Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Milhaus]

Steam: ATOM RPG

Začal jsem hrát tuto hru, neboť by se mělo jednat o duchovního nástupce falloutu a já fallout rád, takže jsem nemohl odolat. Hra tedy vyšla již dávno (asi někdy 2018), ale nebyla přeložena do češtiny. Nyní, jak jsem zjistil, již přeložená je, dokonce se jedná nejspíše o překlad oficiální (podporovaný samotnými autory hry), nebo alespoň na steamu je čeština rovnou součástí hry a není třeba jí doinstalovávat.

Osobně od hry zas tolik neočekávám, přece jen se zřejmě jedná o indie hru od nejspíše začínajících autorů, kteří požádali o finanční podporu na kickstarteru, kde uspěli. Ale asi nelze očekávat, že bude hra například nadabovaná a podobně. Stejně tak není ani úplně vyladěná z hlediska herních mechanik a podobných věcí.

Za tímto účelem jsem na steamu ve workshopu i dal odebírat nějaké módy.

Nejpodstatnější mód je dle mého Neutron, který ladí herní mechaniky. Jednak mění trošku systém rozvoje a perků (po každém 7 levelu je možné dát bod do vlastností), mění vrozené dispozice, mění i systém perků, a hlavně a především (což je i hlavní důvod, proč jsem mód instaloval), umožňuje společníkům v partě získávat stejné množství zkušeností, jako hrdina.
Mód jsem si přeložil do češtiny. Viz - mělo by se to nahrát do složky steam a pak rozbalit a přepsat původní soubor neutron.txt.

Dále mód More clothes and armor for the cadet, který přidává oblečení do hry, ale který současně není úplně nutný a ani si nejsem jistý, jestli funguje správně. Pokud se někde objevují texty, jsou rusky a ani plně dobře nefungují. Těžko říct. Mě stačilo, že jsem hrdinu mohl převléct do černé uniformy na začátku hry.

A nakonec mód First person camera (Caps Lock), ale to čistě kvůli screenům ze hry. Umožňuje hru pomocí capslock přepodnout do pohledu z první osoby (v něm je sice hra nehratelná, ale některé výhledy jsou tak lepší).

[Milhaus]

Nová hra a tvorba hrdiny
Ve hře je mnoho vlastností, dovedností, vrozených dispozic a následně i schopností. Celý systém je poměrně dost podobný tomu, co byl ve falloutu, i když trošku se to liší.

Vlastnosti
Ve hře je 7 vlastností, konkrétně Síla, Výdrž, Obratnost, Intelekt, Pozornost, Osobnost a Štěstí.
Celý systém je tak podobný tomu falloutu a i vlastnosti mají podobný význam. Nejsem si úplně jistý, jestli je během hry možné nějak vlastnosti trvale zvýšit jako ve falloutu (třeba sílu skrz energozbroj, nebo karty do PC, případně skrz dialog s určitými postavami, nebo výběrem perků). Předpokládám, že v této hře to možné není. Mód neutron umožňuje v rámci jedné změny přidat 1 bod do vlastnosti každý 7 level (je možné to v něm v nastavení vypnout, nebo i změnit, aby to bylo častěji, nebo méně často).

Tak či tak, podobně jako ve falloutu je počáteční výběr vlastností naprosto stěžejní a do značné míry ovlivní, jak bude hráč hru hrát. Vlastnosti o proti fallotu se mohou pohybovat od 1 do 11 a tyto minima/maxima nelze nijak překonat (ani dispozicemi, ani věcmi dočasně zvedající vlastnosti atd).

Síla - v této hře zdá se mi být to vlastnost zásadní. Síla ovlivňuje především nosnost hrdiny a hrdina u sebe nosí spousty a spousty věcí (zejména věci, které jsou určeny na výrobu jiných věcí) a prakticky neustále je přetížený. Dále některé zbraně (a to zejména střelné zbraně), mají požadavky na sílu (dají se vypnout výběrem určité schopnosti, ale je to asi zbytečné se jej učit). Řekl bych tedy, že minimum síly je asi hodnota 9 a pokud by hráč neměl onen mód neutron a nemohl tak později do síly bod přidat, možná i 10. Síla se vcelku často používá i v dialogách a přidává nové možnosti.

Výdrž - ovlivňuje zejména počet životů a odolnosti proti různým negativním stavům.

Obratnost - druhá naprosto zásadní vlastnost, která určuje počet akčních bodů během boje. Za každé 2 body v obratnosti získá hrdina 1 akční bod. Jelikož nelze obratnost zvednout na 12 a mít tak 11akčních bodů, nemá moc cenu jí zvedat na 11. Stačí 10 a mít 10 akčních bodů.

Intelekt - intelekt je třetí zásadní vlastnost. Ovlivňuje zejména počet bodů do dovedností, které hrdina získá za každý level. S hodnotou 11, je to 27 bodů. Pokud se hrdina navíc naučí co nejdříve perk zvyšující počet bodů, může si každý level rozdělit 30 bodů do dovedností. Jelikož je rozdíl mezi hodnotou 10 a 11, má asi význam zvednout intelekt na maximum hned na startu. Inteligence navíc ovlivňuje hodně věcí v dialogu.

Pozornost - nejsem si úplně přesně jistý, co obecně dělá. Trošku zvedá dovednosti založené na boji na dálku, ale ty se lze i prostě naučit přiřazením bodů. Také se občas objeví v dialogách, že si hrdina něčeho všimne (ne tak často jako síla nebo intelekt).

Osobnost - určité hodnoty osobnosti se často zobrazují jako podmínky pro dialogy a bez dostatečné osobnosti víceméně mnohdy ani není možné dialog začít. (bez módu neutron o tom navíc hráč ani neví, mód to během dialogů zobrazuje). Ve hře je možné si vybrat perk, který přidá 3 body do osobnosti, pokud je hrdina opilý. Dále jsou ve hře parfémy (pro ženy a muže zvlášť), které přidávají 1 bod do osobnosti a které lze použít víckrát (tj i když hrdina smrdí jak potulný bordel, efekt více použitých parfémů se sčítá a je tak možné dosáhnout až maxima). Osobně bych tedy řekl, že by měla stačit asi hodnota 6, pak používat ty parfémy, případně se naučit ten perk. S módem neutron by se možná mohlo časem hodit do osobnosti dát 1 bod a zvednout jí tak na 7 a s případným perkem tak být na 10. Více by asi nemělo být nikde třeba).

Štěstí - nějak to asi ovlivňuje všechno, ale jen blázen spoléhá na štěstí.

-------------

Dovednosti
Ve hře je celkem 16 dovedností. Opět, není to příliš odlišné od falloutu. Snad jen, že se zdá, že o proti falloutu tam nejsou žádná omezení při jejich učení. Třeba knihy fungují o po dosažení hodnoty nad 100, cena za bod dovednosti se nezvedá při přesáhnutí příliš vysoké hodnoty a podobně. Logicky platí, že dovednosti jsou naprosto zásadní pro všechno, co hrdina dělá a téměř všechny činnosti pokrývají.
Konrétně:
Bojová umění - boj na blízko bezezbraně (ve hře jsou různé rukavice a boxery, které lze použít)
Zbraně na blízko - ekvivalent chladných zbraní z falloutu (nože, sekery, palice atd)
Pistole a samopaly - malé střelné zbraně
Pušky a brokovnice - velké střelné zbraně
Automatické střelné zbraně - asi ekvivalent těžkých zbraní ve falloutu.
Vrhací zbraně
Řečnictví - podobně jako ve falloutu zásadní dovednost
Obchod - zdá se že dovednost vcelku zbytečná (pokud hráč nehraje obtížnost, kde nemůže ukládat a načítat hru. Pokud může, bude nejspíše nakupovat pomocí kapsářství)
Hazard - nezdá se to být příliš užitečné
Přežití - o proti falloutu to zdě asi bude poměrně významné, jelikož na hodnotu přežití se zřejmě váží některá náhodná setkání a pokud hráč nemá dostatečnou hodnotu, nikdy tato setkání nespustí. V rámci jednoho toho setkání je třeba možné získat společníka pejska (je třeba být někde kolem 40). Jinak to umožňuje se setkání vyhnout (což ale není potřebné).
První pomoc - asi nějak ovlivňuje zisk životů při léčení, časem by se to asi mohlo hodit.
Plížení - ve hře se o proti falloutu není možné plížit, nicméně plížení se asi uplatní při snaze vybrat někomu skříň, pokud je poblíž. Pokud si postava hrdiny všimne a ten jí chce něco vzít, začne nadávat, pokud to udělá ještě jednou, napadne ho.
Páčení zámků - logicky umožňuje odemykat zámky. Pokud chce mít hráč v partě společníky, tuto dovednost se může naučit některý z nich.
Kradení - docela užitečná dovednost, umožňující ukrást všechno z kapes (včetně obchodníků a jejich inventářů). Navíc má za to hrdina zkušenosti, o proti běžnému nakupování.
Technologie - je to taková kombinace Vědy a Opravování z falloutu. Ale zdá se, že to nemá tak velký význam, jako v něm. Nicméně to asi bude chtít časem zvednout.
Výroba - ve hře je poměrně robustní systém výroby mnoha věcí a návodů, jak co vyrábět a z čeho. Za vyrobené věci jsou navíc expy. Nicméně se systémem load/save lze asi vyrobit všechno, i když hrdina výrobu neumí.

Dispozice
Při tvorbě postavy má hráč možnost vybrat si z různých dispozic (ve falloutu to byly vrozené rysy). Tyto dispozice mají různé efekty a následky, některé užitečnější, některé méně. Vybrat je možné si 2. Osobně bych doporučil vybrat si takové, které buď výrazně zvedají vlastnosti a nebo které nějak přidávají akční body (nebo umožňují dělat akce levněji). Ale je třeba být opatrný, některé mohou mít i dost špatné následky. Mód Neutron některé dispozice mění o proti původní hře (parametricky), ale některé úplně nahrazuje za jiné.

Celkově je to zase podobné, jako ve falloutu, ale perk Talentovaný, který by přidal 1 bod do každé vlastnosti a snížil všechny naučené dovednosti, zde bohužel není. Také tu chybí některé další.

-------------

Má volba hrdiny byla nakonec taková:
Dispozice:
Diplomat (+3 osobnost, +20 řečnictví, +15 obchod, -1 obratnost, -10 ke všem bojovým dovednostem)
Šťastlivec - +3 štěstí, +2 osobnost, +20 hazard, -1 výdrž, -10 ke všem dovednostem krom řeč, obchod, hazard

Vlastnosti:
Síla: 9
Výrdž:1
Obratnost: 10
Intelekt: 11
Pozornost: 6
Osobnost: 6
Štěstí: 4

Zde je dobré si všimnout u výdrže, že je na 1, ale číslo je červené. Pokud z něj hráč ještě 1 bod odstraní, je výdrž stále na hodnotě 1(nic se nezmění), ale získá 1 bod vlastností, který by tam neměl význam. Je to dáno postihy se zvolených dispozic.

Dovednosti: dal jsem vše do Řečnictví

Má postava tak vypadala takto.

Nakonec jsem si ještě vybral hadry a obtížnost a mohl spustit hru.

[Milhaus]

Výcvikový tábor ATOMU.

Procitl jsem se ve výcvikovém táboře ATOMU. Měl jsem nějaké noční můry o nějakých houbách, takže jsem byl vlastně rád, že mě jeden zdejší voják probudil.

Jak jsem zjistil, je rok 2005, před 30 lety došlo k jaderné válce mezi SSSR a USA.

SSSR se tak v tomto světě nikdy nerozpadlo a nepadl ani komunismus a hra se odehrává na území Ruska. Postavy se tak vcelku často oslovují soudruhu a chrlí různé, již dávno překonané ideologie, z čehož si hra dělá jemnou ironií legraci (ale ne nějak moc a není to takový černý humor, jako ve falloutu, který jsem měl tak rád).

Atom je vládní organizace, která vznikla ještě před válkou a která má za úkol obnovit někdejší slávu SSSR po válce. Budou nejspíše dobře vybavení, jak technikou, tak i tajnými informacemi. A já jsem jejich kadet.

Voják nelenil a ačkoliv nebyl můj nadřízený, hned mě začal hnát do výcviku. Jako první věc, co bych měl dle něj udělat, je najíst se. Ostatně jedna sušenka ležela nedaleko a nebyl problém se jí zmocnit.


Celý úvodní tábor funguje jako tutoriál, kde se má hráč naučit základní věci a dozví se pár věcí z ovládání a podobně.

Existují 3 základní ukazatele, které mají zásadní vliv na 3 negativní stavy a které mohou skončit až smrtí hrdiny. Ozáření radiací, otrava a hlad. Ozáření a otravu lze získat tak různě v pustině, od ozářených či jedovatých míst, přes monstra, až po jídlo a podobně. Zbavit se toho dá zřejmě léky, nebo přes doktory. Hlad roste postupně sám a je třeba jednou za čas se najíst.

U postele jsem měl i podivnou truhlu, která na mě mluvila rusky. Nezdálo se, že by většina voleb něco dělala, ale povedlo se mi převléct do černých hader a to mi stačilo.

Když jsem snědl sušenku, šel jsem dál. Ukázalo se, že ten kolega voják je nějaký divný, neboť nás v kasárnách zavřel a ztratil klíč  ???. Prohledal jsem tedy celé kasárny, vyraboval vše, co se dalo, všechny skříně, stolky a podobně. Na zdejší automat jsem použil i starou minci, co jsem zde našel. Nakonec jsem klíč našel ve stolku a mohl jej úspěšně použít na dveře.

Trošku krkolomně zde funguje ovládání. Aby hráč daný předmět použil (třeba minci do automatu, nebo klíč na dveře), musí jít do inventáře, tam si daný předmět dát ruky (místo třeba zbraně) a následně kliknout na objekt, kde jej má použít.

Vylezl jsem z kasáren na nádvoří. Můj nový kolega mě hned začal honit na place a poučovat o každé kravině. Například mi řekl báječné info, že popelnice je fajn vybrat, neboť obsahují užitečné věci, ale že není dobrý nápad si do nich věci schovávat.

Našel jsem taky tábořiště. U táboráků si lze vařit různé věci, jako kávu nebo čaj (které zvedají dočasně sílu nebo výdrž), a nebo jídlo. Celkově to prostě vytváří různé pozitivní stavy. Viz Skvělá nálada,Kávový rauš či čifirový rauš. Výhoda vaření jídla u táboráku je v tom, že jeden kousek jídla zažene úplně hlad, zatímco když sním jídlo jen tak v inventáři, je to sice rychlejší, ale ne tak efektivní. Táborák je občas možné najít na mapě a nebo při cestování na velké mapě se lze kdykoliv utábořit. Nicméně táboření automaticky nedoplňuje zdraví.

Pak jsme došli na střelnici, kde bylo mnoho různých zbraní. Všechny jsem je pochopitelně vyzkoušel a to ne jen na zdejší cvičné cíle, ale i na pár kolegů o kousek dál. Mohl jsem si dát i pěstní souboj s tím blbem, co mě poučoval, ale dal by mi nakládačku. Pak jsem tedy ještě vše prozkoumal, sebral vše, co se dalo, vybral i zdejší skladiště, kde mi ukázal, jak páčit zámky, okradl jednoho spícího vojáka na stráži, vyléčil nějakého zraněného.

Po celém táboře se válelo spousta harampádí a já se tak jak zkoumat, co by se s ním dalo dělat. Měl jsem v hlavě pár návodů na výrobu různých zbraní a podobně. Je zajímavé, jak člověk dokáže být neschopný, když je schopný selhat i při takové činnosti, jako je rozbíjení lahve o cihlu. Ale co už. Začalo mě to bavit a tak jsem montoval a rozbíjel, až jsem měl najednou dost zkušeností, a mohl se povýšit na vyšší úroveň. Ostatně lepší je něco vyrábět, než sebou ty krámy tahat a kdo ví, jestli mi dovolí si je odnést.

Naučené zkušenosti jsem přetavil všechny do kradení, abych mohl vybírat kapse každému na potkání. Vím, není to hezké, ale prostě jsem už takový.

Když už v táboře nebylo co dělat a přestalo mě bavit poslouchat toho nafrněného mamlase, šel jsem do hlavní budovy pro své nové rozkazy. Poslali mě na tajnou misi najít soudruha generála Morozova, který se někde ztratil. Taky mi řekli, že mi pomůže jejich agent soudruh Fidel, který je někde ve městě Krasnoznamenný. Asi bych tam měl vyrazit co nejdřív.

Vyrazil jsem tedy, ale brzy byla noc a byl jsem unavený z toho výcviku a tak se utábořil. Během odpočinku za mnou přišli nějací soudruzi a chtěli po mě všechny mé věci. Ať jsem mával svazovou knížkou komunistické strany jak jsem mával, bylo mi to prdl platné, jednou ranou mě jejich soudruh velitel omráčil a já se ráno probudil s bolestí hlavy.

Všechny věci pryč, nechali mi jen prázdnou čutoru na vodu. Takto se správný soudruh k bližnímu svému nechová. Prozkoumal jsem tak alespoň místo, kde jsem tábořil. Našel zde vidličku, lepící pásku a nějaké cihly, takže jsem si mohl vyrobit alespoň nějakou zbraň. A pak vyrazil přes most, dokud jsem nedošel k nějaké vesnici.

Snad budou místní soudruzi mít větší smysl pro družnost.
Pořízená fotodokumentace.

[Milhaus]

Otradnoje

Ukázalo se, že jsem došel do malé vesnice jménem Otradnoje. Místní moc nevypadali, že by mi měli jak pomoci, ale i přesto jsem se rozhodl jít dál. Hned u brány mě zastavil místní soudruh strážný a hned jsem z něj vytáhl, že generál Morozov tudy prošel a že dokonce ví, kam šli. Byl tak laskavej, že mi dokonce udělal značku na mapě bunkru, kam měli namířeno. Možná to tu nebude tak marný. I když, po další rozmluvě se ukázalo, že chlastá a že má nejspíše absťák, když po mě chce pivo, tak kdo ví, jak to s tím generálem vlastně je.

Byla noc, skoro všichni obyvatelé spali, tak jsem se jal nekompromisně rabovat celou vesnici a sebral vše, co se dalo. V jedné boudě, s nějakým asi důležitým chlapem, s kterým jsem ale nemluvil, jsem ve skříni našel knížku s dost peprným výrazivem. Místní hlídač mě sice nenechal si jí vzít, ale přečíst jsem si ji mohl a tak jsem dost pochytil. To se bude nejspíše hodit.

Místní hlídač mě sice nenechal vyrabovat zdejší bedny, ale okrást sebe, i toho důležitého chlapa vedle něj nechal. Což mě přivedlo na myšlenku, že by bylo docela super okrást zde všechny, zvláště když spí v postelích.

V místním baru jsem tak okradl zdejšího barmana o veškerý chlast (pivo jsem pak zanesl strážnému, i když možná jsem jej měl naprášit). Taky jsem okradl jeho ségru, která byla i docela kočka, ale prostě, hodí se všechno... Pak jsem se dal do řeči s barmanem. Ukázalo se, že velmi touží po nějaké knize jménem "Pán prstenů", kterou má objednanou v knihkupectví v Krasnoznamenný. Pochopitelně jsem mu slíbil, že mu jí přinesu a on mi dal stvrzenku. Ponechme stranou jeho naivitu, že mi věřil, že mu jí opravdu přinesu. Hlavní bylo, že mi soudruh barman ukázal na mapě, kde se Krasnoznamenný nachází a já tam tak mohl vyrazit.

Ale než jsem šel, ještě jsem pokračoval v rabování vesnice. Místní obchodník se zbraněmi sice nespal, ale očoroval jsem mu všechno, co měl na skladě. Možná jsem s ním mohl alespoň promluvit a zjistit, jak se jmenuje, ale třeba někdy příště. On ale stejně neměl nic moc cenného, snad až na návod na výrobu nějakých věcí. Tydle návody a obecně knížky s informacemi, jsou velmi cenné a užitečné, i když člověk na to může přijít i sám, když experimentuje. Okradl jsem i zdejšího doktora o léky, hlavně proti radiaci, to je užitečné. Myslím, že ani on do teď neví, kdo jej vlastně okradl. Na poli za jedním domečkem jsem našel lopatu a venku mimo vesnici několik hrobů, lopata dala lopatu a hroby byly náhle úplně vyrabované. Mrtví prd ví a ty krámy nepotřebují.

Když jsem nashromáždil dost krámu, začal jsem opět testovat svoje řemeslnické dovednosti a trpělivost. Vyrobil jsem si tak batoh, solidnějšího boxera, respirátor, prosolil maso, aby se nekazilo a mohl ho jist i bez ohně. Pak jsem byl již téměř utéct z tohoto zapadákova pryč. Ale ještě jsem potkal místního rybáře, který mě za lahev vodky naučil vypreparovat za zdejší havěti součástky. To je taky důležitá schopnost. I když na stahování většiny zvířat je třeba mít i nůž.

Pak jsem měl tohoto zapadákova již dost a rozhodl se jít do Krasnoznamenný. Přece jen, je to velkoměsto a já nejsem žádný sedlák. Navíc by tam měl být ten agent Fidel, který mi má pomoci. Nebylo tedy nač čekat. Otradnoje jsem nechal za sebou a vydal se směrem na jih, směrem k lepším zítřkům.

Po cestě jsem našel i pár lokací, které jsem náhodně našel. Na většině nebylo nic zajímavého, nebo jsem alespoň nic zajímavého nenašel. Třeba v jedné byl divný strom a mrtvola. Další byla bývala pumpa, ale místní soudruzi nevypadali, že by přijímali cizince s otevřenou náručí a tak jsem raději hned vypadl. Na další bylo auto s věcmi, které ale bylo silně ozářené. Ale alespoň jsem tu našel nějaký návod na výrobu. A na další nějaký pobuda, který říkal něco o tom, že je bývalý bandita a nyní je pošuk. Ale alespoň měl u sebe solidní nůž, který jsem mu pochopitelně i hned ukradl. Pak bylo nějaké asi odpočívadlo, kde nebylo vůbec nic. Během cesty jsem potkal i karavanu, jejich vůdce se mi okrást nepovedlo (zatím), ale byli by ochotní mě svést do Otradnoje, což mi ale jaksi bylo prd platný.

Zmapoval jsem tak cestu, kudy jsem šel a konečně dorazil do Krasnoznamenný. U značky města jsem se vyčůral a šel hledat Fidela.

Pořízená fotodokumentace.

[Milhaus]

Krasnoznamenný

Krasnoznamenný je opravdu velké město, ačkoliv po příchodu, na první pohled, moc dojem neudělá a ani tak nevypadá. Když jsem došel, objevil jsem se spíše v nějakém předměstí, nebo možná v chudinské části. Dokonce tu mají i elektrárnu, ale nějak jim nefunguje úplně dobře, podle místního údržbáře. Hned mě zaúkoloval, že mám zařídit dodávky uhlí, nebo co. Ale neřešil jsem to. Hledal jsem Fidela.

Kosek po cestě jsem ostatně našel jeho bar a v něm i samotného Fidela. Nejprve jsem jej okradl o veškerý chlast, co měl na skladě a pak se jal testovat jeho speciální alkoholické koktejly.

Probudil jsem se za několik hodin. Byla noc. Nevěděl jsem, kde jsem a jak se jmenuji. Pak jsem se naštěstí vzpamatoval, vzpomněl si na heslo, které mám Fidelovi říct, on mi toho sice moc neřekl, ale přidal se k mému pátrání. Já tak získal prvního společníka do party. Jeho vlastnosti nebyly nic moc.

Je velmi diskutabilní, jestli jsou společníci v této hře zas až tolik užiteční. Nemají příliš dobře rozděleny vlastnosti. Podobně jako ve falloutu je nelze přímo ovládat, během boje mohou zemřít a již nelze nijak oživit. Nelze jim ani dávat nějak zvlášť moc smysluplných pokynů, co mají během boje dělat a jak se mají chovat. Nějaké úplně základní ano, ale je prostě dost velký problém je udržet na živu. Další věcí je, že v základní hře nezískávají zkušenosti stejně, jako hrdina. Například při použití dovedností v dialogách, nebo vedlejších činnostech (jako je výroba, páčení, kradení). Zkušenosti prostě dostává vždy ta postava, která tu danou činnost dělá. Což znamená, že jim hlavní hrdina hodně rychle ve zkušenostech uteče a oni jsou tak ještě slabší. Naštěstí toto řeší ten mód neutron, který to srovnává tak, že získávají stejné zkušenosti všichni. Společníci se jinak rozvíjejí stejně, jako hrdina. Asi u nich má spíše smysl dávat body do bojových dovedností a perky volit tak, aby vydrželi co nejvíc a bylo tak snadnější je udržet na živu. Je asi výhodné, pokud ovládají spíše střelné zbraně, nicméně spotřebovávají náboje a těch ve hře zatím není mnoho, takže je asi i dobré, aby uměli i bojovat na blízko. Neutron do hry dává i jednoduší ovládání, kde pomocí kláves F1-F2 je lze rychle přepínat mezi zbraněmi na dálku/nablízko. Dobré je, že společníci necítí hlad, ani nemohou být ozářeni/otráveni. Důležité ovšem je, že mohou nosit věci a hrdinovi tak značně pomoci s nosností. I oni mohou být přetížení (a pak se jim zhorší statistiky, pohybují se pomaleji a mají méně akčních bodů) a taky je tedy nelze přetížit příliš (od určitého množství si již nechtějí nic vzít).

Když jsme se tedy domluvili, nahradil Fidela v baru nějaký jeho kamoš. I toho jsem okradl o veškerý chlast a vyzkoušel pro změnu jeho koktejl. V baru seděli i nějací hosté. Jeden mi vyprávěl praštěné příběhy a druhý plánoval nějaký útok na bandu zločinců. Ten po mě chtěl i pomoci, abych našel a usmířil nějakou partu hrdinů. Udělal mi i značky na mapě (některé vedly tam, kde jsem již po cestě byl). Pak jsem se jal rabovat zdejší město a okrádat zdejší soudruhy. Jelikož byla noc, opět mnoho zdejších obyvatel spalo v postelích a bylo o něco snadnější je okrást. Ale nebylo možné s nimi mluvit a pokud byli v domě, který byl zamčený, navíc mě i rovnou napadli jako zloděje, pokud jsem je oslovil. Ve dne se město změní. Všichni tito spící začnou chodit po městě, objeví se i další postavy, které tam v noci nejsou (zde třeba obchodníci na trhu a podobně).

Některé postavy nespí nikdy a ani nemění svojí pozici. Ale obecně prostě platí, že je město dobré projít přes den i přes noc. (na čas se nejspíše váží i některé úkoly).


Po chvilce rabování jsem získal dost zkušeností, abych se mohl povýšit na vyšší úroveň. Body jsem dával částečně do řečnictví a částečně do přežití. Taky jsem konečně získal dost bodů, abych se mohl naučit nějakou speciální dovednost. Rozhodl jsem se jít prozatím cestou, která časem zvýší zisk bodů dovedností za úroveň a naučil se tak perk, který mi zaručí slevy u obchodníků.

Systém perků je poněkud matoucí. Nevím jistě, které jsou užitečné a které ne. Asi je výhodné se jako první naučit perky, které dají 3body za level do dovedností a pak ten další perk, který zdvojnásobí růst dovednosti po přečtení časopisu. Poslední perk ve větvi, který zvýší o 20 procet zisk všech zkušeností, bude asi zbytečný (ve hře je neomezené množství zkušeností).

V základní hře funguje tak, že každý další naučený perk zvedne cenu naučení se perku o 1 bod a hrdina za úroveň získá 2 body do perků. Jinými slovy na první úrovni se může naučit 1 perk a zbyde mu 1 bod. Na druhé úrovni se může naučit 2 perk a zbyde mu opět 1 bod. Na třetí úrovni se může naučit 3 perk, na 5 úrovni se naučí 4, 5 perk jej stojí již 5bodů, 6 6bodů atd, tedy pak se to učení perků už velmi zpomalí. Neutron krom toho, že některé perky mění (parametricky i a některé i úplně), mění i tento systém. Hrdina za úroveň získá 1 bod a na naučení se perku je třeba vždy 2 body. Tedy každý druhý level se může naučit perk. (v nastavení to lze i nastavit nebo úplně vypnout, ale je to takto lepší). Ze začátku je to pomalejší o proti originálu, ale celkově se hrdina naučí perků víc.

Když jsem dokončil rabování předměstí, vydal jsem se dále do města. Musel jsem přejít přes bránu, kterou hlídal nějaký strážný. Chtěl po mě úplatek 1000 rublů, ale skrz řečnictví (na 90), jsem to ukecal na 500. Město za branou už vypadalo lépe. Nějaký zdejší pobuda se mi pokoušel prodat prázdné lahve za 100 rublů. Našel jsem tu i knihkupce, od kterého jsem vyzvedl knihu pána prstenů pro barmana. Ten mi zadal úkol, že mám pozabíjet někde v pustině skupinu fanatiků, kteří útočí na každého, kdo má u sebe knihy a jako návnadu mi i dal balík knih. Přišlo mi to málo a tak jsem mu i ukradl všechny návody, co měl na skladě, díky čemuž jsem se zase naučil vyrábět nové věci.

Líbí se mi, že všechny tyto návody a knihy, ale i časopisy zvedající dovednosti, mají své vlastní příběhy a texty (není to jen tak, že prostě zvednou statistiky). Navíc na sebe ty příběhy, alespoň některé i navazují. Některé návody píší i postavy, které ve hře skutečně jsou.

Pokračoval jsem dál rabování a okrádání lidí, dokud byla tma. Některé zdejší postavy se mi prozatím okrást nepodařilo, protože byli příliš ostražití na mojí dovednost kradení. Zejména zdejší vojáky, ale i třeba zdejšího zbrojíře. U toho jsem si ve skladu udělal s jeho skříní svůj vlastní sklad a dával tam věci, abych je nemusel pořád nosit. Do jedné skříně věci na výrobu, nebo takové, které by mohly být užitečné a do druhé věci na budoucí prodej (zejména nakradený alkohol a jídlo). Když jsem jich měl dost, prodal jsem je zbrojíři výměnou za brnění pro sebe a Fidela. Navštívil jsem i zdejšího lékárníka. Toho okrást šlo. Když jsem skončil s rabováním této části města, šel jsem dál.

Město je totiž rozděleno na dvě části (dvě mapy). Další čtvrť byla již zřejmě honosnější, určena pro zdejší smetánku. Navštívil jsem zdejší stanici milice a promluvil s jejich velitelem. Ten mi zadal i úkol, že mám přinést hlavu nějakého zločince, co se pohybuje někde v okolí lokace Rudý partyzán. Ostatně mi na mapě udělal i značku tohoto místa.

V této čtvrti měli kino, kde se dá na televizi dívat na filmy. Před ním stál chlapík, který mi opět zadal nějaký úkol a udělal značku na mapě další lokace (Peregonu). Na proti byl i hotel, kde se dá ubytovat. V jednom pokoji jsem našel luxusní podprsenku, ale nepasovala mi. Dále tu měli radnici, kde byli úřední šimly a kde měla bunkr i obchodní komora, což je faktický vládce města a okolí a nejspíše i nejvlivnější skupina v této části pustiny. Jestli jsem to dobře pochopil od stratéga ve Fidelově baru, jsou tu tři silné skupiny (obchodní komora, Danovi bandité a obchodníci v Peregonu). Všechny se vzájemně nějak respektují, i když každý má své vlastní cíle.

Dále tu měli nemocnici. Zdejší soudružka sestřička na recepci byla dost kočka. Nejprve jsem jí okradl o věci, hlavně kolínskou. A pak jsme v koupelně rozebírali sovětskou literaturu. Ani sám nevím, co přesně jsme to dělali, pořád mě oslovovala božínku a tak podobně. Dále tu ležel pacient, který jak se ukázalo byl také agent ATOMU. Zadal mi úkol, abych vyrazil do Rudého partyzána a vyčistil jej od havěti, že si tam pak prý uděláme základnu. Pak jsem zašel za zdejším hrobníkem. Ukázalo se, že je profesionální alkoholik. Dali jsme trošku vodky s nějakým jeho vylepšovákem.

Probudil jsem se odpoledne. Poněkud dezorientovaný a se silnými bolestmi hlavy. Naštěstí jsem měl po ruce láhev s okurky, která mě spravila. V nemocnici mi ještě zdejší doktorka dala také úkol, ta pro změnu chtěla jedové váčky od obřích pavouků, kteří žijí ve východní pustině (nejspíše přesně od těch, co budou i v Rudém partyzánovi).

Kousek od nemocnice měla dům nějaká soudružka, s kterou jsme pro změnu probrali alkohol v pustině. Také mě oslovovala božínku. Po rozhovoru se ukázalo, že je v probírání alkoholu s cizími muži poměrně zběhlá, ač jejímu manželovi se to příliš nelíbí. Při jedné takové diskuzi zapomněla v hotelu i podprsenku, ale tu jsem měl již u sebe a tak jsem jí ji dal.

Okrádáním zdejších obyvatel jsem dosáhl 4 úrovně a body rozdělil do řečnictví, přežití a kradení. Pak jsem pokračoval dál rabování a okrádání lidí. Došel jsem až na zdejší tržiště. Tito obchodníci jsou zde jen přes den a všichni se dají bezpečně okrást. Měli spoustu jídla ale i nářadí a harampádí. Nebyl ani tak problém to ukrást, jako to spíše pak někam odnést. Musel jsem chodit plně naložen zpět do domečku zbrojíře a nakradené věci dávat do skladu, nebo mu je prodat.

Pak jsem narazil na zdejší nevěstinec. Měli tu jednu prostitutku a jednoho prostituta jménem Generál Prasák. Ten jak se mi svěřil, měl dost zvláštní filozofii. Tvrdil, že čím vyspělejší společnost je, tím více je zkažená a dělá prasárny. Ale že by to šlo i o točit a společnosti pomoci k vyspělosti tím, že bude dělat více prasáren. Proto by podle něj bylo dobré natočit porno, ale ne jen tak obyčejné, ale prostě porno, jaké ještě nikdo nikdy neviděl. Za tímto účelem mě poslal sehnat herce do zdejšího cirkusu a i mi ukázal na mapě, kde se nachází. Pak tu měli kasíno, kde toho ale moc zajímavého nebylo.

Když jsem okradl všechny zdejší lidi, na které má momentální dovednost kradení stačila, vrátil jsem se do chudinské čtvrti a okradl i zde další postavy, které zde v noci nebyli. Na tržišti se objevili dva obchodníci, kousek od nich měli dva soudruzi problém s dvěma dalšími soudruhy a řešili kryptoměny. Pomohl jsem jim. Nakonec jsem se zašel podívat do muzea na mumii soudruha Lenina. Moc se mi ta mumie nezdála, působila jako živá. Zvlášť, když začala nadávat, když mě přistihla při okrádání. Stejně tak zdejší průvodce byl nějaký popletený. Ale prozatím jsem to nechal být a neřešil to. Byl čas vydat se směrem do Rudého partyzána.

Pořízená fotodokumentace.

[Milhaus]

Rudý partyzán
Rudý partyzán byla za války rekreační oblast pro významné straníky. Od města byla kus na východě. Po cestě jsem v náhodném setkání potkal partu tmářů, kteří mě napadli kvůli knihám. Umlátil jsem je svazkem sovětské literatury. Taky jsem potkal toho zloducha, co ho chtěl sejmout velitel stráží v Krasnoznamenný a uťal jsem mu hlavu jako důkaz.

Pak jsem již přišel do Rudého partyzána. Byly zde opravdu velcí a opravdu naštvaní pavouci.  Boj s nimi nebyl úplně lehký, ale nakonec se mi je podařilo umlátit a sebrat z nich i jejich uzliny pro doktorku. To mi umožnilo povýšit se na 5 úroveň. Body jsem dal do kradení. A naučil se perk, díky kterému jsem se dovednosti učil o trochu rychleji.

Je zajímavé, že úkolové potvory, pokud hrdina ještě nemá zadaný úkol a neví, že jsou úkolové, jsou nejspíše více obrněné (mají u svých jmen jednu nebo více hvězdiček). Zatímco jakmile hrdina úkol dostane, tak jim hvězdičky zmizí a jsou tak nejspíše méně chráněné.

Probojoval jsem se tak až k zabarikádovanému domu, kde mi nějaký chlapík dal za úkol pozabíjet všechny pavouky. Do té doby nechtěl vylézt. Pokračoval jsem tedy ve zdejším očistci.

Po chvíli padl i poslední pavouk, já se mohl vrátit k tomu chlapíkovi, který mě konečně pustil dovnitř domu. Byl docela dost hodně moc pošahanej a myslel si, že je básník. Nicméně byl ochoten se ke mně přidat a já jej tam nemohl jen tak nechat. Získal jsem tak dalšího spolubojovníka.

Pak se zde již nic dalšího dělat nadalo a tak byl čas vrátit se zpět do Krasnoznamenný. Po cestě jsem měl pár zajímavých setkání. V jednom jsem potkal pošahaného nácka a zabil jej. V dalším jsem potkal nějakého chlapa se psem, kterého přepadli banditi. Soudruha se mi zachránit nepovedlo, ale pes přežil. Nechtěl jsem tam toho pejska nechat samotného, ale moc mi nevěřil. U mrtvoly jeho pána jsem našel obojek a když jsem jej pejskovi ukázal, začal mi věřit o něco víc. Pak to dalo ještě chvíli práci, než jsem si získal jeho srdce a on se ke mně připojil. Má i své vlastní speciální schopnosti a fígly, které je možné ho naučit.

Taky jsem potkal další divné věci a lidi. Třeba tři chlápky, kteří se vzájemně obdivovali, že jsou ovládnuti mozkočervem. Zabil jsem i nějaké další velké pavouky, takže jsem měl 10 uzlin pro doktorku v Krasnoznamenný. Nakonec jsem ostatně do Krasnoznamenný opět došel.

Nejprve jsem se vydal za knihkupcem a oznámil mu, že knihy a lidé co je nosí, jsou už v bezpečí. Potěšilo mě, že obnovil své zboží o další návody a časopisy a tak jsem mu je hned zase ukradl. Hexogenovi jsem tak mohl také vyrobit kožený hrudní plát, jako jsem měl já a Fidel. Časopisy jsem zatím nečetl.

Okradl jsem také některé vojáky a postavy, které se mi dřív okrást nedařilo. Velitel zdejší milice měl u sebe hodně peněz. Taky jsem mu oznámil úspěšné zabití bandity a dal mu jeho hlavu a on mi hned zadal další úkol s banditou, nedaleko Otradnoje. Doktorce jsem předal uzliny.

Pořízená fotodokumentace.

[Milhaus]

Krasnoznamenný - Katakomby

Pod celým městem vede kanalizace. Ostatně jsou i vidět různě po městě poklopy. Nejlepší je ale do nich vstoupit kousek bokem v chudinské čtvrti, kde je šachta. Je potřeba mít lano. Je to nejspíše alternativní cesta, jak se dostat do města, kdybych neměl peníze na úplatek pro strážného u brány. Ve stokách jsem potkal podivný kult satanistů, ale raději jsem s nimi ani nemluvil a nic s nimi prozatím nedělal.

Také tu bylo mnoho krys. Měly tu dokonce svého císaře, který uměl psát, ale asi neměl dost těch šedých věcí, co mají v hlavě dvounozí a tak zblbnul. Když jsme je všechny pozabíjeli, mohl jsem zvýšit svojí úroveň. Dával jsem body do kradení a něco do technologie.

Katakomby pak vedly dál, to jsem se dostal už opravdu do kanalizace města, kde byly různé výlezy právě do těch pokopů na různých místech. Bylo tu už jen pár malých krys. Po chvíli jsem narazil i na brloh dvounohých krys a díky dovednosti Dítě ulice jsem si vymohl, aby mě pustili dovnitř. Okradl jsem zdejšího barmana a prodejce zbraní. Jeden překupník mi nabízel zvláštní vodu, po které zapomenu mnoho věcí za 7 tisíc rublů. (pravděpodobně by to mohla být možnost resetovat postavu) Nekupoval jsem to, neměl jsem peníze a byl příliš ostražitý, aby se mi jej povedlo okrást.

Pak jsem tu potkal Kruula. Což je autor návodů na výrobu rukavic, které lze tak různě po světě najít. Je to nějaký divný mutant a nebyl moc sympatický, nicméně zadal mi úkol vyřídit zdejší hnízdo pavouků, které bylo nedaleko. Boj s pavouky byl dosti nepříjemný a poměrně hodně obtížný, zvlášť, když další menší pavouci vyskakovali z nakladených vajec. Zde jsem si uvědomil, že bych se asi pomalu ale jistě měl učit i bojové dovednosti, neboť je nebylo snadné trefit. Ale nakonec jsme to zvládli a pavouci padli. Kruul měl radost a dal mi další úkol. Dovést jednu dívku z baru Fidela k ústí kanalizace, aby jí mohl Kruul unést a v kanalizaci se jí zmocnit. Chtěl, abychom jí nic neprozradili a bylo to pro ní překvapení. To bylo velmi divné, ale tvrdil, že jí miluje a že ona miluje jeho. Nakonec jsem se rozhodl to risknout a opravdu jí přivést a nic jí neříct. V nejhorším bychom jí prostě šli zachránit. Ale ukázalo se, že to nebude třeba a že jejich city a sympatie jsou opravdu vzájemné. Všichni z toho měli velkou radost.

Pak jsem ještě okradl postavy po celém městě, mohl jsem konečně okrást i zdejšího zbrojíře a ukradl mu přilby. Dalo mi to dost zkušeností, abych se mohl povýšit na 7 úroveň. Všechny body jsem dal do technologie. Bod do vlastností jsem da do osobnosti. A naučil se perk Knihomol, díky kterému jsem se naučil více ze čtení knih. To byl správný čast si i přečíst všechny časopisy, které jsem dříve ukradl knihkupci. Zašel jsem i za zdejším obchodníkem se zbraněmi. Na jeho okradení jsem prozatím nebyl dost dobrý, ale obkoukal jsem od něj něco o automatických zbraních a taky mi dal pár tipů.

To všechno mé dovednosti docela dost zlepšilo. Myslím, že třeba řečnictví se už asi nebudu muset učit.

Nyní bych se asi měl podívat zpět do Rudého partyzána. Agentovi v nemocnici jsem řekl o tom, že jsme jej očistili od pavouků a on říkal, že tam mám dojít, že mě ubytují. A pak bych se měl vrátit do Otradnoje. Měl bych tam zabít nějakého lupiče a vůbec se více seznámit s místními.

Pořízená fotodokumentace.

[Ivan]

Ty jo, o téhle hře jsem vůbec neslyšel, ale podle obrázků to vypadá docela dobře a láká mě to. Zatím jsem to hodil na Steamu do wishlistu a deníček budu určitě sledovat. Konečně ses tady zase do něčeho pustil.:-)

Naposledy jsi mě takhle nalákal na Wasteland 2.:-)

[Milhaus]

Doufejme, že to dohraji.

[Yuyana]

Je to tomu Falloutovi celkem podobný, to se musí nechat, je poznat, že je to příbuzný.

[Milhaus]

Určité rozdíly tu jsou, no. Hlavně asi, že se to odehrává v alternativním světě téměř současnosti, místo aby se to odehrávalo v budoucnosti. Což nevím, jestli je úplně dobrá volba, přece jen fallout měl výhodu, že se lidé mohli ještě vyvinout, jak před válkou, tak i po válce a hra tak mohla obsahovat různé roboty a další technologie, což bylo ve falloutu dobrý. Byl to takový zvláštní mix, že někteří lidé žili víceméně v pravěku, jako lovci a náhle jim tam přiletěl super moderní vrtulník a chlapíci s plazmovými puškami . Ale těžko říct, co bude tady .

Ono hra příliš nerozvádí události, které přecházely válce a ani se příliš nezabývá tím, co bylo po válce. Teoreticky by to mohlo navazovat na kubánskou krizi a že se jako oproti realitě vymkla kontrole a skončilo to válkou, ale moc to nesedí časově (o cca 10 let)

Herně je to pak podobný, největší rozdíl je asi v těch dovednostech a jejich učení. Ale taky asi i v požadavcích na dovednosti u určitých zkoušek. Už jsem třeba narazil na zkoušku v řečnictví, které vyžadovalo asi 186 bodů, tedy ani těch 170 nestačí.

[Milhaus]

Rudý partyzán - Obnova
Vydal jsem se zpět do Rudého partyzána, abych zjistil, co se tam děje. Cestou jsem potkal obchodní karavanu, což by nebylo zas až tak zajímavé, ale tito měli vcelku slušné vybavení, které jsem jim pochopitelně ihned ukradl. Ale zbroj jsem nepoužil, obětovat 1 akční body mi přišlo příliš. Možná časem, jestli se naučím perk, který by měl odstraňovat postihy při nošení těžkých zbrojí.

Pak už cesta proběhla bez dalších setkání. V osadě mě hned oslovil Gožin (což je ten agent ATOMu, který mě zaúkoloval, ať to tu vyčistím a pak mě pozval, ať přijdu). Zdá se, že dostanu nový dům. Musel jsem uznat, že na to, že proběhl jaderný armagedon, nevypadal ten dům zas tak špatně. Hlavně jsem tam do skříní a knihovny vyskladnil všechny věci, co se mi je nechtělo tahat. Tedy do knihovny všechny přečtené tiskopisy, abych měl sbírku, do další skříně věci na výrobu a do další krámy k ničemu.

V domečku na mě čekal i nějaký opravář jménem Paša. Okradl jsem jej, hlavně o kufřík s nářadím. Sice jsem měl již 3, ale to neztratí (zvedá dovednost Technologie, pokud jej má hrdina v ruce a je taky potřebný při výrobě věcí, kde se spotřebuje - zmizí z inventáře). Pak jsem s ním promluvil. Říkal, že zdejší bunkr by to chtělo opravit. Měl bych začít čerpadlem na  vodu. Nabízel se, že to opraví za 500 rublů, ale přišlo mi to moc a tak jsem se rozhodl to opravit sám.

Bunkr byl zatopený vodou. A zrada trošku byla v tom, že tu byly dvě čerpadla. Vpravo a vlevo. Zkusil jsem opravit ten vpravo. Ale moc to nedopadlo... Au. Ještě teď cítím mravenčení po celém těle. Opravil jsem tedy to druhé, hodně mi při tom pomohl právě ten kufřík s nářadím, bez něj by se to asi nepovedlo. Voda ze sklepa začala mizet, nejspíše by nyní mohlo být bezpečné opravit i ten druhý stroj. Ale nejprve jsem se vrátil za Pašou pro instrukce. Dle předpokladů mě poslal opravit generátor a po troše snahy se povedlo opravit i ten. Následně chtěl Paša vyčistit sklep od jedovatých hub a chtěl po mě 1000 rublů. Vyčistit sám jsem je nemohl, tak mi nezbývalo nic jiného, než se s nimi rozloučit. Zmizel v bunkru a zavřel se tam s tím, že se mám stavit až za jeden den.

Mezi tím osadu navštívil nějaký farmář s krávami. Nabídl mi, že za 100 rublů tu zůstane a že budu moci dojit jeho krávy a získávat mléko. Souhlasil jsem, získal jsem tak vlastní stádo krav. Kravičky hezky spořádaně v řadě za sebou jej následovaly na nejlepší místo. Teda až na jednu rebelku, která to vzala jinou cestou. Zkusil jsem si tedy i zahrát na farmáře a podojit je. Je třeba mít v ruce prázdnou sklenici a každou krávu lze denně podojit jen jednou. Získal jsem tak 5 lahví mléka. Ne, že by to nebylo užitečné, ale tahat sebou 5kg navíc, se mi moc nechtělo a tak sklenice skončily ve skříni se zbytečnostmi. Když už jsem byl v tom farmaření, zasadil jsem i semínka kukuřice a ne zdejší dvě políčka. Uvidíme, jestli z toho něco vyroste.

Pak již ale nebylo v partyzánovy co dělat a jen tak sedět na zadku a čekat celý den na Pašu se mi nechtělo. Vyrazil jsem tedy na průzkum okolí.

Pořízená fotodokumentace.

[Milhaus]

Pevnost grázlů
Vyrazil jsem do světa, směrem na jihovýchod. Po chvíli jsem našel pevnost, kde byla banda na první pohled nesympatických gaunerů.

Strážný mě hned oslovil a chvíli to vypadalo, že to skončí krvavou řežbou, ale nakonec se mi jej přece jen povedlo nahlodat a nakonec i ukecat, abychom byli "kamarádi".  Od zdejšího velitele jsem se dozvěděl, že jsou to otrokáři a že mají dokonce jednu otrokyni na prodej. Chvíli jsem je měl chuť zastřelit, ale pak jsem si říkal, že není jasné, jestli nebudou k něčemu ještě potřební a tak jsem jej přesvědčil, ať mi jí prodá za 500 rublů. Taky mi dal úkol, chtěl přinést 50 9mm nábojů, mohl bych jej přesvědčit na 100, ale při okrádání stáží v Krasnoznamenný jsem jich tolik nezískal. Musela stačit padesátka. Pak jsem jej okradl. Měl u sebe návod na výrobu ocelového hrudního plátu, což by se mohlo hodit, neboť je lepší, než ten kožený. Taky měl u sebe kousek nějakého štítu. Možná to bude součást štítu, který po mně chtěl najít nějaký chlapík v kasínu v Krasnoznamenný, ale ten říkal, že bych měl začít hledat v Otradnoje. Každopádně jsem si jej nechal.

Pak jsem se šel podívat na svojí novou otrokyni. Zkoušel jsem s ní vést dialogy všemi možnými způsoby, abych věděl, jaká bude reakce, ale ve finále je to asi jedno a cílem nejspíše bude jí odvést do Krasnoznamenný. Každopádně se ke mě přidala jako čtvrtý společník a chvíli jsem měl i radost, že mám dalšího člena party. Tedy až do chvíli hned prvního náhodného setkání, kde mě přepadli nějací kultisti. Tam se ukázalo, že prchá s z boje a je jedno, co a jak jí člověk učí. Říkal jsem si tedy, že by mohla alespoň vyrábět věci a naučil jí dovednost výroba, ale ani to neumí a naučenou dovednost vůbec nezapočítává tak, že jí umí. Jediné její využití tak je, že může nosit věci. Ale nemá moc velkou nosnost. Pořád je to ale lepší, než nic, takže si jí pro zatím nechám.

-------------

Odpočívalo 6

Pokračoval jsem dál v průzkumu, brzy jsem zjistil, že zdejší pustina je velice maličká. Narazil jsem nejprve a na konec směrem na východ, kde jsou hory, které nelze přejít a pak i na konec na jihu, kde je pro změnu moře. Došel jsem tak až k lokaci s názvem "Odpočívadlo 6", která byla jižně pod Krasnoznamenný, ale nebylo tam vůbec nic. Možná se tu odehraje něco později.

-------------

Rádio-bunkr

Pak jsem se kousek vrátil a našel další lokaci s názvem Radiobunkr. Zde byly krysy a hodně beden, leč celý bunkr byl plný jedovatého plynu a moc dlouho se v něm nedalo vydržet. Posílal jsem tam alespoň Hexogena, aby otvíral zamčené truhle a při té příležitosti zabíjel krysy po cestě, ale sám jsem dovnitř nešel. Možná se sem vrátím, až k tomu budu mít důvod.

Pak jsem se rozhodl se vrátit směrem k Rudému partyzánovy. V náhodném sektání jsem potkal zase několik velkých pavouků, ale v této lokaci bylo zajímavé, že zde byla i jeskyně, kam se dalo jít. Uvnitř dokonce byly nějaké krysy. Ale žádný zázrak.

I toto asi nějak mění mód neutron, protože jinak by pravděpodobně v té jeskyni nebylo vůbec nic. On nějak zvyšuje šanci, že v jeskyních v náhodných setkání budou potvory.

Pořízená fotodokumentace.

[Milhaus]

Statek "Šťastná cesta"

Jelikož bylo pořád hodně času, stavil jsem se v Rudém partyzánovi jen na skok, abych vyložil věci. Přijela sem obchodní karavana a tak všechny okradl. A pak se vydal zase na průzkum okolí. Tentokráte jsem šel směrem na sever od Rudého partyzána. Po čase jsem narazil na statek, kterému místní říkali "Šťastná cesta". No, místní, žili tu dohromady 4 lidé a asi i tak jich bylo moc, protože si vzájemně zjevně lezli na nervy. Ale popořadě...

Hned po příchodu mi na hlavu namířila bouchačku nějaké zdejší princezna Xena. Chvíli to vypadalo, že mě jen tak bezdůvodně zastřelí, ale pak se v ní přece jen probudily ženské instinkty, nabrala podezření, že bych mohl být obchodník a pak z ní vypadlo, že si sice myslí, že nejsem obchodník, ale že by bylo super, kdybych byl, protože na něj všichni čekají jak na smilování. Nakonec mě zaúkolovala, abych jí pořídil typickou věc, po čem touží každý mladá dívka a to sice 20 kusů střelného prachu. Bohužel jsem jich neměl u sebe dost, ale přinesu. Taky mě pustila dál, abych si mohl prohlédnout statek a seznámit se s ostatními obyvateli.

Žila tu mladá dívka Ella, která se jmenovala Elektra. Toužila po tom, abych jí zkazil alkoholem, cigaretami, možná i drogami a kdo ví, čím ještě. Nejprve jsem nechtěl, ale když tak hezky prosila, nebyl jsem proti, co se v mládí naučíš, ve stáří... pocítíš. Domluvili jsme se, že se sejdeme po půlnoci za domem a tam jí zkazím jak to jen půjde.

Její fotřík, místní majitel, měl podezření, že mu stará zahýbá s nějakým zdejším proutníkem. Chtěl po mně, abych jí prohledal věci a zjistil, jestli u sebe nemá prsten z umělé hmoty. Prý tyto prsten dává svedeným dámám jako důkaz, že je svedl. Nevím tedy, proč to neudělal sám, ale přislíbil jsem, že to udělám. Ale přes den jeho žena hlídala skříně v domě, takže jsem se rozhodl to udělat později, až zkazím Elektru.

Zbývala na prokecnutí jeho žena. Ta po mně chtěla nějaké léky pro jejich krávy. Zdá se, že je to jediný obyvatel, který se o statek stará. Léky jsem měl již sebou, tak jsem jí je rovnou dal.

-------------

Slepá kolej

Jelikož do půlnoci bylo daleko, opustil jsem statek a vydal se zase na průzkum. Brzy jsem tak narazil na Slepou kolej. Ale opět tu nebylo skoro nic, krom vagónu, který byl ozářený radiací.

-------------

Rudý partyzán
Vrátil jsem se do Rudého partyzána a vyrobil si onen ocelový hrudní plát. Měl jsem dost surovin jen na jeden a ten byl můj. Také jsem se dostal na 8 úroveň a vše dal do kradení. Pak konečně vylezl Paša z bunkru. Zjistili jsme, že by to chtělo palivo do generátoru. Nabídl se, že za 5000 rublů to zařídí, nebo prý můžu donést 100 lahví paliva. Jelikož nevím, jak bych tolik paliva přinesl a taky jakého vlastně (lze najít benzín nebo naftu), rozhodl jsem se, že mu dám těch 5000 těžce nakradených rublů. Vzal prachy a zmizel zase v bunkru, prý se vrátí za 3 dny.

Vydal jsem se zpět na Statek, pořádně zkazit Elektru. Po cestě jsem potkal pevnost zdejších otrokářů. Vypadala docela opevněně. Boj s otrokáři nebyl úplně snadný, což bylo dáno asi tím, že byli poměrně dobře vybavení. Rázem jsem tak měl další 3 ocelové hrudní pláty pro své společníky, také slušný samopal a další střelné zbraně pro mé společníky. Jen těch nábojů vážně není mnoho.

-------------

Statek "Šťastná cesta"

Elektra na mě čekala za domem, jak slíbila. Zalezli jsme si do křoví a tam jsme to pořádně rozjeli. Vyzkoušela snad všechno, nakonec jí to asi i zachutnalo a odešla opilá spát. Já byl také opilý, ale nezabránilo mi to v tom, prohledat zdejší truhle. V jedné jsem našel průkaz příslušníka ATOMu, což jak jsem zjistil od farmáře, našel kdysi u té bojovnice Xeny, když jí jako malé dítě našel. Asi to bude průkaz jejího otce. V další truhle jsem našel to, co jsem ani najít nechtěl. Farmářovi jsem to ani nemohl říct, nejspíše by svojí ženu zabil, přinejmenším by trpěl a tak jsem mu lhal a řekl mu, že jeho žena věrná. Jestli se má dozvědět pravdu, určitě na to nakonec stejně přijde sám.

-------------

Pevnost Čerpací stanice

Nastal správný okamžik vrátit se do Otradnoje. Po cestě jsem se ještě stavil u čerpací stanice, kde jsem jíž dříve byl, ale nic tam nedělal. Nyní jsem věděl, že by zde měla být odstřelovačka Ludmila, kterou chtěl sehnat Stratég Krasnoznamenný.

Jal jsem se jako vždy všechny okrádat. Na stráži tu stál nějaký chlapík, který dost kouřil a chrchlal. Nic moc mi ale neřekl, nejsem dost charismatický.  Byla zde zrovna i nějaká karavana, takže jsem okradl ne jen místní stráže, ale i tyto obchodníky. Byl tu nějaký mládenec, který mi povyprávěl srdcervoucí příběh o své sestře, ale mě více zaujal jeho nůž. Bohužel zatím neumím ovládat chladné zbraně, abych se s ním mohl o něm smysluplně bavit, tak jsem to prozatím odložil. Na zdejšího šéfa bych zase potřeboval mít vyšší pozornost, abych jej více prokouknul, tedy ani s ním jsem prozatím nemluvil.

Měli tu hodně benzínu, ale nevím, jestli je to vhodné palivo do Rudého partyzána. Pokud ano, asi by zas nebyl takový problém sehnat 100 lahví a nejspíše bychom je tam i nějak donesli. Ale veškerý jsem dal do zdejší skříňky a nechal jej zde. Nemělo by význam jej sebou nyní tahat.

Pak jsem konečně potkal Ludmilu. Nejprve si ze mě utahovala, ačkoliv jsem jí řekl pravdu, že jsem z ATOMu a nechápu, co jí na tom přišlo směšného. Pak jsem se jí pokoušel sbalit, ale řekla mi, že je zadaná. Nakonec jsme se dopracovali k důvodu, proč jsem jí hledal, tedy k práci pro Stratéga. Byla ochotná jít, ale slíbila prý zdejším, že pozabíjí smečku vlků v nějaké jeskyni. Chtěla po mně, abych je vyřídil za ní. Mohl bych jí sice ukecat, ať se na to vyprdne, ale rozhodl jsem se souhlasit. Udělala mi i značku na mapě. Tam se asi vydám až později, buď až půjdu do bunkru hledat generála, nebo na statek se střelným prachem.

Rozhodl jsem se jít do té Otradnoje. Po cestě jsem potkal bandu banditů s velitelem, jehož hlavu chtěl šéf milice v Krasnoznamenný. Šmikl jsem tu tedy šišku. A pak konečně došel do Otradnoje.

Pořízená fotodokumentace.

[Milhaus]

Otradnoje

Jako první věc, co jsem udělal po příchodu do vesnice bylo to, že jsem si z jednoho zdejšího domečku dělal skladiště a dal do tamní skříně skoro všechny věci, protože jsem je již nemohl unést a není s nimi co dělat.

V jednom domečku chtěl nějaký starý chlapík, ať mu pomůžu natrhat kukuřici. Měl pole hned za dom, přesně tam, kde jsem našel při první návštěvě lopatu, tak jsem jí nasbíral, dal mu jí a on mi dal pušku. Leč podobné, jen lepší, jsem již měl, tak skončila ve skříni.

V místním baru se objevil nějaký nový chlápek. Okradl jsem ho, měl u sebe docela dobrý nůž a pak se s ním dal do řeči. Ukázalo se, že je to jeden z elitní party, kterého sháněl Stratég. Je zamilovaný do Ludmily a bez ní neudělá ani bobek. Zatím jsem to nechal být s tím, že jej zkusím přesvědčit později.

Okradl jsem znovu barmana, měl pár nových věcí.  A pak mu dal Pána prstenů. V baru byl ještě jeden divnej chlap, tvrdil že je mistr - mág a že já jsem adoptivní syn nějakého Rodiona a syn boha smrti a podobné nesmysly. Nevím, co si o tom myslet, asi moc chlastal.

Okradl jsem znovu i zdejšího prodejce zbraní. Pak s ním promluvil a vyjednal si "lepší ceny" za jeho zboží . Pak jsme se dali více do řeči a já z něj postupně dostal, že je to bývalý vysoký obchodník obchodní komory. Než jej vystrnadili, on skončil jako troska v tomto zapadákově. Slíbil jsem mu, že mu pomůžu a zjistím, kdo za tím byl a proč to udělal. Pak jsem ještě okradl doktora.

O kousek dál jsem potkal chlapíka, který chtěl opravit čerpadlo. Místní mechanik se někde ztratil a ve vesnici jej neumí nikdo opravit. To nebyl problém, během chvilky tekla čerstvá voda. Chlapíka jsem ještě přesvědčil, ať přitlačí na pilu, když rozdával odměnu.

Pak jsem zase zašel do baru a nenápadně se přiblížil ke zdejší slečně, co seděla a něco počítala. Použil jsem kolínskou. Mohl bych jí sice zaujmout i přes chlast, jak mi radil její brácha - barman, ale chtěl jsem na ní udělat dojem. Na chlast jsem se zeptal hned vzápětí. Měl docela grády, vlastně mě prý málem zabil. Ale to si nepamatuji, vím jen, že jsem měl nějaký divný sen o houbách. Pak jsem se jí zeptal na práci a ona chtěla, ať ji přinesu 5 hub, co rostou kolem vesnice. Mohl bych se z toho i vykecat, ale nezdálo se mi to správné.

Vyrazil jsem tedy prozkoumávat okolí vesnice, ale místo hub jsem potkal fanatickou ropuchu, co jsem potkal již v Krasnoznamenný. Jeden tamní fanatik z houbového kultu po mně chtěl, ať jí sleduji. Nyní jsem si na to vzpomněl a hned mě zaujalo, že úplně změnila zaměření její víry. Z boje proti úřadům, přešla na boj proti hygieně a snažila se zdejším vesničanům kázat o její škodlivosti. Pochopitelně jí do vesnice nepustili. Pak odešla ze slovy, že jde do Nálevny. Udělala mi i značku na mapě.

Kousek od ní byl opuštěný dům. Prohledal jsem zdejší skříně, našel nějaký návod, který jsem ještě neznal. Taky jsem si všiml, že je na zdi vypínač a když jsem blikl, objevilo se pod postelí světlo. Díky tomu jsem našel tajný bunkr pod domem. Byla tu divná hračka, ale neměla v ruce meč, který by měla mít. Ve skřínkách jsem krom harampádí našel i nějakou pušku, bohužel to byla hračka. Taky tu byl sejf, ale nevěděl jsem kód. Vylezl jsem ven a napadlo mě ve sklepě zhasnout a vlézt zpět. Mé podezření se potvrdilo a ve sklepě se objevila nějaká krysa. Měla u sebe meč, který pasoval do té hračky a já z ní tak získal zlatý ořech. Těžko říct, k čemu to je.

Pak jsem tedy prozkoumal okolí vesnice. Pozabíjel nějaké zdejší krysy, mravence, vosy a pavouky, posbíral houby, našel jsem i dvě tajné skrýše. Pak jsem se vrátil za Káťou, dal jí houby, vykecal z ní lepší odměnu a dostal doporučení pro zdejšího soudruha náčelníka.

Náčelník se mi svěřil, že vesnice má velké problémy s bandity, kteří od nich chtějí výpalné. Taky nabral podezření, že je ve vesnici nějaký špeh, díky čemuž banditi vědí, co vesničané chystají. Chtěl po mně pochopitelně, ať jej najdu. Jeho rada, jak by měl vypadat, byla poněkud nejasná. Pak jsme dali řeč o Kátě, neboť jsem si všiml, že pro ní má nějak slabost a byla by to nepříjemná konkurence, když se jí budu pokoušet sbalit. Ale získaná informace mě poněkud překvapila.

Zatím jsem to nechal být a začal hledat špiona. Víceméně bych si mohl promluvit skoro s každou zdejší postavou a zeptat se jí na bandity. Je dobré se přitom ptát i na drby, člověk se občas dozví užitečné věci. Pak jsem jej našel. Šel jsem na něj nejprve zlehka, abych ho nevyplašil. A když se mi přiznal, tak jsem na něj přitlačil, ať dá nějaké mlčné. Dal a já jej hned šel naprášit. Soudruh velitel jej chtěl podříznout jak prase, ale pokud možno někde mimo lidi, aby nikdo nevěděl, že to nařídil. Byl jsem pro a vylákal chlapa k tomu opuštěnému domu s bunkrem. Džulbar si ho podal a u jeho mrtvoly jsme našli nějakou zlodějskou propustku. Soudruh velitel byl rád, že se vše povedlo, odměnil mě a zadal mi další úkol. Tentokráte jsem měl dělat krysu já, jít do tábora banditů a dělat tam špicla. Měla by mi v tom pomoci i ta propustka. Dokonce mi udělal značku na mapě. Poslal mě taky za zdejším prodejcem zbraní, aby mi dal pistoli.

Pak jsem se ještě stavil za Káťou a vyžvanil jí všechno o tom, že soudruh velitel je její otec. Šla hned za ním. Čekal jsem, že se poperou, nebo že mu vynadá. Ale překvapivě jí to nevadilo. Dokonce snad byli oba rádi. Ještě jsem se za ní pak později stavil v baru, ukázalo se, že je šťastná, tak jsem se toho snažil hned využít a sbalit jí. Zdálo se, že se jí líbím, ale nikam to nevedlo. Zatím.

Smířen s neúspěchem jsem si šel zarybařit. Hned na první návnadu se chytla zlatá ryba! Slíbila mi, že mi splní přání, když jí pustím. Za to, že jsem jí pustil, jsem si mohl přát, že se zlepším v nějaké vlastnosti. Já si vybral pozornost. Moc jsem tomu nevěřil, ale pak to bylo hodně zvláštní a opravdu jsem byl pozornější. Další ryby už byly běžné, ale daly se nasolit a za jejich chycení a zpracování, byly zkušenosti, což mi stačilo na to, abych byl ještě lepší, než už jsem. Body jsem dal do řečnictví a technologie. A naučil se perk "Zdravotník", který mi přidal 10 životů a naučil mě trochu z první pomoci.

Rybaření trvalo poměrně dlouho, takže zdejší obchodníci opět obnovili své zboží a já je zase mohl okrást. Taky jsem díky řečnictví mohl ukecat Smirnova, aby šel za Stratégem i bez Ludmily.

Pak už tu ale nebylo co dělat a já vyrazil do Opuštěné továrny za bandity. Po cestě jsem se zase potkal s nějakou karavanou a jejich obchodník krom jiných věcí, měl na ukradení vcelku dobrou šavli a jeho kolegové, s kterými nešlo mluvit ani obchodovat kolínskou, která je ještě lepší.

Pořízená fotodokumentace.