Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Červen 17, 2026, 17:22:15
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -

Autor Téma: (Elemir) - Planescape Torment  (Přečteno 16717 krát)

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:(Elemir) - Planescape Torment
« Odpověď #15 kdy: Říjen 16, 2016, 22:05:05 »

Dialogy už jsem si ozkoušel, ale hned mám jednu výtku k ovládání. Už se toho sešlo moc najednou. Docela mi vadí, jak to kruhové menu funguje. Myší volím a druhou ruku musím mít na Esc, protože dokud z menu nevyskočím, tak se případná akce neprovede. BG/IWD lišta mi v tomhle vyhovuje perfektně, tady tohle jen zdržuje.

Ale abych to nezakecal, s Dakkonem jsem začal trénovat Zhentovo učení, či jak se ten maník jmenoval a dosáhl jsem zatím na 5. kruh. Je z toho pár kouzel a jedno hodně užitečné, protože si můžu pohodlně navyšovat sílu. Sice mám jako kouzelník jiné a déletrvající kouzlo, ale každý takovýhle bonus se hodí. V boji je to pak hodně znát.

U levelupu jsem stále nerozhodný. Zkoušel jsem si cvičmo projít změnu povolání, ale rozkolísalo mě to ještě o chlup více :D Já jsem si myslel, že se zkušenosti počítají jako celek, ne že každé povolání má striktně oddělené skóre (libovolné přepínání mezi povoláními vynechám úplně). Jako mág jsem byl už přes 60k, ale po switchnutí na bojovníka jsem byl někde kolem 30k. Grindovat se tu sice dá, ale byl by to docela opruz, takže zatím jsem zůstal stále jako mág na levelu 6 a rozhoduju se. Nejhorší je, že během hledání Morteho jsem nasbíral dost zkušeností, které teď zase bude muset dohánět on, tak si tak říkám, že je to možná nakonec jedno a zůstanu už definitivně mágem (bojovník level 5).

Než jsem se vydal Morteho hledat, tak jsem Dolní čtvrť prolezl a splnil pár úkolů dle svého přesvědčení - pomohl jsem tupým bojovníkům a zabil Abishaie. Při pokusu o návrat do Úlu jsem zjistil, že po porodu uličky mám k dispozici world mapu, takže můžu cestovat poměrně jednoduše a všude. Vrátil jsem se proto okouknout ostatky Pharoda a pořešit pár předchozích úkolů. Jeden mi ale asi viset zůstane, protože jsem někde vytratil jistou zásilku. Docela potěšilo, že jsem jen tak nevědomky pořešil pár záhad, nebo v jejich řešení dost pokročil - např. mám nakročeno k osvobození hořícího mága.

Je toho hodně, na vše si proto nevzpomenu, ale podrobný deníček si vést protentokrát opravdu nechci. Měl jsem trochu obavy o děj v Dolní čtvrti, ale už je to opravdu mnohem lepší. To prostředí mi stále nesedne, ale má to hlavu a patu, takže mě to už vysloveně neirituje. Nicméně hraju hry por požitek z hraní a ten holt musí být komplexní, takže pořád je to pro mě výrazné minus.

Morteho jsem nakonec našel dle rady pár obyvatel z Dolní čtvrti u mága Lothura. Lothur používá jako sluhy krysodlaky, což bych mu asi normálně spočítal, ale ten týpek sám vyzařuje nějakou poklidnou auru, takže jsem to s ním probral s úctou a přistoupil na jeho požadavek s donesením nějaké zajímavé lebky. Ostatně krysodlaky jsem v podzemí beztak vymlátil, ani mu to nevadilo (tedy vyjma případu, kdy jsem mu zkusmo nabídl lebku jejich velitele, ale i tak to vzal v pohodě).

S lebkou to bylo vůbec zajímavé, protože první věc, která mě napadla, byl Tichý král a tím pádem zpronevěření se slibu. Udělal jsem proto extra save a zkusil to. Cestou jsem si vyzvedl i Soergovu lebku z úkrytu. Nakonec jsem zjistil, že mi ta Soergova lebka zcela postačí. On Tichý král je beztak nezajímavý - je to v podstatě opravdu tuhá mrtvola ... ne tuhá, jako z pohledu boje, ale tuhá, jako opravdu tuhá ... definitivně mrtvá :D

Lothur byl spokojen a vrátil mi Morteho. Jako bonus jsem se dozvěděl něco více o svém stavu a o někom, kdo za to může. Tím jsem pro dnešek skončil ... jo, nesmím zapomenout, že z velitele krysodlaků vypadla zajímavá kniha. Pro zlou postavu asi ideální příručka, ale mě bude nejspíše k ničemu. Na zítřek mi chybí dodělat zbytek čtvrti a spolu s tou Dolní se mi otevřela i Horní čtvrť, takže projdu i jí. Teprve pak se vrhnu po stopách od Lothura.

Nakonec to město zas tak velké není a když to přepočtu na dialogy, tak i to zas tak strašné není. Ten počáteční nával je fuč a teď už to opravdu jde. Pokud bych to měl nyní provnat se Zaklínačem 3, u kerého se Planescape tak skloňoval, tak zápletka Planescape mi přijde zajímavější. A pokud jde o úkoly, Planescape je taky plný klasiky najdi a dones, byť to podobně jako Zaklínač 3 maskuje různou omáčkou ;) Planescape má však jednu ohromnou výhodu, kterou převzal ze starých RPG a dost jsem jí docenil.

Jde o textové popisy věcí a událostí. Prvek, který jsem si ještě před pár dny dosytosti užil v sérii Realms of Arkania. Zkusil jsem si zaflirtovat s Annah a docela jsem se podivil, jak mi to úplně nesedlo, byť pokud jde o sukuby ze Zaklínače, které jsou tieflingům asi nejvíce podobné, tak s tím problém nemám :D Ale tady mi ten detailní popis scény vyvolal mírný odpor. Najednou mi ten ocas Annah začal vadit :D Je to opravdu velký rozdíl. Musím přiznat, že jsem za ta léta prostě přestal na detail dbát a pokud mi grafika nabídne realistickou (u fantasy samozřejmě v uvozovkách realistickou) scénu, tak prostě začínám některé věci přehlížet. A jsou to věci, které by mi při hlubším zamyšlení lhostejné nemusely být. Je to hodně podobné klasické knize, ale ve hře už přeci jen ty počáteční podmínky dostanete. Až mě Annah bylo líto, obzvláště když sám jsem ve hře prezentován jako nevábná zombie :D
IP zaznamenána
This is the end ...

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 2183
Re:(Elemir) - Planescape Torment
« Odpověď #16 kdy: Říjen 18, 2016, 12:44:30 »

naučil si se mluvit s mrtvými? Pokud ano, můžeš si pokecat třeba s mrtvolami v márnici :D

Jinak sukuba je tá druhá společnice, co se k tobě přidá. Tedy alespoň myslím. Ale tu už bys měl mít v partě nejspíš taky, pokud si prošel město.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:(Elemir) - Planescape Torment
« Odpověď #17 kdy: Říjen 18, 2016, 17:05:17 »

Jj, to už umím :) Do márnice jsem se skutečně vrátil - došel jsem si promluvit hlavně s Deionarou, která mě naučila další užitečný skill. Mám tu jednu mumii, ke které se asi ještě něco vztahuje, ale nenapadá mě, kde hledat řešení.

Jinak mám město prolezlé skrz na skrz, teď jsem zrovna v podzemí pod Horní čtvrtí. Bordel jsem si splnil komplet, takže sukubu v družině už mám :D ... Annah protestovala, ale nic jí to nebylo platné. Ono obecně v Horní čtvrti byly zajímavé úkoly. Nepořešenou mám jen bojovou věž v Dolní čtvrti, kam zatím hledám vchod a čeká mě výber frakce. Byť tady je to pro začátek asi jasné a musím k Vnímavým, jinak se s úkolem ohledně Noční čarodějnice asi nepohnu.

Přesvědčením jsem se už dostal na zákonné dobro. Překvapuje mě akorát přesvědčení všech mých společníků (samá varianta neutrála). I když to nebude dáno ási jen situací, ale i tím, aby se hodili ke všem případným variantám přesvědčení Bezejmenného.

U Vnímavých jsem se docela začetl do diaologů. Nikdy jsem neměl pořádně možnost nakouknout pod pokličku Války krve. Hodně jsem si u toho vybavoval Neverwinter Nights a druhý datadisk, kde jsem v jedné sféře pekla taky skončil. Teď už mi jsou všechny ty narážky z NWN a BG jasnější.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:(Elemir) - Planescape Torment
« Odpověď #18 kdy: Říjen 19, 2016, 09:32:35 »

Hmpf, tak jsem nějak zakysl :D Chytil jsem se kupodivu do podivné pasti příběhu a nedaří se mi najít cestu dále.

Než začnu s popisem, tak v rychlosti k podzemí pod Hlavní čtvrtí. Je to čistě grindovací oblast, kde se respawnují docela tuhé, ale zkušenostně dobře hodnocené potvory. Sice jsou tu na severu nějaké zapečetěné dveře, ale ty vedou maximálně do nějaké další úrovně nebo úplně mimo. Jakmile jsem si respawn potvor potvrdil, tak jsem čištění vzdal. Je to opravdu docela náročné. Myslel jsem si, že to pořeším smrtícím oblakem, ale tohle kouzlo funguje v PT trochu jinak :( Možná by se vyplatilo najmout si Ignuse s jeho ohnivou magií, ale ten týpek je mi docela nesympatický.

Ale teď k onomu zákysu. Postupně jsem se prokousal až do fáze, kdy jsem se dozvěděl maximum informací o Ravel a v kapse mám zmuchlaný kapesníček nasáklý krví její dcery. S Ravel jsem dokonce mluvil v cechu Vnímavých přes krystal, takže vím o dveřích (portálu) v cechu Božích lidí, ale právě tady jsem narazil.

Ravel mluvila, že dveřmi je něco, co v její době nebylo ještě hotové, ale nyní už možná hotové je. Hned jsem si vzpomněl na podivnou zakázku, co se v cechu dělá. Jenomže k ní se lze dostat jedině vstupem do cechu, takže jsem Vnímavé opustil a vstoupil k Božím lidem - miimochodem mají mnohem zajímavější podmínky vstupu. Dostal jsem se tak až ke zbrani, na které cech usilovně pracuje a která už na první pohled vypadá, jakoby měla v příběhu sehrát nějakou významnou roli. Jenomže se asi o dotyčný portál nejedná.

Po mnoha marných pokusech se všemi možnými kombinacemi jsem se pustil zpět a začal zase plnit nějaké úkoly kolem a zase znovu vyslýchat lidi, o kterých jsem si myslel, že by mi mohly pomoci. Narazil jsem tak i na pár nových úkolů :) Skončil jsem nakonec opět u úkolu s tvořičem snů, či jak se to jmenuje. Mám inženýrovi z cechu donést nějakou klec z obléhací věže. No jo, jenomže to je taky oříšek.

Věže se týkal už úkol od Sebastiana, ale ten jsem vyřešil prostým zabitím dotyčného abishaiie. Cestu dovnitř věže jsem nehledal. Mám tušení, že to souvisí s nějakým konkrétním předmětem, ale za včerejšek už bylo toho pátrání po různých předmětech opravdu moc :) Úžasné je, že dost v tomhle pomáhá obchod Vrschiky a její exotické zboží - skoro se vyplatí všechno exotické zboží rovnou zkoupit, protože jen minimum z toho nemá nějaké využití :D Jenomže tady netuším.

Před půlnocí jsem to vzdal úplně a dlouho jsem nemohl usnout. Znovu jsem si vzpomněl na poznámku hlavního inženýra, že na tvořiči snů už pracuje několikátá generace jeho rodiny. Pomalu mi došlo, že Ravel měla na mysli asi tohle. Bylo by to logické, protože tohle jde plnit i bez nutnosti vstupu do cechu. Zmátlo mě spíš to, že jsem považoval Ravel za ztracenou po celé věky, proto jsem si tyhle úkoly nespojil, ale on ten inženýr má v podstatě démonské kořeny, takže několik generací může v jeho případě klidně znamenat tisíce let :D Zůstal tak problém s věží ...
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:(Elemir) - Planescape Torment
« Odpověď #19 kdy: Říjen 19, 2016, 13:45:30 »

Noční úvaha se nakonec jako správná neukázala :D

Do obléhací věže jsem se dostal, ale s nápovědou. Týpka, který tohle téma prozradí, jsem předtím prokecával už asi 4x, ale má to docela dobře schované. Nejhorší je, jak se mi o něco později potvrdilo, že postavu musíte prokecat hned napoprvé co nejvíc, protože pak hrozí, že později už půjdete jen po konkrétních viditelných tématech. Tohle se ovšem schovávalo úplně bokem. Jinak jsem opravdu celou čtvrť prolezl několikrát, takže jsem toho začal mít už akorát plné zuby.

U některých témat je např. potřeba začít celý rozhovor úplně znovu, jako bychom se ptali úplně poprvé. Teprve po několika "otočkách" se zobrazí výběr, kde už třeba to potřebné téma bude a přesně tohle mě nebaví. Nejde mi o nějaké zjednodušování, ale o přehlednost. Proklikávat se dokola tím samým, mi rozhodně světoborné nepřijde. U jedné, dvou postav by to člověk zkousl, ale tady je to až moc časté.

Odměnou za zprovoznění tvořiče snů mi byl samozřejmě sen, který mi ovšem prozradil velký kul... ukázal mi akorát oblast, kterou jsem o chvíli později spatřil na vlastní oči. Vodítko k ní mi však nenabídl. Ona totiž celá slévárna s tím mnoho společného nemá ;)

V cechu Vnímavých jsem v pokojích našel vlastní místnost a v ní podivnou kostku, která ukrývala deník v neznámém jazyce. Rozluštit to nebyl problém, stačilo vyzpovídat urnu otce lingvisty, ale u poznámky o dědictví jsem opět narazil. U advokáta je zase potřeba projít celým martýriem rozhovorů, než jsem se dostal k zadání kódu závěti. Z ní vypadla stvrzenka do kovárny, kde jsem si vyzvedl jistou komponentu, která umí vytvořit portál. Kam povede, jsem určil zakrváceným šátkem od dcery Ravel.

Celá ta peripetie měla tedy velmi jednoduché řešení. Stačilo, abych si v ubytovně Vnímavých lépe prohlédl dialogovou nabídku recepční :D Vůbec jsem se nemusel dávat do řad Božích lidí a vůbec jsem nemusel spolupracovat na tvořiči snů. Člověk by řekl, že je to jen drobná chybka, ale vymotat se z ní trvalo dlouho. Nyní se po té haldě hodin konečně nacházím v Ravelině bludišti.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:(Elemir) - Planescape Torment
« Odpověď #20 kdy: Říjen 20, 2016, 20:40:05 »

Nebudu ani počítat, kolik let uběhlo od prvního pokusu tuhle hru dohrát (15-16?), ale je to konečně za mnou :) Následující shrnutí bude místy poměrně kritické, takže začnu drobnou sumarizací ...

Obtížnost hry jsem nechal na prostředku, nijak jsem se nezabýval tím, co jaké nastavení dělá, ale beru to analogicky dle BG, kde střed znamená dle pravidel AD&D 2. Před finálním soubojem jsem u své postavy dosáhl na level 5 bojovník a level 14 mág (oba bonusy jsou za mága). Co se kouzel týče, moc jsem to nehrotil, takže do finále jsem napochodoval div ne s nějakým základem, holt jak už jsem mnohokrát zmiňoval, mě ti kouzelníci nějak nejdou :) Ale co se Infinity her týče, je to díky tomu moje první hra dohraná za kouzelníka jako hlavní postavu. Pokud jde o atributy, tak síla byla 11, inteligence 23, moudrost 25, obratnost 9, odolnost 21, charisma 14 (2 body z nějakého bonusového předmětu). Společnost mi dělal Morte, Dak'kon, Annah a Fall-from-Grace, romanci s Annah jsem nevyužil ;)

Na finále jsem se nijak nepřipravoval, což asi byla tak trošku chybka. Peněz jsem měl dost, takže jsem přeci jen mohl koupit lepší kouzla a železné zásoby lektvarů. Vůbec jsem nepočítal s tím, že cestu do finále si prošlapu sólo a protože jsem netušil, jestli budu moci někde přespat, tak jsem na kouzla ani nesáhl. Při úvodní honičce mezi Stíny mi málem rupla žilka. Přesně takovéhle závěry her výsostně nesnáším, nehledě na to, že jako kouzelník jsem bez magie nanic. Ostatně pokud jde o zbraně, družina byla až do konce vybavena zbraněmi max. +2. Lepší dýky pro Annah, nebo meč pro Dak'kona, jsem nenašel (obchody nepočítám, až tolik peněz jsem zase neměl). U Morteho zubů jsem pak zapomněl kouknout, jestli nejdou vylepšit.

Po pár pokusech jsem úvodní honičku za otevřením portálu dal, povedlo se mi u toho 2x sejvnout, takže jsem nemusel absolvovat celé martýrium pokaždé od začátku - nejvíc zdržujou animace, které jsou po pár opakováních hodně otravné. V další místnosti jsem musel přežít souboj s Ignusem, na kterého jsem jednou poslal sekeru, abych ho alespoň načal a pak jsem ho upižlal Raveliným drápem. Sebral jsem nějaký mluvící šutr a pomocí krystalu nad fontánkou se dostal do další místnosti, kde mě čekaly moje 3 předchozí inkarnace. Poměrně rychle mi došlo, že je mám přemluvit, aby se se mnou spojily, což zas takový problém nebyl. Rozhovor s nimi byl zajímavý a dost věcí se tím osvětlilo, byť je to spíše jen taková sumarizace toho, k čemu hra v průběhu děje poskytovala vodítka.

Po spojení s poslední částí mého já se objevila Deionara a poté, co jsem se jí omluvil a pověděl jí pravdu o její smrti, tak mi pomohla na střechu, kde mě čekaly mrtvoly mých parťáků. Bosse jsem ukecal, aby se nachvilku vypařil, takže jsem skupinu mezitím oživil. Mno, bossák to vytušil a nenechal mě připravit, takže zbraně a lektvary jsem sbíral už během boje. Moc vesele to nevypadalo, Dak'kona jsem musel jednou oživovat, v jednu chvíli inkasoval dost vysoké zranění. Boj se však po chvíli trochu uklidnil, takže to začalo být vyrovnanější. Hodně pomohla různá požehnání, protože s útočnými kouzly jsem byl po pár minutách na nule a zbylo to na Dak'konovi a Mortem. Smrtící oblak byla v podstatě ztráta času, naštěstí jsem se naučil dost seker a bleskových kouzel. Řekl bych, že mi to vyšlo tak akorát. Dál už bych neměl ani lektvary na uzdravení.

Happyend jsem zrovna nečekal, ale jen bossák padl, outro mi nedalo pochyb, kde se nacházím, byť to bylo v rozporu s mým přesvědčením zákonného dobráka :D

Dodatečně jsem si pak přečetl, kolik věcí jsem ještě mohl před finále udělat a jak jinak si to s bossákem vyřídit, ale od včerejška, co jsem vstoupil do Ravelina bludiště, jsem spíš už pomýšlel na konec hry a nechtěl jsem se moc zdržovat. Od Curstu je PT naštěstí celkem lineární, ale taky mnohem více bojový, takže zdržuje zase tohle. Nakonec jsem to nějak pořešil s Annah a jejím backstabem. Akorát je u toho potřeba hlídal Fall-from-Grace, která chodí ráda léčit doprostřed bojiště, kde zrovna operuje neviditelná zlodějka ... :D Nicméně jsem celý PT odehrál se zapnutou AI. Výtku a to značnou, mám akorát k pathfindingu, ten dokáže naštvat.

Těžko soudit, jestli je to jen tím, že jsem PT rozehrál až po tolika letech, ale osobně si myslím, že spíše nikoliv. Hra má svoje klady, za zahrátí určitě stojí a to nejen kvůli souvislostem s dalšími hrami, ale pochybuju, že se k ní ještě někdy vrátím. Mě to prostředí opravdu nesedlo a parťáci mi taky zrovna k srdci nepřirostli. Komplikovanost některých dialogů a dialogových voleb už jsem zmiňoval minule. Přesto jsem u toho dokázal vysedávat hodiny v kuse, navíc to má u mě plus za ten zákys ;) Ke konci už to však bylo přeci jen docela únavné. Pro mě to tedy určitě desítková hra není, ale pod 80% bych taky nešel. Když odhlédnu od příběhu, nejblíže má k PT druhý díl Neverwinter Nights, který mám pro změnu rád, takže je to opravdu hlavně o tom prostředí.
IP zaznamenána
This is the end ...

Richmond

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 592
Re:(Elemir) - Planescape Torment
« Odpověď #21 kdy: Říjen 21, 2016, 07:55:54 »

Tyhle hry, ktere se hrají na několikrat v časových odstupech pak většinou nepodanou v hodnocení hráče dobře. Ale tobě se to nakonec i celkem povedlo si hru užít. Ale to tempo dohraných her v kombinaci s komentáří z hraní...klobouk dolů! :)
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:(Elemir) - Planescape Torment
« Odpověď #22 kdy: Říjen 21, 2016, 16:43:29 »

Ono je to v podstatě tak, jak na začátku naznačovala Yuyana, PT je v úvodu docela nudný. Nejhorší je, že zrovna na začátku se objevíš v tom největším marastu a všude je halda dialogů o všem a taky plno dialogů o ničem. V podzemí se to zlomilo, protože tady PT vypadal jako jakákoliv jiná Infinity hra z fantasy prostředí. Dolní a Horní čtvrť pak poskytly mnoho pojítek s ostatními hrami a část o Válce Krve jsem si opravdu užil. Proto se mi třeba předposlední část hry dost líbila, byť je lineární.

PT je vlastně první hrou, kde jsem konečně pochopil ty rozdíly v přesvědčení a jeho zasazení do kontextu sfér. Hodně jsem u toho vzpomínal na první díl Neverwinter Nights, resp. datadisk Hordes of the Underdark. Negativní sféra pak poskytla pojítko pro změnu s druhým dílem NWN. U hodnocení mě právě přišlo na mysli to spíš připodobnit. Opravdu jsem si v PT našel dost míst, která mě oslovila.

Škoda, že jsem se k tomu nedostal dříve, protože jak píšeš, kdybych teď třeba vytáhl Baldur's Gate, tak jsem schopný na tom taky najít dost chyb. Obecně, jak odehrávám další a další hry, tak prostě mám chuť některé hry, kterým jsem dříve vrazil desítku, přehodnotit :D

Jinak tempo hraní her mám opravdu nějaké vražedné :) Problém mám akorát na začátku, než se u her překoušu přes úvod. To je krizové místo, kdy nesmím přestat, jinak hrozí, že rozehraju něco jiného a pak se vezu v kolečku rozehraných a nedohraných her :D Komentáře jsou pak kapitola sama o sobě. Kdybych asi spočetl celkovou dobu jejich psaní, tak je to dobrá třetina veškerého herního času.

Nejprve jsem to tvořil jako poznámky k hrám, abych při další rozehrávce měl podchycené různé tipy a triky, ale postupně to spadlo spíše do formy deníku. Postupně si čím dál více uvědomuju, že některé hry už prostě znovu hrát nebudu a nejde kupodivu o jejich kvalitu, ale o to, že těch neodehraných her mi zbývá halda, takže na nějaké vracení moc času není. Takhle po těch odehraných zůstane alespoň více jak jen pouhá vzpomínka.
IP zaznamenána
This is the end ...