Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

[Elemir]

Regulérní zápisek se trošku opozdí, já to nakonec vzal po tom videu za trošku jiný konec a rozhodl jsem se nejprve zkompletovat mapu světa (města). Při té příležitosti jsem využil jedné testovací rozehrávky pro video a celý úvod hry (do návštěvy Shelteru), jsem si prošel ještě jednou.

Mno, botu jsem sice tentokrát neudělal, ale vzal si nějaký hotový archetyp, a teprve když začalo jít do tuhého, tak jsem si všiml, že on má pocvičené úplně jiné dovednosti, než které využívám Vůbec mě nenapadlo to zkontrolovat, protože pro videoukázku to bylo předtím úplně jedno a navíc jsem si myslel, že jsem naklikl něco jiného. Díky tomu jsem si začátek užil v podstatě od úrovní dovednosti 1, ale zase to krásně ukázalo, že to nějaký extra handicap není, naopak bylo na tom perfektně zřetelné, jak postava sílí.

Je pravdou, že tentokrát už jsem věděl, do čeho jdu, a že ta nejhorší noční můra skončí s příchodem do Shelteru. S tímhle pocitem se hraje Inferno mnohem lépe, protože víte, že to skončí. Musím říci, že ty první pocity ze hry byly mnohem frustrující, ale to je holt úděl každé opakované rozehrávky, nicméně na ten první vstup do hry jen tak nezapomenu Ze současného úhlu pohledu bych řekl, že normal obtížnost je jako nejnižší stupeň obtížnosti dostačující a s trochou píle se dá přežít, takže hra nakonec není tak nepřístupná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jakmile začne být hra snadná, tak zas není naopak problém přejít na vyšší obtížnost.

Prošel jsem si tedy celou úvodní část a vzal jsem to opravdu pečlivě, takže tentokrát jsem nic nevynechal. Zpočátku to bylo pohodové, ale jakmile jsem narazil na pavouky v další lokaci, tak jsem byl nucen více rozvažovat postup. Zdraví rychle ubývalo a bezpečný odpočinek skrze kouzlo Sanctuary jsem nemohl používat, protože moje postavička byla pod požadovaným minimem úrovně (Sanctuary je kouzlo level 7, takže vyžaduje Conjuration alespoň na 4, já měl 1). Nízky skill sečných zbraní mi pak neumožňoval rychlejší a efektivnější likvidaci nepřátel. Byl jsem tak odkázaný na léčení kouzlem a zakládání tábořišť.

Docela mě potěšilo, že hra skutečně počítá i s touhle variantou, tedy že nebudete mít zrovna vhodně zvolený charakter a přitom budete chtít porazit vše, co se na mapě nachází. Vystačil jsem si nakonec jen s tím, co jsem našel. Akorát jsem si to mnohem lépe rozvrhl - botu by samozřejmě udělat šlo, ostatně tentokrát jsem využíval veškerých rezerv, což znamená, že jsem si vyráběl lektvary a v tuhých soubojích jsem využíval potírání zbraně jeden/mrazem/ohněm.

Je to rozdíl oproti současnému chápání obtížnosti v hrách, kdy se normal obvykle bere tak, že se nemusíte extra starat o podporu (buffy, debuffy, lektvary atd.). Vyšlo mi to ťip-ťop. Do Shelteru jsem napochodoval s tím, že jsem měl akorát tak zásoby vody, suroviny na jedno tábořiště a možná bych měl ještě trochu dřeva na jednu past.

V podzemí jsem totiž přehlídl jedno záchranné lano v podobě skrytého průchodu z předlokace Shelteru až na začátek mapy. Je to prima zkratka pro případnou cestu zpět. Další věcí je pečlivá likvidace nepřátel ve všech možných koutech lesa, čímž jsem našel další drůzy pazourku a dřevo, takže jsem si mohl dovolit o pár tábořišt více. Navíc v okolí vstupu do předlokace Shelteru už začala být moje postava celkem efektivní (level 4) a boje jsem ustál mnohem lépe.

Chvilková krize nastala akorát na počátku podzemí, kdy jsem ovšem využil prerušovaný spánek tak, jak jsem to aplikoval už ve Wizardry - zapne se rest a po pár úderech hodin se postava vzbudí, pak save a znovu se přespí pár úderů hodin. Kdyby došlo na přepadnutí, tak load. Vždycky jsem si takhle doléčil kousek zdraví a hlavně many, kterou jsem okamžitě proměnil na zdraví. Tady by se právě bývalo hodilo kouzlo Sanctuary a byl by klid.

K mému údivu jsem potom zjistil, že jsem někde našel pazourek, takže jsem si to mohl odpustit, ale vůbec mě nenapadá, kde to bylo, protože já si ty drůzy počítal bokem. I když asi jo, možná vím, jeden spánek proběhl nějak divně, ono se totiž občas stane, že spaní v táboře se jeví jako spaní přes klasický odpočinek bez tábořiště, takže je dost možné, že to byl bug a místo tábořiště se zapnul právě běžný odpočinek a zrovna jsem měl kliku, že mě nic nepřepadlo. Tím se jedna sada na kempení nevyplýtvala.

Pokud jde o bugy, tak největší překvapení mě čekalo po výlezu z podzemí do lokace Shelteru - cesta v podzemí zůstala otevřená, a to i když jsem začal pro Shelter aktivně pracovat. To předtím byl tedy buďto bug nebo to odstranil nějaký patch. Při jednom spaní v táboře se mi třeba taky stalo, že se mi nevyčistila špinavá voda, byť jsem jí měl hned několik flašek.

Nejzajímavější ovšem na tomhle průchodu bylo, že jsem nenašel žádný extra kousek výbavy, takže jsem nezískal ani žádnou počáteční výhodu. Je to tedy přesně jak jsem si myslel, každá rozehrávka bude trošku jiná a podle toho se pak může měnit obtížnost. Byl jsem normálně schopný plnit úkoly pro Shelter s likvidací démonů a vedlo se mi podobně jako předtím, což může být dáno ale tím, že sečné zbraně jsou v tuhle chvíli užitečnější.

Dál už pokračovat nebudu. Nemyslím si, že by to dále probíhalo nějak jinak, ta výhoda se předtím projevila o něco později a to už bych i s touhle postavou mohl mít nalezeného něco slušnějšího, takže by se ten rozdíl zase smazal. Jako porovnání to bylo ovšem užitečné.

[Elemir]

Já se nechtěně na delší dobu odmlčel, ale jak už jsem naznačil pár příspěvků nazpět, tak hra mě lehce převezla. Byl jsem naprosto přesvědčen, že mířím do finále a to i přes jednu rozsáhlou odbočku. Nikdy by mě nenapadlo, že to je ještě hodně vzdálené předfinále

Inferno je opravdu obří. Jsem těsně pod 42 hodinami a teprve nyní mi hra hlásí, že bych se snad opravdu mohl ke konci blížit. Bohužel jsem se v tom všem nakonec tak zamotal, že budu muset zápis do deníčku provést hodně zpětně. Důvodem jsou i mapky.

Nakonec jsem se do toho ponořil natolik, že jsem je prostě musel dopilovat. Sice jsem nebyl schopen prozkoumat vše (u něčeho ani netuším, jak se k tomu dostat), ale v dungeonech se mi daří lépe. U venkovní mapy se mi podařilo zjistit, že nadzemí a podzemí na sebe lícuje, což zprvu nebylo úplně jasné (eh, bylo by, kdybych věnoval pozornost koordinátám pozice ). Podzemí je tedy docela velké a je pravdou, že mě to zprvu zmátlo, protože některé lokace mi přišly v rámci vykouzlené mapy podobné a nebyl jsem si úplně jist, jak to vypadá jako celek (narozdíl od externí mapy není u podzemí tak vysoký kontrast jednotlivými částmi).

Bohužel nebudu schopen zakreslit vše, protože hra lehce buguje. Zřejmě je to dáno tím, že pořád dochází k updatům a ty nejsou tak úplně kompatibilní se save pozicemi. U některých savů se mi třeba znovu objevily stráže před jednotlivými lokacemi, nebo se komplet respawnulo podzemí - což je vlastně z pohledu mapování dobře, protože vidím všechny truhly (otevřené se jinak normálně na mapě nezobrazují, jenomže nyní se respawnuly i ty, tak je zas vidím). Potíž je, že se respawnulo i nastavení mříží, což pro změnu stěžuje průchod některými pasážemi.

Z pohledu levelupu jsem stále ještě neměl potřebu nic měnit a rezervu už mám ohromnou (jsem level 64). Výbavu mám víceméně stejnou, protože lepší kousky zbroje nacházím jen sporadicky a nejlepší zbraň je pořád ta, co mám Před "finále" akorát plánuji, že bych si nechal za kapky démonské krve zvednout pár bonusů, protože vyšší šance na kritický útok by se mi hodila u bossfightů (nejsou nebezpečné, ale jsou docela zdlouhavé kvůli nízkému poškození a častějšímu missnutí).

Jenom doufám, že finále už nebude vyžadovat průchod příliš rozlehlým dungeonem

[Elemir]

43,5 hodiny a dostal jsem se opravdu na konec. Finální dungeon nebyl zas tak velký, takže to šlo rychleji.

Závěrečný souboj obtížností poskočil, ale postavu jsem nechal takovou, jaká je, jen jsem zvedl Luck na úroveň 30 kvůli vyšší šanci na kritický zásah (9%). To nebylo moc znát, ale zápalné lektvary naštěstí nezklamaly Teoreticky jsem si mohl odemknout všechny syslené bonusy, což by z toho souboje asi udělalo možná až frašku, ale zajímalo mě, jak by to bylo schůdné se "slabší" postavou. Na to, jak je Inferno z počátku tuhé, tak za polovinou už jde ve stopách klasik, kdy se postava prostě stává bohem, což jsem moc nečekal, ale rozhodně mi to nijak nevadí Starost o jídlo a pití ovšem zůstala až do konce, byť šlo už jen o formalitu (batoh mi přetékal zásobami).

Pocity veskrze dobré, nejprve dopíšu deníček a pak se vrhnu na souhrn.

Edit: tak jsem to vzal ještě jednou a bez jakéhokoliv vylepšení postavy ...

[Elemir]

Souhrn map

Začnu trošku netypicky a v rámci jednoho příspěvku shrnu nejprve všechny mapy (klasicky náhled a po kliknutí se zobrazí plná velikost v galerii - jde dále zvětšit). Mapy jsou ve formátu png, takže v plné kvalitě. Barevná paleta je totiž dobře optimalizovaná, takže obrázky jsou menší než ve formátu jpg, který by to navíc rozmáznul.

Jak jsem psal v předchozím příspěvku, objevené nemám úplně vše, protože někam jsem prostě cestu nenašel. Jde přitom hlavně o podzemí pod městem, plus k tomu náleží jedna výseč SV lesa na povrchu. Dolu by se totiž podle mě mělo spadnout skrze propadlo, ale to jsem v lese jaksi nenašel (2 podzemí to tak mají řešené). To samé nejspíše jižní část podzemí. V JV části podzemí je pak ještě jedna uzamčená lokace, u které taky nemám potuchy, jak se přes to dostat.

Edit: propadlo do podzemí v severním lese jsem nakonec našel v jednom slepém cípu lesa. Opět bylo schované za stromkem Celkem jde tedy o 4 podzemní lokace, kam je třeba propadnout propadlem, abyste si mohli odemknout cestu dále nebo cestu k pokladu. Propadla jsem na mapě světa označil červeným kroužkem, místo dopadu v podzemí pak značí červený puntík (obě místa jsou opět přímo nad sebou). Problém zůstal s dvojicí podzemních lokací na jihu (jedna komplet, u jedné jen část), které se mi podařilo zobrazit pomocí jednoho mapovacího kouzla, které jsem ve svém arzenálu objevil. Z detailů mapy lze vyčíst zhruba postup, jak jednotlivé části těchto lokací fungují, ale řešení jsem nenašel. Buďto je to bug, nebo mi skutečně něco uniká.

U města i dungeonů pak platí ještě jedna věc. Některá místa jsou nedostupná asi záměrně, zřejmě je to nějaký typ pomocných lokací. V dungeonech jsou to jakési okraje map, ve městě pak jde o různé cestičky v lestnatých částech. Přemýšlel jsem, že bych tahle místa vyplnil šrafováním, ale pak jsem si řekl, že když nemám jistotu (třeba to nějaký patch zpřístupní), tak to nechám být.

Na mapky jsem doplnil pár specifických značek, které normálně ve hře nejsou. Modré K je drůza pazourku, oranžové F je puzzle v podobě silového pole a fialové G jsou stráže Shelteru. Otazníčky v žlutém poli jsou neotevřené truhly.

Ruiny města a jeho podzemí

Mapy ruin a podzemí jsou velké přibližně 142 x 142 polí a obě jsou skrze žebříky propojeny. Podzemí je jednopatrové a souřadnice východů lícují se vstupy na povrchu (mapky na sebe vertikálně navazují). Do venkovní mapy jsem zprvu doplňoval kdejaký obnovitelný zdroj ve formě zelené značky, ale ta je primárně určena pro bylinky, takže jsem to časem přestal dělat. Někde je tedy zelených značek více, jinde méně. To samé platí pro drůzy pazourku, které jsem mapoval až dodatečně, takže ne všechny jsem na mapách zachytil.





Dungeon Dite

Jedná se o extra lokaci dostupnou skrze podzemí, ale vstup do ní se odemkne až v rámci příběhu. Dite funguje jako jedno velké puzzle, kdy se postupuje část po části tak, jak objevujete spínače apod. Uvnitř dungeonu jsou zdroje jídla, dřeva a pazourku, takže počítejte s tím, že tu opravdu strávíte několik herních dní. Nicméně dungeon je možné libovolně opouštět.



Dungeon 7th Circle

Jedná se o další extra lokaci, která je pro změnu dostupná skrze Strážkyni portálu (vstup do 7th Circle souvisí s příběhem). Na rozdíl od Dite musíte 7th Circle projít na jeden zátah, protože teprve po zabití posledního bosse se objeví cesta ven. Proto jsou v dungeonu přítomny bohaté zásoby jídla, pití a věcí na táboření ... samozřejmě tím bohaté myslím bohaté s ohledem na běžné podmínky ve hře



Dungeon Lair of Astaroth

Lair of Astaroth je finální dungeon. Cesta dovnitř je jen jednosměrná, ale dungeon není příliš rozlehlý. V pěti okrajových částech je třeba najít spínač k mřížím ve středové části dungeonu, čímž se otevře přístup k samotnému Astarothovi.



Celková velikost hry je opravdu překvapující. Nejsem si příliš jistý, jak by si velikost Inferna vedla ve srovnání s dalšími dungeony, co jsem kdy hrál, ale pokud přihlédnu k herní době, která je i s automappingem přes 40 hodin, tak je to jeden z těch větších dungeonů.

Edit: další den se mi povedlo objevit pár novinek, tak jsem je doplnil do textu a zaktualizoval jsem rovnou i mapy.

[Yuyana]

Buď rád za herní dobu, ne jako ten Torment, co jsem hrála já :-D. I když teda ta mapa vypadá velmi... impozantně. Podle fotek to je takový atmosferický.

[Elemir]

Na úvod v rychlosti zmíním pár věcí. Začnu runovým kouzlem, protože to je nejčerstvější zjištění, které jsem ve hře objevil Základem je dostupný runový oltář. Ty najdete ve hře celkem dva - jeden je v ruinách hradu a druhý v jižní spojce pod Shelterem. Při kliknutí na oltář se objeví menu se základním poškozením kouzla a pod ním je pak několik rolovacích menu s efekty. Každý efekt přitom stojí určitou porci kapek démonské krve, takže výseledek se odvíjí právě od množství této suroviny. Pro "kouzelníky" ideální volba.

Další věcí je řešení silových polí. Ty jsou ve hře celkem 4 a obtížnost přidruženého puzzle postupně roste. Nakonec jsem vyřešil všechny, ale je to trošku chyták, protože řešení může být více, jenomže hra jich akceptuje jako správných jen několik. Chvilku jsem si tak myslel, že jsem možná pointu toho puzzle ve skutečnosti nepochopil a před tím to bylo jen o štěstí

Méně úspěšný jsem byl s odhalením funkčnosti krvavých fontánek. Ty se nacházejí v řadě dungeonů, ale jen v několika z nich jsou spojeny s řešením konkrétního puzzle (jsou napojené na teleporty). V ostatních dungeonech vůbec netuším. Možná to nějak souvisí s neobjevenými lokacemi, ale to jen hádám. Škoda, že jsem si je nezakreslil do mapky podzemí, možná by to vedlo k nápovědě. Každopádně ještě něco málo vyzkouším a pokud bych zjistil něco nového, tak dám vědět.

Severní les

Severní les vyplňuje prostor mezi kasárnami (úvodní lokací) a citadelou. Je to poměrně spletitá lokace, kam se dá zajít už ve chvíli, kdy se zpřístupní cesta do Cassandra prison. Nicméně na tu dobu je tu plno tužších potvor a severní cíp lesa beztak hlídá stráž, podobně i v případě cesty k citadele. Nejhorší potvorou je Green King, což je taková přerostlá masožravka, která se dost rychle regeneruje. Je hodně podobná lovené elitní potvoře z jižního lesa, ale zároveň je zas o chlup-dva tužší. Ve výsledku je to opravdu hodně znát. Dlouho jsem si s ní nedokázal poradit, ale taktika je přitom velmi jednoduchá - mlátit hlava nehlava a bez ohledu na staminu, protože klíčem k úspěchu je vysoká četnost zásahů.



Přitom jde spíš jen o formalitu, protože Green King v lese vlastně nepřekážejí, dá se jim v pohodě vyhnout, jenomže oni hlídají cenné poklady. Jeden střeží přístup k silovému poli a druhý chrání bednu se zelenou lebkou. O lebkách jsem se vlastně ještě nezmiňoval. První lebku, červenou, jsem našel v dobře hlídané truhle v ruinách katedrály (hlídal jí silný had, kterého jsem zmiňoval při popisu jižního lesa). Lebka se pak automaticky zasunula do jednoho ze slotů po stranách inventáře a přinesla mi specifický bonus (viz níže).





Lebek je celkem 6. Pro úplnost uvedu jejich seznam a poskytnutý bonus:

červená - ruiny katedrály (na počátku boje postavě propůjčí Vampyrism)
modrá - dungeon Dite (v každém kole boje se obnoví 0,5% many)
zelená - mýtina v severním lese (na počátku boje na pár kol otráví nepřítele)
bílá - Kruverova laboratoř v severním lese (prvních pár kol boje zvýší postavě soustředění)
žlutá - dungeon 7th Circle (na počátku boje nastaví adrenalin na 25%)
černá - dungeon Lair of Astaroth (pokud zdraví klesne na 0, existuje 10% šance podvést smrt a získat tak nazpět 25% zdraví a many)

Krom zcela zřejmých věcí obsahuje severní les i jednu záhadu a tou je podivný monolith. V tuhle chvíli jsem neměl tušení, k čemu slouží, tak jsem ho dále nezkoumal a místo toho jsem raději vyrazil dle nových instrukcí od Barrotha do severního cípu lesa. Hlídka zmizela a přede mnou se objevila celkem malá lokace s jedním podzemím (zde byla ukryta lovená elitní potvora). Nic extra

Eh, málem bych zapomněl, ještě před úkolem od Barrotha se dá v severním lese vstoupit do jiného podzemí, ale cesta v něm brzy končí zavřenou mříží. Fígl je v tom, že za jedním stromkem v lese je díra, skrze níž lze propadnout do jiné části dungeonu, kde se ukrývá páka od této mříže. V tom samém dungeonu je i oltář s tlačítky k další mříži, ale naneštěstí k tomu chybí nápověda. Čistě zkusmo jsem řešení objevil, ale bohužel jsem si ho nezapsal.

Edit: hint v tomhle podzemí nakonec je ...

Spoiler: ukázat

V západní stěně poblíž podstavce je skrytý průlez do vzdálené místnosti, kde je na zdi nápověda - jih, západ, sever, sever.

Východní les

Východní les tvoří jakousi spirálu, která vás postupně navádí do jeho středu. V podstatě je tato lokace co do herní náplně podobná severnímu cípu lesa, jen s tím rozdílem, že místní podzemí je dobře ukryté v lesním porostu na jihu. Nejde přitom o nějaké krkolomné bludiště, naopak, je to jen jakási skrýš, kde si z truhly vyzvednete klíč od podzemí Citadely.

Citadela

Citadelu obývají nejtužší potvory na mapě a jelikož jsem se v tu dobu blížil k levelu 40, tak jsem si mylně myslel, že se blížím do finále Pod Citadelou je rozlehlé podzemí, ale k mému překvapení jsem tu na žádného bosse nenarazil, což mě docela zmátlo. Útěchou mi byl akorát nález speciální knihy, která mi zvedla zisk dovednostních bodů za levelup o 1.

Když jsem opouštěl bezpečí Shelteru, tak jsem podle informace o nepovinných úkolech nabyl dojmu, že cokoliv, co budu nyní pro Shelter dělat, budou opravdu jen vedlejší aktivity. Pravda je ovšem taková, že hlavní linka je se Shelterem pevně spojena a laskavost pro Barrotha byla prvním z hlavních úkolů hry.

Dite a Kruverova druhá dílna

Dungeon Dite se odemkne až v rámci splnění úkolu s informacemi o výzkumu démonologa Kruvera. Kruvera odvlekli démoni a Barroth tuší kam. S pomocí Lenily mi na SZ okraji Shelteru zpřístupnili podzemí, skrze které se dá sestoupat do Dite, domnělého vězení zmizelého démonologa. Na první pohled nebylo zřejmé, jak je lokace velká, protože jsem se ocitl na celkem malém prostoru a všechny cesty kolem byly uzavřeny mříží z druhé strany. Ve dvou slepých uličkách jsem našel dvojici přístupných pák a s nimi jsem si odemkl první koridor ...

Ano, Dite se prochází část po části s tím, že si někde něco odemknete a na dotyčném místě hledáte způsob, jak si odemknout cestu dále. Přitom si postupně odemykáte i mříže, které původně bránily cestování od startovní pozice. Samotný žebřík se totiž nachází zhruba uprostřed dungeonu, takže zkratka k žebříku se hodí, kdybyste náhodou Dite museli opustit, tak abyste se pak nemuseli komplikovaně vracet. Dite ovšem není nutné opouštět, hra s tím dokonce počítá - jsou zde k mání omezené zásoby jídla, vody a potřeb pro táboření. V téhle fázi hry už mě survival prvek netrápil, takže jsem měl zásoby vlastní. Ale je milé vědět, že hra počítá i s nepřipravenými

Postup vpřed je víceméně jasný, zasekl jsem se akorát u puzzle s prvočísly, protože jsem jaksi zapomněl, jak ten začátek tabulky prvočísel vypadá a cpal jsem tam jiná čísla Popravdě jsem si u toho uvědomil, že já to mám blbě zafixované už celá léta

Spoiler: ukázat

1 není prvočíslo, kdežto 2 naopak ano. Dál už je to jasné - 3, 5, 7 ...

U prvního puzzle s tlačítky nebylo potřeba přemýšlet vůbec, protože hint je napsaný na letáku a už na první pohled je jasné, co z toho jsou souřadnice. S druhým tlačítkovým puzzlem to bylo podobně, ale tady jsem narazil na dva souboje s Green Kingem a po mnoha neúspěšných pokusech jsem objevil taktiku popsanou u severního lesa - právě až po této zkušenosti jsem severní les kompletně dočistil.

Cílem toho všeho byl vězeňský blok na JZ, kde jsem v haldě mrtvol narazil na ostatky Kruvera a v jeho lebce se ukrýval drahokam ...



S drahokamem a informacemi jsem se vrátil za Barrothem a ten mi pověděl o svém nálezu záhadného monolithu v severním lese ... jasně, o něm už vím, teď mi ale teprve docvaklo, k čemu mi ten drahokam je. Barroth nebyl Kruverovou smrtí nadšen, ale ještě to nechtěl vzdát a stejně jako já cítil, že ten drahokam bude klíčem k úspěchu. A nemýlil se! Drahokam zapadl do připravené dírky a na sever od monolithu se odkryla cesta do Kruverovy laboratoře.

Měl jsem kliku, laboratoř ještě nikdo neobjevil, takže tu zůstalo vše netknuté. Když jsem se prohrabával haldou poznámek, tak jsem narazil na jednu velmi zajímavou informaci. Invazí na Zemi byl pověřen démonní princ Astaroth, který si sebou přivedl čtveřici strážců. Ti se nyní ukrývají v 7th Circle a čekají na rozkazy. Porážka Astarotha by mohla invazi zastavit nebo alespoň zpomalit. S tím jsem vyrazil zpět za Barrothem.

Poznámka: v laboratoři je teleportační puzzle, které souvisí se čtveřicí fontán.

Spoiler: ukázat

Všechny fontány se vypnou až na fontánu v SV rohu - v té se nechá krev dál téct.

7th Circle

Barroth se po poradě s Lenilou rozhodl, že bych se měl vypravit přímo do sféry pekla na místo, které je známé jako 7th Circle, tedy ono místo, které zmiňoval Kruver ve svých poznámkách. Sice nevíme, kde přesně Astarothovo strážce hledat, ale jisté je, že pokud by se mi je podařilo nalézt a zlikvidovat, pak by Astaroth nejen přišel o své pomocníky, ale zároveň by mohl udělat chybu a odhalit svou polohu. Jenomže to se snadno řekne. Lenila mi zpřístupnila portál a já vyrazil.

Skončil jsem uprostřed lokace v místě, které slouží jako uzel mezi čtveřicí domén. Na JV je doména démona Barbatose, na JZ démona Aamona, na SZ démona Rashaveraka a na SV démona Pursona. Každá z domén je dost odlišná a prochází se trošku jiným způsobem. Nejjednodušší jsou domény Barbatose a Pursona, protože jsou celkem lineární. Doména Aamona je co do průchodu podobná Dite, je to kombinace puzzle a teleportů. Navíc se tu nalézá žlutá lebka, která je ovšem zamčená za mříží s podivným vzkazem (LXVIII,V):

Spoiler: ukázat

Jde o zápis souřadnic 68,5. Ty odkazují na doménu Rashaveraka - k cílovému bodu, který není vidět na mapě, vede skrytá cesta. Nachází se tu páka od mříže k lebce.

Nejkomplikovanější je asi doména Rashaveraka, protože se skládá z několika izolovaných lokací propojených teleporty. Není to nic komplikovaného, zas tolik teleportů to ve finále není, ale díky tomu se tu docela nachodíte (já měl tedy kliku, že jsem si tipl dobře, ale jelikož jsem potřeboval zmapovat komplet dungeon, tak jsem si stejně musel vyzkoušet všechny alternativy ).









Ze 7th Circle se nedá odejít dříve, než jsou všichni strážci mrtví. Je tu proto k nalezení jídlo, voda a potřeby pro táboření, nicméně já měl opět dost svých vlastních zásob. Na bojích se strážci nebylo nic zajímavého. Čekal jsem trošku větší odpor, ale největší rozdíl mezi nimi a obyčejnými potvorami kolem byl v délce souboje.

Doupě Astarotha

Můj návrat do Shelteru vzbudil značné rozpaky. Nikdo nevěřil, že bych mohl cestu do 7th Circle přežít, natož uspět! No stalo se Barroth byl samozřejmě rád, protože můj úspěch přinesl naději. Jenomže to nejtěžší nás teprve čekalo - sám Astaroth. Lenila odběhla k přípravám a Barroth mi popřál hodně štěstí.

Do doupěte Astarotha jsem opět odcestoval s pomocí Lenily a opět jsem přistál uprostřed neznámé lokace. Přede mnou byla zavřená mříž a hra mě informovala, že mezi mnou a Astarothem je celkem 5 mříží a každou budu muset nejprve odemknout. Na jih od mé pozice jsem vstoupil do teleportu, který mě přesunul kousek na jih, kde byly v pěti různých směrech rozmístěny další teleporty. Každý z nich propojuje vzdálenou lokaci v daném směru se středem. Nejde o nijak velké nebo komplikované lokace. Na konci každé z nich je páka a teleport zpět do středu mapy. Na pořadí vlastně nezáleží, protože je potřeba odemknout všechny mříže.

Kousek před Astarothem jsem mohl vybrat jeho pokladnici, ale nic významného jsem nezískal. Levelem jsem se zastavil na 72, k dispozici jsem měl tedy už značnou rezervu bodů (172) a karet bonusů (76). Přesto jsem se rozhodl, že Astarotha zkusím tak, jak jsem. Krom toho nevyspalý, hladový a žíznivý První pokus mi nevyšel, tak jsem navýšil štěstí kvůli vyšší šanci na kritický zásah, ale během druhého pokusu jsem zjistil, že mnohem větší efekt má využití ohnivých lektvarů. Třetí pokus jsem tedy zkusil opět bez zvyšování statistik a s plnou zásobou lektvarů (15).

Astaroth se po 9 minutách odporoučel ...





Pokud byste čekali nějaký happyend, tak ten se nekonal. Porážkou Astarotha jsem možná Zemi zachránil, ale taky jsem možná jen invazi zpomalil a nyní se na mě (nás) upřou zraky všech těch, co budou chtít Astarotha pomstít. Nicméně lidstvo tímto vítězstvím přeci jen jiskřičku naděje získalo

[Elemir]

Ráno jsem se ještě snažil pořešit pár mapovacích záhad, ale úspěšný jsem byl jen částečně. Mapy v příspěvku o mapách jsem tedy aktualizoval. Ve svém repertoáru jsem totiž našel prima kouzlo, které odkryje FOW na mapě, takže je vidět i to, kam bych normálně "nedohlédl" automapou.  Na jednu stranu je to fajn, ale trošku mi to zkazilo radost ze skládání screenshotů a jejich spasování v jeden celek. Tohle si v podstatě může poskládat kdokoliv bez větší námahy.

Ale čert to vem, mnohem více mě irituje dvojice míst na jihu podzemí, kam jsem se nedostal, tedy irituje mě to, že nevím, jestli je to moje chyba nebo je to nějaký bug. S jednou z takových lokací zřejmě souvisí i nenalezený klíč od pokladnice katedrály. Není to klíčové pro dokončení hry a zatím to vypadá, že jsem první, kdo to řeší Z povrchu skrze propadla to asi nebude, protože propadla se na minimapě zobrazují jako pasti a na povrchu není nic takového vidět (tedy vyjma nášlapných pastí). V úvahu přichází pouze cesta skrze podzemí a tady mě napadá akorát nějaké spojení s teleporty. Jenomže každá lokace/dungeon se chová navenek jako izolovaná, výjimkou byla akorát spojka hned na začátku hry. Pochybuji tedy, že by se do těch míst lezlo z některého z okolních dungeonů. Vsázel bych proto spíše na bug, ale na rozuzlení této záhady si nejspíše ještě nějakou dobu počkám.

Tím bych měl asi hru definitivně za sebou a večer se pustím do souhrnu.

Edit: klíč od pokladnice katedrály jsem našel v nedalekém podzemí, je dobře ukryt v místnosti mimo dohled automapy.

[Elemir]

V průběhu dne jsem se ještě několikrát pokoušel doprozkoumat jih podzemí, ale neúspěšně - objasnil jsem alespoň záhadu s klíčem od pokladnice ke katedrále. Čím dál více jsem přesvědčený, že jsem se stal obětí bugů, které vznikly v průběhu aktualizací. Je totiž zajímavé, že na fóru Steamu se hráči ptají na puzzle u dungeonů, u nichž je jasné, že cestou k nim museli minout ty u mě problematické. Kdo se například dostal až do první Kruverovo laboratoře, tak má zajisté za sebou podzemí Cassandra prison a odemčenou zkratku z jižního lesa do Shelteru. Bylo by divné, kdyby to tolik lidí nechalo bez povšimnutí, když se pak ptají na celkem triviální věci. Budu se s tím muset smířit. Pokud bych tomu chtěl přijít na kloub, tak bych musel udělat úplně novou rozehrávku a do toho už se mi nechce.

Souhrn

Chvilku jsem rozmýšlel, jak souhrn pojmout a jestli zůstat jen u něj. Inferno - Beyond the 7th Circle je po dlouhé době zas hrou, která mě opravdu chytla a po vzoru Grimoire: Heralds of the Winged Exemplar jsem zvažoval možnou recenzi, ale ruku na srdce, opravdu to má smysl? Už Grimoire je celkem na okraji zájmu a ti, kdož si k němu hodlají cestu najít, rozhodně nepotřebují znát můj názor. Ostatně doteď si připadám, že jsem v Čechách jediný, kdo Grimoire dohrál ... moje propagace hry to zřejmě na plné čáře projela U Inferna je to ještě o chlup horší, protože první dojem ze hry může vyděsit i to málo lidí, co o něm do té chvíle uvažovali. Dovolím si tvrdit, že počet příznivců Grimoire bez obtíží převýší počet příznivců Inferna a to už je co říci Důvodem bude samozřejmě i fakt, že o hře se nikde moc nemluví.

Na druhou stranu to poskytuje i určitou výhodu, protože je daleko menší šance, že se nechtěně dozvíte nějaký hint nebo spoiler. U Grimoire už jsem tuhle výhodu neměl, protože jsem ho rozehrál v tzv. druhé vlně, takže v případě zákysu jsem se naopak mohl spolehnout na to, že to někdo přede mnou už řešil a postup zveřejnil. U Inferna jsem si opravdu užíval tu nefalšovanou radost z neznáma, jako by ani internet neexistoval a vše bylo čistě jen o mých schopnostech a důvtipu. S úsměvem jsem si pak pročítal žádosti o radu u věcí, které jsem měl den, dva prolezlé a řešení jsem už znal.

Inferno není z pohledu puzzlů komplikované. Skoro vše, co ve hře je, už jste někdy někde viděli. Zajímavou novinkou jsou akorát puzzle k silovým polím, protože k nim neexistuje nápověda, takže zprvu musíte rozluštit, co po vás hra vlastně chce a pak teprve přejít k řešení. Zákys hrozí akorát u jednoho tlačítkového puzzle, ke kterému existuje ne zrovna povedený hint. Směrové teleporty jsou pak snad klasika, když vám hra napoví, že máte projít chodbou pozpátku, tak není důvod dělat to jinak. Přesto se na tom lidé dokážou zaseknout. Navíc ty hinty jsou srozumitelné i pro ty méně zdatné v angličtině (to ostatně platí pro celou hru).

Největší devizou hry je pocit zoufalství a frustrace. Inferno si tím na počátku dokáže dokonale vybudovat hutnou atmosféru a i na mém příkladu bylo krásně vidět, jak jsem se pomalu smiřoval s tím, že hru budu muset vzdát a raději na ní zapomenout. Přesto mě k ní pořád něco táhlo. Počáteční gameplay je hodně našponovaný, obzvláště když ujedete při volbě preferovaných dovedností. Nejhorší na tom všem je nejistota. Nejistota z toho, jestli to takhle bude probíhat pořád dokola, nebo jestli máte alespoň nějakou naději, jestli můžete vůbec doufat. A takhle se to s vámi táhne celé hodiny. Zdrojů máte tak akorát, tedy pokud pokud umíte šetřit, a po každém boji si počítáte, jestli to prubnout nebo loadnout a zkusit to znovu a lépe.

Po příchodu do Shelteru, cíli úvodní fáze hry, jsem si notně oddychl, ale pořád jsem zůstal na pozoru. Věci se nevyvíjely zrovna tak, jak bych si přál, a i když se karta začala konečně obracet, tak jsem stále ještě nejásal. S narůstajícím počtem hodin však začalo být jasné, že začínám mít navrch a to, co mě do té doby táhlo dolů, jsem postupně odhazoval a s tím se měnil i můj přístup ke hře. Bylo to jednak dokonalé zadostiučinění za ten začátek, ale také trošku zklamání z toho, že tahle éra končí a pomalu se ujímám role "poloboha". Myslel jsem si, že Inferno bude přeci jen trošku odlišné a nepůjde ve stopách klasických dungeonů, ale nakonec proč ne. Inferno je ve své podstatě klon Wizardry, takže nijak nevybočuje ze zaběhnutého mustru.

Souboje a taktické možnosti během nich jsou celkem dobře vymyšlené. Zprvu jsem často a opakovaně umíral, takže taktizování bylo na prvním místě, ale zhruba v polovině hry se začala obtížnost výrazně lámat v můj prospěch a ze soubojů se stala obyčejná rutina. Už jsem ani neměl potřebu postavu vylepšovat. Kontrast oproti počátku je opravdu ohromný, takže když jsem se konečně blížil k posledním neprozkoumaným kouskům mapy, tak jsem si říkal, že tohle bude určitě finále, takže hra skončí ještě dříve, než by to začalo být nudné. Mno, v tom jsem se ovšem spletl

Ne, zpět, musím být spravedlivý, tohle je tak trošku výsledek souhry několika faktorů. Jednak se mohu považovat za celkem zkušeného kobkaře, což je znát na mém přístupu k hraní, a pak jsem měl i trochu štěstí. Navíc jsem sáhl po normální obtížnosti. Existuje několik možností, jak na konci úvodní části dopadnete - najdete silnou zbraň, najdete silnou zbroj, popř. obojí, anebo do Shelteru nakráčíte prostě jako trhan Tohle může dost výrazně změnit to, jak se vám při úkolech pro Shelter bude dařit. Každá z těch variant má své pro a proti. V rámci deníčku jsem zmiňoval video Fireflye Buggy, která si místo silné zbraně vytáhla z jedné truhly těžké brnění vyššího levelu. Když si vezmete, že třída zbroje je zastropována na 900 bodech a ona měla hned na počátku TZ přes 700, tak si výsledný efekt asi dokážete představit. Já měl sice nízkou TZ, ale silnou zbraň, kterou jsem po zacvičení dokázal efektivně používat. Z počátku jsem se sice chvíli trápil, ale růst mé postavy byl poté dost výrazný.

Dalším aspektem je volba preferovaných dovedností. Když si na počátku třeba nezvýšíte lockpick, tak to budete hůře dohánět - potrvá to déle a z počátku nebudete moci tolik profitovat z lootu, protože ty truhly si prostě budete muset nechat na později. Jiným příkladem je magie. Když si zvýšíte útočnou magii na úkor podpůrné, tak nebute moci těžit z kouzel, které vám dokáží ulehčit survival prvek hry. Ne, že byste z počátku mohli potřebu jíst a pít zmírnit, to jde až mnohem později a musíte k tomu mít patřičnou úroveň dané magie, ale je to prvek, o který se v těžkých chvílích můžete bezpečně opřít. Vy se o něj přitom připravíte. Výhodou Inferna je v tomhle ohledu fakt, že vaše postava je univerzál. Pokud zjistíte, že jste někde udělali botu, pořád máte možnost si to opravit. Bude to chvilku trvat, ale tu šanci dostanete. Na Infernu se mi právě líbí, že vás za chybu sice potrestá, ale pokud si jí uvědomíte, tak vás hned nezařízne.

Zajímavou alternativou k loterii s lootem je craftění. Trénuje se to hůře, ale zase máte možnost si vyrobit komplet vlastní výbavu a dále si jí vylepšovat (to platí i pro nalezené zbraně a zbroje). Craftění je přitom klíčová mechanika gameplaye, protože je na ní navázán bezpečný odpočinek (výroba kitu k táboření), výroba paklíčů, pastí, loučí a dlah. Negativní stavy jako otravu, zlomeniny apod. můžete léčit právě jen v táboře. Craftění tak hraje v Infernu mnohem větší roli než bylinkaření. Navíc bylinkaření se snadno trénuje sběrem bylinek, které se ve hře pořád dokola obnovují, takže se mu nemusíte tak urputně věnovat.

Už několikrát jsem se dotkl survival prvků, tak si k tomu pojďme něco říci. Survival hraje klíčovou roli hlavně v počátku hry, kdy je vše opravdu našponované. Jíst syrové maso může být nebezpečné a voda ze studní může být infekční. Můžete to risknout (v případě nouze loadnete) anebo si postavíte tábor, vodu si převaříte a maso upečete. Tedy pokud něco z toho vůbec máte! Voda je poměrně vzácná, stejně jako studny. Výhodou je, že po dešti se voda ve studních opět doplní. S masem to není o nic snazší, protože si nejprve musíte sestrojit past a s ní se teprve vydat na lov. Past ovšem stojí cenné dřevo, které vám pak může chybět na táborový kit. Když si do toho něco zlomíte, tak budete penalizováni v boji. Úplně nejhorší je zranění nohou, které konstantně ubírá body zdraví až do 1 (naštěstí neumřete, ale 1 HP není zrovna žádné terno ). Žíznit a hladovět taky není prima.

Shelter vám pomůže s tím, že si můžete jídlo, pití a suroviny zakoupit, což je ve výsledku úleva, byť zprvu to tak nevypadá kvůli nízkým financím. Nepomůže vám však s léčením. Časem vám se survival prvky pomůže také magie, ale ještě než k tomu dojde, tak zjistíte, že vhodnou kombinací nákupů v Shelteru a spotřebou nalezených surovin si zajistíte dostatečný komfort mnohem dříve. Pořád budete muset hlad a žízeň hlídat, ale už nebudete mít nouzy o suroviny. Kouzelné na tom je, že tohle zprvu nevíte, což je dobře, protože vás to pořád drží ve střehu.

Bez ohledu na to, jak se vám vydaří začátek nebo jak přistoupíte k survival složce hry, jednou ten zlom beztak přijde, čímž se dostávám zpět k obtížnosti a délce hry. Shelter není klíčový jen jako útočiště, ale skrze něj se odehrává i hlavní příběh hry, který vás postupně zavede do rozlehlých dungeonů. V téhle době už by nikdo neměl mít se souboji nejmenší potíže a Inferno začne tak trochu působit dojmem umělého natahování herní doby. Hra to trošku kompenzuje větší orientací na puzzle a komplikovanějším leveldesignem, ale ten pocit už to moc nezachrání. Možná jsem si to zkomplikoval tvorbou map, protože jsem každý úsek procházel vždy 2x - jednou abych viděl celou mapu i struhlami a teprve podruhé jsem sbíral loot. Legrace na tom je, že v Infernu existuje prima kouzlo, které odkryje přítomnou fog of war.

Hodnotit Inferno je trošku složitější, protože nemůžu jednotlivě vytahovat, co dělá dobře a co špatně. Ta hra funguje bezvadně jako celek, je to optimální mix mechanik, kdy každou chvilku hraje prim něco jiného. Nicméně Inferno staví na pečlivě vybudované atmosféře, která se bohužel časem začne vytrácet díky tomu, že z vás opadnou úvodní starosti - pocit beznaděje a frustrace. Hra vás navíc zbytečně brzy začne připravovat na finále a přitom vám do cesty postaví trojici velkých dungeonů, které už budete vnímat spíše jako zbytečnou překážku. Je to asi jediná významná výtka, kterou bych směrem ke hře měl. Přemýšlel jsem, k čemu bych Inferno přirovnal, ale nic kloudného mě nenapadlo. Paradoxně to má hodně blízko k Underworld Ascendant, ale ještě se neděste Je to právě Inferno, které ukazuje, jak se buduje imerse. Za mě tedy celkově spokojenost.

[Elemir]

Na Steamu už se objevil první tazatel na nedostupnou část podzemí Cassandra Prison a přišel na zajímavou věc - dovnitř skutečně vede propadlo, akorát je nadefinované jaksi omylem ve vzduchu Nahoru mě teda koukat nenapadlo Takže je to skutečně bug.

[Ivan]

Tak jsem právě doposlouchal Tvoje video o Infernu (já vím, nejsem moc aktuální) a celkem se mi líbilo, jak jsi o hře mluvil. Tak moc, že jsem se na kus následně i podíval. Každopádně díky moc za video, ale tahle hra pro mě asi není. Ale i tak je fajn se na to podívat, aspoň to vím. I to, že to hrát nechci, je vlastně užitečná informace.:-D

1) co se týče Permadeathu, to byla první a nepřekonatelná věc, která mě od toho odradila. Tohle opravdu ne. I když, jak jsem později pochopil, tak vlastně při smrti lze hru normálně naloadovat, ne? Takže to by vlastně nebyl vůbec žádný problém. Stejně ve hrách při smrti loaduju, než pak hrát s postihem, přijít o peníze, zkušenosti nebo já nevím co..

2) jak jsi na konci mluvil o podobnosti her, mám to spíš naopak. Vím, že jsem těch dungeonů nenahrál tolik jako Vy tady. Ale třeba Grimrocky se mi líbily tak, že jsem prostě chtěl hrát nějakou kopírku, takže mi stejnej engine, podbný rozhraní apod. vůbec nevadilo. Zase nepotřebuju, aby byla každá hra za každou cenu originální. I když je pravda, že na Lords of Xulima se mi strašně líbilo, jak byla hra rozhraním, menu a tabulkama podobný Heroes 6. To bylo pro mě velikej bonus, anžto jsem do té doby právě hrál Heroes 6 a hra mě i přes všechny svoje bugy neuvěřitelně bavila.

3) co se týče grafiky atd., nezáleží mi na grafice. Nevadí mi ani ten styl pixelart. To mi nevadilo ani u Grimoire. Naopak její temnota, chladnost, depresivnost a skvělá hudba. Co ale opravdu nedám, je ta jistá skokovitost jednotlivých kroků. Proto jsem nedal ani Grimoire. Kdyby do hry přidali aspoň nějakou základní animaci pohybu, kroku, otočení. Simulaci, že postava opravdu jde nebo bojuje, než jen blik - jiná obrazovka - blik - jiná obrazovka. Chápu, že staré dungeony to taky neměly nebo možná je to nákladné udělat, ale tohle je pro mě nepřekonatelný prvek. To samé bych řekl i soubojích s monstry. Neříkám, aby byly ve 3D nebo nějak propracované animace útoku atd. Ale aspoň nějaký přechod by tam být mohl.

Naopak proto mě třeba docela bavil i The Quest, tam ta animace pohybu je. Pevně doufám, že další video bude právě o Questu, když ho teď hraješ.

[Elemir]

1) permadeth je u The 7th Circle - Endless Nightmare, to je předchůdce Inferna.

3) plynulá animace neměla dříve takový význam, protože si se beztak po pár krocích zastavil a musel si ten prošlý úsek zakreslit. Navíc ono to méně ruší u méně barevných a detailních her, než by to třeba bylo u Anvil of Dawn. Ale jinak ano, ono to opravdu může na někoho působit i dost negativně. Grimoire nějakou animaci přechodu má, ale výsledek je takový zvláštní.

The Quest mám v plánu, už jsem párkrát natáčet začal, ale chci to probrat i s Legacy, takže zatím hledám vhodný způsob, jak to odprezentovat v jednom videu.

[Ivan]

Aha, je pravda, že jsem to asi pouze z hlasu (nekoukal jsem na video) špatně pochopil. V tom případě by to bylo pro mě v pořádku. Asi bych se na to musel opravdu podívat, protože jsem nepochopil ani jak jsi popisoval příběh. To se celý komplet příběh odehrává v hlavě nějakého chorého blázna? Nebo postava chodí opravdu někde po městě a hledá další přeživší a jen ti démoni jsou výplodem choré duše?

Plynulá animace - no, mám s tím problém. Dřív jsem něco zkoušel, ale třeba po hodině hraní se mi z toho motá hlava, je mi blivno a mám problémy s orientací. Holt, někomu to dělá při hraní ve VR a mně při dungeonech bez animace pohybu.:-D

[Elemir]

Endless Nightmare vypadá a hraje se jako klasická kobka. Jde jenom o to, co má představovat tvoje postava a okolí. Že na tom něco nesedí, se dozvíš hned na začátku. Démoni jsou sakra reální Pro mě je to nehratelné akorát z důvodu permadeth.

U krokování pracuje mozek občas zajímavě, ale někomu kupodivu nevadí ani to samotné krokování, jako třeba způsob animace kroku. Např. "houpavý" krok ve Stonekeepu (jako by to plavalo) stejně jako kolíbání ze strany na stranu u jiných her (tuším, že se to řešilo už u Dooma). Problém v tomhle dělají dlouhé chodby nebo rychlý pohyb, proto v dungeonech dlouhé chodby obvykle nebývají. Dříve naštěstí existovaly k haldě her dema, takže si to hráč mohl v klidu vyzkoušet. Já mám teda kliku, že mě nevadí nic z toho, ale taky je fakt, že já dokážu během pohybu s postavičkou část věcí ignorovat. Nicméně vlastně jedna věc mi vadí, a to je rozmazání okolí při pohybu (motion blur). To okamžitě vypínám.