Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Milhaus]

Ty používáš u klasického PC wifi?

[Elemir]

Jasně, přece si tu teď nebudu do zdi zasekávat 20 m kabelu Holt chybka se vloudila a při rekonstrukci elektriky mě nenapadlo, že bych si měl natáhnout rovnou i kabely.

Jinak jsem objevil další problém a tím je zvukovka SoundBlaster Z. Respektive problém je se základním nastavením Headphone vs Speaker, což jak se zdá, je obecný problém. Blbé by to bylo proto, neboť bych při přepínání mezi Windows a linuxem musel přehazovat kabely. Nakonec to nějak zázračně zachránilo Pulseaudio, které headphone výstup interně přepne na line-out, který mám normálně připojený k sestavě se subwooferem. Přepínání mezi sluchátky a sestavou se pak musí provádět v Alsamixeru.

Edit: akorát ten zvuk je v základu dost divný (jako bych poslouchal hlasité stereo někde z poza zavřeného sálu), ale to bylo způsobeno tím. že jsem měl různě poštelované FX efekty. Nakonec jsem je až na FX: Cryst a FX: Dial vypnul.

Edit 2: FS-UAE funguje k mé plné spokojenosti a dopořešil jsem i závislosti k ovladači síťovky. Problém je nakonec hlavně v tom, že tenhle ovladač není pro openSUSE 15.4 Leap ještě uvolněný, takže ho systém ani nenabízí. Nicméně je možné nainstalovat předchozí verzi. Celkem jsou to 3 soubory, přičemž to předtím fungovalo i bez broadcom-wl-ueficert. On je to jen nějaký bezpečností certifikát používaný při bootu (zřejmě) po síti, což pro mě není nijak krizové. Nicméně po aktualizaci zdrojů se objevil v YaSTu a ten potvrdil závislosti, takže jsem ho skrze něj doinstaloval + jsem všechny 3 aktualizoval. Akorát by mě zajímalo, jestli jsem se spíš původně neměl po možnostech YaSTu pídit dříve, je klidně možné, že ten ovladač je i v Live! verzi, akorát se z nějakého důvodu nenainstaloval.

Nyní by mělo vše šlapat v pohodě, zbývá už jen pořešit, jak udělat multiboot, protože tohle EasyBCD nezvládá (zřejmě kvůli UEFI).

[Elemir]

Hm, tak jsem narazil na další problém S openSUSE přes UEFI jsem nepohnul, tak jsem si zkusil hrát s další instalačkou skrze Ubuntu. Ubuntu má totiž jednu fajn vlastnost a to, že obsahuje rovnou ovladače k Broadcomu (naneštěstí má ale stejný problém se SoundBlasterem Z). Instalátor správně rozeznal přítomnost Windows Bootloaderu, ale po instalaci Ubuntu a restartu mi nenaběhl Grub, ale právě zase jen onen Windows Bootloader. Jakoby se do UEFI nedokázal zapsat. Není ani na jiném disku (Windows 7 mám totiž na SSD a Windows 10 na HDD, přičemž bootloader je na tom HDD s Windows 10).

Problém tohohle "rozdělení" vznikl už v době reinstalace Windows, kdy jsem chtěl Windows 7 a 10 vedle sebe na SSD. Jenomže Windows 10 se mi odmítly nainstalovat na MBR disk, který si pro sebe vytvořily Windows 7. Bohužel jsem si za včasu nezjistil, že to je vlivem USB instalátoru, kdy si Windows vezmou bootloader právě z něj (je tedy dost podstatné, jak je ta flashka vytvořena). Proto mě to v případě Windows 7 ani nikdy nenapadlo, ty navíc instaluju z DVD. USB s Windows 10 tedy po mě chtělo nejenom UEFI, ale samozřejmě i GPT disk, proto skončily na HDD.

Důvod neochoty pro dualboot Windows/Linux by snad mohl spočívat v Bitlockeru, ale těžko říci, jestli to spíš není nějakou volbou v BIOSu. Začínám tedy docela silně zvažovat, že si o víkendu střihnu novou úpravu SSD a tentokrát bude i Windows 10 donuceno sídlit na MBR disku. Dokud jsem totiž používal jen MBR disky, na s dualbootem linuxu nebyl problém. Teď je to nejenom problém s UEFI, ale ještě ke všemu všechny distribuce linuxu používají jako zavaděč GRUB, který mi byl vždy nesympatický (sláva jednoduchosti LILO).

[Elemir]

Realita je nakonec mnohem zajímavější. GRUB se nainstaloval, ale moje deska má jednu zajímavou vychytávku - ona umožňuje zvolit, z kterého bootloaderu se bude na daném disku zavádět. Jako první volba byl samozřejmě nastavený Windows bootloader. Tím, že se bootloadery instalují vedle sebe, tak tu nehrozí to samé, co u LILO, tedy že se bootování při poruše zavaděče zhroutí. V takovém případě se prostě v BIOSu zvolí jiný zavaděč. I když evolucí LILO je eLILO, které UEFI podporuje, takže tam to funguje možná podobně.

Jinak jde o volbu:

Boot -> UEFI Hard Disk Drive BBS Priorities

[Elemir]

Heh, nakonec se stalo to, co jsem celou dobu očekával ... spadl mi komplet systém Já věděl, že to nastavení disků není zrovna korektní, ale tvrdohlavě jsem ignoroval upozornění nástroje pro správu disků, ať si nejprve udělám zálohu ...

Situace se SSD je mnohem komplikovanější, protože on se ten disk navenek tvářil jako MBR, ale on byl ve skutečnosti GPT. V době, kdy jsem experimentoval s dualbootem Windows 7/10, tak jsem právě narazil na problém, že instalační USB vyžaduje GPT. Takže jsem celý disk změnil na GPT, ale Windows 10 si zcela proti očekávání vytvořily spouštěcí oddíl na HDD (bodejť by ne, na SSD nebyl příslušný oddíl). V té době jsem ostatně vůbec netušil, jaký vztah mají mezi sebou GPT a UEFI, tak jsem to opravil tak, že jsem Windows 10 ze SSD smazal a hodil je nakonec na ten HDD. Systém jsem pak bootoval z UEFI. Jenomže zavadeč si předtím nějakým způsobem upravil i SSD. Nicméně celou dobu to fungovalo bez problémů, tedy až doteď.

Při pokusu o instalaci openSUSE jsem totiž zjistil, že verze 15.4 vyžaduje UEFI o velikosti minimálně 256 MB. Jenomže Windows 10 předtím vytvořily oddíl jen 100 MB velký, tak jsem ho chtěl prostě jen zvětšit. Ovšem zvětšení tohoto oddílu vedlo k tomu, že mu DiskGenius smazal obsah (ano, proto mě varoval, abych si oddíl zálohoval). No a tím pádem jsem byl v loji Reinstalace Windows 10 nepomohla, zavaděč už si prostě s Windows 7 neporadil (naběhl úvod loga, ale pak to zatuhlo). Těžko říci, co za změnu tam předtím bylo, ale očividně to nejde tak snadno reprodukovat, nebo se mezitím stalo ještě něco dalšího, co poškodilo data.

Každopádně jsem měl kliku, že mám k SSD přístup a tak jsem mohl provést zálohu dat. Naštěstí jsem neměl ve Windows 7 nainstalované nic, co bych nemohl snadno obnovit. Štve mě akorát to, že budu muset celý systém komplet reinstalovat, což je vzhledem k mé verzi Windows 7 bez SP1 poněkud zdlouhavější proces, ale alespoň jsem si prozíravě sepsal návod z poslední instalace, tak nebudu tápat. Zvažuju akorát, jestli se nakonec nepokusit o UEFI instalaci Windows 7, což by celý postup s dualbootem asi značně usnadnilo.

Edit: do večera jsem nakonec zaznamenal jen jediný úspěch a to byla změna HDD na SSD v notebooku. Je teď o něco svižnější a dokonale tichý. Docela mě překvapilo, že uvnitř notebooku není avizovaný M.2 konektor, byť je tu pro něj připravené místo (ještě, že jsem nekoupil M.2 disk). Na RAM je tu jen jeden slot, což jsem z některých specifikací vyčetl a vyžaduje jednostrannou paměť (čipy jen po jedné straně). Nicméně paměť upgradovat zatím nechci, ty 4 GB by k tomu procesoru a použití měly stačit. HP 250 G7 není zrovna notebook, který by byl na upgrade stavěný, otevřít case nebyla úplná trivialita.

Pokud jde o stolní PC, tak se mi nedaří Windows 7 překecat k instalaci na GPT disk, zřejmě jim vadí EFI oddíl na zmíněném HDD, protože sem tam mu nacpou další kopii a instalátor skončí chybou. Odpojil jsem dokonce všechny HDD, aby bylo aktivní jen SSD a stejně bez úspěchu. Pokračovat budu zítra a pokud se ani poslední dva pokusy, které mě napadají, nepovedou, tak to vyřeším po staru přes MBR. No a když se Windows 10 budou vzpírat, tak je holt pošlu k šípku a budu to řešit až v budoucnu, kdy budu Windows 10 opravdu potřebovat. Obávám se totiž, že to na téhle desce ani nepůjde, protože při zapnutí podpory pro Windows 8.1/10 se automaticky zaktivní jen UEFI boot. Musel bych je tedy držet jako doteď na samostatném disku.

Edit 2: po celodenním laborování se mi nakonec podařilo funkční EFI instalačku vytvořit a Windows 7 v EFI módu nainstalovat. Je to ovšem docela alchymie. Teď mě čekají Windows 10 a pokud to vše klapne, tak popíšu podrobnosti. Dělám si k tomu průběžně zálohy image disků, abych to už nemusel podstupovat celé znovu

[Elemir]

Úvodní martyrium je snad za mnou a pokud by se nyní ještě něco pokazilo, tak už mám pro jistotu připravené image SSD s nainstalovanými particiemi (popř. komplet obrazem disku), takže to mohu kdykoliv obnovit Ale teď k tomu postupu.

Na počátku to vypadalo docela jednoduše, ale vyklubala se z toho pěkná alchymie. Krom rozdělení disku nejspíše záleží i na použité desce a možnostech jejího BIOSu. Nemyslím si, že dualboot Windows 7 a 10 je něco, co by se dneska často řešilo, resp. to bylo tak využívané, ale jak je vidět, tak tenhle postup nebyl od počátku příliš standardizovaný.

První předpoklad úspěchu je tvorba správného bootovacího média, v mém případě flashky. Je k tomu potřeba instalační iso s Windows 7 a prográmek, který z něj udělá USB instalačku pro UEFI - osobně využívám Rufus. Je spolehlivý a jednoduchý na používání. Největším problémem je ovšem samotné iso s Windows 7, protože mnoho z testovaných verzích se ukázalo jako nefunkčních během samotné instalace Windows 7. Nakonec jsem na ulozto.cz našel Windows 7 X 64 UEFI GPT ALL Update.iso, které se chytlo. Je to nějak upravená CZ/SK instalačka, ale vyžaduje normálně aktivační klíč (vzalo to i můj švýcarský klíč, takže mám nyní Windows 7 v češtině).

Postup:

1) flashku o alespoň 4 GB zastrčíte do USB a v Rufusu si jí načtete (Device). Není potřeba jí předtím formátovat, Rufus si jí smaže sám. Nic dalšího neměníte a volbou SELECT vyberete obraz iso s Windows 7. Po jeho načtení přijde ta nejdůležitější pasáž a to je volba Partition scheme a Target system:

Partition scheme - GPT
Target system - UEFI (non CSM)

Dál už není potřeba nic měnit, stačí jen volby potvrdit a počkat, než se flashka připraví.

2) v náhradní instalaci Windows 10 jsem si dopředu připravil SSD disk tak, že jsem z něj pomocí DiskGeniuse udělal GPT, na něm vytvořil oddíl EFI o velikosti 300 MB a oddíl MSR (128 MB). Zbytek jsem nechal změnit na primární oddíl s NTFS. Po instalaci Windows 7 jsem ho zmenšil a z toho volného místa jsem pak vytvořil další primární particii pro Windows 10. Ono by to šlo udělat hned, ale nebyl jsem si jistý, jak instalace dopadne, tak jsem to prostě nastřelil zkusmo s tím, že to pak doupravím.

3) nyní je na čase udělat dvě klíčové věci - při vypnutém PC fyzicky odpojit případné další disky (HDD/SSD) s UEFI a poté překecat BIOS, aby bootoval jako první z flasky. Krom toho je důležité zajistit kompatibilitu desky s Windows 7 (instalátor totiž neumí pracovat s USB, tuhle podporu mu tedy musí zařídit sama deska - používám USB myš a klávesnici, navíc ta flashka že ).

Na své desce mám dvě volby, jedna aktivuje podporu pro Windows 8 a 10, druhá pro Windows 7. Protože začínám instalací Windows 7, tak musím aktivovat právě Windows 7 a zakázat Windows 8/10. Boot jsem nechal na UEFI USB Key.

Instalace proběhla v pohodě, jen při prvním restartu je potřeba vyndat flashku a nastavit jako bootovací UEFI SSD (v UEFI Hard Disk Drive BBS Priorities se nově objevil Windows bootloader). V opačném případě by se znovu spustil instalátor.

4) nyní jsem připojil zpět disk se záložními Windows 10 a pomocí UEFI Hard Disk Drive BBS Priorities jsem nastavil Windows bootloader právě z něj. Ve Windows jsem provedl první zálohu SSD Poté jsem PC vypnul a disk opět odpojil.

5) opět BIOS ... tentokrát vypnout podporu pro Windows 7 a místo toho zapnout podporu pro Windows 8/10. Opět nastavit boot z UEFI USB, ale do USB strčit flashku s instalačkou Windows 10. Instaloval jsem do oddílu vedle Windows 7 a při prvním restartu jsem opět musel flashku vyndat. Po dokončení instalace jsem preventivně podporu pro Windows 8/10 vypnul a nechal jen zaputou podporu peo Windows 7 (měl jsem to tak i předtím, byť po provedené instalaci už na tom asi moc nezáleží). Po finálním restartu se během bootu objevila tabulka s volbou mezi Windows 10 a 7. Ve Windows 10 jsem akorát skrze MSCONFIG nastavil defaultně Windows 7.

6) opět připojení disku se záložními Windows 10 a opět tvorba záložních image SSD (viz bod 4).

7) no to je vše, nyní mě čeká postinstalační úprava obou instalaček Windows a poté je ještě jednou zazálohuju a budu moci pokračovat v hrátkách s linuxem . Asi by šlo nyní zkusmo na místo té nové instalačky Windows 7 napálit zálohu obrazu z té předchozí instalace, čímž bych ušetřil čas, ale to asi neklapne.

Edit: zkusil jsem to a neklaplo to . Původní instalace Windows 7 je prostě nějaký mix, který zkrátka vyžaduje nějaké specifické zavedení, takže mi to jako bonus rozhodilo komplet instalaci SSD ... a tak jsem si poprvé vyzkoušel obnovení SSD z připravené zálohy . Teď nechám proběhnout všechny updaty na Windows 10 a pak se vrhnu na Windows 7.

Edit 2: instalaci mám již hotovou k obrazu svému. UEFI SSD funguje, akorát jsem místo něj nechal řízení na původním EFI oddílu na HDD (nastaveno přes záložní Windows 10). Prostě jsem jen zapsal umístění obou instalaček Windows přes EasyBCD a najednou to funguje bezvadně . Je vidět, že to předtím bylo opravdu hodně nestandardní nastavení, které ze záhadných důvodů fungovalo. Nyní se tedy mohu vrhnout na instalaci openSUSE a použít EFI na HDD. Pokud by totiž cokoliv selhalo, tak bootloader na SSD zůstane díky tomu nedotčený.

[Elemir]

Konečně mám hotovo. GRUB u openSUSE se zachoval stejně jako předtím u Ubuntu - schoval se do voleb UEFI. BIOS s ním měl trochu problém, ale nakonec se nechal překecat k tomu, že ho bude načítat defaultně. Řekl bych, že problém bude ve verzi GRUB vs kompatibilita mého BIOSu. Nejspíš je v efi zapsáno něco, čemu můj BIOS tak úplně nerozumí, ale flashovat ho, se mi už nechce. Mám v plánu paralelně nainstalovat ještě Fedoru, tak třeba u ní to proběhne bez obtíží. Mě totiž na openSUSE překvapuje, jak není zcela plynulé. Ale to mě popravdě překvapilo i u Windows 10, kdy to na HDD běží citelně líněji. Asi budu muset změnit grafické prostředí.

Pokud jde o reinstall Windows, tak jsem asi nic podstatného neztratil. To iso z ulozto.cz v sobě mělo navíc dost patchů (neoficiální SP2), takže další aktualizace byly rychlé, včetně instalace ovladačů (u verze pod SP1 bylo třeba nejprve nainstalovat oba velké patche a pak teprve ovladače chipsetu apod., což znamenalo, že celý postup byl ještě zdlouhavější). Až přejdu na větší disk, tak už si vystačím s pouhým klonováním.

Mám nahozené i prostředí pro web, takže se budu moci pomalu vrátit k předchozí tvorbě . No a tím pádem i k FS-UAE a nové rozehrávce Magic Islandu.