Osobně se děsím hlavně budoucnosti, až se např. rozhodnu koupit nový PC. Tam už prostě volba nebude. Z toho co teď vidím mi zatím vychází, že kompatibilita se bude asi "řešit" těmi výročními patchi. Tedy kdo už nebude splňovat podmínky, bude mít k dispozici už jen bezpečnostní aktualizace. Otázkou pak je, jak se na tohle budou tvářit výrobci hardware, resp. ovladače. Potažmo jak to bude vypadat za 10 let právě s tímhle mým počítačem

Jinak už mám lepší náladu. Instalační DVD pro Slackware jsem si připravil už včera a ráno se pustil do dělení disku. Zase jsem o jednu zkušenost bohatší, protože jsem trošku více nahlédl pod pokličku toho, proč byl ten disk tak zvláštně rozdělen.
Pro systém už dlouhou dobu používám 500 GB disky, z původní dvojice mi však zůstal už jen jeden. Netuším jak to bylo u Win8, ale ten včerejší stav byl nejspíše výsledkem kombinace Win8 -> upgrade -> Win10. Celkem se jednalo o 3 primární oddíly, z nichž první (jen 350 MB) slouží pro systém, druhý nese instalaci systému a třetí byl bod obnovení. Když jsem tohle zkopíroval a nainstaloval desítky, tak ten třetí oddíl odpadl. Pravděpodobně se tedy původně vytvořil během upgrade na Win10 a nesl zálohu nastavení pro případ návratu k Win8 (oddíl měl 450 MB). Windows 10 tedy asi vyžadují dva primární oddíly, i když možná by se daly donutit k instalaci do jednoho oddílu, popř. na logické jednotky.
Zmiňuju to hlavně kvůli tomu, že je potřeba to brát v úvahu při plánování multibootu. Jen připomenu, že MBR disky umí max. 4 primární oddíly, nebo kombinaci 3 primárních a jednoho rozšířeného oddílu. Pokud by nějaký testovací systém vehementně toužil po instalaci do primárního oddílu, bude k dispozici už jen jeden volný.
Protože jsem na neužitečnost toho 450 MB primárního oddílu přišel až po nové instalaci desítek, nechal jsem to již tak. Časem se to dá když tak nějakým softíkem spojit, zvětšit apod. Dělení jako takové jsem jinak prováděl linuxovým fdiskem. Za celou tu dobu jsem s tím měl problém jen jednou a to ještě v dobách, kdy jsem používal multiboot s Windows 98. On tenhle fdisk má totiž výhodu v tom, že s ním lze velmi jednoduše provést nastavení filesystému rovnou a naformátovat to celé až později. Oproti DOSovému fdisku to byla vždy sympatičtější utilitka.
Díky tomuhle jsem si tedy 3 primární oddíly vyčerpal a vše ostatní už muselo do rozšířeného oddílu. Mám tam připravený úsek pro další systém (XP?

), pak zavaděč XOSL, linux a nakonec sdílený prostor ve FAT32 pro přenos dat mezi Linuxem a Windows. Netuším jak dalece je na tom podpora zápisu na NTFS, ale jde hlavně o zvyk. Musím říci, že jsem si schéma rozdělení disku musel i nakreslit, nějak jsem odvykl takovémuto členění, obzvlášť pak dopočítávat velikosti.
Windows 10 jsem tedy nainstaloval první, šlo to opět úplně v pohodě, akorát jsem musel opravit drobnou chybku v příznaku primárního oddílu pro desítky, protože jsem to okopíroval i s OEM rezervací. Tu si tam ale dá instalátor sám až později. Na rezervovanou particii totiž instalovat nejde

Instalátor desítek klasicky obsahuje vlastní fdisk, takže to byla otázka chvilky. Horší to bylo po instalaci, neboť mi během aktualizace něco kikslo a pak se to chvilku vezlo v kolečku restartů a obnovení, ale to není nic výjimečného. Ono těch aktualizací je přeci jen víc najednou, takže se něco podobného dá očekávat. Hlavně že se to dokázalo samo srovnat. Možná jsem tomu trochu pomohl, když jsem hned po instalaci zapnul filtr Windows SmartScreen.
Teď akorát přemítám, jestli mám hned pokračovat Linuxem, nebo si nejprve připravit XOSL. Zavaděč linuxu prdnu jako obvykle na particii s Linuxem, takže na MBR sahat nyní nebudu. Hlavně jsem rád, že to probíhá takhle hladce
