Nikoliv, ten pocit z hotseatu znám, když se na spoluhráče zašklebím, protože vím, že už nic nezmůže Jo, to byly časy ...
Online hraní není špatné, ale záleží na hře. Vesměs se to nakonec zvrhne v nějaké kecání a to už přeci nemusím hrát, na to je xchat apod. Ode dneška jsem v lepším cechu, což umí přinést nové okamžiky, ale prostě to pořád není ono. Problém je v tom, že člověk už nějakou zkušenost má a ta se s tou dnešní moc neshoduje.
U MMHO záleží, koho chytneš za parťáka. Buďto tě to baví nebo ne. Já už mám rád svůj klid, prostě se v půlce hry odeberu uvařit kafe a třeba si přečíst i poštu I když, spíš si říkám, že ta naše generace nemá potřebu si honit triko, co, kdo, kdy a kde dokázal, prostě si v klidu pogratulujem k úspěchu a to zcela upřímně.
S nárazem do zdi mám své zkušenosti. Vracel jsem se jednou takhle ze studovny na gymplu po partii Heroes a Doom II. Jenomže v šatnách bylo zhasnuto. Tak jsem si rukou zkoušel, kde který roh končí. Nj, jenomže jeden roh měl výkus, takže jsem si v plné síle nakročil do zdánlivého prázdna ...  |