Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[golfin]

Dobrý den.

Tak jsem si pročítal včera návštěvní knihu a nemohl jsem se ubránit myšlenkám na historii vývoje her. Na rychlost,  kterou dnešní průmysl  s sebou nese a na budoucí podobu počítačového světa. Byl tam odkaz na nové vydání Baldurs Gate. Velmi zajímavý článek. Padla tam informace, kdy autoři her v devadesátých letech netvořili tolik pro peníze, ale pro kvalitní projekt jako takový. To dnes už tolik nevidíme. I když samozřejmě je mnoho her, které kvalitní jsou. Ale jedno mě napadlo a musím s tím jen souhlasit. Série Might and Magic, jako i další hry devadesátých let dali vzniknout podobě dnešních titulů. Od Offline her po MMO online projekty z celého světa. Představte si, Might and Magic byla jedna z prvních sérií, které byly tvořeny jako 3D projekty. Přesně nevím, kdy v osmdesátých letech se s tím začalo, ale 3D grafiku to obsahovalo. A dalo základ dnešní podobě 3D světa a tvorby. Nejenom her. Když vezmu v potaz, že neexistovali kvalitní vývojářské nástroje, tak to je velmi úctyhodný počin. Dnes si můžete napsat a naprogramovat vlastní hru v blenderu, ve photoshopu doladit textury a v jakém koliv texťáku dopsat skripty. Na začátku devadesátých let  windows jako takový neexistoval, linux taktéž. v osmdesátých to bylo ještě horší. Přesto vývojáři dokázali vymyslet způsoby, jak své projekty tvořit. Měli to těžší než mi máme dnes. A i tak dokázali tvořit ve 3D podobě, důkazem je Might and Magic. To obdivuji.

V návštěvní knize se probírala otázka módů do her. Víte, především si myslím, že vývojáři tímto krokem sledují hlavně přísun hráčů do své komunity. Tím tedy přísun peněz. Ale nemyslím si, že by to bylo na škodu. Najdeme mnoho kvalitních designérů a programátorů, kteří dokáží vytvořit velmi kvalitní mód pro hru. Lidé se na tom učí. Samozřejmě je na každém z nás, zda takovou věc budu používat, či nikoliv. Je to volba osobní. Nicméně i díky  vývojářům free projektů se počítačový průmysl pohnul dalším směrem. Bez nich by nebylo nástrojů a prvků, které tvorbu pomáhají zlepšovat a vytvářet. Vzpomínám si, že jsem díky jednomu kolegovi mohl takto upravovat soubory hry Ultima Online. Protože tento čech dokázal napsat v delphi prográmky,které se do zdrojů mohly dostat. Díky tomuto počinu se hra zkvalitnila a obohatila. A tak je to i dnes s modařema her. Něco jim chybí, nemohou pokračovat, tak jiný napíše program, kterým se dostanete o kus dál. Dokonce je to už dál, sami autoři mnohdy uvolní programy ke tvorbě dané hry. Příkladem je The Elder Scrolls V: Skyrim nebo Euro Truck Simulator 2. Dnešní hráč her už není pouze konzumentem a platícím. Dnešní hráč má možnost se podílet na vývoji. Jestli je to dobře, nebo špatně, to nevím. Asi je to především věc názorů osobností, vývojářů a hráčů jako takových. Jsme rozdílní a jednomu vyhovuje toto, druhému jiné. Prostě každého věc. Ale samozřejmě platí, práce kvapná, málo platná. Velmi často prohlížím práce lidí, kteří tomu nevěnovali úsilí a mod je defakto buď kopií jiného modu, nebo paskvil. Ale naopak je dost lidí, kteří tvoří poctivě vlastní projekty a dají si tu práci do kvality. A ne jen do vzhleu a vykrádání jiných prací. Konec konců, zde najdem ke stažení opravdu kvalitní mody pro Might and Magic.

A k této sérii bych řekl toto. Po letech jsem si od šestky nainstaloval všechny tituly. Na windows 10. Vše funguje. Nicméně s jednou chybou. A to je devátý díl, u kterého se nedivím problémům. Devítka sice jde spustit, ale má ten problém s directy a dlouze načítá 2D zobrazování hry. Tedy interface , menu atd. Ani knihovna csshell nepomůže. Víte, windows 10 je mnohdy velmi osobní instalace operačního systému. A také záleží na stroji, kde je instalován. proto se nedivím, že mm9 má potíže. Ale to bych nebyl filuta, abych i tento problém nevyřešil. Nejde to v oknech? Dal jsem to na linux. V Ubuntu 16.04 si tuto hru pod plaonlinuxem v pohodě zahrajete. Avšak pozor. jak u windows, tak v linuxu jsem byl nucen použít crack na no cd. Respektive u šestého dílu nemusel, u ostatních ano.
Might and Magic série je výborným počinem a musím říct, že i inspirací pro hraní dračího doupěte. Tuto sérii řadím mezi jednu z nejlepších kreací světa a v herním průmyslu jako takovém. Rád si to zahraji znovu. Když si představím, že jsem ve třiadvaceti letech u sedmičky trávil noci. z práce hned za PC a hrát *usmál se*. To byly časy. Dnes samozřejmě asi nebudu hrát 12 hodin. Kluk mi říkal, co to hraješ za vykopávku, *usmál se*. Ale tak to je, to je život, to je nostalgie.


PS: Pane Elemire, kvalitní počin. Tento web není kopií jiného či odfláknutou modifikací. Je to studnice moudrosti k sérii Might and Magic. Dobrá práce.

[Elemir]

Dobrý den,

předně děkuji za pochvalu. Začnu odzadu.

Windows 10 má kupodivu dost proměnlivé chování v závislosti na patchích. Jak jsem s ním byl na počátku spokojen, tak nyní už to žádná sláva není. Postupem času mi některé věci na něm začaly jít hůře a do toho už se mi několik měsíců nechce nainstalovat novější verze systému, díky čemuž se mi ani nenabízí anniversary patch. Jako podporu mě to pak hodí na stránky s asijskou lokalizací (čínština? ... nedokážu rozlišit). Určitě to bude u mě mít co do činění s hardwarem, už na počátku mi přišlo, že Microsoft záměrně mate a pro mojí konfiguraci to asi bezproblémové nebude. Ale to jsem dost odbočil. Ta zmínka o možnosti spustit MM9 na linuxu mě potěšila. Dlouhou dobu jsem to sledoval, ale nikam se to nesunulo. Podobně to naráželo na problém při virtualizaci WinXP ve VirtualBoxu. Ono totiž WinXP jsou skoro podmínkou, pokud tedy někdo nevlastní stroj ještě s Win98. Svého času jsem chtěl na web začlenit i sekci, která by se věnovala hraní MM titulů pod linuxem, ale myslím si, že zrovna Ubuntu a komunita kolem něj má tohle dobře podchycené. Pokud někdo používá jinou distribuci, tak si vesměs dokáže taky poradit. Proto jsem to nakonec pustil z hlavy a dále už nesledoval.

MM1 má docela specifické místo v historii her, byť celkově série MM ne každému přiroste k srdci. Avšak zavedení třetího rozměru začalo u her dříve, tady by mě teď asi konzolisti snadno doplnili. MM1 měli kliku v tom, že v té době se začal do popředí drát formát IBM PC, takže původní Apple verze se záhy přeportovala i pod DOS. Série Wizardry se z počátku třeba IMB PC docela vyhnula, navíc to byla oproti sérii MM už starší záležitost (W1 rok 1981). IBM PC nebylo totiž jako herní platforma příliš populární a to hlavně kvůli svým omezeným možnostem, to se změnilo teprve počátkem 90. let. New World Computing v tomhle vsadili na správnou kartu.

Pokud bych se v krátkosti zastavil u těch modifikací obecně, tam je to opravdu dost individuální. Určitě je to dobrý odrazový můstek pro začínající vývojáře. Občas se dokonce stane, že jsou někteří modeři najmuti příslušnou společností a podílí se přímo na vývoji titulu. Některé hry k modování dokonce vybízí právě těmi autorskými nástroji. U mě ten pohled opravdu vychází z toho, jak jsem to popisoval již v Knize návštěv. Pokud bych tu danou hru hrál delší dobu, nebo opakovaně, pak si dokážu představit, že bych se jí snažil obohatit. Zmínka o online titulech je tu na místě, protože tam se ta herní doba šplhá právě dost vysoko a může to snadno upadat v rutinu. Obohacování obsahuje je tam v zájmu všech. Jenomže her, které mě ještě čekají na odehrátí, je opravdu moc a mým primárním cílem je poznat hru takovou, jak jí vyrobili sami vývojáři. Proto jsem se třeba ještě nedostal ani k modifikacím novějších dílů série MM, odehraný mám akorát Swords of Xeen.

[golfin]

Na linuxu lze spustit v podstatě daleko více projektů, než by si člověk pomyslel. Za což jsem osobně rád. V mém případě na Ubuntu Mate 16.04 jede MM9 pod playonlinuxem na wine verze 1.5.8, které je nastaveno na windovs xp. Oproti tomu např. Baldur's Gate II jede na verzi 1.4 a Icewind Dale II na verzi 1.6.2. To je výhoda plaonlinuxu, kde pro každý program využívá jinou verzi wine tak, aby to vyhovovalo programovému prostředí. Když budete mít nainstalované pouze samostatně wine, nerozjedete jiné programy. Plaonlinux  defakto tento problém řeší virtualizací pro každý projekt samostatně. Výhoda je, že developeři mají rozsáhlou databázi toho jak se co dařilo nebo nedařilo rozchodit. Nevýhoda v linuxu je, že nepracuje tolik dokonale s hardwerovou akcelerací. To znamená např u Skyrimu nebude kvalitní 3D prostředí, reflexní efekty a td. Wine hry spouští nativně bez podpory hardweru. Za zmínku stojí dodat, že si wine poradí i se steamem. Pro hráče, kteří využívají tohoto portálu k hrám.

[Elemir]

Kdysi dávno jsem s Wine experimentoval, ale to bylo ještě v počátcích. Pamatuju si, že tam šlo krásně doinstalovávat starší verze DirectX a experimentovat i s tím. Oproti Win4Lin to bylo hlavně zdarma, byť si pamatuju i proprietární odštěpek Wine pod názvem WineX (Cedega), který se zaměřil hlavně na hry (zrovna jsem koukal, že WineX už je minulostí). Podle mě tyhle komerční odnože opensource moc šancí na úspěch nemívají. Cílová skupina uživatelů je malá a většina z nich po poplatcích rozhodně neprahne. Proto jsem rád, že se to vrátilo ke kořenům.

V tomhle ohledu mám ještě vzpomínky na FreeDOS. Bylo to v dobách, kdy nebyl DOSBox ještě tak rozšířený a používaly se emulátory jako Qemu, do nichž pak bylo potřeba operační systém natáhnout, podobně jako dneska u virtualizačního software. MS DOS byl kvůli licenci problém, takže jsem tenkrát zkoušel FreeDOS, což fungovalo docela dobře, ale nikdy jsem např. u starších Might and Magic nerozchodil zvuk. FreeDOS se tenkrát používal dokonce jako defaultní systém pro nové počítače, kde uživatel nechtěl DOS/Windows. Dnes už je to možná také někde jinde, ale zase tu máme právě DOSBox, který je dostatečně odladěný.

Co si tak vybavuju, naposledy jsem v linuxu pracoval zhruba před 2 roky a to už v té době bylo velmi sporadické. Řekl bych, že tuhle kapitolu jsem ve skutečnosti uzavřel někdy před rokem 2009. Problém je pořád stejný - nutný dualboot.

[golfin]

Tak, linux dnes je už přeci jen jinde, než tomu bylo před lety. Často narážím na programy, které fungují v linuxu lépe, než ve windows. Samozřejmě jsou to programy programované pro linuxové platformy. Ale na druhou stranu linux postrádá větší kompatibilitu s profesionálním softwearem. Pro grafika je linux defacto k ničemu. Adobe produkty gimp  a inkscape nepřekoná. A to z daleka ne. Co se týká dualbootu. Pokud jste myslel nutnost instalace programu, který by bootoval a dával na výběr, to už dnes není potřeba. Linuxový grub se instaluje přímo do mbr ve windows. Tudíš při zapnutí stroje  vyberete rovnou co chcete spustit za OS.

Ten DosBox úplně neznám, stahl jsem si ho, ale neměl jsem čas ho zkoumat.

[Elemir]

Boot loadery znám, k dualbootu jsem používal LILO a v dobách WinXP a disku na FAT32 ješlě XOSL, což byla taková grafická utilitka, když člověk nechtěl LILO závádět přímo do MBR. Po dnešku tu spíš řeším jiný problém, přestávám si být jistý, zda-li ten můj system disk vůbec MBR má, protože ten už si nakonfigurovaly sami Win 8.1. Začínám v tom mít nějaký zmatek.