SouhrnZhodnotit Knightmare nějakým souhrnným způsobem, je kupodivu dosti obtížné. Problém nastal už tím, že jsem hru rozehrál čistě jen proto, že mi ten název byl povědomý a zaujala mě grafická stylizace hry. Jenomže pak mi to nedalo a musel jsem se prostě podívat. No a tím jsem se dostal na stopu tomu, že znám Knightmare z vyprávění, a to jako jeden z poměrně obtížných, dokonce až frustrujících dungeonů. Akorát jsem si to zprvu nedokázal spojit s tím jménem. Pravda je taková, že hra začíná poměrně z vostra, ale nic šíleného. Její obtížnost dokonce s dalšími dvěma úkoly klesla. Obzvláště poté, co jsem objevil způsob, jak postavy snadno trénovat a připravit na obtížnější souboje. Dokonce by se dalo říci, že jsem to s tréninkem až přehnal. Pořád jsem tedy hledal, v čem je háček. Kdy už to přijde, tedy jestli to vůbec přijde. No a když to přišlo, tak jsem se nestačil divit

Cílem hry je najít čtveřici artefaktů a s jejich pomocí porazit Lorda Feara. Hledání artefaktů je rozděleno do čtyř úkolů a každý z nich vás zavede do separátní části dungeonů. Společným bodem bude jen úvodní les, který slouží jako hub (uzel). Odtud budete za úkoly vyrážet a sem se budete poté vracet. První úkol probíhá v celkem malé lokaci, která svým pojetím připomíná spíše tutorial. Nic, co by vás nějak uchvátilo. Z pohledu kobkaře je to dost slabé. Celý úkol tak vlastně stojí jen na pozvolném oťukávání herních mechanismů a tužších soubojích.
Knightmare je z pohledu vývoje postav takřka dokonalým klonem Dungeon Mastera, novinkou je akorát systém magie. Captive engine totiž s magií původně nepočítal, takže možnost kouzlení je delegována na magické hůlky. V nich se v závislosti na úrovni povolání otevírají nová a nová kouzla. Samotná družina je čtyřčlenná a každá postava začíná s jedním vybraným povoláním. Tohle povolání je pak bráno jako primární. Výhodou primárního povolání je fakt, že postava do něj získává body i tehdy, když se přímo neůčastní děje. Typickým příkladem je zadní řada složená z kouzelníků, kterou z počátku využíváte jen jako nosiče, protože ještě nemají čím kouzlit. Bojové úspěchy první řady se přitom započítávají do primárních povolání celé družiny, takže nakonec i kouzelníkům roste jejich úroveň. Zprvu rychleji, ale časem to začne být nevýznamné.
Krom tužších nepřátel je velkým nepřítelem hráče hlad. Hlad totiž ovlivňuje regeneraci staminy a stamina pak ovlivňuje regeneraci zdraví a many. Nejde tedy ani tak o hlad jako takový, ale o to, abyste si udržovali dostatečně vysokou zásobu staminy. Stamina se spotřebovává na všechny pohybové aktivity, mezi které patří např. i kouzlení nebo regenerace many. Nebezpečné je také přetížení postavy, které postavu výrazněji vyčerpává. Jakmile stamina klesne na nulu, tak začne postavě ubývat zdraví a to docela významně. Naopak, když máte nenulovou staminu, tak můžete bez obav odpočívat, protože zdraví se regeneruje i hladovým postavám. Ve výsledku vám tedy stačí udržovat jen tu staminu.
Jakmile na tenhle trik přijdete, tak zprvu zajásáte, protože tím máte jídlo definitivně pořešené a nemusíte si ho už nadále všímat. Háček je akorát v tom, že kouzlo na doplnění staminy patří do klerické školy a pro tuhle školu je typické, že většina jejích kouzel nemá plošný efekt. Klerik je nemůže sesílat ani sám na sebe. Kvůli tomuto omezení potřebujete kleriky dva. Na druhou stranu to není od věci, dva klerici v družině se rozhodně neztratí. Zprvu mě napadlo, že bych povolání klerika trénoval jen u jedné postavy. Ostatně jedna z mých kouzelnic byla primárně právě klerikem. Byla by to jediná postava, kterou bych pravidelně krmil, aby se jí doplňovala stamina a teprve postavy kolem bych udržoval kouzlem. Je totiž velký rozdíl, když musíte živit celou družinu, a když máte tuto povinnost jen u jedné postavy. Ono i to jídlo něco váží a hlavně zabírá místo v inventáři. Dalším důvodem byla chvilková "indispozice" hry, kdy se mi z neznámého důvodu přestal spawnovat zdroj jídla v lese. Jenomže časem se objevily pasáže, kde bych začal trpět nedostatkem jídla i tak, takže jsem byl nakonec rád, že jsem se rozhodl pro dva kleriky. Tedy abych byl přesný, moje primární kouzelnice se taktéž stala kleričkou.
Hrát to na jedno povolání u každé postavy by bylo asi zajímavé, ale síla použitého systému tkví v tom, že postava získává bonusy z každého naučeného povolání a jeho úrovní. Po druhém úkolu jsem např. zjistil, že pool staminy je u obou kouzelnic natolik nízký, že jsem je musel doučit několik úrovní gladiátora. Tím jim výrazně narostlo zdraví i stamina. Při té příležitosti jsem zjistil, že povolání lze trénovat pouhým mácháním zbraněmi ve vzduchu nebo sesíláním kouzel jen tak okolo sebe. Náročnost jednotlivých úrovní povolání je přitom odstupňována geometrickou řadou - k naučení povolání stačí cvičit jen chvilku, na další úroveň už je to 2x delší atd. Nejrychlejší trénink probíhá za použití střelných zbraní, protože u nich je počáteční počet opakování nastaven na velmi nízké číslo. Už po prvním úkolu se tak dá družina docela slušně vytrénovat a přitom to ani nestojí tolik času. Efekt je přitom vidět ihned. Problém nastal až s tréninkem vyšších úrovní, kdy jdou opakování příslušné činnosti do tisíců.
Po prvním úkolu přišla o něco zajímavější pasáž, protože druhý úkol se odehrává na větší ploše a je mnohem bohatší na kobkařské prvky. Tedy různé plošinky, přepínače, hledání klíčů a samozřejmě i puzzle. Jelikož Knightmare neobsahuje automapu a dokonce nezná ani kompas, tak se výzvou stává už samotné kreslení map. Komplikované jsou např. pasáže s iluzorními stěnami, kde stačí neopatrný pohyb a okamžitě ztrácíte orientaci. Dalším prima prvkem jsou teleporty, které vás z jedné části chodeb přesunou do jiné části chodeb. Místy se tak neobejdete bez klasického značení formou pokládání předmětů na podlahu. Na druhou stranu musím podotknout, že to zas není žádný extrém. Ve hře je sice jedno místo, kde se doslova uznačkujete, ale pokud budu hovořit obecně, tak hodně věcí lze kupodivu zvládnout i bez značkování a mapování. Nějaké extra záludnosti nebo vysloveně dead endy tu nejsou. Vše má nějaké schůdnější řešení, byť ho zprvu třeba nevidíte.
I když v této souvislosti upozorním na jinou věc, které jsem se v deníčku docela dost věnoval, a tím jsou bugy vzniklé chybným uložením save pozic. Tady musím také nejprve zmínit, že jsem hrál WHDLoad verzi hry (z HWA balíčku). Knightmare ukládá pozici do dvou souborů. Jeden z nich uchovává stav družiny a druhý uchovává stav prostředí. No a u toho prostředí se občas stane, že se nějaká lokace resetne. Buďto komplet nebo jen částečně. Právě tohle se pak může snadno stát dead endem. Na vinně je zřejmě emulátor, kdy se vše nejprve zaznamenává do cache a teprve při ukončení emulátoru se cache zapíše přes WHDLoad na slave disk. Poškození se totiž může objevit i u souborů, do kterých jste neukládali. Reset lokace jde naštěstí poznat celkem rychle, navíc nejde o nijak častou chybu, ale je potřeba s tím počítat.
No, teď mě vlastně jeden možný dead end napadl

Pokud se rozhodnete hrát sólo, k čemuž hra zprvu opravdu svádí, tak se bez jídla neobejdete. Problém nastává hlavně u 4. úkolu, kdy je v jedné části úkolu k dispozici velmi málo jídla, takže se budete muset opravdu velmi dobře připravit a později si navíc hlídat zásobovací koridor. Knightmare totiž dokáže být velmi zákeřný

V lepším případě ztratíte cca 10-14 hodin hraní.
A čím vlastně může Knightmare svádět k sólu? Zprvu jsou úrovně povolání postav dost nízké a s tím se pojí výrazná prodleva mezi útoky. Potvory jsou zprvu naopak dost rychlé a tuhé. Většina soubojů díky tomu probíhá formou combat waltzu. Jenomže než se vám útok po prvním úderu nabije, tak stihnete udělat celé kolečko. Hodně vás to tedy bude svádět k tomu, abyste používali jen jednu postavu. Ostatní budou v tu chvíli prostě jen do počtu. Není však potřeba zoufat. Prodleva se s úrovní povolání rychle zkracuje a časem budete v pohodě sekat oběma předními postavami (celkem 4 ruce). Navíc rychlost nepřátel není konstantní, někteří jsou sice rychlí, ale dost potvor je naopak docela pomalých, takže budete míst dost času. Na druhou stranu to může být trošku zrádné, protože vzhledově ta samá potvora o místnost dále může mít jiné chování.
Když už jsem u těch soubojů, jedním z postesků, který jsem zaznamenal, byly výtky směrem k délce soubojů. Popravdě to bude asi dost individuální. Jak z pohledu toho konkrétního hráče, tak i z pohledu potvor, se kterými se ve hře setkáte. S mojí družinou jsem neměl od 2. úkolu výraznější potíže. Sem tam narazíte na potvoru nebo skupinu potvor, které budete zraňovat méně, takže boj se trošku protáhne, ale že by to byl nějaký extrém? To si nemyslím. Většinou se to dá vyřešit výměnou zbraní a nastavením silnějších úderů. Těch opravdu tuhých a zdlouhavých soubojů je ve hře málo. I když uznávám, vydržet v combat waltzu 1-2 minuty, může být pro někoho náročné. Osobně bych největší problém viděl spíš v celkovém množství potvor, protože soubojů je ve hře požehnaně (a to se potvory ve hře normálně nerespawnují). V takovém případě může být vyšší odolnost potvor pro někoho opravdu problém, protože jdete z boje do boje a ta únava se prostě nakonec dostaví. Na druhou stranu, hru můžete ukládat kdykoliv a kdekoliv, klidně během boje.
No, zase bych nechtěl vzbudit dojem, že Knightmare je z pohledu obtížnosti standardní dungeon. U celé řady soubojů bude čelní střet s potvorami vždy znamenat problém. Proto ten valčík. I když už něco budete schopni v čelním střetu ustát, tak pořád pro vás bude velkým nebezpečím, nechat se sevřít do kleští dvěma a více skupinkami potvor. Potvory mají celkem silné útoky a vy je jen málokdy sundáte na 2-3 rány. Tím pádem vás stihnou zabít dřív než vy je (přinejmenší zadní řada na to bude hodně trpět, pokud v ní budete mít tak jako já kouzelníky). Oživování postav není zrovna jednoduchý úkon, o dostupnosti ani nemluvě, takže takový kiks obvykle znamená load. Další problém činí debuffy kouzelníků, které z vás mohou rázem nadělat trosky. S kouzelníky naštěstí moc často do styku nepřijdete.
Já v tomhle spíš reaguji na Chesterův blogový příspěvek z finále Knightmare (
Knightmare: Won!), kde píše: "Certain monsters, like knights and large dragons, were taking me nearly 15 minutes per enemy to waltz around and kill." Prosím vás, pokud velkého draka nedokážete zabít do 2-3 minut, tak děláte něco hodně špatně! Velkých draků a rytířů je na zmiňovaném patře více, pár jich je skutečně tužších, protože fungují jako potvory typu boss, ale ty ostatní musíte být schopni zabít rychleji. 15 minut jsem nebojoval ani s démony a to je opravdu tuhý protivník. Dlouhé a nepříjemné jsou souboje až ve finále, ale to je kapitola sama o sobě.
Obtížnost a frustrace nepramení z tuhých soubojů, ale z toho jak je hra nadesignovaná. Jak už jsem zmiňoval, teprve u druhého úkolu si řeknete, že Knightmare začíná být konečně zajímavý. Do té doby to byla hra tak na 60-65%, nyní překročí 70%. S 3. úkolem už nemáte pochyb, pokud to takto půjde dále, tak se Knightmare určitě vyhoupne na 80%. Pořád to sice ještě není žádný klenot, ale už je to alespoň slušná kobkařina. U pár puzzlů se dokonce slušně zapotíte. Podle odstupňovaného růstu velikostí lokací navíc nabydete dojmu, že vás 4. úkol nemůže překvapit. Ale chyba lávky! 4. úkol tvoří možná víc jak polovinu hry! A teď to teprve začne.
Úvodní pasáž 4. úkolu je dost přemrštěná, obzvláště když se necháte nachytat. Ani pak to není o moc jednodušší, protože celé úvodní patro je rozsáhlé a dost komplikované na průchod. Některé puzzly nebudou dávat smysl, a i když s nimi pohnete, tak si pro změnu nemusíte všimnout, že se vám někde něco odkrylo atd. Puzzly v Knightmare nejsou vždy intuitivní, u některých mi přišlo, že možná souvisejí s úkoly ze stejnojmenné TV Show, ze které hra vzešla. Něco je pak okopírované z jiných dungeonů. Každopádně se vyplatí pokusit se vyřešit maximum svépomocí, protože občas znalost jednoho puzzle, nebo jeho principu, pomůže jinde.
Jenomže tím to nekončí, hra se poté rozdrobí do několika dalších lokací a v puzzlech rozhodně nepoleví. Pokud vezmeme 3. úkol za jakýsi standard, tak 4. úkol je o celou řadu levelů jinde. V podstatě je to úplně jiná hra. Lituji ty, kdo se do toho všeho musí starat ještě o jídlo. Každý, kdo si udělal obrázek na základě prvních dvou až třech úkolů, tak získal zcela mylnou představu o tom, čím Knightmare je. Ne, opravdu si nedělám legraci! Knightmare je velice zrádný a ve 4. úkolu i velice zákeřný dungeon. Když už si myslíte, že jste ze všeho venku, tak vpadnete do další pasti. V tu chvíli už toho máte akorát tak dost! Je to zdlouhavé a hra tlačí na pilu čím dál víc. Do finále už jdete zlomení a po pár pokusech víte, že tahle noční můra ještě zdaleka neskončila ...
Byl jsem fakt fest naštvaný. Pokaždé, když jsem si myslel, že už se blížím ke konci, tak si hra připravila něco dalšího. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby to se skutečným finále bylo stejně. Navíc já do finále šel s tím, že mám možná v cestě bug, který nemusím být schopný vyřešit. Tím pádem jsem se pomalu smiřoval s tím, že si kus hry zopakuji. Jenomže když jsem viděl, čím si ve hře procházím, a co by to opakování vlastně znamenalo, tak mě z toho bylo nevolno. Teď, když se na to dívám zpětně, a hlavně s odstupem, tak si uvědomuji, že to Knightmare se mnou sehrál opravdu hezky. Ta gradace obtížnosti, houstnoucí atmosféra, hodiny a hodiny natahování, to přesně vyvolalo tu frustraci a ta frustrace byla od počátku záměr hry. Kdybych měl hotové mapy, znal řešení puzzlů a zbyly by mi jen souboje, tak by tohle všechno prakticky odpadlo. Ale to by rázem byl z Knightmare jen nudný a zbytečně natahovaný dungeon.
V průběhu finále a ještě několik hodin poté, jsem byl rozhodnutý Knightmare potopit. Jenomže pak mi došlo, že on je výjimečný právě v tom, jak dokáže pracovat s frustrací. Všimněte si, že jsem u obtížnosti psal, že vše má nějaké schůdnější řešení. Musíte na něj jen přijít. Knightmare dělá akorát to, že vám skokově navyšuje počet problémů, které musíte řešit a snaží se vás tím rozhodit. Je čistě na vás, jestli mu to dovolíte

Skutečně obtížných pasáží ve hře zas tolik není. Jsou tu, jsou nepříjemné, ale i ony mají řešení a tím je hlavně výdrž.
A tím se dostávám do finále souhrnu. Nemá smysl to po vzoru hry natahovat, Knightmare není pro každého. Určitě je to fajn zkušenost, ale jako povinnost pro každého kobkaře bych to neviděl. Rozhodně toho času nelituji, pocit z pokoření hry je pro mě dostačující satisfakcí, ale bylo to opravdu úmorné. Jako celek bych to ohodnotil za 80%.
Edit: teď jsem si uvědomil, že jsem zapomněl na jednu klíčovou věc, kterou jsem původně ve hře přehlédl. Když jsem v souhrnu psal, že pro kompletní doplňování staminy potřebujete hned dva kleriky, tak ona tak úplně pravda není

Z finálního videa, které v deníčku zmiňuji, jsem se totiž dozvěděl, že jsem jaksi zapomněl na možnost výroby lektvarů. Skutečně mě to ve hře ani jednou nenapadlo, za což může právě to, že jsem se poměrně brzy obešel bez jídla. Klíčovým předmětem jsou lahvičky s mlékem, které když vypijete, tak vám zůstane prázdná flaštička. No a tu můžete naplnit kouzlem. Díky tomu může klerik "sesílat" klerická kouzla sám na sebe - on je prostě promění v lektvar a ten vypije. A takhle by si poradila i sólo postava.
Já věděl, že mi na tom souhrnu něco nesedí, ale stejně jako mě ta výroba lektvarů unikla ve hře, tak mě vypadla i při sepisování souhrnu. Přitom výrobu lektvarů z DM znám, akorát tady mi nějak chyběl impuls, který by mě na to navedl. Např. nalezený lektvar nebo prázdná flaštička. Mléko jsem neměl důvod pít
