyl, prostě jsem každého společníka poslal na jinou stranu a nechal jej střílet na dálku, se zlobrem bojoval jen Alistair (měl aktivovanou tu dovednost, co by měla přitahovat nepřítele). Když měl tendenci zlobr útočit přece jen na někoho jiného, tak jsem jej zmrazil a jeho cíl přesunul jinam.

Alistairovi jsem v rámci taktiky nastavil, aby sám na sebe použil léčivý lektvar, pokud mu klesne zdraví pod 25%, a také všem nastavil, ať prohazují zbraně na blízko/dálku, podle vzdálenosti nepřítele, nicméně jsem stejně většinu času měl označenou celou partu a v té chvíli inteligence nefunguje, ale dělají to, co hráč řekne (respektive útočí na to, na co hráč ukáže). Nicméně se to hodí hlavně ve chvíli, kdy se nepřátelé dostanou blízko, aby postavy sami pokud možno vytáhli zbraně na blízko (v tu chvíli jsem stejně ovládal spíše sebe a kouzla). UI spolubojovníků je ale vážně hrozná i tak, to jsem si zřejmě pamatoval dobře.

Co bylo velmi iritující, je to, že jsou zde všude zamčené truhly, u kterých jsem nepřišel na způsob, jak je otevřít. V táboře mi ještě některé zvládl otevřít Daveth, ale na mnohé z nich asi neměl dostatečnou lstivost, v pustině již neotevřel nic a ve věži jsem neměl lotra vůbec. Nevím tedy, jestli jde nějak truhly otevřít jinak, než s lotrem a co přesně je k tomu vlastně třeba, ale tuším, že jediný, kdo to dokáže, je lotr a jediná věc, podle které se to řídí, je lstivost. Nyní jsem si také jistý, že první hru jsem hrál za elfa lotra.

Ale dokončil jsem to tedy na na 6 úrovni, v partě mám psa(7), Alistaira(6) a Morrigan(7).

[Elemir]

Caridina jsem navštívil bez golema. Nejprve jsem jen testoval, jak na plemennou matku, a když jsem zjistil, že s podporou Morrigan to v pohodě zvládneme, tak jsem se vydal dál (level 16). No a pak přišla past, kvůli které bych musel Kovadlinu nicoty začínat znovu, tak jsem to už dojel. Měl jsem sebou alespoň Oghrena, takže si taky něco málo vyříkali. Morrigan trošku zaprotestovala při výběru strany, ale dostal jsem naštěstí jen 1 disapproval (ukecávání funguje překvapivě i na členy družiny ).

S AI taky stále zápasím. Občas vyberu celou družinu, občas zapomenu AI vůbec zapnout a tak v boji raději v krizových chvílích pauzuju a kontroluju aktivity členů. Ta družina není neschopná, ona dokáže fungovat skvěle, ale ladit se mi to fakt nechce. Dokonce i ty lektvary naklikávám ručně.

[Elemir]

Jinak já udělal docela velkou okliku, než jsem do finále u trpaslíků šel. Pořešil jsem část okrajových věcí, co mi zbyly z minula, pak jsem prošel Útočiště kvůli popelu, vyléčil arla a teprve pak jsem se vrátil do Hlubokých cest.

Je legrační, že jsem tu plemennou matku nakonec dal jen s lehce obměněnou družinou a spotřeboval jsem při tom tak 2 lektvary. Navíc ten boj proběhl docela rychle. V tomhle je hra dost nevyzpytatelná. Asi mě tu nejvíc odradil fakt, že kvůli obměně družiny se musí cestovat velký kus zpět a ven do města. A pak samozřejmě zase zpátky, takže jsem ani neměl vůli experimentovat. Morrigan kupodivu s živelnou magií funguje dobře, akorát to mražení vlastních postav je naprd . I když ona se teď víc hlídá .

Pokud jde o obtížnost lokací, tak jsem nabyl dojmu, že je to v principu jedno. Sice není dobré lézt na levelu 7 do oblasti s min. levelem 10, ale pokud jde o elitní jednotky, tak ty v těch oblastech jsou elitní bez ohledu na to, jestli už jsem nebo nejsem u stropu oblasti. Tzn. co je 1-2 levely nade mnou, je nade mnou vždy, i když jsem level 16 a lokace je max. level 16. Krásně jsem to viděl v Útočišti. Za mě je teda vhodné vybrat postup spíš kvůli parťákům a obchodníkům. Kdybych býval tušil, že v Denerimu stačí navštívit jen tržnici a nic se přitom neděje, tak jsem si sem došel dřív.

[Milhaus]

Tam se nějak odmyká to DLC s tou tvrzí šedých strážců, né? Něco takového ve hře mám dojem je. A v tvrzi se mohl hlavní hrdina naučit nějaké spešl dovednosti (každé povolání trošku jiné) a něco tam bylo i s obchodníkem, že měl nějak zajímavé předměty, nebo něco a uměl i povýšit unikátní předměty na lepší materiál (prodejem a následným odkoupením). Ale nejsem si úplně jistý, jestli si to nepletu s něčím jiným.

[Elemir]

Něco takového mám na mapě. Do tábora družiny mi zavítal nějaký týpek, že mu Duncan kdysi něco slíbil a potřeboval by něco prozkoumat. Na severu mapy se poté objevila značka. Nevím tedy, jestli je to ono, zatím jsem tam nedorazil. Momentálně jsem v Denerimu na nákupech.

[Milhaus]

No nějak mám pocit, že v Denerimu právě byl nějaký obchodník, který chtěl do té tvrze jít. V původní hře to dokonce přímo ve hře prodával, to dlcčko, za nějaké ty bioware body, nebo co. Pak se tam asi nějak přesunul, nebo tak něco.

[Elemir]

Tak jsem málem skončil .

V Denerimu se mi kouslo přesouvání mezi lokacemi. Hra se prostě zasekla a bylo vymalováno. Zřejmě mělo dojít k nějaké události, která se nechtěla načíst (předpokládám, že Zevranovo překvapení). Ze všech možných rad mi nakonec pomohla ta nejprostší - nechal jsem opravit soubory . Origin nejenže neumí hru korektně nainstalovat i s DLC, ale ještě je v té instalaci chyba! Nakonec jsem se dozvěděl, že Origin prý při opravě stahuje patch. Hm, takže ty patche k dispozici jsou, akorát se instalují až v rámci vynucené opravy souborů .

Od té doby je všechno zase OK. Chvilku jsem se bál, že budu muset vytáhnout starší PC a odehrát kus na něm. Pokud by to tedy bývalo vůbec pomohlo. Docela by mě naštvalo, kdybych musel skončit.