Šesté patro se mi díky kolečku povánočních a přednovoročních návštěv nechtěně rozseklo do více dnů. Nebyl jsem z této situace zrovna nadšený, ale výhodou šestého patra je, že je obsahově jakoby rozděleno na dvě odlišné části. Horní polovina je bojová, kdežto dolní polovina je kecací a mě se to povedlo rozdělit zrovna tak, že to kecání mi vyšlo až na dnešek
Jelikož jsem deník psal opět průběžně, tak jsem musel pár věcí dodatečně doupravit a sladit se zbytkem.
Level 6Šesté patro je dle všech indicií doménou Seers of the Moonstone, ale namísto velkolepého sídla mě tu uvítaly opuštěné trosky plné potvor. Patro je už poměrně nízko, takže lávových proudů přibylo a láva stéká i na cesty. Vypadá to tu spíše jako po nějakém zuřivém boji, nebo přinejmenším po nějaké přírodní katastrofě (hm, já vím, mluvit v souvislosti s Propastí o přírodní katastrově je přinejmenším hodně nepřesné
). Na SV jsem narazil na slépou uličku, která byla označena jako velké schodiště. Tuhle lokaci již znám, protože o patro výše je tohle schodiště taky zborcené, takže nyní znám příčinu. Předtím jsem totiž zvažoval, jestli lze tohle schodiště nějak zprovoznit, tedy jestli s ním nějak nesouvisí ropuší puzzle.
Hned v úvodu mě také čekala jedna zajímavost. Během průzkumu opuštěných místností jsem zjistil, že Eona nedostává zkušenosti jen za zabíjení potvor, ale i za objevování určitých bodů, protože u dveří s nápisem Quarters of Dominus mi najednou poskočila na level 14, takže očividně musela dostat zkušenosti.
Bojů opravdu výrazně přibylo. Krom rotwormů a kostlivců jsem hned narazil na dvojici tuhých trolů a dost pavouků. V této souvislosti mě napadá, že bych měl opravit jeden svůj starší výrok o respawnu. Na 4. patře jsem dříve narazil na něco, co by se dalo označit za pravidelný respawn, kdy se určité potvory objevovaly na místech, která jsem měl již vyčištěná, ale po nějakém čase tento respawn vymizel. Respawn tedy ve hře asi je, ale počet potvor je konečný. Ono to spíš možná souvisí s provedením určitých akcí, které jsou s výskytem dalších potvor spřažené (tzv. podmíněný respawn).
Nejvýraznější budovou na severu patra je Akademie (SZ mapy), která začíná sálem s neútočícím slizem, odkud se pak dá dostat ke skrytým dveřím na jihu (směrem k lávové propasti), anebo jít na západ do knihovny (Library of the Academy). Knihovna je dobře vybavená. Povalují se tu různá pojednání o alchymii, módě pro čaroděje nebo úvahy nad existencí dimenzionální brány na dně vulkánu ... ovšem to nejzajímavější se skrývá v jednom nepojmenovaném svazku - mantra SOL zvyšující magickou sílu (Casting). Teď už jen podobným způsobem najít mantru pro navýšení množství many
V knihovně se navíc nachází skryté dveře do tajné sekce, kde na zemi ležela kniha s názvem The Book of Duplicity. Její černý přebal přímo kříčí po tom, abych si jí pečlivě uschoval.
Cestou na jih jsem minul svatyni, vyhnul se lávovým jezírkům (na ostrůvky se mi zatím skákat nechce) a stočil se chodbou zpět do středu patra. Odtud jsem to vzal na sever při pravém okraji, kde jsem po chvilce narazil na pěšinu dolů k lávovému jezeru SV oblasti, kde začíná The Domain of Vilus (podle varovné cedulky tu nejsou návštěvy vítány). No ano, hned v cestě o kus výše si to poletoval beholder
Celá lokace je výškově dost členitá, vyžaduje to poměrně dost skákání po různých římsách. Poprvé jsem tu narazil na ohnivého elementála, ze kterého se vyklubal nezdolný zmetek - nějak jsem nezaregistroval, že bych ho zraňoval. Nechal jsem ho proto být a na jihu této části jsem na jednom sloupu našel mantru IMU, která navyšuje množství many
Dole pod římsou se procházela dvojice tmavých ghúlů, kteří byli o poznání tužší než běžní ghúlové. Na další římse mě pak čekal trol a hromádka zlatých nugetů. Poslední možná cesta této části mě dovedla do místnosti s dalším beholderem, kde jsem na podlaze našel svazek s názvem Properties of Runestones. Když jsem se poté podíval na mapu, musel jsem zkonstatovat, že SV část je opravdu slušné bludiště. Inventář mi přetékal, takže jsem byl rád, že mi to vyšlo akorát a budu se muset vrátit do skladiště. Našel jsem tu i několik lektvarů zdraví, ale nechám si je na později. Místo toho jsem využil spánku a Garamon mě znovu upozornil na nutnost najít Tybolla, ale tentokrát k tomu dodal, že Tyboll je jeho bratr.
Při prohlídce Eony jsem s překvapením zjistil, že poskočila na level 15, což samo o sobě vypovídá o množství bojů, které jsem tu musel podstoupit. Stále mi přitom chybí doprojít SZ část a komplet jižní polovinu patra. Boje přituhly, takže mě občas napadlo, že bych se už mohl rozhoupat a potrénovat. Jde hlavně o to, že postava se neovládá úplně ideálně, takže se mi občas nedaří udržet odstup, obzvláště pokud je prostor pro manévrování malý, což je při boji s tužšími potvorami přinejmenším nepříjemné. Každý úbytek zdraví je pak znát, protože na 6. patře je snadné dojít úhony už jen vlivem lávy. Což mě tak připomíná, že jsem v předchozích záznamech opomněl zmínit jednu věc, od 4. patra vymizely léčivé fontánky, takže pro rychlé uzdravení je potřeba použít lektvar, nebo se holt dobelhat až na 3. patro - tedy pokud to čas dovolí, případná otrava může mít třeba dost rychlý průběh.
Když už jsem u toho, zmíním ještě jednu vyřešenou záhadu. Na prvním patře jsem v počátku hry sebral stříbrný stromek, který se mi v ruce proměnil v semínko a dlouho jsem nevěděl, co s ním. Po zasazení z něj opět vyroste stromek, který jde zase jako semínko sebrat a tak stále dokola. Má to symbolizovat koloběh života, ale nebylo mi jasné, jaký to má praktický význam. Zmiňuje se o tom však přímo manuál - vysazený stromek slouží jako bod respawnu pro zabitou postavu. Pro mě je jednodušší udržovat savy a v případě smrti klasicky loaduji.
Z počátku jsem postupoval šestým patrem rychle, ale jakmile jsem opustil SV část a začal doprozkoumávat SZ a možný jižní směr při západním okraji mapy, tak jsem začal narážet na větší překážky v podobě širších lávových prodů. Pády do lávy několikrát zapříčinily, že jsem musel zpět na 3. patro k léčivé fontánce. Využil jsem toho alespoň k uklízení inventáře a u Shaka jsem si nechal identifikovat dvojici nově nazelezých zajímavých předmětů - drahokamy posázeného štítu a koruny. Překvapilo mě, že Shak požaduje platbu v gold pieces, ale vezme i běžné mince. Trochu mě to zarazilo, protože jsem si ihned vzpomněl na Caliburn, možná jsem jeho zkutí mohl vyplatit taky penězi namísto hrudek zlata. Štít jsem našel na západě patra, kousek od ostrůvku v lávě a nejspíše není ani ničím významný, Shak mi pověděl jen cenu, podobně u koruny.
Zmíněný ostrůvek v lávě je ale významný, nachází se tu golem, o kterém jsem se dozvěděl v táboře rytířů. Dal mi na výběr bojovat nebo odejít. Odměnou za boj by měl být náhrdelník, ale golema jsem porazit nedokázal - nejsem schopen ho skoro ani škrábnout
Když už mi tedy nic jiného nezbylo, vzal jsem to středovou částí patra na jih, kde se nachází první přátelské NPC, mág Shenilor.
S Shenilorem se dá promluvit na téma Akademie a hledání vědění. Tentokrát jsem udělal vyjímku a zkusil jsem dvě varianty vedení rozhovoru, nicméně výsledek byl stejný, lišila se jen cesta, s jakou jsem se výsledku dobral. Akademie už léta nefunguje a mágové se dávno stáhli sem do jižní části patra. Pokud bych však měl zájem, ve staré knihovně možná něco zajímavého zůstalo ... ano, onen černý svazek, co vlastním, ale Shenilor nemá žádnou volbu, jak mu cokoliv předat, tak jsem alespoň posílil Shenilorovu naději v lepší zítřky a obnovení Akademie.
Za Shenilorem se skutečně nachází obyvatelný komplex, kde jsem po chvilce chození narazil na mága Morlocka. Požádal mě, zda-li bych mu nedonesl jeden předmět od jeho přítele Bronuse, s čímž jsem souhlasil. Kousek pod Morlockem jsem našel mágy Illoma a Louvnon. Lovnoun se zabývá výzkumem Svatyň a rozhodla se mě do toho trošku zasvětit, byť jsem jí jasně naznačil, že se raději spoléhám na sílu svých paží
Kromě běžných manter prý existuje speciální mantra, se kterou se lze teleportovat k mocnému objektu, ale svitek s touto mantrou byl rozdělen na tři díly, které je potřeba nejprve spojit. Illomo byl naopak skoupý na slovo, postrádá svého přítele Gurstanga, takže je nejspíše na mě, abych ho našel.
V chodbě na západ je za dveřmi rozsáhlé skladiště. V jedné z jeho místností je rozlobený duch Warrena. Promluvit s ním nejde, ale v chodbě za ním jsem našel mluvící dveře
Kdysi to býval velmi vážený mág, ale časem začal být alergický na neustálé otázky méně zkušených mágů a noviců, tak se proměnil ve dveře v domnění, že bude mít konečně klid, ale nepomohlo to. Dveří se dá zeptat na složení kouzla Sheet Lightning, ale jelikož to bylo jedna z těch nejvíce otravných otázek, kterou za svého původního života dostával, tak jsem se zeptal jen na možnost průchodu do místnosti za nimi. Za barelem jsem pak našel runu Ex.
Na sever od skladiště je za dveřmi mág jménem Dr. Owl. Poděkoval mi za záchranu Murga, což byl vězeň lizardmanů, který mě naučil jejich jazyku. Za odměnu jsem dostal Wine of Compassion, ale musím si jí nejprve vyzvednout v ruinách Akademie. Owl mi prozradil, jak jí získám, v místnosti na východ od vstupní haly mám stoupnout na SV čtverec v rohu a odkrýt dlaždici. Posledním z mágů na západě je Nilpont, který se rozpovídal na téma Golem. Golema sestrojil mág Lerin na žádost rytířů, kteří na něm chtěli trénovat svou chrabrost. Jižně od místnosti s Nilpontem je chodba, na jejímž konci se nachází vstup na 7. patro (v tuhle chvíli jsem se dostal na celkový čas 46 hodin).
Na východě tábora jsem narazil na mága Ranthru, který se mě otázal, zda-li jsem členem spolku Viluse. To jméno mi něco říkalo, zmiňoval se o něm tuším svitek na 5. patře, ale s klidem jsem odpověděl, že jsem o Vilusovi nikdy neslyšel. Vilus býval brilantním mágem, ale pokoušel se experimentovat s magií bez použití run a zešílel (ano, v tu chvíli jsem si byl naprosto jistý, že ten svitek poblíž tábora trolů byl podepsán Vilus
) Vilus kdysi ukradl svazek jménem On the Properties of Runestones, pokud ho donesu zpět, tak mě Ranthru naučí něco z magických dovedností. Vilus se prý nachází v jeskyních na SV ... no ano, The Domain of Vilus, vždyť tam jsem už předevčírem byl a tu knihu nejspíše mám
Na Viluse jsem tedy nenarazil, ale knihu hlídal beholder. Ranthru mi za odměnu zvýšil skill Casting na 6 bodů.
Kousek vedle jsem našel Bronuse a jak jsem díky předchozímu rozhovoru s Morlockem správně vytušil, požádal mě Bronus o službičku. Rád by, abych Morlockovi donesl jeden magický svazek, ale musel jsem zároveň slíbit, že ho cestou neotevřu. Chtěl jsem za Morlockem ihned vyrazit, ale v chodbě na severu jsem narazil na kouzelnici Delanrey. Optala se mě, zda-li znám Zaka. Samozřejmě ano, Zak je obchodník se "svítidly" na patře lizardmanů. Nicméně jsem odpověděl otázkou, abych se ujistil, že jde opravdu u tuto osobu. Odvětila mi, že Zak kdysi býval rytířem, který tu s nimi pobýval, ale během svých výprav našel podivný předmět, který ho dovedl k šílenství a než zmizel, ukradl Delanrey její svícen. Podobným způsobem prý okradl i rytíře. Hm, takže posvátnou svíci rytířů má Zak ...
Konečně jsem vyrazil za Morlockem a předal mu knihu. Morlock mě chtěl odměnit, ale prý se dozvěděl, že jsem porazil nebezpečnou ohnivou hydru, která mágy ohrožovala. Vůbec si nevybavuju, že bych něco takové potkal, natož porazil, takže jsem se omluvil s tím, že se musí plést. Morlock mě pochválil za upřímnost a jako dar jsem dostal Book of Honesty. Tedy abych byl přesný, dostal jsem radu, jak jí získat - klíč najdu za přesýpacími hodinami. Kniha je jedním z Cabirovo artefaktů a vytvořil jí Ravenhurst of Moonglow. Morlockovi jde samozřejmě zalhat. V tom případě je odměnou rada, že se v knihovně nachází skrytá místnost. V principu je to jedno, obojí dvojí se dá vyřešit i bez rady od Morlocka, ale byla to ode mě jen čirá zvědavost, jestli ta hydra má nějaký hlubší výzam. Otevírat svazek od Bronuse už jsem se neodvážil
Před hledáním Book of Honesty jsem se nejprve vydal doprozkoumat JV patra. V jedné místnosti jsem narazil na mága Dominuse, který je ochotný mi za drobný poplatek identifikovat věci. Dalším z mágů je Fyrgen, který často inhaluje kouř z kadidla. Zrovna jsem ho vyrušil při jednom snění, ve kterém zahlédl mocného zeleného démona. Démona prý nelze jen tak porazit. Před rozlučkou mi prozradil, jak kadidlo zapálit (samozřejmě loučí
). Úplně posledním mágem byl Gralwart. Prozradil mi umístění runy Vas a způsob, jak jí získat - trochu komplikované, ale na JV už mám asi vše, takže nyní bych měl přejít k dohledání výše zmíněných věcí.
Gralwart mě odeslal do uvítací haly na východě, což je místnost kousek od vstupu na 6. patro. Chvilku mi nebylo jasné, co dělat, ale pohled na mapu mi prozradil, že středový sloup je ve skutečnosti složen ze dvou kusů. Stěna mezi je čistě iluzorní a za ní se nachází teleport, který mě přenesl do separátní lokace na JV patra. Ono to jde samozřejmě odhalit i jinak, protože Gralwart ve své radě mluví o cestě přímo mezi oči, přičemž z jedné strany zmíněného sloupu je dvojice standard Seers of the Moonstone. Na standardě mágů je přitom vyobrazeno oko, takže je to jasná a srozumitelná nápověda, jenomže já hledal z druhé strany
Podle rady Gralwarta jsem sebral čtveřici smaragdů ze země, každý z nich jsem vhodil na pilíře v rohu místnosti a stiskl šedé tlačítko. Zeshora pak spadla runa Vas. Sebral jsem zbylé dva smaragdy a odešel (stiskem druhého tlačítka se aktivuje teleport zpět).
Z haly jsem se vydal na sever do vstupní haly Akademie, kde jsem ve východní místnosti odsunul na podlaze dlaždici v JV rohu a z úkrytu sebral láhev vína. Láhev nejsem schopen otevřít, ale tak nějak tuším, komu jí donést. V Akademii se skrývá i řešení Morlockovi hádanky s přesýpacími hodinami. Není to nic složitého, stačí se podívat na automapu. Tvar místnosti pod halou má tvar přesýpacích hodin a na jihu jsou skryté dveře, které jsem již objevil. Problém je ovšem v tom, že cesta vede k široké rokli a na římsu naproti se mi předtím nedařilo doskočit, tak jsem to vzdal. Bohužel mi dávno došly lektvary Levitace, takže jsem se opět dostal na zcestí s tréninkem dovedností. Navýšit manu by nyní bylo snadné a pro kouzlo Levitace mám všechny potřebné runy, ale moc se mi do toho ještě nechce
Namísto toho si půjdu promluvit se Zakem a znovu si poklidím v inventáři. Pak bych to viděl na sestup na 7. patro.
Dostal jsem se na celkový čas 48 hodin, 6. patro mi tedy nakonec zabralo 6 hodin 45 minut, což mě docela překvapilo, protože začátek patra probíhal poměrně svižně. Jak je ale vidět, každé patro vždy obsahuje něco, co postup zpomalí. Jednak jsou to dialogy a jejich pečlivé pročítání a pak nutnost návratu do skladiště, za fontánkou zdraví apod. Už jen třídění nálezů zabere dost času. Osobně si nedokážu představit, že to někdo i s těmito činnostmi dal napoprvé pod 40 hodin.