Málem bych zapomněl, včera jsem na jeden zátah dokoukal 4. sérii Zaklínače. Po 3. sérii už prostě musíte rezignovat na děj a jakoukoliv logičnost. Ale musím říct, že právě proto, že jsem už od toho nečekal prakticky nic a vzal jsem to prostě jen jako noname fantasy ze světa Zaklínače, tak to kupodivu zafungovalo. Pořád by to mohlo být zhuštěnější a dost by šlo vynechat, ale má to paradoxně jeden světlý okamžik, který bych rozhodně nečekal ... tedy nečekal bych, že zrovna tohle mě zaujme ... Jde o pasáž, kdy se Ciri přidává k Potkanům a cestuje s nimi. Očividně tahle část knižní předlohy nesedla ani scénáristce. Mě to doslova ubíjelo nudou a je to důvod, proč bych při dalším čtení knihy už tyhle pasáže vynechal. No, Ciri je v této části příběhu vykreslena přesně tak, jak si podle mě zaslouží a musím říci, že dost rezervovaný jsem byl i k herní Ciri (za mě by ve hrách nemusela být vůbec). Ale to hlavní je, že na celé 4. sérii je nakonec nejlepší postavou Leo Bonhart, krásně provedený padouch, kterému jsem začal fandit . I když ten první souboj se zaklínačem byl dost k smíchu. Jde ovšem o ten charakter jako takový a Sharlto Copley se toho zhostil perfektně. Pravda, na osmidílnou sérii dost málo, ale konečně alespoň něco . |