Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

Poslední dobou toho mám rozehráno nějak moc, ale ani jedna z rozehraných her mě zatím neoslovila natolik, abych v ní pokračoval. Po Mass Effect trilogii jsem se tak znovu po letech vrátil k sérii Neverwinter Nights, zejména k druhému dílu (NWN 2). Důvod je vcelku jednoduchý - NWN 2 nepochází z dílen Bioware, ale pracovali na něm Obsidian, což je mimo jiné důvod, proč se NWN 2 používá při porovnávání s jejich Pillars of Eternity (PoE). U nich v současné době čekám na dokončení překladu datadisků, po kterém bych se chtěl k PoE vrátit.

Pro instalaci NWN 2 jsem zvolil GOG verzi, což je v dnešní době asi nejlepší cesta, pokud nechcete tahat DVD někde ze šuplíku a trápit se s aktualizacema Aktualizace, konkrétně jejich množství, jsou klasický nešvar celé série a byť autoupdate nejspíše dodnes funguje, je to zbytečná komplikace. Kvůli množství aktualizací si třeba na záložním disku celá léta udržuju funkční instalaci jedničky. Na druhou stranu, i s datadisky vyjde celá instalace na dobrých 12 GB, takže pro majitele pomalejších přípojek taky nic moc.

Instalace a prvotní nastavení jsou bezproblémové, potrápila mě však čeština. Poslední verze je 3.01, ale na Windows 7 mi nefungoval český font. Ono v podstatě s češtinou je to vůbec krkolomné, instalátor je takový zvláštní, ale zase je pravdou, že úvodní martýrium s nastavením postavy stačí absolvovat jen jednou a hra se poté už spouští v češtině standardně přes "ikonku" hry. Celé je to krásně popsané v Readme, takže se tu tím nebudu zabývat. U českých fontů nakonec pomohlo jejich manuální zkopčení - obsah adresáře fonts z adresáře češtiny (typicky NWN2Czech\_files\fonts), je potřeba překopírovat do hry do adresáře UI\default\fonts.

Jak moc se do hry ponořím, zatím nemám ponětí. Proto nechávám téma čistě jako diskusní.

[Milhaus]

To já už dohrál víckrát a je to docela dobrá hra. Žádná "legenda", ale zábavné to je. PoE je tomu opravdu hodně podobné, nicméně slabší. Zas ale na dnešní dobu je dobře, že hra jako PoE vyšla. NWN2 je ale lepší a bohužel ty nápady, které z NWN2 do PoE okopírovali, nijak nerozvinuli, nezdokonalili, ale naopak je udělali slabší a horší.

[Elemir]

Dvojku jsem dohrál jenom jednou a to ještě s docela zmršenou postavou. Teď jsem si na to dal pozor a hrdině jsem vyrazil vstříc dobrodružství s trpasličím paladinem Začátek mi zabral dobré 3 hodiny. Vesnici v bažinách jsem si vybavoval už jen místy, ale v bažinách za vsí jsem zajásal, když se v cut-scéně na pozadí mihla druidka, která kdysi tvořila jádro mé družiny. Tenkrát jsem jí díky tomu srpu považoval spíš za předzvěst něčeho nedobrého.

U dvojky si pamatuju docela živou interakci mezi členy v družině a závislost reakce okolí na rase a povolání hlavní postavy. Můj první parťák, trpaslík Khelcosi, náležitě ocenil můj trpasličí původ. A pak je tu systém ovlivňování přesvědčení, který si série převzala z Planescape Torment.

První, co mě však vehnalo slzy do očí, je ovládání kamery. Na tohle už jsem si odvykl. Ono to jde tuším nastavit, aby se to uzamklo na jeden úhel pohledu, ale to budu muset teprve pohledat. Trošku mám problém i s velikostí písmenek v dialozích, na FullHD je to dost mrňavé. Ale jinak dobré, zatím se držím

[Milhaus]

Já tydle hry hrával většinou za hraničáře/lučišníka. Nebo alespoň vždy ty hry první. Třeba kouzelník mi vždycky trochu unikal  vtěch pravidlech dungeons and dragons, to už byl lepší zaklínač. Za trpaslíka mě nikdy hrát nenapadlo . Ta hra má i docela zajímavé společníky (nejsou to takové klasické prototypy hrdinů) a je zde i humor.

Trpaslíkům jsem se hodně dlouho vyhýbal, ale postupně tahle rasa získala docela zajímavé bonusy, konkrétně kombinace bonusů, takže jsem překonal počáteční nedůvěru k ní a docela si trpaslíky oblíbil Podle mě je to do her jako je NWN ideál. Navíc jsem časem přišel na chuť spíše tupým zbraním, takže palcát nebo kladivo mi v trpasličích rukou přijde celkem přirozené.

Za kouzelníky obvykle nerozjíždím napoprvé nic, obzvláště pokud jde o party based hry, protože u nich potřebuju mít nejprve přehled o dostupných společnících. V D&D hrách může být hraní za kouzelníka zrádné a nikdy mě to ani nebavilo. Klerik nebo druid už je něco jiného.

No, mě většinou bavilo hrát trochu za technickou postavu, kde bylo třeba použít některé schopnosti, ale zase ne za postavu, která byla na schopnostech čistě závislá. Tedy bojovníci jsou většinou tupí tanci, kterým stačí mlátit okolo sebe a moc schopností k tomu nepotřebují. Naopak kouzlící postavy potřebují ta kouzla a bez nich jsou k ničemu. Hráč se tedy v těch kouzlech musí dobře vyznat a musí se vyznat i v tom systému kouzlení jako takovém. Zrovna třeba mág v D&D hrách to má pak docela komplikované, tím že si musí ta kouzla chystat dopředu a pak má omezený jejich počet v rámci jednoho boje. Zaklínač jako postava je víceméně totéž, co mág, ale právě ten systém, jak kouzla používá, je o něco jednoduší. Jestli si to dobře pamatuji, v této hře je i něco jako kejklíř-hudebník, což je hodně specifická třída a povolání a hrát z a něj bývalo taky docela zajímavé.

NWN2 mám pocit, byla zastoupena ve společnících skoro všechna povolání. Trpaslík mohl být bojovník nebo mnich a člověk jej potkal poměrně brzy na začátku hry, takže hrát za bojovníka a trpaslíka bylo právě trošku i zbytečné. Já z něj tedy většinou nakonec toho mnicha udělal, ale hodně záleželo na tom, za co hraji. Ve hře je určitě snadno dostupný kouzelník (což je docela povahově zajímavá postava) a zaklínačka (což je taky zajímavá postava). Tedy za ně víceméně není nutné hrát, protože tyto charaktery si vystačí sami o sobě a minimálně jednoho z nich jsem v partě měl vždycky.

Tédle hře z novodobých konkuruje asi jen ten drakensang1/2 (a pak tedy PoE) a kdybych měl mezi nimi vybrat, která je lepší, tak těžko říct. Ale asi bych dal přednost tomu drakensangu, protože se mi tam líbí ten systém hry. Ono pravidla D&D jsou přece jen už hodně obehraná a navíc v určitých věcem mi přišla i trošku kostrbatá.

Ty jakožto bojovník budeš potřebovat zloděje, tedy bezesporu si oblíbíš Neeshku, tedy tieflinga ala Annah z Planescape torment.

V pohodě, zmást se ti mě nepodařilo Hned mě napadlo, že máš na mysli NWN 2.

Tak to tam když tak smaž , Ať tam není chaos a někdo si nemyslí, že jsem se zbláznil, když v kontextu s ME mluvím o trpaslících.

[Elemir]

Jj, promazal jsem to Původně jsem to chtěl přesunout, ale v SMF to jaksi (jednoduše) nejde. Asi budu muset doinstalit nějaké rozšíření.

Zvažoval jsem hraničáře, ale pak jsem si řekl, že vyberu paladina a tentokrát si dám záležet Čistého bojovníka jsem nechtěl. Mnicha jsem si naštěstí rozmyslel, úplně jsem zapomněl, že ten trpaslík u hospody je mnich. Teoreticky bych ho mohl při levelupu předělat, ale co si tak matně pamatuju, on je na povolání mnicha nějak osobně fixovaný. Vůči dvojce mám trochu respekt, jít do povolání typu zloděj/bard, v jedničce to vyžadovalo dost úsilí a právě s tím souvisel větší rozhled v pravidlech.

Po Realms of Arkania mě asi už nic nepřekvapí, D&D v3 není o nic komplikovanější, naopak je to v komplexnosti "slabší", ale princip vývoje postavy je +/- stejný. Drakensang bude následovat. Zkoušel jsem chvilku ještě Blackguards, ale ten už je dost zjednodušený. U NWN je problém hlavně v množství bodů do dovedností, které se odvíjejí od velikosti inteligence a v tom má třeba zloděj výhodu. Jenomže v prostřední části bylo dost tuhých soubojů a tam jsem zápasil i ve dvojici bojových povolání (paladin nebo hraničářka vs najmutelný charakter). U dvojky je tuším družina až 4členná? To poskytuje mnohem větší variabilitu.

U výběru povolání je trochu problém i v budoucím epickém zaměření, to se mi zatím ani jednou nepodařilo trefit. Nemám moc rád přípravu předem, takže při levelupu jsem si pak patlal to svoje, jak se mi to zrovna hodilo.

Neeshku si vybavuju, tu bych měl zrovna někde po cestě už nabrat. Na konci mě tenkrát zradila a ani nevím proč. Pak si pamatuju nějakou okřídlenou elfku a dost pokročilého kouzelníka, za kterým jsem se nejprve hnal ho zabít. Druidka je jasné, byť její jméno už si taky nepamatuju Ono to bude postupně vyplouvat na povrch, jak budu postupovat, ale určitě si nevzpomenu na vše. Na to je ta hra moc velká a hlavně je to dlouho od první rozehrávky. Ale dost mě překvapilo, že jsem si původně myslel, že to jen zkusím, projdu se úvodem a najednou 4 hodiny v tahu S povoláním ještě uvidím, možná nakonec main character předělám.

[Milhaus]

Trpaslík u hospody je bojovník, ale má sen se stát mnichem. Ty mu můžeš pomoci, aby se mnichem stal (tím ale přijdeš o jediného bojovníka z postav, když nepočítám toho hraničáře Bishopa), nebo ho jako bojovníka nechat. Ve hře v základní části nepotkáš barbara a barda. Mám tedy pocit. A nejsem si jist, jestli je tam kněz.

Na druhou stranu kouzelníci v pokročilé fázi hry už bývají hodně silní. Pokud tedy člověk ví, jak za ně hrát. Pro ně je těžké přežít začátek, ale jakmile se trochu rozvinou, tak jsou to největší ničitelé party.

[Elemir]

Včera jsem si před spaním otevřel manuál k jedničce a docela se s chutí začetl. Má to akorát drobnou nevýhodu v tom, že některé sounáležitosti se blbě zobrazují ve formě tabulek. Chtělo by to větší a provázanější schemata, aby byly vidět všechny možné souvislosti vývoje postavy. Dovedlo mě to až k myšlence, že to snad přepracuju a připíchnu na web D&D 3 je oproti AD&D 2 přeci jen robustnější a je potřeba u toho více rozmýšlet. Obzvláště u multiclassů apod.

Až jsem si nakonec řekl, že snad rozjedu paralelně ještě jedničku, kde bych si vyzkoušel praxi na nějakém jiném archetypu, než jsou bojovníci. Napadl mě zloděj, ale budu to muset ještě promyslet. Zase bych se nerad dostal do pasti s přesvědčením postavy, jako neutrál bych to třeba hrál horko těžko.

[Milhaus]

Já bych ty díly moc nerozehrával současně. Obě ty hry jsou hodně dlouhé a je náročné dohrát i jen jednu, natož obě zároveň. Celkově právě ta pravidla, ono mi nepříjde, že by D&D měla pravidla nějak komplexnější, nebo co, ale spíše mi příjde, že nejsou v některých věcech úplně přirozená a v některých jsou až příliš jasně daná. O proti tomu třeba drakensangu, kde ta pravidla nutně nemusíš chápat a i tak si dokážeš vyrobit super hrdinu. Ono teda v drakensangu jsou ta pravidla zjednodušená, o proti Realms of Arkania, nebo jsou možná do hr vložena trochu jinak, díky modernějším možnostem PC. NWN se dá taky v klidu dohrát, aniž bys ta pravidla studoval z manuálu, ale ne za každou postavu. Třeba právě ten mág je hodně složitý, protože tam máš ty různé školy magie a různá kouzla a celé si to vybíráš již na začátku hry. To je asi jediný případ, kdy je dobré o tom něco vědět. Na druhou stranu ta pravidla zase navazují na ty starší hry a pokud člověk hrál ty, tak už přece jen toho dost ví a může na tom stavět. Co se týče rozvoje samotného, já vždy hrál jen za jedno povolání. Tedy byl-li jsem třeba hraničář, hrál jsem jako hraničář až do konce a žádné další (ani to bonusové) povolání jsem si nevybíral, i když jsem mohl. Ono to mělo své výhody.

Já bych nemohl hrát nějakou PC hru s tím, že budu týden nejprve číst pravidla a manuál a až pak si jakože zahraji. Na to bych neměl trpělivost. To bylo v době před PC, kdy jsme s lidmi hrávali dračí doupě, tak tam jo, člověk si musel přečíst minimálně svojí postavu, když navíc děla PJ, tak i všechna pravidla všech postav a pravidla pána jeskyně. Ale právě to by měly hry nahradit a vše potřebné, co by hráč měl vědět a chápat, by měla říct přímo ta hra (tedy měl by to být její obsah).

Já třeba NWN1 hrával po síti s kamošem, v kooperaci (tu hlavní kampaň a datadisky). Ta hra i fungovala pro právě hráče, kteří dřív hrávali dračí doupě, že to mohli hrát jakože na PC (byly tam přímo možnosti PJ, který by dělal jeskyně a podobně). Já to tam tedy zkoušel jen trošku, ale vím, že tam taková možnost byla. Nejsem si jist, jestli jde podobně v partě lidí hrát i NWN2. Ono tyto hry jsou na to tak nějak stavěny a hrát to s někým je lepší, než sám. Současně to ale není žádný mmorpg, ale je to opravdu jen třeba o dvou nebo třech lidech. Tam se teprve opravdu vzájemně doplňují, v rámci těch jejich povolání.

[Elemir]

Neeshku jsem dle očekávání potkal na cestě k pevnosti Locke, musel jsem jí vysekat z problémů. Hned poté jsem si s ní i trpaslíkem promluvil, což byla několika minutová zábava Nejlepší byla její narážka na trpaslíky, načež to schytala za drzost, že si tohle dovolí říci hned před dvěma trpaslíky Perfektní je, že hra počítá i s volbami hlavního charakteru a umí to v dialozích využít. Neeshka mi přijde oproti Annah z PT sympatičtější. Jakmile se ke mě po dalších pěti hodinách přidala Elanee, začalo to uvnitř družiny správně jiskřit. Nějak jsem to uklidnil, no snad jsem neudělal přehmat v dialozích, tentokrát bych chtěl mít Neeshku na konci na své straně.

Musím říci, že události v oblastech po Locke si nijak nevybavuju, tedy až na lehký závan vzpomínek na hřbitově. Překvapil mě krom toho právě i celkový čas, protože ty oblasti a dungeony nejsou nijak velké a přišlo mi, že tím prolézám docela rychle. Levelování jsem zastavil u trpaslíků na levelu 4, budu si totiž muset promyslet další postup. U Neeshky to bylo jedno, ta pokračuje jen jako zloděj, nic jiného mi u ní hra neumožňuje. V současné chvíli jsem na počátku Vysokého útesu, odkud bych měl snad po pár questech vyrazit do Letohradu.

[Milhaus]

Toho trpasličího bojovníka můžeš také klidně rozvíjet jako bojovníka, jelikož on také nemůže jen tak změnit povolání. Žádná postava se nemůže rozvíjet v ničem jiném, než čím je na začátku. S trpaslíka můžeš udělat mnicha, ale to mu musíš aktivně pomoci v rámci úkolu v nějakém tom chrámě v Letohradě. Pak se stane mnich, přestane být bojovník a jeho levely se celé restartují. Ale je to jako tvé rozhodnutí, čím bude, neděje se to v rámci povyšování na vyšší úroveň.

[Elemir]

Aha, já si právě myslel, že ve dvojce už je větší volnost ve vývoji najmutelných postav, takže z nich mohu tvořit i multiclassy. Uvidím, jak snadné bude dostat se do Letohradu, že bych to u něj případně vydržel. Ještěráky ve Vyšším útesu jsem pořešil, tak to snad mám komplet.

První jasnější vzpomínka přišla s návštěvou farmy Shandry, což je další postava, která Neeshce zrovna do oka nepadla Shandru si pamatuju hlavně kvůli příběhu, tady už pak mám jasněji, že ona je dcerou nějakého toho kouzelníka, ale sama nějak nakonec umře. Vím, že jsem jí měl v družině a tohle mě docela ranilo, protože z ní byla krom jiného docela slušná bojovnice (?).

No, ale nejhezčí byl dialog s ní na farmě. Na to, že jsem paladin, tak dokážu obstojně balancovat na pomezí čerého humoru Dalších několik voleb jsem se pak musel té chudince omlouvat.

Příště (další hra apod.) už řady paladinů opustím, najednou mi to přijde příliš svazující, poněvadž začínám mít sklony k chaotickému přesvědčení a to se v těhle hrách nemusí díky aligment shift vyplatit. Nikdy jsem to nezkoušel, ale pokud přijdu jen o status paladina, pak to není zas tak strašné. Horší by bylo, pokud by mi to něco bloklo. Velice "zamlženě" si vybavuju, že ono mi to snad jen neumožní další trénink v paladinovi, ale třeba bonusy do záchranných hodů apod. mi zůstanou. Kdysi jsme to nějak probírali, že se právě i u klasických bojovníků vyplatí vzít jeden level paladina a mnicha kvůli počátečním bonusům. Pro mě by spíš bylo blbé, že díky zaměření na paladina mám jinak rozhozené statistiky, což by mě jako čistokrevnějšího bojovníka docela limitovalo.

[Milhaus]

Shandra není jako společník nic moc, ale nemůžeš jí ze skupiny vyhodit a pořád tě doprovází, dokud nedořešíš tu část s černokněžníkem. Ale přidá se tedy k tobě až později. Tady to bylo jen takové menší setkání.

Mě paladini obecně nikdy nevyhovovali. A to, že musí mít zákonné přesvědčení byla jedna z těch věcí, která mi na nich vadila. Celkově multiclass jsem nikdy nedělal, vždycky jsem hrál za čistou postavu a skoro nikdy za čistého bojovníka.

U toho trpaslíka se obecně příliš nevyplatí z něj mnicha dělat. On je jako lepší jako bojovník, nicméně když je to jeho sen, stát se mnichem, tak mu to člověk chce splnit , ačkoliv moc talent na to být mnichem nemá, hlavně tedy povahově.

[Elemir]

Úkol s ještěráky ve Vysokém útesu byl opravdu jediný hlavní, hned poté jsem mohl se vší slávou odplout do Letohradu. V úvodní fázi se mi zpřístupnily doky a obchodní čtvrť. V docích jsem od Duncana získal další nasměřování v hlavní lince, což postupně vedlo k začlenění se do městské hlídky (za dobro).

Předtím jsem však v obchodní čtvrti navštívil Deekina, chrám Tyra a Měsíční masku, což jsou body společné s předchozím dílem hry. Kobold Deekin býval můj věrný společník, tentokráte však vystupuje jako pouhý pamětník událostí minulých a nejde ho najmout. Dokonce ztratil svá křídla ... preštižní třída povolání Chrám Tyra mě pověřil úkolem v hrobce Zatracených duší, kde za záhadných okolností povstal Fenthic, jeden ze zrádců Letohradu v prvním díle. Zabít ho, byla docela fuška, pořád jen utíkal a to v místnosti plné nášlapných pastí. A Měsíční maska? To je celkem provařený nóbl nevěstinec

Během téhle fáze dostihl Neeshku její osud a jistý Locke se jí snaží zabít. Rozhodl jsem se jí plně podpořit a trochu odporovat názoru Elanee. Překvapilo mě, že Elanee chybu uznala a skončilo to celkově smírem. Měl jsem právě obavy, že spor mezi těmito dvěma členkami je hodně špatně řešitelný a v jedné družině to nebude dělat dobrotu, jako se mi to stalo minule (pravděpodobně jsem udělal pár chyb zrovna v Letohradu).

Ono je to dost blbé, protože Neeshka je kvalitní zlodějka a její dovednosti si nemohu dovolit ztratit. Naproti tomu Elanee je druid na vyšším levelu, kterého jsem dnes akorát dohnal a v boji je velmi platným členem. Hodně mi tu teď překáží zákonné přesvědčení, protože takto nejednotné družiny se lépe drží s nezákonným přesvědčím a ještě směrem k neutrálu. Já se ovšem musím vyvarovat odpovědím, které mi zákonnost zruší, jak už jsem ostatně popisoval předtím. Navíc jsem začal brát odměny, Neeshce se moje dobrosrdečnost nelíbila

Úkoly za hlídku v docích jsou jinak klasika, něco jde uhrát přesvědčováním, ale většina hlídek je nějak uplacených a skončí to tedy bojem. U přesvědčování jsem udělal obecně chybu, že ho necvičím. Hraju to tedy spíše na charisma. Skončí to podpálením strážnice v docích, neboť jsem šlápl gangu na kuří oko a děj se posouvá dále, čímž jsem zatím skončil.

Opravdu mě překvapilo, jak málo věcí si z Letohradu pamatuju, ale během práce pro hlídku v docích jsem narazil na scénu, která mě v zápětí zase vrátila zpět ... potkal jsem kouzelnici Quarru. Je to jeden z okamžiků, kdy si člověk uvědomí, jak skvělá tahle hra je a jak záživné má dialogy - o charakterech nemluvě. Quarra je excentrická, mladá a nedostudovaná kouzelnice, kterou vyhodili z Akademie. S radostí jsem její spor s bývalými kolegyněmi urovnal v klidu, ale do družiny jsem jí zatím nepřijmul. Opravdu stačilo jí jen vidět a vzpmněl jsem si NWN série má u mě tu nevýhodu, že jí nemám prolezlou stejně jako Baldur's Gate, takže s odstupem času jsem mnoho věcí zapomněl.

Přesně u tohohle si vždycky vzpomenu, jak bych si v pohodě vystačil s malým množstvím her, které bych pravidelně odehrával s určitým časovým rozpětím, protože jinak bych za 10 let stejně věděl kulový A na NWN2 se zrovna přesně tohle ukazuje.

[Milhaus]

Quarru určitě do party vem, jeto zaklínačka a je to velmi dobrá postava. Zvláště, pokud žádného kouzelníka nemáš. Ještě se k tobě přidá ten další kouzelník, které si nejspíše už potkal v hospodě. Na konci tě oba můžou, ale taky nemusí zradit. Ale to tedy platí o všech společnících krom Bishopa, ten tuším zradí vždycky. Nejsem si jistý, co ovlivňuje rozhodnutí postav, určitě má každá postava svůj vlastní úkol a ten hraje určitě velmi důležitou roli. A také je asi důležité tu postavu mít v partě při plnění některých úkolů (aby tam fyzicky byli). Jestli a jak moc to ovlivňují dialogy samotné si nejsem jistý.

[Elemir]

Neeshka po mě chce vyřešil úkol s Lockem, což si matně vybavuju, že jsem pro ní udělal i tenkrát, akorát jsem na ní byl občas trochu hnusnější - neriskoval jsem tolik možný konflikt s Elanee. Ale taky je dost možné, že už si to prostě nepamatuju a ten úkol jsem nakonec minul V hrobce Zavržených jsem Neeshce odmítl "volný" průzkum, což taky asi nebylo úplně ideální, ale to bych šel býval proti přesvědčení paladina.

Quaru vezmu o něco později, nechci se zatím dělit o zkušenosti v družině, což tuším u NWN2 takto funguje. Schválně tedy kouknu, jaký je level a jestli je u ní fixní, nebo se mění dle levelu hlavní postavy. Zaklínačka se určitě hodí, ono už takhle stačí, že Elanee jako druidka má dost užitečná bojová kouzla, natož mít rovnou útočně zaměřenýho kouzelníka. Akorát jsem Elanee musel drobně upravit zapamatovaná kouzla.